Listopad 2009

Hlíva 2009 - 2010 III - lokalita Vršíčky, pod cestou + + + VIDEO

30. listopadu 2009 v 16:35 | Zde uvádím staré hlívové stromy z lokality Vršíčky |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
! /Až si tento článek přečtete, tak klikněte  ZDE  kde je ten samý strom o rok později - 2010 - 2011/ ! 

V lokalitě Vršíčky mám v současné době tři mnohastaleté stromy, na kterých téměř rok co rok rostou ve velkém množství překrásné hlívy ústřičné. Občas se objeví i na dalších dřevinách. Jedná se o šumný hvozd, v nadmořské výšce 700 m*m, kde převládá buk. Za komunistů to byl prales. Místní staří lesníci, veškeré padlé, staleté stromy, nechávali v lese ležet. Novou dobu, tzv. tržní ekonomiku, příroda nezajímá, vše je to bohužel jen a jen o penězích. Novodobí páni lesů veškerou dřevní hmotu vyvážejí z hvozdů pryč. Kdejakou dřevinu, nejen padlý strom, odvážejí ke zpracování. A to není dobře. Dnes se již zpracovávají i ty nejslabší větve, které se vytahují z lesa na hromady a pak se z nich dělají pelety a podobné výrobky do krbů a kamen. Mám pocit, že se to již začíná přehánět. Nejsem však lesník, pouze milovník přírody. Třeba nám tady někdo vysvětlí, kde je pravda....

* * * HLÍVA ÚSTŘIČNÁ I * * *
Uvolněte se, položte se do křesla, udělejte si duševní pohodu. Nyní se podívejte na snímek tak, jako by jste se chtěli zadívat do jeho nitra, až za něj, na druhou stranu. Zavřete oči, představte si les, strom, houby, rozkvetlou louku, bublající potok, žvatlající říčku. Veškerou tu přenádheru naší napřekonatelné přírody. Uvolněte se, zavřete oči, vypněte mozek a soustřeďte se pouze do lůna lesa. A pak ten svůj zážitek napište zde do komentářů. Nezapomeňte zavolat manželku, přítelkyni, milenku, přítele, manžela, děti, přátelé, ať si ten přenádherný zážitek rovněž zkusí. A hlavně prosím nepište, že jsem blb. To já už dávno vím....

* * *

Do lokality Vršíčky, jsem se bohužel letos dostal poprvé. 29. listopadu, jsem byl doslova až tělesně přinucen spoluvandrovníkem Petrem, abychom to tam šli konečně prozkoumat. Prožili jsme překrásné chvíle. Sluníčko svítilo, hřálo a stále více vysušovalo hvozd. Tak prosušený les jsem už dlouho neviděl. A to se i projevilo na množství hlívy a ostatních hub. Bohužel náš výlet mohl skončit i velice nešťastně. Doslova nám šlo o život. Motorkáře jsme, ale určitě, převedli do řad milovníků přírody. Nebo snad ne?
Zdejší hvozd je přebohatý na chráněné rostliny, hmyz, zvěř. Je to český ráj to na pohled....

Na tento strom se chodím dívat již roky. Vždy jsem od lesních skřítků a víl odměněn. Hlíva, vždy vyrostla na druhé straně, než je lesní cesta. Rovněž mám zkušenost, že kolem ní projížděly davy cyklistů, prošlo přemnoho pěších turistů a nikdo o ní neprojevil zájem. Skalních houbařů, zkušených, poučených tímto blogem, je převelice, ale převelice málo.

Očesat hlívu, která je hodně vysoko, není zas tak jednoduché. K tomu nám slouží několik houbařských přípravků. Více o nich najdete zde na blogu.

Koncem týdne jí jedeme očesat. Ona totiž ještě hodně vyroste. Petr to ještě ale neví, tak mě prosím nepráskněte....

Petr celý život zasvětil rostlinám. Je fantastické jít s ním přes luka, chráněná naleziště, hvozd, zamokřené louky. Zná snad každou bylinu a to nejen základní údaje, které najdete v každém atlase, ale i tu poezii kolem nich. Jednoduše umí o květinách vyprávět, jak lesní dědeček z pohádek, nebo, jako ta slavná bylinářka z Tymákova, Radnice, kterou jsem osobně znal.

Oči má jak ostříž. Než já nasadím triedr k očím, on už hlásí co uvidím. A to mě teda pěkně, ale pěkně, stále, furt, imervere, s... .Dnes jsem se mu však kouzelně pomstil.

Jdeme lesní cestou -jedná se o ten hlívovník zde na fotografii- a pozorujeme okolí. Zastavuji se a říkám: "Pojď, půjdeme kousek zpátky!" Poodešli jsme asi patnáct metrů a já se zase obracím a jdeme opět na druhou stranu. Takhle jsme to prošli, sem tam, snad dvacetkrát. Poznal jsem, že se mu to již nelíbí a že se začne ozývat co to blbnu. "Co blbneš? Chodíme tady jak kreténi. Já se však nedal: "Tady si stoupni až řeknu akce, tak půjdeš tudy, tady zahneš doleva, půjdeš tamhle k tomu stromu. Já si natočím na video to nádherné okolí."


Akce!!! Petr poslušně dbá pokynu režiséra. Jde, jde a jde a najednou padá k zemi. "Ty vole, ty jseš ale blbec! Jeho zrak je upřen na tu hlívovou nádheru na staletém buku. "Děkuju, vůbec jsem nepředpokládal, že nějakou hlívu ústřičnou najdeme. Děkuju!"

Kolem stromu s hlívou chodil sem a tam a vůbec jí neviděl. To je ale úplně normální. Ona je mnohdy barevně sladěna s kůrou stromu, s vegetací. Lze jí pouze objevit, když mušle hlívy jsou proti obloze. Jak vyčnívají z kmenu ven, tak jsou pak vidět zdaleka.

A to ještě neví, že doslova metr, a něco málo navíc, prošel kolem padlého kmenu, ze kterého se do hvozdu draly desítky již středně velkých plodnic. Za pár dnů mu je ukážu a zase se budu dobře bavit.... (Natočím další super video. Na silvestra to nebude mít chybu.)

4. prosinec 2009 - Přišli jsme tento hlívovník překontrolovat, neboť jsme měli obavu, že nám ho někdo očeše. Nebyl to strach o houby samotné, ale o to, že by skončilo naše bádání. Plodnice přirostly neznatelně. Důvod byl jasný. Již několik dnů ve hvozdu vládly mrazíky. Všude byla jinovatka na stromech, což udělalo hvozd překrásným. A na místních silnicích již byl ledovka. Rozhodnutí bylo jasné. Hlívu si již musíme odnést. Přestárlá hlíva je bohužel na konzumaci značně tvrdá. Takže s vědou budeme pokračovat zanedlouho až začne druhá vlna. Na kmeni jsme nechali několik malých trsů. Uvidíme, jest-li se rozlétnou k nebi....

/26. prosince/ - Hlívovník obrazil cca patnácti plodnicema. Jsou malé - několik centimetrů - ale mnohé se promění v trsy, takže úroda bude zase přebohatá. Musí se však oteplit, být vlhko a slunce nesmí hlívky spálit.

/14. března již 2010/ - Ty malé hlívky tam stále jsou a vůbec nepovyrostly. Teď už jenom co s nima udělá jarní slunce. Pravděpodobně jim už nedá možnost vypravit se do světa. Určitě oschnou a my je pak spořádáme jako tu nejlepší pochoutku. Usušené hlívy jsou opravdu moc dobré. Chutnají jemně po oříšcích.

Hvozdy v Čechách , na Moravě i ve Slezsku, jsou likvidovány motorkáří, čtyřkolkaři a další verbeží, která o přírodě neví vůbec nic. To je i případ mladíků na fotografii. Vůbec nevěděli o krajině, kterou projížděli, nic! Vůbec nechápali, že jezdí v chráněném skvostu, kde rostou nejen vzácné byliny. Udělali jsme jim stručnou přednášku. Bylo vidět, že je to zajímá a snad se příště zamyslí, kde své rychlé stroje prohánějí.

* * * HLÍVA ÚSTŘIČNÁ II * * *

Již minule, 29. listopadu, jsem nenápadně Petra provedl nedaleko stojícího několikametrového pahýlu buku, pod kterým bylo ještě několik větví po jeho rozlomení, a několik polen, které lesáci zapomněli z chráněného pralesa odvést. Přelomený kmen, ležící na zemi, na kterém bývávaly desítky kilogramů hlívy, byl v nedávných letech bohužel odstraněn. Pro nás houbové badatele zločin nebývalé krutosti. Petr vůbec nic nezaregistroval, i když kolem plodnic prošel několik metrů. Není se čemu divit. Byly tmavé, tedy čerstvé, barvou splývající s dřevní hmotou. Já je viděl, neboť po letech jsem již věděl na co se mám dívat, co mám hledat.

4. prosince, když jsme přicházeli k torzu buku, Petr již neměl žádný problém. Plodnice uviděl z několika desítek metrů, neboť za těch pár dnů výrazně přirostly. Opět se nastačil divit, jaká je příroda mocná čarodějnice. Bohužel ani nejkrásnější, nejdokonalejší fotografie, film, nedokážou vylíčit tu krásu, ten přenádherný pocit při jejich pozorování, zkoumání. Člověk si právě na takovýchto místech uvědomí, že stále o houbách nic nevíme. A to je to krásné, co nás stále nutí kolem nich bádat, toulat se lesy, hvozdem, ale i kolem potoků, říček. Musíme pospíchat, protože v našem věku už mnoho času nemáme. Komu já asi ty stromy s hlívou předám, aby pokračoval v naší bohulibé činnosti... /Do prdele, to jsem to zase podělal. Vždyť tento strom mám již pod článkem HLÍVA FOTOREPORTÁŽ II. /Tak si tam prosím překlikněte. Děkuji a moc se omlouvám. Budou tam i fotografie!/

Hlíva - podvod nebo pravda ??? !!! - III

25. listopadu 2009 v 12:38 | Jaký máte názor na pěstování hlívy a její léčivost |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
Tak jsem si nyní vyslechl pořad v Českém rozhlase, kde mluvil pan Jablonský o zázračnosti hlívy. Vše vyléči -podle jeho slov- je zázračná. Není to podle mého názoru pravda. Všechno je to podvod! Je to pouze reklamní tah, jak vytáhnout ze stařečků, stařenek, od vaších dědů, babiček, příbuzných, rodičů, peníze.

Poznámka: 6.listopadu 2009: Podobný léčivý problém je s korálovcem ježatým. Více zde na blogu. A s chorošem březovým, rovněž již zde na blogu!

Všimněte si prosím, že léčivá začala být v okamžiku, kdy se začala vyrábět "průmyslově". Stále se marně snažím sehnat atest, certifikát s červeným kulatým razítkem, od nějaké akreditované laboratoře. Marně. Nic takového neexistuje. Ani pan ing. Jiří Baier nic takového nemá. Až si jí půjdete do lékárny koupit, tak požadujte atest s červeným kulatým razítkem. Nedostanete ho!!! Dokud tento papír neuvidím, tak budu tvrdit, že je to podvod na lidi.

Klikněte si na internetu hlívu a co se stane. Pouze vám začnou vypadávat odkazy na výrobce, prodejce preparátů z hlívy. Tyto odkazy jsou placené. Je to velký kšeft, ale také podraz na naše spoluobčany.

Jaký je váš názor?

Před sebou mám knihu pana ing. M. Smotlachy, který píše: "Hlíva ústřičná je houbou prostřední jakosti. Pro průmylové zpracování není vhodná!" A že on houbám rozuměl... Stejný názor vyslovil ve svých knihách i A. Pilát.

A navíc, kolik si myslíte, že v té tabletě je hlívy - 100 procent nebo jen deset, nebo snad skoro nic?

Budu moc rád, když mě někdo přesvědčí o opaku. Rád se veřejně omluvím. Zatím, ale stále tvrdím - je to podvod, který tahá starým lidem, důchodcům, peníze z peněženek. A to není správné.

Příklad: Důchodkyně má důchod 7500,- korun. 4800,- dá za nájem, zaplatí inkaso a další poplatky a na jídlo se již nedostává. Na základě reklam jde do lékárny a kupuje přípravek, doplňkovou stravu hlívy za několik stokorun. Věří, že bude zase mladá a zdravá. Je tohle správné, občané? Některé přípravky stojí ale i tisíce!

Přepadl jsem v poslední době několik lékáren a zjišťoval u vysokoškolských odborníků, jaký mají na tento problém názor. Nejdříve vše hráli do autů, ale po chvilce, když jsme se seznámili, začali kapat pravdu. Je to podvod a začali uvádět fakta!!! Zeptejte se jich a uvidíte, kde je pravda!!! Václav Burle
Už je to tady! Začíná sezóna hlív 2009 - 2010... Moc se těším. Bude to namáhavé to chození po hvozdech i ve vysokém sněhu. Každý den se modlím, aby to bylo alespoň stejné, jako v minulých letech. To nemělo chybu. Hlíby bylo všude plno, takže bylo co studovat. Jak já to bádání kolem ní miluji. Nechcete se přidat??? Už je tady článek Hlíva II.

Poznámka: Před časem jsem zde napsal článek o humbuku kolem léčivosti hub, zejména hlívy. Dnes - 25. listopadu - na Českém rozhlase hovořili o přípravcích na kolenní klouby apod. Konstatovali, že není prokázána žádná jejich účinnost. I zde neexistuje výzkum a nic nemá atest! Tyto výrobky jsou pouze na naplnění kapes, taky podnikatelů!

Odborník, lékař, doslova řekl tato slova: "Preparát, téměř ze sta procent, odejde z těla močením a stolicí! Museli by jste toho zkonzumovat metráky, aby v organismu něco zůstalo."
Nemáte někdo alespoň trochu zdařilé fotografie "uměle" pěstované hlívy? Rád bych na toto téma za vašeho přispění napsal článek.

NÁZORY přidej dole do komentářů
[1] tizzttizzt | 30. září 2009 v 17:30 | Reagovat
Citovaný výrok Ing.Smotlachy je typický příklad toho, že i mistr tesař se někdy utne.Pěstování hlívy je lukrativní kšeft a pan Jablonický mu dělá slušnou reklamu (nejedná se o stejného pána, který si v Receptáři hlívu mele i do buchet?) a pokud nějaký naivka zaplatí majlant za pofidérní placebo s troškou sušené hlívy je to jeho věc.Existuje přeci vyzkoušená varianta pěstování hlívy ze substrátu, kdy není problém za nějakých 100,-Kč získat i 5kg čerstvé hlívy třeba v prosinci, což podle mě není špatná volba.O léčebných zázracích hlívy si myslím totéž jako o pěstování biopotravin v okolí Ústí nad Labem nebo o produkci biomedu (už jste viděl ochočené včely, které létají jen na louky neošetřené chemickými postřiky?).Přeji Vám pevné zdraví a pohodu při toulkách naší krajinou, houbaření a tvorbou na Vašem webu (všem doporučuji) a klid v duši při pohledu na blázny, kteří si v marketu kupují předražené zapařené hlívy v igelitu.Přejme jim vyléčení jejich neduhů a pokud jim víra v hlívu pomůže, je vše v pořádku.Přeji dobrý den
[2] včelařvčelař | 1. října 2009 v 10:10 | Reagovat
....ono s tím biomedem to není tak jednoduché, jak píšete, spíš než o ochočené včely tu jde o jejich léčení antibiotiky a dostatečnou vzdálenost od průmyslových zón a frekventovaných silničních tahů. Pokud vím, existuje jen jeden certifikovaný producent biomedu, a ten pochází ze Šumavy
[3] Karlík GarlíkKarlík Garlík | 1. října 2009 v 10:12 | Reagovat
O mimořádných farmakologicky účinných látkách hub nepochybujte, přečtěte si o tom třeba nedávné minireview dr.Ulriky Lindquistové (v angličtině), které je volně ke stažení zde http://ecam.oxfordjournals.org/cgi/reprint/2/3/285.pdf. Jinak ovšem souhlasím s Vašimi pochybnostmi o preparátech, uklohněných a nabízených šarlatány a vyznavači "alternativní" mediciny. Jakékoliv látky, mají-li být léčivé, musí být podávány po přesné diagnoze, ve standartní formě, koncentraci a čistotě účinné látky. Nálepka "přírodní" látky (znáte nějakou látku "nepřírodní" ?) znamená vždy, že jde o podvod. Omlouvat se netřeba, stačí kritický rozum
[4] -u--u- | 1. října 2009 v 10:13 | Reagovat
Co se týče tablet máš asi pravdu i když "víra Tvá tě uzdraví" ale průmyslová nebo soukromá pěstírna hub tedy hlavně hlívy mě není proti srsti je to produkce potravin jako kterákoliv jiná a rád si jí koupím, každý nemá čas jezdit na hlívu do lesa možná až v důchodu
[5] kvetnateckvetnatec | E-mail | 1. října 2009 v 13:54 | Reagovat
Venco zdravím Tě a už se těším až spolu v zumě vyrazíme za hlívou. Každopádně s Tebou souhlasím,že přípravky s hlívou jsou vlastně vyráběny pro velký důvěřivce a těmi lsou nejčastěji důchodci. Vím to podle svýho táty, kterýmu je 82 let a momentálně má v šuplíku patery hodinky nakoupený na ulici od různých šmelinářů, kteří právě takový typy lidí vyhledávají a zneužívají. Podobnost čistě náhodná? Já osobně jsem si hlívu taky vloni vyzkoušel doma vypěstovat/inzerce v časopisu Houbař/ Dopadlo to všelijak. Za ty peníze se mi to kilo a půl hlívy moc nevyplatilo, ale vyzkoušel jsem si to a srdíčko má pokoj. Není ovšem nad to pokochat se nádherným trsem hlívy a stromě v zimním zasněženým lese viď, že mám pravdu? Ještě jednou Tě zdravím, čau
[6] venevene | 1. října 2009 v 15:56 | Reagovat
Květnatče rovněž tě zdravím. Ale jak to, že jsi zde nekliknul na hvězdičku. Všichni čtou, kritizují, souhlasí, nesouhlasí, ale na hvězdičku neklikají...
Já už se na hlívu ve hvozdech strašně těším. Už se nemohu dočkat. Mám ale pořád hodně aktivit. Již tento týden jsem jí chtěl jít již překontrolovat, ale zase jedem na Šumavu. Moc hub tam není, ale je tam moc a moc krásně. Alespoň zhubnem. Zase jsem byl v nemocnici s infarktem, tak si musím pospíšit než půjdu do bedny.... Vrátil jsem se z vojenského újezda Doupov. Bylo moc velké štěstí, že jsem ho nedosal tam. To by byl konec.
[7] kvetnateckvetnatec | E-mail | 2. října 2009 v 10:18 | Reagovat
To s tou hvězdičkou je pro mě novina, nejsem u toho počítače tak kovanej tak sorry
[8] Václav BurleVáclav Burle | E-mail | Web | 9. října 2009 v 0:13 | Reagovat
18. listopadu má pan ing. Baier v Mělníku přednášku na téma léčivé houby. On je velkým propagatorem ohledně léčivosti hlívy. Koná se v Regionálním muzeu od 17 hodin. Jest-li mě do toho něco nepříjde tak pojedu. Určitě si s panem Baierem rád na veřejnosti pohovořím. Pojedu vlakem. Nechceš se přidat, ať je nám veseleji....
[9] Václav BurleVáclav Burle | E-mail | Web | Teď | Reagovat
O pěstování hlívy toho moc nevím, ale vím, podle ohlasu od známých, ale i na internetu, že jí není zase tak jednoduché dopěstovat. Dá se substrát reklamovat, když ti nevyroste?
Máte někdo podobný, nebo ještě krásnější trs? Rád vám ho zde na blogu uveřejním. Pochlubte se! My houbaři se s láskou a úctou na tu krásu rádi podíváme....

Poznámky listopad

25. listopadu 2009 v 12:12 AGENTURA Vandrovník
= = = V nejbližších dnech dodám do článků o hlívě informace o novinkách ze soboty a neděle 28 a 29. listopadu. Ani fotografie nebudou chybět! Článek "Hlíva fotoreportáž II" díl druhý, již má reportáž s textem a snímky. Brzy dodám další dvě fotoreportáže....

= = = Pro tento blog hledáme několik textařů, zejména k houbám a rostlinám. Rovněž přivítáme zdařilé fotografie všeho, co se týká přírody a zejména její ochrany. /Odměna je možná!/

= = = V sobotu odjíždíme za hlívou a korálovci ve stejný čas. Mikrobusy budou připraveny před prodejnou. Máte štěstí - dárek od dopravce - vánoční cena činí pouhých 50,- korun českých! Vezměte zase nějaké ty dobroty pro řidiče. Ať jim zpříjemníme čekání!

= = = Před časem jsem zde napsal článek o humbuku kolem léčivosti hub. Dnes na Českém rozhlase hovořili o přípravcích na kolenní klouby apod. Konstatovali, že není prokázána žádná jejich účinnost. I zde neexistuje výzkum a nic nemá atest!

= = = Pozor! K čepičatce jehličnanové jsem přidal fotografie od Radka Pilaře!

= = = Důležitá informace: Stročkovec kyjovitý byl za posledních třicet let v Beskydech nalezen pouze dvakrát. Více když si tuto plodnici zde na blogu klikneš.

= = = Na Medníku byla otevřena nově zrekonstruovaná naučná stezka. Více, když zde na blogu klikneš Medník.

= = = v sobotu a v neděli 21. a 22. listopadu se jedeme podívat, jak nám povyrostly hlívy a korálovci. Vše bude v článcích hliva I a II, Zároveň prozkoumáme další lokalitu. Tedy jest-li nás nezaskočí tma.

= = = začal jsem psát článek JORDÁN, Brdy.

= = = k článkům o hlívě a ke korálovcům, budu téměř každý týden přidávat další, nové informace o jejich růstu apod.

= = = přečti si článek u korálovce ježatého. Jedná se o podvod?

= = = doporučuji se podívat na článek šupinovka kostrbatá /pozor! jsou tady na blogu dva/ kam jsem přidal fotografii z letošního roku. Co myslíte, bude tam ještě v letech příštích?

= = = K článku o Toku, který stále dopisuji, jsem přidal fotografii tetřeva hlušce.

= = = U opeňky měnlivé II, je již ta slíbená fotografie po čtrnácti dnech.

= = = Klikněte zde na blogu česnek a konečně řekněte, který to je. Našel jsem ho ve vojenském újezdě v lesích, takže to není žádný zahradní krasavec. Nebo snad ano?

= = = Jest-li ovládáš ryzce peprného, pýřitého, tak v článku nám poraď, prosím.

= = = Na posledním listopadovém vandru jsme na hradištích našli přemnoho jedlí. Nevíte někdo něco bližšího o této dřevině. Je jí více, nebo ještě ubývá apod? Budu se tomuto problému věnovat u hradiště Sousedovice a Věnec....

= = = Mám slušný fotoaparát. Sice již postarší, ale mám ho rád. Bohužel má pouze 400 ISO a to je na snímání v tmavém lese moc málo. Proto uvažuji o koupi dalšího. Co kamarádi a kamarádky poradíte???

A pak, že nerostou! Stačilo jen tak lehce projít šumavský les za tábořištěm a za okamžik byl košík plný kovářů.... Víte vůbec, že rostou nejen v pozdním podzimu, ale především na jaře? Houbaři, například z Jizerských hor, by mohli hodně vyprávět. Nosit koš na zádech, je to nejlepší. Ruce jsou volné a hlavně nebolí. Do postranních kapes se nandá jídlo, pití, stativ a další, tak v lese potřebné věci....


To je ale krása, že ano, kterýpak to je?

24. listopadu 2009 v 12:05 Choroše
mmmm
Příroda je mocná čarodějka, že ano. Ve skutečnosti jsou plodnice krásnější přímo na místě, než na snímku. Ty proužky jsou až neskutečné. Co z něj asi vyroste....

Pařezník pozdní - Paneilus serotinus - Pňovka neskorá

24. listopadu 2009 v 0:51 | Vůbec jsem nevěděl, že nějaký pařezník existuje. Alespoň že je jedlý. Osstatní jsou nepoživatelní |  - - pozdní

* * * FOTOREPORTÁŽ od Radka Pilaře II * * *

O pařeznících pozdních jsem vůbec nevěděl, že existují. Když jsem ale poprvé uviděl přenádherné snímky Radka Pilaře, tak jsem byl tak unesen, že jsem se začal o ně více zajímat. Přivítám k tomuto článku jakékoliv postřehy, informace, zajímavosti. O těchto houbách mnoho údajů není.

Pařezník pozdní, který je ze všech pařezníků jediný jedlý, hodí se především do octa, kde ztrácí svou nahořkou chuť. Patří ještě u houbařů k objevení. Jedná se o dobře určitelnou houbu hlívovitého tvaru. Je jedlá, ale pro někoho až nechutná. Je třeba se jí naučit zpracovávat. Podle posledních informací se vyskytuje v lesích vzácně. Není snad to důvod jí nesbírat, ale pouze pozorovat, ochraňovat?

Vyskytuje se na mohých listnatých stromech, a to jak na živých, tak i odumřelých. Zejména javor, vrba, buk, olše. Výjimešně i na smrku a borovici. Někteří mykologové tvrdí, že se objevuje již od července další pak, že až po prvních mrazících. Vyznačuje se širokou, variabilní, barevnou škálou. Od žluté, přes zelenou, až po hnědou. Nechybí ani modrá, fialová.

Rovněž i lupeny jsou v době růstu různě barevné. V mládí převažuje oranžová. Důležitým znakem, oproti hlívě pstřičné, je třeň, který je tmavě šupinkatý. A jeho zásluhou je pařezník nezaměnitelný. Starší plodnice lze zaměnit s hlívou ústřičnou. Povrch klobouku je za vlhka slizský. Pařezník pozdní roste jednotlivě, ale i ve shlucích.
Ten trs je tak nádherný, že láká k nakousnutí. Máte s jeho konzumací nějakou zkušenost? Pište prosím do komentářů. Jak často pařezníky v přírodě nacházíte. Pište, informujte i nás ostatní, nezkušené houbaře.
Dokonale nasnímaná plodnice. Je tak dokonalá, že je až neskutečná. Mnohý by mohl tuto fotografii nazvat kýčem. Může být kýčem ale něco, co vytvořila sama příroda?

Poznámka: Dále známe pařezník obecný a pařezník jemný. Oba se nekonzumují!

Zajímavost: Pařezník obecný v Americe, oproti Evropě, vytváří světelkující podhoubí.

Prověřit: Slovenští mykologové tvrdí, že pařezník pozdní je v některých lokalitách bez nahořklé chuti. V jiných je nahořklost obvzláště silná.

Čepičatka jehličnanová - FOTOREPORTÁŽ od Radka Pilaře

23. listopadu 2009 v 21:55 | Radek, alias Kryšot, je mladý kluk, ale veliký mykolog, fotograf, který umí |  - - jehličnanová
Velice jsem se zajímal o opeňku měnlivou a v této souvislosti samozřejmě i o prudce jedovatou čepičatku jehličnanovou, která je opeňce "přehodně" podobná. Je to divné, ale v lesích jsem jí ještě nikdy nenalezl. Buď se neumím koukat, nebo tam, kam jezdím, téměř neroste. Čert ví, jak to je!

Kdo chce sbírat opeňku měnlivou, tak nechť si zde na blogu o ní přečte několik článků a po konzultaci s některým s poučených houbařů, jí může začít bez nebezpečí sbírat. Nezapomeňte si ale zároveň přečíst text i o nebezpečné čepičatce jehličnanové. Tím se vyvarujete smrtelného nebezpečí. Opeňka patří mezi nejchutnější houbu z našich přenádherných hvozdů.
Tyto přenádherné snímky pořídíl Radek Pilař. Mladý to chlapec, dlouhých vlasů, zkrátka rocker....

Snažil jsem se o čepičatce jehličnanové získat co nejvíce informací - viz články na burle.blog.cz. Jednu otázku mám však stále nezodpovězenu. Na území České republiky, na základě informací od mnoha houbařů, jsou místa, kde roste poměrně hojně. Naopak, ale i hvozdy, kde jí vůbec nenacházíme. Podle jakých zákonů se asi čepičatka jehličnanová šíří? Kdo něco ví, tak nám tady jistě rád odpoví....

Otázkou rovněž je, jak často se objevuje společně na jednom pařezu s opeňkou měnlivou. Kryšot již to "štěstí" měl, ale bohužel tuto raritu nevyfotografoval. A to je obrovská škoda. Byla by to fotografie světového formátu. Máte jí snad někdo? Václav Burle










Snímky jsou dokonalé nejen pro oko milovníků přírody, ale zároveň, a to je převelice důležité, i pro osvětu skalních a zejména občasných houbařů. Na fotografiích jsou jasně, srozumitelně, rozlišitelné poznávací znaky této smrtelně jedovaté houby. A to je informace k nezaplacení!

Upozornění, pozor: Čepičatka jehličnanová se v lesích především vyskytuje ve stavu, kdy znaky nejsou tak jasné, jako zde na fotografiích Radka Pilaře. Přehnaně řečeno, jsou od opeňky měnlivé až nerozeznatelné. Takže pozor a kontrolujte každou plodnici!
Čepičatka jehličnanová patří mezi ty jedovaté houby, které každý z nás musí bezpodmínečně znát. A aby toho nebylo málo, tak čepičatek je více druhů.
Klobouček, rýhování na okraji, lupeny, jemný prstýnek a úplně jiné šupinky, než u opeňky měnlivé. Neméně důležitým poznávacím znakem je i vůně.

Hlíva - fotoreportáž II (lokalita JV od Padlé jedle)

23. listopadu 2009 v 16:09 | Hlíva je jedlá i zasyrova. Neničte jí vysokou tepelnou úpravou. Sušte a prášek použivejte nejen v kuchyni. |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
Jest-li i v roce 2009 - 2010 budeme při hledání hlív úspěšní, tak zde najdete samostatné fotografie. Velice rád bych zde přetisknul i vaše zdařilé snímky. Nejraději, - nemusí to být - i se zajímavým, třeba i humorným textem.

* * * HLÍVA ÚSTŘIČNÁ I - U Padlé jedle 2009 * * *
Do sektoru U padlé jedle, jsme poprvé přicházeli z jižního směru. Prudké stoupání nebylo příjemné, ale člověk chce stále objevovat něco nového. Když jsme vycházeli z jedlového lesíka, tak se z ničeho nic před námi otevřela nevelká bučina. Vůbec jsme o ní nevěděli. Naše lokalita byla pouze za úzkým pásem mladé smrčiny. Hned na nejbližším stromě tento trs hlívy ústřičné. Všimněte si, již o hodně světlejší barvy. Hlíva ústřičná se "rodí" tmavě až černě fialová a čím je starší, tak světlá. Ještě ale nevím, jest-li ty řádky co jsem těď napsal, odpovídají pravdě. Jaký je váš názor na její barevnost?

Fotografovat se stařičkým aparátem, není nic ořechového. Mým problémem je, že mám nejvíce pouze ISO 400. Jaký je váš názor na používání histogramu a BKT?
Tato fotografie není dobrá, ba dokonce je hrůzostrašná. Má ale značnou vypovídající hodnotu. Po opatrném odříznutí plodnic je vidět, jak z kůry již vyrážejí další hlívičky. Z toho plyne ponaučení, odřezávat velice, ale velice opatrně. Pak prožijete ještě další sklizeň, sklizně.

Po týdnu jsem se těšil, jak na kmenu najdu další plodnice. Bohužel ty malé na snímku zaschly a určitě se do světa již nepodívají....
Václav Burle
A tady je stejný strom, ale o rok později - 16. říjen 2010! Plodnic zde zatím moc nevyrostlo. Uvidíme, jest-li tady ještě bude další úroda. Budeme sledovat!

Takto má vypadat hlívový hvozd. Nejlépe, když je smíšený s převahou listnáčů, zejména buku. Pravěké stojící stromy i ležící kmeny, jsou tím správným místem, kam se podívat nejdříve. Chybou vůbec není, když zde rostou i jedle různého stáří. Nejlepší je, když ty staleté a více již zdobí lesní zem. Zde nalezneme nejen ty nejkrásnější hlívy, ale i další vzácné, chráněné houby. Když se vydaří rok, tak si domu odneseme mnoho plných kletrů. Podmínkou je, vybavit se patřičným vercajkem.

Snímek není vypovídající, neboť zcela neodpovídá skutečnosti. Chybí na něm - jsou o kousek stranou - věkovité stojící stromy, padlé jedle, buky. Je zde i mnoho starých, ale překrásných javorů.

Poznámka: Hlíva ústřičná je jedlá i jako syrová. To neznamená, že to musíte přehnat. I vařená je výborná pro ty, kteří trpí zácpou. Pěkně vás protáhne a nemusíte používat žádné chemické léky.

Zajímavost: Nedávno jsem se od jednoho lesníka, který učí na vysoké škole, dozvěděl fascinující informaci. Jestliže je buk slabý, například 20 centimetrů, tak to neznamená, že je mladý. Opak může být pravdou, než když je buk silný například 50 centimetrů. Vše totiž záleží na úživnosti půdy. V rezervaci rostou v kamenité půdě, téměř na skále, slabé buky, které však mají i přes padesát, sto let. Naopak pod svahem, na opačné straně, jsou silní jedinci, kteří jsou však výrazně mladší. To jsou ale věci, že ano... Jest-li máte někdo podobné poznatky z přírody, tak zde pište do komentářů!

* * * HLÍVA ÚSTŘIĆNÁ II - Vršíčky * * *

Je dobré se vracet na stejná místa, vytáhnout zápisník a dělat si poznámky. Ve stáří, jako když se to najde. Sledujte jednotlivé stromy, jednotlivá naleziště, místa, kde se nejčastěji ty, nebo ony houby vyskytují. A vše dokumentujte fotografií. Je dobré si také z internetu pořídit mapy 1 . 10 000, nebo ještě podrobnější a tam pomocí symbolů hub si vše zaznamenávat...

Byl to velkán, který v pralese těsně pod hřebenem, přesahoval všechny okolní buky. Určitě měl několik set let. Pravidelně jsme na něj chodili sklízet hlívu ústřičnou. Jak šel rok za rokem, tak bylo vidět, že po zdravotní stránce se mu již moc nedaří. Po jednom zimním vichru se ulomila silná větev, která se položila blízko kmene. Netrvalo dlouho a i na ní, ve velkém množství, vždy vyrostla hlíva. Vždy jsme si - i do sněhu - sedli k jeho kořenům a obdivovali veškerou tu krásu přírody. V podzimním a zimním čase, když už na dřevinách chybělo listí, bylo vidět daleko pod hřeben. Jenom jsme koukali, málem slzy v očích, a nestačili se divit, co je zde ve hvozdu zvěře. Jelení, srnčí a spousta divočáků. Sem tam přeběhla liška a i jezevcee, kunu, jsme zahlédli.

Někdy v předminulém roce zůstalo z buku pouze třímetrové torzo. Roztržený kmen ležel opodál, včetně silných větví. Konec jednoho života v pralese. Vždy, když k němu přicházím, si vzpomenu na mého německého ovčáka. Tady jsme v každém ročním období odpočívali. Pes je již v nebi a mě se moc stýská. Jenom lituji, že jsem ovčáka, tady pod zbytkem stromu nepochoval...
I dnes jsme na jedné ležící větvi hlívy našli. Torzo zatím tuto houbovou zimní královnu nevydalo. Je děsivé, že pod zlomeným bukem zůstala pouze jedna větev. Všechny ostatní byly vytěženy. A to prosím v rezervaci, pralese, kde má vše zůstat na věky věků na svém místě. Jó prachy jsou prachy. Dnes z lesů mizí kdejaká větévka. Důvodem je velkozpracovávání na pelety a podobné výrobky do kamen, krbů. Nemělo by se to však přehánět. Jinak v lesích bude málo hmoty, která se proměňuje v humus. Nepřehánějme to páni zbohatlíci z lesů a hvozdů České republiky.

Dvě fotografie výše jsou z dávných let. V blízké době zde uveřejním současné snímky a to pouze za předpokladu, že nám tu hlívu nikdo "neukradne." A zde JSOU:
Již minule, 29. listopadu, jsem nenápadně Petra provedl nedaleko stojícího několikametrového pahýlu buku, pod kterým bylo ještě několik větví po jeho rozlomení, a několik polen, které lesáci zapomněli z chráněného pralesa odvést.

Přelomený kmen, ležící na zemi, na kterém bývávaly desítky kilogramů hlívy, byl v nedávných letech bohužel odstraněn. Pro nás houbové badatele zločin nebývalé krutosti.

Petr vůbec nic nezaregistroval, i když kolem plodnic prošel několik metrů. Není se čemu divit. Byly tmavé, tedy čerstvé, barvou splývající s dřevní hmotou. Já je viděl, neboť po letech jsem již věděl na co se mám dívat, co mám hledat.

4. prosince, když jsme přicházeli k torzu buku, Petr již neměl žádný problém. Plodnice uviděl z několika desítek metrů, neboť za těch pár dnů výrazně přirostly. Opět se nastačil divit, jaká je příroda mocná čarodějnice. Bohužel ani nejkrásnější, nejdokonalejší fotografie, film, nedokážou vylíčit tu krásu, ten přenádherný pocit při jejich pozorování, zkoumání. Člověk si právě na takovýchto místech uvědomí, že stále o houbách nic nevíme. A to je to krásné, co nás stále nutí kolem nich bádat, toulat se lesy, hvozdem, ale i kolem potoků, říček. Musíme pospíchat, protože v našem věku už mnoho času nemáme. Komu já asi ty stromy s hlívou předám, aby pokračoval v naší bohulibé činnosti...


Trs Překrásné hlívy ústřičné, které můžete vidět na předcházející fotografii u paty buku. Moc by nás zajímalo, jest-li si autor na kapičku počkal, nebo jí vytvořil za pomoci počítačové techniky. Kde je asi pravda, že ano? Já bych neměl tu trpělivost čekat až se tam vytvoří. Foto Petr Šebes (Tento trs jsme si po vyfocení odnesli do civilizace!)

Tyhle malé plodnice jsme tam ještě nechali. Až je překontrolujeme, tak zde, na tomto místě uvedu další podrobnosti. Jejich snímek po týdnu máte o kousek níž.

/11. prosince/ - jsme zbývající hlívy ústřičné sebrali. Nechali jsme pouze malý trs na torzu buku ve spodní části. Můžete si ho prohlédnout na hořejším snímku. Budeme ho nadále sledovat a i my jsme zvědaví, jak to dopadne.

/26. prosince/ - Podívejte se nahoře na stojící torzo kmene. V jeho úžlabí uvidíte malý, nepatrný trs, který jsme tam ponechali za účelem bádání. (Ten větší, jsme již 11. prosince sebrali.) Dnes jsme zjistili, že mrazem se trochu scvrknul, ale má se stále k světu. Kousek od něj - několik centimetrů- vyrostl nový, ale hodně malý, další trs. Snímek zde uveřejním v nejbližších dnech.... /Je uveřejněn úplně dole tohoto článku./

Čím je hlíva ústřičná tmavší, tím je mladší, čerstvější, zdravější. Nejmladší jsou asi plodnice, které jsou až do černa. Pak se mění na tmavě fialové. Starší jsou světle hnědé.
Takovéto plodnice je asi hřích trhat, ořezávat. Nechte jim ještě nějaký ten čas a budete odměněni velkým množstvím hub, obrovskou hmotností, váhou.
Ten samý trs, ale po týdnu. Vidíte jak opět změnil barvu. Jsem z toho jelen. Už jsem se domníval, že těm odstínům rozumím, ale opět vím, že v této souvislosti nic nevím.
Tahle ještě tak stará nebude, je to pravděpodobně hlíva ve středním věku. Vynikající na všechny možné kuchyňské úpravy. Nebo máš jiný názor?

Zatím jsem vybádal, ale nevím jest-li je to pravda, že když má hlíva ústřičná tuto světle nahnědlou barvu, tak je už stará a když má tuto velikost, tak je asi nejlepší jí usušit a rozemlít na prášek.
Zapomenutá polena jsou rok od roku stále plná hlívy ústřičné. Kdyby tady lesáci nechali tan dlouhý, tlustý zlomený kmen, tak, jak to bylo v minulosti, tak to tady mohl na hlívu být ráj.
Udělal jsem dva objevy - Zmrzlá hlíva přestává růst, aby se po oteplení opět vydala k nebi. To sice není zas tak velká novinka, ale ta druhá stojí za informaci. Z oříznutého trsu hlívy ústřičné, začaly vyrůstat nové hlívičky! To jsem - i přes velké úsilí - zjistil poprvé. Máte s tím někdo prosím nějakou zkušenost?
Všechny plodnice jsem si již odnesli, ale tyto nepatrné jsme tam ohledně badatelské činnosti zanechali. Snímek byl pořízen 26. prosince. Nyní již budeme jenom čekat.....

14. března 2010 - Když odešel sníh, tak už tam na kmenu nebylo vůbec nic. Jsou to ale záhady, že ano....

Nyní vás poprosím o radu. Která z těchto dvou fotografií pralesa je krásnější, oku více lahodící?
Foto A?
Foto B ?

Recept na hlívu ústřičnou: Vykašlete se na jídla, do kterých se lije smetana, přidávají ochuchovadla!!! Hlívu, tento dar Boží, která je prý léčivá, upravujte přírodně. Máte-li jiný názor, tak napište do komentářů a já to na toto místo přetáhnu....

1/ Hodně hlívy, zelenina, těstoviny. Opakuji hodně hlívy, aby její chuť, vůně, vynikla! Nejhorší co můžete udělat je, když jí zničíte v tzv. drštkové polévce. Tam hlívu neucítíte, pouze ty dochucovadla!

2/ Rýže, velké množství hlívy, zelenina, zkrátka takové rizoto. Hlíva tam musí mít převahu! Pamatujte si, že zejména u hub v jednoduchosti je síla!

3/ A co takhle kuře na hlívě. Zkuste a napište, jak jste byli spokojeni, jací jste borci, kuchaři.... Koupíme kuře za 39,90 Kč za kilo. Vložíme do většího pekáče. Přidáme velké množství hlívy, brambory a musíme vložit zejména větší množství libečku lékařského. Delikatest. Možná, že se vám to napoprvé zase tak moc nepovede. Budete se muset naučit vkládat tolik libečku, aby to vašich chuťovým buňkám bylo příjemné. A vo tom to je!

Doupov Hlíva Fotoreportáž I

21. listopadu 2009 v 21:34 | Sledoval jste růst houby? Tak nás zde na blogu informujte. Přetiskneme zde i vaše fotografie. Už se moc těšíme! |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
Už jako kluk jsem se snažil pochopit, jak taková houba dlouho roste. Představoval jsem si, jak každý den kontroluji určitého hřiba. Nikdy jsem však bohužel neměl takovou trpělivost, možná čas, abych svůj záměr dovedl do zdárného konce. Teď jsem si přání, alespoň částečně, splnil u hlívy ústřičné.

Tento trs byl fotografován super makrem 7. listopadu, na lokalitě U padlé jedle. Plodničky byly velké jeden až dva centimetry.

Jest-li někdo z vás má podobné fotky nabízím vám zde jejich umístění. Nebo nás o růstu hub, alespoň informujte zde v komentářích.

! K hlívě hnízdovité jsem přidal další fotografii. ! Podívejte se, úzce to souvisí se suchem v lese.


Tento snímek byl pořízen o týden později 14. listopadu normálním objektivem. Přidal jsem batůžek, aby byla vidět velikost trsu. Plodnice ještě byly v dobrém stavu. O týden později tomu bylo žalostně jinak.
Nad trsem ze 7. listopadu se o týden později /14. listopadu/ objevily další tři shluky hlívy ústřičné. Na tomto snímku si všimněte těch úplně titěrných plodniček. Jenom na tomto buku jich snad byly stovky.
A zde je den z nich. Všimněte si, že přemladé plodnice mají na sobě bílý povlak. Co to asi je? Nevíte někdo.

Nad hlavním trsem ze 7. listopadu vyrostly tři další. Poprvé jsme je objevili 14. listopadu. Jsou to ty dva snímky výše. Snímek vpravo a pod nim byl pořízen 21. listopadu. Budeme je i nadále sledovat, a tak se zde na blogu máte na co těšit.

28, listopadu - Na lokalitu, U padlé jedle, jsme dorazili v časných ranních hodinách. Uprostřed lesní zarostlé cesty stalo auto a opodál se hvozdem šoulal opravdu přestarý, nemohoucí dědeček a jeho stařenka. Nechyběla ani jejich dcera, která již toho také hodně pamatovala. Hlívy, kolem kterých jsme od začátku listopadu poskakovali, měřili, fotografovali, obdivovali, byly utržené, zlikvidované. Srdíčko nás zabolelo.

Hlívu samozřejmě si může sklidit každý, ale proč ještě likvidovat přírodu. Příště k plodnicím připíchneme cedulku. Netrhat výzkum ministerstva obrany, vojenského újezda Doupov a to pod pokutou 1 000 000 východoněmeckých marek. Jak nás uviděli, tak se čiperně odbelhali k autu a odfrčeli do civilizace. Utekli jak malé děti. Brzy jsme pochopili proč. Na ležících i stojících kmenech byly i s kůrou odervány i ty nejmenší hlívičky. Pravděpodobně pro svůj vysoký věk, nebyli již schopni lokalitu navštěvovat pravidelně, v delších intervalech. Někde se asi dočetli, že po hlívě určitě omládnou, že jim vrátí zdraví a dětství. Tak využili příležitosti a veškerou hlívu barbarsky zlikvidovali až na dřevo.... Tato lokalita je na dlouhou dobu vyřazena z vědeckého bádání! Pokračovat budeme někdy příště!

= = = U hlívy hnízdovité zde na blogu jsem vznesl otázku, jak moc hlíva potřebuje vodu a odkud si jí bere.
Na tomto snímku je ta první hlíva ústřičná, kdy jsme jí nalezli poprvé, 7. listopadu. Dnes 21. listopadu, již se výrazně zvětšila, ale bohužel již nebude mít šanci ve svém růstu pokračovat. Byla již velice unavená. Bylo jisté, že začne usychat a hrozí jí odchod do věčných lovišť.....

V hlívovém hvozdu je příšerné sucho a to hlívám nesvědčí. A tak zde máme jeden problém, kdo ví, tak nám tady jistě rád odpoví! Odkud si houby bere výživu, víme. Bere si ale hlíva vodu pouze přes třeň z dřeviny, nebo také z klobouku z venkovní vlhkosti. Vždyť zejména v nočních hodinách a zrána je v lese v ovzduší poměrně mokro. Proč hlívy, v současném suchém období, rak rychle odcházejí? Ukazuje se, že aby hlíva ústřičná vyrostla do obrovských rozměrů, není zase tak jednoduché. Málokterému trsu se to podaří. Proč? Možná, že strom jí tuto důležitou kapalinu pro sucho nepředává.


/.... Pokračování a oprava dosavadního textu bude následovat..../
Na těchto padlých kmenech, když se vydaří, nacházíme stovky malých hlívek ústřičných. Málokteré však dorostou velkých až obrovských rozměrů. Kde je asi chyba, že ano?

Chuchle nadjezd II

20. listopadu 2009 v 23:47 Velká Chuchle a okolí
Já se rovněž omlouvám, že jsem se posledního zastupitelstva rovněž nezúčastnil. Omluvu mám stoprocentní. V pondělí v 08,00 hodin jsme byl odvezen rychlou s infarktem do Motola.
  • Jsem však zděšen, jak jsou tyto stránky stále mrtvé. Můžete nás prosím někdo zde informovat, jak poslední zasedání na obecním úřadě probíhalo? Co důležitého, zejména kolem referenda, se tam odehrálo!

  • A když jsem se tak již rozepsal, tak tady mám následující informaci. Na Starochuchelské je stále ještě klid. Auta od Plzně a přilehlých osad si ještě neuvědomila, že "autostráda" je již otevřena.V obci je nebývale čisté ovzduší…. Nemělo by to tak zůstat na věky věků!
    Mnoho občanů, zejména z Hvězdárny, Rudého vrchu, si myslí, že nadjezd bude pro ně vysvobozením. Nebude, vážení sousedé a sousedky. Všechen ten sajrajt z aut nejvíce postihne vás… Nejde jenom o to, že se rychle dostanete z obce, ale především jde o čistotu ovzduší. Vaše děti, vnuci, budou sedět ve škole, sportovat na přilehlém hřišti a všechnu tu chemii budou dýchat tak, jak jí již dnes dýchají ze skládky… Nebo nechcete mít čisto v plicích, v těle.

  • Další informace je z ČTK a ze sdělovacích prostředků. Pamatujete si, jak nás masírovali, že závory nemůžou ve Velké Chuchli být atd. atd. a že musí být nadjezd. Nyní bylo řečeno, že na novém železnčním koridoru do Plzně bude zřízeno, zbudováno, opraveno mnoho železničních přejezdů. Dokonce i takové, na kterých byl pouze výstražný kříž. Dnes i zde budou moderní závory. Nyní je již třeba odmítnout ve Velké Chuchli nadjezd a nechat zbudovat moderní závory tak, jak to již mají České dráhy připraveno. Ty je zatím nemohly namontovat, neboť nevěděly zda nadjezd bude či nebude.
    V následujících řádcích mnohé z vás naštvu, ale věřte, že to myslím dobře. Je zde ještě jedna možnost a to zejména proto, že se volby do poslanecké sněmovny konat nebudou, a tak je relativně dost času. Vyhlásit nové referendum, nebo snad další s následující a jasně srozumitelnou otázkou.
    Nadjezd ANO NE

    Ta současná otázka je nesrozumitelná, nejasná a navíc vůbec nic neřeší. Ptám se, kdo bude dělat ten posudek. Bude ho dělat ten odborník, který si jednoznačně myslí, že nadjezd je potřeba. Nebo ho bude dělat ten odborník, který jednoznačně bude přesvědčen, že nadjezd není třeba. A nebo toho i onoho někdo zaplatí, aby posudek udělal tak, jak si ten nebo onen přeje. V dnešní době korupce je možné všechno. Navíc nikdo neví zda nová magistrála Lochkov - Vestec auta přes naší obec odkloní. Já jsem přesvědčen, že neodkloní ba dokonce aut přes Chuchli bude projíždět ještě více.

    Otázka je postavena jinak. Chceme mít všichni, jak ti nahoře, tak i ti dole v obci čisté ovzduší nebo nechceme? Když bude Starochuchelská autostrádou, tak ho mít nebudeme!!! Jestliže bude Velká Chuchle klidnou a co do ovzduší čistou vesnicí, tak i ceny pozemků, nemovitostí budou v astronomických částkách. A nám se tady bude i po zdravotní stránce žít dokonale! Děti budou chodit po Starochuchelské a my nebudeme mít o ně starost, že je někdo zajede.

  • Píše se pátek minulého týdne. Před řeznictvím pana Fatky stojí dvě dámy a čile diskutují. Najednou řvou brzdy a před autem stojí asi tříletá, čtyřletá vyděšená holčička. Maminka je na mrtvici a začíná dítě neprávem mlátit. Když přes obec auta jezdit nebudou, tak nebude docházet k podobným situacím. A to je rovněž ten důvod, proč cizí auta z plzeňské dálnice v obci nechci.
    A už tu máme další důvod, proč nadjezd nebudovat. Na toto téma prosím pana Malého o vyjádření, popřípadě i další odborníky.

  • Televize, rozhlas a tiskoviny v poslední době hovořily ve velkém o nové dopravní a ekologické otázce kolem aut. V zahraničí a nyní i v České republice, budou vytvářeny ekologické zóny, zaměřené zejména na čistotu ovzduší. V praxi to bude probíhat následovně.

  • Auta, tedy řidiči, si budou muset zakoupit nálepky, které je budou opravňovat k vjezdu do stanovených ekologických zón. Toto právo dostanou pouze vozidla, která budou mít ty nejpřísnější emisní -teď si nemohou vzpomenout na to správné slovo. /Ten rakouský pán, jak on se to jmenuje, už se mnou také pořádně cvičí. Jó už jsem si vzpomněl. Ten pán se jmenuje Aizhaimer a na to slovo si stejně nemohu stále vzpomenout./

    A já se ptám. Proč již my občané Velké Chuchle takové podobné opatření v naší obci již dnes neuděláme. Bojujme za vesnici bez cizích aut, za obec bez zplodin, za obec bez chemie, za obec čistou!!! Za obec bez aut, za obec se značkou průjezd zakázán!!! Navíc to není nic nového. Tato značka již ve Velké Chuchli byla. Jedna byla osazena u závor a druhá na téčku ve Slivenci. A dobře to fungovalo. Někdo je však odstranil a to byla chyba….
    Nebudujme nadjezd, který naprosté většině z nás ztrpčí život, ohrozí děti, zlikviduje čistotu ovzduší. Požadujeme osazení nových, nejmodernějších závor, které splní veškeré požadavky našich řidičů. Tyto šraňky podle slov odborníků Českých drah přebohatě nahradí plánovaný nadjezd. Zamezme průjezdu cizích aut naší milovanou vískou.
    Na závěr tady mám ještě jednu divnou záležitost. Není i vám divné, že všichni zastupitelé -tedy téměř všichni- hlasují pro nadjezd. Není to snad podle starého scénáře. Strana a vláda vydá befel a ty soudruhu budeš hlasovat tak, jak jsme ti přikázali!
    Vážení zastupitelé Velké Chuchle. Tímto Vás prosím, aby jste zde na těchto internetových stránkách, nebo na těch obecních, popsali svůj vlastní názor, proč chcete, nebo nechcete nadjezd. Žijeme prý v demokracii, a tak i my řadoví občané máme právo veřejně znát vaše stanovisko!!!

    Tomáši prosím o uveřejnění tohoto materiálu ve Zpravodaji. I chuchelští občané, kteří nemají přístup na internet, mají demokratické právo znát tyto názory a mít možnost se k nim vyjádřit. Jestliže tento text ve Zpravodaji neuveřejníš, tak to znamená, že pohrdáš demokracií, názorem občana naší vísky.
    Václav Burle

  • Víte o tom, že obec pravděpodobně svojí laxností nebo i úmyslně prošustrovala 50 000 000,- korun!

  • Vážený obecní úřade, tímto i vás prosím, aby jste tento článek uveřejnili v diskusi na obecních, v současné době vaším rozhodnutím mrtvých, internetových stránkách. Děkuji.

  • A teď jsem zvědav, jestli se najde někdo, kdo předchozí fakta zdůvodní jako můj blud. Sousedé, sousedky, přátelé. Pojďme diskutovat, ať už se konečně dobereme nějakého výsledku. Nadjezd ANO či NE - CHEMII v obci či NE CHEMII v obci!


Chuchle nadjezd I

19. listopadu 2009 v 12:39 Velká Chuchle a okolí
Tak uplynulo dvacet let od tzv. sametové revoluce a všude v republice je ještě větší zmatek, bordel, korupce, než za bývalého režimu. To jsme chtěli??? Jsem zdrcen, že tento otevřený dopis nemohu demokraticky uveřejnit na internetových stránkách
obecního úřadu, popřípadě i ve Zpravodaji. To je ta chuchelská nedemokracie....

A již zde v obci máme další obrovský problém! Mé názory znáte: nebudovat nadjezd nad železniční tratí, ale naopak hlavní komunikaci přes Velkou Chuchli, Starochuchelskou, uzavřít pro cizí řidiče. Na téčku ve Slivenci a u želeničního přejezdu osadit značky Zákaz průjezdu. I mé maličkosti to zní jako obrovská pitomost, hloupost, ale jiné cesty není! Navíc tyto značky již v nedávné době existovaly a to za účasti státu, který si je prosadil!

Pouze za těchto předpokladů uhájíme naší milovanou vesničku všem cizím nežádoucím vlivům. Bude zde klid, pohoda, klídek a zejména čisté životní prostředí, ovzduší. Musíte si, vážení spoluobčané, uvědomit, že se to bude týkat i vás, kteří na Starochuchelské a v její blízkosti nebydlíte. Bude se to týkat všech obyvatel, dětí.

V posledních letech z Prahy utíkají rodiny do okolních vesnic za lepším, zdravějším bydlením v lůně, nebo alespoň blízkosti, přírody. A my Chucheláci, pod vedením chuchelského ODS, si obec chceme nechat zničit. Zamyslete se - jaká bude hodnota vašich nemovitostí, když chuchelské údolí bude dálnicí, nebo když v obci bude naprostý klid, pohoda, vynikající životní prostředí. V prvním případě bude hodnota téměř nulová. V druhém si cenu nemovitosti můžete klidně vynásobit 3x, 5x, ale klidně i vícekrát.

A proč jsem se dal do psaní tohoto článku? Všichni si jistě vzhpomínáte na slova pana starosty, který tvrdil, že vybudováním Mezichuchelské se doprava v obci nezvýší. Opak je pravdou. To samé tvrdí o vybudování nadjezdu. Byla by to cesta do pekel. Musíme být solidární. Jak vám by se líbilo, kdyby kolem vašeho domu byla vybudována tzv. odhlučňovací zeď. A to jsme my všichni, darovali lidem, našim spoluobčanům, na Mezichuchelské. Je to vůči nim demokratické? Ne, bylo to od nás všech a zejména obecního úřadu, zastupitelů, hnusné! Nedělej jiným to, co nechceš, aby oni dělali tobě.

Dnes proběhla sdělovacími prostředky informace, že bude zpoplatněn pražský okruh. Přemnoho občanů kolem Prahy jezdí do hlavního města auty, které používají většinou, pouze, jako dopravního prostředku do zaměstnání. Již dnes studují mapy a vymýšlejí jak se dostanou do práce, aniž by si museli kupovat dálniční známku. Nejlepší, nejvhodnější trasa, nezpoplatněna, bude pro ně přes Velkou Chuchli. Bude to obrovský blázinec v naší obci!!! Musíme tomu zabránit. Musíme zabránit devastaci Velké Chuchle. Nebo nechcete mít všude kolem naší vesničky klídek, pohodu, vynikající životní prostředí, ovzduší???

Nezapomeňte přijít v pondělí do základní školy na veřejnou schůzi. Přece nechcete, aby se jednalo o nás bez nás:::
Ten by určitě nechtěl bydlet u autostrády na Starochuchelské.... Chce mít klídek, pohodu, čisté ovzduší. Pouze hlupák bude dýchat chemikálie z aut!!!

"Trestní oznámení" na lesy České republiky

18. listopadu 2009 v 21:57 | Nelikvidujte nám hvozd. Ty prachy pro které to děláte, za to nestojí! |  Kritika, politika
Obdržel jsem informaci, že Lesy České republiky, závod D, likviduje rezervaci. Stát jí vyhlásil, stát se o ní nestará, a tak pilaři mají pré.... Dokončení někdy začátkem příštího týdne. musím to tam jít překontrolovat, abych nepsal a nefotografoval bludy. Oznámení jsem však již podal. Udělal jsem dobře? Budeme přírodu chránit, bránit, nebo jen koukat jak jí ničí...

Dřevnatka mnohotvárná I/2009 - Xylaria polymorpha

18. listopadu 2009 v 21:12 | Malých až titěrných hub jsou nejen plné lesy. Nebetyčná je jejich krása! |  Dřevnatka mnohotvárná
Nejedlá! Nejčastěji se vyskytuje u bukových pařezů, ale i na padlých, odumírajících nebo i mrtvých stromech buků, jilmů. Má tvar, jak nepravidelně kyjovitý, tak i hruškovitý. Když jí neznalý houbař v lese potká, tak je tak nějak zaskočen. Kouká, diví se. Opatrně jí začne omakávat, než zjistí, že je tvrdá jako kámen. Plodnice jsou černé až do šedé. Pevné, na povrchu drsné. Dužnina je bílá. Roste po celé roční období. Podobná je dřevnatka dlouhonohá.
V lese dřevnatka mnohotvárná vypadá moc dobře. Je to ktásná a zajímavá houba. Potkáváte jí často?

Tři kluci, kteří se s láskou starají o brdský hvozd

18. listopadu 2009 v 13:33 | Tihle tři se zachovali, jako nikdo z nás. Děkujeme! |  Dělný lid nejen z lesů
Načapal jsem je, když se vraceli v traktoru do civilizace. Seděl jsem stranou, ukryt neviditelně pod dubem, a debužíroval. Stroj opodál zastavil, mladej vyskočil a sebral ze škarpy bordel, pravděpodobně po turistech. O kousek dál vyskočili dva a urovnali ty zelené umělohomotné válce, které chrání stromky. Koukal jsem, jak starý jelen na nová vrata. Je vidět, že s láskou se o les starají. Na druhou stranu po drvoštěpech často v lesích zůstavají flašky od olejů, pet lahve, řetězy, ocelová lana, apod. Naši tři borci na fotografii by těm nevychovaným měli pravidelně dělat v rámci celé České republiky školení....
Pracovat v lese není vůbec žádná legrace. Jedná se o těžkou a životu nebezpečnou práci. Ale na čerstvém vzduchu. I když.... V historických dobách, ještě v nedávných časech, nebyly žádné elektrické, benzínové pily, traktory, ale všechno se dělalo ručně. Dvouruční pila, sekery všech velikostí, klíny, koně, sáně. (Zajímavě o tom píše ve své knize Antonín Roháček.) A všude po svých. Oproti dnešku, tvrdá chlapská práce. Dnes se dřevorubci mají, jak prasata v žitě.... Až mě potkají v lese, tak určitě dostanu pořádnou nakládačku! Na snímku uprostřed Václav Holub a dva bratři Fenkové, taky Václav a Honza.

Jsem zvědavý člověk a docela rád se dozvídám, kolik dnes vydělávají lidé v jednotlivých profesích. Jak se jich ale ptát? Vše vždy vyřeší hospoda. Kolemsedící se seznámí, pokecají, popijou a odpovědi na informace jsou zde. Následující fakta nejsou od těch tří na fotografii. Těch jsem se bál zeptat. Asi by to nedopadlo dobře.

Bráchové mají v jedné brdské vsi dva koně, kteří umějí pracovat v lese. Už se těším, jak je někdy uvidím v lese při práci. Bezesporu to bude k o n c e r t !!!

Pracovitý dřevorubec - podobné informace, zde na blogu, máte i o lidech, kteří pracují s koněm - si vydělá 30 - 35 tisíc hrubého při živnostenském listě. Když odečte výdaje - benzín do pil, oleje, náplně do aut, veškerá pojištění, bezpečností pomůcky atd. Tak mu zbude, takových 18 tisíc měsíčně čistého. Panbůh to zaplať.... Podle údaje, který jsem získal od traktoristy z jednoho pralesa - ten si vydělá podobné peníze. Základ má však kolem 40 - 45 tisíc.

Česká republika má 10 miliónů obyvatel. Hodnoty však vytváří necelých 8 procent!!! Úředníků, které platí stát, tedy my všichni, je buď 450 000 nebo dokonce 550 000. To jsou ale věci, že ano? Za totalitního systému bylo například 25 000 policistů, dnes jich je "70 000"! Na jedné obci poblíž hlavního města pracovali za komunistů DVA lidé. Dnes jich je tam zaměstnáno 11 za průměrného platu 30 000,- korun. Když se na to podíváme z tohoto hlediska, neměli by mít dřevaři a podobní vytvářevši hrubý domácí produkt stejné, nebo raději ještě větší mzdy?

/Přijel kamión musím jít skládat zboží. Bez nás pracujících důchodců by již dávno republika klekla!!!! Přečtu to po sobě, dopíšu, někdy příště. Ahoj milovnící přírody, lesa.../

Znáte někdo důchodce, který platí sociální a zdravotní pojištění?. Pouze my pracující důchodci. Je to spravedlivé, správné, čestné?
Cystidovka rybovonná....

JEDLE, ztepilá královna hvozdů

16. listopadu 2009 v 23:24 | Jde "naroubovat" korálovec jedlový na prastarou jedli? |  Stromy to je láska má
Před mnoha lety padlá jedle, ta, na které v roce 2009 vyrostlo 22 korálovců jedlových.
Co se stáří i výšky týká, musela to být statná královna. Uměl by jste někdo, alespoň částečně, odhadnout její věk? V posledních letech to vypadá, že jedli se v našich lesích začíná dařit. Údajně to souvisí s čistotou ovzduší. Lesníci je sice pomalu, ale jistě, začínají vysazovat. Za to jim patří náš dík! Bohužel ve hvozdech je vidět, že po vpravení sazenic do země jejich péče o ně končí. Všude jsou měsíce, roky, kolem nich vyvrácené ohrádky, a tak okusovány zvěří. A stačilo by tak málo. Občas semenáčky, i ty vzrostlejší dřeviny obejít a vše uvést do patřičného stavu.

Na jedli se váže řada hub. Klikni zde na blogu korálovec jedlový. Máš-li nějaké zkušenosti, na téma jedle a mykologie, tak prosím piš sem do komentářů....
Poraďte teoreticky prosím: Na této jedli jsem našel v jednom okamžiku 22 korálovců jedlových a o týden později, nedaleko na dvou kmenech, po dalším jedinci. Vzdušnou čarou ve vzdálenosti cca čtyř kilometrů jsem našel na zemi položenou prastarou jedli, v podobné pralesní lokalitě. Jestliže bych - teoreticky - k ní, na ní, do dutiny apod. položil korálovce, ujal by se? Co myslíte???

Hlíva 2009 - 2010 II U zlomeného buku

14. listopadu 2009 v 22:43 | Už se objevují, ale do sklizně je ještě daleko. |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
Po prvních houbařských vandrech za hlívou 7. a 14. listopadu i 15. listopadu vyrážíme na další dvě lokality, které jsme zatím pracovně nazvali - U zlomeného dubu a Na vrcholu! V minulé sezóně jsme tady byli přeúspěšní. Přečti si zde na blogu povídky o vyjížďkách za hlívou. Najdeš to pod názvem Hlíva ústřičná shrnutí.... Nejdříve si přešti Hlíva část I, aby ti to navazovalo s tímto článkem!!!
To je asi to správné prostředí pro hlívu nejen ústřičnou...

V pondělí nás pak ještě čekají Vršíčky. A v úterý ještě uvidíme... Hlívě zdar a hodně úspěchů v letošní sezóně.... "V úterý blbečku už nikam nepojedeš. Vždyť se nepostavíš na nohy!" To jsou ale sprostá slova od mých spoluhoubařů, že ano!

Je neděle 15. listopadu. Čeká nás z Prahy předlouhá cesta. Jenom, abychom byli alespoň maličko úspěšní. Začíná se objevovat slunce. Bude překrásný podzimní den. Bohu za to chvála.

Za volantem mě napadají vždy bohovské myšlenky. Často se ptáte, jak najít ve hvozdech ten správný hlívový plácek. Není to vůbec jednoduché. Znamená to chodit, chodit a zase chodit, den za dnem, rok za rokem, a doufat, že jednou na to místo narazíte. Druhou možností je, že vám ho prozradí někdo z rodiny, který si vás vybral jako pokračovatele pro houbařsé bádání, poslání, nebo pro zabezpečení rodiny, aby ve zlých časech neumřela hlady. Od přítelé, známého, ten zázrak neočekávejte. Žena a fajfka se nepůjčují, o rybách a houbách se nic nevyzrazuje. To je zákon prověřený věky.

Dnes jsme nachodili téměř třicet kilometrů a to na dvě lokality, které jsou blízko sebe. Na té druhé nebyla zatím ani jedna hlívička. Po té první - U zlomeného dubu - jsme chodili několik hodin a nic. Kladný výsledek se dostavil, na již mnoha lety prověřeném místě. Představte si nepravidelný čtverec, nebo spíš obdelník 50 x 90 metrů. Jinak v okolí široko, daleko nic! Jedná se o několik padlých kmenů, stojících staletých stromů a stojících zbytků prastarých kmenů. Na některých hlíva ústřičná roste každý rok, na ostatních s výkyvy. Vždy se ale objeví plodnice i na dalších dřevinách.
Ležící kmen, na kterém se na podzim objeví první miniplodnice hlívy ústřičné. Je tam mnoho milimetrových plodniček a sem tam houbička, která ještě nedosahuje jednoho centimetru. Pak již záleží pouze na počasí. Mrazy růst vždy zastaví. V letošním roce, po odchodu sněhu, tam byla nová převeliká úroda. Jaro, ale přišlo moc rychle a hlívičky již nevyrostly. Uschly a chutnaly jako oříšky.
Připadají vám již velké. Nejsou! Jsou titěrné, milimetrové. Takto zvětšit je dokáže super makro na mém fotoaparátu. Toto byly ty největší. Těch úplně maličkých jsou tam stovky. Vyrůstají zejména pod kůrou zlomeného buku. Všude okolo prameniště, spousta vody a bahna. Je to močál na vysoké hoře. Podobné fotografie a stejný strom jsem již fotil v minulém roce. Je to zde někde na blogu.
Nechcete si se mnou povídat o hlívách, o vašich zkušenostech, o všem kolem nich???
Teď jsem to popletl. Tento trs je z lokality U padlé jedle. Už by se ta hlíva nohoře dala klidně sklidit. Ta dole má ještě čtrnáct dní čas.

Letos můžeme zatím konstatovat, že se hlíva začala objevovat na již předlouho nám známé lokalitě. Zatím jsou tam doslova neznatelné plodnice, těch jsou stovky, mnohé mají již několik milimetrů a sem tam se objeví i centimetrové. Ještě to bude trvat dlouho, než bude moci dojít k prvním sklizním. Vše bude záležet na počasí. Jestli bude teplá zima podobná té minulé, tak je úspěch zaručen. O "maso" však opravdu, ale opravdu nám nejde. Nás příšerně fascinuje to bádání! Čím více toho o hlívě ústřičné víme, tím více zjišťujeme, že nevíme vlastně nic.
Ty "velké plodnice" jsou ve skutečnosti titěrné. Všimněte si vlevo těch úplně malých houbiček. Bude to ještě dlouho trvat, než se promění v krasavice.

Největší problém v té džungli, plné suťového kamení, níže pak bažin, pramenišť, bahna až po uši, nám dělá vyhledávání stromů, které jsme objevili před týdnem, před rokem. Mnohdy nevíme, který je který, kde co kdy rostlo. A to se moc špatně bádá. Asi si budeme muset koupit GPS a jednotlivé stromy si označit souřadnicí. A proč ne. To nás snad, jako sice staré, ale moderní houbaře, před přírodou a skalními houbaři neschodí. Vždyť dnes už používáme buzolu, mapu, termosku, vařič, konzervy, dalekohled, vysílačku, mobil. Moc se za to stydíme. Kde jsou ty časy, kdy jsme měli pouze košík, nůž a svačinu. Kde ty loňské sněhy jsou, že ano....

22. listopadu jsem překontroloval tuto lokalitu, ale nic se tam nezměnilo. Všude ale spousta malých, titěrných hlíviček. 28. listopadu jeden hlívovník za druhým otrhaný. Podle stop, zbytků na stromech, tam musely být obrovské, překrásné plodnice. Zase jsme přišli pozdě. Je však divné, že se houby během jednoho týdne tak rychle rozjely.

"Plenitel", tam však nechal, zapomenul, několik stromů, na kterých jsme se i my přiživili. Bohudík přešel ten ležící kmen v bažině, který je zde na horní fotografii. Podívejte se, jak se hlíva během jednoho týdne změnila.
Na podzim roku 2008 byla rovněž na tomto zlomeném buku bohatá úroda. Po jejím sklizen,í za několik týdnu, se objevilo opět obrovské množství malých hlíviček. Pak přišly mrazy, napadla spousta sněhu. Někdy koncem března to vypadalo, že bude druhá vynikající úroda. Bohužel se udělalo teplo a hlívičky uschly, stejně tak, jako větší hlívy na stromech. Pozor! I tato hlíva je jedlá. Chutná výrazně, nebo snad i jemně po oříšcích.

28. listopadu byl stav takový jak jej vidíte na těchto fotografiích. Za týden je půjdeme překontrolovat.
...a zde máte kmen z protilehlé strany. Na opačné straně bylo jen několik plodniček. Může se zdát, že těch hlív na kilogramy není mnoho. Opak je ale pravdou. Fotografie to množství nedokáže odhalit. Až ty malé, střední, vyrostou a ty dnešní velké budou obrovské, tak to bude úroda, která v zimním období uživí celou rodinu!

----- O t ý d e n p o z d ě j i ----

= = = 5. prosince jsme prozkoumali tuto lokalitu a zejména nás zajímal zlomený buk, který zde již pozoruji roky. O podrobnostech kolem tohoto kmene se již dočtete zde na blogu v článcích o hlívě z minulého roku. Dnes jsme rovněž objevili další strom, který je posetý mladou hlívou ústřičnou. Fotoreportáž zde na burle.blog.cz najdete v nejbližších dnech. Stačí sledovat Informace prosinec. Tato lokalita z hlediska bádání se nám letos moc nepovedla. Bohužel jí proběhnul pro nás nepřítel číslo jedna - houbový pytlák! Následují fotografie a text z dnešní expedice.
Plodnice od minulého týdne moc nepovyrostly. Do šumného hvozdu nastoupila zima. Měli jsme dvě možnosti. Buď hlívu ústřičnou nechat na svém místě a i nadále jí pozorovat. Po zkušenostech z minulých let, ale rovněž víme, že zapadne sněhem a bude konec. Nebo sníh rozmrzne a hlíva bude pokračovat v růstu. Těžké dilema, že ano.... Podle barvy lze odhadnout, že to již mladice není. Tak co teď...
nnnn
bbbb
nnnn
Texty k fotografiím napáši někdy příště...
vvvvv

Jeden můj přítel vznesl následující dotaz, který mě velice zarazil? Již dávno tomu, co i já jsem se ale nad touto otázkou zamýšlel. Na které světové straně hlívy rostou? Na určité, nebo snad na všech, nebo jen na některých? Nebo jen záleží na tom, kde je strom, padlý kmen narušen pro vstup zárodku hlívy? Buzolu mám vždy v kapse, tak to začnu prověřovat. Zase je o čem bádat. Jest-li někdo o této problematice něco víte, tak pište na mejl nebo zde do komentářů. Já se zatím domnívám, že tam, kde je dřevo narušené, kde hlíva má možnost vstoupit, vystoupit k nebesům. Uvidíme, vypátráme a pak budeme informovat.

Jeden z hlívovníků - prosím to je podle vzoru tulipánovník - který plenitel neviděl, přešel. Plodnice již byly mírně zaschlé, ale jinak v tom nejlepším stavu. Strom, podle narušení kůry, jasně signalizuje, že hlíva se na něm rodí pravidelně. Na straně druhé jsou dřeviny, které jsou převelice na útok dřevokaznýách hub vhodné. Nikdy však na nich nic nevyrostlo. To jsou ale záhady, že ano. Jedná se podle vzhoedu o tak zvané doupné stromy. Všude samá díra, kmen se rozpadá, všude pod ním piliny, jak do něj buší ptactvo nebeské. A hlíva rok za rokem nikde.

(A teď jsem ztratil řeč, takže pokračování zase příště!)
Další trs. Všimněte si, jak hlíva ústřičná má různé barvy. Jednou je více či méně šedivá, za mlada fialová ař černá, Pokračuje do vyšisované barvy hnědé. Za tímto shlukem plodnic, byl další vprovo od stromu.
Nevíte někdo co je toto za krásu? Je to vůbec houba...? Už vím co to je! - Dřevnatka parohatá. Článek již zde na blogu.
Jest-li chcete při hledání hlívy být úspěšní, tak vám opět prozradím jedno z tajemství! Když procházíte hvozdem a oči vám prohledávají terén, často se zastavte a podívejte se za sebe. Většina houbařů to nedělá a tak hlívy zústávají za jejich zády. A to je škoda, že ano....
Domnívám se, ale netvrdím že mám pravdu, že takto zbarvená hlíva je ta nejčerstvější, za syrova chutnající jemně po ředkvičkách. Možná, že ještě lepší, zdravější, je ta, která je tmavší až téměř do černa.

/...pokračování příště..../

Korálovec jedlový III - Hericium flagellum

14. listopadu 2009 v 21:45 | Letos jsem jich našel 25 kusů. To se již nikdy nebude opakovat! |  KORÁLOVEC


/Zde se budeme snažit zjistit kolik asi roste ročně korálovců jedlových v přírodě, a to i zpětně./


2009 - Burle 25 ks
- Laštůvka x ks

Prosím přidejte se o vy ostatni:

Houbařím od svých kojeneckých let. Učitelkou byla matka, která na tehdejší dobu uměla najít a přinést do kuchyně vše, co rostlo nejen v lese. ale i v širokém okolí. Jak na polích, loukách, u řek, potoků. Aerem 50 jsme pravidelně vyráželi do brdských hvozdů, ale i o kousek dál, i stranou na všechny světové strany.

Několik let nazpět, jsem se houbám začal opět více věnovat. Moc jich neznám, ale o to víc jsem lákán na ty záhady kolem nich. Moc jsem si přál najít ty vzácné, chráněné. A zjišťovat, kde je kolem hub pravda, lež, nepochopení. Objevovat nové informace, ale dávat na "trh" i ty staré prověřené mykology, kteří již nejsou mezi námi. Oni byli ti odborníci na slovo vzatí. Takové dnes již nemáme. Ti, kteří umějí si bohužel získané poznatky za peníze daňových poplatníků nechávají pro sebe, nebo pro stejně zapálené přátelé. A to není dobře!

V poslední době jsem jezdil i do zahraničí, abych ty vzácné, chráněné houby objevil. To se částečně podařilo. Právě - i dnešní den - jsem ale zjistil, že není třeba se harcovat někam na konec světa, když ony houby rostou téměř za mým stavením.
Na snímku to moc nevypadá, ale byl obrovský. Na výšku odhaduji, tak padesát centimetrů. Ještě to ověřím... 21. listopadu začíná rychle usychat!

Dnes jsme opět vyrazili překontrolovat hlívy. Štrápace to bylá veliká, ale radost za překrásně straveným dnem ohromná. Jen, aby nám to vydrželo i zítra, pozítří a popozítří. /O hlívě 2009 - 2010, již zde naskakují články a další budou přibývat./ Jak jsme se tak toulali hvozdem, tak jsem šel překontrolovat i korálovce, které jsem našel před týdnem. /Podrobnosti u korálovce II /.

/27. prosince/ - Korálovec jedlový - hořejší snímek - si stále lebedí ve kmeni a tváří se velice spokojeně. Je takový hebký a suchý. I ti v padlé jedli, na tom nejsou zase tak špatně. Někteří jsou pod sněhem, další pod kmenem a jeden má na hlavičce sněhovou čepici. Já jsem si myslel, že na podzim se odeberou do věčných lovišť a ono se jim daří poměrně dobře. Hlíva hnízdovitá nepovyrostla ani o píď. Těch maličkých je tam stále spousta. Budu tyto všechny plodnice i nadále sledovat....

Překontrolovali jsme hlívu ústřičnou, plicní i hnízdovitou. Najednou moje drahá polovička se ozvala ve vysílačce. Ten její první korálovec jedlový, byl přenádherný - viz snímek nahoře. O několik desítek metrů dál, jsem i já měl štěstí. Byl ale ještě mladý a to je dobře.

Bude co sledovát, o čem bádat. Korálovce jedlové z minulého týdne byly... Tyto záhady miluji. Doufám, že je pomůžete rozluštit!
Ještě je malý, mladý, a tak vynikající pro sledování. Další snímky z následujících dnů zde budu ukazovat... 21. listopadu jsme ho nenašli. Strašně jsme se pohádali, tak snad zase příště....
Potřeboval bych velké školení, jak korálovce rozeznávat, který je který. Poraďte....
Když jsem se vrátil domu, tak jsem s radostí zjistil, že v hledání korálovců byl úspěšný i významný mykolog, propagátor kolem hub ...... Kudláček. Blahopřeji a přeji další úspěchy. Jeho fotografie korálovců jsou úžasné. Stačí se podívat na jeho stránky - Houby na Hlinecku.

Korálovce budu i nadále ve hvozdu sledovat a věřím, že i vy se o informace nejen kolem nich, podělíte!!!

! ! ! Je to asi blbost, ale za optání člověk nic nedá. Prosím poraďte!!!

= = = Dnes jsem ve hlívovém lese U Zlomeného buku našel padlou asi dvousetletou jedli. Vzdušnou čarou o pět kilometrů dál, rostlo těch 22 korálovců jedlových. Bylo by možné některé přenést na tu jedli. Myslíte, že by se mohl stát zázrak? A jak to udělat. Já vím, že korálovec je chráněný! Myslíte, že je teoreticky možné je "přesadit".

Hlíva hnízdovitá II 2009/2010 - Phyllotopsis nidulans

8. listopadu 2009 v 19:09 | Objevil jsem ve vojenském újezdě novou houbu. Zase bude o čem bádat. |  - - hnízdovitá
Ján Šuvada
Foto: Ján Šuvada - Ilustrační snímek, který byl pořízen na Slovensku. /Máte někdo rovněž zajímavou fotografii hlívy hnízdovité? Pošlete jí na burle@seznam.cz./

POZOR !!! - existuje hlíva hnízdovitá I / 2008

Na padlé, mnohaleté jedli, v sousedství s 22 korálovci, byly tyto hodně žluté, až mírně oranžové plodnice. Jsou to hlívy? Ale které? Pomozte prosím!!! Tak teď už zásluhou významného houbaře - Zdena Chrastava - vím. Hlíva hnízdovitá....
Už jsem jí našel v několika exemplářích, již v minulém roce - 2008. Vůbec jsem nevěděl, o jakou houbu se jedná. Když jsem se rozhodl, že si ji o příští sobotě vezmu k určení, tak už bylo pozdě. Napadla spousta sněhu a ležící kmen, i s hlívou hnízdovitou, zmizel pod jeho nánosem. Nyní, v letošním roce - 2009, 7. listopadu, jsem se dočkal. Budu jí pozorovat a sám jsem zvědavý, co se z těchto plodnic vyklube... Ještě štěstí, že jsem jí předevčírem pro určení nepřibalil do batohu. Protože!!!

Hlíva hnízdáková je houbou vzácnou, zapsanou do Červeného seznamu. Ohrožený druh. Nejedlá!!! Děkuji Zdeno. Tvou zásluhou znám zase další vzácnou houbu. Budu jí tam ve hvozdu sledovat a potom sem dám informace.... Mám několik atlasů a nikde není uvedena!

Roste vzácně na mrtvém dřevě buků a smrků. Já jí našel na jedli. Objevuje se od podzimu do jara a to po prvním silnějším ochlazení. /Je březen 2010, hnízdovitá tam ještě je, a tak jí i nadále budeme pozorovat./   Vyskytuje se v období jako hlíva ústřičná. Barva žlutooranžová, chlupatý klobouček. Říká se, že páchne odporně, tak nějak po zkažených vejcích. Někomu její aróma připomína slabé pivo. Je nejedlá, chuťi odporné.

Vojenské újezdy po celé České republice jsou nejen rájem houbařů...

O týden později 14. listopadu: Hlíva hnízdovitá nepovyrostla ani o milimetr. Spíše se mírně scvrkla, je tak nějak unavená. Uvidíme, jak bude vypadat příště!

21. listopadu povyrostla nepatrně, ale kolem se objevilo několik desíek malilinkých plodniček. Nevidím to dobře. Ve hvozdu je příšerné sucho. A to samé se týká i hlívy ústřičné. Houby na stromech ještě nevylétly k nebi a už usychají. Jak to asi dopadne.

A je zde otázka: Odkud hlívy berou živiny? Samozřejmě, že z dřevin. Ale co vodu? Pouze snad přes třeň, nebo i přes plodnice z ovzduší. Vždyť v noci, ráno, je všude ve vzduchu přemnoho kapaliny. Tak jak je to? Proč potom houby usychají?

28. listopadu se nic nezměnilo. Možná nepatrně povyrostla, ale také se více zcvrkla.

27. prosince se opět nic nezměnilo.

*  *  *  *  *  *

Václav Burle
28. března - už se píše ale rok 2010 - konečně odešel sníh z hvozdu. Téměř od doby jejího nalezení se na skupince hlív hnízdovitých vůbec nic nezměnilo. Po celou dobu ležely pod metrovým sněhem, ale jim to vůbec neublížilo Dá se říci, že spíše prospělo. Jsou takové čilé, stále mladé, čisté, neunavené. Ale stále malé, nerozjeté.  Co bude ale dál. Jedno víme jisté. Naše bádání kolem nich ještě neskončilo. Odborníci totiž tvrdí, že hnízdovitá roste od podzimu po jaro. My nyní zjistíme co se stane po tom jaru... Nechcete nám někdo pomoci!!!  

Na snímku jsou plodnice mezi řezem kmenu. Fotografováno makrem, ve skutečnosti jsou stále malinké, jako byly 21. listopadu 2009.

Zajímavost: Před týdnem - 21. března byla v lesích ještě spousta sněhu, která nás zaskočila. Moc jsme se těšili, že konečně zjistíme, jak je to s korálovci. Museli jsme změnit ale program, který se proměnil v pochodové cvičení s písní na rtech. Propátrali jsme obrovskou oblast, ale chodit jsme museli pouze po zasněžených vojenských silničkách.

Teprve o týden později jsme se na místo jejich výskytu bez problému probojovali. Byli jsme však překvapeni, jak ten Boží dar, ta bílá peřina, z hvozdu rychle  zmizela. To by nebylo tak překvapivé, ale proč je všude tak sucho. Po celou dobu jsme měli suché boty. To vůbec nemělo žádnou logiku. Začali jsme o tomto problému dišputovat. Je snad někde chyba, má to snad něco společného s oteplením globálním? Proč necháváme vodu, dnes strategickou surovinu, téměř všechnu odtéci z lesů pryč. Dišputaci povedeme brzy v samostatném článku. Pouze čekáme na fotografie od našeho nejlepšího fotografa vod, a to zejména v dlouhém čase a v ledu... Kdo víte o koho jde, tak! První tři odpovědi zašifrujte do komentářů a vítězové obdrží slevy na interiérové, vchodové dveře, včetně zárubní. -vb- 
Václav Burle
Snímek z 28. března 2010. Vidíte, že se od její objevení nic moc nezměnilo. Jsou to ale záhady, že ano...
Václav Burle
Sám jsem zvědav, tak jako určitě i vy, jak růst, nebo nerůst, této hlívy hnízdovité bude pokračovat. Sleduji jí na tomto jedlovém kmenu již od roku 2008.
Václav Burle
/25. dubna 2010/ Hlíva hnízdovitá je již moc unavená, hodně zaschlá. Pravděpodobně její pouť na tomto světě končí. Zajímavé je, že její plodnice od podzimu minulého roku byly stále takové unavené, nic moc a vůbec se neproměnily v nádhernou velkou hlívu hnízdovitou. Proč asi?

/.... pokračování možná ještě příště!/

Korálovec jedlový II - Hericium flagellum

8. listopadu 2009 v 17:05 | Potkat se v lese s 22 korálovci na jednom jedlovém kmeni, se stává jednou v životě |  KORÁLOVEC

/ Nejdříve si přečti článek Hlíva 2009 - 2010. Tento je jeho pokračováním. /
a pak ještě korálovec jedlový I

Je počátek listopadu 2009 - 7. sobota - a my se brouzdáme vojenským hvozdem, pralesem, Snažíme se zjistit, jestli hlíva už začala růst. Zatím nic moc. Nacházíme překrásný trs mladé hlívy ústřičné, ale jedná se o několikacentimetrové plodnice. Pět metrů nad nim, pořádný, nahnědlý trs hlívy. Je ale vysoko. Nejsme ještě náležitě vybaveni. Budeme ještě dlouho čekat, než jí odneseme do civilizace. Najednou z větší vzdálenosti koukám a vidím přemnoho kotrčů. Když jsem přišel blíž, tak jsem si uvědomil, že kotrče nerostou na stromech. Bylo to dvaadvacet korálovců jedlových. Zázrak!

Po celé zimní období budeme do těchto lesů chodit za hlívou, a tak budeme pozorovat i korálovce, jak jejich růst, či nerůst, bude pokračovat. Není nic krásnějšího, než pozorovat přírodu a bádat i kolem hub. Bohužel jsem z toho tak nějako zblblý, že vůbec ještě nevím, který korálovec je který. A nejsem sám. Takových je nás mnoho. Je na těchto snímcích opravdu ten jedlový, nebo je to ten bukový. Nebo na kmenu rostly oba?

Rozlomená, letitá jedle, měla na všech čtyřech stranách plodnice korálovce jedlového. Celkem 22 kusů! Od těch mladých až po ty, které svojí existenci ve hvozdu končí. Je takové množství na jednom kmenu vůbec možné? Už jste to někdo, někde, viděl? Na tomto snímku to není nic moc, že ano? Ale věřte, že to byly pořádně velké kusy....

= = = Je o týden později - sobota 14. listopadu - Všechny korálovce jedlové již vypadají unaveně. Jsou již hodně porostlé na koncích větviček zelenou barvou. Nevím co to je. Nějaká plíseň, nebo co. Asi to již nebude trvat dlouho a odeberou se do věčných lovišť- Škoda, přeškoda, že jsme je nenalezli dřive.

Zde o několik snímků dál, je takový tmavý korálovec, až černý. Je z nich nejstarší a dnes už byl přehodně vypelichaný. I on byl, asi před tím, dozelena. Poradíte o co se jedná?

/21. listopadu/ - 22 korálovců usychá, rozpadají se. Plodnice jsou takové suché nic. Co myslíte, najdeme je na té jedli i příští rok. Jaké máte zkušenosti?

/27. prosince/ - Korálovcům se na jedli i v suchu pod kmenem, daří poměrně dobře. Někteří jsou v suchu, další pak pod sněhem a ten největší má na hlavě sněhovou čepici. Nejlépe je na tom ten o několik desítek metrů dál, - viz článek korálovec III - který bydlí ve kmenu. Je pouze suchý a daří se mu dobře. Já jsem si myslel, že v pozdním podzimu odejdou na věčné časy, a ono ne!

Dnes jsme našli další dva. Jednoho velikého a druhého malého! Více zde na blogu, když si kliknete korálovec jedlový III.
Korálovce jsou v mnoha zemích přísně chráněny a to pod pokutou. U nás jsou jenom ohroženy a máme je sledovat. Netrháme a tedy ani nejíme, že ano!!!
Zde je srozumitelně vidět, že se jedná o jedli....
Bylo tam opravdu, ale opravdu, několik pořádně velkých kousků....
Bylo tam i několik přestárlých plodnic. I ony byly nádherné....
Zde je na plodnici vidět ta zelená barva. Že by to byly řasy?
Druhá, odvrácená, část kmene...
Myceliem musí být prorostlá celá mnoholetá jedle. Jak bude asi kmen vypadat v příštím roce. Co myslíte? Chcete si v komentářích udělat předpověď?
Jakou asi má tato houba chuť? To ale nikdy nepoznáme, že ano...
vvvvv
Můžete nám tady někdo udělat školení jaký korálovec je teno....
....a ještě jaký je tento!
Nahlédnutí do přenádherného lesa. Buky, jedle, smrky a další dřeviny. Bohužel je to hodně, ale hodně daleko od civilizace. Pořádně pak bolí nohy....

Hlíva 2009 - 2010 I U padlé jedle

7. listopadu 2009 v 23:20 | Neměl jsem žádné velké očekávání, ale dnešní den byl zážitkem na celý život. To už se opakovat nebude! |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
Poprvé v letošním roce jsme putovali za hlívou, nejen ústřičnou,
a našli jsme i
KORÁLOVEC JEDLOVÝ a to prosím 22 přenádherných kusů na 2,5 metrech.
Byl to fantastický zážitek, který se dá prožít snad pouze jednou za život.
Je to vůbec možné, najít tolik plodnic pohromadě?

/O týden později, 14. listopadu, jsem o několik desítek metrů dál, našel další dva korálovce jedlové. Zde na blogu článek./

Nyní, v pondělí v noci, jsem se dozvěděl, že jsem zde ve hvozdu našel hlívu hnízdovitou. Nejedlá, vzácná, zapsaná v Červeném seznamu! Ohrožený druh! Už se těšíte, jsk si jí nasnímáte? Pro tento okamžik, pro toto zjištění, má cenu žít.... (Hlíva hnízdovitá má zde na blogu již samostatný článek!)
7. listopadu 2009:
sektor U padlé jedle !!!

Cesta je to daleká, únavná, ale v minulém roce, od podzimu do jara, přemnohokrát úspěšná. Jak to bude asi s hlívou ústřičnou vypadat letos? Stoupali jsme po dlouhý čas do hvozdu. Počasí nic moc. Zataženo, ale zima nám nebyla. Kopec nás zahřál.

Les v loňském roce byl plný hlívy. Bádali jsme, fotografovali a téměř vždy jsme si odnášeli přemnoho kilogramů této krasavice. V kuchyni pak byly hody. Mnohdy jsme se museli vybavit batohy s konstrukcí, abychom všechno odnesli do civilizace. Ono jí bylo sice hodně, ale musíte do taho také příčíst, že se jednalo o zimní měsíce. Houby byly plné zmrzlé vody a to byla ta těžká váha, hmotnost. Po rozmrznutí....
Na prvém snímku vypadají hlívy jako hodně veliké. Ve skutečnosti mají několik - dva, tři, centimetry. Snímáno makrem. 14. listopadu jsme, tedy o týden později, zjistili, že hlívičky na fotografii již o několik centimetrů opět povyrostly. Snímáno normálním objektivem. Uvidíme co bude příští týden. Snad je nikdo neukradne! Důležité je, že kolem těchto několika plodnic se dnes objeviy stovky malých, téměř neviditelných hlíviček. Pravděpodobně na stromě budou převeliké hody. Jinak nikde, až na jedinou výjimku, nic.

21. listopadu - Ve hvozdu je příšerné sucho. Hlívy na snímku s batohem jsme z tohoto důvodu museli dnes sklidit. Od minulého týdne povyrostly o jednou tolik. Stal se však zázrak. Tam, kde nebylo vůbec nic - těsně nad tímto velkým trsem - vyrostly tři malé trsy s několikacentimetrovými plodnicemi. I v okolí tohoto stromu se objevuje mnoho titěrných plodnic. Budou jich stovky, ba tisíce. Sucho je asi pravděpodobně ale zlikviduje. Uvidíme příště.


28, listopadu - Na lokalitu, U padlé jedle, jsme dorazili v časných ranních hodinách. Uprostřed lesní zarostlé cesty stalo auto a opodál se hvozdem šoulal opravdu přestarý, nemohoucí dědeček a jeho stařenka. Nechyběla ani jejich dcera, která již toho také hodně pamatovala. Hlívy, kolem kterých jsme od začátku listopadu poskakovali, měřili, fotografovali, obdivovali, byly utržené, zlikvidované. Srdíčko nás zabolelo. Hlívu samozřejmě si může sklidit každý, ale proč ještě likvidovat přírodu. Příště k plodnicím připíchneme cedulku. Netrhat výzkum ministerstva obrany, vojenského újezda Doupov a to pod pokutou 1 000 000 východoněmeckých marek. Jak nás uviděli, tak se čiperně odbelhali k autu a odfrčeli do civilizace. Utekli jak malé děti. Brzy jsme pochopili proč. Na ležících i stojících kmenech byly i s kůrou odervány i ty nejmenší hlívičky. Pravděpodobně pro svůj vysoký věk, nebyli již schopni lokalitu navštěvovat pravidelně, v delších intervalech. Někde se asi dočetli, že po hlívě určitě omládnou, že jim vrátí zdraví a dětství. Tak využili příležitosti a veškerou hlívu barbarsky zlikvidovali až na dřevo.... Tato lokalita je na dlouhou dobu vyřazena z vědeckého bádání! Pokračovat budeme někdy příště!

= = = U hlívy hnízdovité zde na blogu jsem vznesl otázku, jak moc hlíva potřebuje vodu a odkud si jí bere. Poraďte prosím!.
A to je ta výjimka. Už by se ta hlíva nohoře dala klidně sklidit. Ta dole má ještě čtrnáct dní čas. 21. listopadu jsme tyto hlívy nenašli. Strašně jsme si všichni pohádali, ale: Našli? Nenašli? jako v té pohádce. No, nenašli!

Letos můžeme zatím konstatovat, že v lesích se také objevují velké plodnice, které mají úplně jinou barvu. Světlounce hnědou, takovou vyšisovanou. Je to také ona? Je snad pouze starší? Snad ještě z minulé sezóny? Fotografie jsou zde na blogu. Vyřešeno, je to stále hlíva ústřičná! Má dušička má konečně pokoj....

Hvozd snad zná jenom pár lidí. Máte pocit, že jste vstoupili do pralesa, do chrámu božího. Vše umocnily sluneční paprsky, které přes ranní mlžný opar vybarvily les, stromy, keře. Barevný to zázrak. /Fotografování plodnic však nestálo za nic, neboť dole byl nedostatek světla./ Kdyby celé území nepatřilo armádě, tak by zde již dávno musela být vyhlášena rezervace. Takový je to zde skvost.

Chodili jsme od starých přelámaných, jak stojících, tak i padlých kmenů, od jednoho ke druhému a hledali titěrné hlívičky. Nikde nic. Vše marné. A to jsme se těšili, že si každý nějaký ten kilogram již odneseme. Přijeli jsme moc brzy, ještě nenastal hlívy čas.... Vysílačky mlčeli a tak bylo jasné, že i ostatní jsou neúspěšní.

Když ale les milujete, tak on miluje i vás. Skřítkové a především přenádherné, kvetoucí, dobře vybavené víly, vám připraví několik zázraků.

Sice už vidím špatně, ale tu nádheru nešlo přehlédnout. Trs u země byl malý, ale hlíviček několik. Byla to krása, která se zase tak často nevidí. Barva dokonalá. Fialková, ale hodně do tmavá, až černa. Vysílačky zachrochtaly, všichni se kolem buku semkli a obdivovali ten zázrak. Už víme, že i ta letošní sezóna bude úspěšná. (To jsou ty hlívy na hořejším snímku!)
Na věkovitém smrku jsme ještě nalezli úplně titěrné plodničky, ale usoudili jsme, že to hlíva nebude. Pravděpodobně šupinovka. O kousek dál už ale hlívy byly. Měly doslova několik milimetrů, ale s jistotou to byly ony. Za týden se přesvědčíme. Nejsou nějak moc světlé? O týden později, 14. listopadu, nezměnily svou velikost. 21. listopadu byly uschlé!

Opět jsme se rozděli-li a pomaloučku, polehoučku, potichoučku, šmejdili mezi věkovitými stromy. Najednou koukám a přede mnou na padlém stromě několik kotrčů. Nebyly to kotrčové byly to korálovci. Od maličkých až po velké, a i ty staré, znavené, tam byly. Příběh pokračuje v samostatném článku, Korálovec jedlový II . A nyní již i I a III.
Jak často nacházíte korálovce jedlového v přírodě. Našli jste někdy 22 kusů pohromadě? O týden později, jsem o několik desítek metrů dál, našel další dva. Jsou zde uveřejněny na blogu v samostatném článku. Připravujeme zájezd do šumavského pralesa. Povolení máme. Musíme rychle, než nás zaskočí sníh.
Staré hvozdy, pralesy, jsou přenádherné. Je to dědictví našich předků. Proč je ničíme? Proč je více nechráníme? Místo, aby se pomalu, ale jistě rozšiřovaly, tak se všude kolem nich kácí ve velkém. A to není dobře. To není správné!!!

Vandr na hlívu, korálovce jedlové, a chráněnou hlívu hnízdovitou, se koná v sobotu 14. listopadu. Mikrobusy budou přistaveny ve Velké Chuchli před vzorkovnou dveří.... Netrháme, pouze obdivujeme, fotografujeme, žasneme. Pro další informace, zde na blogu, klikni korálovec jedlový II. Pořádá agentura Tremp.

Brdy vojenské III - Jordán

6. listopadu 2009 v 11:14 | Za pevností a fantastickým výhledem sem míří davy lidí |  Brdy centrální
/.... text dopíši někdy brzy. Máte nějaké otázky, nebo znáte o tomto místě, oblasti, nějaké zajímavosti. Pište zde do komentářů, nebo na burle@seznam.cz

Názvem Jordán se označuje další dopadová plocha v centrálních, tedy vojenských, Brdech. Po částečném otevření újezda se tady pohybují, zejména o víkendech, stovky lidí. Nemají tady co dělat, ale co naplat, když paní Parkánová v souvislosti s americkým radarem, jim otevřela několik tras, ze kterých turisté unikají do celého prostoru. Výsledkem je, že veškerá, tedy tři hnízda čápa černého, zůstala v roce 2009 prázdná. Ani orel mořský nezahnízdil. O rušení tetřeva hlušce nemluvě.

Zájmu z řad sportovců a milovníků přírody se nelze divit. Je zde na co se dívat, co objevovat. Největší zájem je o zkušební pěchotní srub CE z třicátých let, který byl zde postaven z důvodů jeho ověřování. Teprve potom se začalo budovat opevnění kolem hranic republiky. Tento objekt si také zahrál ve filmu Obecná škola a v mnoha dalších. /Podrobnosti najdete na internetu. Stačí kliknout vojenské Brdy./ Celému okolí vévodí vrch Houpák /794 m/m/ s pevnůstkou, ze které je přenádherný výhled do okolí. A všude kolem roste nejedna zajímavá a chutná rostlina.

Je nelogické, že tato střelnice, která je určena zejména pro letadla, vtrtulníky, se jmenuje po vrchu Jordán, který je mimo bojový prostor. Uprostřed je naopak kopec Houpák, kde Němci postavili strážní srub, tak zvaný pixel. Z něho překrásný výhled. Podívaná na Jinecké hřebeny, ale i na Krušné hory, Klínovec. Odehrálo se tady již několik neštěstí. Zřítil se tady bojový vrtulník M-24 a bitevník L-159 Alca.

Z blízkého letiště, (Hejlák) údajně před německou okupací, odletěl Eduard Beneš s hrstkou věrných, důležitých osob, do Anglie.

Přístupová cesta na Jordán I: /Zdůrazňuji, že do této části je VSTUP ZAKÁZÁN !!! Zajímavá možnost je od nejvyšší hory Brd z Toku. Klikni si zde na blogu obsáhlý článek o tomto vrcholu, kde je i několik fotografií. Po hřebenovce, nebo po požárním průseku, jste za okamžik na Houpáku. Tuto cestu lze samozřejmě využít i obráceně.

Přístupová cesta na Jordán II:

Přístupová cesta na Jordán III:

VZPOMÍNKA: Stáli jsme takhle v Brdech na Jordánu, tam, jak je ten bunkr z třicátých let. Umazaní, vše maskovaný a zejména náš věk odpovídal. Přijela obrovská skupina mladých lidí na kolech. Dívky přenádherné, kluci před vojenskou základní službou, na kterou již bohužel nemuseli již nikdy jít. Zkrátka ňoumové.

Podíval jsem se na ně zlým pohledem: "Co tady děláte? Jste v zakázaném prostoru! Od každého z vás dostanu pokutu 2000,- korun. Vy ale asi ještě nemáte žádný příjem, že ano! Tak to bude za pouhých pět set." Všichni byli dokonale zaskočeni a holky na mrtvici.

Nechal jsem je chvilku přemýšlet a pak jsem se je snažil zachránit. "My vám tu pokutu odpustíme, ale pouze za podmínky, že nám s něčím pomůžete." Ozval se příšerný jásot, že tedy ano.

Ukázal jsem jim na tři protiletadlové zrezivělé kanóny, které stály za pevnůstkou. Byly ale téměř funkční. "Potřebujeme je dostat tam nahoru na kopec. Tak se do toho pusťte. Do večera máte co dělat!"

Koukali na nás nevěřícně a přemýšleli jak to zvládnou. Jedná dívka se na mne podívla řka. "Vy si z nás děláte legraci, že ano?" Já odpověděl. "ANO!"

Byli rozumní a tak se z jejich houfu ozvalo: "To jste nás tedy dostal."

To ale ještě není konec. Když jsme pak šli za nima po asfaltce, tak najednou koukáme a pětistovka. O kousek dál poletovaly další bankovky. Opět se stal na Brdech zázrak. Svatý Florián nás miluje....

! ! ! Profesionální fotograf vám stále radí. Stačí kliknout na článek Rozhovor - fotografujeme houby ! ! !

VZPOMÍNKA: I nyní jsem se toulal v této oblasti sám. Hub plné lesy, ale kam je dát, košík nebyl a do igelitky, v žádném případě. Rychle začalo ubývat světla, slunce se odebralo do hajan. I já jsem si honem našel příhodné místo. Něco málo jsem pojedl a protože v noci bývá pořádná zima, tak jsem měl v batohu spacák. Jinak jezdím pouze s karimatkou a přikrývám se celtou. Zalehl jsem na kopečku uprostřed bažiny a nechal si něco pěkného zdát.

Patřím ještě mezi ty milovníky přírody, kteří ještě v sobě mají geny pračlověka, dávného lovce. Když ležím pod širákem v lese, i ve spánku, v podvědomí, slyším, co se v chrámu přírody, hvozdu, široko daleko, děje. Bylo již k ránu a já jak jinak jsem neslyšel vůbec nic! Najednou se probudím, kulicha přes oči. Povytáhnu se, nadzvednu kulicha a koukám, jak kanec na kance. Všude kolem mě obrovské množství divočáků. Jediné štěstí bylo, že to byli lončáci a ještě mladší. Bohudík byli jenom zvědaví a já nebyl ani tak moc vyděšen. Od té doby jsem se zařekl, že uprostřed lesa, již nikdy nebudu spát ve spacáku. Do torny jsem přibalil dýku. Teprve druhý den jsem si uvědomil, že divočáci byli pouze dorostem, ale bylo jich mnoho. Tak moc, že kdyby přeze mne přeběhli, tak jsem byl ušlapán...

A to není všechno. Určitě platí pravidlo, vše do třetice. Opět spím v Brdech pod Jordánem v bažinách, na sobě pouze celtu a u ruky dýku. Patřím mezi ty, kteří i ve spánku slyší vše, co se v brdském hvozdu děje. Nyní jsem opět neslyšel nic! Probudilo mě mlaskání a funění. Nade mnou se sklánělo několik obrovských příšer. Už to nebyli lončáci ale dospělé kusy. Dostal jsem strach. Hrál jsem -tak jak jsem se dočetl v májovkách - roli mrtvého brouka. Když to prý platí na medvěda, tak proč ne... Ani jsem se nepohnul, snad jsem ani nedýchal. Najednou rachot a byli pryč. Mobil -to je pro bezpečí člověka v horách a v lesích vynikající věc- jsem měl vypnutý a stejně bych byl mrtvý a moc by mě nepomohl. Je hrozná blbost potulovat se krajem, po lesích sám. Když ale ono je to tak nádherné... /Nechceš se ke mně přidat?/

Fotografie hub a rostlin, včetně textů, najdete zde na burle.blog.cz.
Brdy jsou přebohaté na houby. Je zde co objevovat. Zdejší hvozd je houbařským rájem....
Šiškovec černý. Ten třeň ve skutečnosti, tak tmavý není. Fotoaparát tu krásu, tak nějak vytvořil sám.

Povídání od vás: /Pavel/ - těch pomníčků je více. Ten, který je nedaleko bunkru CE pod Houpákem je na paměť pilota Vašíčka, který zde zahynul celkem nedávno (rok si v této chvíli nevybavím) při cvičném letu s letounem L-159 Alka. Stalo se to sice v této oblasti, ale jinde. Ten pomníček je ale na nejfrekventovanějším místě.

Pak je zde ještě křížek nedaleko silnice, pokračující od bunkru na jih (k cestě "Aliance"), již nedaleko souvislého lesního porostu (cca 30m pod silnicí). Je na památku tří letců ve vrtulníku Mi 24 ze "základny" v Plzni-Líních, kteří se zde zřítili (a zahynuli) tuším někdy koncem 80.let 20.stol. Přesnější info lze nalézt na serveru Brdy.net.