Duben 2010

Kterýpak to je, nevíte prosím někdo?

30. dubna 2010 v 11:58 FLORA
Václav Burle
1/  Přírodní rezervace na skále....

Václav Burle
2/ Stejná lokalita....

Václav Burle
3/ Stejná loíkalita

ZÁHADA - pomozte jí rozřešit

30. dubna 2010 v 11:41 | Je to záhada velká nebo nevelká. Pomůžete jí rozřešit? |  FLORA
Václav Burle
Na snímku je lokalita kosatce bezlistého. Uprostřed je již jedna rostlina před rozkvětem. Všude okolo však tyto kaktusy, nebo co to je. Je tento kaktus u nás v přírodě normální, nebo ho tam někdo vysadil. Můžete nám prosím tuto záhadu pomoci vyřešit. Děkujeme.....

Korálovec jedlový V. / Fotoreportáž a ještě NE poslední

28. dubna 2010 v 14:02 | Než začnete číst, tak si klikněte na Ankety ke korálovcům. Ověřte si své znalosti. |  KORÁLOVEC

/Ještě dříve než začnete číst, tak si klikněte na tyto dvě ANKETY -  první  a  druhá a na články o korálovcích/

/Všechny fotografie na této straně byly pořízeny 25. dubna 2010/ 
Václav Burle
Nahlédnutí do doupovského hvozdu, který je bohatý i  na vzácné houby. Kromě korálovců je to zde i ráj na hlívu ústřičnou a hnízdovitou. Je zde co pozorovat. Chceš se přidat k naší vandrovnické partě a poznávat téměř každodenně československou přírodu? 

Václav Burle
Ve zbytku padlého kmene je velká dutina a v té od minulého roku bydlí korálovec jedlový. Nyní ho lze poznat pouze, když víte co máte hledat. Ještě po odchodu sněhu z něho pěkný kus vykukoval. Dnes vypadá, jak velká zdřevěnělá část kmene. Právě o něm je napsán tento text


Až se ten prastarý kus jedle rozpadne, tak bude po korálovci na věky věků. Bude to přeobrovská škoda. Zejména v souvislosti, že staré jedle již ve hvozdech nejsou. A ty nové, mladé sazeničky, se vysazují jen aby se neřeklo.

Již delší dobu uvažuji o zorganizování brigády na výsadbu jedlí. Vím kde, vím, kdo stromky zajistí, ale bohužel také vím, že by se nikdo z houbařů nepřihlásil. Nebo se snad mýlím?


Václav Burle
To je ta slavná jedle ve vojenském újezdu  Doupov, na které jsem našel 22 korálovců jedlových. Ve skutečnosti jich tam muselo být o hodně víc. Bohužel se mnohdy nepoznalo, jest-li se jedná o jednu plodnici nebo o více spojených  v jeden kus.
Václav Burle
Na této padlé, rozlomené  jedli, byly korálovci na všech čtyřech stranách. Od těch velkých až po ty maličké. Bylo to převelice zajímavé je pozorovat téměř od zrodu až.......
Václav Burle
Takto vypadal jeden z korálovců 25. dubna 2010. Nikde jsem se nedočetl, jak dlouho ještě  korálovci ve hvozdu  vydrží. Zatím to vypadá, že tam budou ještě na podzim. Vyrostou tam letos opět nové, mladé, plodnice? Co myslíte? Ani na internetu jsem nenašel na tuto otázku odpověď..... 

Kyčelnice devítilistá - Dentariea enneaphyllos

28. dubna 2010 v 10:31 | Jak souvisí kyčelnice s krematoriem a mladeží, tak čtěte! |  FLORA
Je přenádherné jaro, 5,30 hlásí rádio.  A  já vyrážím do rezervace překontrolovat chráněné  byliny, houby, jest-li už náhodou nevyskočila májovka anebo dokonce hřib dubový. A jak si asi stojí kosatec bezlistý.  Slunce začíná prohřívat studené, ale příjemné, ovzduší. Vybíhám kopec na jeden zátah a jsem šťasten, že jsem zase udělal něco pro své zdraví. Snad i ten přeobrovský břišní mozol se mé maličkosti, snad konečně podaří zlikvidovat.

Mám o čem přemýšlet. Ne nebojte se, nebudu psát o přírodě, o houbách, rostlinách. Dnes je tady zajímavější téma. Z rozhlasu, a později i z internetu, jsem se dozvěděl, že jsem již dávno měl být odstřelen, zpopelněn, zplynován. Podle  rozsáhlého průzkumu, totiž mladí lidé nesnášejí své spoluobčany, již od doby, když jim bylo  čtyřicet  let. Připravujeme je totiž, podle jejich názorů,  nejenom o kyslík, ale zejména o vyšší posty a tím prý, podle nich, o zasloužené  převeliké peníze. Otevřeně se ptají, proč mají platit daně, sociální a zdravotní, a tím přispívat nějakým starochům a stařenám na důchody a lékařskou pomoc.  Podle nich je to nespravedlivé a likvidující. Je prý třeba to urychleně změnit.

Jenom nevím - a nemohu  to zjistit - kam podle nich patřím já. V sedmdesáti si ještě zdravotní a sociální platím sám a to dokonce včetně daní. Třeba za tento počin, od nich dostanu milost. Děkuji vám mladí přátelé!

Když půjdu až do konce svých myšlenek tak dodám. Mě naopak vadí mladí lidé, kteří místo aby pracovali, ovládali nějaké řemeslo, tak se raději nechají zavřít do kanceláře, nejlépe u některé státní organizace, dají přednost armádě, policii, strážníkům. aby nedej bože nemuseli zapojit užitečně mozek a ručičky. Jejich hymnou je ta přenádherná písnička: "ručičky nebojte se, vy dělat nebudete!" 

Nejhorší je, že v naší drahé vlasti vytváří hodnoty již pouze 786 632 lidí. Ti ostatní se vezou, nebo jsou placeni státem z daní těch těžce pracujících několika jedinců. Víte například, že za France Josefa pracovalo na ministerstvech po dvaceti až čtyřiceti lidech?  A dnes? Poslanci přijali zákon, že každoročně ze státních organizací odejde tři procenta lehkoživků. A výsledek? Stále jich přibývá! Tady je jedna z cest do pekla. Je to jeden z důvodu, proč je republika před bankrotem. A vy mládeži začněte přemýšlet a nevymýšlejte pitomosti!!!     
Václav Burle
Bukové lesy, zejména přírodní rezervace chráněné státem, jsou plné kyčelnice devítilisté. Na padlých jedlích zde můžeme i občas nalézt korálovce jedlové nebo i
Václav Burle
Byl jednou jeden, který dnes mladým lidem již připadá, jako kdyby nebyl ze Země, ale snad odněkud z dalekého vesmíru. Bezesporu to byl nejvýznamnější fyzik lidského rodu. Působil jistou dobu i v naší milé vlasti, především v Praze. Jmenoval se Albert Einstein a mimojiné přišel na pojem, kterému dodnes  říkáme relativita! Zeptejte se mladých lidí, jest-li vědí o čem pojednává. Vsadím se, že nevědí a to chtějí likvidovat staré, starší a nejstarší lidi. Tedy ty chytré, chytřejší, nejchytřejší!!!

Popravdě řečeno, já jí nikdy nepochopil a ani jsem se o to nepokoušel. (A jak jste na tom vy?) V souvislosti s kyčelnicí devítilistou však tu relativitu dobře chápu. Je to rostlina, která je chráněná státem. Proč asi, že ano! Někde jsou jí plné lesy, je to tedy relativní, neboť jinde jí vůbec nenajdete. A to je ta relativita. Bohužel státní úřednící, lesníci, ale i mnozí botanici si myslí, že její ochrana tím začíná a končí. Není ale již čas se snažit rezervace neuzavírat, ale naopak je otevírat, rozšiřovat. Proč kolem nich jsou stále monokultury smrků a stále se tyto dřeviny, v blízkosti chráněných rostlin a živočichů, vysazují. Nebylo by správnější, že když se jehličnany vyrubou, místo nich vysazovat listnáče, nebo raději umožnit jejich nálety. A tím chráněná území pomalu a jistě rozšiřovat. Samozřejmě, že rostliny kvůli jinému geologickému podloží tam třeba neporostou, ale porostou tam jiné. A vo tom to je..... Rozšiřovat, vracet hvozdy, stráně, louky, pole, toky řek a potoků, v tom dobrém slova smyslu, do minulosti. Nebo si myslíte něco jiného?   
Za plotem, nebo před plotem? Toť ale dilema! Je to jako v lidském životě. Každý si myslíme, že všechno víme, známe, že jsme nejchytřejší, ale ono to je mnohdy, často, stále i úplně jinak. Nerozeznáváme, zda jsme před, nebo za plotem.

Václav BurleKyčelnice devítilistá, chráněná, IV. - VI.

Roztroušeně, ve stinných, především  bukových lesích, tedy dnes zejména  v rezervacích, od nížin až do hor. Vytrvalá 15 až 30 centimetrů vysoká rostlina. Květenství je hrozen, složený z 5 až 12 květů.  Vyhledává humozní a vlhká stanoviště, i ve smíšených lesích, suťovích lesích a výjimečně i ve smrčinách.  Plod je šešule (4 - 7,5 cm dlouhá) s hnědými, lesklými semeny.

Je velice plodná, rozmmnožuje se generativně. Vegetativní rozmnožování je nevalné. Oddenek ročně přirůstá pouze o jeden až dva centimetry.
Václav Burle
Nejen v bukových lesích se kyčelnici devítilisté daří. Nejinak je tomu i v Českém krasu, na Bubovickém potoce. V brzkém jaru jich tady rozkvétají tisíce. Je to jeden velký barevný koberec. Zrovna pod tímto vodopádem je zatopená sedmimetrová jeskyně. A v ní utopený fotoaparát a šest, vždy správně vychlazených, láhvačů. (Na snímku je vidět, jak fotoaparát umí přenádherně klamat. Vypadá to, že kyčelnice je obrovská a vodopád malý. Opak je pravdou.)

Český kras aneb Bubovické vodopády

27. dubna 2010 v 17:41 Český kras
llllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

Václav Burle
Stal se po dlouhé době zázrak - Bubovické vodopády mají opět vodu. Jsme v krasové oblasti, tak můžeme očekávat přemnoho podivností. Kde jsou ty časy, kdy se tady valila voda proudem. Polehávali jsme ve vodopádech a v parném horku studená lázeň přišla převelice vhod. Nemusím jistě připomínat, že jsme na sobě neměli vůbec nic. Koukali jsme po okolí a obdivovali tu veškerou nádheru. Nejkrásněji je tady stejně, ale jenom na jaře. V době, kdy všude široko daleko, nahoře na skalách, i dole u potoka,  rozkvetou chráněné byliny. Ve vodách jsou mloci, žáby, užovky. Prý se tady objevuje i užovka stromová. Já jsem ještě to štěstí neměl. A co vy?  

Pod jedním z vodopádů je sedm metrů dlouhá jeskyně. Uvnitř utopený fotoaparát a šest stále vzorově vychlazených láhváčů. Celá je pod vodou. Vplout do ní je jednoduché, ale zpět to už bude horší. Také by se to nemuselo povést. Takže kucí a holky neblbněte.
Václav Burle
Do údolí Bubovického potoka je nejlépe vstoupit od Srbska, kde v prodejnách si jako správní zálesáci nakoupíte  zásoby. Nevozte je ze supermarketů, ale nakupujte u zdejších živnostníků, aby jste si pak nestěžovali, že nikde na českém venkově není obchod, hospoda. A vo tom to je. Podporovat nejen svého šerifa, ale také obchodníka.


Tařice skalní -

27. dubna 2010 v 15:54 | Jakmile se pozlatí skály nad Vltavou, tak tady máme konečně jaro |  FLORA
Václav Burle
Skály jsou po zimním období takové vycmrdlé, smutné, neveselé. Najednou z ničeho nic, doslova přes noc, zazáří zlatým nádechem. Jaro je tu, začíná veselejší, krásnější, zajímavější, roční období. Příroda lidi dnes už nezajímá. Mají k ní srdéčkem moc daleko. Stačí si sednout do autobusu, který uhání po dálnici, kolem Vltavy,  k hlavnímu městu. Na skalách rozkvétají tařice skalní. Nikdo se na tu krásu ve vozidle nepodívá. Lidé si vůbec neuvědomují vo čem ten život vlastně je.....
Václav Burle
,,,,,,

Violka

27. dubna 2010 v 11:24 | Violek je mnoho druhů, která je na snímku, tak to doopravdy nevím. Poradíte? |  Violka
Jaro je bezesporu nejkrásnějším obdobím roku. Tedy alespoň pro ty, kteří milují, obdivují, přírodu. Nepočítají se ti naši spoluobčané, kteří než do lesů, strání, k řekám a potokům, raději navštěvují supermarkety, aquaparky a podobné moderní šílenosti. I oni, tak jako my, časem poznají, že jejich způsob života je cesta do pekel.

/Když kvetou fialky, tak je již nejvyšší čas se podívat na čirůvku májovku/

Právě fialky, jak jim my Češi, Moravané a Slezané raději říkáme, patří mezi jedny z prvních poslů jara. Sem ještě patří jaterník podléška, tařice skalní, koniklec, hlaváček a několik dalších. Není nic krásnějšího než již v brzkém jaru se toulat hvozdy a okolím a začít vyhledávat chráněné rostliny, houby, živočichy. Važme si naší přírody a bojujme za její uchování i pro další generace!


Violka vonná byla jarní rostlinou mého dětství. V obci, kde jsme žili, jí v okolních listnatých lesích, dnes je to přírodní rezervace, bývávalo přehodně. Koncem dubna a v květnu, doslova pokrývala zejména jižní dubohabrové stráně. Již od časných ranních hodin, kdy je ten příjemněnepříjemný chlad, který pozvolna likvidují sluneční paprsky, pobíhaly lesy desítky ženskej a jejich děcek. Fiálky se opatrně otrhané vkládaly do košíku a přidávalo se odpovídající množství lístků. Potom rychle do vsi a začít vázat pugétky. Pro nás maličké to byla hodně otravná práce, a tak jsme u ní dlouho nevydržell. Raději jsme objevovali les, přírodu a doma utíkali k řece, do stájí ke koním.

Pro rodiny to byl po zimě přijemný přívýdělek. Kdo chtěl být úspěšný, tak si musel hodně přivstat, aby se co nejdříve dostal do Prahy, a jak jinak než pěšky, na ta nejlepší prodejní místa. Vlak, nebo parník, by spolkl značnou část těžce získaného výdělku. V okamžiku, kdy začalo úřednictvo, tedy lidé, kteří měli peniíze, přicházet na svá pracoviště. Potom se to ještě muselo zopakovat na konci jejich pracovní doby a to ještě den neskončil. K večeru, v době, kdy se přicházelo do kin, divadel, bárů. Konec podnikání byl však ještě moc daleko. Musely se ještě obejít taneční lokály a podobné pajzly, včetně těch pro horních tisíc. Právě tam se dalo vydělat nejvíce. Ženská, děcko, však musela být zadobře s portýrem a s dalším vykukem, který držel nenápadně nataženou dlaň. Nebyl to tehdá život lehký, ale lidé, na rozdíl od doby dnešní, pracovali!

Zajímavé je, že tenkrát se fialky každoročně rvaly pro kšeft, živobytí, jak o závod. Dnes si jich bohudík již nikdo nevšímá a ani nemůže, neboť dnes rostou v přírodní rezervaci. Ale proč je jich tam tak málo? Řečeno důrazněji, oni tam skoro již nejsou! 'Ze by kyselé deště, globální oteplování, nebo to rvaní na ně mělo blahodárný účinek? Kdo ví, tak nám jistě tady v komentářích rád odpoví, že ano....
VIOLKA VONNÁ - (březen - duben) Nacházíme jí v suchých křovinách, lesích, na okrajích cest, na výživných půdách, často zplaňuje. Roste blízko lidských sídlišť na mírně dusíkatých půdách. Semena roznášejí po okolí mravenci. Stará léčivá rostlina. Violek je více druhů.



Sasanka pryskyřníkovitá - Anemone ranunculoides

26. dubna 2010 v 21:59 FLORA
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
Václav Burle
Sasanka pryskyřníkovitá - z přeslenu vyrůsta po jednom nebo i dvou květech. Jedovatá.  

Jaterník podléška -

26. dubna 2010 v 21:51 | Nechápu proč tato rostlina má dvě barvy |  FLORA
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
Václav Burle
mmmmmmm
Václav Burle
Václav Burle

Barvínek menší - Vinca minor

26. dubna 2010 v 17:42 | Poznat barvínek, který je který, není vůbec jednoduché. |  FLORA
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

Václav Burle
bbbbbbbbbb
Václav Burle
Když se dívám na tento kvítek, tak jsem konečně přišel na to, jak ten - teď si nemohu vzpomenout na jeho příjmení - vynálezce přišel na lodní šroub. Stačilo se podívat na tuto barvínkovou krásu a bylo vše jasné.
Václav Burle

BARVÍNEK se vyskytuje pouze na Evropském kontinentu a to v sedmi druzích. (Který z nich je na snímku to opravdu, ale opravdu nevím.) Kvete III - VII. Stonek je plazivý a dlouhý až 80 centimetrů. Přednost dává listnatým a smíšeným lesům, ale najdeme ho i v jehličnatých. Vyžaduje vlhké a na živiny bohaté půdy, polostín až stín. Vystupuje do výšky až 800 m/m.

Lidé ho stále z lesů odnášejí do svých sídel. Nacházíme  ho zejména na smutných místech - hřbitovy, kaple, kolem kostelů, křížů, kapliček. Zdobí ale i zahrady, parky, záhony v obcích. Je nenáročný a tedy se dobře a snadno udržuje. Zejména v jarních měsících až do léta bohatě a překrásně kvete. Tvoří husté koberce a pro to vše je hodně oblíben.

Dobře snáší nedobré ovzduší, je odolný na škůdce a choroby. Nesnáší ale silné mrazy, které ho mohou vážně a na dlouhou dobu poškodit. Bývával používán v lidovém léčitelství. V této souvislosti jistě jeho čas ještě příjde. 



INFORMACE květen

26. dubna 2010 v 11:03 | Jaro je v plném rozpuku, a tak se vydáváme sledovat přírodu. Nedej se - přidej se! |  AGENTURA Vandrovník
* * *  Brdy           -  jdeme počítat mloky, čolky, žabky, užovky, slepýše, ještěrky atd.
Václav Burle
nnnnn
Václav Burle

POZOR !!! - burle.blog.cz zajistil za velice příznivou cenu /super levně/ jednodenní kurs - ZONER 12! Hlaste se na burle@seznam.cz. Den konání, začátek května.

* * *  Šumava      -  za Dřípatkou horskou!

* * *  Český kras   za Hlaváčkem jarním! Kosatcem bezlistým! Třemdavou bílou! Čirůvkou májovkou!

* * *  Blanský les  - za Dřípatkou horskou!

* * *  Český kras  - Orchideje v okolí Prahy!

* * *  Šumava       - za Kováři a koloději!

* * *  Střela a řeka Chrudimka!

* * *  Doupov        - opětovně překontrolujeme Korálovce jedlové

/Přidej se, Nedej se - stačí hodit tornu na záda, přibalit spacák, karimatku, vodu, něco k jídlu a přihlásit se na burle.blog.cz nebo na burle@seznam.cz. Věřte, že nyní je v přírodě překrásně./

Čertův kámen - výzva pro odborníky

25. dubna 2010 v 22:11 | To jsem tedy zvědav kdo jako první rozluští tento nápis |  Brdy Třemšínsko
Říká se mu Čertův kámen.
/text někdy brzy. Zkuste prosím, vy experti na počítače, přečíst text na historickém kameni/

Václav Burle
Čertův kámen text někdy brzy....
Václav Burle
Na Čertově kameni se nachází záhadný nápis. Najde se počítačový expert, který ho dokáže vytáhnout na světlo Boží?

Dřípatka horská -

23. dubna 2010 v 10:51 | Putování za dřípatkou horskou bývá okouzlující. Člověk se totiž pohybuje v těch nejkrásnějších českých hvozdech. |  FLORA
Dřípatka horská je překrásná kytička, která bohužel, pomaloučku, ale jistě,  z naší přírody  mizí. Já jsem se s ní, k mé velké lítosti, ještě nesetkal. Vím, že například roste u Prachatic v jedné přírodní rezervaci. Potkal jsem se jednou v centrální části vojenského újezdu Boletice, na Knížecím stolci, se zálesákem, který mě slíbil, že až poroste, tak určitě zavolá. Doposud tak neučinil. Kamaráde, prosím, polepši se. Kdo pojede s naší partou za touto překrásnou bylinou , tak se hlaste v červnu zde v komentářích.  

/I vy se staňte dopisovatelem tohoto blogu. Není to můj blog. Je vás všech, kteří máte rádi přírodu. Krátké příspěvky pište do komentářů, já je pak přetáhnu do článků, delší pak posílejte na burle@seznam.cz. Fotografie rovněž na e-mejl a v minimálním rozlišení 800 x 600. Věřte, že na vaše názory, informace, postřehy, zajímavosti ,čekají desítky, ba stovky podobných človíčků, kteří se rádi pohybují po hvozdech, loukách, stráních, ale třeba i na vodě a ve vzduchu. Tak se snažte, ať máme co číst, na co se dívat, na co se těšit. Ahoj kamarádi a kamarádky./ 

Jana Zemanová
(Od našeho zvláštního dopisovatele nyní  z Pelhřimova)

 - Jana Zemanová - Při našem posledním setkání na Doubravce jsem vám říkala, že i naše babská parta se pravidelně, tak jako ta vaše, toulá přírodou.  V úterý 20. dubna jsme byli  na toulkách u Božejova a podařilo se nám najít několik rostlin dřípatky horské. To byla květina mého mládí a už jsem si myslela, že ji nikdy neuvidím. Lokalitu, která se nacházela u mého rodiště zničil jeden vandal. Vyvezl  při opravě chalupy na ní veškerý odpad ze stavby a zničil tam i rosnatku bahenní.  Do smrti mu to nezapomenu! 

Váš blog je pane Václav úchvatný, musím si tam postupně číst. Je vtipný, má krásné fotografie a je poznat, že máte velké znalosti, kloubouk dolů.

Mějte se krásně, my jedeme tentokrát na Moravu a skončíme příjemně unaveni ve sklípku v Horních Dunajovicích. V noci se určitě projdeme krásnou třešňovou alejí k místní vodní nádrži. Doufáme, že bude v plném květu. Zdraví Jazena.

DŘÍPATKA HORSKÁ - Rostlinopisné údaje již brzy. Nechcete je někdo napsat za mne??? Prosím!


FOTOGRAFUJEME 1 : Již na začátku vzniku tohoto blogu jsem uvažoval, že budu, budeme, se k jednotlivým fotografiím vyjadřovat. Vzájemně se v dobrém slova smyslu poučovat, co děláme špatně, v čem se lze ještě zlepšit. Nebo naopak  se  pochlubit. Vždyť  například  fotografování rostlin není vůbec nic jednoduchého. Tato myšlenka se opět včera obnovila, když mě vynikající fotograf přírody Josef Burián upozornil na některé mé chyby při fotografování hlaváčků jarních. Celé to stvrdila Jazena, která neprávem chválila mé fotografie a za ty své se rovněž neprávem omlouvala. Tak právě dnes na  jejím snímku dřípatky horské začínáme. Veškeré naše, vaše,  názory, připomínky, pohlídá profesionální fotograf Jaroslav.... 

*  *  * Tak co říci ke snímku dřípatky horské. Jednoznačně, jako informativní, je vynikající. Častou chybou je snímání rostlin ze stoje. Nejlépe, tak jako houby, je fotografovat z očí do očí. Zalehneme, ostříme, snímáme, kontrolujeme.

Bohužel se stalo, že přenádherná, sladká Jezina, - od jezinka - tedy chtěl jsem napsat  Jazena nám zapomněla poslat dalších několik fotografií - detailů!

Ona Janička, podle jejích kamarádek, je převynikající v umění pečení, a to jak koláčů, buchet, ale především vánočního pečiva. I kachnu a husu má vynikající. Knedlíky, pravé české rovněž umí. Takže příště bude václavská husička, knedlíček bramborový, k tomu ještě houskový a chlupatý, a pořádný kus husičky. Máme, máte, se na co vandrovníci těšit.

Postrádáme snímek samotné rostliny, potom třeba jen květu a ještě další větší detail. K tomu ale již člověk potřebuje lepší fotoaparát, včetně makra, supermakra. Takže, kdo se zde chcete pochlubit, tak pošlete snímek dřípatky horské na tuto stránku. Vandrovníci a turisté KČT vám předem děkují....

(Jana Zemanová, naše pelhřimovská dopisovatelka rovněž poslala snímek bledule jarní. Takže si překlepněte SEM! Pozor teď!)




Historie - pátráme, ale vypátráme něco?

21. dubna 2010 v 13:18 | Mezních kamenů v Českém krasu moc není. Nebo snad ano? |  Český kras
Václav Burle
Staré stromy v krajině, ve hvozdu, nemají chybu. Je to převeliká krása. Nejinak tomu není ani v Českém krasu. Bohužel, stále se všude setkáváme s jejich necitlivou, úplně zbytečnou likvidací. Dokonce mizí celé historické aleje. Barbarstvím je rovněž vyřezávání letitých ovocných stromů. Pan Větvička se vždy v noci při podobných snech s hrůzou v očích budí. Jedním z důvodů je, že lidé nejen na venkově přešli na topení dřevem. Je to levné a všude kolem je stromů habaděj. Stačí vzít nejen pod rouškou noci pilu a .....

To je také jedním z důvodů proč nemají jisté ptačí druhy možnost zahnízdit. Braňme historické, staré dřeviny a především nejen pro ptactvo nebeské doupné stromy.

Na toulkách Českým krasem jsme narazili na tyto mezní kameny. Hned každého napadné, jaká to historie je tady zaznamenána. Poradíte nám někdo. Zde na této stránce je pro vaše vyjádření místo.... /Jde o jeden kámen, který má samozřejmě dvě srany!/
Václav Burle
Václav Burle

Hlaváček jarní 2010 - Adonis vernalis

20. dubna 2010 v 14:11 FLORA
Václav Burle
Až pod nebesy, na jednom z vrchů Českého krasu, je loučka a na ní několik desítek hlaváčků jarních. Každoročně sem míří davy pamětníků z blízkého i dalekého okolí pokochat se tou krásou. Všichni se shodují v jednom - dříve tady bylo těchto přenádherných, dnes chráěných, rostlin přemnoho. Stále jich ubývá více a více. Proč? Že by za to všechno mohly například kozy? A tedy v dnešní době nedostatečné finance pro ochranu přírody?

Václav Burle
Jedno z míst v Českém krasu, kde je hlaváčků jarních relativně mnoho. Takové lokality je ale možno spočítat na prstech jedné ruky. Zvětšete si tento snímek a uvidíte tu nádheru. Loučky, které jsou rozdělené lesíkem, jsou ohraničeny plotem a na nich se pase stádo koziček. Hlaváčky a další rostliny, aby mohly přežívat, potřebují ke svému vývoji právě to drobné zvířectvo. Ale fento fakt je již dávno známý. Ale jak to udělat, aby na všech lokalitách se pásly nejen kozy. Možnost je v dnešní době pouze jediná. Obdržet na tuto bohulibou činnost více peněz od státu. Kde ale brát, když v současné době peníze v erární kase chybí. Šetřit jinde a hlavně nešetřit na přírodě, krajině.

Václav Burle
HLAVÁČEK JARNÍ:
/vzácný, chráněný, jedovatý, IV až V./

Vyhledává suché trávníky, loučky, zejména vápnité, kypré půdy. Je nenáročný na vodu. Dorůstá výšky až 50 centimetrů. Květ je široký až 7 centimetrů. Roste roztroušeně na výslunních stráních v nejteplejších oblastech. Je již hodně vzácný a tedy chráněný. Vyskytoval se ve velkém množství zejména v dobách, kdy se ještě ve značném množství chovaly kozy a podobné zvířectvo, bez kterého to v dnešní době asi nepůjde. Hlaváček jarní obsahuje jedovaté srdeční látky, glykosidy. Zároveň patří i mezi léčvé rostliny. Má hořkou chuť. Ještě v nedávné minulosti byl hlaváček jarní trhán pro okrasu domovů. Snad tento zlozvyk již skončil.

Jasnou, zlatavou barvou, patří mezi obtížně snímané rostliny. Navíc nejkrásnější je právě v době, kdy slunce to pere na plné obrátky.
Václav Burle
mmmmmm
Václav Burle
Příroda je mocná čarodějka. Myslíme si, že všechno víme, všechno známe, a všechno vidíme správně. Věřte, že opak je pravdou! Nemůže to snad být i úplně jinak. Nevěříte? Tak koukejte......
Václav Burle
mmmm
Václav Burle
nnnnn
Václav Burle
Možná, že následující řádky budou vypadat jako úplná pitomost. Kdo ale ví? Co kdybychom si každý, kdo máme rádi přírodu, Český kras, hlaváčky jarní, strhl každoročně několik set korun na zakoupení a provozování kozy. Bezesporu by to přírodě pomohla a věřte, že profesionální ochránci by to přivítali. Takže pište do komentářů.....



FOTOGRAFUJEME 3 :

Kosatec bezlistý (lokalita vbchl I/2010) - Iris aphylla

20. dubna 2010 v 12:29 | Je to převeliká vzácnost, tak proč po ní dupeme::: |  - - bezlistý pravý

V prvním článku o kosatci bezlistém z minulého roku, jsem napsal, že je převzácný a že se v České republice vyskytuje pouze na dvou místech. Dnes je tomu již úplně jinak. Důvodem je, že po článku ne tomto blogu, ale i na některých odborných internetových stránkách se stalo, že z ničeho nic se objevily další lokality. Je to jednoduché. Mnozí - i na slovo vzatí odborníci - ho neuměli přesně určit. Neznamená to, že můžeme usnout na vavřínech. Opak je pravdou. Chránit, chránit chránit. Bránit, bránit, bránit. I lokalitu /vbchl/ budeme průběžně sledovat a přinášet na tuto její stránku nejnovější poznatky o kosatci bezlistém. To se bude týkat i první lokality, kterou jsme zrovna dnes opětovně navštívili. V minulém roce - 18. dubna - již zde byly kosatce rozkvetlé a nyní pouze dvě nahozená poupata. Přivítáme konkrétní informace i o dalších místech jeho výskytu. Předem děkujeme a budeme se revanšovat.

/Odjezd na hlaváčky jarní a na kosatec bezlistý, a na další chráněné byliny, je 21. dubna a pak téměř každý následující den. Odjezd vždy v 6,00 hodin, návrat v 9,00, nebo každý individuálně. Fotobotanické expedice, za přítomnosti profesionálního fotografa a botanika, jsou limitovány počtem zájemců. Cena zůstává stejná, jako v minulém roce./

Seděli jsme celá parta vandráků v Českém krase a dišputovali. Otevřené termosky vypouštěly vůně čaje, kávy, a ovzduším se převalovaly páry i mnoha ostřejších nápojů. Ty nebylo ale nikde vidět. Každý si je chránil jak oko v hlavě v tajných kapsách. Také se vám stává, že si z domova přivezete do přírody tu nejchutnější krmi, ale když vidíte zásoby okolních trempířů, tak dostanete vždy chuť na výtvory jejich protějšků? Téma jsme již několikrát probírali, ale dnes ho nadhodila jedna přisednoucí si překrásná dáma s manželem a s jejich malou Zuzkou.

Dnešním morem je pouštění informací o lokalitách, jak rostlin, hub, tak i živočichů. Na internetu dnes najdete - a to včetně televizních pořadů - veškeré údaje, které potřebujete, aby jste se vydali na příslušné místo. Navíc vám k tomu ještě poslouží zveřejněná poloha GPS. Na jedné straně tento stav odsuzujeme, ale na straně druhé - dejme si ruku na srdce - těchto možností sami využíváme, zneužíváme. Otázkou je, jest-li je správné, že údaje ve velkém poskytují i státní a ochranářské organizace. Ve velkém se chlubí, jaké nádherné krásy mohou lidé najít v jejich oblasti. Důvodem je, i tímto způsobem přilákat bohaté i chudé turisty, aby do kasiček živnostníků, podnikatelů, státu, přinesli co nejvíce svých penízků. Není to však cesta do pekel? Bohudík, nebo snad bohužel, čert ví kde je pravda, naprostou většinu naší společnosti příroda nezajímá. Raději vyhledává supermarkety, aquaparky a za krásami Země, přírody, raději cestuje do zahraničí. Jó moře je moře a co takhle ještě oceán.... Jaký je na tuto problematiku Váš názor?????

Václav Burle
Kosatec bezlistý, kterému se nově říká český, je převelikou vzácností. Na snímku, který byl pořízen 18. 4. 2010, je odborníkům známější lokalita ve Středočeském kraji. Desítky se jich sem chodí den za dnem oblažovat tou krásou nesmírnou, ale.... Proč nikomu nevadí, že toto kouzelné místo, které je doslova na několika metrech čtverečních, je produpáváno davy turistů, kteří procházejí doslova několik centimetrů od rostlin. Bohudík většina neví jakou vzácnost zrovna minuli. Již dnes jsou tam přelámané listy. Až ale rozkvetou kosatce do krásy, tak tomu již bude jinak. Stačí jeden úkrok, zaběhnutí dítěte, pejska stranou a chráněné rostliny jsou přelamané. A stačilo by tak málo - postavit nízký ochranný plůtek, ale tak, aby nebránil fotografujícím "šílencům." (Na snímku vlevo nahoře, je vidět ta zvířecí stezka.)

Dnes 30. dubna 2010 jsem se dozvěděl následující: kosatec bezlistý se zde nachází - pravděpodobně - na dvou lokalitách. Někdy kolem roku 1983 je zde vysadili Zdeněk a Stáňa Myslbekovi. Vypěstovali je ze semen sebraných v Českém krasu. (Nevíte ale někdo, kde to bylo?)

Václav Burle
(24. 4. 2010) - Podle telefonátu zpravodaje je několik jedinců již zašlápnuto, přelomeno. Na snímku vidíte jak za týden rostliny vyrostly.Václav Burle
Nedaleko, na vrcholu hory, je přenádherné stanoviště hlaváčků jarních. Na jaře zde, jako po mávnutí kouzelnou hůlkou, žlutě rozkvete celá loučka. Tedy dříve, dnes - podle pamětníků, - nic moc. Oproti začátku, polovině, minulého stolet,í jich zde již nejsou stovky, ale pouze, přehnaně řečeno, tak akorát přehršle do mariáše. A možná by opět stačilo tak málo - udělat ochranné pásmo, a v něm vytvořit průchody pro obdivovatele a fotografy. Bohužel nyní všichni "milovníci bylin" mezi rozkvetlými hlaváčky procházejí a šlapou na ty ještě titěrné, které nejsou moc vidět. Je to převeliká - jak by řekli před volbami představitelé ODS, ČSSD a ostatních politických stran - národohospodářská a mezinárodního cestovního ruchu, škoda. A stačilo by tak málo, copak to státní ochranářské organizace nevidí a neřeší?

/Lokalitu -vbchl- budeme průběžně sledovat, tak se na této stránce máte na co těšit./

Ohnivec černý - Plectania melastoma - Pakorienkovka čierna

20. dubna 2010 v 11:00 | Plodnice jsou určené pro mladé mykology, kteří ještě mají ostrý zrak |  - - oh. černý
/Nejedlý a vzácný/ (a kdo by ho také sbíral. Na jednu mini smaženici, by to bylo převeliké úsilí, že ano?) Nacházíme ho v jarním období - IVV - v hájích a na okrajích listnatých lesů na rozkládajících se větvičkách, zejména ostružiníku, částečně zakotvených v zemině. Převážně jednotlivě, ale i ve skupinkách. Na snímku Stanislava Tutka je ještě v uzavřené formě. Později se otevře, na okraji bude do červena, rezavě poprášený a uvnitř stále černý. Velikost - 1030 mm. Jeho příbuzným je ohnivec zimní


Na tomto přenádherném a vše vypovídajícím snímku je vidět, jak některé houby jsou fikané. Pro své bytí, přežití, zvolí, jak maskovaný odstín, tak i nepatrnou velikost. A to je přesně o plodnicích ohnivce černého. Nenápadný, ale zároveň i překrásný. Je to jako z toho pohádkového filmu: "Jsem malá, ale šikovná!"

A to jsou plodnice od Radka Pilaře, dnes již po celé Československé republice známého, mladého, krásného, a znalého mykologa. Patří mu poděkování nás všech, že pro širokou houbařskou obec pořádá zajímavé, odborné, mykologické akce. A to především na plodnice, které jsou převelikou vzácností. Fotografové jsou šťastni, že konečně získali tak předlouho hledaný, vytoužený, zázrak přírody. Otcové houbařských rodin, aby udrželi svůj koníček i přištím generacím, Kryšota začínají nabízet svým půvabným dcerám. Sám jsem zvědav, jak to dopadne, který otec, dcera, v tom převelikém klání zvítězí. Podle neověřené informace vedení České mykologické společnosti se vážně zabývá myšlenkou, pořádat v letošním roce podobné expedice, jaké pořádají pánové Pilař a Lašťůvka. Všichni se máme na co těšit! Děkujeme!!!
Foto: Jiří Laštůvka: redakce burle.blog.cz, čeká na jeho textík k problematice ohňovce černého. Bohužel stále běhá po Vysočině po houbách a nás zde na blogu zanedbává. Všimněte si prosím jak je z toho mykologického nadšení, a dobré práce pro nás všechny, takový moc hubený. nebude to dlouho trvat a jeho madam mu dá ultimátum. Buď přibere, nebo dostane houbařského zaracha. Jest-li to není vtipné, tak řekněte a já si takovéto invektivy příště již odpustím. Nebo mám ještě přidat???

Doubrava - řeka snů I/2010 (existuje již II/2011)

18. dubna 2010 v 22:17 | Je to jeden z nejkrásnějších koutů české přírody |  - - Doubrava
Prochodil a projezdil jsem Československo, za těch přemnoho desítek let, již křížem krážem, ale o nejkrásnějším koutu naší přírody jsem nevěděl vůbec nic. Bojím se zde o Doubravce dokonce psát, aby se i z této končiny, tak, jak je dnes u nás nedobrým zvykem, nestalo v tom negativním slova smyslu vyhledávané místo. I tak je zde, zejména v jarních měsích, dost velký frmol. Ještě štěstí, že po stezce pro náročnost neprojede ani jeden kolař.


Zde kousilínek od vesničky Bílek začíná nejkrásnější úsek říčky Doubravky, jak jí pojmenovali zdejší básníci minulého a možná i předminulého století. Obec má nejen nádraží, ale i hospůdku, restauraci a obchod. Mnozí vandrovníci volí začátek putování od Chotěboře a pak proti toku řeky. Věřte, že to není zrovna ten nejlepší nápad a to především pro starší ročníky. Pro robata a hůlkaře není tato trasa vůbec vhodná. A hlavně lidi neblbněte a začněte se opět zdravit. Vždyť všichni jsme Češi, Moravané, Slezané, tedy jedna velká rodina, jak se zpívá v té staré valašské písničce. A jest-li nevíte jak, tak tady máte návod - Dobrý den, skol, ahoj, nazdar, zdravíčko, jak se máte, čest práci, práci čest, pozdrav pánbů, dejžto panbů, to je ale dnes krásný den, tak krásnou slečnu, dámu jsem ještě v životě neviděl, pokračujte sami v komentářích....
Říčka, která se umí ale často proměnit v dravý, nebezpečný živel, má, zejména místy, velký spád. Tvrdé podloží zde umožnilo vytvořit mnoho velkých, ale i menších vodopádů. Věřte, že je zde na co se dívat. Chce to ale pohodu, klídek a nic neuspěchat, tak jako většina borců , kteří celý tok probíhají v trysku. U železného můstku pod hradem je skála, která stále láká horolezce. Když slušně požádáte, tak oni nechají vaše dětičky si vylézt třeba až nahoru. Bez přilby do hospody, ani na skálu nelez....

.... a zde je jeden z těch menších vodopádů. Věřte, že je to přenádherný pocit, sednout si u jednoho z nich, vybalit svačinu, termosku a neřidiči i něco chutnějšího, ostřejšího. Pokecat, probrat otázky všehobytí a zapřemejšlet kam vyrazit dál. V této oblasti je to jednoduché. Nedaleko je přírodní rezervace, která zejména na jaře jednoznačně volá k prozkoumání. Jsou zde zajímavá místa plná bledule jarní, lýkovce a dalších vzácných bylin. I houbaři si tady určitě přijdou na své. Ale pozor jsme v rezervaci, takže koukáme, bádáme, fotografujeme, ale netrháme, že ano ! A ještě jednou pozor - tady je to Kudláčkovo a ten celorepublikově významný mykolog Jiří, by nebyl moc rád, kdyby jste mu tady nedobře pytlačili.

Je tady přenádherně a vandrovníci tady mají ráj na zemi. Tak dobře nemůže být ani na nebesích u svatého Petra. Však to znáte. Možná, že je lepší jíti do pekla, tam jsou totiž ženský, alkohol teče proudem zdarma a všude na stolech se povalují karty. Podobné je to právě zde na Doubravce. Tolik krasavic všech velikostí a let jsem ještě nikdy na trempu neviděl. Představte si, jak je to úžasné, když najednou z ničeho nic proti vám ze zákruty vyjde na třicet madam, slečen a dívek, které již nejsou před zákonem. Pak už stačí být jenom vtipný, milý, mít po kapsách a v torně čokoládové bonbóny, mandle v čokpládě, feldflašku s něčím ostře sladkým a máte vyhráno. A to všechno se právě stalo nám. A aby toho nebylo ještě málo, tak za necelé dvě hodinky se tan zázrak opakoval nanovo. /Očekávejte zde video./

Tímto zdravíme přepůvabné a přepudrované krasavice inteligentní z Pelhřimova. To byly nejen šťabajzny, ale měly i čerta v těle. Vzaly nás za ruce, začaly nám mačkat dlaně a prsty a v tom okamžiku byl s náma nadosmrti konec. Tak překrásnej zážitek naprostá většina mužskej po celej svůj život neprožije. A my jsme to měli ten den naněkolikrát.

Víte jako je vůbec rozdíl mezi mužským a chlapem. Často slýcháváme, jak ženská říká: ".... ten můj chlap!" Ona totiž neví, že doma žádného chlapa nemá, protože chlapů je, bylo a navždy bude, jen pět na zeměkouli - dokončení příště!!!

A to jsme ještě stačili, jako demobilizovaní příslušníci Československé lidové armády, prozkoumat po odborné stránce i nedaleký vojenský prostor. Jó, kde ty loňské sněhy jsou, když jsme běhali po lučinách a v rojnicích řvali urá za Stálina, pak za ...... a teď za ..... ten svět je stále pořádný blbec!!!
Podle fotografie jsem nakreslil tyto přenádherné fotografie, Líbí, nelíbí, našli, nenašli....

/... abych nezapomněl. V sobotu, odjezd pravděpodobně již v pátek, jedeme na vandr podél Chrudimky. ještě jsou ve spacáku volná místa, takže se můžete kdokoliv přihlásit. Cena - jedna malá, nebo raději větší becherovka. Může být i jagermeistr..../

Bledule jarní - Leucojum vemum

18. dubna 2010 v 20:23 FLORA
Bledule jarní je převelice vzácná rostlina, neboť se na českém území vyskytuje jen na několika místech.  

/... pokračování až někdy jindy..../
Václav Burle
Bledulích jarních je v této přírodní rezervaci ve Žďárských horách  přehojně. Dokonce se vyskytují na několika zdejších lokalitách. Problémem jsou rok co rok  návštěvnící, z nichž mnozí vstupují i přes zákaz mezi rostliny a dokonce je  vyrýpávají  a přenášejí na své zahrádky. Ochránci přírody a dokonce policie, bohužel nemohou uhlídat všechny nenechavce. Ochráncem se musí stát každý z nás. Perličkou bylo, jak se jeden z místních obyvatel chlubil, jak nádherně mu na zahrádce, ve velkém množství, kvetou.
Jana Zemanová
A zde je snímek od Jany Zemanové, naší dopisovatelky z Pelhřimova, který byl pořízen na další zajímavé lokalitě V u Pelhřimova.  Jenom si přejme, aby těchto míst bylo v naší vlasti co nejvíce. V příštím roce na jaře uspořádáme za bledulemi několik fotografických expedic. Hlaste se zde do komentářů, nebo na můj mejl, v únoru 2011.     
Václav Burle
Chráněná, ohrožený druh,
jedovatá, (únor - duben)

Jedovatá, únor až duben (10 až 30 cm). Vlhké prosvětlené lesy, mokré louky, křoviska. Půdy jsou bohaté na mulovou formu humusu. Vyskytuje se v rozsáhlých porostech. Bohužel stanoviště jsou stále napadána lidmi, kteří bledule vyrýpávají a odnášejí na své zahradky a čert ví kam  ještě.

Václav Burle
Je to velký zázrak přírody, který každoročně chodí navštěvovat, obdivovat,  stovky lidiček....
Václav Burle
Jedna z mnoha dalších lokalit v této přírodní rezervaci. Bledulím jarním se tady zatím daří, ale jak dlouho? 

FOTOGRAFUJEME 2 : Bohužel patřím mezi fotografy, kteří nemají v pořádku zrak. Když jsem se vrátil do Prahy, uložil  snímky do počítače, tak jsem při jejich prohlížení byl zdrcen. Můj aparát má navíc maličký displej, takže není při kontrole nic moc vidět, i když mám možnost si náhled zvětšovat. To je vynikající pomůcka. Fotografie vypadaly, že jsou dobře ostré. Ale....

Při fotografování rostlin, zejména těch hodně barevných - bledule, hlaváček, violka, podléška atd. je třeba dobře ostřit. Máme k tomu zejména dvě pomůcky - manuální ostření, nebo si musíme ve stejné vzdálenosti vyhledat nějaký objekt, na který zaostříme a pak, při držení namáčknutí spouště, aparát vrátíme do námi zvolené polohy.  

Dalším problémem je jas, ale o tom si více povíme v článku o hlaváčku jarním..... Budeme si však pamatovat, že nejhorší fotografie se pořizují za plného slunce, v pravé poledne! A to se mě právě stalo na bledulích jarních a navíc jsem začal při snímání laborovat. A takto špatně to dopadlo. Berte fotogtrafie výše pouze za informativní. Jest-li máte dokonalé, tak je pošlete na burle@seznam.cz.

/Jest-li s něčím nesouhlasíte, nebo máte jiný názor, radu, tak pište zde do komentářů./