Duben 2009

Sasankovka (sasanka) lesní - Anemone sylvestris

29. dubna 2009 v 11:38 | Objevili a poznali jsme další druh chráněné byliny. |  - - lesní
Sasankovka lesní
Je to až k neuvěření, jak je okolí Prahy bohaté na chráněné rostliny, o houbách ani nemluvě. To samé platí pro živou i neživou přírodu. Ještě štěstí, že obyvatelé hlavního města příroda moc nezajímá. To je ta nejlepší její ochrana.

* * * * *

Miluji jarní procházky dubohabrovým lesem. Zejména období, kdy se začínají byliny, ty chráněné i ty ostatní, drát do života. Les začíná být neprůhledný, stromy vyhazují zelené listy. Dřív bylo vidět na stovky metrů, dnes jen na několik. Hvozd se v tom dobrém smyslu stává džunglí.

Každoročně udělám několik nových objevů. Ten první letošní patřil kosatci bezlistému. Fantastická krása. /Zde na blogu článek i snímky./

Vylezl jsem na kopec, kde na skalce je nádherná vyhlídka. Dříve jsem se zde díval do přírody, dnes koukám na nově vznikající sídliště a na hrůzostrašnou dálnici na sloupech, která překlenuje Berounku a Vltavu. Pohled je to děsivý! Místo bažantnic, remízků, lesíků, starých stromů, polí, luk, jenom beton, asfalt a hromady bordelu... To je ta demokracie, pokrok, který jednoznačně škodí přírodě! Po nás potopa.

Najednou koukám a přímo u cestičky nad skalkou, záhadná rostlinka. Vypadá jako sasanka hajní, ale určitě to není ona. Květ je bílý, velký a ten ještě uzavřený vypadá jako od upolínu. Jak velikostí, tak i barvou. Asi jsem udělal světový objev. Bude se ta nádhera jmenovat konečně již po mé osobě? Na malém prostoru bylo jen několik rostlin. Pomozte jí prosím určit. Děkuji. Fotografie zde uvedu později až je vyndám z fotoaparátu.... To jsem zvědav jestli bude chráněná nebo naopak rostoucí všude. /Světový ani jiný objev jsem neudělal. Bohužel, tak zase někdy jindy.../

Sasanka lesní, dnes přejmenována na sasankovku. Dříve hojná, dnes v naší prírodě ohroženým druhem! O rok později, na jaře 2010, jich tady na několika metrech bylo 53 kusů. Rostou několik centimetrů od jediné cestičky. Je div, že je tady ještě nikdo nezašlápl. Budeme tento plácek každoročně sledovat....

Sasankovka (sasanka) lesní, ohrožený druh: /15 - 50 cm, duben - červen/ - jedovatá! Světlé suché lesy, okraje lesů, světliny, zejména na vápenci. Od nižších poloh až do podhůří.
nnnnn

Boletice aneb stal se zázrak

29. dubna 2009 v 10:19 | Jihočeši mají konečně vynikajícího hejtmana a ani zastupitelé neztrácí krok. Děkujeme! |  Boletice
Víte jaký je rozdíl mezi vojenským újezdem Jince a vojenským újezdem Boletice?

Tomu prvnímu velí paní Parkánová /žiletkový plot, americký radar, likvidace čápa černého a orla mořského na Horní hrázi, odvodňování Brd, likvidace obojživelníků, kácení listnáčů u rezervací, zpřístupnění turistům do oblastí, kde kvůli ochraně přírody nemáme co dělat, atd./!!!

Jihočeši mají to štěstí, že jim velí nový hejtman, který na rozdíl od toho předchozího je rozumný, inteligentní. Zástupitelé Jihočeského kraje na jeho popud zrušili ve vojenském prostoru Boletice jakékoliv aktivity tzv. podnikatelů. Rozhodli, že na Špičáku a ani jinde v újezdě, nebude žádná megolomanská sjezdovka nebo tomu podobné zařízení.

Vojenský újezd bude patřit přírodě, pak vojákům a v nejbližší době i turistům. Bude se zde chodit pouze pěšky. Cyklisté budou mít pouze přístup na asfaltové silničky, tak jak tomu již v současné době je!

Bývalý hejtman razil toto heslo: Šumava je chráněná, Blanský les je rezervací, tak veškerý prostor mezi /čti vojenský újezd Boletice/ chráněn být nemusí! Nový hejtman zvolil úplně odlišný přístup. Šumavu, vojenský újezd Boletice a Blanský les spojíme v jeden chráněný, přírodní, prostor! K tomu již není co dodat. Nemělo by to tak být i v Brdech???
Užovek a obojživelníků různých druhů je ve vojenských újezdech spousta. Udělejme vše, aby jich stále bylo více, aby je člověk nevyhubil.
Bžžžžžžž, pššššš, bum, prásk, bác a strašný smrad. To takhle dopadne jeden granát, vedle pak druhý, třetí, čtvrtý. Díry v půdě pak příroda spojí, tání sněhu a deště otvor zaplní. A máme zde ráj pro obojživelníky, zvěř získala nové napajedlo, má se kde vyválet a kolem rozkvetou roztliny, které milují zrovna toto prostředí. A tak to má být, vo tom to je.... A teď jen záleží na nás co s tím provedeme!

Kosatec bezlistý (lokalita I/2009 vbchh) - Iris aphylla

18. dubna 2009 v 21:18 | Jarní les, louka, ovocná nebo i jiná alej, tůň plná obojživelníků, to vše je nádherné pouze jednou v roce. Není na světě nic krásnějšího! |  - - bezlistý pravý
Kosatec bezlistý je modrý. Jak je možné, že tento jediný mezi desítkami byl světle žlutý? Kdo ví, tak jistě tady rád odpoví v komentářích...

Tak už jsem na to asi přišel. Na internetu se píše, že kosatec nízký se vyskytuje v několika barvách. Proč by to tedy nemohlo být i u kosatce bezlistého, že ano?

... a toto je ta správná barva.
Je to krasavec, že ano...

Věděl jsem, že tam roste, ale nikdy jsem se tam pro jiné zájmy nedostal. Duben, květen to byl vždy útěk z Prahy. Nyní jsem si udělal čas a byl to jeden z nejzajímavějších, nejkrásnějších zážitků mého života.

Cesta po operaci kolena byla na stanoviště kosatce bezlistého perná. Žádný chodníček, pouze prudký, zarostlý, neprůchodný, suťový svah. Nade mnou vysoká skála již plna rozkvetlé tařice a všude kolem bohaté bylinné patro. Nad ní bývalý třešňový sad a místo posledního odpočinku zdejších lidí.

Doslova po čtyřech, dávaje pozor kam šlapu, jsem doputoval ke skále, Na první terásce hned několik kosatců bezlistých. Fantastické. Bylo jich zde několik desítek. Mnohé již rozkvetlé, další ještě uzavřené a nejvíce rostlin mělo ještě pouze listy. A jeden kosatec takový jiný, zvláštní. Prohlédněte si fotografie a také to uvidíte...

Po ránu bylo ještě pod skálou chladno, ale slunce začalo pražit. V tento okamžik, sedíc na kameni, jsem si konečně uvědomil, co je to život, co je to současný svět. Je to jedna hrůza! Nahoře na suťovém poli nádhera, duševní pohoda, v srdéčku štěstí nad příjemně stráveným dnem. Na straně druhé, z dálnice a od železniční tratě, se údolím řeky ze všech stran hrnul hrozný řev moderní techniky. Autostráda ucpaná, vozidla stojí, nepopojíždí a ve vlacích sedí několik cestujících. Nedaleko přes dvě řeky se klene dálnice na vysokých sloupech. Na políčkách pod hájem, již od tmy, jako mravenečci, pracují naši přátelé z Vietnamu a Číny. Na tržištích bude zase dostatek čerstvé zeleniny. Do toho všeho přistává obrovské letadlo. Příroda, živočichové a lidi, dostávají pořádně na prdel.

Jen se modlím -a to jsem prosím nevěřící- aby kosatec bezlistý zde na skále přečkal všechny ty pitomosti, blbosti, které vytváří člověk. Jen doufám, že až lidi nebudou, že Iris aphylla stále bude!!! /Víte, že u nás v republice roste jen doslova na několika místech,/ Fotografie a další text zas někdy později....

Kosatec bezlistý......


Květena Prahy

Podle posledních výzkumů je v Praze a v nejbližším okolí značná bohatost květeny. Přesný počet všech druhů volně rostoucích není znám. Čelakovského Květena okolí pražského z roku 1870 zahrnula 1100 druhů. V nedávných letech bylo v Divoké Šárce zjištěno kolem 480 druhů, jihovýchodně od hlavního města přes 700 druhů, Radotínské údolí více než 650 druhů vyšších rostlin. Včetně druhů vysázených v zahradách a parcích to přesahuje více než 1000 druhů. V celé Československé republice je asi 3000 druhů, včetně těch vysokohorských. Pro Prahu tento stav vyznívá velice příznivě. Tak to nepokažme neuváženou likvidací přírodních ploch. Vždyť na straně druhé mnohé rostliny z okolí hlavního města již vyzmizely. Například vstavače, hořce, hořečci, hvozdík pyšný a další...

Brdy a záchrana obojživelníků

16. dubna 2009 v 10:24 | Pojďme se pokusit zachráňovat obojživelníky v České republice |  Brdy Třemšínsko
Znáte ty obrovské lesní stroje, traktory, kteří denně devastují hvozdy. Na straně druhé jim musíme poděkovat, že pro obojživelníky vykonávají záslužnou práci. Přehluboké výmoly, rygoly, zářezy, se na jaře zalijí vodou ze sněhu a v nich spřádají milenecké reje žabáci a žáby. Nikdy však není nic dokonalé. Bohužel mnohé kaluže brzy vysychají a na dně zůstávají stovky, tisíce mrtvých pulců. A kde je chyba?

Vy co dobře znáte brdské lesy, na každém kroku překračujete, zakopáváte o stovky, ba tisíce rygolů, odvodňovacích struh, zářezů. Účel je jediný. Odvést od smrků vodu, aby nestály v tekutině. Varovným příkladem je do nebe volající strouha kolem Padrťských rybníků. Lesáci se nesnaží ve hvozdech zadržovat vodu, ale pouze mají naučeno, přikázáno, jí z lesů odvádět. Kde jsou ty doby, kdy Brdy byly nasáklé touto drahocenou tekutinou jako houba. Navíc je třeba si uvědomit, že pitná voda se stala strategickou surovinou!

Jejich způsob hospodaření je pro obojživelníky devastující. V těchto jarních dnech, období páření žab, jsme prochodili po Brdech mnoho kilometrů. Výsledek je skličující. Pouze v jednom rybníčku jsme našly desítky, ba stovky milujících se partnerů. V dalších nic moc, spíše nic než moc. O mloky jsme rovněž moc nezakopli. Lesáci, ale umí výborně osazovat své vodní miniplochy pstruhy a další rybí obsádkou. Neměli by mít přednost raději obojživelnící?

Cesta je jediná. Začít po lesích budovat tůně, rybníčky, nevysychající kaluže. Na strouhách vybudovat odtoky na strany a tam udělat různě hluboká čvachtačiště. Pro každého lesního tvora jemu vyhovující vodní prostředí. Vždyť obojživelníci jsou lékaři hvozdů. Tam, kde se po odchodu sněhu drží dlouho voda, udělat taková opatření, aby se tam kapalina udržela co nejdéle. Vytvořme obojživelníkům v Brdech ráj .... Oni si to zaslouží ! ! ! Proč je v brdském hvozdu tak málo vodních miniploch?


Orel mořský a čáp černý

14. dubna 2009 v 14:53 | Letecký den na brdském nebi je vzpomínkou na celý život |  Brdy Třemšínsko
I dnes jsme viděli poletovat v povětří orla mořského a čápa černého. Co myslíte, mohou se ti dva mít rádi, milovat se? Odpověď je neskutečná, ale zní ANO! Viděli jsme to na vlastní oči. Orel se vykrúcal na modré obloze v úloze stíhače. "Napadal" čápa černého, ale vždy v posledním okamžiku výkrutem změnil směr. Čáp mu nezůstal nic dlužen. Ve správném okamžiku změnil směr a rychlostí mu vlastní se od mořského odpoutal. Předpisově využíval teplých proudu a nebývalou rychlostí vystoupal do výšin brdského nebe. Takhle se honili po obloze půl hodiny. Určitě měli radost z krásného jarního dne. Jenom doufám, že jim nebude vadit žiltkový plot paní Parkánové a zpřístupnění Padrťských rybníků tisícovkám cyklistů panem Bursíkem a madam Bioodpad. Snad tam i letos zahnízdí....

Doporučuji si přečíst vyhodnocení hlívy za roky 2008 - 2009.

Zamyšlení: Je neděle 19. dubna 2009. Touláme se kolem Padrťských rybníků, zkoumáme výskyt obojživelníků. Okukujeme hnízdo čápa černého a poobědvat jdeme na hráz Horního rybníka. Jdu překontrolovat na "pláž" mladé okouny, kapříky, štiku. Stovky se jich vyhřívají v mělké vodě a hrají hru na honěnou. Okouni mají o potravu postaráno. Maskovaná bunda, zelené kalhoty, krytem jsou již mírně olistěné stromy. Dalekohledem zkoumám plochu rybníka. Nic moc. Dvě březňačky, dva roháči. Na konci směrem na pohoří Na Skalách něco bílého. Labuť podle letu to určitě není, ale na přesné určení můj maličký dalekohled nestačí.

V dalekohledu vidím průlet ptáka. Hledám, zaostřuju. Dravec, ale jaký? Je malý, nic moc. Vidím, že je stále větší a větší, letí přímo na mně. Orel mořský. Již jasně vidím na křídlech brka, peří. Jasně, je to orlice. Nepřekonatelný zážitek, nádhera, krása, fantazie. Najednou slyším "Bene k noze." V tom okamžiku se orlice obrací a směřuje do lesa. Odkládám dalekohled z očí a vidím jak přichází rodinka se psem. A vo tom to tady na Padrťských rybnících je. Čáp černý a orel mořský nesnášejí ve své blízkosti člověka. Co myslíte, budou tady letos hnízdit? Prosím sledujte a pište sem do komentářů. Děkuji předem!
V roce 2009 poprvé nazahnízdili, proč asi? Jak to asi dopadne v roce 2010, co myslíte?

Medník, hora plná záhad aneb Kandík psí zub II / 2009

4. dubna 2009 v 22:05 | Státní orgány se starají o kdejakou pitomost a na přírodu zapomínají, stejně jako na své občany |  Kandík psí zub
Podívejte a zasněte se nad tímto snímkem. Představte si, že ty dvě překrásné rostliny jsou živým organismem. Do komentáře dole pod článkem pak napište co si asi ty krasavice povídají, jak se cítí, o čem přemýšlejí....

Na tomto snímku je vidět místo, kde se každé jaro odehrává ten velkolepý zázrak. Jak ještě dlouho? Není již čas se i zde věnovat ochraně přírody? /Zde na blogu je o kandíku ještě článek z roku 2007./

V minulém roce jsem přijel na terasu Medníka pozdě. Již bylo vše odkvetlé. Letos to bylo jen tak tak, bylo to na poslední chvíli. Zážitek to byl úchvatný, ale bohužel stovky fotografů, které procházely neustále křížem krážem rezervací. Můj názor na tento problém najdete v článku z minulého roku.

Parkoviště byla plná automobilů. Rovněž na Posázavské stezce nekončící had turistů. Důvod byl jednoduchý. Po zimě konečně první sobota, téměř letního ražení. To nenechalo nikoho zavřeného doma. Všichni vyrazili do přírody nedaleko od Prahy. Restaurace ještě spí, cukrárna otevřena. Paní cukrářka však ještě nenapekla domácí pečivo. Buchty s povidly, mákem, tvarohem, budou prý později. Máme se na co těšit. Bude i Posázavský štrúdl. Stačí se paní majitelky zeptat... Bufet, jak jinak, pod Medníkem, na Posázavské stezce, je již otevřen a obležen výletníky. Majitel by si již zasloužil státní metál!

Do této oblasti Sázavy je nejlepší využít vlaku, takzvaného Posázavského pacifiku. Vystupte v Kameném Přívoze, navštivte na druhé straně řeky muzeum vojenské techniky a pak pokračujte pěšky až do Pikovic. Zde opět nastoupíte do vlaku. Tento výlet pak zopakujte každé jaro. Zejména vaši potomci budou nadšeni...

A na závěr - prosím omlouvám se- trocha politiky. Víte, že v naší České republice hodnoty vytváří pouze necelých 800 000 spoluobčanů? Že za bývalého režimu bylo 25 000 policistů a dnes jich je "70 000"? Víte, že Rakousko - Uhersko mělo na celou monarchii na ministerstvech několik desítek úředníků? Na obcích na MNV byl jeden nebo pouze několik lidí do mariáše, a že dnes jsou jich tam až desítky? To všechno stojí strašné peníze. Stát nevydělává ani korunu, ale marnotratně utrácí obrovské prostředky od daňových poplatníků!

V hangárech našeho letectva máme 70 stíhaček, které nikdo nepotřebuje, nikdo je nechce. Ve skladech snad tisíce padáků, které jsou nefunkční. Vyrobila je skupina lidí, kteří něco podobného neviděli ani z letadla. Každoročně se pořádá úplně zbytečný průvod Karla IV. z Prahy na Karlštejn. Stál kolem 15 miliónů korun. Víte, že u nás existuje umělá zaměstnanost. To jsou ty stovky přebytečných lidí na ministerstvech, úřadech. A navíc už téměř neexistují české podniky. Vše patří zahraničním investorům. Na nás už čekají jenom... A Grossové jsou za vodou a ti ostatní nebudou ODS a ČSSD vydáni komisi na přešetření Krakatice. Proč asi? Korunu tomu udělal žiletkový plot paní Parkánové v Brdech. Cena, úplně zbytečně vyhozené peníze, 3 500 000,- korun.

A proč tak rozsáhlý úvod kvůli těmto několika následujícím větám? V republice se vyhazují miliardy korun okny. A to je ten důvod, proč naučná stezka Medník, kandík psí zub, vypadá tak žalostně. Tabule jsou zničené stářím, deštěm, sněhem, větrem a samozřejmě částečně i vandali. Na opravu, oživení této významné rezervace, naučné stezky, nejsou prý bohužel žádné finance. A ani nemůžou být, když stát je tak rozhazovačný. Kdybych to uměl s počítačem, tak bych tento článek přeposlal středočeskému hejtmanu panu Rátu. On by určitě zjednal nápravu. Kdo to umíte, tak prosím přeposílejte. Děkuji!

Smutné je, že naučná stezka zde byla v roce 1965 otevřena jako první v Československé republice. Velká sláva a nyní po tolika letech polní tráva. Změníme to...???
Kdo zde v komenářích pojmenuje obě rostliny, tak má nárok na slevu na interiérové i vchodové zateplené dveře!!!
Takto vypadají listy kandíku psího zubu...
Příští rok opět pořádám návštěvu této lokality s odborným výkladem. Hlašte se začátkem března 2010...
V závěru roku 2009, byla naučná stezka na Medníku opravena, zrekonstruovaná....

Poznámka: Podle Karla Drábka "celá populace kandíku měla v roce 2009 přibližně 5700 jedinců." Na Slovensku roste kandík psí zub na jediné lokalitě na Silické planině.