Šli jsme na jeleny a potkali jsme ostrovida

Neděle v 18:40 |  - - rys ostrovid
Podobná setkání potěší. A jsou až neskutečná...

Na vysokou jsme měli velké štěstí. Jenže jeleni různého stáří a pohlaví se bohužel pro nás s fotoaparáty a dlouhou optikou pohybovali v hodně zarostlém starém smrkovém lese, který plný vývratů. Neustále před sebou měli buď větve, polámané smrčky, a větvičky. A to se slušná fotografie udělat nedá. Byla to zkrátka smůla. Ale není všem dnům konec že?! Za týden se opět vydáme na naše až neskutečné fototoulky. A i vy můžete být při tom...

Rys ostrovid ale fotoaparátům vždy udělá velkou radost.

Snímek bohužel nic moc. Sice se podařily i lepší, ale spokojenost moc velká nebyla. Zastihli jsme ho jak se vyhříval na prudkém horském slunci na kamenech. A právě ten žlutý kotouč fotografiím moc nesvědčí. Co bychom v tom okamžiku dali za trochu stínu. Bohužel byl i hodně daleko. Snímek je výřezem. Snad příště budeme mít více štěstí...


 

Nové poznatky o bioaktivních látkách korálovce bukového

Neděle v 17:49 | Jiří Patočka |  - - bukový
Korálovec bukový (Hericium coralloides (Scop.: Fr.) Pers., 1794) je velice nápadná, vzácně se vyskytující dřevokazná houba z čeledi korálovcovitých a na tomto blogu o něm už bylo napsáno tolik informací, že přidávání dalších se mi jeví jako "nošení dříví do lesa". Přesto se toho odvážím. Korálovce již stovky let hrají významnou úlohu v tradičních medicínách mnoha zemí (Burle a Patočka, 2012). Současný farmakologický výzkum potvrzuje jejich význam pro lidské zdraví a snaží se o jejich uplatnění v moderní medicíně. Zatím jsou využívány převážně potravinové doplňky s touto houbou, doporučované jako funkční potraviny (Wang et al., 2014). Medicína však vkládá své naděje do nově objevených biologicky aktivních látek korálovců, které nabízejí široké uplatnění např. v neurologii a psychiatrii (Patočka a Navrátilová, 2014).

Zcela nedávno byly v korálovci bukovém objeveny další nové bioaktivní látky nazvané corallociny (Wittstein et al., 2016), které u savců indukují produkci nervových růstových faktorů a stimulují růst neuritů nervových buněk. Chete-li se dovědět více, klikněte na http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=956

Literatura
Burle V, Patočka J. Korálovce, houby, které se zaslouží ochranu. Vesmír 2012; 91(3): 154-155. http://casopis.vesmir.cz/clanek/koralovce-houby-ktere-si-zaslouzi-ochranu

Patočka J, Navrátilová Z. Bioaktivní látky houby korálovce ježatého (Hericeum erinaceus). Psychiatrie 2014; 18(4): 171-176.

Wang M, Gao Y, Xu D, Konishi T, Gao Q. Hericium erinaceus (Yamabushitake): a unique resource for developing functional foods and medicines. Food & function, 2014; 5(12): 3055-3064.

Wittstein K, Rascher M, Rupcic Z, Löwen E, Winter B, Köster RW, Stadler M. Corallocins A-C, Nerve growth and brain-derived neurotrophic factor Inducing metabolites from the mushroom Hericium coralloides. J Nat Prod. 2016. file:///C:/Users/Prof.%20Ji%C5%99%C3%AD%20Pato%C4%8Dka/Downloads/acs.jnatprod.6b00371%20(1).pdf


Korálovec bukový dokáže dosáhnout až neskutečných rozměrů. Na snímku šířka více než tři metry. A aby toho nebylo málo, tak opodál, na dalších třech padlých kmenech, byly další...

 


Ohnivec rakouský /2017 aneb co se to s ním letos stalo?

Pátek v 22:19 |  - - rakouský
Až teprve dnes se vydařilo na lokalitě, kterou známe dlouhé roky. Dostáváme hodně dotazů zda je opravdu jedlý. O tom jak moc je to pravda se dozvíte více když si zde kliknete na rubriku ohnivec rakouský...

Již od pozdního podzimu navštěvujeme několik lokalit s jeho roky prověřeným výskytem. Až do dnešního dne zcela bez výsledku. Jak jsme se prodírali na tom veřejně známém plácku, tak nejdříve ani jedna plodnice. Téměř na konci toho "bordelu" se začali rokauští ukazovat. Je jich tam ale, oproti minulým rokům, převelice málo. Nejlépe to vyjádří můj velice oblíbený slogan - tak k jednomu mariášovému stolu. Bohudík jsme objevili i jednu mladou překrásnou srostlici. Tu budeme sledovat až do jejího úplného konce. Co asi kolem ní vybádáme?

Zajímavé je, že ani na houbařských konkurenčních internetových stránkách, a že jich není málo, se letos fotografie ohnivců až na výjimky neobjevily. A těch několik snímků bylo pravděpodobně z minulých let. Nabízí se otázka, co se to letos s těmito krasavci stalo? Proč jich je tak málo? Pravdou ale je, že se to může ještě výrazně změnit. Počkáme a uvidíme. Ale i tento příklad je ukázkou, jak toho nejen o těchto rudých houbách málo víme.

Za několik dnů se půjdeme podívat na lokalitu ohnivců jurských. Jak tam asi dopadneme? A vy můžete být opět při tom....

(Zde bude o této lokalitě nekonečné pokračování...)

Na trh přichází fotoaparát s kterým nasnímá houby i člověk múzou nepolíbený...

21. února 2017 v 22:34 | Tenhle borec umí tolik věcí, že s ním nebude problém nasnímat i dary lesa |  Fototechnika
Něco tak dokonalého tady ještě nebylo. Nic ale není bez chybiček. U tohoto krasavce je to jednoznačně cena!

Shodou náhod jsme se dnes na besedě sešli s představiteli firmy Nikon. Ta příchází na světový trh s Nikonem D5, který, jak se píše v reklamních materiálech, udělá z noci den. Snímač má rozlišení 20,8 megapixelu, 153 ostřících bodů a rekordní citlivost ISO až 3 280 000. Obrovský rozsah citlivosti bude jedním z největších lákadel tohoto fotoaparátu. I v přítmí lesa, na houbách, udělá z noci den!

D 5 má nový procesor, který zajišťuje rychlejší odezvu. S tímto krasavcem inteligentním lze natáčet 4K videa, což předchozí verze neuměla. Pořizovací cena se šplhá až k k 200 000 korun. A další peníze budou stát objektivy. Levněji pořídí ten, který již skla od Nikonu vlastní. Je to model pro opravdové fanoušky, profesionály. A vy si ho s námi budete moci brzy i vyzkoušet.

Co si ale budeme povídat. I s fotoaparártem v mobilu se dají dělat velké věci. A ten s Leikou nepřijde navíc jak na dvadvacet tisíc.

Jaro přichází. Nebude to trvat zas tak dlouho a budou i houby

21. února 2017 v 22:18 |  - - čáp černý
Již roky to vypadá, že čáp černý se přestává bát lidí...

Když jsme se o víkendu toulali starým hvozdem, tak z ničeho nic jsme v tichu lesa uslyšeli milostný klapot čápa černého. V tomto prostoru, téměř na stejném místě, ho tak časně posloucháme téměř každý rok. On to tady miluje a není sám. V poslední době jsou tady tři hnízda. Ale ne všechny bývají obsazeny. Jak to asi bude letos? Výhodou je, že tato lokalita se dá triendrem pozorovat doslova z několika kilometrů z vysoké skály. Nebo dokonce - sedíc v autě - z parkoviště. Stačí usednout, poléhávat pod větvemi starých stromů, a dívat se jak černí přelétávají nad lesem. Kolik jich bude asi letos?
Když jsme se vrátili do civilizace, tak na druhý den jsme si přečetli v novinách, že se ve středních Čechách již objevili první tažní ptáci. Z dalekých krajů přilétl skřivan polní a i špaček obecný. Dokonce komín obsadil již i první běloskvouce se lesknoucí čáp. Nedočkavě již vyhlíží svojí partnerku. Kolik budou mít letos asi mladých?


I v zimním období je v historických vojenských hvozdech co objevovat

19. února 2017 v 17:37 |  HOUBY
Není bez zajímavosti, že i v období února je co v lesích studovat....

Dnes jsme se byli opět podívat po hlívě ústřičné. Kde nic tu nic. Je to záhada. Bývávalo jí v lesích neurekom a v posledních letech jako kdyby se rozhodla houbaře neobšťastňovat. S tím ale nikdo nic nenadělá. Byli jsme se i podívat - viz předchozí článek o hlívě ústřičné - i na ten nepatrný trs, který jsme tam před časem úmyslně zanechali. Chtěli jsme vědět kolik asi lidí, zejména pak pravověrných houbařů, se tam pohybuje. Trs se rozrostl a místo jednoho se tam objevilo i několik dalších. Neváhali jsme a naplnili jsme si batohy. Co do množství nic moc ale i to málo se počítá. Víme však, že se tam žádní milovníci ústřičné nepohybují. I to je pro nás hodně důležitá informace.

(Snímek byl pořízen teleobjektivem - 300 - následně udělán výřez).

Jak jsme tak procházeli starým lesem, tak jsme z ničeho nic vysoko na buku uviděli dva trsy této houby. S velkou pravděpodobností další byly o něco níž, ale tak nějak se vytratily. Že by je někdo odřízl, tak to asi pro tu jejich výšku nad zemí nepřichází v úvahu. Otázkou ale je co je to za plodnice?

Že by šindelovník severský? Možné to je protože on má různé tvary. Sírovec žlutooranžový nebo snad dokonce vějířovec obrovský? Zjistili bychom to pouze tak, kdybychom mohli si houbu prohlédnout z besprostřední blízkosti. To se nám ale určitě nepodaří. Lezeckou technikou již nedisponujeme a stejně bychom tam neuměli vylézt. Hlot stáří je stáří a s tím nic nenaděláme. Jo v dobách kdy jsme byli mladší, tak to by byla jiná...

Nemáte někdo z vás zkušenost co by to mohlo být?

Na zpáteční cestě jsme navštívili i toho loňského korálovce ježatého.

Výstava v Praze končí aby se vydala rozdávat radost milovníkům přírody zase o kousek dál

16. února 2017 v 22:32 |  VÝSTAVY, besedy, akce
Co si budeme říkat. Když příjde od návštěvníků podobná fotografie, tak to nejen autorům, ale i pořadatelům udělá velkou radost. Jsme rádi, že se výstava líbila lidem, houbařům, mykologům, i v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK v Praze Na Slupi. A kde příště? Od března v muzeu v Novém Strašecí a později i na vysoké škole v Praze Suchdole.

Říká se - a je to pravda - že pachatel se vždy vrací na místo činu. V tomto případě byl pachatelem otec této rodiny, autor fotografie, který před lety i s manželkou našel několik lokalit s výskytem stročkovců kyjovitých. O nich je zde na blogu nemálo článků.
Jeho zásluhou jsme se i my mohli seznámit s touto převzácnou, ale i hodně chutnou houbou. A víte proč tato převzácná houba není státem chráněná? Důvod je jednoduchý. Již předlouhé roky na území České republiky na rozdíl od předminulého století se nevyskytovala. Před několika lety to vypadalo na návrat, ale v minulém a předminulém roce nic moc. Spíše nic než moc. Ale o tom je zde na burle.blog.cz nemálo informací.

Rodino děkujeme, že jste nám umožnili se se stročkovcem kyjovitým podrobně seznámit. Snad i letos ho na těch vašich lokalitách bude nemálo....

Kandík psí zub /2017. Co nás na Sázavě bude asi letos čekat. Uměl by jste to někdo odhadnout. Budeme opět ronit slzy nebo snad naopak začneme na Medníku jásat a tančit?

12. února 2017 v 18:01 | Každoročně je na Medníku těchto přenádherných rostlin stále méně. Všichni lokalitu a tím i rostliny chráněné státem ničíme a každému je to jedno. Výborný příklad státní ochrany přírody. Nebo máš snad jiný názor? |  Kandík psí zub
Největším ničitelem přírody svým nekonáním je státní ochrana přírody!!!

Foto: Milan Suchomel

Každoročně naše parta fototuláků se na jaře děsí jakou hrůzu opět na soutoku Vltavy a Sázavy uvidí. Dříve - a není to zas tak dlouho - na Medníku byly miliony rostlin. A dnes? Něco málo přes sto kvetoucích bylin. Na ty nekvetoucí - více zde na blogu - rok za rokem šlapeme, takže jim nedáváme možnost vyrůst. Jak dlouho to bude ještě trvat, než patřičné státní orgány zjistí, že je něco špatně. Bude pak ještě čas něco zachránít?

Na lokalitě jsou stále ty stovky nepůvodních smrků. Dokonce existuje v dávné minulosti vydané rozhodnutí, že již dávno měly být vyrubány. A světe div se, stojí tam dodnes. Tam, kde dříve rozkvetlé srázy plné kandíků psích zubů, tak tam dnes není ani jediný. To to opravdu nikomu nevadí?

(...dokončení brzy.)

V této oblasti, v ohromných tlupách, se pohybuje černá zvěř. Dokonce pravidelně bývá uzavírána dálnice a další silnice aby myslivci co nejvíce zredukovali její stav. Čím více prasat pošlou k řezníkům, tím více jich bachyně přivedou na svět. Kdy tato zhůvěřilost přírody a nezodpovědných lidí skončí.

Divočáci například pod kostelní skálou již zlikvidovali vzácný kosatec bezlistý, český, pravý. Nevrhnou se snad s velkou chutí i na lokalitu kandíku psího zubu? To v tento okamžik asi nikdo neví. Ví ale někdo zda divočákům tato vzádná rostlina chutná? Jestli ano, tak nás ochraňuj Matičko přírodo...

Plesňák zemní - Thelephora terrestris - plesňovka zemná

31. ledna 2017 v 22:50 | Jiří Patočka |  Plesňák zemní
Foto: Milan Suchomel


Plesňák zemní je ektomykorhizní nejedlá houba z čeledi plesňákovitých (Thelephoraceae). Roste dosti hojně po celý rok, zvláště od června do listopadu v lesích všech typů. Přednost dává jehličnatým lesům a písčitým půdám. Roste v mechu i na pařezech a trouchnivějících zbytcích dřeva a jehličí, ale často jej najdeme i na holé zemi. Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule a lesníci jej nemají rádi, protože způsobuje škody na mladých semenáčcích, které obrůstá a hubí.

Plesňák zemní má velice proměnlivé plodnice, složené z několika srůstajících, vějířovitých klobouků, na svrchní straně hrbolatých. Shora jsou pokryty štětinkami rezavé až hnědočerné barvy s bělavým okrajem a na spodní straně jsou vrásčité až bradavčité, šedohnědé až skořicové barvy. Vzhledem se podobají spíše lišejníkům než houbám.

Z anorganických látek obsahuje houba velké množství vápníku (Wallander et al., 2003). V methanolických extraktech houby byly nalezeny organické látky ze skupiny p-terfenylu, které byly nazvány terrestriny (Radulović et al., 2005b) a další látky tohoto typu (thelephantin O a vialinin A) s protinárorovým účinkem (Norikura et al., 2011). Dále byly v houbě nalezeny četné steroidy pregnanového typu (Radulović et al., 2005a). Houby pěstované v umělých kulturach uvolňují do živné půdy značná množství extracelulárních polysacharidů. Tyto exopolysachridy jsou tvořeny monosacharidy mannózou, galaktózou, fukózou a xylózou v molárním poměru 50:29:11:10 a jejich moleklární hmotnost se pohybuje kolem 15 kDa (Osaku et al., 2002).

Literatura

Norikura T, Fujiwara K, Narita T, Yamaguchi S, Morinaga Y, Iwai K, Matsue H. Anticancer activities of thelephantin O and vialinin A isolated from Thelephora aurantiotincta. J Agricul Food Chem. 2011; 59(13): 6974-6979.

Osaku CA, Sassaki GL, Zancan GT, Iacomini M. Studies on neutral exopolysaccharides produced by the ectomycorrhiza Thelephora terrestris. FEMS Microbiol Lett. 2002; 216(2): 145-149.

Radulović N, Dang NQ, Hashimoto T, Nukada M, Tanaka M, Asakawa Y. Pregnane-type steroids from the inedible mushroom Thelephora terrestris. Chem Pharm Bull (Tokyo). 2005a; 53(3): 309-312.

Radulović N, Quang DN, Hashimoto T, Nukada M, Asakawa Y. Terrestrins A-G: p-terphenyl derivatives from the inedible mushroom Thelephora terrestris. Phytochemistry. 2005b; 66(9): 1052-1059.

Wallander H, Mahmood S, Hagerberg D, Johansson L, Pallon J. Elemental composition of ectomycorrhizal mycelia identified by PCR-RFLP analysis and grown in contact with apatiteor wood ash in forest soil. FEMS Microbiol Ecol. 2003; 44(1): 57-65.



Kam dál