Stročkovec kyjovitý - Comphus clavatus - Lievikovec kyjakovitý

8. listopadu 2008 v 22:12 | Rád bych se ještě dožil dne, kdy získám jeho fotografii !!!!! |  Stročkovec kyjovitý
Stročkovec kyjovitý
zázrak vytvořený přírodou
je tak vzácně osobitý,
nemůže být jen náhodou,
že objeví se po 100 letech
v jednom ze šumavských lesů,
nebo na Slovensku, nebo v jiných světech
pro lásku, pro radost, pro noblesu.
Renata Pinkasová
Ján Šuvada
Více ZDE!!! (Vyprávění o jeho nálezu na Šumavě 28. července 2012.)

Foto a následující text: Ján Šuvada - /17. 6. 2008, Oravská Magura/

Aj keď mám krásnu prírodu hneď za domom, občas ma to ťahá niekam ďalej, hlavne spoznávať nové kraje a lokality, alebo navštíviť miesta, kde som už niekedy bol a kde sa mi páčilo. Jedným z takýchto lokalít je aj pohorie Oravská Magura, jej hrebeň sa ťahá desiatky kilometrov, čiže sú tam obrovské možnosti skúmania, biotop tvorí hlavne smrek a jedľa, občas s prímesou liesky a jelše.

Na tom kraji sa mi okrem iného páči aj to, že aj napriek tomu, že je to hubársky raj, hubárov tam nenájdete veľa, hlavne nie mimo hlavnú letnú sezónu, čiže je tam ten pravý kľud a pokoj. Ja osobne tam chodím z dedinky Babín a musím sa priznať, že som tam našiel už veľa zaujímavých nálezov, napríklad vo veľkom množstve Hydnellum peckii, Clathrus archeri, rôzne Hygrocybe, vlani dokonca aj 5 plodníc Catathelasma imperiale, čo ma nesmierne potešilo.

Na svoje si samozrejme prídu aj hribári, okrem veľkého množstva hríbov smrekových tam nájdu hríb zrnitohlúbikový, hríb sinný, hríb horský, hríb dubový, z tých nejedlých hlavne hríb červený. Kuriatka jedlé, rôzne plávky, suchohríby hnedé a muchotrávky červenkasté tam rastú húfne a domáci ich nezbierajú, majú dosť hríbov…

Takže som sa predvlani vybral do tohoto krásneho kraja a asi po kilometrovej chôdzi som objavil Comphus clavatus, bolo ho tam hojne, niekoľko takých trsov, ako sú na fotografii. Práve začínalo pršať, tak som len tak narýchlo cvakol dve fotografie a rýchlo zbalil foto nádobíčko, nebol čas sa s tým poriadne vyhrať. Dovtedy som ale urobil niekoľko záberov aj iných húb, takže som neprišiel domov naprázdno, dokonca aj košík bol plný. A aj keď premočený, bol som veľmi spokojný s celým dňom, bol to skutočne nádherný hubo - výlet… /Vážným zájemcům pan Šulada poskytl zeměpisné údaje této lokality. Stačí požádat na burle.blog.cz/

* * * * * *
Václav Burle: Stročkovec kyjovitý z českých a moravských lesů vymizel. Jedním z důvodů je, že rok od roku ubývalo i jedlí, na které je převážně vázán. Podle velkého množství místních názvů lze usuzovat, že se dříve jednalo o běžnou, vyhledávanou, tržní houbu. Roste zejména ve vyšších polohách, zejména pod jedlemi a to nejvíce kolem srpna. Plodnice vyrůstají často v kruzích a po řadu let je nacházíme na stejném místě. Jedná se o jedlou masitou houbu s jemnou chutí. Zaměnit ji pro svůj výrazný tvar a barvu nelze. Vypadá jako liška a proto se dříve nazývala liška kyjovitá, popřípadě fialová.

V letech 1984 - 1985 se Jihočeské muzeum obrátilo na houbaře, ochránce přírody s výzvou o provedení invertizace lokalit stročkovce kyjovitého v České republice. Zároveň upozornilo na nutnost jeho ochrany, vyzvalo všechny, aby se o něm nehovořilo, a aby ho nikdo nesbíral. Jak tento průzkum dopadl z a t í m nevíme. Již na začátku osmdesátých let minulého století se v odborném tisku uvádělo, že jej zná, a ví kde roste, jen malá hrstka houbařů, ačkoliv jde o dobrou jedlou houbu, dokonce o tržní druh zařazený v Čs. státní normě 46 3195 - čerstvé jedlé houby.

Autor výzvy, pravděpodobně Zdeněk Kluzák, vzpomíná na své útlé mládí, kdy se svým otcem chodíval do lesů v okolí bydliště a kdy poprvé poznal stročkovec kyjovitý, jež byl tak běžný, jako smrkové hřiby. Dnes, kdy mykologie je mu povoláním /míněno v roce cca 1980/ nejenže bývalé lokality zcela zanikly, ale za posledních dvacet let se s ním setkal všehovšudy třikrát.

Poznámka: Snažil jsem se získat v Jihočeském muzeu výsledky výzkumu pana Zdeňka Kluzáka, který již je na houbařském nebíčku. Bohužel marně. Nový pracovník nic nevěděl a pan ředitel ... (A to prosím byl tento výzkum uspořádán za podpory nás houbařů a z peněz daňových poplatníků. Třeba se stane zázrak a někdo ho někdy, někde objeví! Získal jsem pocit, že profesionálové s námi nebudou komunikovat. Jim jde pouze o vědu, o publikování v zahraničí... Je to škoda. Třeba to změníme.)

Poznámka: Podle mykologického oddělení národního muzea tato houba má několik názvů českých i latinských. Je to ale stále tatáž.

Otázka: Nacházíte stročkovce kyjovitého v naší přírodě, a v jakém množství?

= = = Na konci července 2009 jsme ho hledali v Bavorském lese, kde se podle odborníků má ještě nacházet. Sbírali jsme informace a při hledání nám pomáhali dva němečtí strážci Bavorského lese a jedna česká strážkyně Šumavy. Naše úsilí dopadlo jako v té pohádce. Našli? Nenašli? NENAŠLI!!! Tak zase někdy příště. Snad někdo v blízké budoucnosti bude mít více štěstí....

= = = Na konci srpna 2009 jsme uskutečnili za stročkatcem kyjovitým expedici do rezervací Mionši a především do rezervace Salajka, kde byl prý někdy dávno viděn. Výsledek stejný jako na Šumavě... Museli bychom v těchto oblastech žít, abychom měli štěstí. A to je bohužel nereálné! V roce 2010 si to několikrát zopakujeme. Můžeš se přidat. Více, když zde na blogu klikneš Mionši a Salajka!

= = = Velmi vzácný stročkovec kyjovitý byl za posledních třicet let v okolí Vsetína nalezen pouze dvakrát. Známe novou lokalitu, kterou pojedeme v roce 2010 prověřit. Nechceš vyrazit s námi?

Poznámka: (únor 2010) - Zatím to vypadá tak, že v České republice již neroste! Nalézt se dá ale v lesích Slovenské republiky.

FOTOGRAFUJEME houby aneb jak na to!!! Napsal významný slovenský mykolog Ján ŠUVADA

Hneď ako sa troška časovo uvolním Vám napíšem nejaké texty ku fotografiám, myslím že to bude už začiatkom budúceho týždňa...

Ešte niečo ku foteniu húb... Asi nie každý vie, že fotografovanie húb má odlišné pravidlá a zásady, než iné fotografické žánre.Pokiaľ sa pri fotení nedodržia, fotografia nie je dobrá, je jednoducho povedané nanič. Preto by som si dovolil napísať aspoň niekoľko zásad, ktoré by mala každá dobrá fotografia huby
spĺňať.

- Na odfotenej hube by malo byť vidno čo najviac makroznakov, je to dobré hlavne kôli správnemu určeniu huby. Preto by sme sa pri fotografovaní mali danej hube pozerať takpovediac "Z očí do očí", čiže žiadne zábery z výšky ale tak, aby sme videli napríklad aj časť klobúčika, aj pod klobúčik a samozrejme aj hlúbik...

-Keďže je v lese väčšinou prítmie a aby bolo vidno aj zatienené makroznaky, väčšinou treba podsvietiť a pritieniť rôznymi pomôckami. O používaní kvalitného fotostatívu ani nepíšem, je to samozrejmé...
-Dôležité je, aby bola celá huba ostrá, nielen jej časť. Takže sa treba pohrať pri fotografovaní aj s hĺbkou ostrosti, neostré popredie a hlavne pozadie dodá fotografii tú správnu priestorovosť...

-Pri fotení je dôležité sledovať nielen samotnú hubu, ale aj okolie, popredie a pozadie. Treba sa vihnúť presvitajúcemu protisvetlu a všetkým rušivým predmetom, ako sú konáriky, lístie a podobne...

-Okrem hĺbky ostrosti sa už pri fotení treba vyhrať aj s nastavením bielej, aby sa čo najvernejšie dodržali všetky farby...
-Zásadne nepoužívať blesk, je to to najhoršie, čo môže fotograf urobiť...samozrejme ak nevlastní drahý makroblesk...

-Fotografovaná huba by mala na fotografii zaberať približne 80 % plochy, keď zaberá menej, je tam doslova stratená, ak viac, pôsobí dojmom natesno...
-Veľmi dôležitá je finálna úprava fotografie v nejakom kvalitnom fotoeditore. Z fotoaparátu stiahneme len polotovar, ktorý musíme kvalitne upraviť aspoň niekoľkými základnými operáciami, ako je vyváženie roviny, orez, prevzorkovanie na požadovanú veľkosť, vyváženie farieb, jas, kontrast, gama, saturácia, vyretušovanie, potlačenie tieňov a svetiel a samozrejme citlivé doostrenie...

Je toho viac, no na začiatok snáď stačí. Píšem Vám to hlavne preto, aby ste si z toho množstva vyberali len tie najkvalitnejšie fotografie, čo určite zvýši aj kvalitu Vašej stránky burle.blog.cz... S pozdravom Ján Šuvada
 

146 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Burle Václav | E-mail | 9. listopadu 2008 v 1:02 | Reagovat

Tak tady mám jednu záhadu, které vůbec nerozumím. Prosím o pomoc! V knize o houbách Smotlacha, Hrdlička je uvedená houba Stročkatec kyjovitý, Nevrophyllum clavatum. Pod tímto mě však na internetu vyskakuje stročkovec kyjovitý. Může mít houba dva latinské názvy?

2 jana | E-mail | 9. listopadu 2008 v 12:21 | Reagovat

to je snad jeden latinský název a dva české a ještě přidám třetí český název: stroček kyjovitý.

a občas ho nacházím nedaleko Radotína, vyskytoval se tam velmi hojně, dlouho nebyl a teď zas už roste.

3 Martin | E-mail | 24. listopadu 2008 v 21:22 | Reagovat

Koukni na www.botany.cz, rubrika Houby, některé druhy nasbírají i 10 latinských názvů...

4 Burle Václav | E-mail | Web | 15. července 2009 v 16:20 | Reagovat

Na základě tohoto článku jsme dostali informaci, kde roste. Půjdeme se pokusit ho najít. Můžeš se přidat..

5 karlos | E-mail | 26. července 2009 v 17:18 | Reagovat

teď jsem přišel z lesa mám toho asi 2,5kg,
a to sem tam toho musel ješťe hodně nechat
Vizovické vrchy..

6 Burle | E-mail | Web | 3. srpna 2009 v 10:45 | Reagovat

Ahoj karlosi. Nepopletl jsi si to náhodou se stročkem trubkovitým. Stročkatec kyjovitý snad u nás vůbec neroste...

7 Martin Hlíva | 1. března 2010 v 1:55 | Reagovat

Ta fotografie je fantastická. Kdo asi podobnou udělá první v Čechách. Ten vstoupí do historie. Pěkný článek!

8 katka | 7. března 2010 v 22:11 | Reagovat

Zatím nejlepší text o tom jak fotografovat houby. Děkuji.

9 Ján Šuvada | 8. března 2010 v 11:13 | Reagovat

Som rád, že ste spokojný, môžete použiť všetko čo sa Vám zdá
zaujímavé, aj akékoľvek fotografie, nemusíte sa vôbec pýtať. Len
stále neviem, ako sa dá u Vás zaregistrovať, nenašiel som to. Alebo
sa to robí len cez "Prihlásenie"? Rád by som sa občas zapojil do
zaujímavých diskusií. Včera som takmer celý deň strávil na
Vašich stránkach, nemohol som sa odtrhnúť, sú veľmi zaujímavé a
pekné.

10 houbolog | 14. srpna 2010 v 22:12 | Reagovat

Fantastický počteníčko. Kam se hrabou atlasy. To je na knížku!

11 Alois | 17. srpna 2010 v 16:54 | Reagovat

To je fakt. Pod to se podepíšu.

12 Holeček | 7. září 2010 v 22:14 | Reagovat

Myslíte někdo, že se v českých zemích ještě někdy najde?

13 Václav Burle | 20. září 2010 v 0:01 | Reagovat

Já ho hledám stále. Vím, kde v dávných letech rostl a stále nic. Houby, které v minulém století přestaly růst, se začínají ve velkém objevovat. Tak se snad vrátí i kyjovitý.

14 rezervace m a l | 22. října 2010 v 0:40 | Reagovat

My se ho také snažíme najít. Dokonce víme, kde byl v jižních Čechách viděn, ale stále nic. On se pravsěpodobně nevrátí. Kdybychom se mýlily, tak budeme rádi. To se ale asi nestane.

15 luční j. čechy | 24. října 2010 v 23:29 | Reagovat

Několik lokalit je známo, ale zatím nic.

16 Prof. JP | 1. března 2012 v 22:18 | Reagovat

Když jsem četl Váš článek o stročkovci kyjovitém, vzpomněl jsem si, jak jsem jako > dítě chodil s rodiči, ale zejména babičkou, do lesa na houby. Ta mne > naučila stročkovce znát, říkala mu ovšem "jelení růžky" a přestože té houby > byly u nás na Brněnsku plné lesy (spolu s liškou obecnou, které se zase > říkalo "kuřátka"), nikdo jiný je pokud vím nesbíral. Teprve mnohem později, > když už jsem se babičky nemohl zeptat, napadlo mne, kde se tu houbu naučila > znát. Protože jako mladá trávila několik let v rakouských Alpách, v > Mariazel, usoudil jsem, že to bylo tam. Tam snad rostou dodnes, zatímco u > nás už jsem je neviděl roky. Vím, že to byla vynikající houba, která nikdy > nečervivěla.

17 Václav Burle | 23. července 2012 v 13:53 | Reagovat

Lukáši, Váš příspěvek jsem smazal. Mejlem Vám posílám vysvětlení. Václav Burle

18 -vb- | 24. srpna 2012 v 1:50 | Reagovat

Zde na blogu je již o této vzácné houbě několik článků. Stačí kliknout pod titulkem vpravo na ten zelený nápis stročkovec kyjovitý a jste tam!

19 VESMÍR časopis | 22. listopadu 2012 v 17:35 | Reagovat

Článek stročkovec kyjovitý, Patočka - Burle, bude otištěn v časopise Vesmír začátkem roku 2013.

20 Václav Burle | 1. února 2013 v 22:30 | Reagovat

Zde na blogu o kyjovitém již více článků.

21 marie | 29. března 2013 v 22:13 | Reagovat

Já jsem letos stročkovec kyjovitý našla. Moc ráda houbařím, myslím, že vcelku dost druhů poznám, ale tuto houbu jsem viděla poprvé, tak jsem si jednu plodnici vzala domů na určení. A ejhle! Prý velmi vzácný stročkovec. Trhat jsem jí asi neměla, ale když už je doma, tak jí právě dělám na másle. Budiž mi omluvou, moje neznalost. :-) Jen ještě pro upřesnění, stročkovec jsem našla v Pošumaví, oblast okolo Kašperských hor.

22 pirhula | 29. března 2013 v 22:15 | Reagovat

Stročkovec kyjovitý (Gomphus clavatus) je sice jedlý druh houby, ale protože dnes patří k velmi vzácným druhům hub, nesbíráme ho. Nález a místo nálezu je třeba nahlásit na ČMS (www.myko.cz) nebo některou z jeho poboček. V Červeném seznamu hub České republiky je vedený jako CR - kriticky ohrožený druh. Jestliže jste skutečně našla tuto vzácnou houbu, velmi Vám gratuluji.
Libor Hejl
mk.nezvestice@seznam.cz

23 Větřní Český Krumlov | 29. března 2013 v 22:18 | Reagovat

I zde byl prokazatelně v roce 2012 stročkovec kyjovitý nalezen.

24 Václav Burle | 30. října 2013 v 18:30 | Reagovat

Bohužel vše se tak utajuje, že je v tom pěkný bordel. Zatím to vypadá tak, že dvě lokality na Šumavě. Jedna u Větřní a další někde uprosřed Čech, Kudláček.

25 Marie | 3. dubna 2015 v 23:34 | Reagovat

Jak to bude s kyjovitým v roce 2015. Budeme se opět kochat? Už se Václave těším jak malá holka.

26 Václav | 8. dubna 2015 v 23:22 | Reagovat

Já už se na ně těším jako malý kluk. Už jsou tam řadu let a nikdo neví jak dlouho před tím než jsme je objevili. Jenom doufám, že tam bude opět alespoň jeden fotogenický trs...

27 Václav Burle | 15. října 2015 v 23:49 | Reagovat

V roce 2015 ani jedna plodnice. A to pravděpodobně na všech známých lokalitách. A jak to bude v roce 2016?

28 Václav Burle | 4. října 2016 v 13:56 | Reagovat

V roce 2016 několik plodnic na dvou lokalitách bylo, ale byla to letos velká bída. Domnívám se, že jiné to už ani v příštích letech nebude. Ale nikdy neříkej nikdy. Třeba se opět stane zázrak.

29 Václav Burle | 18. května 2017 v 12:50 | Reagovat

Tak i kolem stročkovce kyjovitého nás v letošním roce, 2017, čeká nemálo práce. Najdeme? Vyroste na prověřených lokalitách? Já už se těším jak malý kluk až na ty plácky vyrazíme. Ty záhady kolem hub miluji. I na této vzácné houbě je vidět jak toho o těchto darech lesa víme málo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama