Muchomůrka červená - Amanita muscaria - muchotrávka červená

8. září 2010 v 12:03 | Jedny jsou jedovaté, druhé zase jedlé. Všechny jsou však přenádherné. |  - - červená J. Patočka
Muchomůrka červená
V letošním (2010) roce bylo muchomůrek červených ve hvozdech obrovské množství. Jó, kdyby tak byly jedlé, to by byly hody přebohaté. Oni jsou ale jedovaté, i když...., nejen indiánské kmeny v Americe je používaly pro rituální účely.
Není to tak zase obvyklé, aby houbařík narazil v lese na takovouhle krásu nesmírnou, vesmírnou. Pro někoho je to ale snazší, protože se umí kolem sebe dívat. Další, a těch je naprostá většina, jsou slepí jak patrona.

MYKOLOGICKÉ ÚDAJE a další zajímavosti: ... někdy brzy!


Muchomůrka červená, jedovatá krasavice našich lesů

Látky odpovědné za halucinogenní účinky houby



Profesor RNDR. Jiří Patočka, DrSc.

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jedovatá houba z čeledi štítovkovitých. Patří k nejznámějším, ale také nejhezčím jedovatým houbám. Existuje dostatek důkazů o tom, že byla již v dávné minulosti využívána jako droga k navození halucinací. Je ztotožňována se sómou (božským narkotikem starověké Indie), jejíž pomocí vstupovali dávní obyvatelé údolí Gangy do kontaktu se svými bohy. Ve staroindické Rgvédě se hovoří o tom, že sám Indra, nejvyšší božstvo védského panteonu, získal sílu k hrdinským činům teprve poté, co požil tuto houbu. Muchomůrka červená byla pravděpodobně nejstarším a nejrozšířenějším halucinogenem, který kdy lidstvo poznalo.


Jako drogu dosud muchomůrku využívají některá etnika, ale také s ní často experimentují mladí lidé, což může skončit i smrtí. Klinicky se akutní otrava muchomůrkou červenou projevuje jako cholinergní syndrom, který zahrnuje pocení, křeče v břiše a průjem, miózu (zúžení zornice), slinění, slzení, malátnost a nízký krevní tlak. Psychotropní účinky drogy se začínají objevovat až po několika hodinách. Halucinogenní fáze otravy je charakterizována dlouhotrvající paranoidní psychózou s bohatými zrakovými a zvukovými halucinacemi, pocity euforie, nesmrtelnosti a schopnosti létat, která zcela odeznívá až po 6 dnech. Po celou dobu je člověk v kontaktu s okolím a svůj stav si uvědomuje. Jeho vzrušení se stále stupňuje, až posléze ztrácí vědomí a kontakt s okolím. Toto stadium otravy často končí stavem, v němž intoxikovaný vystupuje agresivně. Nakonec se dostavuje malátnost a hluboký spánek, který je přirovnáván spíše ke kómatu.

Celkový klinický obraz otravy muchomůrkou je výsledkem spolupůsobení několika cholinergních alkaloidů: muskarinu, kyseliny ibotenové a muscimolu (viz schéma). Muskarin, ač nazvaný podle latinského jména muchomůrky červené, není mezi jejími jedy příliš zastoupen. Je to však prudký jed a zřejmě se podílí na prvotních klinických projevech otravy, jako jsou zvracení, průjem a problémy se zrakem. Nástup jeho účinku je rychlý (do 30 minut), ale také rychle odeznívá. Kyselina ibotenová je silný neurotoxin, který je schopen poškodit mozek. V organismu je postupně dekarboxylován a přeměňován na muscimol. Ten aktivuje mozkové receptory pro kyselinu gama-amino-máselnou (GABA), a ačkoliv psychóza je výsledkem působení všech látek přítomných v muchomůrce, za halucinogenní účinky drogy je odpovědný zejména muscimol.

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotně--sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knihy Vojenská toxikologie (Grada 2004).
 

105 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 janíček | 8. září 2010 v 12:42 | Reagovat

hele ty fotky jsou fakt dobrý a to povídání k fotkám ještě lepší

2 Myška | 8. září 2010 v 17:37 | Reagovat

To je velice zajímavé povídání. Takhle bych si představovala internetové stránky o houbách. Prima!

3 Josef Burián | E-mail | 8. září 2010 v 23:11 | Reagovat

Komplexní informace a pěkné fotky.Prima Václave.

4 majovy.honzik | E-mail | Web | 11. září 2010 v 16:01 | Reagovat

k těm halucigením učinkám , jedné knize kdysi četl něco podobného, tam  bylo že minulosti se houby houby dělal nápoj , že to působilo na člověka podobně jako alkohol.  Také tam bylo proč se tak jmenuje .. když název rozdělíš na dvě slova tak je to víc jasný mucho-můrka ... ve starých dobách se tahle houba použivala  na talířek s vodou se nakrájela na kousky a působylo to jako past na mouchy , když taková moucha ty kouky olizovala tak na ni to působilo že byla omámená ale bylo třeba ji hned zabít dřív než by to omámení přestalo ... žel už jsi nepamatuji jaká to kniha byla bylo to nějak o domácích drogách. jako je cukr, čokoláda, káva ap.

5 Jaroslava Hájková | 13. září 2010 v 13:40 | Reagovat

Ona je tedy vlastně jedlá, ale, je to tak?

6 Výlet | 21. listopadu 2012 v 15:08 | Reagovat

Jistě není třeba připomínat, jaké zločiny, barbarství, korupce, se v naší milované vlasti ději. Samozřejmě se to týká i lesních plodů, hub. Stačí se dát do vyhledávače na burle. blog, cz třeba Léčivé houby. Určitě se pobavíte, ale i poučíte. Ale jak to bylo v dávných časech?

Nahlédnutím do kronik měst, obcí, do starých análů, se dozvíme zajímavě skutečnosti. Víte třeba, že prodejci hub přidávali do usušených hřibů nakrájené nožky, třeně, muchomůrek červených. Ony mají stejnou barvu a právě nožky muchomůrek mají v sobě toho "jedu" nejméně. Za takovéto počiny, šizení spotřebitelé, se pak chodilo na pranýř a do vody.

Možná, že prodejci těchto směsí měli následně nejvíce zákazníků. Možná, že tyto usušené houby se jim staly potěšeníčkem. Asi to budu muset vyzkoušet.

7 sirvalecek | 6. prosince 2012 v 13:50 | Reagovat

A co jedlá a výborná muchomůrka císařská? Nikde tu o ní nic nevidím.

8 Vy se ptáte vědci odpovídají | 17. září 2015 v 10:44 | Reagovat

Zabýváte se i šamanských využitím hub? Na Sibiři se konzumují mochomůrky místo alkoholu, myslíte, že je to rizikové?

Nejen na Sibiři, ale i v Evropě se konzumují houby, především muchomůrka červená k navození opojného stavu podobného alkoholovému opojení. Požívání muchomůrky červené nebezpečné není jen musíte znát správnou dávku a mít nablízku spolehlivého člověka, který vás ohlídá kdybyste tropil hlouposti, případně zavolal sanitku kdyby se pokus vymknul z rukou. RNdr. Jaroslav Klán, toxikolog, mykolog.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama