Sírovec žlutooranžový 2017. Budeme je po celý jejich vývoj sledovat od jejich zrodu až po konec. A vy se můžete přidat.

Dnes jsme při návratu ze Šumavy v jejím Předhůří objevili letošní sírovce žlutooranžové. Pokusíme se je pravidelně navštěvovat a zde na blogu popsat vše zajímavé kolem jejich vývoje. Jíst je ale nebudeme protože nám nechutnají...

To místo známe roky a každoročně jich tam nemálo vyroste. Zajímavé je, že i když tato lokalita je ve velkém navštěvována turisty, návštěvníky lesa, tak i lidem, který do tohoto překrásného háje chodí jen tak na procházky. Nabízí se otázka, proč tyto prý jedlé a vynikající choroše nikdo nesbírá. Po nás je to ale hodně příjemné protože je můžeme neustále pozorovat od jejich prvních okamžiků až po zánik...


(21. května) - Tento nás již z dálky vítal ve svítu slunce. Zářil mezi stromy na torzu letitého kmene jako kdyby nám chtěl říci, tak kluci a děvčata už jsme zase tady! Na omak neměl chybu. Byl plný vody a tedy i měkký, mladý. Takový je ke kuchyňskému využití vhodný. Vhodnější jsou ale ještě taková ta "miminka". K odříznutí nás nikoho ale nelákal. Sírovce žlutooranžové v kuchyni mít nemusíme. A co vy? Chutnají vám? A jak je připravujete?

(...pokračování průběžně podle toho jaké zajímavosti nám tyto překrásné houby budou přinášet.)















** ** ** **
Omyl: Uvedl jsem zde na blogu mylnou informaci, že v roce 2016 se na kmenu neobjevil. Máme 21. května 2017 a my jsme se na ten strom byli dnes podívat. Našli jsme na něm velké plodnice, které z minulého roku. To tedy znamená, že v roce 2016 bylo na stromě, ale z druhé strany, několik velkých plodnic. Nyní v roce 2017 již vypadají hodně špatně. Po letošních plodnicích tam není ani stopa. Budeme hlídat a pak zde informovat. A proč jsme psali, že tam v roce 2016 nebyl? Pravděpodobně jsme tam byli moc brzy...

** ** ** ** **
Tyto plodnice jsme našli jako první. Nevýhodou, nebo možná výhodou je, že jsou hodně vysoko na stromě takže asi těžko k nim někdo bude nosit žebřík nebo používat nějakou tu lezeckou metodu. Budeme mít tedy možnost bez jakéhokoliv negativního zásahu tyto sírovce pozorovat až do zámrazu.
 

Vstavač obecný alias kukačka - Orchis morio - Vstavač obyčajný

20. května 2017 v 21:54 | Bývávala to v českých zemích naprosto běžná orchidej. V posledních letech to již neplatí! A co s ní bude dál? |  - - kukačka
Proč se z naší přírody v posledních letech tak rychle vytrácí? Tak na tuto otázku - možná zatím - neumí nikdo odpovědět. Pravdou ale také je, že některých druhů orchidejí naopak rok za rokem přibývá...

(...dokončení brzy. Jestli máte co říci, tak pište prosím do komentářů. Váš názor nás hodně zajímá....)

KAREL KOUTSKÝ SRDEČNĚ ZVE VŠECHNY FOTOTULÁKY....

19. května 2017 v 11:36 | Jeden z nás je ve světě fotografie převelice úspěšným mužem. A i proto ho máme moc, ale moc rádi... |  Fototechnika
Všichni jste srdečně zváni

Karel Koutský

...
 


Kosatec bezlistý pravý český. Sežrala ho divoká prasata nebo ho vyrýpal člověk?

17. května 2017 v 10:53 | Doslova přes noc z Ch zmizel. A asi aby tamější plácek nebyl tak prázdný tak tam vysadil opuncie. Co se tam stalo? Opravdu je za tím státní ochrana přírody? A ta zásadně milovníkům Matičky přírody neodpovídá.... |  - - bezlistý pravý
O tom jsme nejen tady psali již v roce 2015. Letos na spraši opět nevyrostla ani jedina rostlina.

Roky jsem byl přesvědčen, že státem chráněné kosatce bezlisté pod Ch skálou sežrala černá zvěř.
Neustále se tam nad tratí pohybuje ve velkých množstvích. A o mladé kusy nemá nouzi.
V těchto dnech jsem byl pravděpodobně osvícen Duchem svatým. Zjistil jsem že všechno může být úplně jinak.

Jak příjde jaro, tak vyrážím do Českého krasu. Již před několika lety jsem se tam setkal na kouřící hoře s listy kosatců.
Zapřísahal jsem se, že se tam musím brzy vrátit a zjistit o který že se to jedná.
Na potvoru jsem na ten plácek vždy zapomněl.
Letos jsem byl požádán přírodovědci z Brna abych jim bezlistý ukázal.
Došlo i na lokalitu na D. Byla a stále ještě je to velká krása. Všichni jsme byli v úžasu a nestačili se kochat.
Na vyšším plácku jich kvete čtrnáct na tom nižším k čtyřiceti kusům. Poupata nepočítaje.

A nyní přichází otázka, kde se tam bezlistí vzali. A to se netýká jenom této lokality, ale i těch několika dalších v Českém krasu?!
Má snad Duch svatý pravdu když bez uzardění tvrdí, že kosatce bezlisté české - a navíc ještě pravé - byli do Českého krasu ve velkém během několika roků přeneseny z Ch? A teď babo raď. Otázky jsou položeny, ale odpovědi nepřicházejí...

V jihovýchodní části na čoudícím vrchu vyrostli v pásu. O několik metrů níže ještě k deseti rostlinám. Nabízí se otázka, jestli ten dotyčný, dotyční, udělali dobrý skutek nebo naopak něco podělali. Pravdou je, že v Českém krasu jsou již na několika místech a daří se jim. Je ale rovněž pravda, že desítky až stovky listových růžic jsou pošlapány, polámány. Na kosatce tam chodí stále více lidí a to jim v rozmnožování moc neprospívá. A je dokonáno. Bude to jejich rozmnožování pokračovat? Začátek tohoto článku ZDE!!!

Jazýček jadranský - (Himantoglossum adriaticum) - Jazýčkovec jadranský

16. května 2017 v 22:19 | Orchidej, která nemálo odborníkům, botanikům, dělá především v Čechách velké problémy. |  - - jazýček jadranský
Co o něm všechno víme? V Čechách a na Moravě nemalý problém, ale kousek za hranicí na Slovensku radost pohledět...

Jak se tak touláme přírodou, tak se neustále dozvídáme nová a velice zajímavá fakta.
Věděli jste například, že v roce 1874 byl jazýček jadranský nalezen na jediné sopce ve Středohoří,
která se dodnes dochovala v původním tvaru?
Orchidej , která ještě na území Čech nebyla nikdy - kromě tohoto jediného případu - zaznamenána.
Bohužel o tomto krasavci v souvislosti s Čechy nic víc nevíme.
Jenom ta Milešovka nás v souvislosti s jazýčkem jadranským hodně překvapila...


VE STOPĚ PREDÁTORA fotograf a filmař PETR SLAVÍK

13. května 2017 v 15:19 | Fototuláka má nejen Matička příroda ráda. My se vždy těšíme na jeho nové dokonalé úspěchy. A nejinak tomu nebude ani dnes večer na ZOOMu.... |  Petr Slavík
Prima ZOOM dnes ve 20,00 hodin - VE STOPĚ PREDÁTORA I. část seriálu...

Krátce po tzv. sametové revoluci, v roce 1990, se Petr Slavík vydal stopem do daleké Afriky. Tehdá ještě v postkomunistickém čase to vypadalo jako něco naprosto nemožného. Následovaly vulkány na jihu Chile. Toulání světem začal milovat a nemohl se toho neustálého putování nasytit.

FOTO: autoportrét za pomoci zrcadla.

Na výstup na Kilimandžáro si vypůjčil fotoaparát. A co se nestalo. Zrodil se nový a převelice úspěšný fototulák. A my co ho známe jsme moc rádi a natěšeni na další jeho úspěchy. Zhotovil fotografie, nainstaloval první výstavu. Lidi nejen v Čechách byli až neskutečně nadšeni. Svět ho jako vynikajícího fotografa začal uznávat.

Dnes jezdí do té nejzapadlejší divočiny a přiváží až neskutečné snímky. Netrvalo dlouho a začal vydávat své první fotopublikace. Je držitelem, jako fotograf přírody, těch nejvyšších světových ocenění. A my jsme rádi když nám v lůně Matičky přírody - u ohňů - předává své zkušenosti a o svých cestách vypráví.


Další díly Prima ZOOM:

16.5. 13:20Ve stopě predátora (1)
20.5. 20:00Ve stopě predátora (2)
23.5. 13:25Ve stopě predátora (2)

Divocí koně...

11. května 2017 v 0:01 | Ono se to málo ví, ale lidé kolem burle.blog.cz se zasloužili nejen o divoké koně, ale i o zubry. Více je zde v článcích na blogu.... |  Divocí koně
Odměnou - i za naše úsilí - nám byla již poněkolikáte návštěva přírodní rezervace v Milovicích. A byl to překrásně prožitý den...

Při pořizování snímku jsem udělal neodpustitelnou chybu. Zapomněl jsem si zapnout sekvenční snímání. Tak jsem musel ten boj hřebců zaznamenat neustálým zaměřováním a cvakáním. Škoda. Mohlo snímků být více a zajímavějších. Jak se říká, chybama se člověk neustále učí...

(...dokončení brzy).

Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subspecies) 2017/Mr

10. května 2017 v 23:25 | Lokalita je hodně navštěvovaná a podle toho to také vypadá. Na keři tam visí kabel od Canonu. Kdo zapomněl, tak si může dojít. Nebo ho chcete nechat poslat poštou? |  - - mužský znamenaný
Letos oproti minulým rokům nic moc. Pouze 14 rostlin z nichž jich nemálo bylo okousáno zvěří....

Vstavače mužské znamenané letos co do krásy nebyli nic moc. Bylo jich nejen málo, ale byli i tak nějak unavené. A rychle začali odcházet. Že by v tom sehrála svoji roli i nedostatečná vlhkost v půdě?

Problémem je rovněž napadání orchidejí srnčí zvěří. A přitom by určitě k zachování těchto vzácných rostlin stačilo nejen tuto lokalitu oplotit. Je to opravdu tak velký problém to konečně udělat a tím znemožnit zvěři v přístupu? S velkou pravděpodobností by po tomto zásahu znamenaných výrazně přibylo. A to přece chceme! Nebo máte jiný a nedej Bože i opačný názor?

Zajímavost: Je to již nějaký ten pátek co tady rozkvetl i vstavač mužský znamenaný v bílém překrásném provedení. Bohužel i ten byl téměř z poloviny ukousnutý. Mrzelo to nemálo fotografů....

Nápad?!: Určtě to rovněž znáte. Vylezete na kopec, rozhlednu, nebo jiné zajímavé místo a máte tam zápisovou knihu. Co tento zajímavý přístup rozšířit i na některé významné nejen botanické lokality? Nebo nemáte potřebu, nutnost, si vyměňovat informace?


Polnička topolová - Agrocybe cylindracea (DC.) Maire - poľnička topoľová

7. května 2017 v 21:44 | Jiří Patočka |  Jiří Patočka
Polnička topolová je jedlá a chutná dřevokazná houba, kterou sice v naších lesích nenajdete, ale snadno si ji můžete vypěstovat doma na pilinách či dřevěných špalcích. Její sadbu nabízí řada dodavatelů. Je to drobnější houba s kloboukem o průměru 10 až 50 mm, který je v mládí polokulovitý, později až plochý a tmavě hnědý. Jak houba roste, klobouk je stále světlejší až téměř bílý, hladký, občas jemně vrásčitý. Lupeny jsou husté, bělavé, později hnědé a v mládí jsou překryty blanitým závojem. Třeň je tenký, válcovitý, bělavý a pokrytý bělavými šupinkami. Dužnina má bělavou barvu a příjemnou houbovou chuť. Výtrusný prach je tabákově hnědý.

Plodnice polničky topolové rostou většinou v trsech. V přírodě roste na pařezech a kmenech odumřelých listnatých stromů, zejména na topolech (Populus), kde se objevuje zejména na kořenových nábězích a pařezech . Roste hlavně v jižní Evropě, u nás se vyskytuje vzácně. Její domovinou jsou jižnější části Evropy, především středomoří (Španělsko, Itálie atd.). U nás je ale pěstována uměle na pilinách či štěpkách. Kultivary polničky topolové jsou oblíbené pěstované houby pro svou chuť, spolehlivé plození a léčivé účinky. Patří mezi nejstarší pěstované jedlé houby. Již Římané si ji vysoce cenili, přirovnávali ji k žampionu, muchomůrce císařské a lanýži. Ve volné přírodě je však velmi vzácná. Na Slovensku je zákonem chráněná a byla nalezena jen na několika málo místech. Dříve se polnička pěstovala zejména v jižní Itálii, dnes jsou jejími největšími producenty Korea, Japonsko, Čína a Austrálie.

Léčivé účinky houby jsou přičítány tomu, že produkuje antibioticky účinné látky, působící proti široké paletě gram-pozitivních a gram-negativních bakterií a proti mikroskopickým houbám. Tyto schopnosti jsou přičítány bioaktivním látkám se strukturou alkaloidů. Další informace o bioaktivních látkách této houby lze nalézt na linku http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=974

Kosatec bezlistý pravý český / 2017

1. května 2017 v 17:10 | Tato rostlina je příkladem jak státní ochrana přírody není ochotna ani schopna klenoty naší přírody chránit. Nevíte kde je chyba? Proč se nedaří plnit usnesení státu? |  - - bezlistý pravý
Tak jako každý rok se opět na skalách odehrává ten překrásný a nejen znalci obdivovaný zázrak...

Existuje Krakonošova zahrádka, Fabiánova zahrádka. Jak tento malý plácek nazvat? Nemáte nápad...

Lokalita H - V předminulém roce, v tento čas, jsem byl na útes nad řekou přiveden poprve. O tomto místě v té době vědělo pouze několik vyvolených. Internet ale dokáže divy, a tak se tam s ním již chodí kochat nejeden milovník přírody. Ještě štěstí, že tento kout je tak stranou, že náhodou se objevit nedá. A proč ta ochrana? Je veřejným tajemstvím, že stále jsou lidé, kteří i chráněné rostliny si nosí do civilizace. Přitom se ví, že kosatec bezlistý pravý se na žádné zahradě ani skalce neujme. Byla by to převeliká náhoda. Záhadou i mezi botaniky je, že se neví jestli i zde je původní...














Lokalita CH - Tak tu nám v roce 2015 sežrala divoká prasata. Zde na blogu je na toto téma samostatný článek. Jak to tam vypadá letos? V nejbližších dnech zde budeme informovat. Jedno je však jisté. Černé zvěři oddenky bezlistého moc chutnají.

Bohužel naše obava se potvrdila. Ve spodní části, kde bezlistých bývávalo nejvíce, bylo tam modrofialovo, dnes nebyla ani jedna rostlina. A stačilo tak málo. V roce 2015 jsme písemně požádali radní pro životní prostředí hl. města Prahy Janu Plamínkovou aby zakročila. Navrhovali jsme kolem kosatců postavit bytelný plůtek, něco jako lesní oplocenku. Bohužel botanik, který se tam ani nepřišel podívat, rozhodl, že je vše v pořádku. Doporučil paní Plamínkové aby vše nechala tak jak to je. Svoje vyjádření doplnil slovy: "Na malých teráskách stále bezlisté rostou, a tak nehrozí, že by lokalita byla zničena." Jenže ve spodní části pod skalou ve spraši, kde jich bývávalo nejvíce, není ani jediný. A je dokonáno. My můžeme jenom doufat, že možná někdy se vše vrátí do původního historického stavu. Moc tomu ale nevěříme. Než se tam objeví první rostliny, tak to bude trvat hodně, ale hodně dlouho. A nesežerou ty oddenky divoká prasata opět? Zajímavé je, že uvolněný prostor rychle obsadila tařice skalní.V současné době je oproti minulým časům na lokalitě pouhých 25 procent kosatců bezlistých pravých.

Je paní Plamínková pouze jedno řešení. Postavit tam ten plot!!! A my se paní Plamínkové brzy zeptáme a zde na blogu dáme vědět. Kosatec bezlistý tam roste od nepaměti. Od dob, kdy v této krajině ještě ani nebyl člověk. A i na tomto příkladě je vidět, co člověk svým špatným konáním dokáže způsobit!

Lokalita S - O tomto nepatrném plácku jsme zde na blogu mnohé napsali. Bohužel ze strany státní ochrany přírody se toho moc nestalo. Před několika lety se kasatec začal rozrůstat od vápencové stěny směrem na volnou plochu. Jenže tam mu v rozpuku zabránila stezka po které neustále proudí davy turistů. Tím se stalo, že rostliny neměly zašlapováním šanci zde vytvořit doslova a do posledního místečka přebohatou zahradu. A stačilo tak málo. To opavdu není několik stokorun na vybudování plůtku? Tím by se stezka přesunula o několik metrů na západ a bylo by vystaráno. Snad se na AOPK konečně někdo probudí a začne konat. Zajímavé je, že davy chodí ale málokdo pozná jakou vzácnost a nádheru tady máme.

Je 10. května a rostliny již odkvétají. Nevypadají dobře. Ale neustále se objevuje nový květ. Koncert zde končí, tak zase za rok. Lístečků, tedy letošních rostlin, bez květů je tady nemálo. V co se asi promění v roce 2018? Budeme sledovat a zde na blogu informovat.

Lokalita D - Tomuto místu nikdo neřekne jinak než čoudící hora. Proč asi? Více o zdejší populaci kosatců bezlistých ZDE!!!
(Také je chodíte pozorovat, kochat se? Tak nám prosím o svých zkušenostech, zážitcích, napište pod tento článek do komentářů a my následně z vašich textů vytvoříme články.)

....



Kam dál