!pozor - Celá tato causa je uzavřena, vysvětlena v článku Getsemanka část druhá - pozor!
* * * /18. 11. 2009/ -Obdržel jsem informaci, že Lesy České republiky, závod D, likviduje rezervaci. Stát jí vyhlásil, stát se o ní nestará, a tak pilaři mají pré.... Dokončení někdy začátkem příštího týdne. musím to tam jít překontrolovat, abych nepsal a nefotografoval bludy. Oznámení jsem však již na Středočeském krajském úřadě podal! Udělal jsem dobře? Budeme přírodu chránit, bránit, nebo jen koukat jak jí mamonáři ničí...
Bude v letošním roce 2010 v Brdech hnízdit čáp černý a orel mořský? U Horní hráze, pro davy cyklistů madam Parkánové, určitě ne. Ó jak rád bych se mýlil! Přiletíš Kristýno...
Na následujícím snímku pro davy kolařů opuštěné hnízdo čápa černého, na kterém ornitologové připevňovali mladým vysílačky, a pak je sledovali při jejich letech do Afriky. Jistě si vzpomínáte na ty přenádherné rozhlasové relace pana Bobka. Není to ten ředitel ZOO?
Zde uveřejním zanedlouho dopis, vyjádření od hejtmanství středočeského kraje. Když jsem si přečetl ty nepravdy, lži, tak jsem málem dostal infarkt. Přijďte v úterý podpořit živé i neživé obyvatele Brd!!!
/Více na burle.blog.cz/
UŽ JE TO TADY !!! UŽ JE TO TADY A JAK TO ASI SKONČÍ? BUDOU GETSEMANKY PRALESEM!!!
Vážený pane Burle,
odpovídám na Vaše podání ze dne 16.11.2009. Odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení ochrany přírody a krajiny (dále jen orgán ochrany přírody) prověřil Váš podnět z hlediska platných právních předpisů, s vazbou na vyhlašovací dokumentaci ke zřízení přírodní rezervace Getsemanka I. a II. (dále je PR Getsemanka) a na místě provedl terénní šetření. Z hlediska obsahu podnětu, šlo o prověření kácení (zejména jedlí) a devastace (ničení chráněných rostlin) v PR Getsemanka nad Stupkovým křížem.
Komentář Václav Burle:
Myslíte si, že právní předpisy jsou vždy rozumné? Nejsou! Odborníci, placeni státem z peněz daňových poplatníků, již řadu let tvrdí, oprávněně, že v rezervacích se kácet nemá a veškeré padlé dřevo se má zanechat na místě. Dále doporučují, aby se již konečně obě Getsemanky spojily a k nim se ještě navíc připojily přilehlé bukové porosty, které leží vedle červených pruhů!
V této souvislosti si můžeme ukázat na jeden podobný příklad. Desítky let už soudruzi a nyní jejich pokračovatelé diskutovali s odborníky jest-li se mají vyhlásit Brdy Hřebeny Přírodním parkem. Kecali a kecali, diskutovali a diskutovali a výsledek za milióny proplacené státem nic. Pak přišel hrdina pan Rath a během doslova několika dní celou tuto dlouholetou kauzu vyřešil. Děkujeme. A tak by to mělo být i s Getsemankou I a II. Dále budu používat slůvko pralesy. Obě přírodní rezervace by se v ně měly za další staletí proměnit. To je jediná cesta, jak tuto krásu zachovat našim pravnukům a dalším pra pra pra pra!
Při kontrole bylo zjištěno, že těžba proběhla v PR Getsemanka v části porostu 504 C /-nevíte prosím někdo, kde je to 504 C -vb-/ a další zjištěné zásahy proběhly v jejím ochranném pásmu. V době konání kontroly již těžba neprobíhala a dle slov zástupce LČR, s.p., které mají právo hospodařit s majetkem státu na předmětných pozemcích není v nejbližší době další těžba plánována. Tento zásah byl proveden v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem pro lesní hospodářský celek 1173 Spálené Poříčí, s platností od 1.1.2001 do 31.12.2010, v němž je zapracováno závazné stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.). Současně je uvedený zásah také v souladu s plánem péče o PR Getsemanka, který byl řádně projednán a schválen příslušným orgánem ochrany přírody dne 27.3.2009 pod č.j. 048024/2009/KUSK. V současnosti platný plán péče řeší negativní vlivy absence lesnického hospodaření v minulosti, které se projevuje velkým výskytem stejnověkých a hustě zapojených porostů bez přítomnosti dalších etáží. Dále tento koncepční dokument deklaruje nutnost zvýšit prostorovou a věkovou heterogenitu porostu s postupným převodem na přirozenou dřevinnou skladbu. Plán péče navrhuje takové zásahy, které probíhají na menších plochách a umožňují využití přirozeného zmlazení geograficky původních druhů dřevin. Při provedené kontrole nebylo zjištěno, že by v PR Getsemanka byly káceny jedle, těžen byl pouze smrk a buk. Dále ani z jiných podkladů, které má orgán ochrany přírody k dispozici (zejména plán péče), nevyplývá, že by se v této části rezervace měly jedle nacházet. S tím souvisí i zmiňovaný odvoz 5 kusů korálovce jedlového (Hericium flagellum). Korálovec jedlový sice upřednostňuje jedli, ale může se objevit i na smrku, nelze se tedy vyjádřit k jeho možnému výskytu na pokácených stromech ani k udávanému množství jedinců. Ani v tomto případě však orgán ochrany přírody nemá k dispozici informace, které by potvrzovaly přítomnost korálovce jedlového v PR Getsemanka. Korálovec jedlový není ani zvláště chráněným druhem ve smyslu části páté zákona č. 114/1992 Sb., a nepožívá tedy přísnější ochrany než ostatní obecně chráněné druhy rostlin.
Jedna z vandráckých, trempských, houbařských, botanických základen. Tlachání - potlach - je i pro tebe. Už se těšíme, jak nás navštívíš....
Komentář Václav Burle: Oni tvrdí, že v pralese je povoleno těžit. To je samozřejmě pravda, ale. Ve stejném dokumentu, ale odborníci říkají, že by se tam těžit nemělo a veškerá padlá i vytěžená dřevina by měla v rezervaci zůstat, vykřičníky tři!!!
Dále se v dokumentu výše uvádí těžba v ochraném pásmu. Odborníci již dávno tvrdí, že ochranné pásmo je třeba zrušit a rovněž z něj již konečně udělat rezervaci. Vezměte si příklad od pana hejtmana Ratha! Proč se zde vůbec těži buk? V jednom případě se vykácel a ihned se tam vysázel smrk. A to je barbarství! Buky se zde těží pouze pro prachy. jiný důvod nevidím. Já jako odborník na dřevo uvedu tento příklad. Buk, dub je dnes předrahou surovinou. Dveře ze smrku, interiérové, koupíte u mne v prodejně - srdečně vás zvu - bez DPH za 4000,- korun. V buku, dubu za minimálně třikrát tolik. A vo tom to je, že ano Lesy České republiky.
LČR je však nutno rovněž pochválit. Oni totiž musí vydělavat penízky. Vždyť musí dávat živobytí svým zaměstnancům a jejich rodinám. Pakliže by jejich prioritou byla příroda, tak.... Hrůzné problémy jsou samozřejmě nejen v rezervacích, ale v i v celém hvozdu, včetně Brd vojenských.
Uvedu jeden hrůzný příklad. V rezervaci Na skalách - nutno je pochválit - vysázeli lesníci několik jedlí. Dali k nim kůly a kolem pletivo na ochranu proti zvěři. Zanedlouho vše lehlo na zem a já jsem byl přesvědčen, že to hajný nechá opravit. Nenechal. Vzal jsem šutr a začal společně se spoluvandrovníky uvádět vše do patřičného stavu. Stejně to nepomohlo. Neměli jsme potřebný vercajk. A tak tam ty jedličky živoří dodnes!
V dopise se říká - stejnověké porosty-. Ano, to se týká II. Vám, kteří to tam neznáte toto: Buky mají v obvodu doslova několik centimetrů. A já se ptám, kam se poděly ty staré stromy. Kdo je vykácel? Já jako laik si myslím, že tam není potřeba prosvětlovat. Je ale potřeba padlé dřeviny po vichrech a podobně, nechat ležet a ne je odvážet. Toto je názor odborníků, znalců, vědců. Viz příslušné materiály. Proč, ale se nyní vykácely ty silní jedinci a ne ty slabé kusy?
Já jsem NIKDY netvrdil, že se v rezervaci kácely jedle. Já jsem pouze tvrdil, že jsem je viděl složené na nedalekém úložišti kmenů!!!
Navíc již existuje nový plán na období 2009 - 2018 a tam se již píše úplně něco jiného. -vb- Podepsal pan Obermajer 7.12009.
A tyhle byliny jsou plevel, nebo snad jen ohrožené, nebo dokonce přísně chráněné. Podle mého názoru je to úplně jedno. Musíme udělat vše, aby existovaly i po další tisíce let. My tady nebudeme, ale ty přenádherné rostliny tady musí navždy být. A vo tom to je....
"A toho korálovce jedlového jsem vyfotografoval kde?" /viz snímky na burle.blog.cz/ Kdo z vás úředníci, tam pravidelně chodí bádat kolem hub? Přihlašte se! Byl tam nádherný špalek, který ze dne na den zmizel. Netvrdím, že ho odstranily Lesy. Mohl ho klidně odvézt nějaký houbař, badatel. Ale fakt je, že je pryč! Stejně tak zmizely dvě informační tabule v hodnotě cca - možná i dvaceti tisíc. Kdo je odřezal, pane řediteli Lesů ČR?
"Korálovec jedlový není ani zvláště chráněným druhem". To je odpověď pana úředníka!!! Každý houbař ví, že korálovce z přírody mizí závratným krokem. Není tedy již čas ho vyhlásit za státem chráněného - a to podle vzoru pana Ratha, ze dne na den - než čekat, až bude úplně zlikvidován? To se právě v této oblasti stalo čápům černým a orlům mořským. Kde jsou ta jejich slavná rozhlasová hnízda? Kde jsou ty loňské sněhy, kdy o Kristýnách byly plné noviny, časopisy, televize, rozhlas....
K ničení chráněných rostlin těžkým traktorem lze říci, že botanické průzkumy provedené v PR Getsemanka zaznamenaly výskyt chráněných druhů měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) oměj vlčí mor (Aconitum lycoctomum), které by se mohly vyskytovat v předmětné části rezervace s těžebním zásahem. Dle zjištěných údajů by však těžiště výskytu mělo ležet v jiné části rezervace. Tyto rostliny jsou však zvláště chráněny dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., pouze v kategorii ohrožené a platí pro ně ustanovení § 49, že se ochrana podle zákona na tyto rostliny nevztahuje, když rostou přirozeně uvnitř jiných kultur a jsou-li ničeny, poškozovány nebo rušeny v přirozeném vývoji v souvislosti s běžným obhospodařováním těchto kultur, což odpovídá i tomuto případu. Používání traktorů při těžebních zásazích je doporučováno samotným plánem péče. V rámci provedené kontroly nebylo zjištěno významné poškození půdního povrchu způsobené traktorem při přibližování kmenů po provedené těžbě. /Píše Václav Burle - a co ty hluboké vyjeté koleje!!!/
Přečtěte si ty řádky nahoře prosím pozorně. Za prvé jsou lživé, neboť všude tam, kde se kácelo, rostou chráněné rostliny, chráněné státem! Možná je jich méně, než v nedaleké "oplocence", ale jsou tam všude!!! Nebudu se na toto témě rozepisovat, najděte si zde na internetu materiál společnosti -teď si nemohu vzpomenout jak se jmenuje- která tady dělala pro stát průzkum. Uvedu například lilii zlatohlávek, kyčelnici devítilistou, kyčelnici cibulkonosnou atd. Musel bych psát do nekonečna. Psát pane úředníku, že ochrana se na tyto rostliny nevztahuje protože jsou pouze v kategorii ohrožené je blbost do nebe volající. Dnes jsou pouze OHROŽENÉ, a zítra už třeba nebudou ani existovat! Oni si úředníci totiž neuvědomují, že ty přírodní rezervace jsou v Brdech převfelice maličké. Jsou to zázraky nejen české přírody, ale světové. Kdy si to úředníci konečně uvědomíte!!!
Prý nebylo zjištěno významné poškození traktorem. Ten tam totiž vůbec neměl co dělat!!!
Orgán ochrany přírody nezjistil žádné porušení povinností ze strany LČR, s.p., které mají právo hospodařit s majetkem státu na předmětných pozemcích, vyplývajících z platných právních předpisů. Velice si vážíme Vašeho aktivního přístupu, kdy se zajímáte o aktuální stav chráněných území, protože aktivní přístup veřejnosti je jedním ze základních pilířů zajišťování praktické ochrany přírody, a to nejen ve Středočeském kraji.
S pozdravem
Ing. Miroslav Karas vedoucí Odboru interního auditu a stížností
S tímto Vašim vyjádřením nesouhlasím a žádám Vás pane Karas, aby jste tuto mojí, naši, stížnost předal nadřízenému orgánu! Rezervace se nejen v Brdech musí chránit a rozšiřovat!!!
Náhlednutí do Brd v podzimním čase.... Neničit, chránit, předělat na chráněný prales....
V příštích dnech to ještě po sobě přečtu, opravím a doplním. Nyní ještě několik čísel, která hovoří sama za sebe...
V České republice vytváří hodnoty cca 776 623 pracujících. Tedy necelých osm procent obyvatelstva. Úředníků je 550 000 kusů. Jak pracují, to je vidět na devastaci Getsemanek. Příslušníků veřejné bezpečnosti bylo za komunistů 25 000. Dnes jich je všetně policejních úředníků 70 000 kusů. K tomu ještě strážnící, bezpečnostní agentury.... U nás na obci byl za komunistů předseda MNV, funkce neplacená a tajemník. Dnes jich tam pracuje 11 kusů. průměrný plat, to nechtějte ani vědět. Můžeme tedy konstatovat, že osm procent lidí živí všechny ty ostatní.
A proč bojuji za přírodu a proč jsem stále za blbce? Uvedu jeden příklad. U Krt je přenádherný lom, chráněný státem. Všude na Jesenicku, opakuji všude, doslova na každém rohu, jsou panely, které zakazují v této oblasti jakoukoliv devastaci přírody. Přišel soudruh, rybář, a vysadil v lomu v přenádherně čisté vodě, plné obojživelníků, vážek atd. ryby. Kapry, amury, tolstolobiky. Na můj popud tam přijela kontrola, která konstatovala, že žádné ryby neviděla. Pouze jsem se jich otázal. Hodili jste rohlík na hladinu. Nehodili, zněla odpověď, neměli jsme rohlík. Potom se však prořekli, že jim starosta obce potvrdil, že tam ryby jsou. Do dnešního dne k žádné nápravě nedošlo. To je to naše ouřednictvo. Já vlastně dělám jejich práci.
!!! * * * Děkuji vám za vaše mejly a zejména tobě neznámý kamaráde * * * !!!
Představte si, že existuje materiál náměstka středočeského kraje Miloše Petery o přípravě k vyhlášení Brd chráněnou krajinou oblastí! To co jsem napsal, na této straně, je teda logické a pravdivé!!!
Představte si, že existuje materiál náměstka středočeského kraje Miloše Petery o přípravě k vyhlášení Brd chráněnou krajinou oblastí! To co jsem napsal, na této straně, je teda logické a pravdivé!!!
* * * /13. ledna 2010/ - k mému nesouhlasu byla na Středočeský krajský úřad k mé stížností a protestu proti vyjádření odpovědných pracovníků odboru životního prostředí z dnešního dne atd. svolána porada k vyjasnění názorů. Bude pro mne ctí, když vy všichni milovníci Brd příjdete podpořit nejen mne Václava Burleho, ale všechny živé i neživé obyvatele brdského hvozdu. Schůze se kona v úterý 19. ledna v 8,00 hodin na Středočeském krajském úřadě. III. patro, kancelář číslo 3108, Ing Miroslav Karas....
! ! ! Komentuje O. Čížek: /Chybějící čárky, háčky a další nepřesnosti, jsou způsobeny mým počítačem. Neumím to opravit. Václav Burle/ Dobry den, pane Burle dozvdel jsem se, ze vam neni jasny provadeny management a jeho cile. Pokud mate nejake konkretni dotazy, prosim o jejich strucne formulovani. Strucne je managemnt koncipoban tak, aby se zajistil kontinualni vyskyt chranenych druhu rostlin a zivocichu i v budoucnosti. Samozrejme nejen chranenych, ale i druhu nejakym zpusobem vazanych na (jedlo, javoro) buciny. Uznavam, ze huste bukove lesy mohou pusobit estetickym dojmem, a ze se muze zdat soucasna pece pro laika radikalni a mozna az destruktivni, jde ale opravdu jen o zdani. Problematika "prirozenosti" porostu a prirozene dynamiky spociva v tom, ze funguje v krajinnem meristku coz 29ha rezervace opravdu neni. Pokud nechceme mit jen prazdnou kulisu, ale zive misto musime napodobovat prirozene procesy. Pro tento typ ochrany (ktere se rika aktivni) jsou zakladni dva duvody. Uzemi je pomerne homogeni co do stari bukovych porostu, pokud je nechame bez zsahu, ktree budou iniciovat jejich postupne
Zmlazovani, tak nam jednou behem velmi kratke doby, porozt zaniknou. Druhym duvodem je, ze v ramci bukovych porostu nejsou jen druhy rostlin a zivocichu husteho lesa, ale PREDEVSIM ruznych sukcesnich stadii a dosavadni zpuob pece jim nevyhovoval (Prikladem, ze zapojene bukove porosty, nejsou vhodnym biotopem pro radu rostlin muze byt mesicnice. I kdyz je roztrousene i v ramci PR, po vzniku paseky mimo mzchu se zde radikalne zvedla jeji abundance). Bezzsahove hospodareni se ukazuje, ze nebyla dobra cesta, u skupin ci druhu o ktreych jsou nejkae relavantni hostoricke udaje pozorujeme jejich postupne vymirani. Problem s pohledem na ochranu prirody je, ze si ji pleteme se zahradkarenim. Naroky organismu jsou velmi ruzne a cilem pece by melo byt se snazit maximalni merou diverzifikovat stanoviste a vytvorit jejich co nejpestrejsi mozaiku.
Jeste si dovolim kratkou poznamku, za navrhem PP si s kolegou stojime. Byl konzultovan s celou radou dalsich odborniku (pokud PP nemate doporucuji si jej precist, zazadejte si na prislusnem odboru KU, ja vam jej poslat nemohu, neni mym majetkem). Je pravda, ze jsem nevidel jak probihaji vlastni zasahy, ALE verim ze jsou v suladu s PP! Hajnym (ted asi pouzivam spatny termin, patrne je polesnym) je pan Hrdina, jedna se o velmi osviceneho lesnika a znalce prirody, ktery i kdyz nemusi, pestuje lesy prirozenym zmlazovanim v podrostu, pouziva prakticky jen clonnou a kotlikovou seč, nahrazuje smrk v Brdech bukem, tedy pestuje lesy tak, jak si jen OOP mohou nechat zdat!
Preji vam pekny den O. Cizek
Preji vam pekny den O. Cizek
OTÁZKY na uznávaného odborníka O. Čížka: Odpovědi jsou v následujím jeho dopise. Pane Čížek děkuji Vám za Vaši rychlou odpověď. Z Vašich řádek však cítím, že jste asi na burle.blog.cz nečetl můj článek "Getsemanka likvidace" a k tomu vyjádření Středočeského krajského úřadu a mé následné poznámky. Vyjádření úřadu přece jde proti vašemu výzkumu a návrhů na zlepšení. Já Vás pouze prosím o informace zda mé názory jsou správné nebo bludné. Prosím rychlou odpověď, neboť v úterý je ke Getsemankám svolána na můj popud debata.... Kdyby jste se mohli zúčastnit, tak by to bylo prima. Váš materiál znám a z něj rovněž vychází mé názory. Podobné jsou i v materiálech o vzniku CHKO Brdy!
Domnívám se: 1/ že se v těchto rezervacích nemá kácet, jak i vy píšete, nebo když ano, tak se má dřevní hmota nedhat ležet na zemi. Na Getsmance I se nekácí, leží tam staré kmeny a je to skoro prales. Je to fantastické. Proč by tak nemohla vypadat i jednička.
2/ do Getsmanky II vjel traktor a kacely se tam buky a to samozřejmě ty nejstarší, pro prachy. Těžký stroj tam vyjel hluboké koleje. a vše ničil!
3/ i vy přece ve Vašem materiálu píšete, že by se obě Getsemanky měly spojit dohromady a to včetně ochraných porostů.
atd. atd. vše je na burle.blog.cz Jsou tyto body a mé komentáře v článku Likvidace Getsemanky snad blud? Není již čas tyto dvě rezervace spojit v jednu?
Prosím podívejte se na ten článek na burle.blog.cz a řekněte jestli mám pravdu nebo jsem amaterský pitomec. Děkuji Václav Burle tlf. 257 941 315
Domnívám se: 1/ že se v těchto rezervacích nemá kácet, jak i vy píšete, nebo když ano, tak se má dřevní hmota nedhat ležet na zemi. Na Getsmance I se nekácí, leží tam staré kmeny a je to skoro prales. Je to fantastické. Proč by tak nemohla vypadat i jednička.
2/ do Getsmanky II vjel traktor a kacely se tam buky a to samozřejmě ty nejstarší, pro prachy. Těžký stroj tam vyjel hluboké koleje. a vše ničil!
3/ i vy přece ve Vašem materiálu píšete, že by se obě Getsemanky měly spojit dohromady a to včetně ochraných porostů.
atd. atd. vše je na burle.blog.cz Jsou tyto body a mé komentáře v článku Likvidace Getsemanky snad blud? Není již čas tyto dvě rezervace spojit v jednu?
Prosím podívejte se na ten článek na burle.blog.cz a řekněte jestli mám pravdu nebo jsem amaterský pitomec. Děkuji Václav Burle tlf. 257 941 315
Komentuje Oldřich Čížek:
Dobry den,
nasledujici mejl posilam primarne panu Burlemu, ale preposilam jej zaroven panu Maxovi a panu Hrdinovi. Obsah mejlu je stanoviskem mym a kolegy Samaty s kterym jsme zpracovali plan pece (PP) na Getsemanky, k soucasnemu stavu v MZCHU. Obsah mejlu vychazi z korespondence mezi mnou a panem Burlem, reaguje na jeho vznesne dotazy a na jeho reakce na muj predchozi mejl.
nasledujici mejl posilam primarne panu Burlemu, ale preposilam jej zaroven panu Maxovi a panu Hrdinovi. Obsah mejlu je stanoviskem mym a kolegy Samaty s kterym jsme zpracovali plan pece (PP) na Getsemanky, k soucasnemu stavu v MZCHU. Obsah mejlu vychazi z korespondence mezi mnou a panem Burlem, reaguje na jeho vznesne dotazy a na jeho reakce na muj predchozi mejl.
Nejdrive znovu zrekapituluji cile planu pece a prostredky, kterymi chceme dosahnout jeho naplneni. Cilem by melo byt zajisteni kontinualniho vyskytu chranenych a zajmovych druhu rostlin a zivocichu (tedy v tomto pripade vazanych na buciny). V PP se doslova pise: " Dlouhodobým cílem je vytvoření stanovišť a společenstev, které se budou blížit současným představám o stavu území neovlivněného člověkem." S odstupem casu musim uznat, ze vetu lze chapat i zavadejicim zpusobem, nastesti v prislusnem odstavci vse vysvetluje posledni veta: "Vzhledem k současnému
stavu porostů je nutné v následujících několika dekádách přistupovat k výchovným zásahům. Malá rozloha území a charakter okolních porostů povedou ale patrně k nutnosti kontinuálního používání korigujících opatření." Jinak receno, prostredkem dlouhodobeho zachovani druhu ci spolecenstev, NENI bezzasahovost. NAOPAK, pro jejich preziti je nutne do uzemi aktivne zasahovat.
stavu porostů je nutné v následujících několika dekádách přistupovat k výchovným zásahům. Malá rozloha území a charakter okolních porostů povedou ale patrně k nutnosti kontinuálního používání korigujících opatření." Jinak receno, prostredkem dlouhodobeho zachovani druhu ci spolecenstev, NENI bezzasahovost. NAOPAK, pro jejich preziti je nutne do uzemi aktivne zasahovat.
Pokusim se vse vysvetlit jeste jinak. Velmi zkreslene receno, to co v Getesemankach
chranime, jsou bukove (javoro-bukove, jedlo-bukove) porosty a organismy na ne vazane.
Drive (pred prichodem cloveka) fungovala dynamika porostu v krajinnem meritku.
Na stovkach az tisicich km2 dochazelo k disturbancim vetrem, vodou, ohnem,
velkmými býlozravci atp. V lesích se tak daly najít porosty bez stromů, v
různem stupni zmlazení az v různem stari. Ve vsech techto stadiich nalezneme
jiny druhy organismu. Nyni mame na vytvoreni vsech sukcesnich staii pouze 26ha
rezervace. A zde nemuzeme spolehat na nahodne disturbance. K cemu by doslo, ci
presneji k cemu zde predchozi peci doslo? Porosty josu v soucasne dobe stejnoveke,
v rezervacich prakticky nenejdeme mladsi porosty, ci mista bez stromu, casem
(50-80? let) dojde k tomu, ze behem nekolika let se vsechny porosty prakticky naraz
rozpadnou, a pro zmenu zde budeme bez stadia vzrostleho lesa. Predchozi
generece ochrancu prirody vnesly do mysli laicke (ale i casti odborne) verejnosti
nebezpecny mem - a sice , ze buciny maji byt slozeny z hustych a starych
porostu. To ale neni pravda!!! V porostech ktere napodobuji "pralesni
dynamiku" musi byt zastoupeny vsechny vyvojove stupne, a tedy NA CASTI i
huste, vzrostle porosty.
chranime, jsou bukove (javoro-bukove, jedlo-bukove) porosty a organismy na ne vazane.
Drive (pred prichodem cloveka) fungovala dynamika porostu v krajinnem meritku.
Na stovkach az tisicich km2 dochazelo k disturbancim vetrem, vodou, ohnem,
velkmými býlozravci atp. V lesích se tak daly najít porosty bez stromů, v
různem stupni zmlazení az v různem stari. Ve vsech techto stadiich nalezneme
jiny druhy organismu. Nyni mame na vytvoreni vsech sukcesnich staii pouze 26ha
rezervace. A zde nemuzeme spolehat na nahodne disturbance. K cemu by doslo, ci
presneji k cemu zde predchozi peci doslo? Porosty josu v soucasne dobe stejnoveke,
v rezervacich prakticky nenejdeme mladsi porosty, ci mista bez stromu, casem
(50-80? let) dojde k tomu, ze behem nekolika let se vsechny porosty prakticky naraz
rozpadnou, a pro zmenu zde budeme bez stadia vzrostleho lesa. Predchozi
generece ochrancu prirody vnesly do mysli laicke (ale i casti odborne) verejnosti
nebezpecny mem - a sice , ze buciny maji byt slozeny z hustych a starych
porostu. To ale neni pravda!!! V porostech ktere napodobuji "pralesni
dynamiku" musi byt zastoupeny vsechny vyvojove stupne, a tedy NA CASTI i
huste, vzrostle porosty.
Abychom zachovali kontinuitu, musime proto vmestnat drivejsi deni v krajine do nasi zahradky - zde do Getsemanek. To uz ale nevystacime s prirodou, ale musime si pomoci, musime porosty vhodne redit, musime vytvaret gapy (mytinky), musime ovlivnovat zmlazovani. Proto se v
techto rezervacich musi i kacet!!! Uznavame, ze huste bukove porosty
pusobi kouzelne, ale je to jen cast "ekosystemu" buciny. A prave v
Getsemankach chybi (diky mylne predstave o bezzsahovosti) ostatni slozky, ktere
musime urychlene do porostu vnest, jinak nam jednou prakticky naraz porosty
zaniknou. Pojem pralesa je diky spatne koncepci predchozi OP mylne chapan! Nema to by uzemi kde se nebude zasahovat, ale ktere bude napodobovat to co v prirode kdys bylo, tedy ruzna sukcesní stadia, ruzne stare a zapojene porosty. Drivejsi krajinnou mozaiku stanovist musime
dostat do nasi zahradky, jinak nam rada (vestsina?) zajimavych druhu casem
vymre. A ze se tak deje muzeme treba ilustrovat v Libickem luhu, coz je Mekka
ceske OP. Jedna se o "prales", misto kde se jiz nekolik desitek let
nekaci. U par prozkoumanych skupin, je videt jak zde druhy postupne vymiraji.
techto rezervacich musi i kacet!!! Uznavame, ze huste bukove porosty
pusobi kouzelne, ale je to jen cast "ekosystemu" buciny. A prave v
Getsemankach chybi (diky mylne predstave o bezzsahovosti) ostatni slozky, ktere
musime urychlene do porostu vnest, jinak nam jednou prakticky naraz porosty
zaniknou. Pojem pralesa je diky spatne koncepci predchozi OP mylne chapan! Nema to by uzemi kde se nebude zasahovat, ale ktere bude napodobovat to co v prirode kdys bylo, tedy ruzna sukcesní stadia, ruzne stare a zapojene porosty. Drivejsi krajinnou mozaiku stanovist musime
dostat do nasi zahradky, jinak nam rada (vestsina?) zajimavych druhu casem
vymre. A ze se tak deje muzeme treba ilustrovat v Libickem luhu, coz je Mekka
ceske OP. Jedna se o "prales", misto kde se jiz nekolik desitek let
nekaci. U par prozkoumanych skupin, je videt jak zde druhy postupne vymiraji.
K vasim trem konkretnim dotazum. pokusim se na ne odpovedet, nicmene priznavam, ze jsme se jeste nestacili osobne do Getsemanek podivat, vychazime z cca 20ti fotografii a popisu 4 osob. Vezmu to od zadu.
3/" I vy
přece ve Vašem materiálu píšete, že by se obě Getsemanky měly spojit dohromady
a to včetně ochraných porostů."
přece ve Vašem materiálu píšete, že by se obě Getsemanky měly spojit dohromady
a to včetně ochraných porostů."
Nevim zda spravne chapu dotaz. Ano, bylo by vhodne obe Getsemanky propojit, což navrhujeme i v PP. Mezi nimi sice doslo k vysadbam smrku, nicmene v podrostu jsou stale byliny bucin, buk zde
misty i sam prirozene zmlazuje. Co se tyce vlastni pece, bude se jednat o desitky (stovky) let, nez senam podari dosahnout toho co bysme zde chteli. Je nutne uzemi vyhlasit, coz patrne neni snadna vec a nejakou dobu tento proces trva. V jake administrativni fazi vec v soucasne dobe je nevim.
misty i sam prirozene zmlazuje. Co se tyce vlastni pece, bude se jednat o desitky (stovky) let, nez senam podari dosahnout toho co bysme zde chteli. Je nutne uzemi vyhlasit, coz patrne neni snadna vec a nejakou dobu tento proces trva. V jake administrativni fazi vec v soucasne dobe je nevim.
2/ "Do Getsemanky II vjel traktor a kacely se tam buky a to samozřejmě ty nejstarší, pro prachy. Těžký stroj tam vyjel hluboké koleje. a vše ničil!"
Zacnu traktorem, ale to je skvele!!! Tomu se rika odborne disturbance. Znicene je to jen zdanlive, uvidite za par let. Takoveto zasahy uvolnuji misto konkurencene slabsim druhum, zde me
napada treba plavun. Nebojte se techto zasahu, zcela zamerne jsme povolili v PP pouzivat pro priblizovani dreva traktor. Ad stare buky. Bezesporu se nejake stare stromy pokaceli, z fotografii je ale videt ze vetsinu tvori vekove prumerni jedinci a podle PP i rada smrku. A nejkomplikovanejsi soubor dotazu na konec.
napada treba plavun. Nebojte se techto zasahu, zcela zamerne jsme povolili v PP pouzivat pro priblizovani dreva traktor. Ad stare buky. Bezesporu se nejake stare stromy pokaceli, z fotografii je ale videt ze vetsinu tvori vekove prumerni jedinci a podle PP i rada smrku. A nejkomplikovanejsi soubor dotazu na konec.
1/ "že se v těchto rezervacích nemá kácet, jak i vy píšete, nebo když ano, tak se má dřevní hmota nedhat ležet na zemi. Na Getsmance I se nekácí, leží tam staré kmeny a je to skoro prales. Je to fantastické. Proč by tak nemohla vypadat i jednička."
Ad Getsemanka I. versus II - To je dobra otazka. My prave chceme aby dvojka vypadala casem jako casti(!) jednicky. Proto je nutne zacit poroty heterogenizovat vekove i strukturne. Kdyz totiz vekove
homegenni dvojku nechame, tak nam za par let spadne temer cela! A ted po
porade, my nezakazujeme kacet, jen se nesmi v porostech hospodarit s komercnim
cilem, ale podle navrhu v PP s cilem ochranarskym. A prave kaceni v teto fazi
potrebujeme. S ponechaim dreva mate pravdu, je zrejme, ze vsechno bylo
odstraneno. Cca 30% buku by zde melo zustat lezet. Nemel jsem moznost vec
konzultovat s panem Hrdinou o nemz jsem presvedcen ze problematice zcela rozumi
(a ochrana uzemi ho zajima), proc byla hmota odstranena. To ze drevo bylo
odstraneno nemusi nic znamenat. V prvni fazi mohlo byt vyrezano to co mohlo byt
podle PP odtazeno a v druhe fazi (letos, pristi rok) se pokaci kmeny, ktere
zustanou na miste. Mohlo jit o ciste technologickou vec, aby se ponechane kmeny
nepletly pri stahovani ostatnich kmenu. Pokud to tak neni, je to (byt jediny)
ale zavazany problem!
Jeste posledni douska, stran káceni a obnovy porostu. Zajedte se podivat do PR Hradec, zde jsou sice zdanlive krasne stare bukove porosty, dokonce zde padaji i stromy, ale! Ale! 1) porosty
jsou homogeni a behem nekolika let spadnou nasledne cele coz je problem, protoze 2) porosty prakticky vubec nezmlazuji. 3) podivejte se kolik druhu kytek ci zvirat zde najdete ve vzrostlem lese a kolik na zcela vychodni pasece/gapu kde se na jednom z mala mist dari obnova.
Na zaver mi dovolte kratkou poznamku. Lide s kterymi dnes sedite na zasedani, nechteji Getsemanky znicit, naopak se je snazi zachranit. Jen tu zachranu je nutne pojmout jinak nez nas
donedavna ucili. Preji vam dlouhe zdravi, abyste se za tricet let mohl zajet podivat do rezervace na to, co bylo cilem techto a dalsich zasahu.
S pozdravem
O. Cizek
homegenni dvojku nechame, tak nam za par let spadne temer cela! A ted po
porade, my nezakazujeme kacet, jen se nesmi v porostech hospodarit s komercnim
cilem, ale podle navrhu v PP s cilem ochranarskym. A prave kaceni v teto fazi
potrebujeme. S ponechaim dreva mate pravdu, je zrejme, ze vsechno bylo
odstraneno. Cca 30% buku by zde melo zustat lezet. Nemel jsem moznost vec
konzultovat s panem Hrdinou o nemz jsem presvedcen ze problematice zcela rozumi
(a ochrana uzemi ho zajima), proc byla hmota odstranena. To ze drevo bylo
odstraneno nemusi nic znamenat. V prvni fazi mohlo byt vyrezano to co mohlo byt
podle PP odtazeno a v druhe fazi (letos, pristi rok) se pokaci kmeny, ktere
zustanou na miste. Mohlo jit o ciste technologickou vec, aby se ponechane kmeny
nepletly pri stahovani ostatnich kmenu. Pokud to tak neni, je to (byt jediny)
ale zavazany problem!
Jeste posledni douska, stran káceni a obnovy porostu. Zajedte se podivat do PR Hradec, zde jsou sice zdanlive krasne stare bukove porosty, dokonce zde padaji i stromy, ale! Ale! 1) porosty
jsou homogeni a behem nekolika let spadnou nasledne cele coz je problem, protoze 2) porosty prakticky vubec nezmlazuji. 3) podivejte se kolik druhu kytek ci zvirat zde najdete ve vzrostlem lese a kolik na zcela vychodni pasece/gapu kde se na jednom z mala mist dari obnova.
Na zaver mi dovolte kratkou poznamku. Lide s kterymi dnes sedite na zasedani, nechteji Getsemanky znicit, naopak se je snazi zachranit. Jen tu zachranu je nutne pojmout jinak nez nas
donedavna ucili. Preji vam dlouhe zdravi, abyste se za tricet let mohl zajet podivat do rezervace na to, co bylo cilem techto a dalsich zasahu.
S pozdravem
O. Cizek
Dokončení celého tohoto případu je v dalším článku Getsemanka část druhá!
Zde hledá
Pane Burle, neuvádíte ani jednu jedinou konkrétní informaci jak z toho podání, které jste údajně učinil na Stč.kraji, ani z toho, jak Vám odpověděli. Bez toho nemůžete v žádném případě očekávat, že Vás někdo někde podpoří. Já osobně nevím, co, nebo koho bych podporoval - a velmi nerad bych se blamoval a na slepo šel podporovat třeba i něco, co je nesmysl. Nic ve zlém, ale bez skutečně konkrétních a relevantních informací to nejde. Ty ale bohužel (skoro až pravidelně) nikdy neuvádíte....