Srpen 2010

Bedla červenající -

28. srpna 2010 v 7:51 BEDLA
Napište do tohoto článku o bedle červenající  jakýkoliv text. Pište zde pod článek do komentářů, já to pak přetáhnu na toto místo. Posílejte i zajímavé fotografie, které budou uveřejněny zde. Přivítám jakoukoliv spolupráci... -vb-

Bedla vysoká -

28. srpna 2010 v 7:49 BEDLA
Napište do tohoto článku o bedle vysoké jakýkoliv text. Pište zde pod článek do komentářů, já to pak přetáhnu na toto místo. Posílejte i zajímavé fotografie, které budou uveřejněny zde. Přivítám jakoukoliv spolupráci... -vb-

Diskomycety a vrána šedá

27. srpna 2010 v 12:43 | Není houba jako houba, jako není hovínko jako hovínko! |  Houbové perličky
Začínající amatérští mykologové na jedné z prvních exkurzí přemýšleli, jak získat někoho ze znalců pro spolupráci. O jednom z nich bylo známo, že je světovou špičkou hlavně na tzv. diskomycety. Snažili se tedy nějaký ten diskomycet najít a mysleli, že našli. I nesou nález vědátorovi. Ten chvíli zkoumal a pak pravil: "Pánové, to je nejspíš vraní exkrement." Ale spolupracoval pak s nimi řadu let. (Stanislav Holec).

Poznámka: Co je to diskomycet?

Śpióni z USA v křivoklátských lesích

27. srpna 2010 v 12:39 | Trocha humoru nikdy neuškodí. Kdo má pro něj dar ví proč žije! |  Houbové perličky
Mykologická špionáž
V totalitních dobách přijel do Československa americký mykolog, specialista na pečárky a přivezl i manželku. Oba byli přiděleni příslušnému mykologovi a jelo se do lesů na Křivoklátu. Američanova manželka se v lese ztratila, ale oba věděli, co mají dělat. Paní sešla k nejbližší silnici a čekala. Protože tenkrát ještě nebyly mobily, pán si vyžádal směr k nejbližšímu telefonu, zavolal na americkou ambasádu, odtud vyjely dva džípy, projely těch pár silniček a paní vyzvedly. Za dva dny vyšlo v úvodníku tehdejšího Rudého práva, že pod rouškou mykologie probíhá americká špionáž v lesích na Křivoklátu. Naše armáda tam totiž měla nějaký sklad. (Stanislav Holec).

Ucho Jidášovo II - Hirneola auricula-judae

26. srpna 2010 v 22:37 HOUBY
Ucho Jidášovo I - ZDE
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
Václav Burle
Toto je můj fotografický vynález, který nemá chybu. Nemusíš přisvětlovat, houby si odneseš i s kmíkem na sluníčko. Zkrátka kam potřebuješ. Třeba to uděláš jako já. Za něj si postavíš celý Kárlštejn...
Václav Burle
Ještě tak vědět kterépak plodnice to jsou... Že by jidášovo ucho?
Václav Burle
Vyvrcholením vynálezu je, že si můžeš plodnice obrátit na druhou stranu a podívat se v klidu a pohodě jim pod sukýnku co tam tak asi mají.....

MYKOLOGICKÉ ÚDAJE: /...někdy brzy, nestíhám!/

Poznámka od Dudunga (...je škoda přeškoda, že i v bádání kolem hub musíme používat zašifrovaná jména. Jakobychom se za ta svá styděli. Polepšíš se? O houbách víš mnoho a tak bychom tě rádi pojali za druha...):  Při troše pozornosti jej jistě brzy objevíte znovu. Vyskytují se nápadně po dlouhodobějším dešti (ale musí pršet opravdu tak aspoň týden) na bezových keřích, většinou na odumřelých větvičkách. V sušším období jsou tam také, ale jen jako seschlé nenápadné povlaky, ale po dalším dešti zase nabobtnají a rostou dále. Jelikož jsem se tady dočetl, jak srdečně pohrdáte tisíciletou asijskou medicínou a uznáváte jen chemická léčiva s patřičným atestem nebudu tu zmiňovat léčivé účinky, ale připomenu jen, že je to kulinářsky zajímavá houba - má takovou chrupavčitou konzistenci (asi jako na zabijačce tradiční ovarové ouško) a příjemnou chuť. Pokud jste někdy něco ochutnal v čínské restauraci, tak taková černá žouželovitá houba bylo jidášovo ucho. Pro dnešek Vám přeji dobrou noc!

Odpověď Václav Burle: Milý příteli četl jsi mé příspěvky ohledně léčivosti hub dosti nepozorně. Já jsem nikdy netvrdil, ani netvrdím, že v houbách nejsou léčivé látky! Já pouze tvrdím, že neexistuje žádná studie od renomované laboratoře, která by léčivost hub potvrdila, schválila!!! Kdyby to byla pravda, tak už dávno farmaceutické kolosy vyrábějí z hub léky. Byl by to pro ně fantastický kšeft, obchod. Tak tomu ale není.

Já se pouze snažím bojovat v této souvislosti proti podvodníkům, kteří zneužívají tzv. léčivosti hub, výrobou ničeho jiného než tzv. potravinových doplňků prý z hub. Tyto preparáty pak vnucují za mnoho peněz zejména starým lidem, že budou krásnější, nebudou mít vrásky, vyléčí rakovinu atd. atd. To není nic jiného než podvod. Viz zde článek s vietnamskou docentkou atd. atd.

Nejsem matematik, ale stačí vzít zdravý rozum do hrsti. Kolik by musel někdo vypěstovat například hlívy ústřičné , aby jí dal do každého prášku, tablety, alespoň devadesát procent. To není možný. A já se ptám - co asi v těch tabletách je? Více je v diskusi na burle.blog.cz a na www. nahuby.sk.

Dununga:  Milý příteli! Já jsem také netvrdil, že jsi tvrdil nebo tvrdíš, že v houbách nejsou léčivé látky. Jen jsem připomenul že na léčivé účinky potřebuješ úřední bumážku s kulatým razítkem a tak jsem se radši z ohleduplnosti chtěl tomuto tématu vyhnout. Možná bys měl čísti pozorněji spíše Ty! Proto tu také neuvádím své jméno, neboť se nechci do tohoto tématu zaplétat, neboť i Ty argumentuješ často za každou cenu i přinejmenším polopravdami.

Už ty dva argumenty, kterými se mě snažíš ubít jsou směšné - požadovat po "akreditovaných laboratořích" které provozují (nebo aspoň mírně řečeno sponzorují) věhlasné farmaceutické firmy je směšné a to proto, že žádnou přírodní látku si nikdo nemůže patentovat a tady je pak kámen úrazu.

Laboratoř musí provádět dost náročné výzkumy a testování a když to dokončí, nemůže si lék patentovat, neb je přírodní a tudíž ho začne spousta firem v Asii mydlit ve velkém za čtvrtinovou cenu. To je celé tajemství toho, proč takové firmy vyrábějí takřka výhradně syntetické ekvivalenty těch účinných látek (ty si patentovat mohou) a pak mohou dřít nemocné (skrze pojišťovny a další pijavice) zcela legálně z kůže monopolem na lék. A jelikož samozřejmě farmaceutické firmy zdraví nějakých prosťáčků zajímá jen okrajově a jde jim spíš o peníze, je rozuzlení nasnadě. Kdybys nevěřil, můžeš si někde najít jímavý přípěh o léku Tribestan z rostliny Tribulus terrestris, který se dočkal právě takového osudu.

Za druhé, je možné, že v těch tabletách je něco jiného než hlíva, ale není problém vyrobit hlívy (prakticky) neomezené množství, roste skoro na všem, kde je celulóza a výnosy jsou až 20% sušiny houby ze sušiny substrátu, takže by bylo, při takové láci, skoro až škoda tam dávat něco jiného. Spíš bych věřil tomu, že sušina hlívy se přidává jako "vata" do přípravků z cennějších hub jako je Ganoderma nebo Cordyceps.

Ale pokud nemáš dobrodání akreditované laboratoře s červeným razítkem, že to není prášek z hlívy, nemůžeš tvrdit, že to je podvod. Pokud ano, asi bys to měl nahlásit. Samozřejmě osobně si myslím, že jsou ony potravinové doplňky celkem naprd, zvlášť za ty nelidské peníze. Na druhou stranu jsem celkem rád, že se to, že houby mohou mít nějaý pozitivní vliv na zdraví se dostane mezi lidi, kteří jsou natolik přehlceni blbostmi z televize a jiných médií, že jim něco sdělit je téměř nemožné.

Pokud jde o to, že se někdo snaží nacpat něco "bezbraným" důchodcům, tak k tomu už jsem téměř apatický. jednak myslím, že po dvaceti letech kapitalismu už by snad každý mohl trochu přemýšlet co si kupuje (notabene cpe do trávícího traktu) a bránit někoho před jeho vlastní blbostí už mi přijde směšné. Za druhé opět musím říct, že se nejedná o podvod, pokud to hlíva je a ta pozitivní vliv na lidské zdraví mít může, těžko se dá mluvit o podvodu. Pokud víš o tom, že tam někdo dává něco jiného, pak by to podvod byl a opakuji, že bys to měl ohlásit.

Koneckonců podobný "podvod" jsou i jogurty plné bifidus kdovícotojensis či automobil za 129 000,- (kdo si všimne mikropísma, že je to výhradně při koupin na leasing, kdy se to pak vyšplhá na 250 000,-) Proto se mi také Tvoje argumentace moc nelíbí, protože používáš v podstatě stejně manipulativní argumenty jako Tví protivníci. Taky se mi moc nelíbí, že jsi poslední dva příspěvky vytrhl z diskuse a dal do článku, kdo to bude teď číst, bude v tom mít dost hokej...

Václav Burle:  Laboratoří jsem nemyslel ty u jakékoliv firmy, ale pouze nezávislou, ale která to v dnešní době je, že ano? Snad na předních  univerzitách. Tím červeným kulatým razítkem pouze chci, aby výrobek byl opravdu a prokazatelně léčivý a nebyl to pouze potravinový doplněk, který nic neřeší, když navíc nikdo neví co v něm je.

Píšete, že hlíva se dá pěstovat jednoduše a ve velkém množství. A já se tedy ptám. Proč se  tedy "nevyrábí" ve velkém, když dokáže vyléčit rakovinu a další podobné choroby. Není to snad tím, že se tato její úspěšná léčba ještě nikde nepotvrdila?

V závěru jste si odpověděl sám, že současný kapitalistický svět je plný podvodů. A to se týká i léčivosti kolem hub. Také říkáte, že není třeba bránit důchodce protože jsou dospělí. To je jako by jste říkal, že máme všem podvodníkům dát zelenou a v jejich "úspěšném podnikání" jim nebránit. To by byla cesta do pekel.  Nebudu se rozepisovat protože mnohé jsem již zde na blogu, ale i jinde řekl. Ty jogurty, které připomínáte jsou ukázkovým příkladem dalšího podvodu. Stačí se podívat na výsledky, které nedávno provedla MF IDnes.

Jinak si vážíme vašich slov na tomto blogu. Domnívám se, že tím, že jsme vaše vyjádření vložily přímo do textu jsme zdůraznily jejich důležitost a vážnost...

Dununga: Nezávislost laboratoří je stejná naivita jako nezávislost třeba ČT - když nebudeš skákat, tak jak si přeje vrchnost, utáhnou Ti finanční kohoutek a jsi rychle a důkladně vyléčen z nezávislosti:

o) O tom nemá cenu se asi vůbec bavit... Kouzelná pilulka "na rakovinu" neexistuje ani z laboratoří vybavených tak velkým kulatým razítkem, jak kolo od traktoru. Bohužel. Možná by bylo dobré si něco o tomto autoimunitním onemocnění přečíst. Já jsem nešťastnou náhodou měl tu pochybnou čest pozorovat léčbu jedné mé blízké osoby právě certifikovanými chemickými léčivy na údajně celkem dobře léčitelný typ rakoviny. Nebylo to taky nic platné. Tolik k laboratorním jistotám.

 Navíc jsem nikdy netvrdil, že hlíva léčí rakovinu, to budeš muset podsunout někomu jinému, proto tak nemohu zcela odpovídat na invektivu: "Píšete, že hlíva se dá pěstovat jednoduše a ve velkém množství. A já se tedy ptám. Proč se tedy "nevyrábí" ve velkém, když dokáže vyléčit rakovinu a další podobné choroby. Není to snad tím, že se tato její úspěšná léčba ještě nikde nepotvrdila?"

Přesněji řečeno, odpověděl bych na to, proč se nevyrábí ve velkém, kdybych to už neudělal v předešlém příspěvku, snad bych k tomu ještě dodal, že farmaceutické firmy chtějí vydělat bez ohledu na to, zda někoho vyléčí nebo ne, proto taky těžko budou investovat do dlouhodobého výzkumu s nejistým výsledkem, když si pak lék nemohou patentovat? Proč by to firma orientovaná na zisk dělala? Navíc, když máš ve vývoji pěkně drahou, složitou a dlouhodobou léčbu rakoviny patentovatelnými chemickými léčivy? To by asi bylo naivní něco takového čekat..

Poslední odstavec uvedený: "V závěru jste si odpověděl sám" zřejmě ve významu teď jsem toho troubu dostal, je bohužel esencí toho, co mi na Tvém blogu vadí. Nekopu za žádný tým a tak nevyhraju ani neprohraju žádnou diskusi, protože je mi to celkem jedno. Tyhle hospodské půtky už mám za sebou.

Závěrem bych chtěl poznamenat, že pokud jsi narazil na nějaký podvod, což terminus technicus a přesně ho definuje § 209, zákona č. 40/2009 tedy trestní zákoník, měl bys jej oznámit na Policii. Pokud ne, asi bys neměl tohle slovo používat jako expresivní výraz, aspoň ne před lidmi, kteří znají jeho skutečný význam.

Ale abych dodal i něco faktického: Velkou výhodou naší (pa)demokracie je i to, že jen na základě toho, že se něco nelíbí nějakému panu Burlemu jen tak zakázat. Holt si musíme zvyknout, že v reklamách je trochu nadsázky a žádný nový Áriel taky všechno prádlo dočista dočista nevypere. Kdo je mentálně způsobilý, tak to snad chápe, samozřejmě se mi to také nelíbí, ale jelikož se všechny ostatní společenské systémy nehezky zvrhly, platím tuto daň celkem rád.

PS: Jsem rád, že si vážíš mých slov na tomto blogu. Kdybych mohl poprosit, přál bych si abys mi nepodsouval, že tvrdím, že hlíva vyléčí rakovinu, netvrdím to a nebudu to hájit. Děkuji za laskavost!

PPS: Omlouvám se za tykání, ale dnes už dědkům (v dobrém) co mi tykají tykám taky, už mi taky není patnáct...

Václav Burle: Dnes nejsem ve formě. Nějaký kretén z obecního úřadu rozhodl ořezat stodesetiletou lípu, chráněnou státem, kterou mám v sousedství domu. Vysadil jí můj děd. Důvod? Není ze silnice dobře vidět značka, pozor hlavní silnice. Přitom jí stačilo dát jenom o kousek dál. O této lípě píši ZDE. Když jsem to uviděl, tak jsme měl slzy v očích. Lidi a zejména ouřednictvo nevědí o přírodě nic. Jsou nepoučitelní!!! Co je důležitější? Historický strom, nejstarší v naší vesničce, nebo kus plechu? Jak píši tyto řádky, tak je mi na zvracení. Stav jako před infarktem. Poraďte prosím co mám dělat. Mám se nějak bránit, nebo to raději hodit za hlavu? Co by jste udělali vy??? 

Já jsem drahý dunungu nepsal, že tvrdíš, že hlíva vyléčí rakovinu. Bohužel to tvrdí přední mykologové a zejména ti houbaři, kteří spolupracují s výrobci potravinových doplňků. Je to pitomost na entou!

Pamatujete se ještě, jak nás všichni - lékaři, vědci a další odborníci - nutili polykat různé tablety, abychom byli ještě zdravější a odolnější! Dnes jsem si na toto téma přečetl článek v Metru. Vědci v nejnovějším rozsáhlém výzkumu zjistili, že  preventivní i jiné užívání vitaminů B12 a B9 při prevenci kardiovaskulárních onemocnění  je nepravdivé. Stejně neslavně dopadl i vitamín C, který jako prevence je úplně zbytečný!!!

Kolik takhle, téměř za jedno století, bylo zbytečně vyhozených peněz. A to samé platí  o tak zvaných potravinových doplňcích.

Dununga: To je hnus. Popravdě řečeno, já už jsem ten sisyfovský boj se šimly vzdal, ale taková věc mě samozřejmě vždy zabolí. O zbytku se mi už nechce dohadovat, měj se!

Václav Burle: Bohužel máš naprostou pravdu. Boj s ouřednickým molochem se bohužel asi vyhrát nedá! Je ale příšerné, když si člověk uvědomí, že jich je téměř milión a pracujících, kteří vytvářejí hodnoty, pouze 786 632 jedinců.  Těch necelých 8% lidí živí celou republiku. Za komunistů bylo 25 000 policistů, dnes jich včetně vnitráckých ouředníků je 70 000! A tak bych mohl popsat celý tento blog. Zatím to vypadá, že směřuje do velikého průseru.

Tímto tě veřejně prosím. Klikni si zde na blog někam co tě zajímá a piš, diskutuj. Tvé zkušenosti, myšlenky, jsou přínosem pro všechny z nás, milovníky přírody. Prosím.... 

ANKETA KLÍŠTĚ

26. srpna 2010 v 13:58 Ankety
ANKETA KLÍŠTĚ...

Vatovec III, když máte trochu toho štěstíčka a kamarádi trempové

25. srpna 2010 v 11:48 | Vandrovat přírodou je překrásné, ale proč jsou lidi tak divní? |  Břichatkovité
Václav Burle
Pomůžete, kteří pak že to jsou? Že ten vlevo bude vzácný, chráněný, ohrožený?

Po celém Českém krasu, když příjde jejich čas, rostou vatovci, nově pýchavky obrovské, jak zblázněné. Ale jak je najít, že ano? Je několik možností: Musíte být tamější a od svých předků vědět, kde je hledat. Nejlepší je, když zde máte louky ve vlastnictví, nebo alespoň v pronájmu. Není zas tak, ale o co stát. Sice na pozemcích máte vatovců v různých velikostech neurekom, ale nemůžete kvůli nim ani spát a chodit do práce rovněž nepřichází v úvahu. Proměníte se ve vojáčka, policajta, strážníčka. Velkou výhodu máte, když jste prošel jako strážný vojenskou základní službou. A úplnou třešničkou na dortu je, když máte zbrojní pas na brokovnici. Říkáte, že si dělám srandu. Nedělám! Každou chviliku kolem vesnic, osad, samot, v Českém krase, zazní výstřel, který zaplašuje den co den vatovcové nenechavce nejen z blízkého okolí, ale především z Prahy. Další výhodou je, když máte doma, ještě na vojně ukradený, chtěl jsem říci odcizený, tak pro trempa moc potřebný, atombordel. Navlečete ho na sebe, nejlépe když je pořádné vedro, ha ha ha, hi hi hi, che che che, a začnete prozkoumávat ty nejvyšší nejbohatší, kopřivové plantáže. To je to nejlepší místo, kde vatovce najdete stoprocentně. Nezapomeňte si nasadit plynovou masku a přes sebe ještě pro jistotu, armádní maskovanou celtu. Dobré je nezapomenout ani na síťovinu proti muchničkám, komárům, vosám a dalšímu tomu všemu prevítu. Přeji vám hodně štěstí.

!!! POZOR !!! - než vatovec odtrhnete od země, tak si to moc, ale moc dobře rozmyslete. Málokterý je vhodný k snědku. Musí být uvnitř naprosto čistě, jasně bílý. Jakmile je tam nádech žluté, nebo nedej Bože hnědé, tak to je už nepoživatelný. Musí se postupovat opatrně. Ty starší je nanejvýš potřebné nepoškodit, aby jejich dozrále spory vyletěly, když je jejich čas, do světa. Jestliže je budete trhat bez rozmyslu a doma pak házet do popelnic, tak to je cesta do pekel. Kdyby to takhle udělal každý, tak vatovci opět budou v přírodě nedostatkovým zbožím. Byla by to převeliká škoda. Tak buďme rozumní. !!!

Posledně, když jsem v Českém krasu hledal hřiba krasového, jsem měl nebývalé štěstíčko. Kráčím po lesní cestičce a proti přichází přenádherná dáma středního věku a vedle ní pobíhal psíček. Koutkem oka jsem zahlédl v povzdálí mužskýho, tedy chtěl jsem napsat chlapa, s přeobrovskou igelitkou v ruce. Jak já ty igelitky v přírodě nenávidím. Lidi jsou nepoučitelní. S madam jsme hodili řeč, až do okamžiku, než jsem nahlédl do igelitky. Tam trůnil přepěkný, velký, ale na první pohled mlaďoučký, čerstvý, zdravý, vatovec.

"Nevíte co s ním máme dělat?" O houbách nevěděli vůbec nic. Následovalo školení. "Nemohl bych si ho prosím vyfotografovat? říkám a ona ukazuje někam do dáli. "Tam jich je ještě plno, to se nedá odnést!" A začínají vysvětlovat cestu na ten clondaik. Nic jsem nepochopil a to jsem na orientaci borec. "Nemůžete mě tam prosím doprovodit?"

Za doslova okamžik, jsem už viděl, jak prosvítají z toho bordelu. Byla jich tam spousta v různých velikostech. Pěkně jsme pokecali a nechali tam i desítky ještě těch zavřených bedel. Ó, jak já je na talíři miluji.

Jest-li je někdo náhodou nenašel, tak jsou tam dodnes a čekají jen na vás. Dobrou chuť!

RECEPT od Zdeňka Peldy na nejúžasnější pokrm z vatovce: Houbu sloupnout ze šlupky, nahrájet na kostičky, které je třeba dvacet minut povařit. Pak rozmixovat ručním mixérem, přidat deci bílého vína, sůl, bílý pepř a je-li potřeba, tak trochu zahustit jíškou, připravenou na másle. Podávat s osmaženými kostkami housky. "Krému se nebudete moci nabažit a budete pět jenom chválu." Ale pozor, jak by dodal mykolog pan Hruška z České mykologické společnosti, buďte opatrní ať nezavaříte mixer. Dávejte pozor, aby se vám v něm nevytvořila moc pevná složka.
Václav Burle
Václav Burle


Václav Burle

Malá Amerika aneb ráj v zemi středočeské

25. srpna 2010 v 10:48 | Přírodní rezervace, chodíme pouze po cestíčkách. Chraňme přírodu. |  Český kras
Václav Burle
Když se podíváte na tento snímek, tak se vám vybaví staré skautské knížky, obrázky z dávných dob, kdy ještě mládež jezdila na toulky do čarokrásné české, moravské, slezské, slovenské, přírody. Kde ty loňské sněhy jsou. Dnes mladí neumí na lesní cestě ani pozdravit. Vždy je nechám přejít a pak "dobrý den." Přece těm tupcům nevychovaným nebudu říkat ahoj, skol, nazdar. Nebo snad dokonce pozdravpánbů. Jedinou utěchou je, že až na výjimky - cyklisti - odpoví. Za rohem si však řeknou, co je to za blbce. Tady by se dobře, s hlavou ještě ve stanu, opalovalo nad knížkou Seatna, Foglara a jak se všichni ti spisovatelé našeho mládí jmenovali. Ta doba se už bohužel nevrátí. A je to převeliká škoda. Nebo ty elektronickéá čtecí zařízení nezvítězí.... 

/Vše o Českém krasu ZDE !!!/

Malá Amerika je v oblasti nad Karlštejnem jedním ze zatopených lomů. Těch ostatních malých, větších i největších je tady přemnoho. Vždy to byl ráj pro milovníky přírody, houbaře, botaniky, zoology, vandrovníky. turisty, pytláky, lapky. Bohužel zde trpěly i na tisícovky politických vězňů, ale to už je jiná kapitola. 
Václav Burle
Vždy tady v Českém krasu byli a stále jsou těžké úrazy, bohužel i smrtelné. Mladí lidé jsou nepoučitelní. Lezou po skalách a nemají ani základní horolezeckou průpravu. Navíc, kromě vyhrazených míst, se to ani v této významné rezervaci nesmí. V lomu Alcazar, kde jsou cvičné lezecké stěny, se na jaře snažil mladík, který o technikách, zebezpečení, neměl ani ponětí. Spadnul a zemřel. A stačilo tak málo. Požádat některého ze zkušených lezců, dokonce instruktora, o minikurs. Prosím vy, kteří umíte a vidíte tam amatéra bez řečí a bez jeho žádosti mu pomozte. zachráníte tak nejeden mladý život. Burle.blog.cz vám již předem kamarádi, kamarádky, děkuje.
Václav Burle
* Pohled od východu...
Václav Burle
*Pohled od západu...

Zdejší lomy vzikly na začátku minulého století. Po ukončení těžby, zejména v šedesátých letech se celý tento kraj stal eldorádem trempů, nudistů, jeskyňářů, botaniků, zoologu a mykologů. Lidé začali objevovat území nad hradem Karlštejnem. Na východě Velká Amerika, na západě Malá Amerika a mezi, tak zvané Mexiko. To jsou tři zatopené lomy s vynikající čistou vodou. Jsou zde ale i další, méně známé. Tam je dnes ještě ten pravý, nefalšovaný ráj.

Všude zde v okolí rostou chráněné rostliny, houby a poletují, pobíhají živočichové, kteří jsou ozdobou celé Evropy. Domnívám se, že se ale tady k přírodě nechováme dobře. O tom svědčí například odpadky po lesích, cyklisti, motorkáři a jezdci na čtyřkolkách, kteří jezdí tam, kde nikdo nemá co dělat. Jestliže to půjde takhle dál, tak si zaděláváme na pořádný problém. Je to těžké. Budeme chránit přírodu, nebo jí otevřeme všem. Kdo tenhle problém vyřeší? A přitom je to tak jednoduché. Chovat se slušně, přemýšlet!!!


Kuřátka ale která?

24. srpna 2010 v 23:22 HOUBY
Kuřátka .....
Václav Burle
mmmmm

Perlička od Apanachi aneb, co se to v lesích a v naší společnosti děje. Jeden má z houbaření radost a dalšímu je do breku: Musím vám napsat můj nedělní nevšední zážitek. Čtyři nádherné hodiny v lese za Kunštátem.  Koš plný krásných hub a na vrchu tři nádherní, zdraví, ale dost větší hřiby. Jelikož šplhání po kopcích unaví, zajeli jsme s náčelníkem do Sebranic do motorestu u Zlaté studny na gáblík. Koš s hřiby jsem dala za zadní sedadlo, aby se to nevysypalo v zatáčkách. Po gáblíku jsme vezli hříbky kamarádovi houbaři, který je bohužel na vozíku. Volala jsem mu, že jedem. Před jeho domem chci vzít košík, ale tam nic. Nějaká k..... zlodějská nám otevřela zamčené auto na parkovišti a ukradla plný koš i s hřiby. Ostatní naštěstí nic víc.  Pořád nad tím kroutím hlavou co se to v naší společnosti děje...

Vtip moderátora televize, který byl plný humoru aneb pro dobrotu na žebrotu

24. srpna 2010 v 18:15
Miluji ty pořady o přírodě. Žádný si nenechám ujít. Chráněné rostliny, ohrožené a chráněné houby, živočichové, nakouknutí do rezervaci, na přírodní památky. Přenádherné a poučné. Vždycky jsem se obával, že po shlédnutí, všichni vyrazí na danou lokalitu a tu svým přehojným pobytem zdevastují. To se bohudík nestalo. Lidi příroda nezajímá. Snad pro nás všechny je to štěstí. Oni raději navštěvují supermarkety, aquaparky a podobné nesmysly.

*  *  *  *  *
Redaktor stojí před kamerou a ta snímá nejen jeho, ale i obrovskou informační tabuli za ním. Na té je napsáno velikým písmem "Houbová rezervace xyz." Na ní pak velký text a desítka fotografií těch nejohroženějších, chráněných hub.

Na závěr říká: "neočekávejte, že vám nyní prozradím toto svaté místo houbařů, mykologů. To by z vaší strany nemuselo dopadnout dobře."

Každý si pak sednul k internetu. Zadal jméno rezervace a byl doma. Dobrý vtip, že ano.....   

Hřib nachový I/2010 - Boletus rhodoxanthus - Hríb purpurový

24. srpna 2010 v 13:41 | Tak jsem letos běhal za vzácnýma a nic moc. Ten zázrak mě roste za chalupou v Praze |  - - hřib nachový
Na vlastní oči jsem se přesvědčil, jak mykologové, ale i my houbaři, děláme nemnoho pro osvětovou činnost. A stačilo by tak málo. Například na místa v lesích, kde rostou vzácné houby, které jsou zejména zaměnitelné za ty nechráněné, nainstalovat informační tabule - fotografie plodnice chráněné, text. Tímto jednoduchým způsobem by se zabránilo jejich devastaci. Možná by přibylo fotografů, ale ubylo neznalých, kteří je nevědomky konzumují.

Týká se to například hřiba nachového, kterého si občané, zejména neznalí houbaři, pletou s kolodějem. Oni poznají, že je to takový nějaký divný koloděj, ale utrhnou a odnesou ho domu. Ještě štěstí, že tato jedovatá houba není po tepelné úpravě životu nebezpečná.

Sám jsem se přesvědčil na jedné lokalitě, kde se nachový vyskytuje v mnoha kusech každým rokem, že po vysvětlení místní občané jej přestávají sbírat a naopak obdivují tuto houbu a jsou hrdi, že zrovna roste tam u nich. Při nálezu jí ihned zamaskují. Začne se všude blýskat na lepší časy...
Hřiby nachové, které jsem "zabavil" houbařům. Dávali je bez výhrad, neboť i oni chtěli vědět, co to již roky sbírají. Naše tušení se potvrdilo - chráněné, vzácné, ohrožené. Dnes už vědí, informace budou předávat dál a plodnice ihned po nalezení maskovat. Budou sledovat, zda v příštích letech jich na základě těchto opatření v dané lokalitě přibude. Po určení v pražské mykologické poradně, váženým předním mykologem panem Svobodou, byly hřiby vráceny přírodě. Tak se sem na článek podívejte zase za rok. Na jejich fotografování uspořádáme autobusový, vlakový, kolesový, zájezd. Máte se na co těšit.
Na tomto snímku je vidět, jak v různých věkových stadiích mají na spodu klobouku jinou barvu.

!!! Ó, jak já miluji ty záhady kolem hub, ale nespravedlivé pomlouvání nesnáším !!!


Hledám, marně hledám, a najednou za zády se ozvalo - ahoj. "Já vás již dlouho pozoruji a vidím, že vás jedlé nezajímají. Ani košík nemáte. Vy je jenom fotografujete? My jsme tady našli nějaké plodnice, ale jsou takové divné. Vypadají trochu jako kolodějové, ale i jako kříšť...."

Mají jich plný košík. Ochutnáváme, ale hořké, ani nějak jinak se chuťově projevující, ne, nic. A aby toho nebylo málo, tak potkávám za okamžik dalšího a ten má v košíku další dva. Je prokazatelné, že lidi jsou z těchto kolodějů, plodnic, zmatení a já rovněž. Něco podobného jsem ještě neviděl.

Beru je do ruky, prohlížím a i já jsem z nich jelen. Vypadají jako kolodějové, určitě to i jsou, ale kříšť to prokazatelně není. Ten má žluté rourky. Ale tenhle je má zase šedivé a na okraji červené. Záhada. Třeně jsou taky takové divné a klobouky nemají barvu kolodějů. I když kolodějové jsou hodně varietní. To je ale slovo, že. Určitě jsou to kolodějové, ale nejsem si jistý. Po domluvě je vkládám do podprdelníku - made in USA - a odnáším k domovu. V zápětí vysílám manželku do pražské mykologické poradny.

Manželka se vrací a nevypadá dobře: "Já už do žádné poradny chodit nebudu. Jak jsem řekla Burleová, tak odpověď byla. Vy jste manželka toho hajzla!!!" Invektivy pokračovaly, když si začali prohlížet plodnice, které byly následně určeny jako hřib nachový. "Káže vodu a pije víno..." další invektiva! Prý vůbec nemohli pochopit, že já jsem nebyl ten, kdo je utrhl. Vážený pane Svobodo, kdybych chtěl určit plodnici, tak bych možná utrhnul jenom jednu a ne šest. Stačí vám toto jako důkaz, že já jsem pachatelem nebyl? Navíc, razím dvě zásady 1/ V době digitálních fotoaparátů není nutné brát houby k určení. 2/Nikdo, ani velevážené členstvo České mykologické společnosti, nemá právo houby chráněné, vzácné, ohrožené, trhat, a brát je na určení. To má - jest-li se nemýlím - pouze dle zákona oprávněná osoba. A těch je v republice jen několik, doslova do mariáše.

Řekl jste, že jsem hajzl a že ve svých článcích bezdůvodně napadám velevážené členy nejen výboru, že trhají vzácné houby. To jsou fakta, která byla uvedena na internetu. Viz například korálovec jedlový a fakta, kde se jeden houbař chlubí s trháním chráněných s jedním z vás. A co ten hřib královský, kterého jste měli na výstavě v Praze?! (Korálovec jedlový, sice není pouze omylem chráněný - viz článek zde na blogu - ale na výstavu se brát nemá. Je to pak špatný příklad pro ty ostatní!!! Nestačila by fotografie?)

Nejvíce mě zarazilo, když na mykologických přednáškách se lidi chlubí, jak našli chráněné houby a zde mají jejich fotografie. Na nich je prokazatelně vidět, že jsou vytržené, aby dotyční amatéři se jim mohli podívat pod "sukýnku". Nikdo z vás je nepokáral. To jsem udělal, jak na přednáškách, tak i na internetu, pouze já Václav Burle. Houbařský naprostý laik, ale čestný člověk.. A proto jsem hajzl?

To samé se týká portálu nahouby, kam se chodíte všichni pokochat. Tam se rovněž veřejně ukazují chráněné, ochrožené plodnice, které jsou vytržené atd. Nikdo z vás se neozval. Jaký pán takový krám. Vždyť vy ty neznalé lidi v této činnosti vlastně, snad nevědomky, podporujete! Proč to za vás musím dělat já, houbařský nikdo?

I komunisté, když v dnes již dávných dobách měli nějaký ten problém, tak si dotyčného nejdříve pozvali a pak teprve jednali. Vy dobře víte, že veřejně, ale i na internetu, jsem vás všechny mnohokrát pochválil a za vaši nelehkou a neplacenou činnost několikrát poděkoval. Proto od vás žádám maličkost. Nepomlouvejte a máte-li něco k mé osobě na srdci, tak si mě pozvete na kobereček. Vyříkáme si to a určitě se shodneme, že je potřeba se vrátit k osvětové činnosti podle vzoru pana Smotlachy a ing. Baiera. Jiné cesty není. Nestačí pouze kolem hub peníze vydělávat. Musíme, musíte, lidi naučit chráněné houby znát. Možná by stačilo v daných lokalitách výskytu chráněných, ohrožených a dalších, umístit fototabule a tam houbaře, lidi, s těmito zázraky přírody seznámit. Chovejme se slušně, nepomlouvejme, ale diskutujme!!! Václav Burle

Koukám na cedulku od pana Svobody, na které je napsáno. Hřib nachový, za syrova jedovatý. Co z této stručné větičky plyne? Jest-li nezačneme lidi, houbaře, vzdělávat, tak je budou trhat do aleluja, neboť je považují za koloděje. Není čas to změnit a dát nachovým šanci???

P.S. Už se těším na tu dišputaci ....
Klobouk má úplně jinou hlavu, než koloděj.
....a tohle je velice zajímavé. Všimněte si té plodnice vpravo. U třeně rudá a jinak šedá. Co to znamená. Umíte to někdo vysvětlit?

České noviny, rozhovor s předsedou ČMS Jaroslavem Landou: Rostou především letní druhy, mezi nimiž dominují hřibovité houby, a to i některé velmi vzácné druhy, jako je hřib nachový. "V životě jsem tuto houbu viděl pouze několikrát, ale tento týden nám přinesli do mykologické poradny hned tři," uvedl Landa.

Zajímavost 1: Dnes již vím, podle tamějších houbařů a jejich předků, že na daném plácku, který má doslova několik metrů čtverečních, hřiby nachový rostou od nepaměti. Uvážíme-li, že jsou odjakživa trhány a pojídány, tak je zázrak, že tam ještě existují. Nebo jim to nevadí? Určitě nám to nějaký vynikající mykolog zde v komentářích vysvětlí?!

Zajímavost 2: (zdroj Reader´s Digest) - Houbaři často podceňují nebezpečí konzumace nedostatečně tepelně upravených modrajících hřibů - "modráků". Pod tímto pojmem rozumíme skupinu hřibů, jímž po poranění modrají povrchové části i dužnina a které mají červené ústí rourek. Patří sem například i hřib saten, hřib nachový, hřib koloděj, hřib kovář a další. Tyto houby jsou za syrova jedovaté až prudce jedovaté, což se projevuje úpornými zažívacími potížemi spojenými se zvracením a průjmy. V některých oblastech (například v Polabí) místní obyvatelé běžně konzumují i hřib satan, avšak dobře vědí, že jej musí důkladně povařit - 20 až 30 minut při varu. K jídlu ale sbíráme pouze hřiby kováře a koloděje, které jsou dosud hojné. Ostatní modráky z důvodu ochrany ponecháme v lese!

MYKOLOGICKÉ ÚDAJE: /Chráněný, jedovatý, ale po tepelné úpravě jedlý./ VI - IX.

Listnaté lesy, zejména pod duby a buky, teplejší krajiny, místa. Vápencové podloží. Podle dr. Ivony Kautmanové roste pouze v Evropě.

Nepoučený houbař ho může obtížně rozeznávat. Plete si ho s kolodějem. Navíc je podobný hřibu Le Gallové. Roste na stejných místech jako hřib satan, ale i tam, kde se satan nevyskytuje. Pravděpodobně roky ho lze nalézat i na stejném "plácku". Zajímavostí je, že nachový má příjemnou houbovou vůni. Naopak satan doslova páchne nepříjemně. Chuťově za syrova je to podobné.
Poznámka 1: Je pravda, že když houbař nevědomky utrhne chráněnou houbu, nebo starší plodnici, že když jí napíchne na větévku stromu, třeněm k zemi, že je to nejlepší způsob, jak se plodnice "vysemení." Hodně pomůže údajně pak i vítr....

Poznámka 2: Nevíte, proč zejména v nejnovějších atlasech, nejsou symboly u chráněných hub. Když někdo si prověřuje nalezenou plodnici, tak se vůbec nedozví, že daná houba je chráněná, ohrožená....

Hřib koloděj aneb pozorujeme jej při růstu...

24. srpna 2010 v 10:56 | Možná, že jsem hajzl. Já to neposoudím, ale chráněné se trhat nemají a basta! |  - - hřib koloděj
Za pražskou chalupou mám les, dokonce chráněný státem. Přírodní rezervace, přírodní památky a dokonce její částí je i ta s modrými pruhy, do které se může vstupovat, ale pouze na vlastní nebezpečí. Lesáci tady nesmějí v žádném případě zasahovat. Je to takový novodobý druh pralesa, který se nechává svému osudu. To se tady v Praze máme, že ano...
Václav Burle
     Od soboty večer jsem tady měl schovaný trsíček tuze maličkých kolodějů. Zakryl jsem je, aby některý z houbařů je nevybral. Ona je jich tady spousta. Tedy těch houbařů. Dnes v úterý, ještě za rozbřesku, jich byl plný les a každý již měl plný košík. Již od dětství si říkám, že budu pozorovat houby, jak rychle rostou, a v co se plodnice promění. Začal jsem slibně, v těch dávných dobách, ale vždycky je nějaký dareba našel a sežral. A bylo po bádání. Ani ve stařeckém věku na tom nejsem lépe. Po několika dnech jsem ale překontroloval závojenku olovovou. Podívejte se, jak výrazně se změnila. Vůbec bych se nedivil, kdyby tu pokročilejší, starší,  si někdo spletl.
Václav Burle
     Kolodějíčkové byly maličcí a všude kolem brouzdali ti, kteří mají houbičky na talíři, pánvičce, rádi. Vytvořil jsem kolem nich z větví vatru a tu zakryl ještě listím a olistěnou větví. Maskování jsem udělal perfektně, na jedničku. Už vím, až něco podobného uvidím v lese, že se mám podívat. 

     Začal jsem bádat. Napadlo mě, jest-li plodnice pod tou temnou barikádou vůbec porostou. Nebude jim vadit ta tma, šero, nebo naopak je to popožene k nebi? ..../fotografie budou!/  Nevadilo, povyrostly skokem, ale byly tací vytáhlí. Já mám raději, když vypadají hřibovitě. A co vy? 

     Protože jsem je dobře zamaskoval, tak jsem je nejdříve nemohl najít. Asi vyrostly moc rychle a někdo je sežral. Ale povedlo se. Byly o kus dál, ale zamaskovaná vatra je prozradila. A tady jsou!!
Václav Burle
Už je tam sucho a nic neroste...




Hřib moravský aneb záhada pro zkušené mykology a houbaře

23. srpna 2010 v 20:17 - - hřib moravský
/Chceš prověřit své znalosti, tak si klikni hřib přívěskatý a ve druhé části je asi hřib moravský. Potvrdíš nebo vyvrátíš?/


Poznámka: Oranžovohnědý klobouček je pro tento hřib typický a nedá se splést. Vyznačuje se rovněž tím, že jeho noha (třeň) i u velmi mladých plodnic praská a loupe se. Roste v habrových a dubových lesích jižní Moravy a v posledních letech i na jihu Čech na hrázích rybníků - například v rybniční soustavě Náděj na Třeboňsku. Jeho sběr trestá zákon pokutou až 50 000 korun. (Zdroj Blesk).

Dubový nebo smrkový?

23. srpna 2010 v 17:42 HOUBY
Dubový nebo smrkový?
Václav Burle
Pusťte si uzdu fantasie na špacír a zapřemýšlejte, jak tato plodnice asi vznikla. Zkušení houbaři, mykologové, to možná budou mít snadné, neboť vědí, znají, umí. Já se jako laik domnívám, že tak nějak záhadně se spojilo několik hříbečků dohromady, ale proč?  Těším se na vaše slova.... 

Pstřeň dubový - Fistulina hepatica - Pečeňovec dubový

23. srpna 2010 v 17:22 | Není nic krásnějšího, než potkat houbu, kterou neznáme a těšit se na bádání kolem ní.... |  - - pstřeň dubový
Pstřeň dubový

Kamión na potvoru přijel několik hodin po půlnoci a já makal jak zelenej. Dříve se říkaválo, jak černej. Věděl jsem, že již neusnu, a tak jsem skočil na vlak a vyrazil na obhlídku Českého krasu. Konečně jsem chtěl nalézt své první vatovce. Jak já miluji ty brzká rána, když tma odchází a na obzoru začíná slunce házet první hřejivé paprsky mezi starobylé stromy. Les se probouzí, ptactvo začíná švitořit, i ty potůčky žvatlají, tak nějak jinak, laskavěji. Vstavače, prstnatce, vzácné, i ty ostatní rostliny, obalené ještě rosou, začínají otvírat své květy. Není lepšího světla pro fotografování. Je příjemné, v těch horkých letních dnech, se po ránu pohybovat ve studeném, provlhlém jitru.

Procházím kolem dávno opuštěných lomů, ze kterých stoupá nepříjemný chlad. Na louce srnky a jeden kapitální srnec. Po hraně Malé Ameriky si to šine lišák. Vrací se z nočního lovu. Jezevci a lišky zde mají v různých děrách, jeskyňkách, ty nejlepší podmínky. Nejinak je tomu u dravých ptáků. Český ráj to zde na pohled.

Stoupám do kopců, slézám do úžlabin, brodím se přes potoky. Už jsem utahán jak pes, ale převelice spokojený. Všude spousta uzavřených bedel a ty jsou nejlepší jako řízečky, sem tam se objeví i vzácnější hřib. Fotografuji, plodnice maskuji, a doufám, že se na ně stačím ještě někdy dojet podívat.

Dostávám se na plochý vrchol jednoho - z floristického hlediska - významného kopce. Najednou koukám, s obrovsky vyplazeným jazykem, jak jelen na svou milovanou. Nebo dokonce, jako vůl s vyplazeným jazykem na nová vrata. Později jsem pochopil, že asi právě proto se této houbě také říká jelení nebo volský jazyk.

Po první plodnici jsem objevil další a pak ještě jednu. Všechny byly mlaďounké a pro mne tenkrát naprosto záhadné. Překvapila mě jejich červeně jasná barva. (Fotoaparát jí na tomto snímku nezachytil. Ani nevím proč....). Snímek jsem dal zde na blog a netrvalo dlouho a jeden z vás jí naprosto přesně určil. A vo tom to přece je. Vžájemně si o houbách povídat, kolem nich bádat, objevovat nové skutečnosti, psát a posílat snímky na tento blog, že....
Neuměl by jste si někdo tuto fotografii stáhnout a domalovat, dokreslit jí tvář? Dopracovat očko, nos a ústa? Prosím....

Fotoaparát z neznámého důvodu, nezaznamenal hodně červený klobouk. Vypadá to jako choroš, ale roste ze země, nebo z nějakého kořenu. Ještě jsem to nikdy neviděl. Ve hvozdu, na jedné lokalitě, ale hodně daleko od sebe, byly tři exempláře. Možná, že jich tam bylo ještě více.

Petr Kuráň - Na tuty se jedná o pstřeň dubový, sice neroste přímo na dubu, ale kolem jsou na fotografii vidět dubové listy. Třeba rostl z kořene pod zemí, je to jedlá, chutná houba. Sám jsem ji nikdy nejedl, ale zkušení mykologové ho doporučují jako řízek .
Pan ing. Petrov překrásně plodnici dodělal. Bohužel, podle mého názoru, oko přidělal na středověký baret. Takže Toníku budeš muset ještě jednou. Oko tam kam patří a pod nosem udělat pusinku. A vy ostatní můžete posílat i svá vlastní umělecká díla. Uvidíme co z toho vyleze....

MYKOLOGICKÉ ÚDAJE:
/VII - X, Jedlý, šířka klobouku 5 až 30 cm, nezaměnitelný/ - Na příkladě pstřeně dubového je vidět, jaký v houbách je zmatek. Jeden mykolog píše, že je dost hojný, další, že ho naopak nacházíme zřídka. Můžete si být ale jisti, že jakmile ho jednou potkáte, už nikdy na něj nezapomenete. (Napište do komentářů jakoukoliv novou, zajímavou informaci, ať si rozšíříme obzory. To samozřejmě platí o všech houbách zde na blogu.)

Plodnice připomíná svým polokruhem, tvarem, jazyk. Proto lid, již v dávných časech, houbu pojmenoval například jako jelení nebo volský jazyk, masojed. Ten pslední výraz je převelice výstižný. Podobá se totiž pěknému kousku masa, milé nám flákoty. Mnozí houbaři, naopak pstřeň dubový, pro jeho divný vzhled, jej nechávají raději v lese pro okrasu.

Malý třeň je přisedlý bokem, bradavčitý, barvy červené až červenohnědé. Dužniná je zejména v mladém věku masitá a měká. Roní červenou tekutinu s nakyslou vůní a chutí. Někdo tvrdí, že roste hojně, další pak, že naopak houbu nacházíme zřídka. Kdo se pak v tom má vyznat, že... . Vyskytuje se v teplejších oblastech, mezi které Český kras jednoznačně patří. Za vlhka je plodnice slizská, vůně houbová. Hovoří se o kovové chuti. (Co to ta kovová chuť je, ale nevím. Poradíte?)

Pstřeň dubový je zejména v mladém stavu jedlý. Obalujeme, smažíme a zejména si ho zamilujeme v polévce. Před kuchtěním je dobré ho na 1,5 až 2,5 hodiny naložit do mléka. Odstraníme tak, možná pro někoho, nepříjemnou chuť a kyselost. Nesušíme, neboť tvrdne. Laborujte a pak nás tady na blogu v komentářích informujte, jak jse byli spokojeni.

Zajímavý je slovenský název - pečeňovec dubový. Požádal jsem slovenské houbaře, mykology, aby nám toto pojmenování osvětlili. Že by byl v dávných časech na Slovensku tak známý a převelice sbíraný. Proč by jej jinak pojmenovali po té pečeni, že.... .

Vyskytuje se u dubů, především na bázi kmene, ale i vysoko u oblak. Bez umu šplhu nebo použití žebříku, nemáme šanci. Nenechme se mýlit. Může se nám zdát, že roste z půdy, ale pod ní vždy je kořen, ze kterého se dere na svět. Nacházíme jej jak na živém, tak i mrtvém dřevě. Kromě kmene i na silných větvích, pařezech. Dalším stromem, na kterém se vyskytuje je kaštan setý, jedlý. Ale pro zajímavost i na buku.

Způsobuje jádrovou hnilobu, ale ta pro stom není zas tak nebezpečná. Naopak, takto napadené dřevo vyhledávají znalí truhláři, pro zajímavou strukturu a nahnědlost.
Snímky ing. Anton Petrov,
Slovenská republika. Mnoho dalších, jeho velice zajímavých fotografií, nejen hub, si můžete prohlédnout na www.nahuby.sk.

Pretože mám v okolí aj starý dubový les, chcel som nájsť aj tuto podivnú hubu - pečeňovec dubový. Celý rok som chodil po dubine, prezrel som skoro každý dub a nie a nie nájsť vysnívanú hubu. Ale to bolo tým, že som sa tiež nevedel kam pozerať. Ja som pozeral po kmeňoch a hľadal som, hĺadal, pečeňovec na podobných miestach ako rastú iné drevokazné huby, to znamená až do oblakov. Keďže som pečeňovec nenašiel, poprosil som priateľa, ktorý ho bežne zbieral, aby ma zobral a ukázal mi ako táto huba vlastne rastie. Vidíš, tu je aj ta tvoja paralela o priateľoch.

S priateľom sme našli veľa pečeňovcov a konečne som videl, ako tá huba vlastne rastie. To ti je riadna potvorka. Hoci je to nápadná huba, v skutočnosti rastie veľmi nenápadne. Rastie na baze kmeňa, alebo dokonca na koreňoch stromu, často je zamaskovaná aj suchým lístím alebo trávou. Tu sa potvrdilo staré "radšej raz vidieť, ako sto krát počuť" Potom som opäť prezrel svoj dubový les a čuduj sa, hravo som našiel nádherné plodnice tejto zaujímavej huby.

Ja som z pečeňovca zatiaľ robil iba guľáš a rizoto. Musím povedať, že pečeňovec má svojskú, ale veľmi dobrú chuť.

Pýtaš sa na liečivosť húb, k tejto téme sa neviem zodpovedne vyjadriť. Samozrejme som prečítal rôzne články o liečivosti, niečo na tom bude. Huby vo svojej medicíne hojne využívali a využívajú východoázijské krajiny a tiež americké indiánske kmene. Čítal som o liečivosti brezovníka, leskokôrky, žezloviek ( cordycepsov) atď. Keď si zoberieš liečivé rastliny, o ktorých liečivosti nikto nepochybuje, tak vidíš, že vlastne liečivá je každá burina, a pomaly vlastne aj každá rastlina. Tak prečo nie aj huba ?
Použití v kuchyni: Jako každý choroš i tento brzy ztvrdne a je pak k nepoužití. Zde je rada jednoho ze zdejších návštěvníků blogu. Usmažíme a vložíme do mrazáku pro další využití. Výborné je použít ho následně na grilování s česnekem, bylinkami, cibulí apod. Je to prý naprostě nepřekonatelný delikates!

Vynikající je i jako guláš, ovar, ale nejlépe je připravit ho jako hovězí jazyk. Musíme ale počítat s tím, že jídlo je trochu tužší.

Dá se použít i do vámi oblíbeného láku. Nakrájíme na silnější plátky, hranolky, a šup do sklenic. Dobrou chuť!



Sírovec žlutooranžový V aneb snímky a text od jednoho z vás - Karel Boháček

23. srpna 2010 v 11:11 | Máte zajímavé fotografie? Pošlete a napište k nim příběh. |  - - sírovec žlutooranžový
Fotografie a text: Karel  Boháček
Václav Burle
Tenhle snímek nemá chybu. Je to jedna námětově nejlepší fotografie z houbové branže, kterou jsem v letošním roce viděl. Navíc, takhle má vypadat portrétní snímekl. Autor a jeho rodina budou mít památku na celý život. Vypadá to, že to není ani v Čechách. Že by Amazonie?

Boháček
Se sírovcem žlutooranžovým jsem se setkal poprvé v Doupovských horách, před rokem, s pár trsy. Letos ale je pro houby mimořádné počasí, a tak jsem se s ním potkal poblíž hradu Albert /zaniklá zřícenina hradu nad Horním Jiřetínem - obec známá možnou těžbou uhlí/ v Krušných horách./ Celkem jsem našel 5 trsů , jeden z nich byl obzvláště mohutný a odhadoval bych celkovou váhu na 20kg. Houba je velmi krásná a zaujme na první pohled. Zajímavé je, že je viditelná z dálky /viděl jsem ji na 100m/ kdy svítí oranžovou barvou, čím jdete blíž tím barva žloutne až do žluto smetanové. Trsy byly zdravé, dřeň,  maso, jemné a voňavé. Z několika článků vím, že je jedlá, ale neměl jsem jistotu  a tak jsem trsy nechal nepoškozené. 
      
     Letos jsem našel na Plzeňsku borové kotrče, z nichž je dobrá falešná dršťková, kterou jedl i můj syn, který jinak nejí houby.
          
     Jinak mně zarazilo,že letos nerostou lišky- kuřátka a smrdutky.

Hřib skvrnitý II - Boletus depilatus - Hríb jamkatý

22. srpna 2010 v 22:52 - - hřib skvrnitý
hřib skvrnitý
Václav Burle
Mykologické údaje na hřib skvrnitý I  ZDE !!!

/... chcete si ho vyfotografovat. mám ho schovaného a přídavkem dostanete vatovce. Odjezd v 6,00 ve čtvrtek.../

KLÍŠTĚ I - nebezpečí nejen pro houbaře!!!

21. srpna 2010 v 17:13 | Klíště na postupu aneb Neváhej a zaplať. Jinak si koleduješ!!! |  !!! POZOR klíště !!!

ANKETA zde !!!

Foto: Martin Čepek:

Vrátil jsem se po objevení hřiba nachového a satana z lesa. Za několik dnů, mě ruka nenechalka pořád zajížděla na jedno místo nad stehnem. V noci jsem se probudil a zase jsem se jemně a s citem drbal. Nebo spíše hledal. Už jsem měl jasno. To bude klíště. Za zamyšlení stojí, proč prsty to zvířátko neutrhly, ale pouze rekognoskovaly terén. Za okamžik ruka nenechalka se drbala i v podbříšku. Zajímavé a pro lidské zdraví významné je, že lidský organismus, mozek, dá signál, že na těle je něco, co tam jednoznačně nepatří. Bohužel jsem byl doma sám, rodina u móře. Musel jsem použít větší zrcátko, světelnou lupu, pinzetu. Samozřejmě, že to jedno klíště jsem přetrhl. Kuchyňský nůž s ostrou špičkou vše vyřešil. Zatím nic neoteklo a ani červená skvrna se neobjevila. Matička příroda se pomstila, ale vynahradilo to tím, že klíšťata nebyla bohudík nakažena. Na tyto tvory netrpím, už je to dávno co jsem měl na sobě nějaké přisáté.

Roky jsem chodil do přírody, tedy i na houby s německým ovčákem. Jakmile jsem na něm našel klíště, použil jsem český výrobek, sprej na domácí zvířectvo. Od toho okamžiku na sobě neměl ani jediné. Není třeba kupovat drahé vynálezy, když naše firma má zkušenosti a výsledky vynikající.

Soutěž: Vyfotografuj klíště a ukaž ho v tomto článku houbařským přátelům. Kdo vyhraje, dostane slevu na dveře a zárubně.

Klíště se drží jako klíště a nedá si pokoj dokud nás nevysaje a dokud nám nenechá v krevním řečišti přesladký, ale i nebezpečný dárek. Jak na něj, na sviňáka. Říkáme, že matka příroda je velká a mocná čarodějka, ale vymyslela to tady dobře?

Klíšťata nechodí ráda jenom na člověka a živočišné tvory. Jsou ještě jiná, která se rekreují v Harachově v tomto fantastickém rekreačním zařízení, které je pro normálního smrtelníka nedobytné. Ani parkem se nemůžete projít a zjistit, jaké že to houby tam rostou. Údajně se vším všudy za 150,- korun českých a to včetně bazénu, sauny, vynikající stravy a dalších výdobytků dnešní doby. Sají a sají dokud nevysají pracujícího člověka. Nůžky se rozevírají až puknou. Objekty patřily významnému českému lékaři a dnes.... Máte-li zájem zde prožít přenádherné dny pod velikány Krkonoš, tak se přilašte v kanceláři Senátu nebo Poslanecké sněmovny.

* * * * *
Těch potvor je letos všude spousta. Já je nemám vůbec rád. Měl jsem spolužáka, s kterým jsem prošel i vojenskou základní službu. Oženil se, měl dvě děti a z ničeho nic se necítil dobře. Lékaři pozdě zjistili, co že se to děje. Zemřel. Ano hádáte dobře, bylo to klíště.

Nedávno v novinách psali o dámě, která si stále na něco stěžovala. Rok za rokem byl ortel lékařů stejný. Hypochonder a posílali jí za psychiatry. Měla štěstí, že její manžel byl Němec. Rodina jí nechala v této sousední zemi vyšetřit. Ortel tamějších lékařů byl srozumitelný - klíště. I po těch letech nasadili léky a madam se nejen vyléčila, ale i omládla. Všechny choroby, těžkosti s klouby, zády, zmizely. Jistě není třeba co dodávat.

Potvůrky přinášejí dvě nebezpečná onemocnění - encefalitidu a lymskou boreliózu. Pořád si to pletu, ale teď vím, že na tu první se lze očkovat, ale na tu druhou není bohužel ochrany, i když světové laboratoře, i ty naše, na vakcíně usilovně pracují.

V nedávných dnech ministerstvo zdravotnictví informovalo, že aktivita klíšťat na stupnici od jedné do deseti je v této době na nejvyšším 9 až 10 stupni.

Nejvhodnější je se potvůrkám vyhýbat. Řekněte to ale houbaři, rybáři, že! Doporučuje se do lesů, hájů, k vodám, na louky a straně nechodit. V nejhorším pouze po veřejných cestách a v žádném případě nevstupovat do porostů.

To samé platí i pro naše domácí mazlíčky. Bohužel i z nich mohou klíšťata na člověka přelézt. Takže paní Vomáčková, přestaňte s tím ratlíkem spát v posteli, jo!

V posledních letech se potvrdilo, že nebezpečné jsou zejména klíšťata v raném období vývoje. Nejsou vidět, ale pracují pro své dobro proti nám. Mnozí z nás se domnívají, že vynikající prevencí je po každém návratu se pořádně osprchovat. Věřte, že ani to nefunguje.

V praxi to znamená dlouhé kalhoty zastrčené v ponožkách, v botech typu kanada. Dlouhý rukáv a košile, triko, opět zastrčené v kalhotách. Nemám rád lidi, kteří se pohybují v přírodě ve světlých hadrech. Jsou vidět na kilometry daleko a v přírodě ruší. Jako ale prevence proti klišťatům není nic lepšího. Na světlých šatech jsou dobře vidět.

Vždy jsem překvapen, co lidí se pohybuje v přírodě v kraťasech a vysedávají na hole zemi, v trávě, v místech, kde se dají klíšťata předpokládat. Děti rajtují opodál, dobře se baví, ale je to od rodičů zodpovědné? Měl jsem sestru, která ve třech letech nás opoustila. Pravděpodobně zánět mozkových blan, klíště. Určitou prevencí, jak kdy, jak který přípravek, je chemie. Musíme se ale přesně držet návodu. Nástřik, postřik, nám celý den určitě na šatstvu, těle, nevydrží. Koupit lze ochranné návleky a dokonce speciální odpuzující ponožky. Jak ale toto funguje nevím.

Po návratu z přírody je třeba se vzájemně prohlédnout. Je to velmi účinné, neboť to téměř vždy končí slaďoučce jinak. Je prokázáno, že tímto způsobem přišlo mnoho dětí na svět. Ale ani tento způsob moc nefunguje. Je ještě brzy. Neviditelná, přemaličká klíšťata putují po těle a teprve si hledají místo, kde se přisají. Nejhůř se hledají ve vlasech a v ochlupení. Tedy v místech, která mají nejraději. Prohlížet je třeba se neustále, neboť máme nedostatek vojáků, tankistů, policistů, zejména těch, kteří jezdí na koních. Pouze tento způsob nám umožní mít hodně těch, kteří nám, vám, budou vytvářet důchod.

A jak na ně? Zapomeňte na vyklání a na různé staré způsoby. Čas ukázal, že to nebyl zrovna vhodný, dobrý, způsob.

Vezmeme speciální klíšťky, které jsou na způsob krokodýlka, nebo pinzetu. Opatrně zachytíme a tahem, jemným škubnutím, vyndáme. Tento způsob já vykonávám od jakživa na zvířatech. Jakmile jsem našel klíště, tedy tu potvoru, vzal jsem ten stříbrný papírek z cigaretové krabičky, nebo lístek ze stromu, keře a trhnul. Vůbec si nepamatuji, že by se klíště přetrhlo.

Když to uděláme s citem a rychle, tak potvora nemá možnost svůj obsah poslat jako dárek do našeho organismu. A vo to jde! Vo tom to je! Potom musí nastoupit důkladná desinfekce. Následně musíme, po velmi dlouhou dobu, pozorovat, zda se kolem místa přisátí nevytvoří červené kolečko. V tom okamžiku ihned vyhledáme lékaře. Opakuji IHNED. Velice často se vytvoří malá bulka, které to trvá třeba i měsíce, než se vtřebá. Jest-li máte nějaké zkušenosti, příběhy, rady, tak prosím pište do komentářů. -vb-

* * * * *

Na nejen houbaře, čeká v přírodě mnoho nebezpečí. Ten přenádherný prosvětlený lesík, který se táhnul pod hřebenem na kilometr daleko a široko, jsem měl moc rád. Bylo zde snad na tisíce bříz různého stáří. Někde vysoká tráva, opodál ostrůvky pouze s jehličím, listím z dubu, buků. Taková směs dřevin, ale bříza všemu kralovala. Bylo to tady hodně podmáčené a často se člověk musel po kotníky brodit vodou. Mělo to své kouzlo. Houbař se ochladil a mezi vodou byly vyšší ostrůvky a tam všechny ty lesní zázraky. Když přišel jejich čas, tak tady byla obrovská směsice nejkrásnějších, pohádkových hřibů, kozáků, křemenáčů, klouzků, a dalších zázraků matičky přírody. V minulém roce přišli páni zdjších lesů a všechnu tu bílou březovou krásu vykáceli...

Jak jsem tak koukal na všechnu tu nádheru, sluníčko vše prosvětlovalo, aby za chvilku se na kratší či delší okamžik, schovalo za obláčky. Opřel jsem se o břízu a vytahoval od opasku polní láhev, že dopřeju svému já, trochu té zázračné tekutiny, zvoucí se voda, z nedalekého pramenu.

Z ničeho nic cítím, jak strom, jakoby se pohnul směrem ode mne. Pustil jsem feldflašku a zdrhal. Již několikrát jsem se přesvědčil, že šestý smysl doopravdy existuje. /dopiš příště zde o tom tygru/ Začalo to praskat, pak to ruplo, ucítil jsem závan větru, a já to měl jen tak tak..... Polní láhev to dostala na plno a košík byl na odepsání. Zde se jasně ukazuje, že človíček nikdy nemá chodit do hvozdu sám. Jak strom byl starý a prohnilý, tak se složil jako domeček z karet. Spadnul jakoby na jednu velkou hromadu hned u paty břízy.