Znáte ty obrovské lesní stroje, traktory, kteří denně devastují hvozdy. Na straně druhé jim musíme poděkovat, že pro obojživelníky vykonávají záslužnou práci. Přehluboké výmoly, rygoly, zářezy, se na jaře zalijí vodou ze sněhu a v nich spřádají milenecké reje žabáci a žáby. Nikdy však není nic dokonalé. Bohužel mnohé kaluže brzy vysychají a na dně zůstávají stovky, tisíce mrtvých pulců. A kde je chyba?
Vy co dobře znáte brdské lesy, na každém kroku překračujete, zakopáváte o stovky, ba tisíce rygolů, odvodňovacích struh, zářezů. Účel je jediný. Odvést od smrků vodu, aby nestály v tekutině. Varovným příkladem je do nebe volající strouha kolem Padrťských rybníků. Lesáci se nesnaží ve hvozdech zadržovat vodu, ale pouze mají naučeno, přikázáno, jí z lesů odvádět. Kde jsou ty doby, kdy Brdy byly nasáklé touto drahocenou tekutinou jako houba. Navíc je třeba si uvědomit, že pitná voda se stala strategickou surovinou!
Jejich způsob hospodaření je pro obojživelníky devastující. V těchto jarních dnech, období páření žab, jsme prochodili po Brdech mnoho kilometrů. Výsledek je skličující. Pouze v jednom rybníčku jsme našly desítky, ba stovky milujících se partnerů. V dalších nic moc, spíše nic než moc. O mloky jsme rovněž moc nezakopli. Lesáci, ale umí výborně osazovat své vodní miniplochy pstruhy a další rybí obsádkou. Neměli by mít přednost raději obojživelnící?
Cesta je jediná. Začít po lesích budovat tůně, rybníčky, nevysychající kaluže. Na strouhách vybudovat odtoky na strany a tam udělat různě hluboká čvachtačiště. Pro každého lesního tvora jemu vyhovující vodní prostředí. Vždyť obojživelníci jsou lékaři hvozdů. Tam, kde se po odchodu sněhu drží dlouho voda, udělat taková opatření, aby se tam kapalina udržela co nejdéle. Vytvořme obojživelníkům v Brdech ráj .... Oni si to zaslouží ! ! ! Proč je v brdském hvozdu tak málo vodních miniploch?
Zde hledá