Muchomůrka pošvatá - Amanita vaganita - Muchotrávka pošvatá

8. září 2010 v 12:23 | Nestor houbařů Miroslav Smotlacha jí velice doporučoval ke sběru. |  - - pošvatá

Muchomůrka pošvatá
Pro trochu zkušeného houbaře je nezaměnitelná. Jen je třeba se jí naučit dobře znát. Rovněž se jí říká katmanka a nacházíme jí v mnoha barevných odstínech. Na okraji klobouku vrásky, rýhování. V takhle dokonalém provedení (snímek) jí nacházíme zřídka. Většinou již má narovnaný klobouk a když je ještě malá, uzavřená, tak musíme být převelice opatrní, neboť nejsou dobře znatelné všechny znaky.


Je škoda, že se tak málo sbírá. Je to velice chutná houba, ale bohužel málo masitá. Rovněž nesnáší přepravu, a tak z tohoto důvodu nebyla nikdy zařazena mezi tržní houby. Její rozeznání není vůbec složité. Na třeni chybí prsten a okraj klobouku má rýhovaný. Pochva na bázi třeně. Vyskytuje se ve všech možných barevných odstínech. Nechybí ani bílá, oranžová, žlutá, okrová. Nejčastěji je do šediva a hnědá. Vyskytuje se přehojně ve skupinách, ale i jednotlivě, jak v listnatých, tak jehličnatých lesích, parcích i mimo les. Roste jak na horách, tak i v nižších polohách. Pro znalé houbaře je vděčná, neboť ji nalézáme i v době, kdy ostatní houby ještě, nebo už nerostou. Vyrůstá z jakési pochvy, vajíčka, nemá límeček pod hlavičkou.

Rovněž se jí říká katmanka. V dávných dobách se pošvatky podle barvy hodnotily jako formy, nyní se považují za samostatné druhy, neboť se liší nejen barvou , ale i mikroskopickými znaky.

Muchomůrka pošvatá je vděčná pro turisty, trempíky, vojáky, kteří ji rádi v přírodě konzumují. Je jí totiž všude plno a málokdo jí zná. Zejména, když v batohu je nedostatek potravin. Pak stačí vždy jedna konzerva a větší množství pošvatky a je vystaráno pro celé mužstvo, prapor, divizi. Nechybí v žádném kursu pro přežití v přírodě.

Vyprávění: Někdy na začátku šedesátých let, nám dobře posloužila na Šumavě při splouvání Vltavy. To byla ještě doba, kdy zde bylo málo hospod, obchodů, všude bylo daleko, a tak si vodáci veškerou zásobu museli nahromadit, přikrást. Jednou jsme jí nasbírali pod Soumarským mostem a celou dobu byla uložena pod přídí kánoe. Už jsme se těšili, jak si jí večer připravíme s masovou konzervou a kolínky. Válela se na zemi, cákala na ní voda a bylo dost velké horko. Večeře byla vynikající, chleba domácí, ale celou noc jsme vrhali. Asi se zapařila, nebo jsme si všechno spíše vsugerovali. Od té doby si na tyto věci dávám veliký pozor... Ale sranda, čti prdel, to byla převeliká!!!


Otázka: Sbíráte jí ke konzumaci, jak často a v jakém množství. Myslíte si, že je to houba chutná?

ANKETA ZDE !!!

MYKOLOGICKÉ ÚDAJE: /JEDLÁ, ale bohužel málo masitá. VII - XI./
 

24 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Houbař od Volar | 16. prosince 2010 v 11:11 | Reagovat

Domnívám se, že to byl pan Smotlacha, který napsal, že pošvatá je houba pro kuchyň vynikající, ale málo masitá a pro svou lámavost, křehkost, pro trh nevhodná, špatně přepravovatelná.

2 Václav Burle | 8. února 2012 v 10:50 | Reagovat

Když jsme na vandru, tak tato vynikající houba vždy příjde k duhu. Přinejmenším nejen že pokrm zkrášlí, ale udělá ho o hodně víc. A to je pro naše žaludky moc důležité....

3 sirvalecek | 27. května 2012 v 13:46 | Reagovat

A což takhle muchomůrka císařská? výborná jedlá..  a vzácná a chráněná! Pár jsem jich v okolí Karlštejna kdysi dávno našel. A opravdu byly moc dobré.

4 Míša | 11. října 2017 v 12:43 | Reagovat

[3]: Tak o té se nám může jen zdát. V životě jsem jí nepotkala. Prý ale v Českém krasu stále roste. Ale kde? Poradíte?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama