Kandík psí zub z pohledu dnešní vědy

Středa v 21:56 | Dlouhé roky jsme se snažili zjistit o kandíku psím zubu něco povícero. A zničeho nic to na nás z internetu vypadlo. I v letošním roce je každému znalci srozumitelné, že je ho opět méně... |  Kandík psí zub

Habitus a typ růstu

  • Růstová forma: klonální bylina nebo keřík ?
  • Životní forma: geofyt ?
  • Výška [m]: 0.1-0.3 ?

List

  • Přítomnost a přeměna listu: listy přítomny ?
  • Uspořádání listů na stonku (fylotaxe): vstřícné ?
  • Typ listu: jednoduchý ?
  • Typ jednoduchého listu: celistvý ?
  • Palisty: chybí ?
  • Řapík: chybí ?

Květ

  • Doba kvetení [měsíc]: březen-duben ?
  • Barva květu: růžová ?
  • Symetrie květů: aktinomorfní (více rovin souměrnosti) ?
  • Květní obaly: okvětí ?
  • Srůst koruny/okvětí: volná ?
  • Způsob generativního rozmnožování: smíšená reprodukce ?

Plod, semeno a způsob šíření

  • Typ plodu: tobolka ?
  • Barva plodu: hnědá ?
  • Jednotka šíření (diaspora): semeno ?
  • Strategie šíření: Allium ?

Podzemní orgány a klonalita

  • Délka života prýtu (cyklicita): prýt převážně monocyklický ?
  • Typ větvení orgánů klonálního růstu stonkového původu: sympodiální ?
  • Přítomnost hlavního kořene: chybí ?
  • Vytrvalost orgánu klonálního růstu [rok]: 2 ?
  • Počet klonálních potomků: 3 ?
  • Vzdálenost klonálního šíření [m]: 0 ?
  • Klonální index: 3 ?
  • Přítomnost volně šiřitelných klonálních potomků: chybí ?
  • Typ orgánu klonálního růstu: cibule ?
  • Banka pupenů ?
  • Počet pupenů na povrchu půdy bez pupenů na kořenech: 0
  • Počet pupenů v hloubce 0-10 cm bez pupenů na kořenech: 5
  • Počet pupenů v hloubce více než 10 cm bez pupenů na kořenech: 0
  • Počet pupenů na povrchu půdy včetně pupenů na kořenech: 0
  • Počet pupenů v hloubce 0-10 cm včetně pupenů na kořenech: 5
  • Počet pupenů v hloubce více než 10 cm včetně pupenů na kořenech: 0
  • Velikost podzemní banky pupenů bez pupenů na kořenech: 5
  • Hloubka podzemní banky pupenů bez pupenů na kořenech [cm]: 5
  • Velikost podzemní banky pupenů včetně pupenů na kořenech: 5
  • Hloubka podzemní banky pupenů včetně pupenů na kořenech [cm]: 5

Způsob výživy

  • Parazitismus a mykoheterotrofie: autotrofní ?
  • Masožravost: ne ?
  • Symbiotická fixace dusíku: bez symbiontů fixujících dusík ?

Karyologie

  • 2C velikost genomu (Mbp): 51849.71 ?
  • 1Cx monoploidní velikost genomu (Mbp): 25924.85 ?
  • Genomický obsah GC bazí: 44.4% ?

Původ taxonu

  • Původnost v ČR: neofyt - zavlečený po roce 1500 ?
  • Invazní status: zdomácnělý ?
  • Geografický původ: Evropa ?
  • Rok zplanění: 1819 ?
  • Způsob zavlečení: úmyslné zavlečení ?

Ekologické indikační hodnoty

  • Ellenbergovské indikační hodnoty
  • Indikační hodnota pro světlo: 4 ?
  • Indikační hodnota pro teplotu: 7 - indikátor tepla, vyskytující se v relativně teplých nížinách ?
  • Indikační hodnota pro vlhkost: 5 - indikátor čerstvých půd, vázaný na půdy s průměrnou vlhostí, chybí na vlhkých a často vysychajících půdách ?
  • Indikační hodnota pro reakci: 7 - indikátor mírně kyselých až bazických podmínek, nikdy se nevyskytující v silně kyselých podmínkách ?
  • Indikační hodnota pro živiny: 4 ?
  • Indikační hodnota pro salinitu: 0 - netolerantní k solím, glykofyt ?

Stanoviště a sociologie

  • Výskyt v biotopech ?
  • 12 Lesy
  • 12C Dubohabřiny: 1 - výskyt
  • 12D Suťové lesy: 1 - výskyt
  • 12E Květnaté bučiny: 1 - výskyt
  • Vazba na lesní prostředí ?
  • Vazba na lesní prostředí v mezofytiku a oreofytiku: 1.1

Rozšíření a hojnost

  • Míra kontinentality: 4 ?
  • Rozsah areálu podle gradientu kontinentality: 4 ?
  • Výškový stupeň v ČR: pahorkatiny ?
  • Frekvence výskytu v základních polích síťového mapování: 12 ?
  • Frekvence výskytu v kvadrantech síťového mapování: 13 ?
  • Počet biotopů s výskytem taxonu v ČR ?
  • Počet úzce vymezených biotopů s výskytem taxonu: 3
  • Počet úzce vymezených biotopů, v nichž má taxon optimum: 0
  • Počet široce vymezených biotopů s výskytem taxonu: 1
  • Počet široce vymezených biotopů, v nichž má taxon optimum: 0

Ohrožení a ochrana

  • Zákonná ochrana: kriticky ohrožený taxon ?
 

Kačenka česká: znáte ji dobře?

11. dubna 2018 v 17:29 | Jiří Patočka |  - - kačenka česká
Kačenka česká (Verpa bohemica (Krombh.) J. Schröt. 1893, syn. Ptychoverpa bohemica, Morchella bohemica nebo Mitrophora bohemica) je vřeckovýtrusá houba z čeledi smržovitých (Morchellaceae), která je považována za jednu z nejchutnějších hub. Její kuchyňské využití je velmi všestranné. Je vhodná pro kulinářské účely, protože svou příjemnou chutí a vůní připomíná lanýže. Podobá se smržům, od nichž se liší volným kloboučkem nasazeným na třeň. Patří mezi nejoblíbenější jarní houby. Roste místy dosti hojně v březnu až květnu v listnatých nebo smíšených lesích, nejčastěji pod osikami, ale také pod střemchami, třešněmi, jeřáby apod. Má ráda teplejší oblasti a zásadité půdy.

Kdo by se na základě českého jména domníval, že se jedná o typicky českou houbu, hluboce by se mýlil. Kačenka česká roste v celém mírném pásmu severní polokoule a najdeme ji nejen v Evropě (Ványolós et al., 2014), ale také např. v Himalájích (Shameem et al., 2017), kde je nejen oblíbenou potravinou, ale také ceněným lékem v terapii nemocí močového ústrojí (Pala et al., 2013). Kačenka česká je bohatým zdrojem dvou farmakologicky významných sloučenin: lovastatinu a ergothioneinu (Lin et al., 2013). Lovastatin je přírodní látka nacházející se v nízkých koncentracích v některých potravinách, která působí jako lék užívaný ke snížení hladiny cholesterolu u pacientů s hypercholesterolemií a ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění (Singh a Sashidhara, 2017). Ergothionein (thiohistidylbetain ) je látka nacházející se v nepatrném množství ve tkáních savců, kde hraje úlohu antioxidantu (Servillo et al., 2017). Možná jsou to právě tyto dvě látky, lovastatin a ergothionein, které se na léčivých účincích kačenky české podílejí.

Jak přišla kačenka česká ke svému jménu? Kačenka česká (Verpa bohemica) byla poprvé popsána a pojmenována českým botanikem a mykologem J. V. Krombholzem ve spisu Naturgetreue Abbildungen und Beschreibungen der essbaren, schädlichen und verdächtigen Schwämme (Věrná vyobrazení a popisy jedlých, škodlivých a podezřelých hub) a druhové jméno dostala snad proto, že se s ní Krombholtz setkal v Praze, kde ji koupil na tržišti. Kde však přišla houba ke svému českému rodovému jménu kačenka, zůstává tajemstvím. Vždyť latinské podstatné jméno Verpa znamená penis!

Se jménem Krombholz, ve zkratce (Krombh.), se mykologové setkávají poměrně často, nejen u kačenky české. Podívejme se tedy, kdo se pod tímto jménem skrývá. Julius Vincenc von Krombholz (1782 - 1843) se narodil v Horní Polici na Českolipsku. Rodné městečko však brzy opustil a Gymnázium již studoval v Praze. V roce 1803 vystudoval lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1814 získal také doktorát. Roku 1828 byl jmenován profesorem speciální patologie a terapie na UK, s kterou spojil celý svůj vědecký život. V době napoleonských válek (1813-1814) pečoval o raněné a staral se též o nemocné v době cholerové epidemie v Praze v roce 1831, kdy vykonával funkci ředitele všech cholerových nemocnic.V roce 1831 se stal rektorem UK a založil nadaci pro nemajetné studenty. Roku 1837 byl za své lékařské a pedagogické zásluhy povýšen do šlechtického stavu. Kromě medicíny se věnoval botanice a zejména mykologii. Byl autorem prvního mykologického atlasu u nás.

Jako lékař a vysokoškolský učitel byl Krombholz vysoce uznávaným odborníkem a všemi studenty milovaným profesorem. Když v roce 1843 zemřel, byl to pro Prahu velký den smutku. Univerzita mu vystrojila velkolepý pohřeb a Krombholzovu rakev neslo Prahou osmačtyřicet posluchačů medicíny pražské univerzity. Je pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech a jeho mumifikované srdce je dodnes uloženo na I. interní klinice UK v Praze jako vzácná památka. V roce 2011 byla na jeho rodném domě v Horní Polici instalována pamětní deska.

Literatura
Lin SY, Chen YK, Yu HT, Barseghyan GS, Asatiani MD, Wasser SP, Mau JL. Comparative study of contents of several bioactive components in fruiting bodies and mycelia of culinary-medicinal mushrooms. Int J Med. Mushrooms, 2013; 15(3): 315-323.

Pala SA, Wani AH, Bhat MY. (2013). Ethnomycological studies of some wild medicinal and edible mushrooms in the Kashmir Himalayas (India). Int J Med. Mushrooms, 2013; 15(2): 211-220.

Servillo L, DʼOnofrio N, Balestrieri ML. Ergothioneine Antioxidant Function: From Chemistry to Cardiovascular Therapeutic Potential. J Cardiovasc Pharmacol. 2017; 69(4): 183-191.

Shameem N, Kamili AN, Ahmad M, Masoodi FA, Parray JA. Antimicrobial activity of crude fractions and morel compounds from wild edible mushrooms of North western Himalaya. Microbial Pathogenesis, 2017; 105: 356-360.

Singh SP, Sashidhara KV. Lipid lowering agents of natural origin: An account of some promising chemotypes. Eur J Med Chem. 2017; 140: 331-348.

Ványolós A, Orbán‐Gyapai O, Hohmann J. Xanthine Oxidase Inhibitory Activity of Hungarian Wild‐Growing Mushrooms. Phytotherapy Research, 2014; 28(8): 1204-1210.


Kačenka česká aneb přichází její čas. Popovídáme si o tom jak na ní. A vy své zkušenosti pište do komentářů. Poraďte ostatním jak být při jejím hledání úspěšní...

10. dubna 2018 v 22:48 |  - - kačenka česká
Lidé o kačence české nevědí vůbec nic. A při tom v dávných dobách byla pro lidi, po těch mrazivých zimách, vykoupením. Rostla jí ohromná množství. Je doslova jen nemnoho vyvolených, který vědí jak na ní. To ale v žádném případě neznamená, že jsou vždy úspěšní. Někdy se povede, sbírá se na přepravky. Jindy za celou jejich sezonu se jich najde jen několik. A dnes, po přečtení tohoto článku, budete vědět i vy. Ať se vám při jejím sběru daří. Dobrou chuť. Ona patří mezi ty nejchutnější houby, ale i nejkrásnější. Kačenky české jsou, jak rád říkám a píšu, fotogenické.

Chcete je více poznat?
Nasbírat si na omáčku, smaženici, nebo jinou úpravu?
Tak se přidejte k naši houbařské partě.
Vyrážíme již zítra...

Tyto řádky píšu v polovině dubna. Z celé České republiky máme informace , že bylo doslova zatím nalezeno jen několik málo plodnic. Je 15. dubna a já jsem se letos s kačenkou českou poprvé setkal včera v Praze na trhu na Náplavce u Vltavy. V ošatce jich nebylo mnoho a navíc byly malé. Zajímavé je uvést cenu za kterou se prodávala. Sto gramů za 69,90 korun. I to o něčem svědčí. Ale švýcarské a francouzské sýry jsou ještě o mnoho dražší.

V minulém roce to kolem kačenky byla velká, ale velká bída. Nasbíral jsem necelý půl kilogram. Léta před tím jsme naopak měli velké kačenkovské hody hody doprovody. Každý týden jednu, nebo dokonce i dvě přepravky. Zdá se vám to mnoho? Tak to vás musím zklamat. Na straně jedné určitě ano, ale na té druhé nic moc. Ona česká, tak jak houby vůbec, se při vaření hodně smrskne. Důležité je ale vědět, že se i dobře suší.

Je tady v této souvislosti jeden velký problém. A tím je počasí. Kačenka potřebuje hodně sněhu, ona dokonce pod ním roste, umí i pozastavit svůj růst na hodně dlouhou dobu, a pak následnou vláhu z jarních dešťů. Jenže přichází něco, čemu se říká globální oteplování. A ono podle nás houbařů, ale i milovníků orchidejí a rostlin vůbec, doopravdy existuje. Dokonce změna podnebí způsobuje i zánik smrkových lesů. Ale to by bylo na jiné a hodně dlouhé povídání. Jestli někdo na toto téma umíte, víte, tak prosím napište. V této souvislosti ty změny jsou vidět již několik let i u hlívy ústřičné.

Nedávno jsem jel přes republiku a zajišťoval si další výstavy fotografií hub. A zadařilo se. V jednom muzeu, když došlo na kačenky české, paní ředitelka řekla, že by je také moc chtěla potkat, ale že na ně nemá štěstí. Přitom právě v její oblasti jich každý rok je až neuvěřitelné množství. Tak pro ní, ale i pro vás ostatní, si pojďme popovídat jak jí hledat a být i úspěšní. V úvodu tato nejdůležitější informace. Kačenka jak rychle vyroste, tak stejně rychle i odejde na věčnost. Proto v jejím období je nutné neustále brouzdat přírodou a snažit si najít své plácky. Jednou najdete a budete mít na dlouhé roky vystaráno.

ROZHODL JSEM SE, ŽE NAPÍŠU ZAJÍMAVÉ POVÍDÁNÍ O HLEDÁNÍ KAČENKY ČESKÉ
ALE CO SE NESTALO.
MĚL JSEM SEN, ŽE JE TO ZBYTEČNÉ PROTOŽE JSEM TO PRÝ UŽ JEDNOU NAPSAL
(Snímky kačenky české zatím nedávám. Vložím sem až ty letošní. A tak můžete udělat i vy. Posílejte na burle@seznam.cz)




 


Není nic krásnějšího než dělat radost druhým. A nám se to dnes povedlo za jedna!!!

9. dubna 2018 v 23:16 | Z Prahy jsme vyrazili v časném ránu. Stačili jsme si zajistit dvě další výstavy, jednu nainstalovat a ještě si pochutnat na vynikající sekané u nejznámějšího řezníka jižních Čech... |  Bledule jarní
Přítel, šumavský vlk, mykolog, opět zabodoval. Nějak se dozvěděl, že jedeme do Nepomuku, nebo snad Nepomuka?, nainstalovat výstavu fotografií hub. Upozornil, že nedaleko je zajímavý kout české přírody, který musíme navštívit. A měl pravdu. Byl to nádherně a příjemně prožitý den. A vy příště můžete být s námi při tom. A na rozdíl od konkurence nebudete muset zaplatit ani korunu, natož pak jediné euro.

Teče potůček bublavý teče kolem skály,
tam se dvě větve sklánějí,
dvě větve vrbový...

A ten potůček bublavý nás v pozdním odpoledni doprovázel a do toho nám ještě s láskou klapal na potoce mlýnek. Stal se naší srdeční záležitostí. A všude kolem nás, kam oko dohlédlo, se pásli překrásní koně. Stihli jsme dokonce ještě dobu, kdy tůně a rybníky byly plné milujících se obojživelníků. A co bylo neméně důležité, objevili jsme pravděpodobná loviště na kačenky české, které jsou tak hezké a hlavně moc chutné...

Divoký potok se prodírá úzkým údolím a o několik kilometrů dál pak plyne nám tak známý Zlatý potok. Byly doby, že jsme kolem něho trempovali téměř každoročně. Začíná na Šumavě aby se po dlouhé a strastiplné cestě setkal s Blanicí Vodňanskou. Více zde na blogu. Začátek expedice, a to za plného slunečního svitu, jak jsme později zjistili, tak meteorologické stanice trhaly tepelné rekordy, nezačala šťastně.

Já jako hlavní navigátor jsem to překrásné místo ještě v lůně domova ověřil na mapě na internetu. Mylně jsem předpokládal, že bude i na turistické mapě 1 : 50 000. To jsem se ale šeredně mýlil. Jak jinak než že jsme bloudili. A to pro mojí maličkost byla velká ostuda, kterou jsem ten den měl neustále na tapetě. Ale Čechy jsou malé a kdo se zeptá ten se doptá. Konečně jsme dorazili na místo. Já jsem vše začal upřesňovat v mapě a koukám, že ten plácek je v ní zřetelně označen. Byl jsem na mrtvici a všichni z toho měli ohromnou bžundu. Opět jsem se moc nevyznamenal.

Křivatec žlutý...

Vydali jsme se proti proudu rychle odtékající vody ve které dováděli pstroužci. Následně jsme zjistili, že se hrne z úžasně překrásného lesního rybníka, který hlídá vodní panna. Na hladině se vyhřívaly dvě štiky. V létě zde bývá skautský tábor. A všude kolem na tisíce bledule jarní, klenotu naší milované přírody. A aby toho nebylo málo, tak na vyšších místech nebývalé množství měsíčnice vytrvalé, ohrožený druh. Místy, kde bylo ještě sucho, sasanky hajní, něco plicníků a jenom jediný osamělý trs blatouchu bahenního. Na svět se začínají hrnout i prvosenky. Máme také informaci že později zde rostou i orchideje. Jenže nevíme které, ale my to brzy zjistíme. Velice nás potěšila kopřiva, které se ve velkém množství začala vytahovat k nebesům. Jenže my jsme jí potřebovali o velikonocích. Teď už nám je k ničemu. V koutě pod hrází se začíná objevovat devětsil. Záhadou pro nás stále je křivatec. Ale který? Mírně podmáčená louka...

U rybníka, v koutě je přístřešek, který skautům slouží jako úkryt a kuchyň. Je tam sporák na dřevo a posezení. A všude na stěnách přírodní trofeje, včetně návštěvní knihy, která je hustě popsána. Z ní je vidět, že toto překrásné místo pod Blanským lesem není zas tak neznámo. A vše vysoko na stromě hlídá fotopast. A těch je v okolí povícero. Není to zrovna příjemný pocit, že už nás nehlídají kamery jen ve městech, ale i v lůně Matičky přírody. Až sem jsme to dopracovali. Co k tomu ještě dodat...


Bledule jarní - ikonická jarní květina

8. dubna 2018 v 22:50 | Jiří Patočka, Josef Frynta |  Bledule jarní
Bledule jarní (Leucojum vernum) je jedna z prvních kvetoucích rostlin jara a stále vzácnějším symbolem jarní přírody. Karel Bořivoj Presl (1794 - 1852), český lékař a profesor přírodopisu na univerzitě v Praze a jeden z nejvýznamnějších českých botaniků 19. století ji dal v roce 1819 český název blednivka jarní. Současný název, bledule jarní, přidělil této květině o 60 let později (1879) jiný český botanik, Ladislav Josef Čelakovský (1834 - 1902), profesor pražské univerzity a člen České akademie věd.

Foto: Bledule jarní (Leucojum vernum), © Josef Frynta

Bledule jarní patří podle zákona o ochraně přírody a krajiny mezi zvláště chráněné druhy rostlin. Chráněna je ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích a chráněny jsou rovněž i její biotopy. Bleduli je zakázáno sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny.

Bledule je primárně evropský druh, který má svojí domovinu ve střední Evropě s přesahy do východní, západní a jižní Evropy. Protože je to často pěstovanou zahradní rostlinou, v mnoha částech světa zplaněla a šíří se tak mimo svůj přirozený areál. V České republice se přirozeně vyskytuje v Čechách a na západní Moravě. Rostliny v karpatské části Moravy jsou nepůvodní, do přírody se dostaly ze zahrádek, kde se pěstují již od začátku 15. století. Podobně je tomu i na Slovensku v oblasti západních Karpat. Přirozený areál bledule zase začíná až ve východních Karpatech na východním Slovensku a na Ukrajině, kde roste některými botaniky rozlišovaný endemický poddruh - leucojum vernum subsp. carpaticum. Poddruh carpaticum má mohutnější vzrůst, malé skvrnky na květech jsou výrazně žluté a v populaci se objevuje zvýšený počet dvoukvětých jedinců.

Bledule je ikonickou rostlinou jara a její bílé zvonkovité květy se těší velké oblibě. Ve volné přírodě je na většině území České republiky vzácná, ale jsou místa, kde roste v ohromném množství. Taková místa najdeme v blízkosti malých vodních toků, v podmáčené půdě mezi stromy v lužních lesích a bažinách. Taková místa se stávají významnou turistickou atrakcí a rok od roku do nich míří více a více zvědavců, aby se pokochali tou krásou a nasáli do sebe něco z jarní, probouzející se přírody.

Na takový výlet do přírody se můžete vydat např. do přírodní rezervace Králova zahrada u Semanína poblíž České Třebové, do údolí Chlébského potoka u Nedvědice nebo Pekla u České Lípy, do přírodní rezervace Jechovec nedaleko Telče, na hroznětínskou louku nedaleko obce Leština u Světlé nebo do zámeckého parku v Kostelci nad Orlicí. Bohatou lokalitou bledule jarní je také přírodní památka Údolí Záhorského potoka o rozloze 9,69 ha mezi městem Rokytnice v Orlických horách a obcí Kunvald, kde byla pořízena i přiložená fotografie. Takových míst, do nichž se na jaře vydávají zástupy výletníků s potřebou nabít se jarní energií, jsou v České republice desítky. Možná máte takové místo i nedaleko svého bydliště a možná tako místo teprve čeká na vaše objevení. Pokud je navštívíte či dokonce nově objevíte, chovejte se k přírodě ohleduplně a veďte k tomu i své blízké a ne vždy dostatečně poučenou a ukázněnou veřejnost.


Lýkovec jedovatý vážně i nevážně

8. dubna 2018 v 21:38 | Jaro jednoznačně patří mezi nejkrásnější a nejbohatší část roku. A co podzim? Co máte z těchto dvou období nejraději? A proč? Pište svůj názor do komentářů pod tento článek.... |  - - jedovatý
Lýkovec jedovatý je rostlinou z mnoha stran zajímavou, ale otázkou je jestli je fotogenický. Vykvete, nikde žádný zelený lístek. Není to divné?

Mám přítele, který nutně pro zahraniční časopis potřeboval jedovatý vyfotografovat. Znal jsem úžasnou lokalitu a to přímo ve středu Teslín, dnes CHKO Brdy, tedy ty bývalé vojenské. Předminulý rok tam přijeli silničáři, uklidili odpadky, vyřezali vše kolem silnice a i vymetli škarpy. A právě i v nich lýkovec jedovatý ve velkém množství se vyskytoval. Od té doby tam není ani jediný! Lidi, ani jejich papaláše příroda nezajímá. Hlavním důvodem je, že z ní nic neznají. A je vymalováno.

Vyrazil jsem na další místo, které uprostřed CHKO Český kras. A jak se říká šel jsem na jistotu. Našel jsem tam pět rostlin, ale pouze jediná, viz snímek, byla k zmačknutí spouště. Zajímavé je, že i v těchto místech v posledních letech se ve velkém začal šířit vstavač nachový. Ale to platí pro celou republiku. Opakem je ústup kukačky. A již dnes jsou tam jeho listové růžice. I letos tady bude velké úroda, velký koncert. Přes kopec pak rostou i střevičníky pantoflíčci. Objevili se tady před několika lety na třech místech. Neseďte doma u televize a vyražte s námi poznávat Matičku přírodu...

Neváhal jsem a kamaráda jsem ihned telefonicky informoval. Mobily moc nemusím, ale někdy se hodí. Zejména když jeden podává dobré zprávy. Když jsem mu ale řekl, že bude muset do kopce vyšlapat několik málo kilometrů, tak jeho zájem povadl. Strávil jsem hledáním jedovatého celý den a výsledek? Byl jsem nejdříve roztrpčen, ale když jsem tu krásu uviděl, tak vše odpuštěno. Navíc jsem si prohlédl místa, kde jsme za několik dnů počítali ve štolách netopýry.

Tím ale příběh nekončí. V lůně domova jsem se snažil zjistit, co zde na blogu kolem lýkovce jedovatého máme. A nikde nic. Teprve za několik dnů jsem byl čtenářem upozorněn, že ho našel. A ono těch článků je zde dokonce povícero - viz barevný odkaz nahoře pod titulkem. Zejména doporučuji ten od pana profesora. A kde se stala chyba? Tento blog často hapruje. Stalo se, že rubrika - - jedovatý, popojela o něco níže. Tím vznikl zmatek. Dnes už je vše ok.

Poznámka: My co jsme prošli skautem, si dobře pamatujeme jak naši vedoucí dbali abychom dobře znali především jedovaté rostliny. Kontrolní otázka. S kterou květinou se dá například splést borůvka? Také ale víme, že dnešní děcka, mládež, až na výjimky, nevědí o přírodě vůbec nic, nebo téměř nic. O jejich rodičích ani nemluvě. Nevím jak je to tam u vás, ale tady u Prahy se lesy toulají i dětské školky, lesní školky. Děcka mají doslova několik let, ale květiny znají jako když bičem práská. Jeden se nestačí divit. A jak také ne, když nejsou zavřena mezi čtyřma stěnama mateřských školek, ale naopak po celý rok, ať je vedro nebo zima, tráví v lůně přírody. Je nutné ještě něco dodávat? Snad jediné. Učme nejen děti znát dobře jedovaté rostliny!!!

Václavkové zajímavosti

6. dubna 2018 v 19:19 | Jiří Patočka |  - - smrková
Troufám si říct, že není v České republice houbař, který by neznal václavky. I na tomto blogu je o nich již tolik informací (http://burle.blog.cz/rubrika/vaclavka), že mluvit o nich by bylo stejné jako nosit dříví do lesa. Pochybuji však, že houbaři ví, že václavka smrková (Armillaria ostoyae, syn. Armillaria solidipes) je největší houbou a možná vůbec největším žijícím organismem na světě!!!

Nemám na mysli velikost plodnic.Většina lidí ví, že houby nejsou jen plodnice. To nejdůležitější na houbách je podhoubí, které je skryté pod zemí. Nejen nejdůležitější, ale i největší. Když američtí vědci hledali důvody masivního úhynu stromů v lesích Oregonu, našli jako jednoznačnou příčinu napadení stromů dřevokaznou václavku smrkovou. Vzorky odebrané z odumřelých stromů prokázaly, že se jedná o geneticky identické houby ze stejného podhoubí a tedy o jeden celistvý organismus rozkládající se na obrovské ploše. Ten se nachází v oregonských Blue Mountains а zabírá 965 hektarů půdy. Největší vzdálenost mezi napadenými stromy je téměř 4 kilometry a celková váha houby je odhadována na 2 000 tun. Stáří houby bylo odhadnuto na 2400 až 8650 let. To ji řadí mezi nejstarší organismy obývající naší planetu.

Literatura

Casselman A. Strange but True: The Largest Organism on Earth Is a Fungus. Scientific American [online]. Scientific American, a Division of Nature America, Inc., 4. říjen 2007.

Tak pojďme diskutovat. Já se nebojím protože mám čisté svědomí

5. dubna 2018 v 23:37 | Kritizujete lidi, kteří se i přes televizi snaží něco pro houby, přírodu, udělat. Co kdyby jste přestali hloubat a také něco konkrétního začali dělat. Je to velice jednoduché. Vezmete si z banky desetitisíce, statisíce, korun a něco natočíte. |  Televize

/Václav Burle/ - Obdržel jsem informaci, že na houbařských slovenských webových stránkách se diskutuje v souvislosti s televizními filmy o houbách o mé maličkosti. Byl jsem hodně potěšen. Jenže bohužel moc přívětivých příspěvků na mojí osobu tam není. Tak si pojďme o televizních pořadech - o houbách - více popovídat. Své názory budu tučnou kurzívou vkládat do vašich diskusních příspěvků. Tak to určitě bude srozumitelnější. A vy můžete psát pod tento text do komentářů.

O houbách jsem natočil poměrně hodně filmů. Jenže nejvíce jich bylo pro Pětku, která bohužel zkrachovala. Ale ty filmy tam někde musí být. Následovaly další, ale bohužel se stala nemilá skutečnost, že kolem nich bylo i nemálo závistivých, Kudláček a další, komentářů. To vedlo televizní redakce k tomu, že nemají důvod ta nehezká slova poslouchat, když navíc nikoho na vedeních televizních společností houby nezajímají. A mykologie už vůbec ne.

Dalo to z mé strany hodně práce, dlouhodobé práce, abych nejednoho šéfa pohyblivých obrázků přesvědčil aby se houbám začal věnovat. A povedlo se!!! Jenže pak Kudláčkové a několik dalších vyrazili do boje mojí osobu coby houbaře znevěrohodnotit. A to se jim povedlo. A co je výsledkem? O houbách není v televizi, ale ani na celovečerních filmech - viz ten poslední, který běží v kinech - ani slůvko, ani obrázek. To jste opravdu chtělí? Tak to máte!!!

Píšete, že to nebylo zase tak špatné, ale chtělo to jiného představitele. Tak to já posoudit neumím. Ano nejsem žádný krasavec a jsem již bohužel i před hrobem. S tím nikdo nic moc nenadělá. Rovněž se vyjadřujete, že to měl být ten, nebo onen. A právě tady je vidět, že televizi, natáčení, vůbec nerozumíte. Vysvětlím: "Pane Burle, vy jste rozený herec!" To jsou slova jednoho významného režiséra. A vo tom to je, vo tom by to mělo být. Ono nestačí pouze papouškovat houbový atlas, on ve filmu musí být i humor a dokonce i chyby, které diváky vyprovokují k reakci. To je dnešní televize atd. atd.

Poznámka: Mám natočené další filmy, například o hlívě ústřičné, o šindelovníku severském atd. Kvůli houbám jsem zakoupil i převelice finančně naročnou techniku. Teď by to chtělo jen jediné. Dát po celé republice včetně přátel ze Slovenska lidi, zanícené houbaře, ale i mykology, a začít konat. Bylo by to smysluplné a navíc bychom se ještě dobře bavili...

Zajímavost: Již osmým rokem putuje má výstava velkoformátových fotografií republikou. Nyní např. skončila na České zemědělské univeritě v Praze. A reakce od profesorů a studentů pozitivní. Opět mě budete za tento počin kritizovat. Tak s chutí do toho a půl je hotovo. A to bych ještě mohl přidat spojení dvou rezervací v jednu, vztyčení obrovské kamenné stely atd. atd. Tak a nyní pojďme prosím diskutovat....

- - - DISKUSE na slovenském webu - - -

vlado(ZV) mykológ, moderátor, atlasár 25.11.2013 21:54
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10658... Druhý príspevok - Houby.

Veľmi príjemné a poučné rozprávanie plné zaujímavostí...

portret

Vlado pomatujete si jak jsme spolu před lety vyřešili problematiku kolem šindelovníku severského? Tenkrát vůbec ještě nikdo netušil, že taková houba existuje. Nevím jak vy, ale já mám na ní velké štěstí. Více zde na blogu v rubrice šindelovník severský. Natočil jsem o něm již nemálo metru filmů. Teď jenom sestřihat a někde pustit. Ale kde? Já bych sem mohl i vložit fotografii. Jenže by se stalo, že blog by se přehltil a už by se sem nedalo nic napsat. Musel bych jedině udělat další díl... A jinak Vám za Vaše milá slova děkuji!

medulienka pokročilý 26.11.2013 08:58

ten pán je moja krvná skupina, aj ja by som niektoré huby najradšej "hubičkovala." Václav tedy já děkuje!

portret

náramovka pokročilý 26.11.2013 19:04
Áno veľmi dobre sa to pozerá, škoda, že aj v našej TV nie sú podobné relácie, ale ja si pamätám pred niekoľkými, možno viac ako 10 rokmi vysielala STV taký krátky "seriál" o hubách. Huby jarné, letné, jesenné a rastúce v zime. Bolo to tiež veľmi poučné a zaujímavé, veľmi rada som to pozerala, mala som dokonca kazety s touto tématikou a toľko som ich pozerala až som ich zodrala.

A já k tomu dodám jediné. A vo tom to je. Tak jako si o houbám píšeme, tak bychom je mohly ukazovat obrazem. To by se ale nesmělo kritizovat, ale naopak něco vytvářet. A já jsem přípraven...
portret

Papuľnatá 27.11.2013 19:11
eee.... v tom prípade, ale treba vymeniť písmenko "d" za "ž"...... hehe.

portret

náramovka pokročilý 27.11.2013 21:00
Aj tak by sa dalo.

portret

ivetatom pokročilý 26.11.2013 19:47
a milé

portret

standoban pokročilý 27.11.2013 16:29
Súhlasím- veľmi dobré a príjemné pozeranie. Václav opět děkuje. Dělám již roky tento blog. Napadán jsem nekonečně, ale hezkých slov je málo. Tak už to ale v životě chodí. Ještě jednou poděkování.

portret

Pete N. atlasár, mykológ 28.11.2013 23:49
Ahoj Vlado, ahoj všichni,

je dobře, že jsi to sem dal, je milé, že máte takto pozitivní reakce na tento skeč, který natočila Česká televize s houbařem amatérem, panem Burlem.

Nemyslím si, že jsem amatér. Často jsem na přednáškách, besedách, oslovován mykolog. Vždy tvrdím, že ne, že jsem jenom houbař, který miluje přírodu. Podle mého názoru mykolog je pouze člověk, který mykologii nejen vystudoval, ale i jí se profesionálně zabývá. Pak jsem to ještě rozdělil na amatérské mykology a na houbaře. Když píši na toto téma, tak si vždy vzpomenu na slova pana Antonína, mykologa ze Zemského muzea v Brně. Řekl, že někteří houbaři, a není jich zrovna málo, vědí o houbách více než mnozí mykologové!

Nebudu zde psát o tom, kdo je to pan Burle, nemíním jej zde soudit, nemíním ani proti němu zbrojit a nemíním podvědomě působit ani na vás svým negativním textem.

A vy víte kdo jsem? My se známe? Nebo to máte jen zprostředkovaně přes internet. A vy těm zhůvěřilostem věříte. Vy věříte internetu? Prosím o odpověď...

Jen mne trochu zaráží, že tady pějete samé superlativy, jak se vám to líbí a kdesi cosi... Pardon, ale uveďme to na pravou míru, neboť pokud se někomu líbí tento skeč, dejme tomu, to nikomu neberu - ostatně i mě se např. ta příroda a určité výňatky též líbí, ale jako celek je to velice diskutabilní a neupozornit na chyby, které zde byly reprodukovány Českou televizí ústy pana Burleho, to Vám přijde správné?

A jsme u jádra pudla! Právě tady je vidět, že o natáčení nevíte vůbec nic. Ale to by bylo na hodně dlouhé psaní. Takže jen stručně. Ano udělal jsem nějaké chyby, ale kdo v podobných pořadech nechyboval. Ve filmu, kde byl i pan Goldflam, je chyb jak máku. A málokomu to vadilo. A to i v dalších filmech. Já jsem na jedno natáčení pozval pana Kotlabu. Bylo to právě pro TV Pět. Hned na začátku udělal ohromnou botu. Rozepisovat se, protože ho mám rád, nebudu. Dovolte abych si trochu v myšlení odskočil. V poslední době jsem natočil s významnými lidmi několik filmů. Nejsou o přírodě. Tak jsem si řekl, že bych měl natočit i s panem Kotlabou a dalšími hodně dříve narozenými lidmi. Ale když neustále slyším na mojí maličkost ta nehezká slova, tak si říkám proč. On je tady ještě jeden problém. Natočit, to není zas tak složité. Má to ale jednu podmínku. Musí být naprosto dokonalý zvuk. A to já umím! Jenže pak přichází na řadu střich a další záležitosti. A to je už o fortelu a o přemnoha hodinách práce. Ale ty rozhovory, některé jsou již zde na blogu, udělám. Jenže jsem bohužel neustále na cestách. Tak asi opět až v zimním období.

Tak 1) v prvním případě se nejedná o P. squarrosa, ale o P. adiposa, což sice nepovažuji za nějak zvlášť vážný prohřešek, ale v relaci, která je odvysílaná v televizi by to být nemělo.

Na chybu jsem přišel v okamžiku jak jsem tu houbu vyslovil. A jak jsem povídal, tak jsem si v duchu říkal, že je to jedno, že to stejně nikdo nepozná. Holt jsem se spletl. Ono zase není tak jednoduché něco přetočit. To by bylo ale opět na dlouhé psaní.

2) doporučovat šupinovky k jídlu a zvláště pak plodnice v plném maturačním stádiu mi přijde krajně nevhodné. Jistě, nejsou to houby jedovaté, ale v lese je daleko více jedlých a chutných hub. Nevím, zda-li pan Burle tyto houby někdy jedl, ale pokud ano a skutečně mu chutnaly, tak musel to maso na guláš škvařit hodně dlouho, aby bylo pořádně hořké a guláš pořádně hnědý, pak se chuť starých šupinovek dobře ztratila. Anebo má již zdegenerované chuťové pohárky... Šupinovka skutečně není václavka, starší plodncie bývají nejen tuhé, ale i nahořklé, což moc dobře vím z vlastní zkušenosti, když jsem zkoušel P. squarrosa. Maximálně bych mohl doporučit kloboučky mladých plodnic ve sladkokyselém nálevu, ale pouze v kombinaci s jinými houbami. Požívání alkoholu na tyto houby je též diskutabilní, jistě se najdou jedinci s idiosynkrasií na tyto houby, stejně, jako se najdou jedinci labilní na látky obsažené např. v L. nuda, Armillaria sp., C. gambosa, A. rubescens, Ch. rhacodes aj., ale nic proti tomu v zásadě nemám, lepší je prevence, než to nezmínit. Akorát by to chtělo zmínit v širším kontextu věci, když už o tom chci blekotat, aspoň na ten způsob, jak jsem to zde uvedl já.

V tomto odstavci jste pane neznámý úplně vedle, na vedlejší koleji. Kdyby jste ten příspěvek lépe poslouchal - o houbě zde na burle.blog.cz hodně článků - tak by jste i zaslechl něco o houbách na přežítí. To je mé velice oblíbené téma, neboť se neustále nejen po lesích toulám. A často je velký hlad. Když hovořím, píšu, filmuju o šupinovce kostrbaté apod. tak vždy především v souvislosti s tím přežíváním. Víte já něco pamatuji a jsem přesvědčen, že opět příjde zlý čas, hlad. A lidi, kteří budou vědět co z přírody použít budou na tom dobře. A nyní bych mohl dlouze psát o mé matce, která ve třicátých letech, kdy byl hlad, hospodářská krize, matky neměly svým dětem dát co do úst, která učila lidi houby znát, v přírodě přežívat.

3) Slzečka porcelánová nerovná se slizečka porcelánová, ano, nechytá se za slovo, ale za kliku, ale opět, je to odvysílané v televizi, mělo by to mít úroveň.

Máte pravdu. Tak proč pro televizi tak jako já něco nenatočíte? Potom by jste poznal, jak je jednoduché chybu udělat.

4) a abych nebyl pouze negativní, plně se ztotožňuji s ochranou korálovců a jejich biotopů, sám jsem ještě žádného nenašel a až se mi to povede, jistě jej zamaskuji tak, jak to dělám s jinými chráněnými a vzácnými houbami, i když bych ho rád zkusil zavařit do láku - ale to si mohu nechat zaslat naočkovanou sadbu...

Vidíte a já se neustále mezi korálovci pohybuji. Vím kde je hledat, nebo mám na ně veliké štěstí. Asi to bude i tím, že za mé dobré skutky pro přírodu mě má Matička příroda ráda. V této souvislosti si dejte zde v rubrikách korálovec ježatý. Povídá se tam o houbaři, který jich za jeden den naacházel desítky.

Závěrem: pocity mám z toho smíšené, České televizi, potažmo panu Burlemu bych vytknul minimální znalosti a minimální ověřovací schopnost, na druhé straně jsem rád, že se o houbách alespoň trochu hovoří, že se alespoň trochu ukáže národu ta druhá stránka, že né všechno patří do košíčku a v neposlední řadě jsem rád, že tam nebyla zaměněna muchomůrka zelená za pečárku.

Vidíte jak jste inteligentní. Na závěr jste pochopil! Já neustále pro houby, přírodu, něco konkrétního dělám. Zítra jedeme řešit kausu kolem kandíku psího zubu. Problém také máme s kradením orchidejí. To by bylo ale na další hodně velké povídání. Ale vše je zde na blogu. Takže protože pro houby, přírodu, mnohé dělám, tak musím automaticky neustále dostávám přes hubu. To se vám opravdu zdá spravedlivé?

Píšete o mých minimálních znalostech. Víte, já se kolem hub již pohybují více než sedmdesát let. Jedno vím ale s určitostí. My lidé o houbách, přírodě, vesmíru, víme moc málo. Já to přirovnávám k ledovci, kterému z oceánu vykukuje jen taková malilinkatá špička. A na ní je saze. A to je ten příměr co víme o houbách, přírodě, vesmiru. Jenom ještě dodám, že ten ledovec má do hloubky několik kilometrů..

portret

vlado(ZV) mykológ, moderátor, atlasár 29.11.2013 08:52
Áno, viem o tom, dostal som už pár avíz. Aj som zvažoval, že to tu vymažem, ale na druhej strane, aspoň sa tu viacerí poučíme.

Po ťažkom dni v práci som k tejto relácii pristúpil s úmyslom relaxovať, takže niektoré fakty som nesústredený nezachytil, ale užíval si pekné zábery.

Proč by jste to mazal. Není lepší si vše prodiskutovat. A těch filmů, které jsem natočil je povícero. Bohužel mnohé pro konec TV se již, možná zatím, neodvysílalo. Dnes končím je 01,00 hodin v noci a já musím brzy vstávat. Mám expedici na kandík psí zub. Více o něm je zde na blogu. A je to hodně zajímavé. Zatím dobrou a hezkou noc a snad zítra to dopíšu. A to ještě musím odvézt výstavu velkoformátových fotografií hub na Šumavu. A kdyby jste si chtěli o houbách přečíst odbornějí, tak si dejte na internetu do vyhledávače Patočka Burle časopis Vesmír...

portret
Pete N. atlasár, mykológ 29.11.2013 09:09
Nemaž to, určitě ne. A já jsem to nepsal jako výtku, spíše jen jako na zamyšlení a předem mi bylo jasné, že tu budu mít nejspíš více záporných než kladných palců. Ale v tomto případě mě to vůbec nevadí, neboť ten, kdo zná "naše české poměry", musí mi dát za pravdu a kdo je nezná, ten s tím nemůže souhlasit, jelikož moje výtky bere jako zbytečnou kritiku a hledání něčeho v místě, kde dávno nic není...
Ale to by bylo na dlouhé povídání, prostě kdo nezažije, nepochopí
P.S. samozřejmě jsou zde i tací, kteří mi dají nesouhlasný palec jen proto, že se vyjádřím, ale tyto já neberu vážně!

portret
Martin Mička pokročilý 29.11.2013 09:47
Máš pravdu Pete a pod Tvůj komentář jsem dal souhlas. Jaká škoda, že se v tom klipu neprošel a nepromluvil k národu někdo jiný. No taky se tam mohl projít pan Baier a byla by zase pořádná ostuda.
portret
Pete N. atlasár, mykológ 29.11.2013 19:25
Děkuji Martine. Osobně bych si v takovém pořadu představil třeba pana Antonína, Polčáka, Víta, Kramoliše, Malého, Jindřicha, Šutaru, Borovičku nebo paní Ševčíkovou, zkrátka lidi, kteří nepindají, ale hovoří...
portret
Fáfa pokročilý 30.11.2013 15:00
..tak Burle už se dostal i sem... já na to čuměl s otevřenou hubou co to tam zase mele za kraviny..a pěkně si to napsal
portret
Pete N. atlasár, mykológ 30.11.2013 15:47
Diky Fafo, to vis, prijit na to na jinych strankach, napsal bych to ostreji a vlastne i pravdiveji . Zde neni tento "clovek" znamy, tak sem to napsal dipolmaticky, nebot by se do mne mohl kdokoli navazet, ze urazim... A vysvetluj to pak nezasvecenemu, to by byl don Quijotsky boj... Jinak ten vomit reflex sem mel taky
portret
J.Pol. atlasár, mykológ 30.11.2013 20:31
Natočit u nás opravdu dobrý seriál o houbách je nejspíš nemožné. Vzpomínám si na natáčení několika dílného seriálu s herci A. Goldflamem a Poláškem. Scenář byl dopředu jasně nastaven a musel se dodržet. Jediné co chybělo byly houby, prostě v tu dobu téměř nic nerostlo. Aby byl seriál opravdu kvalitní je zapotřebí aspoň 5 letého období, ktrému by se věnoval početný tým mykologů a houbařů z celé ČR a to by musel mít každý po ruce kvalitní kameru.
portret
Pete N. atlasár, mykológ 30.11.2013 21:26
Jednoznačně jsem s Tebou Jirko souhlasil. V některých dílech to bylo vidět více, v jiných méně, jak je scénář nastaven a jak jsou někteří mykologové, odborníci, tlačeni tam, kam by se sami ani nevydali. Nejvíce se mi líbily díly s panem Borovičkou - ale to je jen můj subjektivní dojem. Samozřejmě díl s teplomilnými hřiby a muchomůrkami se též těšil mé pozornosti, neboť to jsou moje srdcovky. Naprosto nevhodné mi přišly konce dílů s vařením. Vaření bylo pojato velice neschopně a např. v díle s holubinkami flusat kusy hub po lese a v širším slova smyslu tak zdehonestovat práci paní Deckerové mi též přišlo velice pod úroveň. (Koncept bych pojal tak, jako že "kluk" čistí houby a má je všechny připraveny i s emeticou, chce je krájet a následně je dát na pánev. V tu chvíli měl nastoupit "Guru tata" a jakožto vždy moudrý a vše vědoucí zakročit a opravit "kluka", že toto je ta emetika, jak o ní hovořila paní mykoložka Deckerová a ta že do pokrmu nepatří a né to - viz výše!). Též výběr hlavních "hereckých" protagonistů mi přišel nešťastný, (ale to bude asi tím, že jsem ani pana Goldflama, ani pana Poláška neměl nikdy příliš v lásce) uvažuji však i o možnosti malého rozpočtu ČT. Ke scénáři jako takovému se moc vyjadřovat nechci, za některé scénáristické kousky bych rozšířil zástup čekatelů před Úřadem práce
Jediné dva pozitivní aspekty, které jsem na tomto, ehm, seriálu o houbách shledal jsou: a) přiblížení hub a jejich biotopů širší, řekněme konzumní, veřejnosti a b) fakta a podnětné informace, které zazněly z úst mykologů, ze kterých si mohl kdokoli, ať už houbař, amatér či profesionál, odnést vždy něco zajímavého.
Je to dáno asi dobou, možná společností, nevím, ale pokud bych chtěl vidět něco zajímavého a podáno po formální i odborné stránce zajímavě, zkusil bych se odprostit od hallo stylu hlavních protagonistů a spíše bych se zkusil pohybovat na vlnách starého seriálu o přírodě pod názvem Ostrovy zapomenutého klidu.
portret
mino31 správca galérií, botanik, atlasár 2.12.2013 12:50
Ale sa vám dobre kritizuje, keď máte čo, u nás končia koncesie v čiernej diere a nerobí sa vôbec nič. Tak teraz čo je lepšie
portret
virtue205 atlasár, moderátor 2.12.2013 13:56
veru tak
portret
° pokročilý, atlasár, mykológ 2.12.2013 15:11
Pete nasadil si pomerne "silnu kritiku" vlastne na vsetko co sa v poslednej dobe v CT urobilo. Tam kde sa neurobilo takmer nic (teda u nas na Slovensku) ti mozno az tak nerozumeju preco ta ostrost

p.s. Ak by sme sa mali ale bavit o formatoch vzdelavacich programov o hubach tak ja osobne mam uplne inu predstavu.

Ked si zoberiem format ze nejaka osoba vyjde pred kameru a pri pohybe v lese nachadza vsetko od vymyslu sveta a zaroven o tom putavo a odbone spravne hovori pre mna je to vlastne o hladani charizmatickeho popularizatora (pre mna je takym pre astronomiu p.Grygar). A bohuzial tie aktualne velmi kratke vstupy v sucastnosti to nedovoluju a v podstate ide podla mna viac o prezentovanie sa "mykologov" ako mykologie ... nechcem samozrejme nikoho urazit ale potom to moze bohuzial skoncit aj u prezentacii typu panov Burleho ci Baiera. (Ale samozrejme neodborna verejnost ich velmi tazko bude rozlisovat)

Pre mna z odborneho hladiska je lepsi format ktory vidim na dokumentoch prezentovanych BBC kde je drviva obrazova cast venovana hubam /rastlinam /zivocichom /geologickym utvarom ... a na pozadi profesionalny hlas ktory cita text ktory mu pripravia "odbornici" a tito sa obcas mozu objavit v zabere kde ich predstavia verejnosti.
portret
Pete N. atlasár, mykológ 2.12.2013 15:54
Paľi, i mezi Čechy budou odpůrci toho, co jsem zde napsal, to je logické a bylo by i divné, kdyby každý souhlasil s každým. Avšak se neobávám tvrdit, že většina bude při mě, jelikož jsou "v obraze". Chápu, že většina Slováků do této problematiky nevidí, ale kdybych to tady chtěl všechno popsat, aby to bylo aspoň trochu otevřenější pro všechny čitatele, bylo by to na dlouho a upřímně ani nevím, zda-li bych toho byl schopný. Možná by výsledný efekt vypadal ještě hůře, než když někdo přidá v jeden den několik až několik desítek podprůměrných fotografií do hlavní sekce - huby.
Proto to nechám tak, jak to je a kdo chce si něco o zmíněném amatérském houbaři najít, jistě si to najde. Pana Ing. Baiera tu nechci a ani nebudu jakkoli popotahovat a zniňovat jej. Stojí za ním spousty skvělé práce, je třeba si jej za to vážit, ale podotýkám, že s jeho některými výroky, které byly odvysílané v televizi nebo v rádiu též nesouhlasím a neztotožňuji se s nimi.
BCC je zcela jiný formát a souhlasím s Tebou, to by byl úplně jiný šálek kávy, ale jak v ČR, tak v SR jsme v tomto ohledu 100 let za opicemi. Jsme neschopni natočit něco, co by bylo populární, ale nenásilnou formou ukotveno v pevných základech vycházející z faktů a dotýkalo by se to problematiky, která by byla v jednotlivých dílech divákovi nabízena tak, aby bylo podchyceno především gró, bez vedlcejších rušivých a zcela zbytečných excesů hlavních protagonistů, scénáristů a dalších lidí, kteří se na přípravě jednotlivých skečů, vsuvek a dílů podílí.
Je mi líto, že se v SR neurobilo téměř nic, ale třeba se to časem otočí a slovenské televize, štáby, scénáristi.... se poučí z chyb svých i z chyb svých českých bratrů a ve vzoru západní televize natočí něco, co bude pěkné, poučné a budem tady na to pět superlativy

Jsou houby, které v naších lesích (zatím) nenajdete: Jednou z nich je i Galiella rufa

5. dubna 2018 v 20:04 | Jiří Patočka |  Jiří Patočka
Galiella rufa je druh houby z čeledi Sarcosomataceae (Paden, 1983). Houba má plodnice ve tvaru pohárku, které rostou ve skupinách na rozkládajícím se dřevu, na větvích a kmenech dřevin po celé východní a střední části severní Ameriky a v Malajsii. Plodnice mají želatinovou strukturu a černě hnědý plstěný vnější povrch a hladký načervenalý vnitřní povrch. Ačkoli v oblasti severní Ameriky je houba považována za nejedlou, v Malajsii je běžně konzumována. Houba produkuje několik chemických substancí s různými bioaktivními vlastnostmi.

Druh byl popsán v roce 1832 Lewisem Davidem de Schweinitzem, na základě nálezů v okolí Betléma v Pensylvánii. V roce 1913 jej Pier Andrea Saccardo přířadil k rodu Gloeocalyx , který definoval v roce 1901 George Edward Massee. Kvůli jeho hyalinním (průsvitným) sporám pro něj nově vytvořil v roce 1957 Richad Korf samostatný rod Galiella (Korf, 1957a,b).

Jednou z bioaktivních látek, která byla z houby izolována, je galiellalacton (Johansson a Sterner, 2001). Švédští vědci doufají, že galiellalacton jim pomůže v léčbě agresivních typů rakoviny prostaty (Hellsten et al., 2008). Rakovinou prostaty onemocní v Evropě ročně cca 346 000 mužů. Tento typ rakoviny má většinou pomalý průběh, ale u části pacientů probíhá dost rychle a počet agresivních forem trvale narůstá. Podle biologů z univerzity v Lundu by právě tyto rychle rostoucí, odolné druhy nádorů mohla úspěšně likvidovat látka galiellalacton, izolovaná ze hub Galiella rufa. Vědci z univerzity v Lundu vycházeli ze studie svých německých kolegů. Ti zkoumali účinky různých extraktů z hub na populace buněk a zjistili, že galiellalacton dokáže narušit některé signalizační dráhy v lidských buňkách (Rudolph et al., 2013). Experimenty švédských vědců nyní ukázaly, že tato látka také dokáže omezovat růst buněk izolovaných z nádoru prostaty a pěstovaných in vitro. Výsledky pokusů na laboratorních zvířatech tuto skutečnost potvrdily a švédští vědci doufají, že galiellalacton by mohl být úspěšný v terapii nádorů, které odolávají obvyklým postupům léčby (Don-Doncow et al., 2014).

Literatura

Don-Doncow N, Escobar Z, Johansson M, Kjellström S, Garcia V, Munoz E, Sterner O, Bjartell A, Hellsten R. Galiellalactone is a direct inhibitor of the transcription factor STAT3 in prostate cancer cells. J Biol Chem. 2014; 289(23): 15969-15978.

Hellsten R, Johansson M, Dahlman A, Dizeyi N, Sterner O, Bjartell A. Galiellalactone is a novel therapeutic candidate against hormone-refractory prostate cancer expressing activated Stat3. Prostate. 2008; 68(3): 269-280.

Johansson M, Sterner O. Synthesis of (+)-galiellalactone. Absolute configuration of galiellalactone. Org Lett. 2001; 3(18): 2843-2845.

Korf RP. Nomenclatural Notes. II. On Bulgaria, Phaeobulgaria and Sarcosoma. Mycologia, 1957a; 49(1): 102-106.

Korf RP. Two bulgarioid genera: Galiella and Plectania. Mycologia, 1957b; 49(1): 107-111.

Paden JW. Sarcosomataceae (Pezizales, Sarcoscyphineae). Flora Neotropica, 1983; 37: 1-16.

Rudolph K, Serwe A, Erkel G. Inhibition of TGF-β signaling by the fungal lactones (S)-curvularin, dehydrocurvularin, oxacyclododecindione and galiellalactone. Cytokine. 2013; 61(1): 285-296.


ČESKÝ KRAS zemský ráj to na pohled. A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj.

4. dubna 2018 v 22:11
ČÁST PRVNÍ JARO

Vždy když začala zima odcházet jsem pokukoval na skály nad kaňony Vltavy, Berounky, Sázavy a čekal až uvidím první rozkvetlé tařice skalní. Ty signalizují příchod jara. Trvalo to hodně dlouho než jsem zjistil, že vše je jinak...

(...pokračování brzy a bude to hodně dlouhé. Bude i netopýr. Tedy jestli se povede...)

Kam dál