Hlíva plicní alias ústřičná a záhady kolem nich

19. června 2010 v 20:56 | Vojenský újezd Doupov je na hlívy bohatý a já byl za pitomce! |  - - plicní
/O dnešním perfektně straveném dni, si můžeš, můžete, musíš, přečíst ZDE Jinak se ztratíš, nebudeš dostatečně informován. Dnes to bylo ve vojenském hvozdu dokonalé. Proč jste se nepřidali? Tento článek je jeho pokračováním! /

* * * Tak tady máme malou, velikou záhadu. Rozluští jí někdy někdo? * * * Dávní mykologové tvrdili, že ústřičná i plicní jedno jsou * * * Dnešní jí zařazují do samostatné kolonky. Kde je pravda? * * * Kdo ví, tak dole v komentářích se vyjádří * * * A nezapomeňte tam klikat na hvězdičky * * * V této souvislosti se ukazuje, jak většina atlasů je úplně k ničemu. Opisují se jeden od druhého a až na výjimky nepřinášejí nic nového. * * * Pouze ten jeden je nepřekonatelný. Pouze v něm se píše v několika větách o této problematice * * * Dodatek na konci článku * * *Václav Burle
Považuji se za vynikajícího mykologa přes hlívu ústřičnou i plicní. Dnes jsem se bohužel probudil a zjistil, že to tak není. V doupovském hvozdu jsem byl dnes za úplného blbce. Roky - od té doby co jako mladý kluk jsem tady běhal před tankem, za tankem s kulometem, nebo vysílačkou na zádech, a křičel - urá za Stálina, za matičku Rus, sem jezdím sbírat metráky hlívy ústřičné a v posledních letech kolem ní i bádám. Od konce léta každoročně ústřičnou sleduji až do časného jara. Například jsem se vážně zabýval otázkou, jest-li mladé plodnice ze zimního období se ještě v jarních měsících rozjedou do světa. Nerozjedou, nebo snad později a to se tato hlíva ústřičná přejmenuje asi na plicní? Výsledek mě nemile překvapil. A proč za blbce? Teprve dnes jsem zjistil, že zde na jaře rostou neuvěřitelná kvanta hlívy plicní. To ale bylo pro mne překvapením. Kdybych sem nešel překontrolovat korálovce jedlového, tak bych se to nedozvěděl nikdy. A jsme u jádra věci, takže bádejme o následujících otázkách....

Jedinečný rozhovor s nemykologem Václavem Burlem o velice závážném problému. Je hlíva plicní léčivá a je samostatným druhem, nebo je to hlíva ústřičná obarvená na bílo?

Vy jste pane Václav zastánce v těchto otázkách čeho?

Kdybych to věděl, tak bych určitě obdržel Nobelovu cenu. Mým problémem je, že na tuto otázku stoprocentně neznají odpověď ani přední čeští, slovenští mykologové. O vědcích, lékařích, včetně těch ze světa, ani nemluvě. Snad je tímto rozhovorem vyprovokujeme k projevení názoru. Tedy, jest-li nějaký mají. Oni často hrají role mrtvých brouků. Stoprocentní jistotu mají pouze různí šarlatáni, kteří se ve velkém snaží z lidiček vytáhnout co nejvíce peněz. Připomeňme si v této souvislosti slova profesorky z vysoké školy, která se zabývá potravinami, výživou, zdravím. Pronesla je v České televizi a má pravdu! "I kdyby potravinové doplňky fungovaly, tak těch látek je tam tak málo, že nemají na organismus žádný vliv." Já Václav Burle však vím, že hlíva plicní a korálovec jedlový, úžasně, nepřekonatelně, umí vylepšit sexuální život...

...a problém je tedy v čem?

Otázka to není složitá a možná ani odpověď. Například by mrknutím oka mohl vše rozřešit jeden z předních mykologů ing. J.B. Stačilo by, kdyby provedl zkoušky na DNA a bylo by vše jasné!!! Hned by se vědělo, jest-li jsou to hlíva jedna nebo dvě! /Dokončení pod následující fotografií./

Václav Burle
Hlíva na snímku zajistě vůbec nevypadá jako plicní. Jestliže uvážíme, že jsme jí našli na jaře, tak to musí být jednoznačně ona. Ale barva a možná i jiné znaky, tomu neodpovídají. Jak je to vlastně. Dá nám někdo vysvětlení, nebo si počkáme na rozhřešení pomocí DNA...

HLÍVA PLICNÍ
/Jedlá/ - V lesích se začíná objevovat V - IX, kdy jí zvolna vystřídá hlíva ústřičná. Vyskytuje se hojně a poměrně na stejných lokalitách, v listnatých a smíšených hvozdech. Nacházíme jí i v parcích, zahradách.

Kdo si jí jednou vystoupuje, tak může rok za rokem s jistotou chodit na stejné místo opětovně sklízet. V kuchyni si najde své místo. Zejména v chudších časech, které nás s velkou pravděpodobností čekají. Dá se přidávat do čehokoliv. Od masa, přes polévky, těstoviny, rýži až ke kuřeti....

/Dokončení rozhovoru.../
...a proč to neudělá?

Jó paní redaktorko, to dnes stojí nemalé peníze. A co myslíte, že je pro současnou vědu důležitější. Ušetřit, nebo se konečně dobrat pravdy?

Ušetřit to je jasné, ale pořád nechápu o čem mluvíte! Nejste také náhodou na hlavu, jako většina houbařů?

Předpokládám, že jste chtěla říci rybářů, že ano.... Houbaři jsou svatí muži a navíc je jich velice málo. Ať počítám jak počítám, tak jsem to na prvním místě já, a pak několik desítek dalších. Tak asi deset! Není pravda, co Čech to muzikant a houbař. O houby se téměř - až na několik zapálených pitomců - nikdo nezajímá. Viz například fantasticky malé náklady dvou časopisů. A na odborné přednášky, kde zdarma, vstup volný, pouze z lásky, fantasticky a fanaticky přednáší několik odborníků - například J.B, a J.B. - chodí několik důchodců, kteří zde spíše přemýšlejí, kolik bude stát v příštím roce krematórium.

To jste se asi přeřekl. Vy jste řekl dvakrát stejné iniciály...

Já nemohu za to, že ti dva svatí muži, borci, které všichni tak vroucně milujeme, se jmenují téměř stejně. Jeden pochází z borovicového lesa, a ten druhý je přes ropu. Ta v Mexickém zálivu mu prokazatelně ale nepatří! On by nikdy, opakuji nikdy, neznečistil přírodu. Stačí když... si jen občas zahraje na porušovatele přírodních zákonů! On je spíše přes ty barely.

Nerozumím té vaší úvaze, že Češi nejsou houbaři....

To je madam, - ale vám to dneska úžasně sluší. Že vy jste byla u lékaře na liposukci? - úplně jednoduché. V lese, mimo sezónu, nepotkáte živáčka, natož houbaře a to až do okamžiku, než televize, rozhlas, oznámí, že rostou. V tom okamžiku vypuknou v lesích orgie... Jak to začne, tak to také skončí. Lidi si nabagrujou ty nejhorší houby, jako jsou hřiby a ty zdravé, které umí vyléčit napřiklad rakovinu děložného čípku, prsu, prostaty, bradavice, cukrovku, tam klidně nechají. O houbách totiž nevědí - až na mne - vůbec, ale vůbec nic! V této souvislosti si prosím na slavném houbařském blogu burle.blog.cz přečtěte článek o našich přátelích z východu - ZDE!

To jsem nevěděla. To ale není dobře, jak vy odborníci to změníte?

Zase se slečno mýlíte! My to změnit nechceme a ani nemůžeme. Umíte si představit, jak tisíce, statisíce, milióny lidí, den co den běhají po lesích, tedy lépe řečeno jezdí na čtyřkolkách, v tereních autech a sekerkama odsekávají hlívu, jen aby omládli, byli ještě krásnější a preventivně si prodloužili život na stovky ba tisíce let? To už tady bylo a stále je. Někteří chodí na titěrné hříbky s hráběma, sbírají chráněné houby. Například hřiby královské a ještě se na internetu chlubí. Stejně je to se sběrem například korálovců, kteří údajně - a jen tak mezi námi, je to pravda! Nevyzkoušíme to spolu. Mohli bychom to dělat denně, ba každou minutu - zvyšují sexuelní aktivitu. Stejné, a bezesproru ještě účinnější je na milování hlíva plicní.

A vy nějakého toho, jak jste říkal že se to jmenuje, máte?

Pro vás krasavice inteligentní, houbou krásy nezasažená, všechno. Právě dnes jsem si jí na vás přichystal. Ochutnejte, prosím. Pěkně ty syrové plodničky pomalu, s láskou a citem kousejte, převalujte v té vaší přenádherné pusince. Cítíte tu fantastickou, příjemnou, slabou chuť ředkviček? A teď ochutnejte čerstvě urvaného korálovce jedlového. Ten vás rozparádí tak, že tady zdemolujete celý objekt. Nebojte ale, já vás zachráním. V případě, že budete ještě sexuelně neukojená, vás postříkám pěnou z minimaxu.

"Ach, uch, asi to začíná zabírat... Já vás Václave chci! Rychle, hned a tady!" Koukám jak blbec, vona už na sobě nic nemá. Dostávám strach. V sedmdesáti letech je to na infarkt a následou kremaci. Utíkám, ale plodnice z ní udělaly divy. Klidně by mohla běžet na olympiádě maratön a určitě by přiběhla jako první. A ptom, že houby nejsou účinné, léčivé. To může pouze tvrdit ten trotl Venouš.

"Jejda! ty můj andělíčku strážníčku, ufufuf, panenkomária, boževšemohouci, to je ale nádhera. Ještě, ještě, ach, ach, ech, ech, něčeho takového jsem se nikdy nedožila. Vůbec jsem nevěděla, že to existuje. Knihám a pornofilmům jsem nevěřila a ono je to v houbách. áaaaaaaaaa, děkuji, děkuji, děkuji. Ještě, ještě, ještě. To je ale nádhera. To budeme Václave dělat několikrát denně a já jako poděkování budu s vámi jezdit na hlívu plicní a korálovce jedlové. Uděláme si pořádnou zásobu. Vy omládnete, narostou vám nové zuby, srdce budete mít jako zvon a tlak jako miminko."

Přijíždí rychlá a transportuje mne na ARO. Bylo to sice fantastické, ale nikdy více. Já jsem houbař, možná i trochu mykolog a toto nemám zapotřebí. Moje orgie, to je hvozd.

Všichni odešli. Paní redaktorka zvedá telefon, kupuje prostory, stroje a to všechno na leasing. Kamióny vozí hlínu, slámu. Sadba hlív a dalších hub je v celé Evropě, Asii, vyprodána. V Brdech na bývalé raketové základně, doslova přes noc, vyrostla nová moderní fabrika. Svět je zaplaven ne potravinovým doplňkem, ale skutečným zázrakem. Funguje to a není to viagra. Je to naprosto přírodní a nemá to chybu. Všichni jsou spokojeni - faráři, papež, stát. Rodiny nebývale drží při sobě. Nevěra neexistuje a všude spousta dětí. O důchody se nemusí nikdo bát. A stačilo tak málo. Pouze zjistit, že houby jsou ve stravě nepřekonatelné.....

A nezapomínejte prosím klikat na hvězdičky. Děkuji!
Václav Burle
Tak takhle vypadá tzv. hlíva plicní.
Václav Burle
A toto je hlíva ze stejného kmene. Není to snad spíše hlíva ústřičná?
Václav Burle
A zde opět barevnější. Všimněte si těch malých zbarvených do fialova.... Je to určitě hlíva plicní? Kdo dá za to ruku do ohně! NENÍ SNAD ÚSTŘIČNÁ A PLICNÍ TOTEŽ? Jestliže se plicní umí zabarvit do odstínů ústřičné, proč by se nemohla ústřičná zabarvit do bílé hlívy plicní! Kde je pravda???

Když projedete internet a seznámíte se s hlívou plicní, tak se často dočtete tyto asi nepravdivé informace. Všude se tvrdí, že když je hlíva bílá, tak je mladá. Když je tmavší, tak je starší a dokonce stará. Na této fotografii vidíte, že to pravda není. Já jsem dokonce přesvědčen, že u hlívy ústřičné ta světlehnědá barva neznamená stará. Spíše to bude asi souviset s vlhkostí lesa, plodnic.
Václav Burle
Jeden padlý kmen a košík je plný. Vytahují se bavlněné tašky přes rameno a při cestě do civilizace to váží třicet kilo. Pěkně se to z vojenského újezdu pronese. Košík v torně nemá chybu. Nosit jej naopak v ruce, po celý den po lesích, je o život. Navíc batoh má veliké postraní kapsy, kam se vejde voda, jídlo a třeba i placatice. Letošní jaro se na hlívu plicní opravdu, ale opravdu vydařilo a to ještě není všem dnům konec. Dnes jsem navíc objevil při úspěšném hledání hřibů královských další lokalitu.

Jak je to tedy... je hlíva ústřičná a plicní jedno, nebo každá je jiná?
Kde je pravda a existuje vůbec? Dá se to vůbec zjistit?

/...Zde je místo na vaše argumenty. Pište zde na stránce do komentářů.../

Dodatek 1 - Podle informací, které jsem na jaře 2010 dostal, tento rok byly lesy plné hlívy plicní. Napište do komentářů, jest-li to bylo podle vašeho názoru normální nebo naopak neobvyklé!

Dodatek 2 - Nezapomeňte, že když již nemáte sílu si všechnu hlívu plicní odnest, tak se na lokality vraťte později. Najdete jí pravděpodobně pěkně usušenou a zdravou. Pak stačí jí jenom dosušit a uskladnit, nebo jí proměnit v houbový prášek, který najde v kuchyni mnoho možností využití.

Václav Burle

(30. července 2010) - Ve hvozdu je mnoho hlívy plicní z jara. Je usušená, což udělala ta letošní vedra. Na několika kmenech po deštích varazily další nové plodnice. Začíná pro hlívu plicní letní sezóna.

V roce 2011 na místech, kam každé jaro jezdíme na hlívu plicní, nebylo vůbec nic. Teprve v polovině června vyrostla, ale oproti minulému roku nic moc. Jak jste dopadli vy? Taky si myslíte, že rok 2010 byl na tuto houbu převelice úrodný?

 

68 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 muchomůrka Martina | 20. června 2010 v 0:11 | Reagovat

Není to pane Václave nějak moc pitomé. Raději to smažte. A budou i fotky? Netušila jsem, že jste sprosťák.

2 mirek | E-mail | 20. června 2010 v 3:38 | Reagovat

Teprve až si někdo všimnul že jedna hlíva po ohmatání žloutne,tak ji vyčlenil do druhu hlíva plicní.Třeba lysohlávky se "objevily" kolem roku 1940 jako nový rod.To že "vědci" velmi opisují není nic nového.Jenom Velenovský s Českými houbami z roku 1920 a Pilát(Gasteromycety a Oomycety)mají svoje původní popisy.Nikdy se nepodařilo zpracovat celou floru a faunu Československa o mykofloře nemluvě.Z ní zůstalo u zmíněných dvou knih.Bylo daleko důležitější popisovat kde se posral Lenin,poblil Kléma později kde se vyčůrala Dášenka.

3 mirek | E-mail | 20. června 2010 v 20:43 | Reagovat

Hlíva plicní se oddělila jako samostatný druh až potom co si někdo všiml že po osahání žloutne.Tenhle postup není ničím neobvyklým.V té době bylo minimum hovádek hrajících si na "vědce" pro které byl nepřekonatelný problém určit májovku.

4 mirek | E-mail | 20. června 2010 v 20:48 | Reagovat

Hlíva ústričná -Pleurotus ostreatus ná trvale bílé lupeny i třeň,hlíva plicní -Pleurotus pulmonarius má lupeny i třeň po pomačkání (osahání)  žloutnoucí.Jenom když je velmi zaschlá tak ke žloutnutí nedochází.Rozně zbarvené hlívy ústřičné představují pouze formy.

5 rampušák | 21. června 2010 v 1:17 | Reagovat

To jsou ale věci. Už jsem z toho jelen. To jsem tedy zvědav, jestli se tady vyjeví pravda.

6 mirek | E-mail | 21. června 2010 v 12:57 | Reagovat

Proboha zůstávejte na zemi a neklesejte na úroveň novinářských kreténů.Z některých formulací v článcích se nemohu zbavit pochybností o tomto webu

7 mirek | E-mail | 21. června 2010 v 13:01 | Reagovat

Lokalit hlívy plicní je dost i v Praze.Okolo Dobříše roste v oboře i mimo oboru, dost je jí okolo staré silnice.

8 Václav Burle | 21. června 2010 v 13:36 | Reagovat

Jaké formulace máte Míro na mysli???

9 mirek | E-mail | 21. června 2010 v 20:10 | Reagovat

[8]:Není vhodné vyrábět záhady tam kde nejsou.Vědecké poznání nepostupuje přímočaře a jsou tam možné i omyly.Každý má možnost omyly opravit a navrhout správné řešení.Musí se ale vyjadřovat jasně a přesně.Já tvrdím toto....... a tím vylučuji toto......Pokud tvrdí něco jiného než je již ověřeno (většinou mnoha lidmi) dost to snižuje jeho věrohodnost.Protože se každý stále učíme (měli bychom -u hub to platí obzvláště)je dobré se předem připravit obvyklými způsoby a nenechávat to pouze na jiných.

10 mirek | E-mail | 21. června 2010 v 22:01 | Reagovat

Hlíva ústřičná i plicní jsou dva odlišné dobré druhy-skutečné linneony.Myslím že je zcestné vyvolávat diskuze pouze proto že je někdo neumí rozlišit a odvolávat se na hledání "pravdy".

11 mirek | E-mail | 21. června 2010 v 22:06 | Reagovat

Na výše uvedených fotkách je názorně vidět jak barva klobouku je nespolehlivá k určování druhu.Hlavně u hlívy ústřičné je popsáno několik forem.Jedna z nejhezčích - holubí se nachází v Riegrových sadech.

12 Václav Burle | 21. června 2010 v 22:43 | Reagovat

Je to zajímavé Mirku co píšeš, ale je to moc povšechní. Kde najdeme podrobnosti, fakta, že plicní a ústřičná k sobě nepatří. Kdo to určil, rozhodl? Kde a v čem je to uveřejněno.

13 houbař z krasu | 21. června 2010 v 23:29 | Reagovat

Je to kluci prima, že si takhle povídáte. Dozvěděl jsem se mnoho nového zajímavého. O hlívě plicní také moc nevím. jsem zvědav zda se tady doberete cíle.

14 mirek | E-mail | 22. června 2010 v 1:52 | Reagovat

[12]:Už jsem se zmiňoval o botanické nomenklatuře.Nový druh musí být platně publikován ve známých (ověřených a důvěryhodných ) literárních pramenech.Kromě běžných jazyků se požaduje úplný popis v latině.Díky starému nejedlému volovi je to u nás dost problém.Už z toho je vidět že pouhé fotografie nestačí.Potom se na botanických (mykologických) kongresech schválí a zařadí do seznamu.Kongresy se konají asi za 4 roky a ve vědecké obci nemusí být jejich výsledky vítany,ale přesto platí (měly by).Jako příklad nevítaného bylo posunutí hranice platného publikování před uznávaná základní díla (Fries a jiní).Nechci popisovat pravidla nomenklatury,dneska se dají najít na webu (cizí jazyk není překážkou).Myslím že by mělo platit zlaté pravidlo - co neznám (nevím) tak do toho nekecám.Jinak je nebezpečí že tento kecálista bude považován za císaře pána a jeho rodinu nebo za Škrholu.Pokud se týká hlív,tak třeba Pilát publikoval evropské hlívy asi ve 30 tých letech.Jinak viz Moser v němčině nebo Antonín v češtině.Těžko se dají považovat klíče za povšechné povídání.Zatím u nás není úplný seznam druhů hub ("Checklist" v hantýrce)mám něco od Fischera pro Německo.

15 mirek | E-mail | 22. června 2010 v 2:01 | Reagovat

Nechci doplňovat o seznam webů,zkoušel jsem i Číňany (překlad IE do zjednodušené čínštiny) a byl jsem příjemně překvapen.Skoro každý stát má svůj odborný web na který se navazují amatéři.Velmi slušnou úroveň mají Slováci a Poláci,pěkný je i Nový Zéland,Australie a severní Amerika.Internet tady poskytuje velké možnosti.

16 mirek | E-mail | 22. června 2010 v 2:08 | Reagovat

Asi by bylo dobré obětovat trochu  "duševního" sádla do vlastního vzdělání.Dnes je mnoho dostupných pramenů včetně internetu.Na webu Botany.cz a Biolib.cz je toho o houbách dost.Pro jistotu se podívám

17 mirek | E-mail | 22. června 2010 v 2:17 | Reagovat

[13]: Jenom pro srandu jsem se podíval na web Botany.cz a jsou  tam obě hlívy i s obrázky a popisem.Dojem kazí zmínky o léčivých účincích hlívy.Opisování je dost rozšířený nešvar.Doporučuji se podívat do Wikipedie.

18 Václav Burle | 22. června 2010 v 11:02 | Reagovat

Bohužel tě musím Míro pokárat. Neklikáš na hvězdičky a to mě moc, ale moc mrzí!!

Nemohu s tvými posledními komentáři souhlasit. Mám následující názor. Ať otevřu na internetu stránky o houbách, nebo i atlasy, tak jsou tam stále ty stejné argumenty, fakta. Jeden opisuje od druhého, ale to nemyslím až tak špatně. Co si autoři mají stále vymýšlet, že ano? To byl také jeden z důvodů, proč jsem zřídil tento blog. Psát o houbách tak nějak víc a myslím, že se to daří a to alespoň u některých plodnic.

Uveďme si příklad právě u té plicní. Jedinou zajímavost jsem se dočetl v anglické publikaci, kde se píše - dříve byla s hlívou ústřičnou popisována jako jedna houba. Později se od sebe oddělily. Ale nikde již nezjistíš proč! Chybí více informací. A ty chci zde na blogu právě uveřejňovat, ale jak se k nim dostat. Všichni papouškujou stále stejné informace dokola a ty navíc jsou jen základní, nejsou podrobné. nejdou do hloubky. A tak na tebe spoléháme, že se tady ještě více a podrobněji k jednotlivým houbám rozepíšeš. Jinak ti děkujeme za tvou práci pro tento blog. Dík!

19 mirek | E-mail | 22. června 2010 v 12:17 | Reagovat

[18]:Udělal jsem co jsem mohl.Popsal jsem i to proč byly hlíva plicní oddělena jako samostatný druh.Víc už nemohu.Je mi jasné že pro někoho může být objev že 2+2=4.

20 Lenka | 22. června 2010 v 22:34 | Reagovat

Ono se ale také říká, že 2 a 2 je někdy pět...

21 mirek | E-mail | 22. června 2010 v 23:22 | Reagovat

[20]:Lituji ale nemohu pomocí internetu přinutit lidi k přemýšlení.Opakuji znovu,že hlíva plicní se liší od ústřičné tím,že po otlačení žloutne.Pokud se s tímhle přístupem k houbám otrávíte nevznikne žádná škoda.Výroba "záhad" a "hledání pravdy" po způsobu bulváru i jejich komentování mne přestává bavit.Něco podobného je na zdejším blogu u křibu kavkazského.Je popsán Singrem jako nový druh a Šutara ho bere jako varietu.Něco dovozovat z toho že Šutara je odborníkem světového významu je liché.Mykologický kongres dává konečné rozhodnutí.Mělo by zde platit zlaté pravidlo-co neznám (nevím) tak do toho nekecám.Pařez zůstane -vždy- pařezem a vůl volem ať plká cokoliv.

22 Lenka | 22. června 2010 v 23:26 | Reagovat

Já jsem slušná houbařka, ale ani já nerozumím tomu, když mirku napíšete, že plicní je proto, že po otlačení žloutne. Není to trochu málo?

23 Lenka | 22. června 2010 v 23:27 | Reagovat

A ještě ke kavkazskému. Jeden odborník říká, že je to druh, druhý zase, že varieta. Co je pravda? Jak je možné, že dva mykologové se rozcházejí?

24 mirek | E-mail | 23. června 2010 v 1:21 | Reagovat

[22]:Hlíva plicní se odlišuje pouze tímto znakem od hlívy ústřičné.Nelze přesně vymezit znaky druhu.U rodu je to ještě horší-říká se širší pojetí-uzší pojetí rodu.Tohle se týká i rostlin,kde všechny znaky jsou výraznější a jedinci se objevují každý rok.Zpaměti nevím přesně kdo a kdy je oddělil.Na Botany.cz jsou fotky obou druhů včetně autorských zkratek.Na Biolibu.cz to bude podobné.Pilátovy hlívy z evropského atlasu nevlastním,měli by ho mít v knihovně ČMS.Nikdo v mykologické velmoci kterou Česká republika je (a byla)nic nenamítal.Kdybych opsal definici druhu z mykologické učebnice tak s tím vyvolám ještě větší zmatek.Jinak v té učebnici jsou sice všechny rody (i nižších hub atd.)ale asi znáte víc druhů než je zde vyobrazeno.Taky Antonín ve své české encyklopedii se nomenklatuře moc nevěnuje ale má tu i nějaké obrázky.Mykologie spotřebuje moc času,literatura je většinou cizojazyčná (italská, francouzská, německá, dánská, málo anglická aj.)Díky internetu se velmi rozšířily možnosti,bohužel jsou málo využívány.

25 mirek | E-mail | 23. června 2010 v 1:41 | Reagovat

[23]: Hřib kavkazský popsal Singer jako nový druh.Před ním jej popsal Alessio. To se dá zjistit podle autorských zkratek.Proto taky každý mykolog shání literaturu aby se mohl ke konkrétnímu druhu vyjádřit.Občas se vydají i reprinty.Jedno velké dílo italského mykologa bylo ručně kolorované a vyšlo asi ve 100 exemplářích (pokud mě pamět neklame).Nemá cenu nabubřele komentovat a hledat "pravdu".K jejímu ověření je nutné velké množství práce odborníků, nikoliv pisálků.Jenom pro srandu se zase objevila "ošemetná muchomůrka" - jedovatý masák.Měl mít fialově zabarvený klobouk a byl popisován v německé literatuře.Pak Pilát našel masáka který měl polovinu hlavy fialovou a druhou obvyklé masohnědé barvy.Tím tahle hovadina skončila ale je vidět že zase někdo opruzuje.Já bych doporučoval to nechat na pokoji a věnovat se radši užitečnější činnosti. Drze poznamenávám že ve vesmíru kolem nás vidíme asi 1/4 hmoty i energie a zbylé 3/4 jsou temná hmota a temná energie.Proč jsem to uvedl? Abych upozornil ze naše lidské poznání není ukončeno a není "hotové".Viz web OSEL.cz.

26 mirek | E-mail | 23. června 2010 v 8:34 | Reagovat

[23]:Podívejte se do slušnějšího atlasu na hlívu dubovou.Liší se od ústřiční tím že v mládí má závoj.U holubinek je to podobné.Holubinka chromová se vyznačuje šednoucím třeněm.To je taky dost "málo" ale postačí to.

27 Tonda Hlíva | 23. června 2010 v 11:09 | Reagovat

Oproti problematice hlív plicní, ústřičná, je dubová úplně jasná. Je úplně jiná již na první pohled. Ale je to tady vždy fajn, když rozjedete takový problém, záhadu.Pokračujte, rád sem na blog chodím. mirek ho velice obohatil!!!

28 mirek | E-mail | 23. června 2010 v 15:02 | Reagovat

[27]:Mykologie dá dost práce-sám na sobě,nikdo jiný to za něj neudělá.Jinak vyžaduje ještě trochu pokory-to už je dneska vzácnost.A velkou trpělivost-nemudrovat nad otevřenými problémy když nemohu přispět svým poznáním (svým dílem do mlýna).

29 rampušák | 23. června 2010 v 16:17 | Reagovat

U Papouška jsem četl, že když je hlíva světlá,  tak je mladá, když je tmavší, tak je starší, stará. Je to snad taky u plicní?

30 rampušák | 23. června 2010 v 16:42 | Reagovat

Vy pane Mirku píšete, že kavkazský byl popsán jako nový druh. Ale proč tento argument nerespektuje mnoho profesionálních i předních mykologů. V čem je jejich problém? A myslíte si, že DNA, jak píše pan Burle, všechno kolem hub vyřeší?

31 mirek | E-mail | 23. června 2010 v 18:27 | Reagovat

[29]:Na str 438 v Papouškovi jsem nic podobného nečetl.U hlívy plicní je napsáno"naopak dospělé,tmavěji zbarvené plodnice někdy připomínají světlé formy hlívy ústřičné..".Odlišují se růstem v teplejším období a žloutnutím lupenů a dužniny.Prosím važte lépe svoje komentáře,moje trpělivost není bezmezá a občas pošlu někoho tam kde nejsou ryby ani okna.

32 mirek | E-mail | 23. června 2010 v 18:33 | Reagovat

[30]:Dopravní předpisy by měl znát každý řidič.Přesto je mnoho z nich neustále porušuje.Pokud zemře světový mykolog,okamžitě povstanou "experti" kteří opravují jeho omyly jenom proto aby se proslavili nebo zviditelnili.O vědu jim v žádném případě nejde.Touha přinést nový objev zaslepuje slabší povahy.

33 mirek | E-mail | 23. června 2010 v 18:40 | Reagovat

[30]:DNA dá jenom jiný "seznam" vlastností než mikroskop,chemická činidla a fotografie.Zase není obecně vyhrazeno co jsou rozdíly na úrovni podruhu,variety a formy.Musíme si počkat a možná bude i jiná systematika říše Fungi.Třeba oddělení hub do nové říše se stalo kdy? Pro praktické houbaře musí stači makroznaky (plus lupa),chuť a vůně.

34 mirek | E-mail | 23. června 2010 v 18:49 | Reagovat

Pod9vejte se na historii kolem hřibu uťatovýtrusného nabo sametového.Ty sbíraly generace houbařů po staletí a nerozlišovaly je jako samostatné druhy.Bohužel sláva nepatří těm co popsali makroznaky ale "pisálkům" jako autorům nového druhu.Ke kavkazském hřibu I na tomle blogu je moje poznámka.Proto smekám před tímto soukromým zemědělcem a budu dost nevrlý na šašky hrající si na "vědce"

35 mirek | E-mail | 23. června 2010 v 19:09 | Reagovat

Začíná velmi vážně zvažovat jestli mám přispívat komentáři na tento blog.Omyly a přhlédnutí lze snadno omluvit.Tady mě vadí touha "po pravdě" prezentovaná bulvárním způsobem a podkládaná minimálními znalostmi.To je v době internetu dost ostuda.Jinak klikání na hvězdičky mě nezajímá ale v případě potřeby umím počet kliknutí uměle zvýšit

36 Václav Burle | 23. června 2010 v 20:41 | Reagovat

Ahoj Miroslave, my si vážíme, že nám radíš. Takže se nerozčiluj. Píšeš, že pan Papoušek říká, že stará plicní je tmavá. Na fotografii výše, vidíš snímek mladých plicních a už jsou tmavé. Takže podle Papouška a tebe staré? Barevností hlív se již dlouho zabývám a ještě jsem nepřišel na to jak to je! A určitě nejsem sám.... O tom ale píši u jednotlivých článků o hlívě ústřičné.

37 mirek | E-mail | 23. června 2010 v 22:26 | Reagovat

[36]:Začínám pochybovat o tom že pan Burle umí číst.Jinak by mi měl v mých komentářích ukázat a doložit svoje tvrzení.I fakt že jsem popsal rozdíl mezi plicní a ústřičnou -viz komentáře 2,3,4.Že je barva k ničemu viz k11.Lituji ale tvrzení p.Burleho jsou pohé plky.

38 mirek | E-mail | 23. června 2010 v 23:11 | Reagovat

Každý kdo přečte moje komentáře je schopen usvědčit pana Burleho ze lži.Proto zde končím.

39 rampušák a karolína | 25. června 2010 v 15:51 | Reagovat

Není to pane Mirku škoda? Rozmyslete se prosíme. My vás tady potřebujeme. Na tento blog rádi chodíme a vaše komentáře byly zajímavé. Takže ještě jednou. Vraťte se. Klečíme a prosíme.

40 houbař z brd | 25. června 2010 v 18:01 | Reagovat

Já se taky připojuji. Vraťte se!

41 mirek | E-mail | 25. června 2010 v 19:46 | Reagovat

[39]:Pokud uvidím že zmizelo plané plkání o "záhadách" a hloupém zbytečném "bádání" nad nesmysly zvážím možnost návratu.Teď jsem vyčerpal svoji odvahu přípravou na návštěvu zubařky(schopné a velmi hodné).Myslím že nic nemůže poškodit blog více než zveřejňování nesmyslů.

42 mirek | E-mail | 25. června 2010 v 23:09 | Reagovat

[40]:Prosím Vás lidi čtete pozorně atlasy i klíče.Není vše tak jednoduché jako rozdíl mezi hlívou a ústřičnou.Případná otrava za to nestojí.Dejte víc na slovní popis,fotka může jenom potvrdit nebo "navést".Když máte jakékoliv pochybnosti o nějaké houbě nechte si ji určit.Jinak se dá určit i usušená,shnilá nejde.

43 Vene | 26. června 2010 v 11:19 | Reagovat

Vítejte Mirku zpět. Jsme moc rádi, že jste nezahořkl. A na pana V se vykašlete on houbám, jak sám říká, vůbec nerozumí. A to je taky asi ten důvod, proč se ptá polopatě. On je to vlastně blb...

44 Zuzana od Rožmitálu | 29. června 2010 v 22:59 | Reagovat

Články zde na blogu nemají mnohdy chybu. Jak jsem četla o plicní, tak jsem si uvědomila, že bych ráda věděla, jestli pouze v letošním roce bylo této hlívy všude plno. Nějak mě uteklo jestli takhlo obrovský její výskyt je každý rok nebo jestli to letos bylo něco abnormálního. Co myslíte?

45 mirek | E-mail | 1. července 2010 v 22:53 | Reagovat

[44]:Více srážek= více plodnic,nejenom hlívy plicní.Jinak se ve větším množství občas objevují i jiné druhy -kdysi na Hřebenech křemenáče,letos třeba hodně lišky blednoucí.Třba lišky potřebují hodně vláhy,teplotu ani tak moc ne.

46 Karla Mladá | 25. července 2010 v 0:05 | Reagovat

Dobrý večer, dá se hlíva plicní i ústřičná najít i v letních měsících. A kam na ně vyrazit, poradíte?

47 Žežulka Marián | 27. července 2010 v 0:50 | Reagovat

Tak tohle čtení nemělo chybu. Na tento blog budu se pravidelně vracet. Fantastické!

48 karlovarák | 28. července 2010 v 0:33 | Reagovat

Na googlu jsme dal hlíva a hned mě vyskočily tyto stránky. Zajímavé informace, slušné snímky, moc pěkné. Docela jsem si početl a dozvěděl se mnoho nových věcí. Články jsou psány postupně a je v nich proto  trochu zmatek. Chtělo by to udělat jeden vševypovídající materiál.

49 Sladkovský MUDr. | 18. srpna 2010 v 22:18 | Reagovat

Jsem vášnivý houbař. Jezdím zde po tomto blogu a jsem nadšen. To je pane Burle na knihu. Rád bych šel někdy s takovým zkušeným houbařem jako jste vy na houby.

50 Zuzanka | 25. září 2010 v 22:09 | Reagovat

Roste hlíva plicní i v létě, na podzim?

51 Martin z Krkonoš | 1. října 2010 v 0:15 | Reagovat

Hlíva plicní se dá nalézt po celý rok.

52 Zlíchovák | 15. října 2010 v 22:35 | Reagovat

To jsem ani nevěděl, že jí může být v lesích tak obrovské množství. Tiše závidím a již se těším na jaro.

53 Václav Burle | 12. listopadu 2010 v 0:09 | Reagovat

Já se rovněž těším na jaro až na plicní vyrazíme. Jsem totiž zvědav jest-li jí v roce 2011 bude stejně hodně jako jí bylo v roce 2010....

54 Houbař od Volar | 16. prosince 2010 v 10:56 | Reagovat

Pane Mirku prosím nerozčilujte se, zůstaňte v klidu. Pan Burle již několikrát napsal, že houbám nerozumí a proto ho lákají. Stejně bych to napsal já. Čím víc o houbách vím, tím víc vím, že nic nevím.

Píšete, že plicní na rozdíl od ústřičné žloutne. Ale nevíte prosím co to žloutnutí způsobuje? Kde je té žluti původ?

55 hudebník saxofon | 10. ledna 2011 v 21:40 | Reagovat

Tyhle vaše články o jednotlivých houbách nemají konkurenci. Neuvažujete dát je do knihy a k tomu pěkné fotky?

56 -vb- | 30. března 2011 v 1:10 | Reagovat

Agentura Vandrovník, dříve Tremp, uspořádá  i letos několik expedic na bádání kolem hlívy plicní. Hlaste se u Magdy....

57 -vb- | 9. dubna 2011 v 10:18 | Reagovat

Taky se už těšíte až to opětovně vypukne?

58 Václav Burle | 30. června 2011 v 11:00 | Reagovat

V roce 1910 na jaře byly lesy po celé republice plné hlívy plicní. Rok 2011 byl úplně opačný. Plicní bylo všude velice poskrovnu. A důvod? Pravděpodobně velké sucho!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama