Prosinec 2010

FOTO dne - Jiří Let - 30. 12. 2010 - křemenáče

30. prosince 2010 v 13:29 | Nejedná se o snímek překrásný, ale je vypovídající svojí zajímavostí.... |  Jiří Let
Zajímavost od Jiřího Leta...
Jiří Let
Tak tohle je pro fotografa otázka a velká výzva. Jak udělat snímek rozlehlé zahrady, na které desítky křemenáčů. Jak je tam dostat všechny, jak tu myšlenku pojmout, tak nějak vyřešit, zdůraznit. Nebo snad tady není vůbec žádné řešení? Každopadně se s tímto být či nebýt Jiří zhostil dobře. Jaký je váš názor. Jak by jste snímek koncipovali vy?????

Takovéhle krásné křemenáče rostou na zahradě mých rodičů na Manětínsku. Půda je zde hodně vlhká, prorostlá mechem a lučním porostem.

Musím poznamenat, že 10 kroků nalevo od místa výskytu, začíná les. Těsně za plotem rostou dnes již vysoké osiky. Dříve zde stával smrkový, který nám v roce 1986, větrná smršť shodila do zahrady. Na místo smrků obec vysadila borovice a na okraji u plotu se uchytila náletem osika.

Od té doby zde v poměrně hojném počtu rostou křemenáče. Ročně se jich objeví 50-100 kusů.

A nejsou to jediné houby, které zde rostou. Pár týdnů než vykouknou první křemenáče, se napravo pod švestkou, (opět asi deset kroků) objeví desítky kusů Závojenky podtrnky.

Bohužel nemám momentálně žádný vhodný snímek, ale určitě v Máji nějaký pořídím.

Přeji hezký den, Jirka Let

P.S. Musím pochválit nádherné fotky z Brd. Před vánoci jsem z partou z Tochovic absolvoval tradiční pochod na Třemšín a bylo to nádherný.

JORDÁN Brdy vojenské 2010

30. prosince 2010 v 0:48 | Dnes to byl v Brdech svátek pro každého fotografa. Takové podmínky se vytvoří snad jednou za padesát, sto, let |  Brdy centrální
Jordán součástí tohoto článku je i Tok.... (Chcete vědět o Brdech centrálních víc? Vpravo nahoře na ně klikněte.)
Václav Burle
Dopadová ploha Jordán ve vojenském újezdě Jince. Vstup zakázán, pouze na povolení! Zde je někollik pevnůstek různého určení ze třicátých let minulého století. Ta největší, na snímku vlevo, byla prvním testovacím srubem, říká se mu Benešův, na počest pana prezidenta, který ho navštívil. Zde se zaučovaly první vojenské skupiny, které posléze byly nasazeny na hranicích Československé republiky. Další je vpravo uprostřed a za ním v dáli ještě jeden.
Václav Burle
Kupole pevnosti, kterou Äda Hitler, z neznámého důvodu, neodvezl na pobřeží Francie.
Václav Burle
Tenhle snímek by se hodil do knihy, která by ukazovala na hrůzné časy této doby, že....
Václav Burle
Srub z protější strany. Jedná se o perfektní práci našich techniků a dnes, v bohudík mírové době, nám vandrovníkům, trempům, slouží za prvotřídní ubytování. V létě je v něm zima a v zimě ani nemluvě. Je to ale pevná střecha nad hlavou a to se počítá, že....

Není již ale čas ho uvést do dokonalého stavu. Když to umí trempové na Prachaticku a další nadšenci po celé republice, proč by to nemohli udělat borci z jineckých kasáren. Vyčistit, omítnout, možná i maskovací nátěr. Dobrovolně se hlásím do útoku, na brigádu. Kdo se ještě přídá?
Václav Burle
Další pevnůstka, kterou postavili fašisté až po okupaci naší vlasti. Básník, autor, umělec, tímto způsobem vykouzlil pochmurnou náladu československého lidu, který s pláčem očekával těžkou dobu.
Václav Burle
Brdské. jenom lehce protažené cesty, bez solení a pohozu drtě jsou fantastické.
Václav Burle
Jordán, to je ten vrch, po kterém byl tento vojenský prostor pojmenován. Všichni se tomu diví, neboť uprostřed dopadové plochy je další kopec, Houpák. Proč ne po něm?  Snímek byl pořízen právě z něj, ze střechy tamější pevnůstky.
Václav Burle
... a tohle je pohled z pevnůstky na Houpáku směrem na západ. Víte, které jsou to kopce? Vítěz obdrží slevu na dveře a zárubně z masivu! A jak je zde dobrým zvykem, nepíšeme plné názvy, ale šifrujeme.
Václav Burle
Pevnůstka ozářená zapadajícím sluncem. Tady jsme se s dopadovou plochou rozloučili a začali uhánět na nádraží. Čekala nás spousta kilometrů. Za okamžik již byla tma, jak v hrobě, a my neměli baterku. Jít po silnici plné sněhu, všude ledovka, bylo o zlomení nohy. A jak si posvítit na mapu. Za okamžik jsme si nebyli jisti, kde jsme. Samozřejmě jsme zakufrovali, ale krásně. Najednou koukáme, že jsme na trojúhelníku tří, ve skutečnosti čtyř, smrků a byli jsme doma. Mapy již netřeba. Pak už do kopce, přes dopadovou plochu Brda a pak neustále z kopečka, kde všude led. Na nebesích miliardy hvězd. Stejně jsme tu polárku nenašli. Asi bylo za kopcem. Trvalo nám to dvě a půl hodiny. Celkem jsme ušli kolem čtyřiceti kilometrů. Utahaní jak psi, ale šťastni. Moc jsme se těšili, jak do sebe hodíme první pivíčko.

Ve vší tichosti jsme se proplížili kolem vojenské policie, lehce i kolem kasáren. Nádraží již nebylo zas tak daleko. Hledali jsme světýlka hotýlku, kde restauračka. Proti nám kráčí mladá, překrásná dívenka. To jsme si tedy jen tak představovali, neboť zachumlána ve všem možném co doma našla. Ani nos jí nekoukal. Začínají nám namrzat tváře. "Slečno, nevíte jest-li pojede nějaký vlak na Prahu?" říká jeden z nás. "V 19,14," odpovídá krasotinka, zachumlaná, abychom jí snad něco neudělali, že.... Koukáme na hodinky. 19,06. Začínáme utíkat, ale vůbec nejsme schopni pohybu. Je jasné, že nám to ujede! Bereme to přes louku, ale padáme na hubu. Je tam snad čtyřicet centimetrů sněhu. Vracíme se na silnici a trapujeme. Dobíháme a za okamžik přijíždí rychlík. Bohudík měl několik minut zpoždění. 

Ve vlaku rozbalujeme poslední zásoby. Víte, že na cesty namahavé jsou úplně dokonalé pistácie. Nasytí, máte si s čím hrát v kapse a dokonce i perfektně zasolí unavený organizmus. To jsem objevil teprve v sedmdesáti letech. To jsou ale věci, že....  
Václav Burle
Tady je právě to místo, kde se můžete potkat s ptákem váženým, ohroženým, vzácným. Tetřevem hlušcem. Já už jsem měl to štěstí třikrát. Víte, že když ho člověk uvidí, tak nestačí ani vytáhnout fotoaparát?
Václav Burle
Pevnůstka na Houpáku, která milovníkům tohoto hvozdu slouží jako pozorovatelna daleko do kraje. My jsme však měli smůlu. Všude pod námi se válel smog. Slunce svítilo pouze zde nahoře na planině.
Václav Burle
Pohled z Hejláku na okolní vrchy. Houbařský to ráj na pohled. A té přenádherné zvěře všude kolem. Nemám po ruce mapu, tak jeho název někdy příště.... U tří fořtů!
Václav Burle
To tmavé v pozadí, to je ten veškerý sajrajt, který dokáže vyprodukovat jenom člověk. To je to, co ničí přírodu a co časem zničí nás všechny. To jsou ty kamióny, co k nám vozí česnek z  Číny a ten český nikde není k sehnání. To jsou  auta co vozí z Latinské Ameriky hovězí maso, ze severní Evropy vepřové a našií zemědělci pláčou, že za ty dotované ceny nejsou schopni nic vyrobit. A mají jednoznačně pravdu. Jsme velkovýrobci elektřiny, na úkor životního prostředí, vyvážíme jí do světa, a na straně druhé jí máme v domácnostech nejdražší. My v České republice už nic nevyrábíme, jenom dovážíme.  Vůbec nechápu, kde se u nás berou peníze na výplaty úředníků, lékařů, policistů, vojáků, senátorů, poslanců, tedy po většině lehkoživků.... A národ začíná v chudobě strádat. Kapitalisti, těch několik jednotlivců, se pakujou a ......



TOK Brdy vojenské 2010

30. prosince 2010 v 0:46 | Dnes jsme je prošmejdili křížem krážem. Zimn slunce nám ukázalo veškerou tu krásu. |  Brdy centrální
Tok a součástí tohoto vyprávění je i Jordán....
Václav Burle
Lovecká chata poblíž bývalé historické hájovny Carvánka, po které nic nezbylo. Nedaleko několik vrcholů Toku.
Václav Burle
Transibiřská magistrála. Co to tárám, samozřejmě magistrála přes hřeben Velkého Toku.
Václav Burle
Alliance....

..... Ale dostat se na ní to je převeliký problém. Jó, zlaté komančské časy. To byl ještě pro vandrovníky zlatý věk ježdění do přírody. Dnes je to doslova o život....

Už je to dávno. Byli jsme mladí a naše vandry byly přenádherné. Ticho, nikde žádní cyklisti jako kanárci, sportovci, i tací, kteří si říkají vodáci, a kterým jde jen o to jak se vožrat!

Nic jsem nemusel hledat. Šel jsem na nádraří, sednul do prvního vlaku a věděl jsem, že až někde vystoupím, tak tam bude přistavený autobus, který mě v pohodě doveze tam někam hore. Ve vesnici bude obchod, pošta, škola a samozřejmě i hospoda. Nemusel jsem čumět na internet na IDOS, on tenkrát internet ani nebyl. Teď v těch vesnicích není nic!

Dnes jsem z internetu  věděl, že autobus vyjíždí v dobu D, čas Č. a v Příbrami je ihned přípoj nahoru do předhůří vojenských Brd. Autobusák jel po dálnici něco přes sedmdesát kilometrů, bylo v něm překrásné teplíčko, ale dojel na nádraží včas. Náš přípojný autobus už byl pryč. Byli jsme naštvaní jak, jako co.... Popovídali jsme si se slečnou v informacích, která si myslela, že jsme blbové. Ihned nám dokázala, že je vše v pořádku, protože bus na pražáka nečeká. Odjíždí přesně podle řádu, tedy o dvě minuty dříve. Byli jsme na mrtvici. To snad v tomto století není ani možné, že....

Klikla na internet a zjistila, že máme pravdu. Jsou totiž na něm úplně, ale úplně jiné údaje. Zkrátka šlendrián. Protestujeme, vyhlašujeme stávku, obsazujeme nádraží, teda automat na kafe. Ten je tady ale v té zimě nejdůležitější. Cestující se začínají bouřit, že jim nechceme umožnit přístup k automatu. Zanedlouho přijíždí šéf Veolie, který autobus do Brd provozuje. Požadujeme náhradní dopravu! Posílá nás slušně někam. Nenecháváme mu nic dlužni. My jsme strašní srandisti, ale pořádek musí být, že...

Vysvětlujeme mu o čem, že to podnikání vlastně je. Že on je tady kvůli zákazníkům a ne naopak. Vyzýváme ho, že jako správný podnikatel, který neumí ani zajistit návaznost spojů, by se měl jako správný carský důstojník zastřelit, prohnat hlavu kulí. Vše je nám houbeles platné. Házíme torny na záda a vydáváme se na předlouhé bojové putování.

Máváme na silnici, a jsme úspěšní. Během krátké doby postupně všichni odjíždíme. Holt na vesnicích jsou lidé slušní a pracovití. Proto mají také nejméně peněz. A aby toho nebylo málo, tak za závorou újezdu si jen tak mávneme na lesáky. Několikrát to otočí a my jsme o tři kilometry dál v prostoru. Už zbývá jen ten náročný výstup na hřeben. Děkujeme jim a za několik dní jedeme s nima na jeleny. Teda ne střílet, ale fotografovat. Děkujeme vám přátelé!!!
Václav Burle
Náš šéf, ten kretén z Agentury tremp, se snaží rozšířit podnikání. Jenom doufáme, že si ty pejsky nepořídí a nebude nás nutit o ně den co den, rok co rok, pečovat. Ale, tak jako on bychom se docela rádi svezli. Měli bychom v ruce pořádný bič, tedy spíše knutu, a pořádně bychom ho mrskali a mrskali, aby na trase konečně přidal. Až by padnul, tak bychom ho pohodili do strouhy a všichni, včetně vás všech, by konečně mělo od něj pokoj!  Howgh....
Václav Burle
Zejména oblast Toku je plna jelení zvěře, že by ještě jelen brdský? Posedět brzy po ránu, nebo i navečer na posedu má obrovské kouzlo. Blbě se však na něm spí, i když vás tam nahoře žádný divočak nesejme - vit příběhy zde někde na blogu. 
Václav Burle
Upravených studánek je v celých Brdech relativně dost. Je ale ještě přemnoho pramenů, které by si zasloužily naší péči. Stačilo by pramen vyšistit, vyložit velkými kameny, udělat odtok a snad i stříšku. Nevíte jest-li si dá z takto upravené  studánky pít.
Určitě i mnohé z vás by zajímala historie této studánky. Ono se spíše jedná o nehlubokou studnu. Nevíte kdo jí zbudoval, a v které době?  Samozřejmě mám snímek i té Knížecí, ale ten je někde v archivu na filmovém políčku. Až půjdu někdy kolem ní, tak jí i pro vás cvaknu.

FOTO dne - Plamienka zimná, Penízovka sametonohá - Ing. Anton Petrov

28. prosince 2010 v 23:28 - - sametonohá
Zimní houba od přátel ze Slovenska...
Foto je z roku 2007, keď som začínal s fotografovaním, Teda fotografia je už teraz pre mňa nedokonalá a málo kvalitná. Mám iné rovnako pekné a technicky dokonalejšie, ktoré Ti posielam. Prosím Ťa, vymeň toto foto za hociktoré z tých nových. Predsa sú len lepšie. (-vb- To Tono nemohu udělat, protože jsem naprosto přesvědčen, ža tento uveřejněný snímek je ze všech nejlepší. Je nádherně vypovídající po všech stránkách a to i mykologických. Ty tvé nové fotografie jsou technicky, profesionálně dokonalé, ale chybí jim správný náboj, přirozená krása....)


* * * * *

Keď sa jeseň stretáva so zimou, veľmi rád sa túlam po lužnom lese pri Ciroche. (Humenné -vb-) Mrazom poznačené stromy pokryté jemnou inovaťou iskrivo žiaria v zimných slnečných lúčoch.

Už v druhej polovici novembra sa na starých, machom obrastených vŕbach, objavujú nežné hubky - plamienky zimné (zamatovohlúbikové.)

Je to ozaj krásny pohľad, keď už z diaľky vidíš akoby plameňom poznačené klobúčiky týchto výborných jedlých hub.

V tomto období sa dajú ešte nájsť aj bohaté trsy hlivy ústricovitej, ale pri prvých mrazoch a prvom snehu hliva zastavuje svoj rast. Preto potešia plamienky, jemný akoby zamatový hlúbik kontrastuje s plamenným klobúčikom jemne pokrytým prvým snehom. Ozaj pohľad pre bohov na túto úžasnú nádheru našej prírody.

Nežné hubky vyrastajú z puklín v kôre, alebo iba tak na starých kmeňoch a pňoch. Mám rád túto hubku, lebo sa dajú nájsť aj trsy s desiatkami ba aj stovkou plodníc. Táto hubka je podľa mňa mimoriadne chutná, a je vhodná na akúkoľvek kuchynskú úpravu. Ja ju robím klasicky s vajíčkom, na polievku, na smotane a aj zaváram.

Želám Vám veľa príjemných chvíľ strávených v prírode pri hľadaní a zbere tejto nádhernej huby a ešte dobrú chuť !

FOTO dne - zde kráčela historie - 28. prosince 2010 - vb -

28. prosince 2010 v 21:30 | Chodíme, jezdíme kolem a nevíme vůbec nic! Strašně rychle se zapomíná! |  FOTO dne
Soutok Vltavy s Berounkou - zde kráčela naše historie....
Václav Burle
Největším uměním fotografie je, vyrvořit alespoň trochu snímek, který by se podobal skutečnosti. Nebo ještě lépe, aby jí předčil. Většinou se to nepovede. K tomu je potřeba o hodně víc, než přijít do bodu B a následně zmačknout spoušť, že... I o tom si tady pod snímky můžeme povídat, když bude zájem!

Snímek, který naprosté většině neřekne nic. Vynikající fotografie nepotřebuje žádnou popisku, text. Jsou ale další, u kterých autor chce řící o hodně víc. A to je právě tato.

Soutok Vltavy s Berounkou je územím, kde bychom vždy měli smeknout a alespoň na okamžik se zamyslet. Tady začalo první osidlování prostoru ve střední Evropě. Nad Vltavou hradiště Šance a naproti hradiště Závist. Na soutoku pak pohřebiště prvních Slovanů. Objeveno bylo někdy v polovině šedesátých let minulého století. Při vykopávkách tady příkladně hlídal legionář z italské fronty, pan Josef Klán z Lahoviček. Po tak zvané sametové revoluci zmizelo oplocení a každou chvilku bylo vidět v mlžném oparu, nebo za tmy, tady rázovat postavičky s minohledačkami. Dnes se v okolí tvoří černé skládky. Ty nejbližší jsou desítky metrů vysoké a široké. Podnikatel sem vyváží zeminu, stát mu to zakázal, ale on si klidně vrší dál a stále výš. Korunu všemu dalo nové dálkové elektrické vedení. Takhle si vážíme našich dávných předků.

U starého koryta Berounky - Na Kaňáku - se ve vodě zrcadlí zámek Zbraslav. Zde jsou pohřbeni Přemyslovci! Na zámku byly zajímavé sbírky a to zejména asijské. V parku sochy a přeslavný kostelíček. Stát to vzdal, bohužel, a dodnes nevíme jest-li oprávněně, a celý areál předal soukromé osobě. Není divné, že to takhle dopadlo? Zbavit se takového klenotu, kde kráčela historie království českého? 

Zde v dávných časech  býval nejeden brod. Později zde byl postaven moderní most a za ním dnes estakada, dálnice, která má vytěsnit dopravu z hlavního města. Byla postavena v místech, kde se při povodních obě řeky rozlévaly, aby voda neškodila lidem. Všude tůně a v nich plno obojživelníků, plazů. Ještě štěstí, že srnčí zvěř a polní ptactvo zatím neodešlo. Dnes místo obojživelníků je dokonalý trávník obrovského golfového areálu, jahodových plantáží a obrovského skladového areálu, kde se dá dobře nakoupit.   Je třeba ještě něco dodávat? Ještě dnes je tady vidět veliký areál skleníků, kde dnes již sklady. Květiny, orchideje již dovážíme ze světa. Až sem jsme to dopracovali. Již u nás nikdo nepracuje, všechno dovážíme.

Právě nedaleko u dálnice jsme položili újeď. To by jste nevěřili kolikže na okraji Prahy žije dravců. V jarních měsících se sem na osení slétaly labutě  z celého kraje. Byly jich doslova stovky. Dnes v zimě, na soutoku volavky, kachny, včetně těch ze severu a samozřejmě kormoráni. Obě řeky jsou plné ryb. To by bylo ale další povídání na hodiny, dny, týdny, měsíce.
Václav Burle
Kousek pod soutokem byl převeliký cukrovar.  /....dokončení textu asi zítra./




Ráno s agenturou tramp opět vyrážíme do vojenskejch. Jest-li bude slunce jako dnes, tak to bude fantastické. Nechceš se přidat? Ceny mírné a zážitky velkolepé.... Přihlaš se na burle@seznam.cz nebo přímo u Magdičky./




Po stránce přírody, historie, zde došlo k obrovské devastaci území, a to to ještě neskončilo. Jestliže budou peníze, tak zde na soutoku mají být vybudovány tři obrovské rekreační nádrže, jezera. Jedno pro opalování a koupání, druhíé pro jachting a motorové lodě....

/Až si vzpomenu, tak sem brzy a průběžně přidám další informace!/

FOTO dne - taková divná kačena - 27. 12. 2010 - vb - -

28. prosince 2010 v 21:14 | Neseďme doma za pecí, ale naopak vyražme s aparátem na procházku. |  FOTO dne
Soutok Vltavy s Berounkou, je na zajímavé záběry vynikající....
Václav Burle
Fotografovat vodní ptactvo bez pořádného teleobjektivu, není vůbec jednoduché. (Třeba nám tady někdo poradí, jak se to má správně dělat),  Bez něho je to o velkém štěstí a to je přesně tento případ. Pro mne je tento snímek zajímavý tím, že zkreslení objektivu vytvořilo ptáka, který vypadá úplně jinak než kachna. Je tak nějak divně velký a ta křídla připomínají spíše velkého dravce. Laik vůbec nepozná o jaký druh se jedná.

/Máte zajímavou fotografii, tak zde jí můžete ukázat pro potěchu zdejších milovníků přírody. Téma není určeno, tak můžete téměř cokoliv. Posílejte pouze jednu na burle@seznam.cz, ale raději po předchozí domluvě./

FOTO měsíce (prosinec) - Petr Stříž - do nového roku vše nejlepší

26. prosince 2010 v 18:43 | Do nového roku Vám milovníkům přírody přejeme vše nejlepší, hodně úspěchů a hlavně zdravíčko |  FOTO měsíce
V novém roce 2011, a  po celé toto století, Vám všem milovníkům přírody, přejeme mnoho životních úspěchů, šťastné rodiny a hodně toho zdravíčka. Nezapomeňme bránit hvozd, louky, stráně, řeky a potoky. Zkrátka celou tu naší Matičku přírodu. Nedejme se, přidejme se!
Petr Stříž
Foto Petr Stříž: .... drnc, drnc, drnc dělají koleje, když jedeme na čundr. Se životem človíčka je to stejné, jako když jede na nějaký ten vandr, čundr, nebo na houby, za fotografickým zážitkem do lesů. hor, vod, nebo luk a strání.  Někdo s tím svým údělem dodrnca rychleji, možná pomaleji, ale spokojeněji, šťastněji. Druhému to trvá dlouho, má přemnoho zastávek, ba vlakových neštěstí. Jednou tam dokodrcáme všichni. Pak už jenom záleží na tom, jak proběhne ve vláčku, lokálce, ten poslední film. Asi málo z nás si řekne, bylo to fajn, nemusím se za to drcání stydět. Druhý, a těch je asi nejvíce, si ještě popláče a odejde z vláčku s pocitem, že kdyby cestoval nanovo, tak to udělá všechno úplně jinak. To už je ale moc, ale moc, pozdě!  A vo tom to je....

*** SOUČÁSTÍ  této stránky je ANKETA klikni zde na komentáře a jseš na ní ***

Pěstujeme houby v našich domovech

21. prosince 2010 v 0:33 | Kolik lidí asi pěstuje houby a kolik jich asi vyprodukují? |  HOUBY
/....pokračování nikdy nemaje konce!!!/

V poslední době se nejen zde na blogu vyrojilo několik informací o lidech, kteří zkoušejí doma vypěstovat různé druhy hub. Na této stránce, pod tímto titulkem, vám uveřejníme vše o vašich zkušenostech, znalostech, na toto téma. Pište na burle@seznam.cz nebo  zde do komentářů a já to následně přetáhnu na toto místo. Samozřejmě přivítám i vaše fotografie. 

* * * xyz člověk, který si říká einstein. (Třeba od něj dostaneme pravé jméno a příjmení, jak je na tomto blogu samozřejmostí): "Asi před rokem a půl jsem s cílem vypěstovat si hlívu zakopal 3 ořechové špalky. Naočkoval jsem je klasicky pomocí kolíčků prorostlých podhoubím. Počítal jsem s tím, že mycelium hlívy se bude s tvrdým dřevem ořechu prát déle než s dřevem topolovým, které jsem zakopal letos. O to víc mě letos překvapilo, že když jsem zkusil odloupnout kus kůry, shledal jsem že špalek je durch prorostlý podhoubím. Říkal jsem si tedy, že by špalek letos mohl poprvé vydat úrodu. Nestalo se tak. A teď se dostávám k pointě. Dnes jsem se zašel podívat, zda-li se nějaký opozdilec nevyklubal. A vskutku vyklubal. Ne však hlíva, jak by se dalo čekat, nýbrž asi dvacet drobounkých plodniček sametonožek. Máte někdo podobné zkušenosti s pěstováním hub?"

* * * Petr Knápek - (Dnes 20. 12. 2010, předvedl na přednášce České mykologické společnosti Petr Knápek opravdový koncert, když hovořil o svém pěstování hub v panelovém bytě. Všichni se zájmem poslouchali a ani nedutali. Tímto jej všichni žádáme o komentář ke svým úspěchům): -



Vážení přítelé, houbaři i nehoubaři, milovníci přírody

20. prosince 2010 v 11:35 | Prosím, prosím, prosím |  AGENTURA Vandrovník
Prosím, přestaňme se vzájemně napadat. Milujme se a množme se. Máme před sebou vánoční svátky, tak se prosím pojďme zamyslet, přestaňme se napadat, pojďme se mít rádi..... Ty žabomyší války jsou k ničemu, jsou úplně, ale úplně zbytečné. Jsou naprosto k ničemu a nic neřeší, nevyřeší.

Pojďme se prosím chovat jako milovníci přírody. Předávejme si informace nejen o houbách. Názory můžeme mít různé, ale buďme prosím slušní, kamarádští, vždyť jsme na jedné lodi.  (potápějící se????)

/Jakmile na tomto blogu napíšete nějaké vulgární slovo, tak správce, majitel těchto blogu,  to na stránky nepustí. Je to tak - a je to správné - nastavené. To dělám i já. Všechny vulgarity a nepodstatné řádky od vás, ihned mažu.  Doufám, že to chápete..../

***** Dnes na přednášce České mykologické společnosti se opět bude hovořit o léčivosti hub. Tak se možná ještě dnes zde těšte na pěkné povídání. Mé názory v tété souvislosti znáte. A ty se nezmění do doby, než bude srozumitelně a vědecky prokázána jejich účinnost, léky. Prosím všechny, které tato oblast mykologie zajímá, přijďte v hojném počtu .....  Hezký den václav Burle 

Najít a ještě jí vyfotografovat.... FOTO roku 2010

20. prosince 2010 v 0:29 | Na jaře uspořádáme za touto rostlinou několik expedic. Známe další lokality. Přihlaš se i ty.... |  FOTO měsíce
Bylina roku 2010. Víte, která to je?
Václav Burle
,,,text podrobný a brzy!

Šťastné a veselé vánoce a hodně zdravíčka

19. prosince 2010 v 23:31 | Tento inzerát je platný do vyprodání těchto vynikajících vánočních ozdob!!! |  AGENTURA Vandrovník
Vynikající vánoční ozdoby hub ještě na skladě - slevy!
Již dnes  obchodníci končí s vánoční nabídkou. Jejich úkolem je - i v době krize - ze svých spoluobčanů vytáhnout co nejvíce korun a eur. Dovoluji si Vám nabídnout - viz snímek nahoře - jakékoliv množství těchto houbových ozdob na vánoční stromeček. Jsou prokazatelně čerstvé, chutné a překrásné. Součástí odebraného zboží je i atest s červeným kulatým razítkem od renomované státní laboratoře. Cena je stanovena podle množství odebraných plodnic. Zároveň hledám dodavatele podobných výrobků houbařského provedení na příští rok. Pochlubte se zde v komentářích a na blogu.

Korálovec ledový alias zimní - FOTO týdne (51)

19. prosince 2010 v 19:22 | Do dalších let Vám přejeme mnoho životních úspěchů a hodně zdraví. Ať se Vám všem daří.... |  FOTO týdne
Korálovec zimní, ledový (latinsky????)

Příjemné vánoční svátky a úspěšný rok 2011 Vám všem přeje burle.blog.cz. Hlavně hodně zdravíčka. To je, věřte nebo nevěřte, to nejdůležitzější! Václav Burle
Václav Burle
Je zajímavé, jak Matička příroda dává svým stvořením úplně  podobné, nebo dokonce stejné tvary... 

Václav Burle
Vyfotografovat podobně přenádherný ledopád, včetně detailů, není vůbec jednoduché. Snažil jsem se zjistit, jak se to dělá, jaké použít triky. Nikde ani zmínka. Že by se to snad dalo snímat jako sklo?

Především mě zaujala ta podobnost s korálovcem jedlovým, ježovitým a vzdáleně i bukovým.

Velký problém, který jsem stále nevyřešil, jak to udělat, aby byla vidět ta obrovská skála, masa. Na tomto snímku nevypadá nic moc, ale ve skutečnosti je to pořádný kus kamene. Poradíte? 

Brdolog: Je pouze jediná možnost, jak zdůraznit tu velikost toho masivu. Udělat fotogrfii jako jeden velký, obrovský celek. Musí tam být ale dokonce něco co bude sloužit jako měřítko. Krabička sirek, nebo dokonce cigaret, ale ne. Něco trochu většího. 
 .
Václav Burle
Zde je místo pro vaše názory k problematice fotografování ledopádů, ale i tak vůbec.... 

Pište dole pod článek do komentářů a já to následně přetáhnu sem do článku! 

Brdolog: Jestli jsem to správně pochopil, tak jste to pojmul jako reportáž. Stále vám ale tady chybí detail. Rozzářený kus ledu, skla, jak to umí pan Zdeno z nahouby. Třeba vám poradí. I tak je to ale úžasné!!! Kde ta skále je? Jestli to není tajemství.

Husopaska: Fotografie jsou to pěkné a já ze zkušenosti vím, že když se následně udělají velkoformátové snímky, tak je to víc než dokonalé. Ráda sem chodím
Václav Burle
bbbbbb

/....večer budu pokračovat, snad, jest-li mě něco ještě napadne.../



Hřib plavý - Karel Netsch

17. prosince 2010 v 21:58 | Co ci budem vyprávět. O plavém se toho stále moc neví. Pište do komentářů a já to pak přetáhnu do článku. |  - - hřib plavý
Hřib plavý
Zdravím, posílám pár snímků hřiba plavého. Můžeš si z nich vybrat, co uveřejníš. Nic nového mě k nim nenapadá. Tedy napadá, ale to bych nezveřejnil. Karel Netsch

Taky zdravím a klidně to uveřejni. K těm tvým fotografiím je potřeba nějaký ten textík, že přátelé houbaři? -vb-
Karel Netsch
kkkkk
Karel Netsch
mmmmm

Karel Netsch I: V atlasech se  píše, že je jedlý. Já osobně mám takovou zkušenost, že i velmi mladé plodnice, při tepelné úpravě, páchly tak, že jsem je opravdu musel vyhodit. Ale možná to někomu nevadí, ostatně syrečky taky nevoní. Jestli na jeho úpravu existuje nějaká finta, tak já ji neznám. Proč nepatří mezi ohrožené druhy, na to by musel odpovědět někdo kompetentnější. Ale asi to bude tím, že na některých místech je poměrně hojný. V mém blízkém okolí (???) znám nejméně tři lokality jeho výskytu.

(A co si přátelé o jeho výskytu, kuchyńském uplatnění apod. myslíte vy. Jaké s touto zajímavou houbou máte zkušenosti???).  

Karel Netsch II: Václave, byl jsem si celkem jistý, že uveřejníš právě ten snímek s "prdelkou". Jsi na ně nějak vysazený! :o)

Všiml jsem si těch otazníků, takže ty lokality jsou na úpatí Krušných a Doupovských hor, na hranici severních a západních Čech. Tak já to tedy zveřejním i když na to zrovna pyšný nejsem a vím jak proti podobným věcem brojíš.

Už je to pár let zpátky, co jsem hřiby plavé uviděl poprvé v životě a zhola nic jsem o nich nevěděl. Vlastně jsem nevěděl skoro nic ani o ostatních houbách a zajímalo mě na nich hlavně to, že jsou k jídlu. Když jsem  na ně tehdy narazil, byl jsem jak v Jiříkově vidění. Bylo jich na poměrně malém plácku v hustém křoví alespoň padesát a jeden byl hezčí než druhý. Nasápal  jsem si ty nejpěknější a nejzdravější do košíku a hrdě jsem si je odnášel domů, provázen obdivnými pohledy lidí, které jsem potkal. Doma jsem z atlasu hub vyčetl, že jsou jedlé a hned jsem se pustil do jejich přípravy. Ovšem ten odér při jejich smažení mě rychle přinutil s tím přestat a vyhodit všechno do popelnice. Až později jsem začal houby fotografovat a zajímat se o ně víc. Myslím si sice, že utržení pár plodnic ničemu neuškodí, a že chránit by se mělo spíš prostředí a tím zároveň podhoubí, ale já osobně vzácné houby už radši jenom fotografuju.

Václav Burle: Nemohu souhlasit s názorem, že vzácné, chráněné houby se trhat "mohou"  a že se má především - nebo snad dokonce, pouze - chránit biotop, prostředí. Tento - podle mne naprosto mylný názor - zastávají i významní čeští mykologové. Ale pouze do doby než....

S jedním takovým jsem v celé partě seděl v hospůdce to malebné s vynikajícím pivíčkem. Všichni mě právě přesvědčovali o tomto hrůzném názoru. Nepřesvědčili!!! Stále jsem přesvědčen, že houby vzácné, chráněné atd. se trhat nemají!!! Nejsem však mykolog, jsem pouze neznalý houbař, a tak jsem si nebyl až tak jistý. Říkal jsem si, když to tvrdí všichni, tak přeci nemohu mít pravdu....

V létě jsem se sešel na houbařské expedici v Českém krasu  s dalším významným československým mykologem. Je to pán již v letech, vysokoškolský profesor, a o přírodě ví mnohé, čti v uvozovkách "vše".  

V útulné restauračce na Svatém Jánu pod Skalou, jsme usazeni kolem stolu, v průběhu vynikajícího oběda, přetřásali toto téma. Pan profesor rovněž tvrdil, že vzácné, chráněné houby se trhat dají, že to ničemu nevadí, že se musí především chránit biotop. Tak jsem se na něj a ostatních deset houbařů, mykologů, podíval a začal rozebírat do podrobností svůj názor. A vzal jsem to hned od začátku pěkně z ostra!

"Vy jste snad vážení přátelé nikdy neslyšeli, že plodnice mají výtrusy. Vy snad nevíte, že houby se rozmnožují zejména za pomoci jich? Vy budete chránit biotop, pak se něco nekalého, zrůdného, stane a bude po  významné lokalitě. Není snad důležité, ba důležitější, houby netrhat, neobracet je při fotografování, abychom se mohli podívat pod sukénku a tím plodnice zničit, ale naopak dát jim možnost se pomocí výtrusů rozletět do světa? 

Tereticky řečeno. Vy budete chránit biotop, trhat houby, které se nebudou moci - vysemenit -.  To je podle mne cesta do pekel. Je cesta jenom jedna. Houby chránit, chránit lokalitu a dát jim možnost se vytrousit. A víte vážení mykologové, houbaři, proč? Protože pouze tak se mohou vytvořit o mnoho kilometrů dál, o desítky, stovky kilometrů, nové lokality. A to je ten důvod, proč se vzácných a chráněných hub nedotýkáme, jako se nedotýkáme hvězd padlých z nebes....." Václav Burle

Všichni mlčeli, pokukovali po sobě a pak ten významný evropský mykolog pan profesor řekl: MÁTE PRAVDU!!! 

A pro ty méně chápavé ještě následovně: Na lokalitě hřibů královských - dosaď si i houbu jinou - roste několik desítek jedinců. Přichází on, všech houbařů šampión. Tací opravdu jsou! Všechny plodnice sebere, vloží do košíku a s chloubou odnáší do kuchyně. Ne do své, ale restaurační. Po nich se pak může německá klientela jen zbláznit. Kde a kdy se jim poštěstí si pošmáknout na takové delikatese, že.... Houbařík je odměněn finančně a zdarma se ještě napije a pojí! Má na celou sezónu otevřené konto!

Na lokalitě možná hřiby královští ještě dlouho porostou a budou dělat krásno v žaludku nejednomu cizinci. Bohužel spory neexistují, a tak se nerozlétnou do širých českých hvozdů. A to není dobře, to je proti přírodě, logice, pravdě. A to vážení mykologové, houbaři chceme?????? Jak ještě dlouho bude takový biotop přežívat a navíc žádný další široko daleko nebude!!!!! 
Karel Netsch
Tak právě tenhle je podle mne Karlíku moc oříznutý....
Karel Netsch
....a tenhle rovněž a ještě víc. Je to škoda! -vb-
   

Valdek III - vojenské objekty před hradem....

14. prosince 2010 v 19:13 | Na straně jedné se armáda o některé objekty stará příkladně, ale na straně druhé.... |  Brdy centrální
Václav Burle
Ponuré, smutné, jsou zdejší Brdy. Několik mnohosetletých starých stromů se ze skalisek dívá do kraje a vzpomíná s hořkostí na těžký život zdejších lidiček. Bylo to tady tvrdé živobytí a mnohdy nebylo ani co dát na talíř. Cvočkařilo se, a  v zimě se pak pracovalo ve hvozdu. Žádné benzinové pily nebyly. Vše pěkně ručně. Namahavá práce a nebezpečná. A těch válek co se zde přehnalo. Dnes si žijeme jak prasata v žitě a stejně pořád rebelujeme. Nemá to logiku. A zdejších hvozdů si snad začínáme konečně vážit.  Je snad konec smrkových monokultur, kterých je tady požehnaně. Ony jsou vlastně všude. Začínají se tady vysazovat i listnáče, Příroda se začíná vracet do "pralesního" typu. Matička příroda se vzpamatováva a ona nám to v dobrém vrátí....

Je všobecně známo, že o víkendech je možné zříceninu hradu Valdek navštívit. Je zde i veliké parkoviště s nádherným stromem, který je bohužel zaasfaltován. V současné době je vstup do historického objektu, kvůli končící rekonstrukci, zakázán. Nebezpečí úrazu.  Vede zde i žlutá turistická značka, která částečně prochází vojenským újezdem.  Pravděpodobně již na jaře bude moci každý do tohoto přenádherného hradu nahlédnout. Chovejme se zde slušně a dbejme především své bezpečnosti a neohrožujme druhé. 
Václav Burle
Vojenský areál naproti hradu je tady snad od začátku vojenského újezda. V padesátých letech, jak o tom ve svých knihách výtečně píše pan Antonín Roháček, tady  bylo vojenské lesnické, dřevorubecké, učilůiště.  V rozsáhlém areálu jsou další přizemní domečky, ubytovny, které bohužel v současné době nejsou v nejlepším pořádku, ale mají novou fasádu. Jak to vypadá doopravdy uvnitř nevíme. Součástí jsou i zastřešené garáže pro vojenskou techniku, ale ty jsou dnes prázdné.  Kde ty loňské sněhy jsou, že....
Václav Burle
Hlavní budova je dnes hotelem, Čtyřicet lůžek, teplá voda, sprchy, plyn, kuchyně, jídelna, přednáškový sál. Armáda není zde rozhazovačná, tak to žádný velký komfort není.
Václav Burle
Již za plotem vojenského areálu je tato přenádherná, historická hájovna. V současné době pravděpodobně bez myslivce, lesníka.
Václav Burle
Doufejme, že se jí nic nestane a bude tady na věky věků. Je to brdský klenot...
Václav Burle
Vyřezávaná okna a další zajímavé okrasné prvky. Jenom ty parohy by mohly být reprezentavnější....
Václav Burle
O několik kilometrů dál hájovna Krejčovka. Víte proč Krejčovka?
Václav Burle
A ještě jedno nakouknutí na hrad. Oprava se povedla. Všimněte si toho nádherného dubového trámu jako překladu. Jest-li ho pořádně napustili, tak zde vydrží na mnoho set let. Bohužel, podle informací zdejšího bezhlavého rytíře, nejsou peníze na pokračování obnovy tohoto skvostu. Ale nezoufejme. Máme naprosto ověřenou informaci, že....

/....dokončení zítra!!!/  

Korálovec jedlový - FOTO týdne (50) -

12. prosince 2010 v 22:31 | I v příštím roce Vás zveme na bádání kolem těchto nádherných hub. Nedej se, přidej se... |  FOTO týdne
Korálovec jedlový
vvv

VALDEK II - zimní vandr ve vojenském újezdě Brdy

12. prosince 2010 v 22:05 | Vandrovat zimní krajinou není tak jednoduché, ale jednoznačně půvabné |  Brdy centrální
Brdy centrální, vojenské....
Václav Burle
Než napíši popisek pod tento snímek, tak máte možnost si zasoutěžit. Vítěz bude moci s námi vyrazit v sobotu na vandr. Vyjmenujte hlavní vrcholy zleva do prava...
  
Rok co rok, si musíme v zimním období vyrazit na Brdy a nejlépe do těch vojenských. Od meterologů jsme měli informaci, a také to ukazovala naše metereologická stanice značky Tesla, že ty dva dny budou plné slunce. V sobotu, brzy po ránu, jsme vlezli do rychlíku a za hodinku vystoupili v Jincích. Žlutý kotouč občas vystoupil z mračen a vypadalo to na přenádherný den, plný nádherných snímků v našich aparátech.

Pomalu, v tichosti, a ve skrytu hvozdu, jsme stoupali zasněženou krajinou, abychom nenarazili na nepřítele. Bylo mírně pod nulou, což v praxi znamená, že budeme po celý den mít suché nohy. A to je k nezaplacení. Minuli jsme vodárenskou nádrž, lesnický domek, který vojákům slouží na opravu terčů a vlevo nahlédli do prvního bunkříku a už jsme byli na vrcholu dopadové plochy. Zde nás náhle přepadl orkán, no dobře, vichřice, tak tedy smršť, no vlastně to byla pořádná sněhová fujavice. Dokonce jsme proti ní museli jít dloho pozadu, jak moc nás ty jehly bodaly do obličeje. Pamalu jsme začali sestupovat k Červenému potoku a obdivovat Krkavčinu. Z ničeho nic si nás přiletěl  zkontrolovat krkavec. Krasavec jeden inteligentní, přenádherný.
  
Václav Burle
Krkavčina, je pro mne jeden z nejzajímavějších vrchů. Bylo to krátce po roce 1989, kdy se mě dostala do ruky vojenská speciálka, která byla dána k dispozici civilistům. Na  vrcholu Krkavčiny byla velkým znakem zakreslena zřícenina hradu. Ten byl tak obrovský, že takový neměl ani Karlštejn s Křivoklátem společně!

Z toho označení jsem byl tak vyjevený, že nezbývalo, než vyrazit a nějaké ty ruiny najít. Podobně jsem zkoumal Lipovsko. Samozřejmě jsem nic s kamarády nenašel. Teprve po čase se vše rozuzlilo. Prý nějaký vojenský kartograf se zbláznil, ožral, nebo to snad pro legraci udělal úmyslně. Jako vtip se mu to bezesporu fantasticky povedlo a tak mu i touto cestou děkujeme, jak nás všechny napálil a přivedl málem k mrtvici. Děkujeme příteli. (Prosím, kdo víte o této jeho akci něco bližšího ozvěte se na burle@seznam.cz.) 

Po sešupu z kopce, což spočívalo ve velké klouzačce a sem tam i tím nějakým nemilým a bolavým, hodně bolavým pádem. Ještě štěstí, že vždy máme aparáty, objektivy, dobře zabalené ve starých a bytelných ponožkách.

K Červenému potoku je to již kousek. Vstupujeme do údolí v trojúhelníků tří smrků. Oni tedy ve skutečnosti jsou čtyři. Ten čtvrtý se tam ale tak nějak připletl sám. Ty tři  byly vysazeny a to každý do jednoho rohu trojúhelníka. Je to takový prastarý kruhový objezd.

A už míjíme vodárenskou nádrž. O těchto místech přenádherně píše ve svých knihách Antonín Roháček - Vzpomínání a Toulání po Brdech.  Podrobnější informace najdete i zde na blogu v encyklopedii I a II!!!

Václav Burle
Rekogniskujeme terén, abychom neminuli jednu ze zdejších studánek. Dnes se jmenuje D.... , ale dříve určitě měla jméno jiné. Nevíte někdo prosím něco víc? Jmenuje se po lesníku, který jí znovuobjevil a dal jí do nádherného stavu. Děkujeme.

Před mnoha lety jsem se u ní sklonil, abych se s chutí napil  vynikající  vody. I když kdo ví. Je totiž pod silnicí a ta se v zimním období udržuje. Koukám do vody a v ní se mrskala žába, která se nemohla dostat ven. Tak jsem jí opatrně vyndal, políbil a čekal, že se stane zázrak. Jako že se zjeví nějaký ten princ a nedej Bože dokonce princezna....

Vycházíme z ohybu cesty a stále hledáme nějaké kouzelné místečko, kde bychom mohli hodit rance na zem a naplnit bříška. Marně. Všude spousta sněhu a žádný plácek k zakotvení. A už jí vidíme a koukáme všichni jak vyorané myši. Dříve hnusná, doslova na odpočet, téměř ruina  a dnes - n á d h e r a! Dokonce i satelitní antény nechybí. Vojenské lesy České republiky se vytahly na jedničku. Když se chce, a jsou penízky, že ano pane genrálmajore, tak to jde. Hájovna Na Hlíně.

Václav Burle
Někde se píše myslivna, jinde zase lesovna, a tak kdo se v tom má vyznat, že ano? Je v tom vůbec nějaký rozdíl?

Hájoven, lesoven, chat a loveckých bud, je po Brdech přehodně. Některé jsou ve výborném stavu, jedna dokonce právě v těchto dnech vyhořela, další nejsou obsazené, jsou ve špatném stavu. Několik jich bylo dokonce prodáno do soukromých rukou. Čert ví jest-li je to dobře. Byli to hájovny nás všech a nyní, jen několika, možná i zbohatlíků. A to určitě není dobře. Jsou ale i výjimky, kdy lesovna byla předána do rukou skautů. A to je dobře. o tom ještě na závěr tohoto článku.
Václav Burle
Myslivna Na Hlíně je na rozhraní tří cest. Po jedné se dostaneme na Valdek a dále do vnitrozemí. Druhá  nás zavede přes Ohrazenici do Jinců a ta třetí dále do centrálního hvozdu. Možností je nepřeberně. 

Věž hradu Valdek již na nás vykukuje, naproti koukáme na opuštěnou hájovnu, zda bychom tam nemohli na noc zalehnout. Vše marno, strážnice je obsazena, a tek nemáme šanci.

K objektům, dříve rekreační zařízení armády, dnes opuštěné, a v nedobrém stavu přízemní baráčky, ale hlavní budova byla přeměněna na hotel. Čtyřicet postelí, kuchyně, jídelna, teplá a studená voda, sprchy, plyn i elektřina, přednáškové místnosti. Zkrátka paráda.

Opatrně vstupujeme na hrad. Pod hlubokým sněhem není vidět kam naše nohy dopadají. Stačí málo a bude zlomená noha. Je to tady samá díra, kámen. Nestačíme se divit, jak je zřícenina, alespoň jejíí část, dobře opravena. Ale kam složíme hlavu?

Václav Burle
Jediná možnost je ve vylámaném vstupním otvoru do hradní věže. Odstaňujeme navátý sníh, vyhazujeme kameny a kamínky, a vybíráme místo u vchodu na oheň. Dřeva máme dost. Zapomněli ho tady dělnící, kteří zříceninu opravovali.

Václav Burle
Najednou máme za zadky velkomožného pána důstojníka naší armády. Hned od začátku si dobře rozumíme a on se stále omlouvá, že není v jeho silách nás vzít do areálu. Škoda, tam by bylo teplíčko a dokonce vařicí voda na smytí večkeré naší špíny ze stařeckých těl.

Zřícenina hradu Valdek je z části opravena. Především věž, jak zevnitř, tak z venku, a některé obvodové zdi. Práce je tady ještě mnoho, ale prý v příštím roce nebudou bohužel peníze.

Jeden z nás si stěžuje, že si chtěl vyfotografovat Jinecké hřebeny a zejména Píska. Pánko se ihned nabízí, že nás tam doveze, a že můžeme zajet i do vesnice do hospody na nějaké to pivečko. Nástává dilema. Kdo bude hlídat leženíčko? Vytahují se sirky a jedna se přelamuje. Já jsem bohudík nebyl ten nešťastník. 

Odjíždíme, cestou fotografujeme hájovnu Krejčovku, Píska, Jinecké hřebeny, nové sruby, tedy rodinná sídla zdejšícho obyvatelstva. V hospodě to duní, popíjíme, pějeme  sprostonárodní a vojenské písně. S ženskejme si to dobře užíváme. Koprovka byla vynikající a masíčko jedna báseň. Jenom ty průmyslové knedlíky staly za hovno. Proč si je nedokážou kuchaři udělat dle svého nejlepšího umění a svědomí? Pan důstojník nás bohužel v tom nejlepším nutí vyrazit zpět. Silnice začíná namrzat, a tak bychom nemuseli kopec vyjet.

Vidíme, že ohýnek vesele plápolá. vchod i otvor do věže jsou zakryty celtou. Bude teplíčko a pohoda. Jsme utahaní jak koně a všichni se těšíme, až zalehneme na karimatky a do spacáků. Bohužel jsme toho moc vychlastali, a tak nás čeká noční vstávání. A to je hrůza všech hrůz. Asi se raději budeme pomočovat do lahví, že ano? Ráno co nejpozději vstaneme, na vařičích již bude bublat voda na čaj. Ještě ve spacákách popijeme, pojíme a vyrazíme dále do centrálek na Tok. To už ale bude úplně jiný příběh. I ty houby, hlívy ústřičné, budou!!!
Václav Burle
Zejména věž je příkladně opravena. Jenom by to ještě chtělo takovou maličkost. Něco uvnitř vybudovat, aby se človíček mohl dostat nahoru a rozhlédnout se po kraji....
Václav Burle
Tohle všechno je stavební suť, která zasypala i sklepy.
Václav Burle
Co si takhle udělat brigádičku. Kolečka, lopaty, krumpáče a vyvážet, vyvážet a ještě vyvážet.... A udělat to tady moc krásné!!!

/...v noci další fotografie..../ V sobotu jedeme zase!!!













Voda kouzelnice - FOTO měsíce (listopad) - ing. Jan Valenta

5. prosince 2010 v 18:25 FOTO měsíce
Zima dokáže překvapit, ale vynikající  fotograf je vždy připraven....
Ing. Jan Valenta
Foto ing. Jan Valenta - třeba nám napíše nějaký textíček... V každém případě víme, že má nový fotoaparát a začína s ním dělat divy. Blahopřejeme. Jaký že to je? Nevíme.....

Brdy vojenské - ENCYKLOPEDIE část II

5. prosince 2010 v 17:14 | POZOR předchází encyklopedie část I |  Brdy centrální
*** ČÁST II ***

- Lipovsko - zajímavé místo. Na hřebenu stával hrad. Dnes po něm ani stopa. Poblíž atomovka. Nevíte někdo co to je?

- Málek Jiří - vynikající malíř, kreslíř, který ilustroval knihy Antonína Roháčka o Brdech. Také on na začátku padesátých let prošel lesáckou školou ve vojenském zařízení nedaleko hradu Valdek.  

- Malý Tok, 843,4 -

Václav Burle
- Mariina studánka -
severně od Toku u příjezdové cesty. Poblíž rybníček. Je to taková nehluboká studna, vzorně vyložená kameny. Kdo to asi, a kdy vytvořil?  

(Na silnici z Obecnice je rovněž studánka, ale jak se jmenuje nevím. Prý je bez názvu, I zde platí. Kdo a kdy jí vytvořil?)

- Míšov - nástupní ves do Brd, jak vojenských, tak i Třemšínských. Začíná zde cyklistická stezka, velké parkoviště a bufet s venkovním posezením.

- mufloni - byli vysazeni v roce 1925 Lesním úřadem v Jincích na Ostrém, odkud se postupně rozšiřovali do nitra Brd.

- nádrž Láz - zásoba pitné vody u Lázu.

- nádrž Obecnice - zásoba pitné vody.

- nádrž Pilská - zásoba pitné vody.

- Na Hlíně - lesovna, někdo píše myslivna poblíž Valdeka. Řadu let byla v hrozném stavu, v havarijním. Dnes opravena, nová fasáda, všimněte si těch kamenů ve fasádě uprostřed. Víte někdo o nich něco víc? Je zabydlená!

- Nepomuk - Vesnice pod vrchem Praha, z něhož prý výhled i na Alpy (J. Čáka). Nástupiště pro turisty k Padrťským rybníkům. Parkoviště, hospůdka, obchod. Nezapomeňte si zde prohlédnout staré hájovny. Jedna z nich byla převezena z Rovin.

- Obecnice - Obec na okraji vojenského újezdu. Hospoda, koupaliště, obchod, autobusová zastávka. Nástupní místo na Tok, Klobouček. Vstup do prostoru zakázán.

- Octárna - nádrž pitné vody u Obecnice. Na severovýchodní straně bylo rekreační zařízení armády. Dnes zlividováno. Není to škoda?

Václav Burle
- Okrouhlík, 707,5 - zajímavé skalisko z něhož vynikající částečný rozhled. Vstup zakázán, nebezpečné.

- Okrouhlík - hájovna u Kváně

- otávčata - víte co to v Brdech znamená? Kdo odpoví jako první, dostane slevu na vchodové dveře včetně zárubně a bezpečnostního zámku!!! Odpověď na burle@seznam.cz nebo sem do komentářů....

- orel mořský - se zejména v oblasti Padrťských rybníků vyskytuje poměrně často. Už zde - podle slov ornitologů - dokonce i zahnízdil.

- Ostrý (.... ) -

- Padrť - Vesnička, která byla do základu zlikvidována československou armádou při výstavbě střelnice. Na jejím místě, ale i okolních vsí Přední a Zadní Záběhlá, (zbyly pouze hromádky suti a staré ovocné stromy, alej. Kdo neví kde hledat, tak už nic neuvidí.) byla zbudováno cvičiště pro tanky a obrněná vozidla. V okolí ještě dnes pevnůstky, ze kterých se zvedaly terče. Jedna z nich u asfaltky byla v roce 2009 "rozkradena". Ztratily se vrata a veškeré zařízení bylo odvezeno do šrotu. Doufáme, že budova bude v nejbližší době zrenovována pro potřeby turistů - hospůdka, nocležna, ornitologické stanoviště apod.!!! (S tím já nesouhlasím, ale je to slovo do pranice, že ano!)

V dobách před zřízením vojenského újezdu na Padrť, a do okolních vsí, jezdili lufťáci na léto. U rybníka byla dokonce i pláž plná lidí.  Pravděpodobně - prosím o potvrzení či vyvrácení - tady byl i skautský tábor.

- Padrťský potok -  Dříve se jmenoval Černý, dnes Klabava. Na jedné straně velká vzácnost, raci, okolí plné ptáků, včetně ledňáčka. Na straně druhé sportovci, atleti, vandalové, kteří ho projíždějí na motorkách a čtyřkolkách.

- Padrťské rybníky - zde na burle.blog.cz několik článků. Stačí vlevo kliknout na rubriku Brdy centrální! Každoročně se zde konají výloby ryb. Vždy jeden rybník další rok druhý.
Václav Burle
Horní hráz, Horní rybník. Na jižním obzoru hřeben Na skalách. Potom je už Třemšín.

- Palcíř 724,9 - vrchol v západní části vojenského újezda nad bývalou vesnicí Kolvín a nad Padrťskými rybníky. Lom s pohyblivou výškou vody. Ráj obojživelníků. Na západní části byly anténové stožáry.

- Pourka - hájovna na silnici k Nepomuku.

- Praha, 862,3 - Druhý nejvyšší vrchol Brd. Když byl pojmenovaný po hlavním městě, tak Radeč byla přejmenována na Brno. Za II. světové tady měli Němci vojenský objekt. Ještě dnes se tady dají najít po nich stavební pozůstatky. V dobrém stavu tady ještě po nich existují "kasárna", které využívají lesáci. Na vrcholu byla nedávno postavena nová obrovitá věž, která slouží meteorologickému radaru. Nástupní cesta - vstup zakázán - na Rovinu. Na jižní straně hřebenu suťové pole, ze kterého -podle Jana Čáky - lze vidět Alpy. (Já jsem zatím viděl prd....)
.
- Přední Záběhlá - viz Padrť a Zadní Záběhlá.

- Roháček Antonín - spisovatel. Napsal o Brdech zatím dvě vynikající knihy - Brdské vzpomínání a Tajemné Brdy. Nyní připravuje další o svém působení jako lesník v Praze. Vynikající ilustrace od jeho kamaráda a spolubojovníka Jiřího Málka. I ony, vedle proslavených knih Jana Čáky, musí znát každý milovník Brd!

(Pokus o recenzi) - Není to tak dlouho co na www,brdy.cz  někteří těžce zkritizovali knihy pana Roháčka. Dnes jsem si zatopil v kamnech, a  jednu z nich vytáhl z knihovny - Brdské vzpomínání. Jsem -   n a d š e n   - a to nejen textem ale i fantastickým, přenádherným,  malířským uměním pana Jiřího Málka. Takových knih není nikdy dost....

Zatím jsem přečetl čtyři první kapitoly a při každé řádce jsem se viděl, jak i já ty místa procházím se svým ovčákem. Stále jsem měl chuť naházet věci do torny a ihned vyrazit. Zejména jeho povídání o brdských jelenech mě konečně rozhoupalo, že i já vezmu fotoaparáty a na podzim na ně vyrazím, Nechcete se přidat????

Bohužel, ale takhle je to vždy, se negativně na knize podepsal korektor a kamarádi pana autora. A stačilo by tak málo. Pouze tato slova: "Toníku, napsal jsi to moc dobře, ale musíš tam více rozepsat ty reálie. Ty tam jednoznačně chybí." Lidi odcházejí a ti mladí se již nic nedozví. Jenom věřím, že pan Roháček napíše ještě další knihu, ve které bude na závěr podrobný rejstřík, taková encyklopédie brdských míst, zajímavostí.

Kniha popisuje Brdy a život v nich a to zejména očima autora. A vo tom to je, a to je převelice cenné. Jsou to vzpomínky člověka, který v Brdech žil. Opakuji, jen kdyby takových knih, vzpomínek, bylo víc. Těch nikdy nebude dost..... Pokračovat budu až zase přečtu nějakou tu kapitolu. Ale?

Autor píše o "rozhledně", zeměměřičské věži na Toku.  A tady se měl právě více rozepsat Určitě na ní byl vícekrát. Kdyby napsal například, jaký z ní byl výhled. Kam až bylo vidět apod. Víte brdologové někdo něco víc? Napište prosím!

Píše rovněž o brdském jelenu. Je to snad oficielní název?

Jedná věc mě však v knize mrzí, že ta mapka při výstupu na Tok není o hodně podrobnější. Například tam není nakreslena hájovna Baština. Dodnes nevím, která to tam byla - Jinecká nebo.Hořovická? Rovněž tam není Panna Lída apod. Byl by to trhák, kdyby těchto údajů, míst, zajímavostí, dnes již i neexistujících, tam bylo zakresleno přemnoho. Pan Toník se ale na toto téma jistě ještě rozepíše - prosím, prosíme!!!

Píše o lesovně, pak o myslivně Na Hlíně. Jaký je v tom rozdíl? Nebo je to stejné?

Kde ta škola mladých lesníků byla je srozumitelné, ale ten dům na kresbě je hodně veliký. Je to ten co tam u hájovny je, nebo už tam není?

Je zajímavé, jak popisuje výstup na Tok. Píše spousta sněhu až po kolena, po pas. To asi byly ještě doby, kdy cesty se pravděpodobně neprotahovaly. My starší umíme posoudit, jak se to v Brdech mění. Stále tam více vstupuje civilizace a příroda se tím mění k horšímu. Dříve bylo všude daleko, dnes je to úplný opak. Ale to by bylo na jiné povídání. Tady to měl více vysvětlit... Když si ale k tomu člověk přidá vyprávění paná Čáky o hajné z Carvánky, tak má více jasno!!!!

Na závěr říkám. Po přečtení prvních čtyř kapitol jsem nadšen a spokojen. Jediné co mě mrzí, že takových knih, spisků, není více. Kdybych byl ředitelem některé z brdských škol, tak bych svým žákům dal za úkol, aby se ptali rodičů, prarodičů a kadý týden, měsíc, napsali nějakou vzpomínku nejen o Brdech. Kdybych byl starostou nebo ředitelem třemšínského muzea, tak bych udělal "soutěž" o podobné dílko, spisek, úvahu, reportáž atd. A ceny by poskytly sponzoři. Důvod je jednoduchý. Životy rychle utíkají a my strašně moc zapomínáme. Hezký den, večer, noc, přátelé z Brd.     

- Roj František- odbojář, který byl zákeřně ze zálohy zastřelen - pravděpodobně českým občanem, - když jel s kamarády nákladním autem zajmout němockou posádku na Praze. Říká se, že toho moc na některé lidi věděl. Pomníček je na pravé straně cesty z Bukové na Padrť. Čest jeho památce.

- Rovina, Na rovinách - Zde stávala hájovna, která ve dvacátých letech minulého století, při budování vojenského prostoru, nebyla bohudík zlikvidována, ale znovupostavena v Nepomuku, kde si jí můžete prohlédnout. Po ní zbyly na Rovině pouze základy a sklepy. Opodál nezabezpečená studna a hospodářské dřevěné budovy, kříž. Zde přespávaly hordy trempů a podobných živlů. (Jó, kde ty překrásné loňské sněhy jsou. To byly ještě na Brdech zlaté časy. Nikde nikdo. Jen já a můj pes.) Nedaleko tri pomníčky partyzánů a zbytky vojenských zařízení. Směrem na Prahu studna s pumpovacím zařízením. Na lesní cesstě pod pomníčky lovecká bouda.

- rulík zlomocný - pan A. Roháček ve své knize Tajemné Brdy píše, že dlouho hledal tuto rostlinu v centrálkách a nenašel. Teprve po letech mu jí na jednom, možná jediném místě, ukázal lesník ing. Drmota. Můžete k tomu prosím někdo říci svou zkušenost. Já -vb- ho bez problému nacházím severně od Dobříše pod Hřebeny....  

- Sádka 708,9 - telekomunikařní věž na hřebenu nad Drahlínem.

- Sedlice - bývalá ves na Červeném potoce nad Valdekem. Říká se, že zanikla, neboť všichni obyvatelé pomřeli na mor. Existuje i další verze, že byla vymlácená žoldnéři, lidi povražděni a ves lehla popelem.

- Skelná Huť - jak název napovídá, bývala tady sklárna. Dnes louka s obůrkou a seníkem. Rybníček a nedaleko v močálovisku křížek na paměť smrti hajného..... Ještě dnes se při troše štěstíčka tady dá najít nějaké to sklíčko. Shromaždiště jelenů a nedaleko jedna veliká vojenská záhada. Prozkoumáme, že ano....

- Skládaná skála - skalisko pod Kamennou.

- Skořice - obec v západní části újezdu. U kostela vyhlídka, u vstupu do prostoru, závora, malé parkoviště, odkud lze navštívit hrad Dršťka, který stával na skaliskách. Dnes tam ze všeho opevnění zůstaly jenom ty skalky. Bohaté bylinné patro.

- smrkové monokultury - děs Brd. Moc hezky na toto téma ve své knize Tajemné Brdy vypráví Antonín Roháček. Bohudík už i zde nelesníci, úřadové, kapitalisti, pochopili, že se musí dát zelená listnatým dřevinám!!! 

- Strašice - Bývalé posádkové městečko. Jeho sláva již ale pominula. Zajímavě postavená kasárna. Říká se, že stavbaři se spletli a plány obrátili hlavou dolu. Více se dozvíte od místních občanů. Nedaleko vojenský prostor Bahna - cvičiště pro tanky, transportéry a další techniku. Pravidelně se zde pro širokou veřejnost pořádá Den armády. Zajímavá akce, kde si v desítkách stánků můžete zakoupit veškerý vojenský materiál . výstroj i výzbroj. Pořídíte si tady klidně i samopal, jakoukoliv bouchačku, snad i včetně tanku.

- Těně -  Nedaleko je chráněný, památný  strom, Peškův dub. Stáří  kolem 300 let, obvod skoro 470 cm, výška  16 m. Údajně jsou pod ním pochovány ostatky švédských vojáků z 30ti leté  války. Kolem něj vede cesta do vojenského prostoru.  

- Teslínský klášter - (více v encyklopedii Třemšínsko.) Této lokalitě se rovněž říká U kostelíka.

- Tetřev- je uměle vysazován, především na Toku. Občas ho někdo zahlédne. Až se s ním setkáte i vy, tak prosím napište dole do komentářů a když bude snímek, tak ho pošlete na burle@seznam.cz. Podle nových informací se zde již nevysazuje. Že by se pokus nepovedl? 

- Tok, nejvyšší brdský vrchol, 865 m.n.m - ve východní části několik vyhlídek. Pohled na Jinecké hřebeny, ale i na Klínovec. Na dopadovou plochu vstup přísně zakázán, nevybuchlá munice. Zajímavé rostliny, živočichové, včetně tetřeva. Přes vrchol plochy vede cesta a protipožární, několik metrů široký, odkryv. Ráj vysoké zvěře. Dříve, ještě v padesátých letech, tady byla triangulační věž, která sloužila i jako dřevěná rozhladna, čtyři poschodí. Opodál lovecká bouda, poblíž bývalé hájovny Carvánka. Fotografie jsou zde na blogu. Stačí dole vlevo ve vyhledávačí napsat Tok!

(Úryvek s knížky Po stopách triangulačních věží od Vladimíra Pohoreckého:) Nejvyšší bod plochého, zčásti holého temene, dosahuje nadmořské výšky 865,metrů. Dřevěná triangulační věž však stávala u okraje lesa v blízkosti ploché planiny místy pokryté malými vřesovišti, asi 200 metrů na severozápad od tohoto vrcholku, na kótě zhruba o tři metry nižší. Byla čtyřboká a měla pět pater, přičemž druhé patro tvořilo pouze předěl mezi dvěma žebříky. V posledním patře bylo stanoviště teodolitu a pak následovala střecha opatřená na vrcholu černým hranolem s tyčkou, který sloužil k cílení z okolních bodů. Věž v minulosti vévodila jako zdvižený prst celému okolí. Byl z ní nádherný výhled na hřebeny Brd, na město Příbram s okolím, i do některých vzdálených oblastí, včetně Prahy.

- Trokavecká skála - zde měl púvodně stát americký radar.

- Trokavec - vesnice, ve které vynikající starosta, který bojoval proti americkému radaru. Čas ukázal, že měl ve všem pravdu!

- Třemošná, 779, - vrch v jihovýchodní části Brd nad Příbramí. Pod vrcholem, na jižní straně, mrazový srub, kterému se říká Kazatelna, ze kterého zajímavá vyhlídka. Říká se, že z ní, za příznivých podmínek, jsou vidět i Alpy.

- tříslová kůra - nejen v Brdech jí museli lesy doávat do civilizace. Více v knize Antonína Roháčka Brdské vzpomínání.

- U panny Lídy - studánka s křížem. Zde se zastavovali poutníci při náboženské cestě na sv. Dobrotivou.

- U altánu - lovecká bouda hodna prohlédnutí. Tady jsou ještě vidět střílny proti pytlákům. Nedaleko Bukové. Potom pokračuje částečně panelová tanková cesta k padrťským rybníkům.

- U tří trubek, Tři Trubky - lovecký zámeček na silnici ze Strašic do vojenského prostoru, kde poblíž lovecká chata. (Zde je místo pro vaše informace o tomto zajímavém objektu.)

- Václavka - lovecká bouda s nedávno vybudovaným rybníkem. Nedaleko historický seník, který byl rozebrán a převezen do skansenu ve Velkém Chlumci. Škoda, že státní ouředníci stejně nejednali se seníkem na Teslinech. Ten nechali rozpadnout. Tak dlouho jednali, až on odešel do věčných lovišť. Je to obrovská a nenahraditelná ztráta. Nedaleko histrický buk, kterého v minulém roce pochroumal hodně vítr.

- Valdek- poměrně - na své předlouhé roky - dobře zachovalá zřícenina hradu, která však nutně potřebuje opravit, zakonzervovat. Když se to v nejbližší době neprovede, tak už žádná zřícenina nebude. Ještě nedávno bylo ve věži lešení a z něho překrásný výhled na okolní Brdy. Velké parkoviště - a jestli se nemýlím, tak přístup veřejnosti o víkendech povolen za dodržení všech bezpečnostních pravidel. Hlavně nelezte prosím na hradby. Je to moc nebezpečné a pro hrad i zničující. Bohaté keřové a bylinné patro.

(prosinec 2010) -  Věž opravena a i některé hradby. Ta nová spojovací malta se mě moc nezdá. Děkujeme. Nevíte někdo o éto akci víc. Nyní se lešení rozebírá a dál se prý pokračovat nebude. Nebudou peníze!? O Valdeku zde článek.

Naproti hradu u silnice hájovna (podle nestop ve sněhu asi neobsazena)  a vojenské zařízení. Pravděpodobně to dříve bylo rekreační středisko. V padesátých letech tady bylo lesácké účiliště vojenských záloh. Pěkně o tom píše ve svých knihách Antonín Roháček. (Brdské vzpomínání a Tajemné Brdy). Hlavní budova byla opravena a dnes se jedná o hotel. Ubytování prý pro 40 osob, přednáškové sály, sprchy. Byl sem nejen zaveden proud ale i plyn.  

Na Červeném potoce pod hradem býval rybníček. Dnes je tam k zhlédnutí ještě zbytek hráze. Rostou tam nádherné staré smrky.

Na parkovišti si všimněte, jak se zdejší lesáci starají o staré, nádherné stromy. Ten uprostřed je celý zaasfaltovaný. Není to proti Bohu a lásce k přírodě.

- Vlč -

- Varta - hájovna u Bukové.

- V Němých - údolí U tří Trubek.

- Voronov Ivan- kapitán Rudé armády, který padl u Bukové 1. dubna 1945. U Červeného lomu má pomník. Čest jeho památce.

- Zadní Záběhlá - Zlikvidovaná ves u Padrtě, které se pro těžkou práci říkalo rovněž Mozolov. Dnes již téměř nepatrné, neznatelné kopečky bývalých staveb a staré ovocné stromy.

- Základna- Sovětské armády na silnici mezi Bělehradem a Borovnem. Nachází se blízko kóty, kde měl stát americký radar. O základnu měla velký zájem, v souvislosti s radarem,  armáda USA. V poslední době se tady uložily ostatky německých vojáků z II. světové války. Říká se, že tady byl, nebo měl být, sklad jaderné munice a raket. Areál patřil československé armádě, ale po roce 1968 zde na dlouho zůstala ta sovětská.

- Zavírka 719,6 - stále záhadné místo. Dodnes se neví k čemu vlastně ten skaliskem obkroužený prostor sloužil.

- žiletkový plot - hrůza hrůz, který tady nechala postavit Vlasta Parkánová. Článek někde zde na blogu. Zvířata z celých Brd, na žiletkový plot, ale i na madam Parkánovou, neradi vzomínají. A ona za to všechno je už zase na výsluní u nebe. Kam to lide český spějeme!!!

Jan RYS - vynikající fotograf ptactva nebeského -

1. prosince 2010 v 12:35 | Jan Rys přivedl k lásce k přírodě přemnoho lidí, kteří se stali jejími ochránci, milovníky!!! |  PTACTVO NEBESKÉ
Jan RYS.... /.... snad brzy napíši o hodně více!/


Jan Rys, člověk, ornitolog, spisovatel, fotograf, který k lásce k přírodě přivedl nekonečné množství milovníků přírody.

Ptáci IV - les, pole, louky

1. prosince 2010 v 12:30 PTACTVO NEBESKÉ
mmmmmmm

*  *  *  *  *

*** TETŘEV HLUŠEC ***

Text Václav Burle: Nedávno byl  v televizi  krátký pořad o tetřevech v Brdech. Zásluhou lesáků je tam tetřev pravidelně vysazován a sledován. Bohužel se nedaří zjistit, proč jich i tak stále ubývá.

Nechodím po Brdech každý den, ale již jsem ho tam viděl třikrát. Jednou jsem již za začínajícího šera se svým ovčákem sestupoval z hřebene Toku. Najednou jsem viděl, jak pes zpozorněl a následně  zaslechl takový divný zvuk. Datel to však nebyl. Posluchal jsem a pomalu se přibližoval po lesní cestě vystlané jehličím  ke zvuku. Klapot byl stále silnější, ale nic jsem  neviděl. Koukám, že pes se dívá nahoru. Zvedl jsem oči a tetřev seděl na větvi asi sedm metrů nade mnou. Úžasné, nádherné. Snažil jsem se vyndat fotoaparát. Bohužel to byl jen okamžik, neboť se zvedl a odletěl přes louku do lesa. Takový zážitek bych přál každému z vás. Stačí chodit tiše, často a pozorovat přírodu.

Zajímavé je, že když si na tento zážitek vzpomenu, zavřu oči, tak toho přenádherného tetřeva i s okolím vidím do posledního detailu. Takové to bylo veliké a působivé setkání!!! 
Snímek poskytl: www.brdy.info
* * * * *

*** ČÁP ČERNÝ ***

Text I Václav Burle: I dnes jsme viděli poletovat v povětří orla mořského a čápa černého. Co myslíte, mohou se ti dva mít rádi, milovat se? Odpověď je neskutečná, ale zní ANO! Viděli jsme to na vlastní oči. Orel se vykrúcal na modré obloze v úloze stíhače. "Napadal" čápa černého, ale vždy v posledním okamžiku výkrutem změnil směr. Čáp mu nezůstal nic dlužen. Ve správném okamžiku rovněž změnil směr a rychlostí mu vlastní, se od mořského odpoutal. Předpisově využíval teplých proudu a nebývalou rychlostí vystoupal do výšin brdského nebe. Takhle se honili po obloze půl hodiny. Určitě měli radost z krásného jarního dne. Jenom doufám, že jim nebude vadit žiltkový plot paní Parkánové a zpřístupnění Padrťských rybníků tisícovkám cyklistů panem Bursíkem a madam Bioodpad. Snad tam i letos zahnízdí.... (Poznámka: nezahnízdil!!!)

Text II Václav Burle: Je neděle 19. dubna 2009. Touláme se kolem Padrťských rybníků, zkoumáme výskyt obojživelníků. Okukujeme hnízdo čápa černého a poobědvat jdeme na hráz Horního rybníka. Jdu překontrolovat na "pláž" mladé okouny, kapříky, štiku. Stovky se jich vyhřívají v mělké vodě a hrají hru na honěnou. Okouni mají o potravu postaráno. Maskovaná bunda, zelené kalhoty, krytem jsou již mírně olistěné stromy. Dalekohledem zkoumám plochu rybníka. Nic moc. Dvě březňačky, dva roháči. Na konci směrem na pohoří Na Skalách něco bílého. Labuť podle letu to určitě není, ale na přesné určení můj maličký dalekohled nestačí.

V dalekohledu vidím průlet ptáka. Hledám, zaostřuju. Dravec, ale jaký? Je malý, nic moc. Vidím, že je stále větší a větší, letí přímo na mně. Orel mořský. Již jasně vidím na křídlech brka, peří. Jasně, je to orlice. Nepřekonatelný zážitek, nádhera, krása, fantazie. Najednou slyším "Bene k noze." V tom okamžiku se orlice obrací a směřuje do lesa. Odkládám dalekohled z očí a vidím, jak přichází rodinka se psem. A vo tom to tady na Padrťských rybnících je. Čáp černý a orel mořský nesnášejí ve své blízkosti člověka. Co myslíte, budou tady letos hnízdit? Prosím sledujte a pište sem do komentářů. (Poznámka: nezahnízdili!!!)