Září 2009

Hlíva - podvod nebo pravda - II

30. září 2009 v 15:09 | Kdo ví, tak tady jistě rád odpoví! |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
Dnes 8. února, tedy dlouho po napsání níže položeného článku, jsem si zcela náhodou přečetl na www. nahuby.sk pojednání od Jaroslava Malého o léčivosti hlívy. Jeho článek je dobře napsaný, ale postrádá jakýkoliv důkaz, že hlíva je léčivá. Je to blud, jak by napsal Jan Hus. Pane Jaroslave, máte na svá tvrzení nějaké vědecké důkazy?

/Pana Malého si jako mykologa a zejména fotografa velice vážím, ale jeho článku nevěřím./

Tak jsem si nyní vyslechl pořad v Českém rozhlase, kde mluvil pan Jablonský o zázračnosti hlívy. Vše vyléči -podle jeho slov- je zázračná. Není to podle mého názoru pravda. Všechno je to podvod! Je to pouze reklamní tah, jak vytáhnout ze stařečků, stařenek, od vaších dědů, babiček, příbuzných, rodičů, peníze.

Poznámka: 6.listopadu 2009: Podobný léčivý problém je s korálovcem ježatým. Více zde na blogu.

Všimněte si prosím, že léčivá začala být v okamžiku, kdy se začala vyrábět "průmyslově". Stále se marně snažím sehnat atest, certifikát s červeným kulatým razítkem, od nějaké akreditované laboratoře. Marně. Nic takového neexistuje. Ani pan ing. Jiří Baier nic takového nemá. Až si jí půjdete do lékárny koupit, tak požadujte atest s červeným kulatým razítkem. Nebo podobný vědecky prokazatelný dokument. který bude navíc požehnán státem. Nedostanete ho!!! Dokud tento papír neuvidím, tak budu tvrdit, že je to podvod na lidi.

Klikněte si na internetu hlívu a co se stane. Pouze vám začnou vypadávat odkazy na výrobce, prodejce preparátů z hlívy. A to zejména zahraničních. Tyto odkazy jsou placené. Je to velký kšeft, ale také podraz na naše spoluobčany.

Jaký je váš názor?

Před sebou mám knihu pana ing. M. Smotlachy, který píše: "Hlíva ústřičná je houbou prostřední jakosti. Pro průmylové zpracování není vhodná!" A že on houbám rozuměl...

A navíc, kolik si myslíte, že v té tabletě je hlívy - 100 procent nebo jen deset, nebo snad skoro nic?

Budu moc rád, když mě někdo přesvědčí o opaku. Rád se veřejně omluvím. Zatím, ale stále tvrdím - je to podvod, který tahá starým lidem, důchodcům, peníze z peněženek. A to není správné.

Příklad: Důchodkyně má důchod 7500,- korun. 4800,- dá za nájem, zaplatí inkaso a další poplatky a na jídlo se již nedostává. Na základě reklam jde do lékárny a kupuje přípravek, doplňkovou stravu hlívy za několik stokorun. Věří, že bude zase mladá a zdravá. Je tohle správné, občané? Některé přípravky stojí ale i tisíce!

Přepadl jsem v poslední době několik lékáren a zjišťoval u vysokoškolských odborníků, jaký mají na tento problém názor. Nejdříve vše hráli do autů, ale po chvilce, když jsme se seznámili, začali kapat pravdu. Je to podvod a začali uvádět fakta!!! Zeptejte se jich a uvidíte, kde je pravda!!!

Stejný dotaz jsem položil na besedě, které se zúčastnili přední mykologové. Chechtali se, až se za břicho popadali. Není však již čas si záležitosti kolem hlívy vysvětlit a přestat balamutit lidi. A především vytahovat peníze z peněženek zejména těch potřebných, kteří ty peníze nemají?

Václav Burle
Už je to tady! Začíná sezóna hlív 2009 - 2010... Moc se těším. Bude to namáhavé to chození po hvozdech i ve vysokém sněhu. Každý den se modlím, aby to bylo alespoň stejné, jako v minulých letech. To nemělo chybu. Hlíby bylo všude plno, takže bylo co studovat. Jak já to bádání kolem ní miluji. Nechcete se přidat??? Už je tady článek Hlíva II.

Poznámka: Před časem jsem zde napsal článek o humbuku kolem léčivosti hub, zejména hlívy. Dnes - 25. listopadu 2009 - na Českém rozhlase hovořili o přípravcích na kolenní klouby apod. přední lékaři, primáři. Konstatovali, že není prokázána žádná jejich účinnost. I zde neexistuje výzkum a nic nemá atest! Tyto výrobky jsou pouze na naplnění kapes, taky podnikatelů!

/Lidi neblbněte. Jsou tady lidi. Jak by řekl Josef Švejk/


Opeňka měnlivá II část - aneb....

29. září 2009 v 14:33 | Opeňka měnlivá aneb hamty, hamty, ať mám víc než tamty! |  Opeňka měnlivá
/Zde na blogu je několik článků o této významné houbě, včetně fotografií, ze kterých poznáte, jak opeňku poznáte/

Tato houba, velký to dar hvozdu pro cestovatele, kteří již nemají dostatek potravin. V malém množství je možné ji prý -opakuji prý- /jaký je váš názor/ konzumovat i syrovou. Třeň je ale moc tuhý, takže využijeme pouze nejlépe mladé kloboučky. Když máme čas, tak si ji usušíme na pozdější využití.... Já to ještě letos vyzkouším! a budu zde informovat.


Našel jsi někdy větší trs opěňky měnlivé? Tak se zde pochlub.... A vlož do komentářů fotografii toho tvého "úlovku", ať se potěší oči i ostatních houbařů!

Poslední zářijový vandr po Šumavě se opravdu, ale opravdu vydařil. Prozkoumali jsme kaňon Vodňanské Blanice a předobře se zásobili houbařskou všehochutí. V zimě, a zejména na Štědrý večer a Silvestr, bude kam sáhnout, na čem si pochutnat.

Již několik let, rok co rok, chodím zde na tři pařezy sebrat obrovské trsy opeňky měnlivé. Ó, jak já jí miluji. V kuchyni je nepřekonatelná. Omáčka z ní připravena má dokonalý šmak, ale to pouze za předpokladu, že se použije značné množství libečku.

Na svatého Václava byly tři dny volna. A já jsem Václav. Vy, kdo jste mé maličkosti ještě nepřáli můžete tak udělat dodatečně! V sobotu, ihned po příjezdu, jsme vyrazili do jednoho hvozdu, kde jsme nasbírali houby. Tedy čteno, řečeno, houby - tedy naprosto nic. Byla to katastrofa. Po příchodu na tábořiště, jsem ještě běžel překontrolovat ty své opeňkové pařezy. Celý rok jsem na ně myslel a badatelsky doufal, že opět na nich budou plodnice. (Víte kolik let taková opeňka na jednom pařezu roste?) Jeden pařez byl obsypán takovým množstvím mladých a středně starých plodnic, které jsem za celý svůj život neviděl. Na druhém pak naprosté nic a na třetím spousta úplně titěrných houbiček. Vůbec jsem nepoznal, jest-li je to ona. Teprve ochutnáním jedné z nich, jsem rozpoznal, že je to ta moje krasavice inteligentní. Holt tam budu muset zajet sklízet ještě jednou.

Získal jsem informaci, že opeňka měnlivá roste na pařezu tak dlouho, dokud ho nezlikviduje! Můžete to někdo do komentářů potvrdit?

Pařez je nedaleko turistické cesty a mé šampiónky na něm jsou vidět zdaleka. Začal jsem mít vážnou obavu, že je někdo sebere a já budu namydlenej. Moje obava byla oprávněná. Nedaleko nich už stála dvě auta a houbaři se pohybovali v nedalekém smrčí. Nutně jsem potřeboval si ten obrovský, přenádherný trs vyfotografovat. V neděli jsem naklusal k milovaným opeňkam a čekal, kdy sluníčko hodí několik svých paprsků na plodnice.

Další problém. Utrhnout a nechat je přes noc a ještě celý den v autě? Ale co když se zapaří a já přiotrávím celou rodinu a přátelé. Když je ale nevezmu, tak o ně určitě příjdu....

Doslova celý den jsem u nich proseděl, abych si je pohlídal a především nasnímal. Polehával jsem, obcházel nejbližší okolí, včetně těch titěrných plodnic a dokonce jsem se slušně prospal. Nemohl jsem uvěřit, jak ta doba rychle uběhla.

Kolem chodily na blízkou zřiceninu hradu davy turistů, ale i houbaři. Nikoho, až na několik výjimek, mé plodnice nezajímali. O jejich ztrátu jsme se bál úplně zbytečně. Lidi opeňku neznají a to je dobře. Alespoň se neotráví.

Sem tam přišla nějaká ta parta a vyzvídala, co pak tam u toho pařezu, v pozici ležícího střelce, dělám. A co pak je to za houby. Nejdříve jsem se zeptal odkud turisté jsou, a když byli zdaleka, a tedy nebyla zde možnost, že by mé opeňkové naleziště pravidelně navštěvovali, tak jsem jim udělal přednášku na úrovni akademika. Už jsem vždy na jejich tváři - po vysvětlení znaků opeňky - poznal, že jsou rozhodnuti se sběru této vynikající pochoutky věnovat. Následně jsem jim udělal další přednášku na téma čepičatka jehličnanová. Podle údivu v jejich očích jsem si byl jist, že opeňku určitě, ale určitě sbírat nebudou.

Kolem procházely stále davy lidiček, někteří zájemci o houby se zastavili a hodili řeč. Jedna madam, staršího typu, se na mne hezky podívala, řka: "Jak se poznají holubinky?" To byla voda na můj mlejn. Udělal jsem jí a celé jeji mnohačlenné partě dokonalou vědeckou přednášku. V jejím průběhu jsem zvedl z lesní smrkové hrabanky holubinku chromovou a na ní jsem vše s vášní mě vlastní vysvětlil. Měl jsem přeobrovský úspěch.

Za téměř půl roku, po listování knihou Sbíráme holubinky, jsem zjistil, že chromová to nemohla být, neboť ta ve smrčí neroste. Pravděpodobně to byla hlínožlutá, nejedlá, pálivá. Člověk se pořád učí, a vo tom to je!


Celý den od ranního slunce až do večera, jsem čekal, až alespoň jeden paprsek ze sluníčka pohladí můj pařez s celou tou nádherou. Na ty malé plodničky alespoň na chviličku jednou zasvítilo a já udělal několik snímků. Na ten velký však stále nic. Fotoaparát stále ukazoval časy 1/10. 1/30, 1/8 a já stativ nenosím. Pomocí buzoly jsem zaměřoval jeho pouť po obloze a stále se těšil, že konečně doputuje a hodí světlo do té škvíry mezi smrčky. Čekal jsem marně. Žlutá koule sice doputovala na potřebné místo, ale já jsem si neuvědomil, že bude již níž na obzoru. Světlo se nedostavilo. Ještě, že jsem udělal několik fotek při opřeném foťáku o kameny. Výsledek poznám až je z aparátu vyndám.

Na první pohled by se mohlo zdát, že jsem u pařezů promarnil celý den. Není to pravda. Těch téměř deset hodin jsem měl stále o čem přemýšlet. Měl jsem pocit, že jsem se věnoval meditaci, jako nějaký láma z Himalájí nebo indián z prérie. Bylo to úžasné. My totiž již neumíme se zastavit, zamyslet se, srovnat si myšlenky, priority. Stále, pořád, furt, imervere někam pospícháme. Asi do pekel...

Opeňku jsem samozřejmě "odstranil" naplnil jí celý košík. Měl jsem strach, že jí někdo "ukradne". V autě bez problému do druhé noci přežila.

V sobotu houby žádné a to jsme si nemohli nechat líbit. V pondělí jsme přepadli hvozd, který byl od toho minulého vzdálen jen přes kopec. Houboví mužíčci, lesní skřítci, víly, nás mají rádi. Naplnili jsme košíky vrchovatě. Největší radost jsem měl s nalezením srostlé rodinky kovářů. Bylo jich deset pohromadě. Fotografie těch krasavců je již zde na blogu. I vy se tou krásou pokochejte.

V sobotu sem pod Boubín a Libín jedeme opět. Podíváme se také nejen do kaňonu Blanice, ale i do vojenského újezdu Boletice. Snad si všechny plány splníme.... Pojeď i ty. Neseď za pecí, ale naopak udělej něco pro své zdraví!


Našel jste někdo v přírodě ještě větší trs plodnic opeňky měnlivé?

Zejména na tomto snímku je vidět, co k úplné dokonalosti způsobí moc dlouhý čas nastavený na fotoaparátu....


Opeňka měnlivá v době, kdy plodnice byly ještě titěrné. Snímek není dobrý, je zde pouze pro informaci...


Ten samý pařez po čtrnácti dnech. Byl nejvyšší čas opeňku sklidit. Vlhko na Šumavě rychle udělalo své... Tyto pařezy zde sklízím již tři roky, tan na hradišti u Písku již čtyři roky, i když v minulém roce se buď neurodilo, nebo mě někdo předešel. Zajímavé je, že všechna naleziště jsou buď v blízkosti lidskéch sídel nebo na tursitických stezkách. Opeňky nikdo nesbírá, protože lidi je neznají. Říká se, že co Čech, Moravan, Slezan to houbař. Není to tak docela pravda. Lidi znají něklik druhů hub a tím to končí...

* * * * *

P.S. ...abych nezapomněl. Nedaleko je další pařez, na kterém se i letos objevil houf ještě malých šupinovek kostrbatých. Zde na blogu je fotografie velkého pařezu z roku 2008, ze kterého tyto plodnice vyrůstají. Opět se potvdilo, že i tato houba miluje rok co rok stejné stanoviště.

Když jsem psal předchozí řádky o šupinovce kostrbaté, tak jsem ještě nevěděl, jak bude vypadat za čtrnáct dní. V roce 2009 vypadá stejně jako ta z loňského roku. Klikni si na ní zde na blogu. Určitě to stojí za podívání.


POZOR - než začnete sbírat opeňku měnlivou, tak si zde na blogu /burle.blog.cz/ přečtěte článek čepičatka jehličnanová. Nechci, aby jste se otrávili na časy věčné....

Nepřehlédněte: od MIKE - Zapomeňte na opeňky! Houby sbírám nějaký pátek. Již v 8 letech jsem zásoboval domácí kuchyni a nikdo mně nekontroloval. Loni jsem sebral na dvou lokalitách opeňky a byla to bašta. S nimi jsem donesl domů i několik odlišných forem čepičatky i opeňky. Otrávit jsme se neotrávili (naštěstí) ale opeňku už v životě nebudu sbírat v lese, raději si ji vypěstuji na špalku z koupené sadby. Tyto houby se běžnými metodami NEDAJÍ od sebe odlišit !!!

Stejně jako pečárka hlízovitá a zápašná rostoucí pěkně pokupě tady na jedné lokalitě...


Šalvěj lepkavá -

25. září 2009 v 17:46 FLORA

Šalvěj lepkavá pravděpodobně v Čechách vůbec, nebo téměř, neroste. Proto v mnohých atlasech rostlin není ani uvedena. Ve velkém množství už jí můžeme ale nalézt na východě Moravy v horských oblastech, například v Beskydech na hranicích se Slovenskem. V této sousední bratrské zemi je naopak hojná. Bohužel zde uvedena fotografie není dobře vypovídající. (Časem jí vyměním, dnes je zde pouze pro informaci.) Ve skutečnosti její květenství je výrazně žluté. Rostlina roste ve značném množství, takže se podél cest všechno rosvítí ve slunečních paprscích. /dokončení příště/
nnn

Leknín bílý - Nymphaea alba

25. září 2009 v 17:36 | Přenádhrná rostlina, které je v přírodě nemnoho |  FLORA
/Silně ohrožený druh/

Na svých vandrech vídávám lekníny poměrně často. Asi mám štěstí. Vůbec jsem nevěděl, že je chráněn státem, že se jedná o ohrožený druh. Jak se ale ten vzácný pozná? Poraďte prosím. Je ten růžový rovněž vzácný? /Dokončení příště./
mmmm
nnn

Doupov VI. vrch Hradiště 934 m/m vojenský újezd Hradiště

25. září 2009 v 17:22 Doupov
/dokončení někdy příště/

Je přeškoda, že na jeho vrchol nemají lidé, turisté, vandrovníci, skauti, pionýři, botanici, zoologové přístup. Bohužel se navíc nachází v areálu střelnice. Pohyb v těchto místech je opravdu, ale opravdu velmi nebezpečný.

Určitě by bylo od armády České republiky laskavé, kdyby tam zájemce alespoň jednou, dvakrát, v roce pustila. Co vy na to?

Výstup na jeho vrchol -informace jsem získal od vojáků, kteří tady sloužili- není nikterak obtížný, i když je celý zarostlý bujnou vegetací, včetně dvoumetrových kopřiv a různých keřů plných trnů. Nejjednoduší je to z jihovýchodní části střelnice nebo po zarostlé tankové cestě od silnice. Ta je ale téměř neprůchodná.

Výhled z vrcholového kuželu Hradiště je dokonalý, ale to pouze za předpokladu, že je také dokonalá viditelnost do dálav. A ta v posledních desetiletích, po celé naší vlasti, pro smog a vodní páry v ovzduší není. Není tedy důvod tam lézt a nechat se chytit vojenskou policíí, která vás v této pusté části, nezarostlé stromy, vidí na kilometry.

/částečnou fotografii vrcholu Hradiště zde najdeš někde v článcích o tomto vojenském újezdě!/

Doupov V. Jánský vrch vojenský prostor Hradiště

25. září 2009 v 17:20 | Výhledy z rozhleden nemají chybu. Jenom kdyby nebyl takový opar. |  Doupov
/Brzy pokračování/

O tomto vrchu s věží toho moc nevím, Máte nějaké informace?


Informace ZÁŘÍ

24. září 2009 v 16:14 AGENTURA Vandrovník
= = = 3. října houbařská expedice do pralesa. Povolení máme.

= = = 4. - 6. září jeden z posledních vandrů. Zaměříme se především na houby, ale překontrolujeme i rostliny, keře, stromy, živočichy. Odjezd vlakem z Prahy 7,29 hodin. Vše ještě upřesním !mejl, telefon). Směr severozápad, povolení máme. Spí se pod širákem, v kostele, chatě. Zkrátka kde to půjde. Vařič bereme. Každý musí mít alespoň tři litry vody. To jsou dvě pet lahve, které si ale potom odneseme do civilizace. Odjezd do Prahy v neděli autobusem, vlakem. Doporučujeme nepromokavé celty, igelity. Bude to hustý. Každý si prosím vezměte část lékarničky. Člověk nikdy neví co se může stát. Příkladem nám může být ten ratlík, který mě pěkně porafal. Doufám, že zase najdeme ty korálovce a nějaký ten Němcův.... Navrhuji konec kádeček, budeme vařit. Co vy na to! Jdu koupit nový vařič a několik náplní.

- Vandr se vydařil až na takovou maličkost, že celý pátek odpoledne a v sobotu dopoledne lilo jak z konve. V noci ve hvozdu pořádně profukovalo. Na Doupově to však bylo fantastické! Zde na blogu je již "reportáž" z tohoto vojenského přenádherného újezda.

= = = Další týden vyrazíme na jihozápad... /tak, jak jsem vám již slíbil..../ Je to na kníže poslední možnost. Pak už tam bude mokro! Sem se můžeme dopravit i auty. Pak ale neuvidíme jeden z nejkrásnějších úseků tohoto putování - řeku! Nezapomeňte tašky na opeňky. Mohu i zajistit penzión, nebo spaní na podlaze.

= = = Jest-li na obou akcích chytneme trochu mokré počasí, tak budou tisíce hub. Vždyť už to tam v horách musí začít růst, že ano!

= = = Nebude to již dlouho trvat a začneme opět bádat kolem hlívy. Doufám, že budeme tak úspěšní jako v minulém roce.

Hledáme houbaře, vědce amatéry, fotografy, kteří by se chtěli s námi podílet na mapování hlív, na jejich "výzkumu". Například chceme zjistit, kolik jich v daném roce se v lesích vyskytuje apod.

Viděli jste někdy něco, tak nádherného...

= = = 18. - 20. září jdeme prozkoumat kaňon Blanice Vodňanské. Zde na blogu je již jeden z článků o této přenádherné řece. Spát budeme na tábořišti pod stany. Večer táborák, zpěv a lhaní o tom, kdo letos našel nejvíce -co do počtu i krásy- hub. Největší lhář bude odměněn... Zúčastnit se můžeš i ty!!!

= = = 26. - 28. září svátek svatého Václava. Repete. Opět

Vandr se vydařil. Prozkoumali jsme část Blanice /kaňon/ a byly to houbařské orgie. První den v jednom lese nic, druhý den hub dostatek - zejména hřibů, brali jsme jenom hlavičky, a nepřeberně kovářů, a sem tam nějaký ten koloděj. Byly i bedly a zejména lišky. Čundr se vydařil, a tak příští týden opět jedeme pod stany, širák, na Šumavu!!!

Informace

24. září 2009 v 14:11
= = = Přidal jsem další text k Pustému zámku.

= = = Odjezd na nejen houby v sobotu 26. září. Sejdeme se na tábořišti, nebo na vás počkáme, v hodinu podle domluvy, na parkovišti před Lídlem v Prachaticích. Když pod Libínem neuspějeme přejedeme do centrální Šumavy. Zájemci mohou v pondělí navštívit vojenský prostor. Povolení máme. Prozkoumáme i kaňon Blanice.

= = = Zde na blogu jsem v článku Blanice NS Záblatí přidal minihádanku.

= = = Houbařská výstava se koná v Mělníku v sobotu do 17 hodin. Otevřeno je již ve čtvrtek od 9 hodin.

Hořepník luční - Pneumonanithe vulgaris aneb /hořec hořepník/

24. září 2009 v 13:10 | Pojeďte ho v létě 2010 najít a vyfotografovat. Naše parta vás ráda vezme mezi sebe. Vstupné dobrovolné. |  - - luční
/Silně ohrožená rostlina/

Jó, ze mne nikdy pořádný botanik nebude.... V pondělí jsem šel na urologii. Prostata to je v našem věku pořádné svinstvo. Musel jsem si ale zavolat sanitku a s infarktem navštívit motolskou nemocnici. Operatéři umějí, mnohokrát děkuji páni doktoři a sestřičky na sále, ale tam nahoře na pokoji to zrovna světové nebylo.

Po středečním návratu jsem projel video a vidím, že se nahrál pořad s hořcem hořepníkem. Nelenil jsem a získané informace přidal k tomu zde na blogu - hořepník (hořec) tolitovitý. V noci ve spánku jsem dostal od toho nahoře podnět, že někde se stala chyba. Nelenil jsem a pořad si ještě jednou nechal přehrát. Konečně přišlo vnuknutí. Jedná se o dvě úplně jiné rostliny....

Hořepník (hořec) tolitovitý již zde na blogu včetně fotografií je. Ten druhý hořepník luční (hořec hořepník) zde má následující text. Snímek bude v červenci 2010. kdy ho půjdeme najít do vojenského prostoru. Dnes už ale vím, jako správný botanik, že hořců je mnoho druhů a teď to víte i vy!!!

V České republice ho mnoho není. Dokonce zde roste jen na několika místech. Zejména ve vojenském újezdu Libava, kde zásluhu na jeho rozšiřování, výskytu, měly sovětské tanky a transportéry. Semínko, aby vzešlo, nemůže jen tak padnout do trávy, ale musí mít na zemi plošky, jamky, do kterých může vniknout. Ty v dávných dobách vytvářel především skot, malá stáda koz a ovcí. Na Libavé ho ve velkém zachránila vojenská technika. Hořepník luční je rostlinou malých pastvin. Vojenská technika již po vojenském újezdě nejezdí a tak opět budou muset nastoupit kozy a ovce. Jinak ho ochraňuj Bůh. Jená se o silně ohroženou bylinu. noberčany alois

/Následuje text pod fotogrqfii/ Hořepník luční -dříve byl pojmenován hořec hořepník- je starou léčivou rostlinou. V kořenech a v nati obsahuje hořčiny. Vyhledává rašeliniště, ostřicové louky. V letních měsících ho můžeme najít na suchých a trochu vápenitých půdách. Je to opravdu, ale opravdu překrásná rostlina.







Doupov IV. - Pustý zámek - vojenský újezd Hradiště

20. září 2009 v 22:55 | Pustý zámek je téměř uprostřed újezdu a je stále plný záhad! |  Doupov
O Pustém zámku, bukovém to hvozdu téměř uprostřed vojenského újezdu, se toho ví pramálo. Snažím se získat co nejvíce informací, ale moc to nejde. Prosím pomozte. Jest-li něco víte, tak pište do komentářů nebo na můj e-mejl. K dispozici máte i telefon. Děkuji!!! Uvítám i povedenou, ale i nepovedenou fotografii...

* * * * *

Pustý zámek, vrcholová část, 928 m/m, je vidět z mnoha vzdálených míst jako výrazný, nepřehlednutelný kopec. Pravděpodobně podle informací, které jsem získal od lesáků a dřevorubců, se zde v posledních letech mnoho změnilo k horšímu. Snad nám to tady někdo z odpovědných přestavitelů Vojenských lesů a statků vysvětlí.
Podle lesáka, myslivce, který tento záběr pořídil, není z této strany Pustý zámek tak velkolepý....

Tento kopec je všude uváděn jako fantastický bukový hvozd. Možná to před mnoha lety byla pravda, ale to již dnes neplatí. Bohužel! Pravděpodobně to zavinila vichřice Emma v roce 2008. Došlo zde k polomu. Dřevo se vytěžilo a začala výsadba. Ano, myslíte si to správně. Nevysazoval se buk, ale jak jinak než smrk. Není to snad barbarství? Je to pořád stejné. Nejde o přírodu, jde o prachy. Smrk vyroste rychle, a tak se brzy kasička Vojenských lesů a statků naplní. Sazenice smrčků dnes úpí v bujné vegetaci. Například kopřivy zde dosahují dvou metrů. Není již čas vyžínat. V oblasti, kde je velká nezaměstnanost by to snad neměl být zas tak velký problém....
Vrcholová část Pustého zámku. Na snímku je něco co dříve snad bylo cestou. Uprostřed je vidět trigometrická značka...

Již jsem zde mnohokrát upozornil, že i na vojenské mapy se tady nemůže nikdo spolehout. Platí zde jednoznačné heslo. Používej co nejvíce buzolu. Na mapách je například vyznačena cesta po hřebenu, ale ta existuje z východu od asfaltky, ze které je fantastický výhled do prostoru, pouze sto metrů před vrchol. Dál není nic. A ani být nemůže, neboť je tam pouze skalnatý sráz.

Ale je stále možné zde objevovat záhady. To takhle jdete po hřebenu Pustého zámku a náhle stojíte na skále. Lezete dolu a najednou vidíte kamenné bloky a v nich vyvrtané otvory. Napadne vás jediné. Tady někdo, někdy, chtěl odstřelit skálu a vybudovat tak cestu. Pravda však bude asi jiná. Tato záhada asi souvisí se skřítky - viz Skalky skřítků.

Vznik dutin, které opravdu vypadají jak od vrtáku, způsobily plynné erupce proplyněného a horkého proudu lávy a následné vodní eroze. To jsem se dočetl někde na internetu. A nyní nevím, kde je pravda. Vy ale poradíte, vysvětlíte, že ano!

Další záhadou, kterou jsem přes obrovské úsilí zatím nevyřešil je... Proč se ten kopec jmenuje Pustý zámek. Pustý bych pochopil, ale co ten zámek. Kdybych já stavěl nějaké to šlechtické obranné sídlo, tak bych si tento kopec jednoznačně vybral jako více než vyhovující. Od východu na západ se tahne takový ostroh, na kterém jsou místy skály. Stačilo by vyhodit nahoru pouze silné zdivo a bylo by hotovo. Třeba někdy zjistíme, co ten název znamená.
Tůň, kterou si zvířata z celé oblasti zamilovala. Napijí se, vyráchají se a ještě se napijí kojenecké vody, která zde pramení....

Okolí je přenádherné a už tady máme další záhadu. Když se podíváte na speciálku, tak vás udiví, že tady nejsou vyznačené žádné vodní plochy. Opak je však pravdou. Není jich tady sice přemnoho, ale ty jsoucí jsou přenádherné. Jedná se o malá jezírka, rybníčky, které jsou tím správným eldorádem pro zvěř. Sem chodí vysoká, srnčí, divočáci, ale i ty ostatní nejen pít, osvěžit se, ale i se vyráchat, vybahnit. Musíte však vědět, kde se nalézají, nebo mít štěstí, že na ně narazíte. Jsou dokonale zamaskovány ve vegetaci.

Na jaře u zdejších vodních ploch to musí být ráj zejména pro zoology, biology a fotografy. Ten kdo například snímá vážky, tady bude okouzlen. Musíme prozkoumat jací se tady vyskytují obojživelníci, včetně užovky stromové, motýli a byliny. Pokusíme se na jarní měsíce sehnat povolení ke vstupu do vojenského újezdu. Přihlaš se a můžeš se této akce zůčatnit i ty!

Když se v Doupovské pahorkatině objevili první lidé, byla tady spousta pramenišť, studánek. Ani před II. světovou válkou tady nebyl problém se osvěžit, nabrat vodu do čutory. Dnes tady vodu neseženete. Existuje pár výjimek, ale to musíte vědět, kde se těch pár minerálních pramenů nachází. Nedávno provedené výzkumy studánek po celé republice varují pocestné, aby vodu z nich nepili. Je to nebezpečné. Jde to dokonce tak daleko, že zdroj se prověří, zjistí se, že je v pořádku, ale za několik dní je situace opačná. Nezbývá nám, než v krosnách tahat patřičné množství tekutiny. U jedné zdejší asfaltky je silný pramen. Bohudík je znečištěn odpadem, a tak nikoho nemůže napadnout si nabrat vodu. I kdyby byl upraven, tak by to byl pěkný průser, neboť všude kolem něho byla sovětská základna. Jistě si umíte představit, kolik sajrajtu v půdě zůstalo.

Doupovská pahorkatina je přenádherná. Často zde narazíme na prastaré áleje, které oblaží oko každého vandrovníka. Bohužel, mnohé byly vykáceny a i dnes jsou u cest vidět pařezy, které voní ještě čerstvým dřevem. Užasný je i pohled na staré ovocné dřeviny v místech, kde stávaly vesnice....

Jediný kdo má ze zdejší vody užitek je zahraniční kapitál. Právě on například vybudoval v lázních Kyselka obrovskou stáčírnu minerálních a dalších vod. Z Doupovských hor stahuje tuto strategickou surovinu a to je ten důvod, proč prameniště a studánky zmizely. Zisk z této činnosti však nezůstává v republice, ale bohužel mizí v cizině. Takhle se vláda, parlament, senát připravuje o veliké peníze. A výsledek - Lázně Kyselka jsou v havarijním stavu. Jednotlivé lázeňské domy jsou před spadnutím. Kdyby voda patřila obci -Kyselce- nebo státu, tak by se část peněz ze zisku mohla převést na opravu zdejších, nejen lázeňských nemovitostí. Nebo to mělo být ve smlouvě před prodejem stáčírny patřičně ošetřeno.

Jižně pod vrcholem Pustého zámku, stávalo tvrziště Jírov. Dodnes jsou tam dobře patrné příkopy a valy. Stávalo nad místem, kde se dnes říká Na pile, kde byl v nedávné době vybudován luční rybník. Střed tvrze obepínají tři příkopy. Nejedná se o kulturní památku. Poblíž východním směrem stávala vesnice Jírov.

Zvěře je tady přemnoho a podle myslivců Doupovská pahorkatina patří, co do trofejí, mezi přední revíry v republice. Více najdete na internetu, když si kliknete Vojenské lesy a statky. Právě nyní na podzim, i přes den, ze všech stran tady troubějí jeleni a laně přebíhají z jednoho údolí do druhého. Největší život je nedaleko potoků.
Doupovský hvozd je plný chráněných bylin. I mykologové, profesionální i amaterští, zde stále mají co objevovat. Na snímku jedna z nejchutněnjších hub, opeňka měnlivá. Trs plodnic, se kterými se dá v přírodě dlouho přežívat....
Bělotrn kulatohlavý.

/dokončení někdy příště. i fotky budou/


.

Doupov encyklopedie vojenský prostor Hradiště III 2009

20. září 2009 v 19:38 | Jak je to? Likvidují Pustý zámek, nebo je to jinak? Co znamenají písmena JASYR? Proč U tří věží? |  Doupov
Zatím tento materiál pracovně nazvu "Encyklopedie Doupovské pahorkatiny." Uvidíme, co se z toho časem vyvrbí. Nastolím zde řadu otázek o této přenádherné oblasti a budu rád, když se připojíte a budete odpovídat v komentářích na věci, o kterých něco víte, a rovněž klást další otázky. Důvodem je, že o tomto prostoru se toho zase tak moc neví a to je škoda.

Měl jsem v minulosti štěstí, že jsem v těchto místech částečně sloužil při vykonávání základní vojenské služby. Mnoho informací jsem získával od lesáků, myslivců, dřevorubců, fořtů, lesních dělníků a dělnic, vojáků, důstojníků. Byla doba, kdy se člověk v hospodách dozvěděl mnohé. Bohužel dnes již hospody nejsou, kupuje se lahváč, nebo jsou poloprázdné. Existují však bohudík i výjimky.

* * * * *

Důležité infromace: 1/ Často se ptáte, zda je možné se do prostoru vojenského újezdu podívat. Odpověď je jednoduchá. Nelze. Vojenská policie je přísná a dokonce -jak jsem zjistil- zde probíhají střelby například i v sobotu. Navíc -jak si můžete přečíst v mých článcích- zde je těžké se ukrývat. Navíc na pozdzim zde dochází k velkému odstřelu vysoké. To je další důvod proč se zde nepohybovat. Jsou však dvě výjimky.

A/ Můžete bez problému vstoupit do přírodní rezervace Valeč. (Článek zde na blogu, když si klikneš Valeč.) Musí to tady být fantstické zejména na jaře, když všechno kvete. Po výstupu na horní turistické odpočívadlo je to jen několik metrů na vyhlídku zdejší vojenské střelnice Mětikalov, odkud je nádherný rozhled na část Doupovské pahorkatiny. Vstup je sem ale zapovězen!!!

B/ Zajímavým řešením je využít turistické trasy č. 2249, která prochází jižní částí újezdu a pak pokračuje směrem severním. Tato část, kde už není asfaltka, je nej... Nikdo se nebude zlobit, když se zde občas zastavíte a budete se kochat přírodou, výhledy. Zejména je to vhodné pro cyklisty a také pro ty choré a otylé turisty, kteří pomocí těch moderních holí chtějí zhubnout. Teď si nemohu vzpomenout, jak se tomu novodobému sportu říká. Začít nebo skončit můžete například v obci Kyselka lázně. kde ty loňské sněhy jsou, že ano. Lázně jsou kaput a vládnout tady Italové. O tomto tématu zde brzy!

Důležitá informace: 2/ O Doupovské pahorkatině se nejvíce a nejlépe dozvíte na www.zanikleobce.cz

Záhada: 1/ Libor zde na blogu v komentářích píše, že na Tmavém vrchu u Pustého zámku byla tvrz! Víte někdo prosím něco bližšího?
2/ Rovněž tvrdí, že na Hradišti, nejyšší vrch Doupovské pahorkatiny, bylo hradiště. I zde se ptám, víte někdo prosím něco více?

* * * * *

/Texty budeme pravidelně doplňovat, opravovat./

ANDĚLSKÁ HORA - - -
Zřícenina hradu, ze které částečná vyhlídka na Doupovskou pahorkatinu. Odbočka z karlovarské silnice na Kyselku. Není nutné projíždět Karlovy Vary.

BINTEROVÁ Zdena - - -
Významná dokumentaristka této oblasti. Klikni na www.zanikleobce.cz

BOCHOV - - -
Městečko od vojenského prostoru sice vzdálené, ale blízké tím, že zde byla raketová základna a technické zázemí západní Protivzdušné obrany státu. Dnes je již zlikvidována.

BUČINA rozhledna 582 m/m - - -
/dokončení jindy/

BRODCE - - -
Cvičiště pro ženisty. Zde získávají veškeré dovednosti.

BŘEZINA - - -
Střelnice pro bojová vozidla a pro jednotky, které mají protiletadlové děla, komplety blízkého dosahu. Tři pojezdové dráhy.

DOUPOV - - -
Bývalé správní městečko této oblasti. Zde je přibližně střed kráteru stratovulkánu

DVORAČKY - - -
Letecká střelnice.

HAVRAN - - -
Kopec hodný prozkoumání. Bohužel zatím o něm mnoho nevím-
Na snímku je vrch Havran.

HRADIŠTĚ 934 m/m - - -
Nejvyšší vrchol Doupovské pahorkatiny. Bujná vegetace, ale není zalesněn. Vynikající rozhled. Kilometr západně pro zoology i botaniky zajímavé dva rybníky. Je součástí střelnice.

HUMNICKÝ VRCH 706 m/m - - -
Významná botanická lokalita.
Vlevo Humnicý vrch, na pozadí Krušné hory. Vpravo mimo fotografii střelnice Plešivec...

JANSKÝ VRCH 715 m/m - - -
Jeden z nejdůležitějších kopců nejen pro turisty. Stojí na něm vojenská "rozhledna", ale i z její paty je přenádherný výhled do značných vzdáleností. Vstup zakázán. Pod vrchem vojenská perfektně připravena a udržovana střelnice Žďár, kterou si tak oblíbila vojska NATO. Její součástí je i velitelská věž, radiokomunikační stožár a přistávací plocha pro vrtulníky. Kilometr východněji konečná stanice železniční tratě z Kadaně.
Fotografii jsem musel "vylepšit" počítačem. To je problém vandrovníka. V posledních desetiletích je stále všude opar, viditelnost minimální.

JANSKÝ VRCH 717,1 m/m - - -
Kopec stejného názvu, který se nachází u Hlavákova v jižní části újezda. Zde měla sídlo posádka Střední skupiny vojsk SSSR. Nevíte někdo na toto téma něco víc? Kodové označení bylo JASYR!

JASYR - - - Nevíte někdo co tato zkratka v Doupovské pahorkatině znamenala. Máte někdo více informací? /O této sovětské základně je již zde na blogu článek!/ www.podzemí.cz

JAVORNÁ aneb U Ruské věže - - -
Jedná se o vrch /912 mm / který je vidět z daleka. Stojí tady radiokomunikační stožár, pod kterým byla raketová základna Protivzdušné obrany státu. O kilometr západně, pak kasárna obsluhy. Dnes je vše v dezolátním stavu, ale armáda zde cvičí například problematiku kruhové obrany. Klikni zde na blogu Valeč a můžeš se podívat na několik fotografií. O raketové základně je zde na blogu článek, včetně fotografií.

Na některých mapách se vrch jmenuje U Ruské věže. Nevíte někdo proč, a proč se tento název změnil na Javornou? Turistická trasa 2249 prochází asi dva kilometry pod kopcem osadou Javorná.
Pohled od vrchu Javorná severním směrem na zdejší plošinu...
A takto uvidíte Javornou z východu...

JÍROV - - - zaniklá vesnice.

Tvrziště JÍROV - - - Jižně pod vrcholem Pustého zámku, stávalo tvrziště Jírov. Dodnes jsou tam dobře patrné příkopy a valy. Stávalo nad místem, kde se dnes říká Na pile, kde byl v nedávné době vybudován luční rybník. Střed tvrze obepínají tři příkopy. Nejedná se o kulturní památku. Poblíž východním směrem stávala vesnice Jírov.

KOTVINA - - -
Malá vesnička se železniční stanicí. Bylo by zde výborné nástupiště do vojenského prostoru, tedy kdyby se to smělo. Mimo újezd pět pevnůstek ze třicátých let minulého století, jedna je již v prostoru. Nedaleko zřícenina hradu Klejnštejn. Kousek jižně pak botanicky důležitý kopec Humnický vrch. A bývalé vesnice Humnice, Hrzín a Martinov. Zajímavá vyhlídka z vrchu Havran. Protékají zde dva potoky - Bublava a Martinovský.

KYSELKA bývalé lázně - - -
/To je pěkný a asi trvalý průser.../ Zde vládnou Italové se značkou Mattoni!!!

LOCHOTÍN - - -
Budeme si zde povídat o "ukradeném" pokladě. Jestli někdo něco víte, tak prosím piště do komentářů, nebo na můj mejl, telefon. Děkuji

LUČINA - - -
Vesnička, poblíž je střelnice Vojenských lesů a statků.

MALEŠSKÝ KOPEC - - -
Je jednoznačně prokázáno, že zbytky hradu se zde nenacházejí a nikdy se nenacházely. Hrad stával na vedlejším kopci. /Někdy příště více.../
Vrch Maleš.

MARTINOV - - -
Několik informací v článku zde na blogu - Doupov, vojenský újezd.

MAŠŤOV - - -
Městečko východně od vojenského prostoru. Na jeho hranici je zajímavý státem chráněný rybník s rybářskou baštou k pronájmu, Sedlec. Ráj to pro botaniky a zoology. Místní ho využívají ke koupání. Odtud lze nahlédnout do újezdu. Na cestě k Sedlci je poblíž obce přírodní koupaliště. Samotné městečko je dobrým nápadem k návštěvě. Do zámku, sociální péče, se nemůže, ale je zde mnoho dalších věcí ke zhlédnutí. Dopište to prosím někdo.

MĚTIKALOV - - -
Největší střelnice bojových vozidel ve střední Evropě. Má 4 pojezdové dráhy. Střílet lze z místa, ze zastávek i z chodu. Délka drah je 700 metrů, šířka střelnice 1000 metrů. Zařízení zvedání terčů je elektronické, řízené rádiem.
Přenádherná příroda střelnice Mětikalov, která je nad přírodní rezervací Valeč....

NA PILE - - -
O tomto místě nic nevím. Najdi si zde Jírov tvrziště.

ONTÁRIO - - -
Turistický camp u Ohře na území obce Kyselka.

PLEŠIVEC - - -
Pěchotní střelnice.

PUSTÝ ZÁMEK - - -
Brzy zde napíši text, ale dnes bych chtěl vědět, jestli někdo nevíte, co ten název znamená, jaké má historické nebo i jiné základy.... /Zde na blogu již článek, který budu průběžně doplňovat. Přivítám jakékoliv, i neprověřené, informace./
Pustý zámek, bukový vrch, nádherný to hvozd, vážně poškodila vichřice. A co myslíte, že tam lesáci začali vysazovat - smrk nebo buk....

SKALKY SKŘÍTKů - - -
/dokončení jindy/

RADOŠOV - - -
Základna pro obsluhu celého vojenského újezdu, která v těchto dnech oslavila 60 let trvání. Za svojí úspěšnou, příkladnou, činnost byli vojáci mnohokrát oceněni. Jejich úkolem je, aby vše v areálu běželo jako na drátkách.

TUREČ - - -
Zde se především provádí výcvik v řízení bojových vozidel.

Užovka stromová - - -
Doupovská pahorkatina je oblastí, kde jí můžeme potkat. Je chráněná a místa, kde se vyskytuje, jsou utajovaná.

VALEČ přírodní rezervace - - -
(Zde na blogu článek). Víš co je to tulipánovník? Přes zdejší přírodní rezervaci je dovoleno vstoupit do vojenského újezdu.

VALEČ zámek - - -

(Zde na blogu článek a fotografie.)


A zde je ten překrásný květ tulipánovníku, stromu, který je okrasou zámeckého parku. Zejména na jaře strávíte v jeho areálu mnoho hodin, než si všechno prohlédnete. Pak se nejen sem, ale i do malebného městečka budete vracet každý rok. Pozdravujte v kavárně, vinárně, cukrárně, majitelku od trempa Václava. Třeba dostanete slevu, jest-li tedy ještě naše dohoda platí! Ať se vám všem tady líbí.


VLADAŘ hradiště - - -
Ano tento významný vrch není v Doupovské pahorkatině. Je ale z jeho severní strany na vojenský újezd zajímavý výhled. Orientačním bodem je kopec Javorná. Klikni Vladař zde na blogu.

ŽĎÁR - - -
Bývalá vesnice, dnes vojenská, dobře vybavená součinnostní střelnice.

MIONŠÍ prales II fotogalerie

17. září 2009 v 13:06 | Fotografie pořídili tamější hajní, dřevorubci, lesní dělnice... |  Beskydy
Na přelomu let 2009 a 2010 byl v Beskydech proveden rozsáhlý průzkum, který byl zaměřen na výskyt vlků, rysů a medvědů v této oblasti Moravy. Zjištěné výsledky jsou milé a překvapující, ale  v žádném případě to neznamená, že můžeme býti spokojeni. Usnout na vavřínech. Do té doby je ještě moc daleko. Stát a odpovědné osoby, včetně amatérských milovníků přírody, čeká ještě dlouhá cesta k všobecné  spokojenosti.

Oficielní výsledky sčítání hovoří o dvou medvědech, třinácti rysech a o přibližně pěti vlcích. Po přečtení této řádky se každý zeptá svého srdíčka - je to hodně, nebo naopak málo? A jak to bude dál?

Rozsáhlé mapování - za celý průzkum patří všem náš dík - dále zjistilo, že v Beskydech žije i orel skalní, tetřev hlušec, puštík bělavý a řada dalších chráněných, ohrožených živočichů. 

/Zde na blogu je uveřejněn o pralese Mionši rozsáhlý ČLÁNEK./
Lovecká chata na rozlehlé louce je skryta pod letitými stromy. Pravidelně sem vychází srnčí zvěř....
Před mnoha lety se zde turistům na jejich toulkách přírodou podávalo občerstvení...
Několik nahlédnutí do nitra pralesa...

To už není les, prales, ale chrám Boží všeho živého i neživého.
Korálovec jedlový, vzácná to houba, která se tak často ve hvozdech nevidí...
Člověk zde v rezervaci nezasahuje do přírody více než 100 let. Jsou zde stromy, jejichž stáří přesahuje 400 roků. V pralese žije téměř osmdesát druhů ptáků, z nichž mnozí jsou chráněni státem. Čáp černý, datlík tříprstý, puštík bělavý, jestřáb lesní, jeřábek, tetřev. Proto naučná stezka má ve znaku tohoto ptáka, který zde ještě v malém množství přežívá. Jak dlouho ještě? Jedinečným tvorem této oblasti je slimák modranka karpatská. Objevuje se tady i medvěd, vlci a rys. Celá oblast je přebohatá na výskyt kapitální vysoké a srnčí zvěře.O všechnu tu jedinečnost flory a fauny se tady s láskou starají zdejší lesníci, ochránci přírody i příslušná obec. Jejich cílem je, aby prales byl ještě v lepším stavu zachován i příštím generacím. Vážně se uvažuje o jeho rozšíření a to zejména směrem k hranicím.
Tak to má v lesích být. Něco končí, druhé zase začíná. Les si umí sám poradit. Byl jsem velice mile překvapen, jak moc je tady všude humusu. Sem by měli chodit lesníci z celé republikyna povinná školení, aby konečně pochopili, že je třeba zastavit plundrování hvozdů, honit peníze, a naopak pomalu vracet matičku přírodu do původního stavu!!! Přejme si, aby příští generace nás neproklínaly....

Pcháč bělohlavý - chráněná rostlina.

Svícnová jedle - Kolem pralesa je mnoho zajímavostí, které s odchodem generací bývají zapomenuty. Zde je jedna z nich. U pastevního průhonu na okraji Velkého Polomu stávala jedle se třemi vrcholy. Říkalo se jí Walerova a protože byla rovná a vysoká, tak rovněž svícnová. V 70. letech již byla uschlá a na jejím místě byly zasazeny tři jedličky, které jí měly nahradit. Nevíte někdo, kde je to místo, a jak ty stromky dnes vypadají? Její stáří se odhadovalo na 450 let. K obejmutí čtyři lidé nestačili. Uvnitř kmenu byla velká dutina. Její kresbu najdete na internetu.

Tady kůrovec nemá šanci. Nejsou tady totiž monokultury smrku, tak jako na Šumavě. Listnatý a smíšený les - je to pravé ořechové, že ano?
Bondarcevka horská. Vzácná  houba. Kdo z vás jí už našel? Přivítám její fotografii zde na burle.blog.cz. Pochlubte se!
V pralese je mnoho druhů hub, z nichž mnohé  ještě nebyly popsány. Je to tady ráj přírody.
Bondarcevka horská. Ještě je malá, ale nebude to trvat dlouho a stane se překrásnou hvězdou zdejšího pralesa.
Kotrč Němcův. Každému houbaři, který na něj v lese narazí, srdéčko poskočí blahem. Že je krásný? Netrháme, pouze koukáme, obdivujeme, fotografujeme a píšeme pod článek do komentářů o jeho výskytu. Posílejte fotografije. pochlubte se!

Hořepník (hořec) tolitovitý - Státem chráněná rostlina, která je vedena jako ohrožená. Kolem pralesa Mionši je jí přemnoho a to je dobře. Bohužel kolem ní po najučné stezce chodí tisíce lidí, dětí, kteří vůbec nemají představu jakou krásu a vzácnost mají před sebou. Zejména u těchto a dalších podobných rostlin, chybí informační tabulky, které by návštěvníky vhodnou formou poučily. Možná, že mnoho z nich by se pak začalo o rostlinopis více zajímat. A to by bylo moc a moc dobře....

Vždy na jaře prales rozkvétá řadou chráněných rostlin. Je to balzám pro oko amatérského i profesionálního botanika. Jenom nechápeme proč se kolem chráněného území, tak moc těží a opět vysazuje smrk. Nebylo by lepší rezervaci pomalu ale jistě rozšiřovat? A co takhle jí navíc spojit s Velkým Polomem!

Milující se plodnice

17. září 2009 v 11:57 Houbové perličky
Jedna generace houbařů za druhou stále řeší otázku, zda jsou houby myslící organizmy.

Autoři fantastické literatury to již mají dávno vyřešené. Jejich knižní i filmová díla říkají jednoznačné ano.

A zde na snímku máte jeden důkaz z mnoha dalších. Všimněte si prosím těch dvou zadních plodnic. Ta menší je ona a ten větší je on. V období dešťů již nemohl snášet nářek své vyvolené, která si stále, oči zalité slzama, stěžovala, že se jí smaže make up, a že na ní fouká. On vyvinul všechny své síly, aby svou milovanou ochránil nejen před nepřízní počasí. Všimněte si jak ten vepředu na ní stále, furt, pokukuje. Sehnat v lese deštník bylo nemožné, a tak on zvolil poslední tu nejjednoduší možnost. Přikryl jí svým milujícím já....

Informace ŘÍJEN, začínáme bádat kolem hlívy

16. září 2009 v 12:59 AGENTURA Vandrovník
= = = 3. října - nejen houbařská expedice do pralesa. Povolení máme!

= = = V říjnu začneme zase bádat kolem hlív. /Články z minulých let zde na blogu./ Vy, kteří víte kde roste, nechcete se přidat?

= = = Někdy na konci října oslavíme v kempu na brdských Hřebenech vyhlášení této oblasti Přírodní rezervací. Vatra, mňam mňam, pitivo. Když porostou houby, tak uděláme z nich, tak jako posledně, kulinářské hody...

A pak že se zázraky nedějí

16. září 2009 v 12:41 Brdy Hřebeny
Správným rozhodnutím ouředníků se od poloviny listopadu letošního roku stanou BRDY HŘEBENY Přirodním parkem. Děkujeme

Jedná se přibližně o oblast od soutoku Vltavy s Berounkou až po železniční trať Příbram - Zdice. Pro nás milovníky přírody to znamená, že zde nebude možné páchat škody na lese, loukách, skalinách, vodách. Větší ochranu budou mít i živočichové, rostliny, kulturní památky.

ZÁHADA z mraveniště

16. září 2009 v 10:47 HOUBY
Ano, já vím, že následující fotografie nejsou dobré, dokonce jsou špatné. Uveřejňuji je jen proto, abychom zjistili co je to za houbu. Uhnízdila se na živém mraveništi. Nejdříve jsem si myslel, že tady ve hvozdu někdo hodil takzvanou šavli....
mmm
mmm

Záhrádky - zaniklá obec na Šumavě

15. září 2009 v 16:26 | Z původní obce nezůstalo nic. Několik fotografií na internetu. Klikni zanikleobce. |  Šumava
Když se řeknou Zahrádky u Borové Lady, tak každému vypadne z mysli pohled na tamější šumavské tábořiště. Ceny mírné, prostor veliký a to vše v centru této části České republiky. Nemusíte zde mít ani auto, neboť je zde zastávka zelených autobusů, které vás rozvezou po celé oblasti. Je to zde ráj jak pro houbaře, botaniky, zoology, nebo jen tak pro rodinnou rekreaci. Toalety ve vkusných boudičkách, mytí v korytech, pouze studená voda, koupel v řece.

Málokdo ví, že na stráni nad silnicí, která dříve byla plavebním kanálem, stávala kouzelná vesnička jménem Zahrádky. Zbylo z ní pouze několik ovocných stromů, kamenité terasy, louky a tyto dva kříže. Pohledem i na současné mapy zjistíte, že těch muk tady bylo více než deset. Kam se asi ty ostatní poděly. Zdejší sedlák, který louky obhospodařuje, se již řadu let snaží sehnat o vesničce Záhrádky co nejvíce informací. Zatím marně. Poradíte?

O této oblasti je zde na blogu několik článků - Borová Lada, Chalupská slať, Malá Vltava atd.

ZÁHADA, co je to za houby?

15. září 2009 v 14:51 HOUBY
Na Šumavě na vrcholové cestě nedaleko Knížecích Plání, stojí u asfaltové cesty tento osamělý strom. Je obsypán obrovským množstvím malých, titěrných plodnic. V tomto stavu zde existuje již řadu let. Jsem zvědavý, jak tento útok hub, ale i tvrdé horské podmínky ještě dlouho vydrží.

Jedna z nich je k vidění na následujícím snímku, který je hodně zvětšený. Domnívám se, že je již zde na blogu, sle v jiné souvislosti, již uveřejněna. Bohužel jí do dnešního dne nikdo nerozklíčoval.

V okolí je houbařský ráj a rostou zde i vzácné byliny - oměj šalamounek, vemeník a teď nevím jaký...

3. října jedeme do pralesa na nejen houbařskou expedici. Povolení ke vstupu máme!
vvv
A aby toho nebylo málo, tak na jedné z vedlejších větví, vyrostly ještě tyto plodnice. Nevíte někdo co je to za houbu?

Černýš rolní -

15. září 2009 v 14:32 FLORA
bbbbbbbbbb
mmmmmmmm
mmmmm
mmmmm