Červenec 2009

Už jsi tady byl? Nebyl! Tak proč žiješ.... I. UKONČENO

14. července 2009 v 18:08 | Méně známá místa Čech, Moravy a Slezska. Místa plná hub a bylin... |  AGENTURA Vandrovník
Nepoznáváš tento vrchol v oblasti jihozápadních Čech. To vůbec nevadí. Vždyť ani já, který se neustále toulám Československém, všechna místa neznám. To se ani nedá. Podstatné je, že takto nádhernou krajinu, jen tak někde ve světě nenajdeš. Spíš nenajdeš. A proto nás to stále nutí se toulat krajem, kolem potoků a řek, do hor i na vodu. A když ještě narazíme na houby, nebo na byliny, tak to nemá chybu. Hlavně, aby nám to dlouho vydrželo. Všem Vám přeji hodně toho zdravíčka...

/Každý týden tady uvedu malou nápovědu. Není to těžké, neboť zde na blogu je o tomto místě mnoho napsáno./

1. nápověda: Sovětská armáda tady postavila bunkr, ve kterém měli maršálové SSSR sledovat útok vojsk na Západ....

2. bývával to úplně zarostlý vrch, než zde proletěl Kiril. Tenkrát zde nebylo ani jedno výhledové místo. Dnes je zde rozhled na všechny strany....

3, poblíž pramení řeka, ve které se vyskytuje perlorodka říční...

4. o kousek dál je ještě jeden vrch, který je jen o několik metrů vyšší. Na mapách se však uvádí ten nižší, který je na fotografii...

5. toto území je veřejnosti nepřístupné...

6. je to ve vojenském prostoru, újezdě...


Lilie zlatohlávek - Lilium martagon I / 2009

14. července 2009 v 17:20 | Vandr se vydařil. Houby vůbec nebyly, ale kytek plný vrch. |  FLORA
Odborníci přes botaniku tvrdí, že lilie zlatohlávek není zas tak moc vzácná. Poprvé jsem jí našel na Knížecích Pláních na Šumavě, podruhé v Brdech u Dobříše. Dokonce na jedné z botanických exkursí jsem zjistil, od pani profesorky, že roste za mojí chalupou v Praze. Jenže zde nikdy nevykvete. Vždy jí ožere zvěř. Snímky jsou z lokality, kterou jsem několikrát navštívil v minulém roce /2008/. Poprvé ještě lilie neměly květy a po další návštěvě je opět zlikvidovala vysoká. Letos jsme my vandrovníci měli štěstí. Příští rok, tam opět několikrát pojedeme, a to ne pouze za lilií zlatohlávkem. Jedná se o místo, kde rostou například i vstavače. Můžeš se přidat i ty!
Nalákal jsem tu naší botanickou a mykologickou partu na vandr za lilií zlatohlávkem. Dobře jsem znal místo, kde se vyskytuje ve značném počtu. Hrabali jsme se do ohromného kopce, a tam na nás čekala neprůchodná náhorní plošina. Všude hloch, trní, zkrátka neprůchodné. K nalezišti chybělo sto metrů a já jsem se všem přiznal. "Nemysleli jste si doopravdy, že jsem vás pozval za jednou z nejkrásnějších bylin, že ne?" A už jsem musel zdrhat. Čekal mě obrovský, bolestivý, trest. Dusot nohou za mnou ustal. Jak jsem se tak otočil, tak kolem nás desítky lilií. Překrásné, úžasné. Pro tyto okamžiky má cenu žít... Všichni se podívali na mojí maličkost. "Tak to jsi nás opět dostal!!!"

Je to nádherné slovo, že ano? LILIE, LILIÍ, LILIÍM. Nevíte někdo jak asi vzniklo???
Bývávala léčivou rostlinou, milovanou nejednou porodní bábou. Proč asi? Vzácný druh, chráněna, 40 - 150 cm, červen až červenec, tobolka. Světlé lesy, nejraději na vápenci.
Takto vypadá listová růžice lilie zlatohlávek.
Jedná se o jednu z nejkrásnějších rostlin. Chraňme ji jako oko v hlavě. Naše trempská parta přivítá jákekoliv pozvání za krásami přírody... Budeme se revanšovat!!!

Informace červenec

14. července 2009 v 17:00 | Minulé akce jsou vždy u příslušného měsíce roku |  AGENTURA Vandrovník
= = = Už nebudeme bloudit. Do party jsme získali fantasticky dobrého navigátora. Ještě ani jednou neudělal, na rozdíl od nás, chybu. Buzolu a GPS má dokonce zabudované v hlavě! Nevíte někdo prosím co je to za brouka?

= = = Září a říjen, několik expedic nejen na houby. Doupovské hory, Šumava, Boletice. Povolení prý dostaneme. Přespat lze ve dveřích. Bude to vždy vandr na dva až tři dny. Doporučujeme přibalit do torny přístřešek. Ten velký beru já a Petr.... Rovněž lze přespat na zemi v hospodě v A.

= = = Srpen, popřípadě ještě září, jdeme hledat stročkovec kyjovitý. Máme typ, kde se nalézá.

Tak jsme poprvé protáhli Bavorský les. V náročném kopcovitém terénu to bylo moc namáhavé. Výsledek pod stročkatec kyjovitý!

V srpnu jsme ho hledali i v rezervaci Salajka v Beskydech, kde by se měl prý ještě vyskytovat. Výsledek čti Salajka...

= = = V sobotu 18. července, vandr do rezervace na houby. Povolení máme, ale nesmíme nic trhat. Pouze fotografovat a koukat. Vlakem nebo autem na jih od Prahy. Informace na burle@seznam.cz, nebo na telefon.... /Zdarma možno přespat v Praze, v prodejně dveří, ve vlatním spacáku. Karimatka vhodná.

= = = Pátek 17. července, výzkumná výprava za hřibem kavkazským!!! Auta. Stejně tam žádné nenajdeme, ale kdo ví. Prý tam nyní jsou, tak nám prosím přejte štěstí....

Našli jsme ho. Již je zde na blogu!

= = = Tábořiště na Šumavě pod Boubínem jsou připravena. I bufíky již fungují. Odjezd a příjezd kdykoliv. Houbařský ráj. Povolení pro vstup do obory máme! Kupujeme tam pozemek. Nechceš finančně přispět i ty?

Noviny, televize, rozhlas hlásí. Lidé nemají zájem o kempy a už vůbec ne o táboření v přírodě. Vem je čert, když jsou tak hloupí! Horší je, že tento nezájem rodičů, odnesou jejich potomci. Děti milují pobyt v přírodě v bojových podmínkách. Vždyť to všichni dobře známe. My staří padáme únavou na zadní část těla a mládež, robata a pacholata, jsou vždy ještě plna energie. Nedopusťme, aby naše děti skončily pouze u počítačů, na diskotékách, a jak se všechny ty zbytečnosti jmenují. Víte, že je stále více přetlustých dětí? A proč... Protože je nehoníme po lesích, paloucích, po stezkách zvěře, po stráních, horách....


= = = Expedice do rezervací na houby, v sobotu a v neděli 11. a 12. července.
Rovněž navštívíme lokalitu lilie zlatohlávek... Prý už tam kvete... V autě máme ještě místo!

Vandr byl přenádherný. Lilií tam byla spousta, a tak jsme si to užili. Udělali jsme také zajímavé snímky hub. Kdybychom tak ještě věděli co jsme to vlastně vyfotografovali.... Lilie článek a snímky již zde na blogu!

= = = Odjezd na tábořiště na Šumavě. Prachaticko. Pátek 3. - 6. července. Houby, kytky, pevnosti, Blanice atd. Na vandrech a činnosti se domluvíme až na místě. Nezapomeňte na ty udice.
To je jedno z míst, kde na vandrech přespáváme. Snímek je takový nějaký divný. Srub spíš vypadá, jako hračka, jako kdyby byl z nějaké stavebnice. Věřte, že je ale pravý....


= = = Expedice botanická - v pátek 3. července - prstnatec májový, žluťucha slatinná, třemdava bílá. Je to již na poslední chvíli! Zájemci se hlásí na burle@seznam.cz nebo na telefon... Potřebujeme rozšířit tým o dalšího zkušeného botanika. Čím víc se budou hádat, tím víc my ostatní budeme znát!!!

Ta bělozářka liliovitá už odkvetla. Nestihli jsme to.
Náš přední botanik Petr, je nám na vandrech přítěží. Víte proč? Tornu má vždy přeplněnou atlasy, klíči, dokonce jednou táhl i lis na herbář. Z tohoto důvodu se mu již nic víc do batohu nevejde, takže ho musíme krmit z našich zásob a dokonce mu poskytovat i tekutiny. Proto každý z nás táhne v kletru o jeden llitr vody navíc a to se pořádně pronese.... Asi mu dáme výpověď! No jo, ale kdo nám bude říkat co kde, kdy, v přírodě roste. Co můžeme a co nemůžeme v lesích, na potocích, lukách, v horách sežrat a čeho se naopak vyvarovat. S tou výpovědí ještě počkáme. Musíme ale ještě sehnat dalšího odborníka. Oni se rozdělí o ty tiskoviny a my budeme mít prázdné batohy.
Text dopíšeme později. To zase budeme muset platit za nedodržení etikety, za pomluvy...

= = = Připravujeme Kosí potok, Pro začátek pouze od pramene do Mariánských Lázní. I tak uděláme spousta kilometrů. Opět fotografujeme s Olympusem. Příště budeme pokračovat až k soutoku... Kromě bylin se více zaměříme na houby. Vařič, pánev, vejce do torny! Připravte recepty na smaženici, škvarky apod. Přihlásit se můžeš i ty...

= = = Na Hadovce to bylo fantastické. Tady totiž nejsou kolaři. Jedeme sem opět 27. - 28. června. Půjdeme ale trochu jinou trasu... Přidej se! Vandr je rozšířen o seminář "Nauč se fotografovat Olympusem rostliny, houby, krajinu". Na závěr se naučíme snímat zříceninu hradu...

= = = Příště jedeme opět na Hadovku. Přidej se i ty. Určitě si to užiješ. Více na burle@seznam.cz

= = = Tajný vandr - - - odjezd v pátek nebo až v sobotu 12./13. června vlakem z Prahy. Tajný proto, aby nevěděli, že tam jedem. Nemuselo by to dobře dopadnout. Ten zážitek z nádherné, nedostupné přírody, stojí ale za to riziko....

= = = Úterský potok - - - odjezd v pátek 5. června z Prahy v 09,12. Návrat v neděli. Přihlášky na burle@seznam.cz... Ještě máme volná místa! Budeme studovat přírodu, pevnosti, hradiště, zříceniny atd.

= = = STÁLE, pomalu, ale jistě, dopisuji článek Boletice 2009. Průběžně v tom budu pokračovat. Časem přidám fotografie.

To samé se týká Brdy - Padrťské rybníky....

= = = 30. a 31. května - - - Vandr do vojenského újezdu Jince. V tyto dva dny je zde otevřeno pro veřejnost. Je to obrovská příležitost se seznámit s přírodou

/Minulé akce jsou vždy u příslušného měsíce v roce.../

Hřib kavkazský I / 2009 - Boletus cavcasicus - Kněževes

13. července 2009 v 12:36 | Hledám, pátrám a nemohu zjistit, proč se tak zrovna nazývá? |  - - hřib kavkazský

Někteří mykologové tvrdí, že hřib kavkazský je varieta od koloděje. Snad na tento problém brzy odpoví zkouška na DNA!

Hřib kavkazský byl v roce 1985   prohlášen za  druh, který někteří mykologové neuznávají a stále jej považují za jakousi varietu hřiba koloděje, kterému je prý pouze  velmi podobný. Kdo se s ním již setkal  potvrdí, že se od koloděje mnoha znaky "výrazně" liší. Kdo to kdy rozsoudí!

     Největší lokalitou hřibu kavkazského je bezesporu ves Kněževes, severně od Rakovníka. Pro všechny je záhadou, jak se tyto plodnice na zdejší náves dostaly. Centrum Kněževse, to znamená park a aleje lip, kde včetně struh kolem komunikací, rostou nejen kavkazské hřiby, ale především koloděje, které výrazně převažují a už se také objevil nejeden kovář. V roce 2009 se jednalo celkem o přibližně 1200 plodnic. Výskyt těchto darů, začal někdy před dvanácti lety. Nejdříve se hřiby začaly objevovat na čtyřech místech. A co si budeme povídat. Co Čech to houbař, a tak každý hřib skončil v kuchyni. Mykologové se domluvili s paní starostkou a následovali vzácnou lokalitu ve Stachách. Od té doby si všichni obyvatelé Kněževsi své miláčky hlídají a dokonce správně, příkladně, si dávají pozor na stovky fotografů, kam zalehávají, aby nedošlo k nějaké újmě.
Tomuto se říká Napoleon. Poznávacím znakem je klobouk, který tento vojevůdce, tak rád nosil....

     Před kostelem návštěvníci, houbaři, obdivovatelé této lokality, vytvářejí debatní kroužky. A jaká otázka je nejfrekventovanější? Co myslíte? No přece, jak se zde kavkazsklý hřib vzal! V Kněževsi je utkvělá představa, že hřiba na svých "půlitrech" přinesl voják Sovětské armády. Je to možné snad jen proto, že armáda SSSR zde v Kněževsi měla velkou posádku. /že by tankisté?/ Tuto otázku však nikdo, nikdy, nevyřeší. Já se přikláním k faktu, že hřib byl přivlečen s výsadbou lip. Plodnice s touto dřevinou žijí pravděpodobně v symbióze. V parku celoročně roste v různých dobách dalších cca padesát druhů hub.
Nejen hřib kavkazský má v různém stáří různý tvar...

     A máme zde další problém. Mnozí přední mykologové tvrdí, že hřib kavkazský je pouze druhem, variantou, hřiba koloděje. Není to nemožné. V minulém roce jsem našel koloděje, s kterým jsem si nebyl jistý. Pan Holec, po delší době konstatoval: "Koloděj má mnoho variant..."

     Kromě Kněževse je další lokalitou Liběchov u Mělníka. /Další můžete přidat zde v komentářích/. Hřib kavkazský roste samozřejmě i mimo tato významná místa. Být či nebýt? Chránit hřiba kavkazského, nebo si nechat zajít chuť? Problémem je, že normální houbař, který sbírá "modráky", ho nikdy nepozná. A to je ten problém. Jedinou cestou je osvěta. Přes sdělovací prostředky "přinutit" milovníky lesa, aby si každou plodnici modráka dobře prohlédli. Navíc tak zjistíme další místa, kde se hřib kavkazský vyskytuje.
Ukazuje se, že hřib kavkazský v Kněževsi nesnáší vysokou trávu. Pravděpodobně k jeho stále častějšímu výskytu prospívá dokonalá údržba pažitu.

     Zásluhu za správu této významné lokality má nejvíce mykolog, občan Kněževsi, pan Vladimír Bazika a paní starostka /jméno dopíši později/. My, dělný, houbařský lid země České, Moravské, Slezské, děkujeme!!!


Jak poznáme hřiba kavkazského /prosím doplňte tento text/

     Výrazným znakem je, že těsně pod kloboukem je síťka, která směrem dolu přechází v tečky. Při bližším srovnání, je to jiné než u koloděje, včetně barevného odstínu. Hřib kavkazský roste, jak v lesích listnatých, tak i smíšených. Především pod jedlí, habrem, bukem, dubem. Kontrolujme modráky, naučme se je dobře znát. Určitě tak zjistíme další lokality hřibu kavkazského. Toho samozřejmě nebudeme trhat. Je to krasavec, je ho málo, tak mu dejme šanci. A aby toho nebylo málo, tak dodejme, že hřib kavkazský je převelice podoben hřibu Queletovu.
Typická mřížka na třeni hřiba kavkazského...
Na tomto snímku je dokonale vidět přechod šupin na třeni do teček. Je to jeden z nejdůležitějších rozlišovacích znaků!!!

Poznámka: stále nemohu zjistit, kdo hřib kavkazský pojmenoval, a proč mu dal tento název. Na přednášce České mykologické společnosti o hřibech /12. října 2009/ bylo řečeno, že tento hřib není samostatným druhem, ale pouze "odnoží" koloděje. Kdo se pak má v tom vyznat, když v nových atlasech je hřib kavkazský prezentován jako samostatný druh!


Hřiby na náměstí
    
      Růst hřibů kavkazských a kolodějů na kněževeském náměstí sledujeme od roku 1996. V té době bylo známo 7 míst jejich výskytu. V roce 2001 již rostly na 14 místech, v roce 2006 na 33 a loni již na 45 místech. Vesměs jsou to hřiby koloděje a hřiby kavkazské. Poprvé se začínají objevovat na přelomu května a června. Jen v letech 1996 a v roce 2000 se objevily první hřiby kavkazské již 8. května, o čtrnáct dní později hřiby koloděje. Růst hřibů kavkazských končí začátkem září, kolodějů v říjnu.

     Rok 2009 však dlouho nebude překonán. Začal neobvykle - 24. května vyrostl na největším nalezišti "U Vachtlů" hřib kovář, který se na tomto místě občas objevuje, ale až koncem září. Hřiby kavkazské a koloděje pak začaly růst současně od 29. května. Když se jejich růst zastavil, vydal jsem se 5. července sebrat cedulky označující na náměstí místa výskytu již zčernalých a rozpadlých hřibů. K mému překvapení však hned před hotelem "HANS" byly 4 skupiny hřibů kavkazských. To se opakovalo i na dalších místech, ojediněle se objevily červené a dubové. Místo sběru cedulek jsem dodával další, které mi následující den došly. Hřiby se objevily na nových 6 místech a to vždy ve větším počtu. Rostly velmi rychle. Např. 6. července ráno nerostl ve spodní části náměstí jediný hřib kavkazský, ale navečer jich manželka napočítala téměř 50. Ve středu 8. července jsem odhadoval přes 500 hřibů. V pátek 10. července mi můj vnuk nabídl spočítání hřibů v parku. Nebylo to jednoduché, rostly většinou v 10 cm vysokém jeteli a nechtěli jsme je pošlapat. Asi po hodině hlásil 1050 kusů. Nové hřiby se pak objevovaly ještě asi týden. Poměr kolodějů a hřibů kavkazských byl asi 7 - 3. Po skončení růstu hřibů se objevily muchomůrky panterové.

Vladimír Bazika



Už zase rostou

      V neděli 5. července 2009 se na kněževeském náměstí opět začaly objevovat hřiby kavkazské a koloděje. Přibývají každým dnem a přibývají i místa, kde rostou poprvé. Podle mykologa pana Vladimíra Baziky  v současné době narostlo 200 hřibů kavkazských a 300 hřibů kolodějů.

     V pátek bylo v parku napočítáno 1050ks hřibů kolodějů a hřibů kavkazských. 

     V blízkosti naší obce není žádný les (nejbližší rakovnický je vzdálen 3km) a přesto je Kněževes mezi českými houbaři známá růstem hřibů na náměstí. Je to již 12 let, co jsme s paní starostkou rozhodli napodobit Stachy na Šumavě, všeobecně známé růstem hřibů na náměstí. My jsme v té době znali jen 4 místa na náměstí, kde hřiby rostly. Byly to zpočátku stejně jako ve Stachách - hřiby koloděje (koláři). Teprve později se objevily i vzácné hřiby kavkazské.
    
     Dnes můžeme směle říci, že jsme Stachy daleko předčili. Letos se hřiby objevily již na 44 místech náměstí. Nově například u Amlerů, u Špičků, u fary nebo na place u kostela. Na 10 místech rostou hřiby kavkazské, na ostatních hřiby koloděje (koláři). Ty také rostou o něco dříve než kavkazské. V roce 1996 a v roce 2000 vyrostly již 8. května. A s prvními hřiby koloději na náměstí se v lesích objevují i první hřiby kováři.
    
     Zásluhu na růstu hřibů na náměstí má jak příkladná péče o zeleň v obci, tak ohleduplnost občanů (jak dospělých, tak i dětí), kteří si již vytvořili k hřibům "přátelskýů vztah. Důležité jsou i staré lípy v obci, s jejichž kořeny žijí zmíněné hřiby ve vzájemné symbióze.

     Na náměstí však roste kromě uvedených hřibů přes 50 druhů různých hub. Nerostou všechny najednou a ne všechny každý rok. Mezi každoročně se objevující patří např. různé žampiony včetně jedovatého žampionu zápašného, hnojníky, špičky, píchavky, holubinky i jedovaté mochomůrky panterové.
                         
     Hřiby, ale i jiné druhy rostoucí na náměstí, jsou každoročně obdivovány četnými návštěvníky obce a fotografovat je jezdí i přední mykologové. Ti zvláště hřiby kavkazské a žampióny vzácné.
                          
     Vyhledávaná je i pravidelná výstava hub a fotografií hub, ptáků a zvířat Rakovnicka. Letos byl již 13. ročník. Druhý den výstavy je věnován zejména škole. Děti mohou v soutěžích dokázat, co si pamatují z kroužku myslivosti, případně z přednášek o houbách, zejména jedovatých. Letošní rok nebyl pro růst hub právě příznivý, neboť málo pršelo a houby jsou děti deště. To byl hlavní důvod, proč růst hřibů na náměstí koncem srpna skončil.

Vladimír Bazika

/Prosím klikejte u komentářů na hvězdičky. Děkujeme!!!/

Bukvice lékařská - Betonica officinalis

10. července 2009 v 11:20 | Člověk listuje atlasy, klíči a nedovede bylinu rozklíčovat. Děkuji anonyme! |  FLORA
(Následující text byl uveřejněn než se zjistilo, že je to bukvice lékařská.) Roste to rovněž na mírně podmáčené louce, která opodál je ale téměř bez vody. Ale jako kyprej vrbice to už podle listů nevypadá. Co to ale je??? V titulku nahoře bylo napsáno zda je to kyprej. Nyní je to již jasné... Děkuji za spolupráci! Anonym do komentáře napsal betonica atd. Nejdříve jsem si myslel, že si zase někdo ze mne dělá legraci, ale ono to o betonu je správné...

Snímky jsou z lokality nedaleko Prahy. Dozvěděl jsem se, že tady rostou vstavače, tak jsem to šel prozkoumat. Bohužel jsem přišel pozdě. Na jaře to napravím. Dnes už ale vím, jak vypadá kyprej, bukvice, tužebník. Nechceš i ty s naší vandráckou partou jezdit do přírody....
Bukvice lékařská se od dávných dob používá jako léčivka. Najdeme jí jak na suchých, tak i vlhkých loukách, ale i v listnatých a smíšených prosvětlených lesích. Obsahuje třísloviny. Místně je hojná.
Dnes už vím, že poznat bukvici lékařskou je úplně jednoduché. Člověk musí jen vědět co má hledat. Všimněte si na této fotografii těch lístků pod květem. Tento určující znak se nedá přehlédnout. Snímky nejsou dobré. Já je na jaře vyměním za zdařilejší. Zapomněl jsem totiž správně nastavit aparát.

Kyprej obecný (vrbice) -

10. července 2009 v 10:46 | V krajině človíček najde ledasco, ale pak trvá dlouho než zjistí co to je. O to je to vše krásnější... |  FLORA
Tak jsem tak langsam, procházel kolem louky nedaleko Prahy, na které prý rostou i orchideje, a uviděl tuto rostlinu. Byla jich tam spousta. Co jsem si tak asi mohl myslet, že to je? Doma jsem pak bohužel zjistil, že se jedná o rostlinu v přírodě hojnou. A bylo vymalováno...

Rostla tam však ještě jedna a to asi nebyla kyprej. Snímky jsou o patro výš! /Dnes již vím. Jedná se o bukvici lékařskou!/
Kyprej miluje vodu, takže jí nacházíme na zamokřených loukách, kolem potoků, v příkopech, na březích. Je hojná. Rostlina se používala na zastavení krvácení. U této byliny se vyvinuly tři druhy květů. Dnes již vím, že záměna není možná.
mmm

Suchopýr pochvatý 2009 -

10. července 2009 v 1:02 | Stal se zázrak. Na dopadové ploše, jsem vždy vídal několik kusů. Dnes jich tam jsou tisíce... |  FLORA
Americký radar v Brdech už má jednoho poraženého. Z důvodů otevření vojenského újezdu, letos pro davy cyklistů, pochodníků, nezahnízdil jak čáp černý, tak i orel mořský. Nejen pro zdejší přírodu je to pořádná rána!!!
Plošina Toku je dopadovou plochou armády České republiky. Jsme ve vojenském újezdě Jince. Do těchto prostor je přísný zákaz vstupu. Dopadové plochy jsou plné nevybuchlé, tedy zákeřné munice. Ještě nedávno se tady válely například i několikametrové rakety. Co si ale budem povídat, zejména v období sklizně borůvek je to tady jak na Václavském náměstí. Z východní vyhlídky je při vydařené viditelnosti překrásný pohled na českou krajinu...
mmmm

Texty napíši velice brzo. Děkuji za posečkání.



















































mmmm
Toto je jeden z vrcholů Toku. Proč jeden z mnoha? Vždy se najde někdo, kdo nejvyšší bod této planiny objeví někde opodál. Zároveň tam postaví mohylu z kamenů a už se diskutuje, kde je ten opravdu nejvyšší bod... Do těchto míst je zákaz vstupu. Od té doby co paní Parkánová pustila do vojenských Brd cyklisty, turisty, tak je to tady mnohdy jeden blázinec. Výsledkem madam proradarové je rovněž to, že čáp černý, orel mořský pro davy výletníků letos nezahnízdil. A to je pro českou přírodu katastrofa! Když to bude takhle pokračovat dál, tak nebudeme mít co obdivovat, pozorovat. Mám před sebou knihu pana Piláta, Ušáka, z roku 1960. Téměř u všech dnes chráněných rostlin se píše, že jsou hojné. Kdy ty loňské sněhy jsou, že ano...
Lovecká bouda, jihozápadně od Toku, stojí nedaleko již dávno zbourané hájovny Carvánka. Po ní zde zůstala malinkatá část opraveného zdiva. O životě na této samotě přenádherně píše ve své knize o Brdech významný spisovatel Jan Čáka, který právě v těchto dnech má v Příbrami rozsáhlou výstavu. Nedaleko je i rybníček, ráj to zdejších obojživelníků a ohrádky pokusné výsadby několika druhů dřevin. Nechybí zde ani nově zbudovaná studna...

Naproti lovecké boudě přes cestu, byly a stále jsou dvě tůně. Bohužel lesáci udělali zase nějaká ta opatření a propojili je odvodňovacími strouhami. Celé Brdy se neustále odvodňují. Proč? Důvod je snad jediný. Smrkové monokultury, které nemají rády vysokou spodní vodu. A to je jeden z důvodů, proč pak v civilizaci vznikají povodně...

Historické Brdy, podle starých análů, byly obrovskou nasáklou houbou. Bohudík ještě dnes jsou zde místa, prameniště, rašeliniště, močáloviska, kde roste ta nejkrásnější vegetace, která ochraňuje různé druhy obojživelníků.

Není již čas v době, kdy se pitná voda stává strategickou surovinou, se snažit jí v lesích udržet. Proč jí necháváme odtéct do neznáma. Není to škoda?

Dejme větší šanci listnáčům, rozšiřujme současné rezervace. Příroda nám a především našim dětem, to nastokrát vrátí.

Na vrcholu Toku je na stromě umístěna turistická schránka.

Hadovka smrdutá - Phallus impudicus

10. července 2009 v 0:40 | Přestrašně smrdí, páchne, je to až příšerné. Ale mnohým z nás přenádherně voní... |  Hadovka smrdutá
Čertovo vejce... /Brdy, vojenský prostor, Teslinský klášter. Poblíž místa, kde měl stát americký radar. Klikni zde na blogu žiletkový plot/ a /dospělé plodnice Vodňanská Blanice./
Někde jsem slyšel - prosím o váš názor - že když je na vajíčku červený, oranžový proužek, tak to nebude hadovka smrdutá, ale květnatec archerův. Hadovka patří mezi pýchavky. Vajíčko lze konzumovat.
Škoda, že člověk přes velké množství aktivit nemá čas se vracet na místa činů. Ó, jak rád bych si u této houby postavil stan a hodinu za hodinou, den za dnem, pozoroval, co se z tohoto "vajíčka" vyklube. Co myslíte, bude to snad ta, co strašně páchne? Už jste pozřeli toto vejce. Prý to je delikates.... Já jsem ještě nenašel odvahu! Nejlepší je to prý v trojobalu. Na omak vojíčka ucítíme rosolovitou hmotu, ve které je opět tvrdší útvar. Jedná se o nosič, který když nastane jeho čas, vyrazí rychle jako pero, protrhne dva blanité obaly a vynese na světlo to nejdůležitější - výtrusorodý útvar. Houba páchne, ale vajíčko ne.

Až ucítíte ve hvozdu puch rozkládajícího se zvířete, tak věřte, že to nebude ani divočák, jelen, jezevec, liška, srnka, ale pouze hadovka smrdutá. Dobrou chuť. Vyzkoušejte jí na talíři.
Tak jsem se dočkal. Snímky dospělců byly pořízeny v korytě Blanice, nedaleko Libína... Dovolte malý příběh.

Leta letoucí jsem trpěl rýmou. Nikdo mě nedokázal pomoci. Pak jsem navíc ztratil "chuťové buňky" a zároveň čich. Říká se tomu alergie z chladu. Časem jsem dostal kontakt na jednoho lékaře. Rezultát byl srozumitelný. S tím se nedá nic dělat. Vstal jsem z křesla řka: "Děkuji a nashledanou.." Doktor se na mě podíval. "Kam pospícháte. Něco zikusíme." Dostal jsem sprej, ale zlepšení se nedostavovalo.

Jednou tak kráčím lesem a najednou cítím ten přenádherný smrad. Hadovka smrdutá. Nejdřív jsem si nic neuvědomil. Trvalo to několik minut, než mě to došlo. Já zase cítím. Stal se zázrak. V takovýchto okamžicích člověk, i když nevěřící, děkuje hlasitě, s otevřeným srdcem a myslí, Bohu...

( O houbách je napsáno mnoho knih a další stále vycházejí. Zejména od zahraničních autorů, kde je přespousta chyb. Všude je stále stejný popis plodnic a nic víc. Já se snažím psát o houbách zajímavě, hledat o nich pravdu - klikni hlíva, je léčivá nebo není - dívat se na ně jako na živé organismy, které jsou z mnoha hledisek součástí lidí. Pro některé jsou potravinou, pro další vědeckým, amaterským koníčkem. Je málo těch, kteří je milují, ale ještě radějií mají to toulání se lesem, přírodou.)
Hadovka smrdutá se v posledních letech šíří hvozdy, protože jí pravděpodobně vyhovují půdy s vyšším množstvím dusíku.

Najdeme-li pod kloboukem hadovky smrduté síťovaný útvar, jedná se o hadovku závojovou. Jak již její název napovídá vypadá to jako závoj nevěsty.
Nevíte někdo co to je???


* * * Zajímavost o hadovce smrduté: To jsme takhle jednou seděli u táboráku a kecali o houbách. Jeden povídal, že si přečetl v časopise, že tato plodnice roste strašně rychle, jako když jí jde o život. A stejně rychle odchází na věčnost. Ten její růst od pohybu z vajíčka, až po smrt, trvá cca dvanáct hodin. V období trvalejších dešťů se její růst úplně zastaví. Čekají na sluníčko. Pravděpodobně to souvisí s rozmnožováním. Za deště mouchy, které roznášejí do světa výtrusy hadovky, nelétají. Přísahám, že to někdy ověřím v praxi. Nemáte s tímto nějakou zkušenost

* * * Vajíčka hadovky smrduté se dají použí pro přežití v přírodě. Vajíčka nakrájíme na silnější plátky a ty ohřejeme na kamenech u ohně, na kusu plechu apod. Nasytíme se na celý den!

Co je to 9

10. července 2009 v 0:29 FLORA
ccc
nnnnnnnn
Na vandru kolem říčky Hadovky najednou koukám a co nevidím. Loučka plná přenádherných orchidejí. Srdéčko s láskou zabušilo, konečně. Jak jsem však přicházel stále blíž, tak se moje orchideje přeměnily v "obyčejnou" trávu. Ale stejně ta neveliká lokalita neměla chybu. Pokoukání to bylo pěkné. Moc pěkné. Takže přátelé poraďte o jakou rostlinu se jedná. Vztyčovala se k nebesům na zamokřené louce, plné slunce....

Zvonečník černý -

10. července 2009 v 0:15 FLORA
Zvonečník černý - chráněný státem
vvv

Kovář - Boletus erytropus

10. července 2009 v 0:01 | Rozvedeme zde debatu zda koloděje a kováři jsou opravdu hojní, nebo to není tak docela pravda... |  - - hřib kovář
/Texty dopíši někdy později, nestíhám!/

...
mmmmmmmmmmmmmm
























































nnnn
mmmmm
mmm

Tužebník obecný - Filipendula vulgaris

7. července 2009 v 18:39 | Kdo umí ten umí. Zdejší anonym -viz komentář- je jednička |  FLORA
mmm
V pozadí kyprej obecná a bukvice lékařská. /Nechceš s námi tuto lokalitu u Prahy sledovat?/

Tužebník jilmový - Filipendula ulmaria

7. července 2009 v 18:31 | Záhada je rozřešena, ale co to dalo práce. Jak se ale pozná žluťucha slatinná? |  FLORA
Rostlina roste na mokřejší louce, přesně tam, kde roste i prstnatec májový, kyprej obecná (vrbice). Na druhém snímku jsou její listy. Hele Petře, že to bude ta žla/u/ťucha????

Jak jsem se tak toulal - červenec 2009 - Šumavou a Bavorským lesem, tak jsem tuto rostlinu viděl všude, kde byla mokřejší půda. Je to rostlina hojná, ale nikdo neví, jak se jmenuje. Kolaři, turisté, kolem ní jezdí, chodí a všem je šuma fuk. A to platí o všech bylinách, motýlech apod. Všichni hltají kilometry, koukají na stopky, GPS a to je podle nich trávení volného času v přírodě. Katastrofa. Pojďme se pokusit to změnit!!!
Rostlina v lidovém léčitelství sloužila zejména ke zvýšení potence... /Někdy to dopíšu. Nebo nechceš to dopsat ty?/

Záhada od Úterského potoka

7. července 2009 v 17:58 | Kdo to vyluští má slevu na dveře a zárubně. Hodně štěstí. |  Potoky, říčky
Pro nás záhada, pro šikovné dešifranty maličkost. Kdo rozluští a přeloží do češtiny tento kámen. Již jeden podobný text jsme zde luštili. A jeden z nás ho, i když s velkým štěstím, přeložil. Byl od Mladotického potoka....

Rulík zlomocný - Atropa bella - dona - Ĺulkovec zlomocný

7. července 2009 v 13:17 | Je to pěkný potvora, jedovatý! V historii byl velmi důležitý pro výměnu |  - - rulík zlomocný
Rulík zlomocný, zvaný rovněž BOLEHLAV, je prudce jedovatou rostlinou. V dávných dobách sehrál velice často neblahou roli. Jak se říká - již ve starém Římě... To ale neznamená, že ho budeme v přírodě likvidovat! I on má právo na existenci, tak jako užovky, které se pro svou podobu se zmijí stávají obětí neznalců....
Václav Burle
Václav Burle
Celá rostlina je prudce jedovatá neboť obsahuje tropanové alkaloidy (hyoscyamin, atropin, skopolamin, aj.) a glykosidy. Nejvíce je jich obsaženo v listech a kořenech, odkud se také dnes izolují.
Václav Burle
mmm
Václav Burle
mmmm
Václav Burle
Rulík zlomocný v pozdním létě nasadil ve velkém plody. Žádný květ se nezratil...

Zajímavost I - Rulík zlomocný údajně spásají kozy, a tak je nebezpečí, že jeho jedy zkonzumujeme s kozím mlékem.... Co je na tom pravdy nevím?????

Zajímavost II - Spisovatel o Brdech, lesník, Antonín Roháček, ve své knize Tajemné Brdy píše, že v centrálních, vojenských Brdech, rulík zlomocný nikdy, i přes velké úsilí, nemohl nalézt. Až jednou mu místo ukázal lesák ing. Drmota. Já naopak v jižní části Hřebenů nad Dobříší na něj narážím opakovaně. To jsou ale věci, co.....

Zajímavost III - Bella donna - krásná paní, odvozeno z latiny, italštiny, naznačuje, že tato rostlina byla využívána pro své vlastnosti už dávno. Ve starověku si dívky vtíraly šťávu z rulíku do očí, aby se jim rozšířily zorničky a byly tak pro muže přitažlivější. Není jistě třeba připomínat, že v dávných dobách, mnohokrát sehrál zákeřnou úlohu, když bylo třeba se někoho na vždy zbavit.


Rdesno hadí kořen - Bistoria major

7. července 2009 v 12:26 FLORA
/text bude někdy následovat/
Jarní, podmáčená louka je plna rostlin, barev. Je to zázrak přírody. Není v silách žádného člověka všechny ty byliny, živočichy znát. /pokračování někdy příště!/

Kuklík potoční - Geum rivale - Kuklík potočný

6. července 2009 v 18:01 | Tohle bude určitě něco vzácného, chráněného? |  FLORA
Těšil jsem se úplně zbytečně. Chráněný není, naopak je přehojný. Vyskytuje se roztroušeně na mokrých stanovištích a to jak v lesích, tak i na loukách. Prastará léčivá rostlina...
Snímky jsou to pro mne milé, neboť  toto byl první kuklík, který jsem kdy našel. Vycházel jsem  kopec u armádního vodního cvičiště  pro tanky a transportéry Loutka, ve vojenských  Boleticích. Vypravil jsem se  prozkoumat  pevnůstky ze třicátých let minulého století. Táhnou se od silnice Chvalšiny - Kájov, hluboko do prostoru.

Jakmile jsem vykročil z lesní cesty k prvnímu bunkru, ocitl jsem se ve vodě. Zarostlá louka byla silně podmáčena. Koukám a všude kolem, tato záhadná rostlina. Byl to fantastický zážitek, který ještě víc mě přinutil zajímat se o veškeré dary naší kouzelné přírody.

Netrvalo dlouho a doslova za mojí chalupou, na okraji brdského hvozdu, tam kde kvete kosatec sibiřský, prstnatec májový a další zvláštnosti české přírody ho opětovně byla spousta. Jaká to byla radost, když jsem přátelům jen tak lehce, nenuceně, začal vysvětlovat vše o kuklíku. Koukali a nestačili se divit, jaký že to jsem přeobrovský  odborník na brdskou floru.....

nnnn

Choroš plástvový - Polyporus arcularius

6. července 2009 v 17:00 | Houby nerostou pouze na zemi. Houbař musí hledat také u nebe. Víte proč? |  Choroše
/Ono to tady nějak blbne. Nemášli velké fotky, tak klikni zpět a pak se vrať a bude to OK/

Zkušený houbař, než vyrazí do lesa, na louky, meze, k vodě, do bažin a mokřin, nejdříve překontroluje domácí meteorologickou stanici. Zjistí teplotu venkovní, ale i svou vlastní, aby věděl jakou tekutinu, medicínu, přibalit do košíku, a především vlhkost v ovzduší. Pak se teprve rozhodne, zda vyrazit na své plácky, nebo na nová neprobádaná místa. Nejlépe jsou na tom revmatici, kteří používají opoldedok -viz Josef Švejk. Jejich kolena a veškeré oudy jsou tím nejlepším barometrem na houby. Vy mladí si budete muset ještě dlouho počkat, než se stanete odborníky, znalci přes houby. Bez bolení všech kousků těla to nepůjde....

Pořád slyším stížnosti, že nerostou a přitom nejen místní nosí plné tašky, košíky a dokonce i zavázané kalhoty a košile. A v čem je ten zádrhel. Znalý houbař totiž nekouká v přírodě při hledání hub na "podlahu", ale zásadně k nebesům. Ne, že by prosil toho nahoře - a všechny ostatní svaté - o pomoc. Ale pouze proto, že kdo umí, tak ten umí a ostatní jsou za .... . Podle počasí a zejména podle stromů, mykolog vždy téměř na sto procent ví, kde právě ten zázrak přírody roste. Tímto jednoduchým způsobem vždy odhadne kdy a kam na určitě houby jít. Chcete to taky naučit. Tak pojeďte příště s námi na vandr!
Roste hojně, a to jak ve skupinách, tak i jednotlivě. Na ležících větvích a kmenech listnáčů. Podobný je choroš poloplástvový, který roste na jaře a na podzim. Takže na těchto snímcích to bude spíše ten poloplástvový, neboť fotka je z rozhraní května a dubna. Takže vyhrál Květnatec. Slevu dostanou oba!!!
......
To jsem teda zvědavý, kdo tuto houbu určí jako první. Vítěz obdrží výraznou slevu na dveře, zárubně apod. Vyhrál pan Šebes. Květnatče ahoj. V atlase je fakt napsáno plástový, ne poloplástvový. Jaký je v tom rozdíl???

Śtítovka, ale jaká. To už se nikdy nedozvíme, neboť jí není vidět pod sukýnku

6. července 2009 v 16:26 | Nevím co je to za krasavici, ale je nádherná, že ano... |  HOUBY
Znáte to taky, že ano. Procházíte přírodou a stále narážíte na nové, neznámé houby, rostliny. Doma pak hodiny bádáte v odborných knihách, listujete klíči, hledáte na internetu. A poznání se nedoberete. Problémem je, že v publikacích a všude jinde, to vypadá tak nějak úplně jinak, než ve skutečnosti. Zde pomůže jenom zázrak, nebo kamarád, kamarádka, odborník, znalec, nebo -a to prosím funguje- náhoda. Tak prosím hledejte, bádejte a určete tuto houbu....
mmm