Ne pouze houbami je živ milovník přírody

14. ledna 2017 v 19:28 | Dnes jsem si opět udělal převelikou radost. Trvalo to dlouho, ale povedlo se. Matičce přírodě a chytrým úředníkům chvála. Děkujeme. |  HOUBY
Už je to hodně dlouho. Tenkrát byl ve velké módě walkmann. A já měl ve vojenských Brdech pod Prahou prastarý buk, který měl obrovské kořeny položené i na zemi. Později jsem zjistil, že právě odtud pochází můj rod. Vždy když jsem šel se svým německým ovčákem kolem jsem usedl, opřel se o kmen, překontroloval okem šindelovníka severského, a zmačknul tlačítko. Ze sluchátek začala znít vážná hudba. Koukal jsem na ty nedozírné lesy a bylo nám moc dobře. Na to jsem si dnes vzpomenul, když jsem od přítele obdržel následující odkaz. Tak se zaposlouchejte, zavřete oči a představte si, že jste někde v některém tom prastarém přenádherném historickém hvozdu...


Poznámka: Předlouhé roky jsem se snažil přesvědčit státní ochranu přírody a další úřady, aby na tom obrovském parkovišti u Koněpruských jeskyní vysadily stromy, které by návštěvníkům, ale i vozidlům, poskytovaly stín. Neustále jsem slyšel, že to není možné. Důvodů bylo přemnoho. A co se z ničeho nic v těchto dnech nestalo. Na parkovišti byly vysazeny stromy. Bohu a Matičce přírodě chvála. Konečně se někdo inteligentní probudil a udělal to, co mělo být vykonáno již dávno!!!

Pro názornost mého konání vkládám tento text: 11.05.2008 - Naši dávní předci si uměli vážit stromů. Ctili staré dřeviny, které se dožívaly stovek let. My už jenom kácíme, jak jednotlivé, tak i celé áleje. Když přijedete na parkoviště do Koněprus, tak všude uvidíte tuny betonu. Na auta a lidi tam pere slunce a stačilo by tak málo. Vysázet na parkoviště, již při jeho přípravě, tři řady například kaštanů, ořešáků. Lidé i vozidla by byla uklizena pod stromy, v přírodě. Zmar betonářům. Je divné, že jeskyňáři, stát, zde na každém rohu káže o přírodě a nechá zde vybudovat takovou zhovadilost. Vážená správo Koněpruských jeskyní. Nedalo by se to ještě změnit? Hlásím se na brigádu. Vykopeme díry, navezeme zeminu, osadíme stromy. Celé toto dílo určitě zlepší prostředí této chráněné rezervace...

Ale to ještě není konec. Nedaleko je překrásný zatopený lom, Homolák, který je neustále zavážen. Proč? Proč takové barbarství. Byl to tady úžasný kout! Proč ho ti novodobí soudruzi zničili? Máte názor?!

 

Divoká kočka rekognoskuje západní část České republiky

13. ledna 2017 v 17:51 | Kočku divokou zachytila opět fotopast na Šumavě |  - - kočka divoká
Na území Čech se vrací nejen vlci, rysové. Invaze živočichů, ale i rostlin je výrazně pestřejší...

Divoká kočka, která patří mezi kriticky ohrožené tvory, se na Šumavě již prokazatelně několikrát objevila. Naposledy tady žila před 200 lety. Přichází z Německa, kde se od nepaměti rozmnožuje. To je pravděpodobně důvodem proč se snaží si najít nová pro její život zajímavá území. Dá se poměrně dobře poznat podle stop.

Bude to s velkou pravděpodobností trvat ještě hodně dlouhou než se prokáže, že kočka divoká na Šumavě trvale žije. Kdo bude asi první, kdo v Čechách uvidí kočku s koťaty a dokonce jí vyfotografuje? To je ten důkaz, který potřebujeme. Když se podaří, tak to s velkou určitostí bude fotopast. Ale kdo ví. Uvidíme. Nechme se překvapit.

Rok za rokem, měsíc za měsícem, putuje výstava velkoformátových fotografií hub republikou.

28. prosince 2016 v 18:47 |  VÝSTAVY
Není to vůbec jednoduché připravovat jednu výstavu za druhou, besedy, komentované přednášky. A co si budeme povídat stojí to nejen hodně úsilí jak fyzického, tak i duševního a rovněž nemálo peněz. Ale co by jeden pro houby, mykologii a přírodu neudělal, že...


Dnes jsme bohužel museli z muzea v Sušici odvézt deset velkoformátových fotografií, které budou od ledna vystaveny v botanické zahradě v Praze. Když jsme je před širokou houbařskou veřejností sundavali, tak jsme neměli zrovna dobrý pocit. Ale již zítra je nahradí další rovněž úžasné snímky. Opět se ukázalo, jak je nutné neustále získávat další. Nechcete i vy vystavovat? Připravujeme další výstavu a ta nebude jenom o houbách.

Volné dny přivedly do muzea nebývalé davy milovníků jak historie, tak i přírody. O výstavu hub byl mimořádný zájem. A jak jsme se tam objevili, tak se rozproudila s návštěvníky dlouhá až nekonečná neformální beseda. Věřte, že je to nádherný a neopakovatelný pocit, když se něco zadaří. A tady v Sušici se to povedlo po všech stránkách. Je třeba pochválit pracovníky muzea, kteří vybrali úžasné prostory. Bohužel i když jsem měl širokoúhlý objektiv, tak se nemohlo podařit dostat do aparátu vše. Tak pro informaci několik snímků.

A výstava může být i tam u vás doma. Stačí se domluvit....




...
 


Vám všem přejeme pěkné prožití Vánoc, hodně dárků od Ježíška a hlavně to zdravíčko....

24. prosince 2016 v 17:21 |  HOUBY
Tak jako každoročně i dnes na Štědrý večer jsme se sešli pod Karlovým mostem v Praze. Přátelé z pražských divadel a různých spolků vyhrávali na historické nástroje vánoční písně a jejich kolegyně a kolegové prozpěvovali na celé Staré město. Tak jako vždy přijemně strávený den. A všude voněl punč, čaj s rumem, svařeňák a nad ohněm si zejména děcka opékala špekáčky....


My, kteří jsme propadli černým krabičkám, které umějí dělat fotografie, jsme se pak společně vydali na fototoulání.

Všude spousta zahraničních turistů, ale i lidiček z Čech, Moravy a Slezska. Všude vládla vánoční pohoda. Škoda, že ta láska jednoho k druhému netrvá po celý rok. Jenom těm žebrákům na mostě se nějak nedařilo. Všichni měli prázdné čepice. A to bylo divné. Na vánoce a žádný kšeft?

Když ti z daleké ciziny viděli jak jsme fototechnikou vybaveni, ověšeni, neodolali a požádali nás o zvěčnění.

A jak je vidět mé maličkosti se ten druhý snímek moc nevyvedl. Proč se ten krásný mládenec musel hnout? Jo s tím já už nic moc nenadělám. Holt každý den není svátek.

A odkud ti dva byli nevím. Moc jim to ale slušelo. Na první pohled bylo ale vidět, že o bratra se sestrou se nejednalo.

Vím ale, že i oni jsou houbaři. Tak jsem jim slíbil, že si z tohoto úžasného blogu ty fotografie mohou stáhnout. A to je také důvod proč jsem je sem i s tím textem vložil. Třeba se nám ještě v komentářích ozvou.

Ježíšek odletěl a my fototuláci, houbaři, Vám všem přejeme do dalších let hlavně to zdravíčko...


Fabián nad zimními Brdy, autor Václav Šesták.

21. prosince 2016 v 13:57 |  Brdy Hřebeny
Když jeden dostane e-mailem - škoda, přeškoda, že ne poštou - tento překrásný obrázek, tak srdce zaplesá. Brdy Centrální alias vojenské - tady odtud pochází můj rod - Třemšínské, ale i Hřebeny, to je naše mládí. Jak to trampské, houbařské, tak i vojenské, nevyjímaje i to stařecké. Jen kdyby nebyly neustále ty překrásné hvozdy, zejména ty historické, tak huntovány. Ale o tom je tady na blogu nemálo článků. Snad jednou, až tady nebudeme, bude líp...

Už si snad ani nepamatuji, že v Brdech někdy bylo tolik sněhu jako na fantastickém zimním obrázku Václava Šestáka. Ležívávala tam ta bílá nikde nekončící peřina od konce listopadu až do léta. To byla ta přeslavná sněhová velkoskvrna na Toku, která byla vidět již z vyhlídek nad Prahou. Zajímavě to popsal pan Čáka, když se věnoval paní hajné tam vysoké na hájovně pod nebem. Ta si musela na zimu připravit veškeré zásoby. Dostat se do Obecnice a zpět bylo v té dnes již dávné době doslova nemožné. Jsou tady vánoce, tak si pohledem na obrázek připomeňme lidičky, kteří tady žili po celý svůj nelehký život.


František Fechtner, Fechtnerův hříb i syndrom

19. prosince 2016 v 20:23 | Pavel Světlík |  - - hřib Fechtnerův

František Fechtner (1863 - 1967) byl prepárátor Botanického ústavu Univerzity Karlovy v Praze. Houbař a znalec hub, který mimo jiné úzce spolupracoval s botanikem, mykologem Josefem Velenovským. Velenovského vytrvale zásoboval houbami (především hřibovitými) a informacemi o jejich výskytu během příprav podkladů pro přelomové dílo České houby. Autor mu přičítá značné zásluhy mj. u následujících druhů: Hřib zelenavý , kozák krvavý, hřib černavý, hřib Fechtnerův, hřib růžovník, hřib skvrnitý, hřib brotanový a u některých dalších druhů.

Velenovský na počest "pilného svého sběratele hub" pojmenoval nově popsaný druh, hřib Fechtnerův (Boletus fechtnerii), který mu Fechtner pravidelně nosil z teplých vápenatých hájů u Roblína u Prahy.

Vloni i letos bylo objeveno několik lokalit tohoto vzácného, chráněného hřibu na Rychnovsku A letos opět v dosti extrémním suchu byla objevena lokalita nedaleko od nás. Nevědomky nám jednu plodnici přinesla paní ze sousední vsi. A pak nám i ukázala lokalitu na pokraji lesa Ochoze. Tam zřejmě během léta vyrostlo kolem 10 plodnic. Některé zetlely, jiné možná sklidili další nevědoucí houbaři jak vzácný nález mají před sebou.

Fechtnerův hřib i osobnost tohoto spolupracovníka je nám zvláštní výzvou. Ke spolupráci. Být jako Fechtner zanícen pro věc. Být ochoten nasadit svůj čas, možnosti, prostředky, nohy i ruce pro hlubší poznání božího stvoření. Objevování jednotlivých druhů a jejich lokalit. A tak přispět k jejich ochraně. Takové jednání můžeme nazvat jako potřebný "Fechtnerův syndrom".

Díky všem, kteří ho vlastní a jej žijí. Myslím třeba na mladé studenty, kluky organizující ornitologický kurz na Záhoří. Nebo spousty letošních dobrovolníků dotvářející soustavu rybníčků u Krupárny. Na lidi, kteří připravovali a zase uklízeli houbařskou výstavu s více než 150 druhy atd. Takových lidí byla i letos spousta. Jejich jména sice neponese nikdy žádný vzácný hřib ani rostlina či živočich. Ale oni jsou zapsáni v knize účasti a práce na ochraně světa, vzácné země. A vlastně i v božím království. Fechtnerův syndrom je znak pilných, na zásluhy a ocenění nijak nečekajících dobrovolníků. Sběratelů přírodních poznatků, informací, hodnot a zápasu o zachování stvoření. Díky že takové má nejen A Rocha, ale i např. Česká společnost ornitologická nebo Český svaz ochránců přírody, Česká mykologická společnost. A mnohé další podobné skupiny.

Laskavý Stvořitel ať vás všecky pilné "Fechtnery" odmění zápisem ve svém "červeném seznamu". Takových lidí totiž není vlastně nikdy dost. A jsou nám všem i Bohu vzácní.
Pavel Světlík

Mrtvé i živé umění aneb penízovka sametonohá

18. prosince 2016 v 16:18 | Pro natočení filmu potřebujeme velké a překrásné trsy penízovky sametonohé. Nejlépe v zajímavém přírodním prostředí. Nám se jí nedaří potkat. Za každou informaci budeme vděčni. Pište prosím na burle@seznam.cz. |  - - sametonohá
Není to nic tajemného, ale naopak veřejně známé. Houby dokáží přežít všechno....

Vraceli jsme se z hraničního hvozdu a když jsme přijížděli ku Praze, tak ještě nepadl večer. Rozhodli jsme se podívat do výstavní galerie na okraji Českého krasu, kde jsme opět po několika letech chtěli vystavovat naší nemalou sbírku velkoformátových fotografií hub. Před několika lety jsme zde vystavovali společně s Janem Saudkem. On překrásné ženy bez a my rovněž nádherné houby bez. Mnozí ještě dnes s úsměvem na tento fantastický úspěch vzpomínají.

Když jsme vjeli na historický hospodářský dvůr, tak jsme užasli. Na kraji fantastická díla od zatím nám neznámého umělce, nebo dokonce dřevorubce. Bylo se na co dívat. Přistoupili jsme blíže, že si tu nádheru prohlédneme do posledního detailu a padli jsme do kolen.

I když umělecká díla byla napuštěna fermeží, bezbarvým lakem, tak ze dřeva rostla jak hlíva ústřičná, tak i klanolístka obecná. A proč ne. Vždyť je známo, že mnohé houby mají chemii i rády. Doslova po ní pasou, vyhledávají ji. A aby toho nebylo zas tak málo, tak u země vyrůstaly trsy penízovky sametonohé. Zatím co do velikosti nic moc, ale to se brzy určitě změní. Nevím jak vy, ale já si jí domu na pánev nevezmu. Když se pozorně zadíváte na ten pařez, tak ten chomáček sametonohé uvidíte. Na snímku druhém její přiblížení, zvětšení.

Do příchodu Ježíška již zbývají doslova dny. Tak není od věci si připomenout, že penízovce sametonohé se říká vánoční houba. Jistě není nutné připomínat proč.

Málo se ale ví, že s tím názvem s velkou pravděpodobností přišel František Smotlacha před dávnými časy. Nevíte někdo jak moc je to pravda a jak se to stalo? Pište prosím pod tento článek do komentářů....



Důležité informace o léčivosti hub. Potravinové doplňky neexistují, ale....

13. prosince 2016 v 22:34 | Dnes v Praze na přednášce České mykologické společnosti byly panem profesorem vyřčeny zajímavé a převratné informace. Konečně v tom budeme mít jasno. Divné bylo, že pan profesor vůbec neznal šindelovník severský. |  ? léčí nebo zabijí ?
Mykolog ing. Ivan Jablonský je již dlouhá léta velikým propagátorem léčivosti hub. Dnes na toto téma přednášel na půdě České mykologické společnosti. Nedá se mu upřít, že má nemalé znalosti a dokonce na České zemědělské univerzitě v Suchdole již roky provádí s houbami pokusy. Ty jeho plodnice jsou úchvatné, pro fotoaparáty fotogenické.

EVROPSKÁ UNIE
POTRAVINOVÉ DOPLŇKY
ZAKÁZALA
Je tam ale podle pana Jablonského
jedno velké ale...

Pan profesor Jablonský ve svém vystoupení vzpomenul na ty nejzajímavější houby, u kterých se hodně dlouho dá hovořit o jejich léčivosti. Nejvíce se věnoval nejen hlívě ústřičné, ale zejména lesklokorce lesklé a korálovci ježatému. Je škoda, že se přednášky nenahrávají a následně nepouštějí na internetu. Pro houbařskou obec na celém území republiky by to bylo velkým přínosem. Ale co není dnes může být zítra....

Na dotaz jak si stojí v léčivovsti šindelovník severský pan Jablonský řekl, že takovou houbu nezná!!!

Velký prostor byl věnován korálovci ježatému. Podle mykologů a houbařů tato houba je v léčivosti po lesklokorce lesklé v nejpřednější důležitosti. Málokdo tušil, že tak jako i ostatní korálovce nepatří mezi státem chráněné houby.

Pan Jablonský ve své přednášce se rozsáhle také věnoval problematice potravinových doplňků a to zejména z hub.

(Václav Burle) - Již před lety jsem zde na blogu uveřejnil zprávu, že Evropská unie zakáže používat název potravinový doplněk. Ty přípravky budou muset výrobci prodávat buď jako oficiální lék, nebo potravinu. Jiné cesty nebude!!! Ale co se nestalo. Nikdo nás již neinformoval, že se tak i stalo. Potravinové doplňky neexistují! Proč se ale stále prodávají? Upozorňuji, že píši pouze o potravinových doplňcích z hub. O těch ostatních nemám povědomí. Vše na přednášce České mykologické společnosti vysvětlil pan ing. Jablonský, když řekl:

(Ing. Ivan Jablonský) - Výrobci potravinových doplňků z hub to dotáhli do dokonalého závěru, když přišli s následující fintou. Do každého balení přidávají v množství více než přemalém vitamin C. Tím dosáhli toho, že potravinový doplněk z hub se stal lékem. Co k tomu více dodat. Opět se prokázalo, že podvody vládnou Evropou ba celým světem. A je dokonáno.

(Václav Burle) - Když tenkrát již dávno tomu Evropská unie poprvé vyslovila záměr, že potaravinové doplňky zakáže, tak jsem ihned oslovil příslušného vedoucího na ministertvu zdravotnictví. Moc toho neřekl. Jak bude trochu času, po vánocích, Novém roce, tak se ho zeptám znova. Už nyní jsem zvědav jaké myšlenky z něho vypadnou. Nebo snad někdo víte vo co go?

Když jsem byl kluk, ale i o něco později, ve starším již věku, jsem miloval literaturu z dávných lidských dějin. A občas jsem v těch starých knihách narazil i na řádky, které se týkaly hub, mykologie. Nevíte někdo jestli se tomuto tématu někdo více nevěnuje? Rád bych mu zde na blogu poskytnul prostor...

Cizinců je v Praze, na Karlově mostě, jako kobylek. Často se ale všichni dobře bavíme.

12. prosince 2016 v 23:45 |  AGENTURA Vandrovník
Chlapec z daleké Číny nám udělal velkou radost....

Jak jsme se tak dnes, jako každé pondělí s fototuláky toulali Prahou, tak koukáme, jak nás tenhle rozkošný klouček neustále aparátem sleduje. A určitě nezapomínal i mačkat spoušť.

Nemohli jsme zůstat stranou, a tak na oplátku jsme ho snímali i my. Na závěr z toho byla docela pořádná štvanice. Když jsme dali oko z hledáčku, tak jsme se nestačili divit jak se dobře baví i celá ta obrovská grupa šikmookých lidiček z dalekého východu. Netrvalo dlouho a seznámili jsme se.

Tak jako vždy na našich toulkách se ukázalo, že lidé různých barev, vyznání atd. se mají vzájemně moc rádi. Škoda, že to neplatí i o těch tam hodně vysoko, kteří si neustále vymýšlejí zhůvěřilosti. Bohužel domnívati se, že se něco v budoucnu změní u nich k lepšímu by bylo naprostým bláznovstvím.

(...dokončení zítra.)








...

Kam dál