Březen 2010

Informace DUBEN

31. března 2010 v 0:32 | Jaro, tedy slunce je tady a my se opět dáváme na vandrování |  AGENTURA Vandrovník
Ve školách začínají prázdniny, tak my si je uděláme rovněž.  Najdeme konečně některou z jarních hub? Vy nás pozvete, my pozveme Vás!!!

POZOR! - 2. dubna jsme překontrolovali hlívu ústřičnou na lokalitě Nahoře. Více ZDE !


* * * Kandík psí zub - to bude jedna z prvních našich výprav. Na tábořišti jsou i pro vás připravena vysušená místa pro stany. Můžete přijet i na jeden den. Účast profesionálního fotografa zajištěna. Možnost prozkoumat Posázavskou stezku. Třešnička na dortu - předvedení nového specielního stativu pro houbařskou práci.

* * * Kosatec bezlistý - výprav několik, neboť rostlinu budeme sledovat od zrodu až po smrt. Velice náročný, obtížný terén.

* * * Kačenky, smrže - letos jim budeme společně s vámi, věnovat patřičnou pozornost. Snad konečně něco najdeme. Nejdříve Český kras a potom chráněná rezervace, kde se budeme toulat se spacákem a karimatkou několikrát po třech  dnech. Vlakem, tam je největší sranda. Důchodci jedou se slevou šedesáti procent. Jó ti se maj.  Stejně nic nenajdeme, protože vylezou stoprocentně o týden později. Nebo snad o týden dříve. kdo ví.... 

-vb-
* * * Chrudimka řeka - až trochu víc vysvitne slunce, tak vyrazíme na Chrudimku. Od pramene až po soutok. Když jsme tak stále poslouchali Jirku Laštůvku, alias Kudláčka, jak je tam krásně, tak to musíme přece překontrolovat. Jest-li je to pravda. Nocleh je zajištěn u něj na zápraží  srubu. Muhehehehe! Jinak, tak jako vždycky pod smrčkem. Letos sebou, ale už určitě, budeme nosit vařič. Není nad vařicí kafe s rumem a horkou polívku.

Už je to strašně dávno, co se na trhu objevila první plynová letovací lampa. Jejím posláním byla i možnost používat jí jako žehličku na běžecké lyže. Nejen trempící jí začali ihned využívat jako dokonalý vařič. Bohužel neměla žádný stojánek, a tak se musela vložit například mezi dva kameny a na ně ešus, kotlík. Plyn vydržel strašně dlouho a výkon byl fantastický. Jídlo bylo ohřáto za několik minut. Bombičky, náplně, byly vratné. Dnes se všechno vyhazuje. To je ten ekologický pokrok.

Později přišel na trh vařič Krab (na fotografii) který se prodává dodnes. Na začátku byl vynikající, i když ne jako ta předchozí letovací lampa. Pak se začal inovovat, ale výsledek byl stále horší. Bombičky se přestaly vyměňovat. Když ale funguje, je dobře seřízen, tak nemá chybu. Velice obtížně se do něj ale schánějí náplně. Vtipný je i ten stojánek, který udrží i velké, těžké hrnce.

A co používáte vy, jaké máte kolem vařičů zkušenosti???

* * * Střela řeka - vlakem do Blatna, pak Rabštejn nad Střelou, Mladotice zastávka a ti rychlejší mohou až do Plas. Články  jsou zde na burle.blog.cz. 

Pořád slyším, jak se nadává na tehdejší komunistický režim. Ten kdo tvrdí, že tenkrát bylo všechno špatně, je hlupák. V žádné době není vše černé nebo naopak vše bílé. Je to taková, jak houbař by řekl, smaženice. Od všeho trochu, nebo i více.

Tehdejší doba pro nás vandrovníky, houbaře, botaniky,  měla obrovskou výhodu. Nemusel jsem studovat na internetu dopravní spojení. Stačilo dojít na nádraží, ať autobusové nebo vlakové, a vždy jsem měl jistotu, že něco brzy pojede. Potom jsem někde vystoupil a vždy jsem měl jistotu, že brzy bude přípoj. Vypadl jsem někde ve vísce z autobusu a vždy jsem věděl, že tam bude hospoda a v ní dobří lidé, obchod. 

Dnes v tak zvané demokracii je to úplně obráceně. Musím studovat jízdní řády, abych zjistil, že od vlaku budu muset jít desítku kilometrů po svých. Autobusy nejezdí, linky neexistují a když, tak vůz jede ráno tam a odpoledne zpět.  A to je vše. Hospody skončily na hromadě dějin. O obchodech ani nemluvě, ba dokonce, i ty zajezdní obchůdky již odpočívají někde na šrotovišti.

V totalitních dobách se pořád po hvozdech, v přírodě, pohybovaly stovky, tisíce, starších lidí - turistů. Dnes už nikoho nepotkávám. To platí ale i o rodinách. Jestliže nemáte nějakou tu slevovou kartu, tak je doprava převelice drahá. Při dnešních příjmech dokonce nemožná.

A jak jste na tom vy? Jaký je váš názor?  Tady se dočtete něco o dnešním cestování! A  tady  ještě jednou!


* * * EXPEDICE - I - na léto už to máme promyšleno. Zaměříme se na vyhledávání těch nejvzácnějších hub. Dokonce máme nový, téměř jistý tip na korálovce. Hajný Václav nám poradil ve vojenském újezdě, kde je rozsáhlý jedlový les.

Představte si kopec, který končí v nebi. Kolem dokola, desítky kilometrů od civilizace, neprůchodné plochy, po kterých projede pouze tank, transportér. Uprostřed rozsáhlé údolí, kterým protéká horský potok a všude kolem bažiny, močáloviska, plné obojživelníků a chráněných rostlin. Je to tady houbařský, badatelský ráj. jenom kdybychom ty krasavice znali. 

Na okolních vrších rozsáhlé různorodé lesy. Smrkové staré hvozdy, opodál listnatá všehochuť. A ten náš ještě neobjevený zázrak posetý zejména jedlí. Zemský ráj to napohled. U pevnosti z třicátých let, tam téměř na začátku vesmíru, položíme tábor. Několik stanů, ohniště, které strachy nezapálíme, používat se budou jenom vařiče. V případě nepohody nás bunkr určitě ochrání. Jenom kdyby člověk nemusel sebou tahat takové množství pitné vody.  Nejhorší to bude až budeme muset zvednout kotvy, zadky, a vrátit se mezi lidi. Moc nám bude líto, že všechnu tu krásu na dlouho opustíme.

Co myslíte, najdeme korálovce, kotrče Němcova, bondarcévku horskou, stročkovce kyjovitého? Uzavírejte sázky, pozor teď......  
                                  II -  tak jako v minulém roce se pokusíme konečně narazit na stročkovce kyjovitého.  
                                 III -   Šumava, tábořiště pod Boubínem a putování po celé oblasti.


                                  IV -  zkontrolujeme kotrč Němcův z minulého roku, tábořiště v Beskydech.

                                  V -zkontrolujeme korálovce z minulého roku. Tábořiště Doupovská pahorkatina.

                                   VI - nezapomenem ani na kytičky, zejména na lilie zlatohlávek. Pod širákem. /...dokončení někdy příště!/

INFORMACE BŘEZEN

31. března 2010 v 0:27 AGENTURA Vandrovník
POZOR! - 2. dubna jsme překontrolovali hlívu ústřičnou na lokalitě Nahoře. Více ZDE !

*  *  *  V neděli 28. března opakovaný vandr  za hlívou ústřičnou, hnízdovitou a samozřejmě za korálovci. Sníh během jednoho týdne odešel a my jsme zase byli šťastni. Bližší informace již zde na blogu u příslušných hub.  
*  *  * V sobotu 27. března velkovýprava  do Českého krasu na kačenky a smrže. Nenašli jsme nic a to jsme nachodili spoustu metrů čtverečních. Jiná parta však byla úspěšnější. Dvě kačensky velké a desítka úplně titěčných. Tak zase příště.

* * * V sobotu 20. března, konečně jedeme do vojenského Doupova překontrolovat po zimě hlívu ústřičnou, Kdo bude chtít, tak se tam může zdržet i v neděli. Odjezd malým busem od vzorkovny. Ještě jsou volná místa. Cena stejná, jako v roce minulém! Prožili jsme nádherný víkend, ale k hlívám jsme se vůbec pro velké množství sněhu nedostali, tak zase příští týden.

* * * na burle@seznam.cz se již předběžně hlaste na expedici na kandík psí zub. Tak jako v minulém roce, akce na Medník bude spojena s brigádou, tak si nezapomeňte vzít pytel na odpadky!

!!! POZOR !!! Ján Šuvada k článku stročkovec kyjovitý přidal další velice zajímavý text. Vážní zájemci tam mají lokalitu místa jeho nálezu!

BŘEZEN budeme především věnovat smržům, kačenkám, hlívě ústřičné a nezapomenema ani na chráněné rostliny...

!!! POZOR !!! Vy, co mnohé o smržích a kačenkách víte, uměli by jste nám říci, kdy v letošním roce se objeví první plodnice? Příjde ten zázrak kvůli velkému množství sněhu později? Je pravda, že když je sněhu přemnoho, tak i kačenek a smržů bude hodně?

!!! POZOR!!! Povídání o tom, jak fotografovat houby najdete v článku "Stročkovec kyjovitý". Autorem je známý slovenský mykolog Ján Šuvada. (Stačí napsat stročkovec kyjovitý vlevo dole do vyhledávače.)

!!! POZOR !!! V květnu se podíváme do obory Aglaia v Brdech. To se podaří jednou za mnoho let! Houbařský a bylinný ráj! Povolení od Mansfeldů máme!

V sobotu 13. 3. - se pokusíme překontrolovat hlívy ústřičné. Snad už tam nebude mnoho sněhu.

V neděli 14. 3. - pokusíme se proniknout na korálovce jedlové. Přežily zimu?

V sobotu 6. 3. - vyrážíme obhlédnout plácky kačenek. Musíme se včas připravit než ta přenádhera vyskočí ze země.

V neděli 7. 3. - nás Láďa vyváží za ohnivcem rakouským. Všichni se moc těšíme a jako odměnu dostane květnatec butylku coca coly. Nedej se, neváhej, přidej se....

1. 3. - Na besedě České mykologické společnosti v Praze odborníci se shodli, že letos budou kačenky a smrže později. Pravděpodobně koncem března. To potvrdil i jejich přední znalec Petr Pilař.

1. 3. - Beseda ČMS byla úžasná! Nejdříve jsme byli seznámeni s novou podobou internetových stránek. Následně pan Aleš Vít předvedl na velkoplátnu jeden ze svých úžasných receptů. Nechyběla ani ukázka, předvedení, několika plodnic, které můžeme v této době najít v lesích. Následovalo předvedení snímků - panem Jiřím Burelem - z fotografické soutěže České mykologické společnosti z minulého roku. Rozpoutala se přeobrovská až bojová diskuse. O celou prezentaci se na jedničku postarala paní ......

Průserem je - a to nemá omluvy - že besedy se zúčastnilo pouze 16 houbařů + tři z výboru. Nehezky si vážíme práce mykologů, kteří pro nás besedy pořádají. Dělají to ve svém volném čase, na úkor rodin, bez nároků na jakýkoliv honorář. Neměli bychom se polepšit a začít chodit na besedy v hojnějším počtu????? Začít si vážit jejich úsilí?
Foto: ing. Anton Petrov, Humenné. Máte někdo ještě plněnší, různobarevnější košík. Tak se zde na blogu pochlubte....

* * * Jakmile nám to umožní odtávající sníh, tak ihned vyrážíme překontrolovat hlívu ústřičnou. Jsme moc zvědaví, jest-li ty stovky malých tam budou, či nebudou. Bádání kolem tohoto druhu je fascinující.

* * * Na smrže a kačenky naše trempská parta vyrazí pravděpodobně již v polovině března. Hledáme průvodce a nepohrdnema jakýmkoliv pozváním, třeba i na konci světa.

* * * Koncem března nás čeká Kandík psí zub a začneme se zabývat kosatcem bezlistým, který v ČR roste již jen na dvou místech. Pro fotografa převeliká a jedinečná příležitost.

* * * Jakmile to počasí umožní, tak naše aktivity rozšíříme o vandry přírodou za houbami, rostlinami, přírodou. Začneme pravděpodobě u prameniště, studánky, Chrudimky a dojdeme až na soutok. Přidej se i ty. Stačí spacák, ale i bez něj to jde, karimatka, voda, jídlo atd. Přidej se, nedej se, vrať se do přírody....
Foto: Ing. Anton Petrov

Suchohřib červený - Xerocomus rubellus

30. března 2010 v 16:46 - - hřib červený
/O této plodnici nevím vůbec nic. Kdo víte, tak sem napište článek, dodejte informace, pošlete fotografie. Nejmenovala se tato plodnice dříve hřib červený? Proč to bylo přejmenováno?
Ing. Anton Petrov
Foto: Ing. Anton Petrov -  Suchohřib červený - Jedlý, ale málo chutný. Letní měsíce. Podobá se suchohřibu žlutomasému. Rozdílem je barva klobouku, která hraje mnoha odstíny červené. I třeň bývá ve spodní části červený. Někdy méně podruhé zase více. Nevyskytuje se často a navíc roste jednotlivě. Smíšené a listnaté lesy. Dále pak v parcích, zahradách na hrázích rybníků. Buky, duby, habry, lípy a další dřeviny. 

A už je jasno. Některý mykolog píše hřib, druhý zase suchohřib. Ale proč? Umíte to někdo vysvětlit.... A co způsobuje tu červenou barvu?

Copak je to za houbu, poraďte prosím...

30. března 2010 v 14:41 HOUBY
mmmmmmmmmmm
mmmmmmmmmmm
lllllllllllllllllllllllllllllllllllllll
mmmmmmmmmm
Ing. Anton Petrov
nnnnn

VODA, strategická surovina, je fuč. PROČ?

29. března 2010 v 0:34 | Po zimě jí bylo nejen ve hvozdech spousta. Proč nám ale všechna utekla? |  Kritika, politika
*** Voda, bezbarva tekutina, bez chuti, zápachu *** Letos bylo ve hvozdech přemnoho sněhu, ale voda nám utekla do ciziny *** Boží dar, který v celém vesmíru chybí a brzy bude chybět i nám *** Již dnes se začíná platit zlatem a mnozí na ní nikdy nedosáhnou ***  Na co čekáme, proč víc nemyslíme *** Není již čas se vrátit do starých, historických, dobrých časů? *** Je snad správné, že tato strategická surovina v republice české, moravské a slezské,  patří zahraničnímu kapitálu? *** Jedná se snad o korupci, rozkrádačku jakou nezná svět? ***
Václav Burle
Ve vojenských Brdech, jsou nad sebou dva Padrťské rybníky - Horní a  Dolní  (snímek). Jsou to historická díla a přesně se neví, kdy vznikly. V horní části (jih) bývával hvozd, který byl pravděpodobně pod vodou. Byly zde rozsáhlá močáloviska, která začali - již tomu dávno - lesáci odvodňovat. Všude zde převládla obrovská monokultura smrku. Stále se tam drží převeliké množství vzácné, zázračné tekutiny, vody, a dokonce prý tam ještě žije jeden "prahistorický živočich." Voda  je však nepřítelem smrků, takže se kolem obou rybníků vybudoval kanál, který veškerou vodu žene do Padrťského račího potoka a pak co nejrychleji až do oceánu. Není to škoda nejen pro přírodu, ale i pro státní hospodářství?

Václav Burle
Takto se ve vojenském újezdě Boletice starají o studánky a sakrální stavby vojáci. Poděkování vám, chlapci v maskovaném. Je to nádherný pocit, když najdete takovéto místo a máte navíc již prázdnou feldflašku. Ještě tak vědět,  jest-li ta studánka, uvnitř kapličky, je v pořádku a voda pitná. Riskneme to kucí? Jasně, stejně nemáme jinou možnost, jak doplnit tekutiny. V tomto koutu české přírody jsou ještě místa, která jsou podmáčená. To by jste nevěřili, jaká je to nádherá, jak obrovský a vzácný život se zde vyskytuje. Bohu a všem, kteří mají rozum za to nepředstaitelný dík.

Minulý týden (20. března) jsme vyrazili do lesů překontrolovat hlívu ústřičnou, hnízdovitou, korálovce a další naše miláčky, kteří se od prosince schovávali pod metrové haldy sněhu. Bláhově jsme si mysleli, že po bílé peřině už nebude vidu. Bohužel pro spousty této nadílky jsme nemohli do hvozdů ještě vkročit. Nezahořkli jsme, ale  udělali jsme si pochodové cvičení. O týden později jsme byli ohromeni úplně opačnou situací. Sníh nikde, pouze na několika zastíněných místech, nebo tam, kde byl na vojenské silnici sníh vyhrnut do velkých hromad. Úděsnější bylo, že vrchní vrstva uvnitř lesa byla úplně sucha, bez vody, vysušena větrem.  Kam se ta vzácná tekutina poděla? Zajímavé bylo, že tento nesouměr napadl nezávisle každého z nás. My neodborníci na přírodu, lesnictví, houbologii, bylinkářství atd. jsme začali ve velkém vést dišputaci. A i vy se můžete přidat. Svůj názor, či nenázor, napište do komentářů pod tento článek nebo na burle@seznam.cz.

*  *  *  *  *  *

Zastavení první, ve vojenském újezdě Doupov:  Převelice rádi, v této přenádherné a na rostliny, houby, zvěř, živočichy, bohaté krajině, se touláme. Někdo z nás zná to, druhý zase ono. Čteme staré knihy, vlastivědné časopisy - ty neměly chybu, škoda, že jich dnes už není - a snažíme se o Doupovské pahorkatině dozvědět co nejvíce. 

Václav Burle
V dávných dobách, kdy tady ještě stálo přemnoho prosperujících vesnic, zde bylo všude veliké množství vody, tak jako i v jiných částech  naší milované vlasti. Dnes již nevíme co je to močálovisko, rašeliniště, zamokřená louka. Pro poutníka nebyl problém, kdykoliv si nabrat vynikající vodu ze studánek, pramenů a osvěžit se.

Dnes takové počínání hraničí se životem. Lidé si zdrojů pitné vody převelice vážili a příkladně se o ně starali. V mnohých knihách - například od Morávka - se popisuje, jak byl každý naučený po osvěžení studánku vyčistit od napadaného listí, jehličí.   Samozřejmostí bylo poklidit i nejbližší okolí, aby studánka dobře posloužila i dalšímu poutníku.

Přišlo vojsko a celý prostor přeměnilo v  újezd. Vesnice byly zlikvidovány, ale světe div se, studánky a prameny ještě dlouho existovaly. Čím méně lidi  oblast  navštěvovalo, tak studánky, prameny, zanikaly. Dnes je situace hrozivá, nepřijatelná.

Oblast, kde v historických dobách byla voda snad všude, se proměnila ve vyprahlou krajinu. Ono totiž již tady není mnoho lesů, ale naopak něco, co by se dalo pojmenovat jako step, buš. V podzemí se ještě dnes vyskytuje vzácná pitná voda, které se dnes říká kojenecká, a samozřejmě i minerální. Tu v obrovském množství čerpá zahraniční firma. Lidé ze zdejších vesniček a městeček jsou z toho na mrtvici. Jak mohl někdo takového českého pokladu se zbavit. Na to není žádná omluva. Že by korupce, nebo pouze pitomost vedoucích představitelů států?  To je jeden z důvodů, proč napovrchu není dnes již žádná studánka, pramen, proč vandrovník si musí vodu nosit v torně. A stále cizinec kope nové a nové jímací studny

Pro firmu je to obrovský kšeft, možná by se dalo i říci, převelice lehce vydělané penízky. Jedna z takových velkostáčíren je v obci Kyselka, kde ještě nedávno byly světově známé lázně. A aby ne, když do Karlových Varů je to, jako by kamenem dohodil. Lázeňské budovy nejsou jen v havarijním stavu. Je to ještě horší. Až zafouká údolím Ohře větší větřík, tak to všechno spadne. Proč stát neprodal vodní zdroje Kyselce, která by z vydělaných peněz mohla lázně vrátit do dob jejich slávy. Cítíte, jak celý ten kšeft nemá logiku....

Jedno je však nepřehlednutelné. Doupovská pahorkatina je, tak jako většina míst v republice, bez vody. Počítáno v souvislosti s historickými časy. není již čas začít vše vracet do původního stavu? 

Mgr. Zdeněk Pelda
Foto: Mgr. Zdeněk Pelda - Veškerá voda z lesů, polí, luk,  odtéka potůčky do potoků, říček a z hvozdu někam pryč do neznáma. V době, kdy voda se stává strategickou surovinou, platí se zlatem, mnozí ve světě se k ní téměř vůbec nedostanou, doslova umírají žízní a my jí vyléváme nevyužitou. Je to chyba! A jaké je řešení? Vrátit celý vodní proces do historických časů. Jiné cesty není.

A kde se stala chyba? Za všechno můžou ti, kteří se mají starat o krajinu - lesáci, zemědělci a především hloupi politici. Lidé, kteří ničemu nerozumí a jenom z nás ždímají peníze, daně! A stačilo by tak málo. Jenom kdyby začali všichni dohromady, tak  jako my, dišputovat.

Všechno to začalo v době, kdy se razilo heslo - hamty, hamty, ať mám víc než tamty. Zemědělství volalo stále po více hektarech půdy. Zelenou měly meliorace, které zlikvidovaly zejména rostliny, které jsou dnes přísně chráněné. Smrtelnou ránu dostaly i houby a různí živočichové. Připomeňme například motýlky, kteří i z těchto důvodů z krajiny nejen mizí, ale již zmizeli. Ty roury stály ohromné množství peněz a dnes jsou stejně k ničemu. V zemi jsou buď rozmlácené, nebo zaslepené. Vrátit vše do původního stavu je snad již nemožné, nebo to bude chtít věky, aby došlo alespoň k jakémusi zlepšení.
Mgr. Zdeněk Pelda
Foto: Mgr. Zdeněk Pelda - vynikající mykolog, který nezištně předává své znalosti, poznatky, ale i své houbové plácky, revíry, široké houbařské veřejnosti. Fotograf, který nejen umí, ale v této umělecké činnosti si vychoval již desítky následovníků. Děkujeme!!!


/Chceš také dišputovat, tak se přidej k naší vandrovnické bandě. Ty pozveš nás k vám a my tebe zase k nám. /

Václav Burle

Foto: Václav Burle

Co je to za květinku nevím. Vím ale, že roste na podmáčených loukách. Kdyby jich nebylo, tak by nebylo ani této kouzelné rostlinky.

Kuklík potoční

Další průser je v lesích. Razilo se pouze jedno heslo - vydělat co nejvíce peněz. To už začalo někdy v 19. století. Připomeňme sklárny, rozvíjející se průmysl, který potřeboval stále více dřeva. Příroda v této souvislosti lesníkům strašně moc nevyhovovala, překážela,  a zejména značné množství kvalitní vody. Prvořadým úkolem - který trvá do dnešních dnů - bylo les odvodnit a všude vysázet, jako rychlorostoucí dřevinu, smrk,  který vodu,  až na některé horské druhy, nesnáší.  

S tím je potřeba skončit a začít vodu vracet do přírody. Snažit se co nejvíce udržet jí v lese, v přírodě. Je hůzostrašné vidět, jak obojživelníci dnes těžko nacházejí místa, kde by se mohli pomilovat. Chybějí tůně, které byly zlikvidované, rybníčky, malé přírodní nádržky. Bude to těžké, ale tam, kde bývávaly močáloviska, bažiny, mokřiska, rašeliniště, udělat vše pro jejich návrat.

Jediné co dnes ve hvozdech přebývá, přibývá, jsou tisíce kilometrů hlubokých struh, které mají za úkol odvést od stromů, smrků, vodu. To je jednoznačně barbarství. Vracejme les do původního listnatého stavu. Jiné cesty není. Opačně je to cesta do pekel! Udržme vodu v přírodě.

Zejména nyní na jaře vidíme v lesích místa, která jsou značně podmáčená. Tento stav vydrží i přes celé léto. Chce to jenom mnohdy maličko tomu pomoci, aby tam vznikla tůň, močálovisko, rozlehlá bažina. Mnohým rostlinám a živočichům to moc, ale moc vyhovuje.

Voda patří do lesa. Musí tam co nejdéle zústat, a ne aby ihned odtekla stroužkami, potůčky. Jednou jsem kráčel ze Hřebenů Brd, když mě zastihla průtrž mračen. Veškerá voda tekla po silnici do údolí. Místo, aby z vozovky byla směrována do hvozdu, tak naopak veškerá byla korýtky, které jsou i přes silnici, naváděna na asfalt. Že to nemá logiku? 

*  *  *  *  * *

Zastavení druhé: Za chalupou mám les, který je z větší části chráněnou  rezervací. Na okraji se již v dávných časech propadla země a vytvořila zajímavý hluboký lůmek, který se rychle naplnil vodou, která v různých obdobích mělá různé množství, hladinu, vody. Jako klucí jsme tam dokonce chodili chytat ryby. Neočekávejte žádné velké kusy. Bylo tomu právě naopak. Pravděpodobně tam jikry zanesli ptáci, ale tisícům  vodních tvorů se tam předobře dařilo.

"Kucí jdeme na ryby!" ozval se řev a pískot vesnicí. Brašny zaletěly někam pod stůl a od školy bylo až do rána pokoj. Jó, kde ty loňské sněhy jsou. Dnes jsou děti chudáci a to je jeden z důvodů, proč přírodě nerozumějí, proč je nezajímá. Nás vychovával les, řeka, luka a stráně.  

Každý v ruce malou skleničku od hub, zavařenin. V kapse špagát a nějakou tu návnadu. Nejlepší byl rohlík, houska, chleba. Provázkem jsme ovázali hrdlo sklenice - někdy se použila i ta pětilitrová od znojemských vokurek. Jó takové vokurky již dnes neumí nikdo vyrobit -  dovnitř umístili návnadu a opatrně hodili do tůně. Pak stačilo chvilku počkat a už jsme tahali rybku za rybkou. Většinu jsme pustili, ale každý z nás měl doma, z té pětilitrové sklenice, i akvárium. Uvnitř jsme těm tvorům vodním připravili to pravé pošušňáníčko. Nechyběly rostliny, vodní plži, mlži a sem tam i ta nějaká žabička. Dnes bych si nejraději nafackoval.  Měli stejné prostředí, jako bylo v tůni. Bohužel o vzdušnění jsme nevěděli vůbec nic, a tak to taky dopadlo.  

V minulém roce na lesní cestičku, která bývávala na podzim listím a modřínovým jehličím vymalována, jak od Mikoláše Alše, položili novodobí hlupáci  navážku a na ní asfalt. Vytvořili cyklostezku. Z tůně začala mizet voda až vyschla. Důvodem byl špatný sklon cesty, která dříve přiváděla do tůně vodu.

*  *  *  *  *  *

Největším současným barbarstvím je likvidace zemědělské a jiné půdy, která je nesmírným bohatsvím nás všech.  Ve velkém množství se provádějí skrývky ornice, která se odváží neznámo kam, a pak se začne betonovat, asfaltovat, nebo alespoň dusat. Zde začínají problémy s povodněmi. Ubývá míst, kam se může vodní živel vsáknout. Naopak, po stavebních plochách, voda rychle odtéká do řek. Působí takto problémy  a navíc ztrácíme obrovské množství pitné vody. Již dnes mnohé obce, usedlosti, samoty, pláčou, že ve studních přestávají mít vodu.  Dokonce i rezervoáry vodních společností vysychají. Když to půjde takto dál, tak voda bude stále vzácnější a tím i dražší. Opět je tento způsob léta cestou do pekel. Za pár let se za vodu nedoplatíme.

*  *  *  *  *  *

Zastavení třetí, ve vojenském újezdě Brdy: I zde je situace kolem kapaliny nám nejdražší, vody, strašná, pro dnešního a budoucího člověka nepřijatelná. /... dokončení příště/

*  *  *  *  *  *

Zastavení čtvrté, ve vojenském újezdě Boletice: /... dokončení příště/

/Text dopíšeme asi zítra. Navíc čekáme na nejkrásnější fotografie vodstva. Snímky dodá fotograf, který ve ztvárnění zimních vod, ledů, v dlouhém čase, nemá konkurenci. O kom mluvíme, co myslíte?  Jeho příjmení, jméno, přezdívku, vložte zašifrovaně do komentářů pod tento článek. Tři první získají jako vítězové slevu na interiérové, vchodové dveře a samozřejmě včetně zárubní. Prosíme zašifrovaně./ 

soutěž
Na burle.blog. chodí především zkušení amatérští, ale i profesionální mykologové. Mnozí z nich se úspěšně zabývají i fotografováním hub, které milují čistou, tedy zdravou vodu. Mezi ně patří i autor tohoto fantastického snímku. Tedy opět, kdo napíše jeho jméno zašifrovaně do komentářů, obdrží vnitřní nebo venkovní dveře i se zárubněmi s výraznou slevou. -vb- 

Václav Burle
Tůní, rybníčků, kališť, jezírek, ale i třeba kaluží, je ve hvozdech, a vůbec v přírodě, převelice málo. Každé napajedlo, jakékoliv vodní prostředí, udělá nejen živočichům dobře. I oko a srdíčko človíčka se pokochá, potěší.

Hlíva, konečná, 2009 - 2010. březen, a korálovci

28. března 2010 v 22:59 | Konečně sníh zmizel a my mohli překntrolovat hlívy a korálovce |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
Konečně sněhové spousty z hvozdu odešly a my jsme mohli přkontrolovat hlívy a korálovce z posledního období  -  28. březen 2010. Naposled jsme tam byli někdy na konci prosince minulého roku.  Zjistili jsme mnohé zajímavé údaje. Ó, jak nádherné je bádat kolem hub. Musí to ale trvat tak dlouho, než se člověk dobere k výsledkům?

O hlívě hnízdovité se dočtete v článku o ní ZDE.  O hlívě ústřičné zase ZDE.  

Bádání o korálovcích jedlových je trošku složitější. Podívejte se nejdříve na ANKETU a klikejte na jednotlivé otázky. Vyberte si tu, o které jste si jisti, že je pravdivá. ZDE. Někdy později, brzy, přinesu rozřešení.   


Tochovice - město dostihového sportu

28. března 2010 v 22:37 | Spojte houby s pokoukáním se na koně |  Jiří Let


Vesnička Tochovice na Příbramsku je rodištěm mé manželky a jezdíme tam zhruba jednou za měsíc. S manželkou prožíváme dobré i zlé již patnáct let a o to víc jsem byl překvapen, jaký krásný kousek přírody se nachází přímo ve vsi a já jí celé ty roky míjel bez povšimnutí.

Na jižním okraji vesnice leží zámek s velkou zahradou, plnou nádherných a prastarých stromů. Mnoho kmenů je již značně poškozeno hnilobou a silnými větry, které se často přiženou po pláních z nedalekých Brd. Pro toto poškození je také vstup do zahrady na vlastní nebezpečí a opatrnost je opravdu na místě, protože některé suché stromy jsou velmi mohutné.

Částí zahrady protéká mělký potůček,  který se místy rozlévá a tvoří močál. Toto vlhké prostředí, společně s  mrtvými kmeny, je ideální pro dřevokazné houby, kterých se zde nachází opravdu spousta. Většinou se jedná o choroše, v kterých se moc nevyznám a jejichž mnohé exempláře jsou opravdu velké. Jeden takový je hned za zdí u silnice nedaleko vstupní brány. Po průchodu bránou spatříte napravo buk, který je ve výšce čtyř metrů porostlý  hlívou. Jeden trs   jsem našel  i na javoru, netuším, zda je to pro ni běžná dřevina.

Místo je to opravdu pěkné, hlavně pro milovníky starých stromů. Jsou zde přenádherné aleje kolem cest i volná stromořadí v polích.

Přijdou si zde na své i vyznavači koní, část zahrady tvoří výběhy a cvičiště pro dostihové koně. Na západním okraji obce leží velké dostihové závodiště.

Zámek můžeme obdivovat bohužel pouze zvenčí. Za minulého režimu ho využíval místní statek, jehož činnost se na něm do značné míry podepsala. Po listopadu 1989, byl zámek navrácen zpět rodu Schwarzenberků, posledním " předúnorovým" vlasníkům a již zůstal uzavřen. Znám je částečně díky filmařům, kteří zde natačeli slavný , neslavný, seriál Rodáci. Naproti zámku je hostinec, kde se můžeme občerstvit i najíst. Jiří Let

ROZHLEDNA opět otevřena /smazat/

25. března 2010 v 17:17 Brdy Hřebeny

Rozhledna  Studený vrch  v Brdech na Hřebenech bude otevřena v těchto dnech.

3. 4. 17. 18.
DUBNA

vždy od 10 do 17 hodin

občerstvení je zajíštěno přímo ve věži

/Nezapomeňte na vuřty, buřty, špekáčky, protože určitě bude rozjeté ohniště/

Brdy Hřebeny - ENCYKLOPEDIE

21. března 2010 v 17:39 Brdy Hřebeny
Václav Burle
Brdy jsou přenádherné. Mnozí se diví, jak je vůbec možné, že hned za branou historické Prahy existuje taková nádhera. Jsou zde překrásná vodstva, hvozd, lesy, stráně, louky, a to plné zvěře, bylin, starých stromů, hub. Zkrátka krása vesmírná.

Na snímu je vidět, že i fantastické horstvo, které připomíná i ta ostatní v našich historických zemí. Zleva - : a to je hádanka pro vás. Jak se jmenují ty kopce? Nepište jejich názvy, tak nějak je dole v komentářích zašifrujte....



/....pokračování průběžně. Kdo má co říci ke Hřebenům, tak pište dole do komentářů a já to pak sem přetáhnu!/

- Aglaia - obora u Dobříše, pod hájovnou Knížecí studánka. V dávných dobách byla i přes hlavní silnici, tam, kde je dnes dálnice. Kdo chtěl s vozem projet na Prahu musel si otevžít vrata a za sebou je opět zavřít. Jinak by zvěř z obory utekla. I mimo oboru je spousta vysoké. Stačí se šoulat a pozorovat okolí.

- Babka 505,5 - výhledové místo nad Řevnicemi, převis, jeskyňka. Trochu níž keltské hradiště. Zde býval skautský tábor. Na Babku zajíždějí pravidelně dětské skupiny se vyřádit.

Říkává se, že tady přebýval, i znamý lotr mexický, Babinský. Spával právě v jeskyni na Babce. Poslechněte si vyprávění  Josefa Beneše z Řevnic: Jednou spěchal loupežník do své skrýše. Potkal babku, která se namáhavě sunula do kopce s nůší na zádech. Babinský se jako gentleman nabídl stařeně , že jí pomůže a hodil si náklad na svá bedra. Babička mu poděkovala a začala vyprávět, jak v kraji řádí nejhledanější lapka, a aby si před ním dával pozor. Zle loupežníka pomluvila.

Sedli si na pařez, aby si trošku oddáchli. Babinský rychle pod zadní část těla babky naházel ostré cvočky, které se v té době v brdské oblasti vyráběly ve velkém. Byla to jeho pomsta za ostrý jazyk stařeny, která ho zle pomlouvala.

Babka si na jeden sedla a zabodla si ho do sednice. Řvala jak pominutá a Babinský se jí v tom okamžiku přiznal, kdo je a proč jí to udělal. Od té doby se vrchu říká Babka a okolí Na Babce.

Podobných bájí o Babinském a o Brdech je povícero. Kdo některou znáte, tak pište do komentářů..... Nejlepší je ta o pokladu. Snad proto tady stále bloudí osůbky s minohledačkami, detektory kovů! 

- Bekovka - asfaltová cesta v SV části kolem obory Aglaia na Knížecí studánky.

- Běštín - nástupní místo na Hřebeny, ale především na Plešivec. Hospoda, muzeum.

- Buková u Příbramě - zámek, dříve domov důchodců, uzavřeno. Nedaleko obora. V Malé Bukové bylo partyzánské velitelství, pomník. V lese směrem na Kuchyňku ještě jeden. V lese lesní rybníček - Drážský.

- Bukovská cesta - asfaltová lesní silnička pod Kuchyňkou. Potom na Trnovskou cestu - doprava na Dobříš, nebo vlevo na Studený vrch.

- Cukrák - televizní věž, u dálnice parkoviště s občerstvením. Přes silnici skalní vyhlídka do údolí Vltavy.

"Někdy na začátku šedesátých let minulého století, jsem na věži pracoval jako brigádník před vojnou. Často jsem polehával na platu věže, úplně nahoře, a opaloval se. Věž se stále více či méně pohybovala. Bylo to příjemné, ale až nepříjemné. Člověk měl  pocit, že pluje na zaoceánské lodi. Proč já tenkrát ještě nefotografoval. To ještě bývával čistý vzduch a tedy daleké výhledy a věž byla o mnoho metrů vyšší." -vb-

- Černolické skály - skalní stěna, vyhlídka. Horolezecké stěny.

- Dobřichovice - kemp u Berounky. Od vlakového nádraží pravidelně odjíždějí autobusy s kolaři na Hřebeny.

Kemp je na dobrém místě přímo u Berounky. Ceny rozumné do městečka blízko. Vlakem se dá prozkoumat celá oblast nejen Českého krasu. Milovníci hlavního města mají do jeho centra doslova několik minut. V blízkosti řada historických památek, hradů, zámků, historických měst. Houbařský a rybářský ráj. V kempu řekněte, že vás posílá tremp Václav a třeba dostanete slevu.  

- Dobříš - zámek, zámecký park, kulturní a správní město této oblasti. Pramení zde Kocába. Na SZ sanatorium, z jehož střechy nádherná vyhlídka na Dobříš a okolí.

- Halouny - slavná trempská hospůdka, otevřeno. Asfaltová lesní silnička vede na raketovou základnu na bojovou část. Tam Třebízského dub. Cestou rybníček a camp v lomu.

- Hladovka - asfaltová cesta z Voznice směrem na Knížecí studánky.

- Hluboš - zámek, zajímavý park, u kostele na vršku výhled do vojenského prostoru. K zámku, kromě lesů, patří i statek Náves.

- Hostomice - městečko s nádražím. Dvě restaurace, obchod, pekárná atd. Nástupní místo na Brdy. Benzinová pumpa.

- Hradec 628 - jeden z vrcholů Hřebenů při silnici Dobříš - Hostomice. Vrcholový hřebínek ještě dnes skrývá poklady zdejšího hradiště. Zlikvidovaný křesťanský kříž. Jsou lidé, kteří tvrdí, že tento náboženský symbol na pohanské hradiště nepatří. Výhled směrem na jih. Na vrcholku zajímavé skalisko.

- Hřebeny - brdský hřeben, který se táhne od soutoku Vltavy s Berounkou, Zbraslav, až po Jince, trať Zdice - Protivín. Dále známe Brdy Třemšínské a Brdy centrální, tedy vojenský újezd.

- Hvížděnec 475, 8 - kouzelná vyhlídka na Řevnice a okolí Berounky.

- Jelení palouky -stará stylová hájenka, která dnes opět, tak jako okolní lesy, patří Mansfeldům.Turistický přístřešek a nedaleko v Malém Chlumci lesní koupaliště. Poblíž na silnici na Dobříš velké parkoviště, ze kterého cesta na rozhlednu na Studeném vrchu a na hradiště Hradec. Červená turistická značka, hřebenovka.
Václav Burle
Hájovna Jelení palouky. Všimněte si toho starého sadu, ze kterého již pouze zbytky. Jaká to škoda, že ano...

- Jezírko - zatopený lom nad Halouny, trempské chaty.

- Ježovka - hájovna. Bývávaly tady dvě naproti sobě přes původní  silnici. Při výstavbě dálnice byla jedna stržená.

- Jince - městečko mezi Brdy Hřebeny a Brdy -  vojenský újezd. Nádraží, hotel, obchody, restaurace. Dělostřelecká kasárna, zámek. Spousta hub a borůvek. I brusinky se najdou.

- Klínek rozcestí - nejvyšší bod na silnici Hostomice - Jince. Parkoviště a pak na hradiště Plešivec, nebo na Píska a dále na Hřebeny. Pomník partyzána a studánka. POZOR - na všech parkovištích se občas vykrádají auta. Nenechávejte tam nic, co by poberty lákalo.
Václav Burle
- Knížecí studánky - (foto) stavebně zajímavá hájenka pod Stožcem cestou do Voznice. Sousedí s oborou Aglaja. Pramen s vodou, kde můžete natankovat kvalitní tekutinu. Český rozhlas má v archivu rozhovor s paní hajnou o výstavbě blízké raketové základny. Poblíž "Na paloučku" stával trempský sroubek, který někdo zlikvidoval.

Málo se ale ví, že Knížecí studánky (voda) jsou historicky SV od hájovny, která v současné době není zrovna v nejlepším stavu. Vnějšek je sice opraven, ale ten vnitřek... Já jí za 5 eur koupím ihned! Jedná se o pramen, který je nepřetržitě sledován hydrometerologickým úřadem.

- Kodetka, motorest - u Dobříše, zavřeno. Škoda, přeškoda. Dnes je tam stánek se zeleninou.

- Komorsko - hájovna.

- Křešín - ves, kde zajímavá architektura a nové sruby. Východně zajímavá přírodní rezervace Na Horách a kozí farma. Přírodní čistička odpadních vod.

- Krkavčí skály - JV pod Plešivcem. Zajímavý výhled na okolí.

- Kytín - vesnička uprostřed Brd, kam dnes zajíždí pravidelný autobus z Dobřichovic od vlaků. Hospůdka a nedaleko další na Kytínské louce.

- Kuchyňka- přírodní rezervace, na vrcholu vysoký kříž. Poblíž dvě lovecké chaty a partyzánské pomníky. Výhledová místa směrem na jih Temelínská elektrárna, na sever Krušné hory.

- Malá Sv. Hora - Kaplička a restaurace se sezením venku, parkoviště při dálnici, s odbočkou na Kytín. Bývalá trejmpská a houbařská hospoda přeměněna na zajímavou restauraci. Majitelé opravili jak objekt, tak i přilehlou sakrální stavbu. Z Prahy sem zajíždí autobus na Dobříš č.317.

- Mníšek pod Brdy - zámek velice navštěvovaný širokou veřejností. Pořádají se zde pravidelně nejrůznější akce a to především pro děti a rodiče.

. Na Rovinách, Kytínská louka - louka a kolem chaty. občerstvení.

- Náves - na veliké louce hájovna, dnes soukromý objekt, a zemědělský statek, který patří k hvožďanskému zámku. V hájovně, ještě když byla téměř ruinou, přespávali trempové a i jiné živly. Nádherné klenuté sklepy. Poblíž rybníček a studánka.

- Obora - to je název slovanského hradiště u Dobříše, v sousedství obory Aglaia.

- Osov - nádraží, nástupní místo na Hřebeny. Zámek, dříve domov důchodců. uzavřen. Zanedbaný park. Kostel. Na silnici do Hostomic přenádherná alej. (Od nádraži do vsi přes louku, pak přes silnici a polní cestou dál na Hřebeny.)

- Ostrý - kousek od vrcholu stávalo tvrziště. Kopec je naproti Plešivce. Někdo tam před lety udělal jeho "kopii". Děti, pionýři, skauti, se tady dobře vyřádili. Jestliže někdo víte něco víc pište do komentářů. Děkujeme. Opodál ves Felbabka, kde zajímavá hospůdka. Pozdravujte od trempa Václava a dostanete slevu, možná.

- Píska - 690,7 - vrch, který zdobí radar řízení letového provozu. Ze severní částí pěkný výhled na sever, až na Krušné hory. Poblíž v lůmku partyzánský tábor, zemljanka. V okolí několik trempských kempů.

- Plešivec - jedno z největších hradišť v Evropě. Stále tady procházejí divné postavičky, v rukou minohledačky. Mnozí tady prý byli převelice úspěšní. V okolí, v zajímavých lomech, trempské osady a Safírové jezírko. Na silnici Hostomice - Jince na vrcholu parkoviště, studánka a pomník partyzána. Na jednu stranu jdeme na hradiště, na opačnou pak na Píska, nebo po hřebenu až na Zbraslav.

Na - vrcholu - Plešivce "Čertova kazatelna" kde fantastická vyhlídka, především na západ do vojenského prostoru. Turistické posezení a turistická schránka. V severní části "Fabiánová zahrádka" skalisko, ze kterého nádherný výhled směrem na sever, Klínovec. Odtud se dostaneme do Lhotky, kde hospoda a poblíž nádraží. Nebo do Lochovic.

- raketová základna - tak velké raketové základny byly v republice pouze dvě. Zdejší nad Dobříší a pak u Brna. Jedna se o obrovský prostor se třemi ploty. Stálo to všechno moc peněz a dnes je to k ničemu. Odvážlivci si mohou do bývalé bojové části vlézt od východu. Ubytovací část - kasárna - jsou stále uzavřená, aby je nikdo nerozkradl. Celý tento hvozd již dnes patří opět Mansféldům, kteří se zavázali vše zbourat a celý vojenský prostor zalesnit. - pokr. někdy příště -. Součástí byl i velký psinec.

Nedávno přijela k vrátnici nákladní auta, jeřáb. Dotyční udělali pořádnou habaďuru na detektivní agenturu, která celý prostor hlídá a.... Jo kdo umí ten umí a detektivové pak jenom koukají, tedy čumí. Mládenci sundali několik těch obrovských ocelových vrat a odvezli je neznámo kam. A zatím jsou v klidu a policie je bezmocná. Už je chytli nebo běhají na svobodě? Kdo něco víte, tak sem prosím napište. 

Není to tak dlouho co se něco podobného událo na další raketové základně. Dodnes nikdo nepochopil, jak to ta rodina udělala. I oni sundali vrata, ale bez použítí jakékoliv techniky. Vrata naložili na valník a údajně końským potahem je odvezli do výkupny železného šrotu. Očekávali, že obdrží pořádnou kupu peněz. Opak však byl pravdou. Majitel šrotiště nebyl žádný trotl, ale určitě i on sloužil někde, někdy, u raketového vojska a nenechal se napálit. Dobře věděl, že vrata mají ocelové plechy pouze z vně a uvnitř jsou vylity betonem. Pro rodinu by to byl obrovský výdělek, ale pro majitele výkupu železa obrovský prodělek a navíc by se musel vrat následně nějak zbavit. Takhle jim vynadal a poslal je i z vraty do hajzlíku. Dodnes nikdo neví, kam je složili. Však oni to v hospodě brzy nebo později vykecají.  

- Rejkovice - ves, nádraží. Výchozí místo na Plešivec nebo na hradiště Ostrý.

- Rochota - hájovna nad Halouny. kdo víte něco víc o jejím osudu pište prosím do komentářů.

- Řevnice - nyní v zámečku (LŠU) výstava fotografií.

- Skalka - hájovna u Drahlovic.

- Skalka - Kostelík nad Mníškem pod Brdy. Hospůdka a další budovy, včetně hájovny. Více,  když si přečtete Káju Maříka. Celá tato oblast je poddolována.

- Smaragdové jezírko - vzniklo po těžbě v lomu. Nádherné míso, kde se dodnes scházejí trempové.

- Stožec - vrchol, významná  křižovatka cest na nádraží ve Vižině. Nebo k raketové základně. Až sem byl plot vojenského prostoru. Opodál na modré značce stával finský domek, který byl využíván jako vjezd do uzavřeného prostoru, strážnice. Pod dřevěným křížem ještě dnes můžete vidět kulometný zákop. Nedaleko na silnici betonový bunkr. Dále po turitické cestě do Jinců, ale také na Dobříš. Turistický přístřešek.

Nedaleko u Dvou studánek stával trempský srub, který při výstavbě raketové základny zapálila Lidová milice pod dohledem Veřejné bezpečnosti. V tomto prostoru je řada trempských osad. Je zde rovněž přenádherný lůmek.

- Studený vrch - s rozhlednou. Otevřeno v roce 2010 bude 4x v dubnu. Více na burle.blog.cz. Určitě tady bude rozjeté ohniště, tak nezapomeňte na buřty.  Zajímavé výhledy, ale částečně pro vysoké stromy zakryto. Návštěva jistě stojí za ten zážitek. Při červené značce kříž. Pak k Studenému vrchu, kde narazíme na domek. Odtud výhled. Opodál stávala i hájovna, dnes ruiny, staré ovocné stromy, tůň. Na silnici Dobříš - Hostomice parkoviště a směrník na rozhlednu. V celé této oblasti pracuje fantastický fořt, který všude u lesních cest vysázel stromořadí. Člověk by až nevěřil, kolik je zde na Studeném vrchu jedlí. Dokonce jsou tady i oplocenky s desítkami těchto dřevin, kterých je po hvozdech stále málo. Děkujeme pane fořt!!!

- Sychrov - rybník, chránění ptáci. Volavka bílá, orel mořský, čáp černý atd. V lese střežený, ale opuštěný muničák. Nedaleko další dva.

- tremping - Hřebeny jsou kempy prolezlé skrz na skrz. Jsou zde i sruby, které se nezamykají. Mnohé byly při výstavbě raketové základny zlikvidovány.

- Velká Baba 614,4 - vrch s výhledem, kříž, Fabiánovo lože. JV lovecká chata. U Chumavy partyzánský pomník a studánka.

- Velký Rochot  - hájovna nad Kytínem. Dnes soukromý objekt. Zajímavé, nádhera.

- Viklan - pod Plešivcem.

- Vižina - vesnice s obchůdkem a hospodou, Nádraží lochovitské trati. Výchozí bod na Hřebeny.

Václav Burle
- Voznice - nástupní místo do Brd. Dvě hospody, parkoviště. SZ v lese socha Sv. Václava.

Na snímku jedna ze dvou zdejších hospod. Nepamatuji si název této, ale je to od Prahy ta na pravé straně. Vaří zde po celý den, fantatické přesnídávkové polívčičky. Poděkování vám, pane kuchaři, majiteli. Kritizujeme však, že po 15,30 hodině zde již nedostanete nic. Ani tu vynikající polívku. Pouze minutky a na ty my s..... .Jak to, že to za tak zvaného socialismu šlo a dnes to nejde. To jsou ale záhadné a nepochopitelné časy, že ano! 

Hospůdka pamatuje slavné doby, kdy se zde setkávali trempové, chataři a chalupáři, lesáci, pytláci, houbaři, skauti i pionýři, turisté, odbojáři, partyzáni. Nechyběli ani vojáčci z nedaleké největší raketové základny v republice.   Celé noci se zde "schůzovalo" a krajem se nesly ty slavné písně. To bylo tenkrát, kdy ještě co Čech to muzikant. Kde ty loňské sněhy jsou. 

Václav Burle
Dnes je tato čarovná, překrásná hospůdka ješě v původním stavu. Jenom doufejme, že se nenajde nějaký hlupák a nepromění jí v nějakou tu hnusnou americkou, italskou, německou restauraci. To by byla pro Brdy mrtvolná rána pod pas.

Při vstupu do hvozdu byla u hájovny, dnes asi v soukromých rukách, proč?, uzavřena lesní silnička. Proč?

Do Voznice dnes z Prahy jezdí autobus č. 317 až na Dobříš. 
  
- Všeradická cesta - modrá značka, nádraží, Všeradice - Stožec. Podél byl plot raketové základny.

- Zadní Třebáň - vesnice na trati Praha - Plzeň, na které se přesedá na slavnou lokálku, která jede pod Hřebeny do Lochovic na trať Zdice - Protivín.

- Zátor - domov důchodců. Poblíž jižně na břehu Brdlavky studánka a partyzánský pomník.

Václav Burle
- Zlaté dno - historický, přeslavný trempský camp. Najdete ho snadno: "Od hospody pořád rovně, za potokem doleva, stále rovně a pak za potokem odbočit vpravo. Ó, jak jednoduché."

Ze snímku je vidět, že kamarádi se o něj starají příkladně. Tak jak v minulých, dobrých časech, i dnes, zde občas zní kytár hlas. 

"Táboráku plápolej, táboráku zpívej; Vlajka na stožár letí, pro radost našich děti; Chlapci z Rikartáda, ženou svoje stáda, přes Mexickou hranici; Ruty šuty Arizona, Texas!!!

Camp je dobře ukrytý ve hvozdu vojenského újezdu Jince. Najít se nedá, je to velice obtížné. není to však nemožné. Kolem něho především procházejí v letních měsících houbaři, kteří bohudík nevědí, která bije. Domnívám se, že dnes už není potřeba ho tajit. Stal se totiž památným a uctívaným místem všech československých trempů. Často sem přicháejí návštěvy i z předalekých zemí - USA  Austrálie, Afrika. Kamarádi trempové, kteří nyní žijí a pracují mimo rodnou vlast. Odešli před fašisty, bojovali ve Španělsku, na bojištích první i druhé světové. Další odešli po Únoru, následně po roce 1968.  Čest jejich památce....


Brdy vojenské - ENCYKLOPEDIE část I

21. března 2010 v 16:13 | Pryč jsou ty časy, kdy se ve vojenských Brdech pohybovali pouze pytláci, skalní houbaři a milovníci přírody. Dnes je to tady již pro davy lidí příšerné. |  Brdy centrální
/Texty budu průběžně rozšiřovat a to i na základě vašich podnětů, připomínek. Jakýkoliv váš dotaz zodpovím nebo napíšu do jednotlivých kapitol. Pište do komentářů pod tento materiál./
(Bohužel blog momentálně blbne. Nedělají se odstavce. Pak to opravím.)

- Alej I - Staré stromořadí zejména javorů a několika přestárlých, ale nádherných třešní. Najdete jí na vojenské asfaltce z Bukové, když vejdete na louky vojenské střelnice u Dolního padrťského rybníka - vstup zakázán. Poblíž v lese zajímavá skála a pod ní trempský kemp, který využívala i armáda.

- Alej II- Staré stromořadí, které odbočuje z hlavní aleje I, směrem na sever. V okolí několik staletých stromů, včetně ovocných. Zde stávaly vesnice.

- Alej III - snad v Brdech už neexistuje. Není to divné, že v takovém nádherném hvozdu nejsou žádné aleje a starých stromů je přehršle. Tedy málo.

- Alej IV - jedna se o zbytky dubů na asfaltce z Jinců na dopadovou plochu Brdo. Podobných je tady několik. Není již čas je dosadit, pokračovat kolem silnice. Vždyť listnáče zejména v této oblasti moc chybí. Je to tady samá manufaktura, monukultura na smrk. 

- Amerika - dříve hájovna, pak dodneška vojenský objekt. U silnice ze Strašic.

- Armádní střelnice - zejména v severní části Padrťských rybníků. Na západě velitelská věž, ve východní části nástupiště vojsk. U asfaltky, směrem na Kolvín, stávala montovaná kasárna. Dnes již po nich není ani památky. Opodál byl ale vybudován nový rybník. Je to zde ornitologický ráj. Opodál i hnízdo čápa černého a orla mořského. Zahnízdí v roce 2010?

- a t o m o v k a - nevíte prosím někdo, kde to je a proč se tomu tak říká???
Václav Burle
Uprostřed na obzoru hřeben Kamenné, vpravo na pozadí kopec Kočka. Středem protéká klenot zdejší přírody - Padrťský potok. Vyjíždějí tanky, transportéry, řvou vrtulníky a stihačky. Z vozidel vyskakují vojáci, zvedají se terče, následuje rána za ránou a střelba z ručních zbraní. Vojska vytvářejí rojnice a přískoky, plazením, v hlubokém sněhu, postupují vpřed. Sněhu je po kolena a někde dokonce po pás. V úkrytu lesa, pod staletými stromy, panuje čilý ruch. Kuchyně jsou rožhavené a po celém vojenském újezdu voní nefalšovaný vojenský guláš. Je v něm více masa než šťávy. V dalších kotlech se připravuje čaj, ve kterém plavou půlky pomerančů a citrónů. Ešusy pěchoty se budou mít dobře. Bohužel, nebo snad bohudík, knedlíky nebudou. Bude chleba. Roty zvítězily, budou opušťáky. Na vojnu se může říkat leccos. Pravdou je, že kdo jí neprošel, neví o životě nic. Člověk zde prožil perné chvilky, ale také veliké kamarádství. Dnešní kluci by jí potřebovali jak pes drbání.

- Bahna - vojenský výcvikový prostor pro tanky, transportéry atd., nedaleko Strašic. Každoročně se tady pořádá pro širokou veřejnost Den armády.

- Beran 684,4 - chatka, výhledy, vojenská pozorovatelna.

- Beranec 661,6 - vrch nad Valdekem, směrem na Hrachoviště. Pod ním u hradu vojenské "rekreační" zařízení.

- Bílá skála 721,4 - poblíž zajímavý lom, vyhledávaný milovníky přírody.

- Bor - louka, kde stávala hájovna.

- Brda - dopadová plocha, kde na severní straně, na Jineckých hřebenech, pozorovatelny. Je zde i bunkr z třicátých let a granátové cvičiště.

- brdský jelen - je to snad odborný nebo jiný název?

- brdský sekáč -  dřevorubec po brdsku.

- Buková u Rožmitálu pod Třemšínem - Malebná to vesnička pod horou Praha, 862,3 m.n.m, nástupiště cyklistů do vojenského újezdu směrem na Padrťské rybníky a dále na Míšov a Trokavec. U pomníku padlým z I. světové války příjemná hospůdka v českém stylu, ráj kolařů, turistů, vojáků a zdejších občanů, chalupářů. V okolí několik pomníků odbojářů a partyzánů z II. světové války.

- Carvánka - jedno ze zajímavých míst pod vrcholem Toku. Stávala zde hájovna, o které zajímavě vypraví v knize J. Čáky paní hajná. Dnes je zde lovecká chata, rybníček a na místě, kde hájovna stávala, pomníček ve tvaru zídky. Součástí chaty je poblíž v lese i studna a toaleta. Nedaleko i dvě tůně, které bohužel někdo hloupě propojil s odvodněním cesty. Ráj obojživelníků. V malých oplocenkách lesníci zkoušejí nové dřeviny, které by snad mohly zpestřit Brdy. Fotografie zde na blogu. Dole vlevo ve vyhledávači napiš Tok a jsi tam....
Václav Burle

- Čáka Jan - významný brdský spisovatel, který napsal o Brdech několik knih. Na jejich základě začali lidé objevovat Hřebeny a Třemšínsko, v devadesátých letech pak i vojenský újezd Jince. Protože teprve v té době mohl vydat knihu o centrálních, vojenských Brdech. Pan Čáka bydli v Dobříši a píše i knihy, včetně fotografií a vlastních kreseb, o Vltavě atd.

- čáp černý - bohudík se zatím v Brdech vyskytuje. Kolik je zde ale hnízd nevím. Jedno však vím jistě, že cyklistická stezka přes Horní hráz Padrťských rybníků, to slavné rozhlasové hnízdo zlikvidovala. Hodně k tomu přispěla i ta zločinná akce kolem amerického radaru.

- Červený potok - (....následující řádky nemám ověřené) - Červený potok bývával přehodně osazen pstuhem a další rybou. Dokonce později i amurem. Bylo to  na podnět Antonína Roháčka, který doporučil snížit kyselost vody vápněním a opukou. To se bohužel nelíbilo vodařům, kteří naopak potřebovali mít vodu kyselou. Dále jsme zde mohli  nalézt raka, vranku, střevli a samozřejmě ledňáčka. Po stížnosti vodařů se vše vrátilo do původního stavu - ryba není a tedy ani ledňáček. Nebo je to snad jinak?

- Červený vrch - Dnes již - asi - uzavřený lom nad křižovatkou cest z Nepomuka nebo Bukové směrem na Padrťské rybníky. Na jeho okraji pomník partyzána Ivana Voronova. (Říkávalo se, že v útrobách lomu jsou štoly pro vojenské účely. Byla to obrovská fáma.) Není ale šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Opodál, v roce 2009, byly pro turisty k nahlédnutí obnoveny vstupy do štol z historických dob. Nyní se můžete podívat na vyústění jedné z nich. Vytékající voda z útrob země, zde vytváří tůně, jezírka, která určitě budou rájem pro jarní milování obojživelníků. Opodál prochází cyklistická stezka,

- Dolní hráz - v současné době nepřístupná. Ještě nedávno zde stával sokl po svatém. Dnes už tady není po bývalé obci Padrť nic. Po jejím vrcholu asfaltová silnice. Poblíž východním směrem přenádherná alej.
Václav Burle
Dolní Padrťský rybník. Je menší, ale krásnější než ten Horní. Ryby, raci, obojživelníci, byliny. Ráj to v České republice. Jak asi ještě dlouho vydrží....

- Dominikální Paseky - ves, nad kterou se táhne hřeben - Slonovec, Klouček, Sádka, na které retranslační, mobilní stožár z dálky viditelný.

- Dršťka - zde stával hrad, z něhož nezbylo nic. Pouze odborník umí rozlišit několik málo pozůstatků. Na jaře bohaté bylinné patro. Všude okolo zajímavá skaliska. Přístup je pravděpodobně možný ze Skořic, kde je u závory u lesa malé parkoviště. Poblíž střelnice a vojenské objekty.

- dřevorubecká sekera - více, vše o ní,  v knize Antonína Roháčka Brdské vzpomínání.

- Felbabka - obec s hospodou.

- Florián -

- Hejlák 690 - nedaleko letiště, ze kterého údajně odletěl E. Beneš do Anglie. Je to malá plocha, která je i dnes využívána pro vrtulníky. V okolních zatopených okopech ráj obojživelníků. Na křižovatce silnic Bílu kříž.

- Homberk, Vísecká skála - mimo vojenský prostor. Stával zde hrádek. Nyní jen skalky a bohaté bylinné patro.

- Horní hráz - v současné době příšerný průser, neboť přes ní byla zbudována cyklistická stezka. Zejména v minulém roce zde o víkendech projížděly tisíce kolařů. Na východní straně byly cenné bažiny. Dnes zavezeny, utemovány pro potřeby turistů. Je to šílenost. Vévodí zde značky jako sesední z kola, nasedni na kolo. Hrůza. Tam, kde byla panenská příroda je dnes nepředstavitelný bordel. Křičeli jsme proti jejímu vybudování a měli jsme pravdu. Dnes se vážně uvažuje o její likvidaci a převedení všeho do minulého stavu. Zase vyhozeny peníze daňových poplatníků. Stezka bude převedena na Dolní hráz.

Na západníí straně hráze chata a lovecká bouda. Zde žili a pracovali hlídači hnízd čapů černých a orlů mořských. Pamatujete se přece na Kristýnu, která létala do Afriky, že ano! Dnes po tom bordelu, tady již čápi nehnízdí. Děkujeme vám paní Parkánová, pane Bursíku, pane Kalousku, Klube českých turistů.

Padrťské rybníky z východní strany obtéka nově vybudovaná stoka, která má odvést vodu z jižních močálovisek, rašelinišť. Je to barbarství, jehož účelem je pravděpodobně odvést kyselou vodu, která nesvědčí rybám v rybnících. Druhým důvodem je na rašeliništích vysadit smrk. /Jest-li je to jinak, tak pište do komentářů./

- Houpák 793,9 - vrch uprostřed dopadové plochy Jordán.

- Hořovická Baština - víte někdo víc?

- Hradiště, 839,6 - poblíž lovecká chata Pod břízou.

- Hrachoviště - výcvikový prostor, naposled vojenská autoškola. V severní části okopy pro transportéry, které byly zavezeny stavebním a dalším odpadem. Takže zde rozmnožování obojživelníku skončilo. Za to někdo příjde do nebe. Nepůjde do pekla, kde jsou ženský volných mravů, hrajou se tam karty a strašně se tam chlastá.

Uprostřed prostoru rybníček, velká stodola s domkem, kříž a pamětní kámen. Ve stodole novodobí lupiči rozdělávali kradená auta. Býval zde také, pravděpodobně, skautský tábor. Víte někdo víc? Dříve zde stávala vesnice. Výhled na Točník, Velíz, Krušnou Horu - tedy snad ještě! Hrachoviště je otevřeno o víkendech veřejnosti. Opodál hájovna Krejčovka. Prý se tady ještě vyskytuje ten vzácný, prahistorický  živočich. Víte někdo něco víc? Pište na burle@seznam.cz, Děkuji!

- Chocholatá skála - poblíž vrcholu Kamenné.

- jedle - nevíte jak se jí v Brdech daří. Vysazuje se v potřebném množství, nebo na ní lesáci stále ještě zapomínají???

- Jedová hora 536,6 - rovněž se jí říká Dědova hora, štola, kde se rubala železná ruda, která měla v sobě hodně rtuti.

- jilm - nevíte jak se mu v Brdech daří?

- Jezevčí skála -

- Jinecké Hřebeny - Koníček, Komín, Pec. V sedle, kde vede silnička, stávala hájovna Hřebeny. Jsou zde vojenské pozorovatelny.  Níže dopadová plocha, cvičiště Brda. Pevnůstka z třicátých let a cvičiště v hodu granátem, jehož součástí je i tanková věž.

- Jindřichova skála - dříve se jí říkalo Maloveská skála. Skalisko, ze kterého výhled zejména směrem na Valdek. Starý strom. Historické litinové zábradlí. Na Brdech se strašně krade....

- Jordán - armádní střelnice, kde zejména střelby z letadel a vrtulníků. I když je sem vstup zakázán, je to jedno z nejvyhledávanějších míst v Brdech. Prostor, by se měl ale spíše jmenovat podle kopce uprostřed střelnice - Houpák, na kterém stojí pevnůstka, tzv. "Benešák". V okolí další bunkry ze třicátých let, první, které jako ověřovací, byly v republice postaveny. Byly i "herci" v mnoha filmech, Obecná škola atd. Z pevnůstky na kopci přenádherný výhled. Cesta směrem na Tok přes dopadovou plochu. Vstup přísně zakázán. Nebezpečí smrti.

- Jinecká baština - vpravo od Červeného potoka. Ještě nedávno zde staly základy bývalé hájovny. Ve sklepení byl vojenský objekt. Dnes již zplanýrováno.

- Kamenná - vrchol, hřeben, severně od Padrťských rybníků. V jejím okolí Chocholatá skála a ...... Lovecká chata, která sloužila i tajemným obyvatelům tohoto hvozdu.

- Klobouček 703,7 - kopec nad Obecnicí. Opodál několik studánek a botanicky a entomologicky zajímavá loučka. Stávala zde hájovna, po které zbyly jen základy. Pod ní udržovaná studánka s rybníčkem. Vrchol je protkán mnoha skalisky a prudkou stěnou. Vede zde cesta na Tok. Vstup zakázán.

- Knížecí studánka - severovýchodně pod Tokem, poblíž Mariina studánka.

- Kočka, 789,1 - vrch severně od Padrťských rybníků. Na vrcholu zbytek zdiva. Na západní straně vysekaný palouk, ze kterého přenádherný, částečný, výhled na Padrťskou kotlinu a Palcíř. Směrem na Rovinu, vedle Pateráku, kříž G....... . významná lokalita na zkameněliny.

Václav Burle
- Kolvín -  vesnice, která byla při výstavbě újezdu zlikvidována. V období německé okupace tady měl být lágr, který se však proměnil v pracovní tábor. Po vichřici bylo nutné zpracovat padlé stromy a to zejména proto, že nejen fronta potřebovala tuto důležitou surovinu. Nad obcí vrchol Palcíře. Nedaleko armádní střelnice.

- Komárov - na náměstí tulipánovník, tedy jest-li tam ještě je....

- Koruna - kopec s kovovou zeměměřičskou konstrukcí věže bez žebříku  (z lešenářských trubek a spojnic). Z ní fantastický výhled, ale nepokoušejte štěstí. Vše je již značně zkorodované. V blízkosti několik historických mezníků.

- Kóta 718,8 - vrch nad Teslínským klášterem, nad Horním padrťským rybníkem, kde měl stát radar USA. (Chvála Bohu, že ta pitomost poslancům, senátorům, vládě, neprošla!)

- Krejčovka - hájovna poblíž Valdeku na silnici k Ohrazenici, Jince. Neobsazena. Vedle starý nádherný dub. Na cestě na Valdek je jich tady dokonce několik. Jak moc málo starých a doupných stromů v Brdech je. Není již čas přestat starší stromy kácet a mnoho jich v polesí ponechávat?

- Krkavčina (614,9) - vrch, který nám  brdologům pořádně zamotal  hlavu. V minulosti nějaký vojenský kartograf na ní ve vojenských  mapách označil zříceninu hradu. Hledali jsme hledali a nikdy nic nenašli. Asi byl vožralej, neboť žádný hrad tam nikdy nebyl. Hezky si zažertoval. V celé oblasti ještě dnes jsou vidět základy milířů. Výroba dřevěného uhlí zde byla, tak jako v dalších částech Brd, převelice rozšířená. Proto se tady naproti, na Jineckém hřebenu, říká i V pecích. V okolních skalách lišky, jezevci.

U silnice, na Červeném potoce,  nádrž na pitnou vodu s loveckou chatou, ohništěm. V přehodně dávných dobách zde bylo údajně jezírko, pak rybníček a nyní vodárenská nádrž. Jejím úkolem je dodávat pitnou vodu a zároveň slouži  jako protipožární nádrž v případě vojenských požárů. Poblíž stávávala  osada Sedlice, která ve středověku po moru zanikla. Druhá verze říká, že jí vyvraždili a vypálili řoldnéři. Uvádí se v análech rovněž, že rybníček vybudovali lidi, kteří zde zpracovávali rudy apod. Opodál na křižovatce - Na Hlíně - hájovna, která dnes v dezolátním stavu. Již příkladně opravena!

Podle pamětníků rybník byl na hrázi osazen řadou dubů. Dnes zde po renovaci po nich není ani památka. Není již čas je opětovně vysadit?

- Krkavčí skály - součást vrchu Krkavčina. Znáte přece ty strašidelné, hrůzostrašné pohádky, kdy kolem hradu vždy muselo létat několik krkavců. Nejinak to nebylo i na Valdeku. Proto asi Krkavčí skály. Někteří pamětnící říkají, že z nich byl nádherný pohled na hrad i široké okolí. Nemáte někdo nějakou zkušenost, Platí to ještě?


Brdy Třemšínské - ENCYKLOPEDIE

21. března 2010 v 14:07 | Jednotlivé položky vytvářejte i vy. Pište dole do komentářů a jíá to přetáhnu. |  Brdy Třemšínsko
V Encyklopedii mohou být i chyby a rovněž zde budou chybět i další zajímavé, důležité údaje. Opravy, připomínky, náměty, pište do komentářů nebo na burle@seznam.cz a já to ihned opravím Děkuji/

- Borovno -

- Brdy - rekreační zařízení, chatičky, restaurace, možnost postavení vlastního stanu. Nachází se na silnici z Věšína na Plzeň po levé straně v lese, ukazatele.

- Čáp černý - vzácný to živočich. Ještě koncem dubna 2010 nebyl nad Brdy viděn. Kdo jako první ohlásí jeho přílet z dalekých krajů. Klikni zde na blogu čáp černý a dočteš se zajímavých údajů.

- Čertův kámen - záhadný nápis na kameni, který můžete vidět na levé straně u silnice z Roželova do Chynína. Nevíte někdo o co se jedná.

- Červená - lovecká chata s  venkovním posezením. Tyhle lovecké "boudy" jsou v žalostném stavu. Není již čas je uvést do patřičného stavu, a tak jako Třemšínský domeček je otevřít turistům, trempům, skautům, pionýrům, tomíkům?  Zatím se ukazuje, že Třemšínská není od veřejnosti devastovaná, takže možná je již čas udělat další vstřícný krok!  

- Duha - Rekreační zařízení pod Třemšínem nedaleko Hutí pod Třemšínem. Hotel, restaurace, venkovní bazén, chatky, možnost vlastního stanování.

- Gejzova studánka - najdete jí pod Třemšínem na zelené značce k roželovským hájovnám. Zatím jsem nezjistil proč se tak jmenuje.

- Hengst - na nevyšším severním bodu třemšínského hřebenu stávala strážní věž, která chránila hrad z této strany. Zbytky valů. Vede tudy turistická cesta do Teslin, nebo do Hutí pod Třemšínem.

- Hutě pod Třemšínem - nástupní místo na Třemšín. Bývávaly tady dřevěné roubenky, které se proměnily ve zděné, nebo jinak upravené domky. Je to škoda, ale lidé chtějí bydlet v 21. století. Na konci obce hájovna a u ní malé parkoviště. Celoročně tady vytéká prý léčivá, kojenecká voda, pro kterou si jezdí lidé i z velkých dálav. V zimě nikdy nezavíráme kohoutek. Mohli by jste způsobit katastrofu. U vjezdu do obce, před hospodou, která má zajímavý lovecký  interiér, velké parkoviště. Řekněte, že vás posílá tremp Václav a třeba dostatnete něco zdarma, nebo alespoň výraznou slevu.
Václav Burle

- Hřebenec - přírodní rezervace, suťový svah, nedaleko Třemšína.

- Chynín - u silnice, na jižní straně od obce, se nacházela další brdská raketová základna PVOS. Dnes rozmlácený barák a kde nic tu nic. Rozkradeno. V dobách její slávy se nejen místní obyvatele stále někoho ptali, co to v tom lese asi je. O raketách neměl nikdo ponětí. Pouze já, protože jsem u raket sloužil. Jó, to byly zlaté časy. Byli jsme mladí, krásní a plni života. A holky nás milovaly a pivo a tvrdý teklo proudem. Byla to přenádherná dvouletá dovolená. Tedy 26 měsíců. Rakeťáci to měli delší.

Jednou přišla obrovská vichřice a pokácela na základně téměř většinu stromů, které měly za úkol vše maskovat. Najednou z ničeho nic z prostoru trčely rakety k nebesům. A bylo vše jasné. Ve vsi se špatně parkuje. Několik míst je u nádherně zrenovované hájovny.

- Chýnská - hájovna.

- Javor 51 - zde byl v polovině šedesátých let minulého století, nedaleko Borovna, vybudován vojenský areál. V podzemních skladech měla být uložena jaderná munice. Po roce 1968 to tady převzala Střední skupina Sovětských vojsk. Jaderné střely tady nikdy nebyly. Podobné areály byly na území České republiky celkem tři. Nevím ale, kde byly ty další dva..... Nedávno zde byly přechodně uloženy ostatky padlých vojáků německé armády z období II. avětové války.

Celý areál je v současné době ve velice dobrém stavu. Pravděpodobně měl poslužit armádě USA, neboť nedaleko nad Padrťskými rybníky měl stát jejich, tak českým obyvatelstvem nenáviděný, radar. 

- Lesy České republiky - o převeliké zdejší polesí se zde příkladně stará fořt ing. - jméno jsem zapomněl, moc se stydím - který má sídlo v hájence v Hutích. Je nejen lesákem, ale bohudík i velikým milovníkem přírody, myslivcem. Snad právě proto jsou tady lesy ve vynikajícím stavu. Příkladné je, že ve velké míře se tady vysazují listnáče, ale  i jedle.  Nic moc by však nedokázal, kdyby mu ve všem nepomáhal, naradil, jeho starší kolega pan - zase se stydím.... Tak teď jenom zulikvidovat časem ty smrkové monokultury, všude vysadit listnatý les a to to tady pak bude paráda, že ano....!!!!   

- Na Knížecí - hájovna, říká se jí rovněž Spálená. Nedávno byl nasilím vypáčená. někdo si tam udělal mejdan.

- Kobylí hlava - vrch mírně východně od třemšínského hřebenu. Na mnohých mapách je nesprávně zakreslen na hřebenu.

- Moricka - lovecká chata, posezení, nedaleko rybníček.

- Mýta - U silnice velké parkoviště a hasičská hospůdka (otevřeno  pátek, sobota, neděle, vždy ve večerních hodinách). Nástupní místo po turistické značce na Třemšín nebo na vrchol Nad Maráskem. Na konci vsi arcibuskupský zámeček (brzy zde na blogu článek) a za ním chatičky pro dětskou rekreaci. Na soukromém pozemku větší nefunkční bazén. Od dubna 2010 otevřen obchod (pondělí - sobota).

Prodejnu potravin má pod velením mladá dáma Štěpánka Konigsmarková s půvabnou dcerou. Teď už záleží jenom na nás všech, kteří se po Brdech pohybujeme, jí pomoci. Když bude mít přehodně zákazníků, tak bude obchůdek existovat. Pomozme tamějším obyvatelům Mýta a Roželova potraviny zachovat. Nenakupujte při cestě do Brd v supermarketech, ale podpořte nejen svého šerifa, ale i Štěpánku. Mimochodem, má tam vynikající paprikové klobásky. Ty nemají chybu!

- Na Dědku - hájovna, kde v období II. světové války došlo k velké tragédii. U silnice pomník. Objekt dnes využívají skauti z Rožmitálu pod/Tř. Naproti je asfaltová silnice, po které se dostanete k jedné z brdských raketových základen Protivzdušné obrany státu. Dnes už je tam pouze rozmlácená hlavní budova a zbytky palebných odpališť. Na kopci stával i radar, u kterého zbytky dřevěné boudy. 

- Na Skalách ,,, - kopec nad vesničkou Železný Újezd, kde je rozhledna. Otevřeno pondělí až neděle, vstupné 15,- Kč. Zajímavé výhledy. Mimo sezónu je otevřeno bez vstupného, tak se chovejme slušně ať nám jí nezavřou.

- Na Štěrbině - hájovna, nedaleko rybníček a pomník J. Ryby.

- Nad Maráskem 800,5 - lovecká bouda, stožár mobilního operátora, poblíž na turistické trase vrcholová skála, ze které zajímavý výhled. Bohužel dnes již jenom částečný. V lovecké boudě často sídlí radioamatéři. Posezení, které pro vás připravily Lesy České republiky.
Václav Burle
Hřeben Nad Maráskem. Uprostřed telekomunikační věž. Je převeliká škoda, že zastupitelé okolních obcí nechtěli, aby tady byla rozhledna. To by ale byla bomba. Ten rozhled by byl fantastický.... Focena z rozhledny Na Skalách, tedy ze Železného Újezda.
Václav Burle
Zima dokáže vykouzlit na brdských hřebenech pohádkovou krásu. Bohužel, takto malý snímek není vypovídající. Příjďte se podívat na spousty fotografií z Brd. Potřebuješ dveře, zárubně, tak se zastav ve Velké Chuchli.

- Roubenka - lovecká chata u Hutí pod Třemšínem

- Roželov - nástupní místo na Třemšín, okolo starých roubených hájoven. U jedné z nich obora s daňky. Zdejší fořt je svatý muž, milovník přírody. Soukromě zde pěstuje několik druhů jedlí a dalších stromků na vánoční čas. Můžete si je, až příjde ten čas, u něj zakoupit. A to není vše. Ještě pěstuje doubky a boučky, aby v naších lesích bylo co nejvíce listnatých stromů.  V rybníčku se stará i o obojživelníky, aby zejména na jaře měli kde se pomilovat. V obci sídlí  vynikající truhlář pan Turek, který zde má profesionální dílnu. Vedle perfektní kadeřnice. Nestyďte se u nich zastavit. Opět řekněte, že vás posílá tremp Václav a požádejte o slevu.

- Rožmitál pod Třemšínem - městečko, které je vstupní branou do Brd Třemšínských i vojenských. Muzeum, které končí, aby se zrodilo nové, hospody a restaurace, obchody, cukrárna, elektro, drogérie, benzinová, pumpa atd. Zámek je stále uzavřen a ve Starém Rožmitále světoznámý kostel. Tichá noc, svatá noc....

* * * V této oblasti za II. světové války, za protektorátu, působila řada odbojových skupin. Čest jejich památce. Myslíte si snad, že dnes už hrdinové nejsou. To by jste byli na velikém omylu. Jsou a stále bojují za nás všechny. Poslechněte si o nich jeden novodobý příběh:

To nedávno úředník, byrokrat, se rozhodl, že tam to razítko bouchne. Ať si říká kdo chce - co chce. Rozhodl, že se v Rožmitále pod Třemšínem zbourají staré historické budovy a postaví se tam supermarket. Za pomocí C4, nebo jak se ty novodobé výbušniny jmenují, měla skončit i bytová jednotka 1+0. 

Jak v dobách husitského hnutí Jana Žižky z Trocnova a Prokopa Holého,  vstali noví bojovníci, hrdinové. Řekli si, že takové barbarství nedopustí. Stmelili se v jednu sílu, petiční archy rozeslali po celém kraji a po těžkém, urputném boji zvítězili. Každý turista, tremp, skaut, pionýr, chatař, chalupář, rodič, dělník či inteligent, živnostník nebo podnikatel atd., / ...ten udělá to, ten zas ono, a všichni dohromady udělají moc.../ který projížděl tímto zajímavým městečkem, musel na petiční arch narazit. Podpisů přibývalo, jak průtrž mračen, nebo vichr Kyril  nad republikou. Pravda zvítězila. Byteček byl zachráněn....

..... a jeho letitý obyvatel - čáp bílý - se hrdinům z Rožmitálu pod Třemšínem odvděčil. I letos 1. dubna 2010 opět  z veliké dálky přiletěl. Že by snad dokonce až z Afriky? Usedl na komín, do svého 1+0 a čeká na svojí partnerku. Nebo snad partnera? Děkujeme Vám přátelé z tohoto kouzelného městečka, že jste si nesedli do fotelu, že jste nekoukali na televizi, ale že jste zvedli sudlice, cepy, vidle, na byrokratickej aparát!!! -vb- /Nemáte prosím někdo nějakou zajímavou fotografii čápa bílého na hnízdě, nebo i mimo něj?????

Bohužel boj za komín, za byteček 1+0,  ještě neskončil. Komín by bylo třeba zajistit, opravit. Udělá to úředník, nebo zase vstanou noví bojovníci,  hrdinové???

* * * 1. července 2010 bude v Rožmitále otevřeno nové, převeliké muzeum. Slavnostní otevření ale bude již 26. června. Máme se na co těšit. Doufáme, že bude i o přírodě a nebude ani chybět expozice odbojového a partyzánského hnutí v Brdech. Tak jako i o Brdech vojenských.

*  *  * Před velkoprodejnou Norma byla před nedávnem umístěna panoramatická mapa Třemšínska ve velkém formátu. Dnes už tam bohužel není. Kam zmizela? Stála hodně peněz a teď je fuč. Že by zloději, nebo je to jinak?

- Stará Fořtovna - Hospůdka je to pěkná. Parkoviště, venkovní gril a to vše na moc dobrém místě. Proč tady ale vykáceli u rybníčka ty staré krásné stromy. Nevíte někdo?

Mají tady i starou studnu a v ní chovají kapry a i jiné ryby. Stačí si ukázat a hned je máte na talíři. "Těch padlých stromů jsem si také všimla. Je to barbarství." -Jana z Roželova!

- Štěrbina 753 - hřeben nad kasárnama v Rožmitálu pod Třemšínem. Na vrcholu retranslační stožár. Částečný výhled na Rožmitál pod Třemšínem a zejména

- Tesliny - Prastará dřevařská osada na plzeňské silnici. Památný "Košatý buk," (300 let, 580 cm), částečně v minulém roce poškozen. V roce 2009 zlikvidován státem chráněný prastarý seník. Tak dlouho se čekalo co s ním, až spadnul. U autobusové zastávky, kde se dá zaparkovat, další letité stromy. Vojenské lesy zde budou prodávat domky, které sloužívaly dřevoštěpům.

Nástupní místo do třemšínských lesů. Turistická stezka přes řeku Skalici (Vlčava) na Henšt a Třemšín. Cestou lovecké boudy Na Knížecí (Spálená) a Roubenka, u které nedaleko rekreační zařízení Duha, (hotel, chatky, venkovní bazén, restaurace.)

Přes silnici, ve vojenském újezdě, zbytky historického kláštera. Vstup zakázán, ale ono tam stejně nic k vidění není. Nedaleko kóta, kde měl stát americký radar. (Žilietkový plot.) Do tohoto prostoru lze však vstoupit po cyklistické stezce z Míšova, nebo poblíž Teslin. Cílem jsou Padrťské rybníky.

- Trepanda - hájovna na silnici nedaleko Třemešného vrchu.

- Třemšín - Nejnovější informací je, že zde bude pravděpodobně postavena rozhledna. Stával zde hrad. Ještě jsou k prohlédnutí hradby. Na vrcholu stojí trigonometrická věž. Žebříky již jsou ve špatném stavu, takže nahoru nelezeme, neboť stejně tam není žádný výhled. 1. ledna se pořádá každoročně novoroční výstup a to za účasti stovek lidí. Součástí je i naplno rozjetá vojenská kuchyně s delikatesama. Na jižní straně "studna" a obnovený partyzánský bunkr, zemljanka. Začátkem dubna 2010 byla ve studni spousta čiré vody. Zajímavostí je i buk brána. Severním směrem po hřebenu Hengst, bývalá strážní věž. V údolí Vlčavy (Skalice) lovecká bouda Roubenka a nedaleko rekreační zařízení Duha.
Václav Burle
Hřeben Třemšína z rozhledny Na Skalách. Nasnímáno v polovině listopadu 2010. Když se tak na tento snímek dívám, tak mám převelikou chuť hodit bágl na záda a jít a jít....

- Třemšínská bouda - chata pod Třemšínem, v roce 2009 opravena Lesy České republiky, které zrenovovaly i partyzánskou zemljanku, zámeček u Vacíkova. třemšínskou kapličku, studnu. Děkujeme! Všude lesáci osadili informační tabule - což si nemyslím, že to byl dobrý nápad. Vypadá to, že již nejsme v přírodě, ale v zoologické zahradě - a postavili několik odpočinkových přístřešků. Třemšínská bouda je otevřená široké veřejnosti. Zatím je tam od návštěvníků dokonalý pořádek. Uvnitř náboženské symboly, dva stoly a lavice, kamna. Nedopusťme, jakýkoliv vandalismus. Cokoliv si přineseme, tak si také odneseme. Odpadky zde nestrpíme!

- Třemešný vrch - přírodní rezervace. Přístup od hájovny Na Dědku nebo z Hutí pod Třemšínem. Bohaté bylinné patro. Do rezervace nevstupujeme. Co je uvnitř, uvidíte i na jejím okraji.

- Velká hora 627,7 - kopec JV od hájovny Na Dědku. Zde byla raketová základna PVOS. Silničkou se dostaneme do Vacíkova, kde renovovaný lovecký zámeček, který si zahrál v mnoha filmech.

Václav Burle
- Voltuš -
 vesnice na silnici z Rožmitálu pod Tř. pod hvozdem Štěrbina. Nedaleko pomník J. Ryby na místě, kde dobrovolně odešel ze života.  

- Vrchy 712,2 - hřeben.

- Vranovice - Rybník, osazený kapry, na jehož hrázi jsou prastaré překrásné lípy. Nejlépe je přijet se podívat v době, kdy kvetou. Bohužel mnohé v řadě již chybí. Rybářství Blatná, jemuž voda patří, si jistě v nejbližší době najde čas a chybějící dřeviny dosadí, aby i budoucí rybáři a obyvatelé Vranovic, Třemšínská, Příbramská si měli kde posedět. A když už v té boží práci bude, tak vysadí stromy i na východní straně, kam uložilo tuny bahna při jeho opravě. Děkujeme pane řediteli!!! A starosta a zastupitelé Vranovic určitě na výsadbu pro příští generace dohlednou, že ano?

V obci je zajímavá hospůdka U - a teď si nemohu vzpomenout jak se jmenuje - je to snad jediné zařízení v republice, kde již mají otevřeno od šesté hodiny ranní. Ve velkém se zde vyvařuje, hlavními zákazníky jsou tady řidiči kamiónů, a že ti mají mlsný jazýček. Ke snídani tady dostanete ty pravé české pochutiny. Bývávaly všude a dnes jsou snad jenom zde - knedlíky s vajíčkem, vajíčka smažená na mnoho způsobů a především fantastické polévky - držková, gulášová, zelňačka, fazolová atd. atd. V pátek zde vždy mají kachničku se zelíčkem a bosáky. Pochoutka to fantastická. A cena? Osmdesát korun. A pak nekup to, že ano....

- Železný Újezd - vesnice, nad níž rozhledna na vrchu Na skalách. Otevřeno od pondělka do neděle. Vstupne 15,- Kč. Zejména při dobré viditelnosti daleké výhledy až na hraniční hřebeny Šumavy. Dále například Radeč, Brno, Plzeň, Rabyň. a samozřejmě Třemšín, Nad Marstkem atd.
Václav Burle
Záhada: Je za plotem, nebo před plotem... Kyčelnice devítilistá, krasavice, královna zdejších hor.

Poznámka: V této části Brd roste chráněná bylina kyčelnice cibulonosná. Rostlina je to pěkná, ale tak nějak se špatně fotografuje. Vyhlašuji jarní soutěž 2010 o její nejlepší snímek. Autoři tří nejlepších fotografií dostanou slevu na vchodové nebo interiérové dveře. -vb-

Hřib přívěskatý I/2010 - Boletus appendieulatus

19. března 2010 v 22:33 | V Čechách vzácný. Zásluhuje ochranu. |  - - hřib přívěskatý
/Jedlý, chutný, ale vzácný. Netrháme, pouze obdivujeme a fotografujeme./ /VII - IX/
V Čechách se téměř nevyskytuje. A proto je pro houbaře svátkem, když na něj narazí. Dává přednost teplejším oblastem s vápenitým podkladem. Někde roste hojněji, někde se nevyskytuje vůbec. Roste pod buky, duby a habry. Výrazným určovacím znakem jsou citronově žluté rourky, až do zlatova. Pozná se rovněž podle zajímavě hnědého klobouku. Často ho lze nalézt na hrázích rybníků. Fotografové, kteří ho budou chtít "ulovit," musí se za ním vypravit na Slovensko. /Tento údaj od poloviny července 2010 již neplatí. Našli jsme ho na hrázi jihočeského rybníka./

* * * A od 11. července už je to jinak. Měli jsem obrovské štěstíčko, že jsme na něj narazili. Podrobnější informace v druhé části tohoto článku! Jest-li i vy jste měli čest se s ním seznámit, tak o své radosti, zkušenosti, pište do komentářů....
Ing. Anton Petrov
I když je jedlý, v historických dobách na trzích oblíbený, má jednu smůlu. Je převelice napadán hmyzem. I to je jeden z důvodů, proč ho necháváme svému osudu v lese. Přívěskatý se nazývá proto, že na konci třeně má takový přívěsek. Foto: Ing. Anton Petrov. /Uvítám na tuto stránku ještě další zajímavou, pěknou fotografii./

Václav Burle
Tento hřib přívěskatý byl nalezen na jihočeské hrázi rybníka. Převládají zde až 300 let staré duby a další historické dřeviny. Tato lokalita je proslavena těmi nejvzácnějšími houbami Čech. Při mých návštěvách jsem však nikdy neměl štěstí. Tak tomu bylo i 11. července 2010. Kromě této jediné plodnice nikde nic. Vinou byla přeobrovská vedra. Slunce žhnulo, jako kdyby svojí cestu ve vesmíru mělo každou chvilku ukončit. Výška plodnice cca šest centimetrů. Brzy tohoto jedince pojedeme překontrolovat. Jsem zvědav co se s ním za ten týden stalo. ....

Pozor!!! Podle několika ohlasu toto není přívěskatý, ale moravský. Já, po shlédnutí jednoho pořadu v televizi si myslím totéž. Navíc tento byl nalezen na stejném místě jako ten z televize. Poradíte?

Václav Burle
Hřib přívěskatý o sedm dní později.Pěkně povyrostl, ale byl úplně vysušený. Příští týden, až pojedeme překontrolovat tohoto hřiba zatím neznámého, ho tam už určitě nenajdeme. Při našem odjezdu (19. 7. 2010) následovala v této oblasti jedna bouřka za druhou. Určitě promokl až k úplnému rozpadu. Ale kdo ví, tak se nechme překvapit....
Václav Burle
Nesmírné červencové sucho neumožnilo plodnici zkrásnět, tak zase možná za rok!
Václav Burle
.... a tohle z něj zbylo (23. července). Nic víc nic míň.

* * * * * *
Následuje snímek od Josefa Buriána: Hráz starého rybníka, osázená dnes již hodně starými duby, u Českých Budějovic. (Máte-li i vy snímek hřiba přívěskatého, pošlete ho na burle@seznam.cz a já ho umístím na toto místo.)
Josef Burián

Co se v mládí naučíš ve stáří jako když najdeš

18. března 2010 v 22:30 | Možná si někdo myslí, že houbařů je hodně. Není! Je jich přehršle. |  Jiří Let
Jiří Let
Foto: Jiří Let
Všichni z nás starších to dobře známe. Není nic na světě krásnějšího, než vzít za ruku děti, vnuky, pravnuky a vydat se s nima do hvozdu. Vzít to kolem potoka, říčky, pozorovat srnky, bažanty a zajíce, vyplašit nějakého toho ptáčka a pozorovat poštolku sedící na berličce uprostřed louky. Na obloze pozorovat letecký den orla mořského s čápem černým. -vb-

.....,nebo poslouchat bekání srnce někde na stráni. Děti se pak dohadují, cože to bylo? Zatoulaný pes? Nebo snad hejkal?
Zvláštní je ale rozdílný vztah dětí k přírodě. Julie, na fotografii, je pokaždé nadšená z návrhu, že půjdeme do lesa a hned začne připravovat svůj malý košík. V lese se nezastaví, na každou houbu se vyptává, u každé musí být. Myslím, že letos již zvládne přenocování někde na Střele.

Zato její starší bráška Adam, toho abych do lesa tahal heverem. Zvířata miluje, ale hlavně teoreticky. Dokáže jich většinu poznat, pojmenovat i namalovat. Dokonce mě často zaskočí latinským jménem, které někde vyčetl v knížce. Když s námi občas vyrazí do lesa a cestou nepotkáme nějaké to živé stvoření, les ho pak nebaví.
Snad je to jen takové období a za nějaký ten čas se s námi bude těšit to krásných hvozdů a obdivovat i jiné přírodní poklady. -jl-

Trempská osada Hejkal

18. března 2010 v 17:55 | Toulat se hvozdem v období, kdy již není zima, ale ještě není jaro, má své kouzlo |  Brdy Hřebeny
Přes zimu jsme nabrali několik, mnoho, kil navíc, a tak již bylo třeba vyrazit a začít si na jarní a letní měsíce zvyšovat fyzičku. Letos, tak jako každoročně, nás čekají zajímavé, ale i náročné vandry. Již příští týden začneme prozkoumávat lokality, kde snad konečně najdeme kačenky a smrže. Máme příslib od přátel, že nás pozvou na svá naleziště, která jsou prověřena věky. Potřebné mapy jsme již zakoupili, prozkoumali a teď jenom abychom měli trochu toho houbařského štěstíčka. V minulém roce jsme byli na houby přehodní, nic zlého jsme jim neudělali a příkladně jsme o nich s láskou informovali širokou veřejnost. Snad nám to houboví skřítci a víly vrátí.

Václav Burle
Včera jsme si udělali volný den a za pěkného jarního počasí vyrazili po Hřebenech Brd. Našim úkolem bylo, podívat se na raketovou základnu, zjistit její stav, a pak po severním hřebeni uhánět do nejbližší hospůdky. Tuto oblast známe moc dobře. Vždyť tam jezdíme od kojeneckého věku. Lokálka Zadní Třebáń - Lochovice je nám vandrovníkům stejně drahá, jako Posázavský pacifik. Ó, jak my milujeme ty nekonečné vandry československou přírodou. Vždy narazíme na nějakou tu zajímavost a pak máme na dlouhé měsíce, roky o čem přemýšlet. A tady jsou dvě - kdo něco víte, tak pište do komentářů nebo na burle@seznam.cz.


I/ Vandrovník si mnohokrát myslí, že danou oblast, les, kopce, stráně, řeky a potoky, zná za ty roky již do posledního metru čtverečního, než zjistí, že ví úplně houbeles. Na Brdech, jak vojenských, třemšínských, tak i těch blíže ku Praze, jsou desítky, ba stovky, zaniklých i novějších trempských kempů, osad. Včera jsme procházeli přes západní vrchol a najednou jsme narazili na trempskou osadu Hejkal. Určitě něco pamatovala, byla již v dezolátním stavu a ne zrovna na nejlepším místě. Bylo tady pod vrcholem hodně větrno.

Poseděli jsme, popili, pojedli a začali přemýšlet, kdo to tady asi trempoval. Ohniště rozvalené, sedačky prohnilé, ale opodál, na okraji plošinky, rozsocha ze stromu a na ní ozdobně vyvedené prkýnko, novějšího data, s nápisem TO HEJKAL. Pod ní velký kámen a na něm napsaných několik jmen. To jsem tedy zvědav, jest-li nám pomůžete záhadu tohoto campu rozšifrovat....
Václav Burle
,,,,,,,,
Václav Burle
.......
II/ V dávných dobách, před rokem 1990, bylo na jižní straně rezervace Hřebeny, zejména pod hradištěm Hradec, cca deset velkých oplocenek. Jejich posláním bylo zabránit zvěři okusovat mladé boučky. A tak bukový staletý porost významně oživit. V některých se za ta desetiletí stala, v tom dobrém slova smyslu, džungle malých, ale i vzrostlejších stromků. V některých nic moc. Jsou to ale záhady v té nikdy nekončící lesnické práci, že ano. Stavba oplocenek musela stát nepředstavitelně obrovskou sumu peněz.

Z ničeho nic, ze dne na den, začaly oplocenky mizet. Zůstalo jich tam pouze několik. A my stále nevíme proč!!! Poraďte prosím!!! Domníváme se, že to nebyl dobrý nápad. Bukový les v rezervaci je prastarý, ale není v dobrém stavu. Malých listnáčků je tam velice málo. Stromy jsou civilizací hodně poničené a stále se poroučejí k zemi. Nestane se tak, že prales přestane existovat?

Rovněž nechápeme, proč padlé staleté kmeny jsou vytahovány a odváženy. Neměly by spíše v rezervaci zůstat? Kde je pravda? Prosím poraďte......

Zpráva od Michala: Zkoušel jsem si vzpomenout, ale s mou pamětí je to dost špatné. Byl jsem tam asi před dvaceti lety a pamatuji si jen, že to byla taková zemljanka z kulatinek, poměrně nízká, že se tam nedalo stát, tak ze třetiny své výšky pod úrovní terénu. Bylo to kdesi (fakt nevím) na kopci s poměrně řídkým porostem vzrostlých stromů - snad borovic. Co je dost nezapomenutelné - celé okolí osady bylo velmi sešlapané a veškeré dřevo vysbírané, což svědčí o intezívním využívání na konci osmdesátých let.
Odpověď pro Michala -vb-: Bohužel to není ten camp, na který jsem narazil. Uvidíš to na fotografiích až je vyndám z aparátu.

Pýchavka ježatá - Lycoperdon echinatum

16. března 2010 v 11:56 | Narazit ve hvozdu na takovouto plodnici je něco podobného jako se setkat s květnatcem |  - - ježatá
Tak takovouhle houbu jsem v životě ještě neviděl a tím pádem ani nenašel. Je to vůbec houba? Přátelé ze Slovenska tvrdí, že ano a tímto snímkem se snaží testovat mé, vaše, znalosti mykologie. Přiznávám se, že jsem úplně vedle. A co vy? Víte, či nevíte. Je to jako v té pohádce o Pyšné princezně, když král říká "našli? nenašli? víte? nevíte?
/Text bude brzy následovat..../

Proč to dělají? Kdo ví, tak tady jistě rád odpoví!

16. března 2010 v 11:01 | Příroda je mocná čarodějka a i na houbách se umí pořádně vyřádit |  Zajímavosti
Podobné zrůdičky člověk moc často v lesích nevidí. Zajímavý snímek tohoto ražení, je i v článku o Chalupské slati na Šumavě. Proč to ta houba asi udělala. Že by nějaký alkoholický večírek se skřítky? Nebo je snad už zevnitř vyžraná od červů, brouků, plžů. To už se asi nikdy nedozvíme. Možná, že to má úplně jiný důvod. Kdo ví, tak tady v komentářích nás neznalce jistě rád poučí. Předem děkujeme.
Ing. Anton Petrov
Foto: Ing. Anton Petrov

Můj otec Karla Gotta vyhodil

16. března 2010 v 1:17 | Život tropí obrovské hlouposti aneb včera není dnes |  Chuchelský háj
Byly doby, kdy můj otec - Karel Burle - měl v Praze i tři taneční orchestry najednou. Hrál se svými chlapci ve všech nejznámějších podnicích, lokálech, kulturních střediscích. Repre, Vltava, Lucerna, Barrandovské terasy, Radiopalác, Dům železničářů na Vinohradech, Kulturní dům na Smíchově a v desítkách dalších. Zajížděl i daleko za hlavní město.

Tenkrát takový taneční orchestr představoval i více než pětadvacet lidí. Smyčce, akordeon, čtyři až pět trumpet, téměř stejný počet pozounů, saxofony, rytmika, klavír, zpěvačky a zpěváci, samozřejmě nesměl chybět kapelník a na notových pultech bylo napsáno zlatým písmem Karel Burle. Kde ty přenádherné loňské sněhy jsou.

Nejen v sezóně byly v Praze stovky plesů a dalších tanečních akcí. Nejoblíbenější asi byly čaje o páté. Od jara do zimy se rovněž hrálo na rozkvetlých a voňavých zahradách pod stromy. Slovanský dům, Žofín a od nábřeží Vltavy, směrem na soutok s Berounkou, nevyjel žádný kolesový parník bez kapely. Praha žila hudbou a tancem od odpoledne až do rána. To byly ještě doby, kdy lidi uměli si zazpívat. Kde ta přenádherná doba slušného chování, morálky, je? Dnes je to jen džungle, kde každý okrádá druhého!!! Nikde se již netancuje, nezpívá. Praha se jednoznačně změnila k horšímu. Zahradní restaurace neexistují, symfonické orchestry, které hrály k poslechu, už rovněž ne. Kulturní domy a ty přeslavné lokály rovněž ne. I tu chloubu našich národů, vojenské kapely, ten současný kapitalismus zlikvidoval. Stále nemohu pochopit, jak je to možné. To co dokázal Franz Josef II a ještě nezlikvidovali komunisté, ukončili dnešní novodobí soudruzi.

Nemohu pochopit, jak se tenkrát všichni ti muzikanti, zpěváci, zpěvačky, umělci, mohli uživit. Jednalo se o velké orchestry. Dnes je to o kytaře a bubnu. Je to asi jednoduché. Oni vše dělali nejen pro peníze, ale také z lásky. Dnes každý musí mít ihned zítra statisíce, a tak především stát musí otevírat pokladnu. Nemá logiku, že bez dotací, grantů, bez peněz daňových poplatníků, to nejde. Dříve vše bylo postaveno na amatérech na jejich lásce a přístupu k umění. Profesionálům se říkalo komedianti, šmíra. Dnes je to tak nějak obráceně. Je to ale správné?

Bylo to někdy na začátku šedesátých let. Otec a jeho melodbois hráli ve Vltavě. Za otcem o přestávce přišel takový hubený, podvyživený mládeneček. Požádal, jest-li by si nemohl s touto slavnou kapelou zazpívat. Otec byl normální rozumný chlap. Tak se dohodli....

Karel měl u obecenstva úspěch, ale zcela pohořel u muzikantů. Na nový styl hudby nebyli chlapci, kteří mnozí ještě prošli první a druhou světovou, připraveni. Zpěv Karlíka jim připadal jako ječení, které nemá žádnou budoucnost. Většina z nich si přilepšovala hrou na pohřbech, v dechovkách, ale i v divadelních orchestrech. Byli to jednoznačně výborní muzikanti, ale srdcem byli ještě úplně jinde. A já je z odstupem času chápu. Tenkrát to bylo o hudbě, umění a dnes je to o.....

A kdo byl tím zpěváčkem jarabáčkem. To už přece víte - Karel Gott! Více na burle.blog.cz.

A prosím nezapomeňte klikat na hvězdičky a psát svůj názor do komentářů. Děkuji.



Poznámky BŘEZEN 2010

14. března 2010 v 0:10 AGENTURA Vandrovník
* * * * * U hřibu bronzového byl přidán další, již druhý článek....
* * * * * U hřibu bronzového byl přidán další zajímavý text....

* * * * * Tak jsem se dozvěděl, že i zásluhou tohoto blogu se stal zázrak, po kterém jsem tak dlouho volal. Nejdříve v minulých letech kritické články, bouchání do stolu a naučná stezka na Medník (kandík psí zub) byla konečně opravena. /Klikněte si článek Medník, nebo Kandík psí zub, a čtěte./

* * * * * Hlíva na Vršíčkách překontrolována, více v patřičném článku.

* * * * * V článku květnatec Archerův - stačí, když si tuto plodnici dáš dole vlevo do vyhledávače zde na blogu - jsou vloženy další dva příspěvky od našich přátel!!! Máš-li také nějakou zajímavost, informaci, tak napiš!!!

Obora Aglaia / smazat

13. března 2010 v 0:03 | Podařilo se nemožné. Povolení od Mansfeldu máme. |  AGENTURA Vandrovník
Tak se to kucí a holky podařilo. Vyrážíme do obory Aglaia. Pravděpodobně v květnu, abychom si co nejvíce užili té kytičkové podívané. I houby zajisté budou. Hlaste se na burle@seznam.cz.

!!! Na zpáteční cestě se podíváme na ty rozkvetlé louky pod Hřebeny !!!

Ten kandík psí zub na Medníku v Posázaví rovněž platí. Jak to tam vypukne tak dám vědět.

Závojenka podtrnka I/2010 - Entoloma clypeatum - Hodvábnica jarná

12. března 2010 v 18:12 | Závojenky to je pěkný bordel. Jedny jsou jedlé, další pak jedovaté. Kdo se pak má v tom vyznat! |  - - podtrnka
Foto: Ing. Anton Petrov Jest-li někdo máte nejen k této houbě nějaké informace, vzpomínky, zážitky apod., tak pište na burle@seznam.cz, nebo dolu pod článek do komentářů...../
MYKOLOGICKÉ ÚDAJE: /Jedlá/
(Pozor! dříve se podtrnce říkalo závojenka jarní - Entoloma clypeatum, která je dnes jako jarní jedovatá - Entoloma vernum.)
Na začátku je třeba konstatovat, že plodnice mají různé odstíny barev. Od téměř bílé, jiná barva je, když houba je suchá nebo naopak mokrá, vlhká, až po různé hnědé. Klobouk může mít až 12 cm. Třeň je jasně bílý, až 10 cm.
Nacházíme jí po odchodu sněhu od března až do června. největší výskyt je v dubnu a květnu. Objevuje se ale mnohdy i na podzim Je jedlá a proto vyhledávaná. Vyskytuje se v sadech, (zejména pod švetkama), zahradách, v příkopech, na okrajích lesů, na mezích v křoví, trnky, v houfech, ale i jednotlivě.
V každém případě je dobré jí dobře tepelně zpracovat. Za syrova není zase - pravděpdobně - tak neškodná. Odborníci jí doporučují sbírat pouze na jaře, neboť později je větší možnost záměny.

/Dostal jsem řadu e-mejlů, že tato plodnice není podtrnkou. požádal jsem autora snímku, významného Slovenského mykologa, o vyjádření./
Ahoj Vašku, je to naisto podtrnka, ešte úplne mladá plodnica, ktorá iba pred chvíľou vyšla spod lístia. Hodvabnica jarná, podtrnka čo sa týka farebnosti je veľmi premenlivá. Áno, v záhradách je skôr belšia forma, alebo svetlejšie odtiene. Táto moja je z okraja lesa a rástla naozaj pod trnkami. Prečítal som si aj komentáre, pokiaľ ide o tie popraskané plodnice, všetkom závisí od počasia, ale u podtrniek je to bežné. Stačí si len prečítať opis v našom atlase.:

Klobúk má v priemere 30-160 mm, za mladi je zvoncovito klenu tý s hrboľom, neskôr plocho rozprestretý, ale vždy so zreteľným hrboľom, okolo hrboľa býva zvyčajne preliačený, hygrofánny, plavý, okrový, okrovohnedastý až bledosivý, jemne vrastene vláknitý, za suchého počasia hodvábne lesklý, za vlhka trocha slizký, na okraji zo začiatku podvinutý, neskôr rovný, v starobe často až do polovice lúčovito rozpukaný. Zdraví Tono
Hledáme houbaře i amatérské, kteří nám pomohou po celý rok zmapovat jeden z pražských lesů..... -vb-