Leden 2011

Plavuň pučivá - Lycopodium annotinum

31. ledna 2011 v 12:07 FLORA
To jsem si jen tak na těžko kráčel vojenským újezdem. Na zádech torna, spacák, karimatka, celta a maskovaná plachta na bivak, spousta vody, dalekohled, dva fotoaparáty a k nim potřebné příslušenství a trocha toho jídla. Ani placatice a dvě bavlněné tašky na houby nechyběly.

Václav Burle
Byl jsem vyděšen, strašně jsem se leknul, když z ničeho nic on, pána zdejších lesů šampión. Vystopoval mě bez problému, řádně, podle všech kynologických pravidel. Navíc si mě pěkně postavil do pozoru. Ani hnout jsem se nemohl.

Fořt bohudík nevypadal, že by chtěl na mě řvát, nebo snad dokonce mě seřezat, zavolat vojenskou policii a uložit pořádně mastnou pokutu. I basou s dřevěným kavalcem by to skončit klidně  mohlo. Flintu měl po myslivecku přes rameno, kamizola s nádherným kloboukem mu moc slušela. Kdybych byla ženská, tak bych neodolala a ještě ho přímo na místě v mechu znásilnila. Zkrátka krasavec je ten náš Fořt!

Jak já miluji ty nádherné chvíle, usadit se v mechu, vyndat dlabanec, placatici a pokecat si o přírodě. Jenom kdyby fořt tolik nechlastal. Pořádně si přihýbal a na mne nic nezbylo.
Václav Burle
Dlouho jsem seděli, povídali a pak společně se prošoulávali jeho revírem. Ta jedle obsypaná korálovci byla přenádherná a pozorovat loveckého psa při práci, se stalo nezapomenutelným dojmem. Nejen o houbách, ale i o bylinách ve svém revíru věděl vše.

Upozornil mojí maličkost na tuto rostlinu - viz fotografii - jedná se o vzácnost, která se v jeho kraji nalézá pouze na jednom  místě. Uvedl název i v latině, ale já starý pard již na vše zapomněl. Poradíte, prosím?  Snímky zaslal Fořt Josef! 

Poznámka, Petr S - Plavuň pučivá - Lycopodium annotinum,  patří mezi ochranářsky významné druhy rostlin zvláště chráněné dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Je zařazená do kategorie druhy ohrožené.


Korálovec jedlový, snímek od Fořta

31. ledna 2011 v 0:33 | Lesu a myslivosti rozumí jak nikdo, ale chce zůstat v pozadí.... |  KORÁLOVEC
Korálovec jedlový od Fořta....                                                                   ANKETA v komentářích
fořt
Již předlouhou dobu se zajímám o korálovce, zejména ty jedlové. Objevil jsem za předlouhé roky snažení několik  lokalit. Stromy, jedle, padlé kmeny, pařezy, na kterých již po léta vegetují. A bohudík jsem udělal i řadu objevů, o kterých se nikde nepíše. Někteří korálovci se promění v pohádkově překrásné jedince, dalším se to do krásy nepodaří. Je to stejné jako u lidí.

Měl jsem problém, když jsem si položil otázku, kolik těch korálovců jedlových asi v lesích je? Moc se o nich na internetu nepíše, ani snímků není nic moc. Tuto otázku jsem přednesl  na přednášce České mykologické společnosti v Praze. Odpověď  jsem  nedostal hned, ale až o týden později ing. Jiří Burel konstatoval, že v České republice je 140 - 150 lokalit, kde se nacházejí. Kolik je to alespoň řádově kusů, jedinců, do dnešního dne tedy zase nevím. Pan Burel navíc upozornil, že rostou především v rezervacích, pralesech. Boubín, Žofín, Mionší, Salajka. Tam se pro zájkaz vstupu, ale spočítat nedají, že.... Poradíte, napíšete do komentářů, jakou máte s jejich výskytem zkušenost....  (Máte-li zajímavou fotografii, tak pošlete na burle@seznam.cz a následně bude na tomto místě uveřejněna.) 

Zajímavostí je, proč korálovec jedlový nepatří mezi státem chráněné houby. Přední československý mykolog nám dal následující odpověď: "Vysvětlení je velice jednoduché. Ono se na něj při návrzích zapomnělo. Budeme to muset napravit!" Bohužel i já jsem se pravděpodobně přesvědčil, že je na jídlo sbírán.  

(.... pokračování až si na něco ještě vzpomenu, nebo až něco uvedete vy. Jinak zde na blogu na toto téma hodně článků. Stačí kliknout nahoře na ty zelené korálovce.)




Expedice do VÚ na tři dny - rozhodnuto, povoleno!

29. ledna 2011 v 23:21 | Hlásí slunný víkend a tak nám už nic nebrání vyrazit. Vše zajíštěno a pojištěno! |  AGENTURA Vandrovník

EXPEDICE ZIMNÍHO PŘECHODU VOJENSKÉHO ÚJEZDU

/Petr S, meteorolog z letiště nás ujišťuje, že bude slunný, nádherný víkend/
Odjezd pátek 06,00, autobus bude přistaven 05,45! Příjezd v nočních hodinách v neděli.

Václav Burle
Ještě několik míst volných, tak se můžete přihlásit na burle@seznam.czZ bodu A, kde zajištěna teplá snídaně, se ihned přesuneme na hřeben. Pojede i profesionální fotograf Jaroslav. (Vyzkoušet si budete moci nejnovější fotoaparáty PL1, PL2 a E30. Pětka a trojka nejsou momentálně k dispozici. Věřte, že si to parádně užijete.)

Ubytování je zajištěno v bodě B ve velitelské věži. Uhlí a dřevo bude navezeno, tak kamna postavíme do pozoru. Mazáci spí u kamen v přízemí, vojclové v prvním patře, milenci a podobní neřestníci ve třetím. Na střeše přespí budoucí astronauti, kosmonauti, astrologové, astronomové a podobní lidé vědecky zaměření na hvězdičky, planety, galaxie. Jest-li počasí opravdu vyjde, tak nikde nebude ke hvězdám blíž. V každém případě dobré spací pytle, karimatky a domluvte se kdo vezme vařiče a potřebnou stravu. Dostatek vody podmínkou!

Další program upřesníme cestou. Pravděpodobně se rozdělíme na několik skupin a vždy v hodinu H se někde v prostoru sejdeme. Vemte si i vysílačky, téměř zde není signál pro mobilní telefony. Fořt hlásí, že hlív ústřičných i hnízdovitých je tam dostatek, takže i bavlněné tašky na houby.  
Václav Burle
Hlíva ústřičná nalezena koncem října. Takto vypadá na konci ledna 2011.....
Václav Burle
Hlíva  hnízdovitá  pozorujeme jí na jednom kmenu od letních měsíců 2010. Takto vypadá na konci ledna 2011. Je vysušená a zmrzlá. Jsme zvědavi, jak bude vypadat na jaře.....  Zde ve zlatém provedení!



Takhle se vydělávají peníze a okrádá zdravotnictví

26. ledna 2011 v 13:07 | Byl jsem tak vyděšen, že jsem si koupil hned první lékarničku. měl jsem strach na základě reklamy, že se na mne nedostane. Koupil jsem hodně a zbytečně draze. |  Fotofejeton, kritika
Nejsou peníze pro lékaře, učitele, důchodce, zkrátka chybí v celé společnosti. Pak se senátor, poslanec, rozhodne vyměnit lékarničky. Každý soudný člověk ví, že by úplně stačilo si je koupit až by těm starým doběhl jejich čas. Vše by tak proběhlo v klidu, v pohodě. Má to však jeden zádrhel. Mnozí tam nahoře by si nemohli pořádně namastit své účty v bankách.

A aby toho ještě nebylo málo, tak armáda si nekoupila autolékarničky v hodnotě 250,- Kč, ale hned ty předražené za 1200 korun. Začíná to vypadat na hrůzostrašnou krádež, korupci. Už se to vyšetřuje, tak uvidíme kam se policisté až dostanou. Věřme, že pod novým velitelm budou více než úspěšní.

Krutá pravda o nutnosti tzv. nových autolékárniček.

Protože
záchranáře přímo učím, něco bych vám všem rád sdělil. V Česku je cca  4,3 milionů registrovaných automobilů. Takže při ceně řekněme kolem 250 Kč za jednu autolékárnu jde o obchod zhruba za miliardu. Takže evidentně musel mít někdo mohutný zájem.

Nicméně si asi sbor zákonodárců   jaksi nevšiml, že od loňského roku platí v EU zcela nová závazná pravidla pro neodkladnou resuscitaci. V nich se výslovně nedoporučuje dýchání z úst do úst. Většinou totiž jen zdržuje a má nebezpečné vedlejší efekty. Především většina vdechovaného vzduchu jde do žaludku a chudák postižený se potom dosti často pozvrací s rizikem vdechnutí zvratků. Je totiž takzvaně "předýchán". Neškolený záchrance totiž do postiženého povětšinou funí jako do nafukovací matrace. To někdy vede až k velmi nebezpečnému otoku mozku postiženého. Proto se umělé dýchání v té či oné formě doporučuje pouze školeným týmům záchranářů. Primární je masáž srdce. Tečka. Minimálně první čtyři minuty je vždy nejdůležitější masáž - na dýchání raděj  zapomeňte. Pokud si totiž vezmete resuscitační roušku s ventilem z lékárny,  nasadíte si jí moc těsně a zkusíte dýchat, pocítíte minimálně i jako zcela zdraví lidé silný diskomfort. Pokud máte nějaké dechové obtíže, začnete se sám dusit. Přesto  je tato hloupost u nás povinná. Nové autolékárny a přiložené návody jdou tedy zcela proti posledním předpisům Evropské resuscitační> rady a nejsou momentálně ničím jiným, než jen zdrojem velmi dobrého kšeftu a buzerace občanů! Co tedy všechny automobilisty stejně a logicky v dohledné době čeká znovu? Další nové autolékárničky s jiným návodem a obsahem! Což bude samosebou dalším skvělým kšeftem pro příslušné podnikatelské kruhy většinou velmi blízkých některým vlivným zákonodárcům a politikům.

A ty občane blbečku jen drž hubu a znovu a znovu plať! Pošlete proto všem a dál i svým zastupitelům.

P.S. Tyto nové předpisy v češtině je možné prosím kdykoliv  zhlédnout např. na web stránkách Pražské záchranné služby.                                                                                  Miloslav Lněnička



Krmení ptactva ano, ale správně.....

26. ledna 2011 v 0:00 PTACTVO NEBESKÉ
Pavel Bač
Fotografie: Pavel Bače

Mily Václave, návštěvníci tohoto zajímavého blogu. Posilám vám konečně článek o nových poznatcich o krmeni ptáků. Je sice možná trochu kontraproduktivni, ale byl bych rád, kdybyste jej mohl na svůj  blog dát, protože chceme seznamovat  vice lidi s touhle pro ptáky dobrou cestou. Jak v něm píšu, není tato metoda úplně přijimana českou ornitologii, ale lide by o ni měli vědět. Nejsem sice  přiznivcem všeho západniho, ale v tomto jsou nam jak Britové, tak Němci dobrým přikladem. Ptáci, zejména mali pěvci žiji v naší krajině ve velmi změněných podminkách a za tu změnu, můžeme my lidé.

Děkuji vám za důvěru, dnes nebo zítra budou nasledovat fotky od Pavla Bačeho - Ptáků na krmitku z Prachaticka, většinou z Nové Pece. Je to od  šumavského fotografa a našeho A Rocha přítele. Zdravim přátelsky z nově zasněženého Babičina údoli u České Skalice.

Pavel Světlik kazatel CB, vedouci pracovník A Rocha - Christians in conservation /Křesťané v ochraně přirody/
Pavel Bač
      
Na knížku s  jménem profesora  Petra Bertholda jsem narazil v Mnichově. /Vögel füttern - aber richtig. KOSMOS 2008/ Upozornili mne na ni němečtí ornitologičtí přátelé. Tato práce, jíž napsal se svoji životní partnerkou Gabrielou Mohr, se stala před dvěma roky v Německu ochranářským bestsellerem.

Sto stránková brožura se 126 barevnými fotografiemi a řadou zajímavých grafů vychází z  vědeckých poznatků stanice na Radollfzellu. Zejména pak z terénních výzkůmů a měření. Berthold navazuje na dlouholetý trend a praxi britských ochranářských skupin - krmit ptáky po celý rok. Tahle metoda se nám v A Rocha zdála v minulosti dosti extrémní. Vedli jsme o tom i určitý decentní, přátelský spor s našim britským přítelem, ekologem Keithem Morrisem. Jeho celoroční krmení nám připadalo přehnané, dokonce škodlivé. Kniha Bertholdova však vnáší jasné světlo a potvrzuje britskou cestu. Připomíná potřebu, minimálně dlouhodobého zimního krmení. Začínajícího již v září. Nejpozději v říjnu. A pak, důležitost časového překryvu jakéhosi kritického období v předjaří. Jde o to, nepřestat krmit v březnu, dubnu a ještě v květnu. Bertold vychází z exaktních výsledků úbytku pěvců hnízdících kolem Bodamského jezera.

Na 35 druzích ukazuje roční úbytek asi o 1 %. Za sto let by zde tyto téměř "běžné" druhy nemuseli existovat. Většinu lidí to však žel neznepokojuje. Bertold to velmi zajímavě vysvětluje. Říká: "Změny krajiny způsobené člověkem za posledních 80 let uvedli ptáky do jakési pasti. Mnohé druhy následovali člověka při jeho negatívních změnách  krajiny a dostali se do jeho bezprostřední blízkosti. Nyní jsou však zde vydány na pospas nejrůznějším lidským tlakům. Teď jsme odpovědni těmto "zajatcům kultury" pomoci."
    
Celá kapitolka je v tomto smyslu věnována oběma druhům vrabců.V dalších statích Bertold na terénních výzkumech vyvrací pochybnosti nebo dokonce přehnaná tvrzení o nebezpečí  jarního či letního krmení. Naopak, říká: "Krmení v době počátků hnízdění je nanejvýš potřebné. Rodiče krmí svá mláťata "moudře" a to přírodními zdroji. Jen vyjímečně něčím ne zcela vhodným z krmítka. Sami se však více živí z nabídnuté potravy od přítele člověka. A pak mají mnohem více energie hledat přírodní potravu pro své potomky. A to ve větším teritoriu. Mají-li tedy hnízdící ptáci po ruce potravní pomoc od člověka, mají pak více času sehnat pro hladové krky v hnízdě lepší živočišnou potravu. Jsou úspěšnější, silnější a zdravější." S tím souvisí i další poznatky vědy.

Některé tažné druhy např. pěnice černohlavé v centrální Evropě mění pravděpodobně ve vztahu k dlouhodobému krmení v Anglii dokonce svoji tahovou cestu. Hnízdí dál ve střední  Evropě, ale na zimu odletí na krmítka do Anglie. Tam je celoroční přikrmování zcela běžné. Tento fakt někteří ornitologové velmi kritizují. Totiž tuto možnost změny tahového jednání pod vlivem krmení. Na druhé straně těmto ptačím migrantům již nehrozí enormní nebezpečí na dlouhém tahu do jižní Evropy nebo Afriky. Především stále žel kvetoucí čižba, zabíjení ptáků v Itálii nebo na středomořských ostrovech. Naopak, tito migranti se vracejí z Anglie do střední Evropy dříve a lépe připraveni.
    
Zimní krmení může být pro některé druhy pěvců zcela zásadní povahy. Pomůže také občas i hmyzožravým ptákům, kteří vzhledem k mírnému podzimnímu počasí nebo pomalu nastupující zimě
odložili odlet na zimoviště. Potvrzuje mi to i letos několik červenek, které opět jako vloni chodí na naše a několik dalších krmítek v našem městě. Také pěvušky modré, několik kusů, zůstalo. Mírný podzim je zdržel a přežívají vlastně dobře díky zimnímu krmení. Též 12 stupňové mrazy jim při podané potravní pomoci vůbec neublížily.

Pro přezimující červenky jsou vhodná krmiva jako zejména vločky nebo kus loje. /jistý německý ornitolog jim dával ve velkých  mrazech i kousíček másla, za což byly velmi vděčné/  
     
Berthold říká: "Celoroční přikrmování zvýšilo a "usadilo" nové rostoucí populace ptáků. Vrabců u nás v jižním Německu, stehlíků v Anglii, ve Švýcarsku dokonce čápů./ti byli přikrmováni uhynulými kuřaty z umělých líhní/ A Bertold pokračuje: "Dlouhodobě přikrmovaní ptáci, pěvci začínají dříve hnízdit a to o 1-25 dnů. Mladí jedinci jsou tak lépe vybaveni pro další zimu. Zvyšují se šance pro druhé hnízdění. Sama snůška u přikrmovaných ptáků se zvyšuje až o 20 %. Zvyšuje se též frekvence kladeni vajec. Potvrdilo se též dřívější vylétnutí mladých ptáků, potomků přikrmovaných rodičů.

Na krmítcích kolem Radolfzellu jsme zaregistrovali na 40 druhů ptáků. Na krmítka přišli dokonce i skřivani polní, lindušky lesní, ťuhýci obecní, hýl rudý, budníček větší. Na jablka, rozinky, jeřabiny či jiné plody byli opakovaně přitaženi i hodně ostražití severští brkoslavi.

Ptáci v krajině přilétali z okolí až 5 km. Na jednom krmítku byli tak zastiženi jedinci z okruhu 25 km čtverečných."

O  tom a mnohém dalším velmi zajímavém knížka paní Mohr a Petra Bertholda. Doporučuji ke čtení. Moje otázka - najde se další její dobrý příznivce, propagátor nebo   dokonce i překladatel? Bude podpořeno její české vydání ?

Česká ornitologie se žel ve velké části postavila dost proti. Britské a německé výzkumy a zejména  praxe však značně mluví ve prospěch této cesty.

V A Rocha /viz více www.arocha.cz/ připravujeme přednášky na toto téma. Pokud nás pozvete, rádi i k vám podle možností přijedeme. Třeba do vaši školy, klubu, společenské místnosti nebo hospůdky. A budeme mluvit na toto trochu ožehavé téma.

Protože jsem pana profesora Bertolda před několika lety na jeho německé stanici potkal, napsal jsem mu z vděčnosti za objevnou knihu nadšený dopis. Rychle a srdečně zareagoval, zaslal další brožuru a popřál mně i českým ochranářům - více odvahy a radosti, sdílet i ověřovat tuhle dobrou metodu. Cestu dlouhodobějšího přikrmování ptactva. Někdy příště vám napíši   o tom, jaké pozoruhodné zkušenosti s tím má náš přítel Míla Hromádko. Jeden z nejlepších, současných, terénních českých ornitologů. Žije kousek vedle nás.

Pavel Světlík z A Rocha - Christians in conservation
Česká Skalice - Východní Čechy /Prachatice - Šumava
Pavel Bač
(Zajímavý článek na toto téma ZDE !)

Vážený pane Světlíku,  
         
            přečetla jsem si se zájmem Vaši informaci o obsahu německé knížky, která se týká krmení ptáků a to nejen v zimě. Mnoho let krmím ptáky již od září a pak téměř až do léta. Dokonce často i  v létě. Když bývá několik dnů za sebou chladno a deštivo, něco vždy  na krmítko přihodím. Nemám sice nějaká statistická měření, ale z pozorování chování ptáků v určitých obdobích, jsem si potvrdila totéž, o čem píšete. Ptáci přilétají podle svých potřeb. Někdy je na krmítku úplně nával, jindy bývá několik dnů i prázdné. V období hnízdění opravdu přilétají dost často rodiče, velice rychle se nakrmí ( tato rychlost je větší než v zimě) a letí shánět potravu pro mladé. Dokonce na sebe upozorňují, pokud náhodou za oknem nic nenajdou.

      Zprvu jsem si myslela, že takovým dlouhým krmením ptáci zleniví a přestanou vyhledávat svoji přirozenou potravu. Ale mnohaletá praxe mě přesvědčila, že tomu tak není. Když mladí ptáci vylétnou z hnízda, přilétají několik dní dokonce i s rodiči na moje krmítko. (je to nádhera je pozorovat - jde o sýkory, brhlíky i strakapoudy) Ale pak se skoro celé léto neukáží. Krmí se přirozeně. Také červenky se u mne  v zimě přikrmují. Divila jsem se, že tu některé zůstávají. Také někteří další ptáci, kteří přelétávají na jaře či na podzim se tu zastavují. Zdrží se den, dva a zmizí. Jednou zobalo za oknem víc než dvacet dlasků. Toho rámusu, co nadělali. U okna tak trávím spoustu času.  Stále mě něco překvapuje. A  podívaná na ptáky od kterých mě dělí jen dvě skleněné okenní tabule je opravdu úžasná. Loví tady občas také i krahujec a poštolka. Poštolka například přímo před mýma očima ulovila za oknem čížka. Chvíli jsme se dívaly jedna druhé  do očí, pak čížka klovla do hlavy a zvolna s ním odletěla. Zajímavé je, že letos se v zimě neobjevil na krmítku ani jeden čížek. A hýlové  jen sporadicky.  Stehlíků je také méně než jindy. Vůbec přilétá nějak méně ptáků než jiné roky. Poblíž tu začaly hnízdit straky. Je jich teď docela hodně.  Nemůže souviset menší početnost stavu ostatních ptáků s tímto faktem? Za tu dobu, po kterou zde ptáky pozoruji,  se jich objevilo na dvacet čtyři druhů. Počítám však i ty, kteří sbírali i tu  potravu spadlou na zemi. Ale to jsem odbočila od krmení. Když jsem se někomu zmínila, jak dlouho  ptákům během roku sypu, nenašla jsem téměř u nikoho pochopení. Prostě krmí se v zimě a dost. Tak jsem Vám jen chtěla napsat, že s tímto zatím neobvyklým krmením ptáků mám já sama  jen dobré zkušenosti.

                                                                     Přeji hezký den,  Eva Valentová  Nové Město nad Metují



Hlíva, houby léčivé - PRAVDA nebo LEŽ ? ! - IX

25. ledna 2011 v 18:20 | Taky bych byl rád kdyby léčivost hub fungovala. Zatím mě ale nikdo nepřesvědčil.... |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
****** Povídání o léčivosti hlívy, hub, najdete zde na blogu v několika článcích, stačí vlevo v rubrikách kliknout na "Hlíva ústřična shrnutí" a články vyhledat.....******

/....nyní následuje další diskuse. Přidej se dole v komentářích a hlavně se nedej!/

Otevíráme zajímavou a důležitou úvahou ing. Miroslava Chládka

      Bohatá diskuze na tomto blogu byla vyvolána pochybnostmi o  léčivých účincích hlívy a mimo jiné (možná neuváženou) poznámkou o požadavku doložení důvěryhodným dokumentem s červeným kulatým razítkem. Nikdo zde nikdy nepochyboval o tom, že houby obsahují léčivé látky.

Další důležitou skutečností je existence dvou medicin:

1) oficiální - zde pracují vyškolení a kontrolovaní odborníci

2) alternativní - zde může pracovat kdokoliv - jedině na základě důvěry projevené mu jeho "klientem" - jinak pouze jeho pacientem

ad 1) Zde nikdy nedojde k odmítnutí pacienta poškozeného neodbornými zásahy alternativního pracovníka.Samozřejmě může být pacient poškozen chybou lékaře, důsledky řeší občanský i trestní zákoník.V jiných zemích jsou ještě dále - existuje tam funkce pacientského ombudsmana.

ad 2) Tady to hraničí se šarlatánstvím a podvodnictvím. Hlavní problém je v tom, že to není důsledně právně řešeno a postačí malá "obezlička" ve smyslu - já za nic neručím, obraťte se na lékaře a dejte na jeho rady - kdo pochybuje, může se na internetu u producentů "potravinových doplňků" snadno přesvědčit.

        Po shrnutí to vypadá následovně: Skutečný odborník (vázaný Hippokratovou přísahou a kontrolovaný i vzdělávaný stavovskými i státními orgány ) nebude přímo rozmlouvat použití "potravinového doplňku" - jedovatý rozhodně není - ale to je všechno a takto postupuje z psychologických důvodů - proč být nepopulární, sám je nucen činit nepopulární opatření - třeba předepisovat dietu. Mezi kolegy a v osobním rozhovoru se budou vyjadřovat pregnantněji. On totiž spolehlivě ví, že pacient ve špatném stavu způsobeným alternativním léčitelem stejně u něj skončí. Zůstává hlavním problémem, jestli se dá všechno opravit, což dost často již nejde.

Pro jistotu opakuji že:

A) z nižších hub (plísní) se vyrábí celé spektrum antibiotik a jiných pomocných látek využívaných v medicině. Jsou zcela samozřejmě uvedeny v  oficiálním lékopisu

B) z námele se extrahovaly látky používané v porodnictví a interní medicíně. Začínalo se se směsí, postupem času se rozlišily podle účinku jednotlivé složky a jsou samostatně užívány jako oficiální léky uvedené v oficiálním lékopisu. Zde záleží pouze na tom  jestli je lacinější zcela syntetická výroba jednotlivých složek nebo postačí pouhá selekce z přírodní směsi.

C) z vyšších hub -slizečky porcelánové - se vyráběl před časem Mucidermin pro kožní lékařství. Jiná vyšší houba uvedená v našem lékopisu byl choroš modřínový, používaný k zastavování krvácení. Pro vzácnost z lékopisu zmizel.

D) v asijských medicinách se ještě používají housenice, u nás několik druhů.

O jiných vyšších houbách se ví o jejich obsahových látkách následující:

1) májovka a houby kolem čirůvky fialové snižují glykemii (obsah cukru v krvi), doloženo v literatuře

2) kotrče obsahují antibiotika účinná i tam, kde obecně používaná selhávají - choroboplodné zárodky získaly již odolnost po nevhodné aplikaci antibiotik.,Po velké porci kotrče se dostaví průjem.

3) žampiony obsahují látky mírnící alergické účinky.,Potřebnou látku se nepovedlo ani extrahovat natož identifikovat,,pracovala na tom dr.Semerdžieva jako profesionálka.

4) V rezavci šikmém-Innonotus obliqus se vyskytují látky rychle odstraňující únavu a vyčerpání.,Extrahují se z anamorfního stadia, které je běžné, plodné je vzácné.  Používá se lihový nebo vodní extrakt,vodní potřebuje oslazení. Dávkování úmyslně neuvádím.

5) V lesklokorce lesklé - Ganodermum lucidum - jsou látky s obdobným účinkem jako u bodu 4). Používá se čaj z výtrusů vypadaných na papír nabo vodní či lihový extrakt. Tahle houba je v našich lesích dost běžná a proto absolvent lesnické fakulty musí být nedotčen prošlým vzděláním,  když tvrdí opak.

6) Houževnatec šii - take byl nalezen i u nás ve volné přírodě,lokalitu ze zjevných důvodů neuvádím. V Japonsku se houfně sbírá a je velmi oblíben. Jeho léčivé účinky se tam příliš nepřipomínají.

7) Protirakovinné účinky se připisují mnoha houbám ale úspěšné nasazení proti reprodukční (genetické) chybě v postiženém organismu myslím nebylo zatím prokázáno. Jedná se o choroš březový, penízovku sametonohou a různé další choroše. Myslím že se musí získat látky působící na bunečné úrovni a to je velký problém, něco jako před časem objev hormonů a žláz s vnitřní sekrecí.

        V době internetu by neměl být problém nalézt obsahové látky zázračně léčivých potravinových doplňků a podívat se do lékopisů.

/Chtěl jsem zde uveřejnit rozsáhlou diskusi na toto téma z minulého, ale i letošního roku, bohužel zdejší blog takové množství není schopen pobrat. Více najdete na www.nahuby.sk./

Ohnivec rakouský I / 2011 - Sarcoscypha austriaca - Ohnivec rakúsky

22. ledna 2011 v 19:36 | Tak o této houbě nevím vůbec nic, nikdy jsem jí nepotkal a tak je to důvod proč se o ní začít zajímat.... |  - - rakouský
Snad jenom jednou za život se podaří najít ohnivce, který dokonce vydá poklad...

Ohnivec rakouský - ...a hned na počátku zde máme první záhadu. Všude se můžeme dočíst, že ohnivec rakouský je vzácný, velice vzácný, dokonce se uvažuje o jeho zapsání minimálně do červené knihy, ale my dnes již naopak víme, že to pravděpodobně nebude pravda. Jakmile se ho přes internet naučilo v poslední době znát více houbařů, tak se ukazuje, že naopak je snad i hojný. Váš názor přivítáme pod článkem v komentářích.... (Odpověď na tuto úvahu již najdete v článku ohnivec rakouský II.)
Ohnivci, kteří vyrostly pod dráty vysokého napětí. Záhada je rozřešena na konci tohoto článku. Co myslíte, dá se konstatovat, že ohnivci rostou na stejných lokalitách jako pýchavka obrovská, vatovec?

V chytrých knihách se píše, že ohnivec rakouský roste na jaře, že se objevuje již na zbytcích sněhu. Na tomto konkrétním příkladě je vidět, jak se atlasy hub, od renomovaných mykologů, mýlí a co v nich je stále chyb, omylů, nejasností. To je to věčné a nikdy nekončící opisování. Zásluhou zdatných houbařů, amatérských mykologů, od Českého ráje, z Českého krasu, bohudík dnes již víme, že ohnivce rakouské nacházíme i v prvních měsících roku, dokonce i koncem roku.

Odjakživa, snad dokonce od kojeneckého věku, se jim naplno věnuje i jeden z předních českých amatérských úspěšných mykologů, Jiří Laštůvka, který vymyslel na jejich hledání novou, velice úspěšnou, zajímavou, metodu. Na straně jedné je to jednoduché, na straně druhé, ale převeliké umění na to přijít. I když je všeobecně z historie známo, že složité je vlastně velice často jednoduché. Třeba se nám tady pochlubí a všechny nás poučí...

Zajímavé je, že tyto zařivě červené dřevní houby, rostou především v tropech. Bohudík, několik druhů se dá nalézt i v mírném pásmu. Někdy bývá rod ohnivec zařazován do samostatné čeledi, neboť v sobě nehromadí ve velkém množství vodu.

Touto cestou nás českoslovenští mykologové žádají, abychom se jim začali více věnovat, kolem nich bádat. Zjistíme, jak často, a v kterých obdobích, v jakém množství, u nás rostou? Právě v této době, na začátku roku, máme největší a neopakovatelnou příležitost.

Již dlouho se poučení houbaři, mykologové, přou, jest-li se dá již předem určit terén, lokalita, podle dřevin, mechů apod., kde ohnivci rostou. Zatím se neshodli. Pomůžete jim. Máte nějaký názor, zkušenost?
MYKOLOGICKÉ ÚDAJE: /Nejedlý, listopad až duben./ - Ohnivec rakouský svojí nepřehlédnutelnou barvou do červena se určitě nedá přehlédnout. Podmínkou ale je, se dobře umět dívat. Plodnice jsou totiž nevelké. Třeň 1 cm až 2,5, kalíšek, miska, číšek, jsou 2 až 5 cm široké. Tedy nic moc, ale karmínová barva je vždy, především ve sněhu, prozradí. Houba je to křehounká, tenká. Ohnivce nalézáme ve smíšených lesích, zejména v tak zvaném bordelu. To není vulgární slovo, ale v této souvislosti velice výstižné. Vyrůstá z ležících větví, větviček, buk, akát, javor, vrba, olše, atd, zejména, kde je mech. Vůně a chuť nevýrazná. Podobá se ohnivci šarlatovému, který se nedá pouhým okem rozlišit. Patří sem i ohnivec zimní, ohnivec jurský. V létě nahradí ohnivce mísenka oranžová, tato je jedlá a hojná. Patří mezi ohnivce. U ní je zajímavé, že je jedlá i zasyrova. Vynikající a vážený mykolog pan Papoušek ale upozorňuje, že je vhodnější jí tepelně upravit. Proč? - to nevím.
Umělecké dílo dá hodně práce, ale určitě to za tu námahu stojí! Líbí?

Jiří Laštůvka: Začíná se čím dál tím více vyskytovat. Už jen tady na Hlinecku mám pět různých lokalit a budou další. Říká mi to šestý smysl.

Stanislav Jirásek, náš přední mykolog: To že píši, že je ohnivec rakouský vzácný je dáno tím, že v některých lokalitách vůbec není, i když v poslední době se dosti rozmohl. Jenže málo kdy je dokázáno, že je to ohnivec rakouský.

Kolik lidí má možnost zmikroskopovat a nebo zmikroskopuje plodnice, které dává na internet. Kdysi jsme jezdili fotografovat ohnivce až za Jaroměř. Jezdili tam i pražáci. Nejdříve to byl několik let ohnivec rakouský, pak přišla doba, kdy se v mykologickém vedení toto zavrhlo a asi 3 roky to byl šarlatový. Zhruba po dalších asi 3 letech se vše vrátilo zpět k ohnivci rakouskému. Proto ani já nevěřím, že všechny ty ohnivce jsou rakouské. To že je vzácný se píše také proto, aby lidé tyto plodničky, která jsou nádherné neničili. Totéž by se dalo říci i o bedlovnici zlaté.

Zajímavost I - Při dišputacích po hospodách, ale i na internetu a zde v diskusi, se objevila divná, záhadná, informace, že ohnivci rádi rostou pod sloupy vysokého napětí. I já jsem si ověřil, že na tom něco bude. A je!!! Rozhřešení je jednoduché. Nemá to samozřejmě nic společného s elektrickým proudem, magnetismem, ale s tím, že prostor pod dráty je pravidelně vysekáván. Nepřipouští se zejména vysoké stromy, stromky. To je následně ráj pro různé keře, včetně těch maliníků, ostružiníků apod. které mají ohnivci převelice rády. A je po záhadě, že....

Zajímavost II - (25. 3. 2011) - O ohnivcích rakouských toho moc nevím, vždyť letos jsem je viděl poprvé v životě. Dnes jsme byli překontrolovat Mirkovu lokalitu a nestačili jsme koukat. Na ohnivce, protože v posledních dnech bylo hodně slunečno, svítilo dost často sluníčko. Možná, že to bylo důvodem, že ta jejich červená barva se proměnila v hodně tmavou a i žluté okraje se prokreslily tmavěji. Právě nyní se vytvořila situace, kdy se z tohoto důvodu daly dobře zaostřit. Bohužel mé maličkosti ještě předtím klikl akumulátor a bylo vymalováno. Jak je to s tou tmavou červenou? Napadá vás něco? Nebo je to jen projev jejich stáří?

(24. července 2011) - Jeli jsme kolem této lokality, kde na jaře ohnivci rakouští, a tak jsme se rozhodli, že se podíváme, zda tam nenarazíme na pýchavky obrovské, vatovce. Nestačili jsme koukat. Pod dráty vysokého napětí vše vysekáno až na zem. Veškeré dřeviny se proměnily ve štěpku, která tam leží v několika centimetrech vysoko. Ptáme se, budou tam příští rok ohnivci? Jsou hluboko pod štěpkou, nikde žádný keřík, zástin před sluncem, spousta kopřiv. Několik vatovců rozjetých vozovou technikou.

Tato lokalita je známá od dávných dob, kdy jí navštěvovali opravdový mykologové, houbaři, kteří již nejsou mezi námi. Jsou všichni do jednoho v houbařském nebi. Možná, že tam ohnivci několik let neporostou, aby se opět někdy vydaly k nebesům! Budeme i nadále pozorovat. Více zde na blogu.

/....pokračování nekonečné, pište a diskutujte, ať se hodně dozvíme! A vo tom to je, že..../

NEEXISTUJE již Česká republika !!!???

21. ledna 2011 v 15:30 | Už nám tady Čechům, Moravanům a Slezanům nic nepatří. Jsme jenom otroci!!!! |  Fotofejeton, kritika
Cizincům patří 70 procent největších firem a polovina ekonomiky

Výprodej národního majetku za babku je rozhodující příčinou zadluženosti České republiky a devastace průmyslu

V době velké ekonomické krize se daleko názorněji ukazuje, že zbrklý a levný výprodej národního majetku »za babku« je největší příčinou problémů českého hospodářství - zadlužování, nezaměstnanosti i propadu ekonomiky.

Příchod zahraničního kapitálu byl vítán se slávou, zahraniční »strategičtí partneři« byli podporováni dotacemi, dostávali daňové prázdniny a podobně. Výsledkem této politiky je skutečnost, že podstatná, převažující část ekonomiky je dnes v rukou zahraničního kapitálu, dividendy a zisky plynou do zahraničí (podle některých informací v posledních letech je to ve formě dividend ročně kolem 150 miliard korun), o osudu tuzemských podniků se rozhoduje v zahraničí. Stále více se v tomto smyslu dostáváme do pozice polokoloniální země.

Zahraniční kapitál šel k nám proto, aby u nás levně kupoval podniky i pracovní, vysoce kvalifikovanou sílu. Sloužilo k tomu i vysoké znehodnocení koruny již počátkem devadesátých let. Průměrné mzdy u nás jsou i v současnosti na třetinové až čtvrtinové úrovni mezd v západních zemích Evropské unie.

Kdo vládne českým firmám
                                                                                              
V minulých dnech zveřejnily Hospodářské noviny údaje o tom, kdo reálně stojí za 150 největšími firmami v České republice. Sedmdesát procent je v rukou zahraničního kapitálu. Češi ovládají pouze 30 procent firem, stejně jako Němci. Jak je tomu v nejdůležitějších odvětvích?

V bankovnictví není ani jedna banka v českých rukou. Rakousko ovládá 98 procent kapitálu v bankách. Je to především Česká spořitelna, Raiffeisenbank, Volksbank. Podobně je to u pojišťoven, kde Rakousko ovládá 86 procent. V automobilovém průmyslu rozhoduje Německo o 93 procentech. V první dvacítce největších firem autoprůmyslu je jen jedna v českých rukou.

Ve stavebnictví má 83 procent Švédsko, především je to firma Skanska.

Chemický průmysl ovládají Poláci. Je to Unipetrol, Synthos Kralupy, Paramo. V maloobchodě kralují Němci: Kaufland, Makro, Penny Market, Lidl, Globus atd.     e výše neuvedených odvětvích průmyslu má nejsilnější pozici Tchaj-wan, asi 80 procent. Jinak je to Německo, Japonsko, Indie, Rusko.  V telekomunikacích má nejsilnější pozici Španělsko - 97 procent.

Česká republika si udržela silné pozice v dopravě a poště - 95 procent. V potravinách a alkoholu má ČR 72 procent. Ale i zde Prazdroj vlastní Jižní Afrika a cukrovary Francie a Německo. V energetice mají Češi 51 procent. Je to především ČEZ. Podobné je to v těžbě, kde český kapitál ovládá 63 procent.

Cizincům patří polovina Václaváku

Značná část nevýrobních, tedy bytových a různých komerčních fondů již rovněž patří cizincům. Známý je příklad Rusů v Karlových Varech. Řadu činžovních domů vlastní Italové v Holešovicích a v Praze 6.
Pozoruhodný osud má centrum Prahy - Václavské náměstí. Čechům patří již jen polovina Václaváku.

Například, z 63 domů u sochy svatého Václava pouze sedm patří pražskému magistrátu. Ostatní vlastní cizinci a zahraniční realitní kanceláře často prostřednictvím českých firem (před několika lety cizinci nemohli v ČR kupovat nemovitosti). Nejaktivnější jsou na Václaváku rakouské realitní kanceláře, ale i byznysmeni z Velké Británie, USA, Irska a Německa. Například budovu Melantrichu vlastní oficiálně česká akciová společnost La Salle. Výroční zpráva však ukazuje, že společnost ovládá Američan Irwing Alan Smoker. Například známý Dům módy vlastní akciovka Vestreal - USA. Tak by bylo možné pokračovat.

Situace je hrozivá.

To, že více než polovina české ekonomiky je přímo v rukou zahraničních vlastníků, fyzických osob i firem, je pro budoucnost velkým nebezpečím. V případě krize na situaci doplatí především podniky u nás. Jsou již příklady přednostního snižování výroby, její přestěhování na východ, do ještě levnějších zemí (zejména z hlediska pracovních sil).

Zásadním problémem je, že u nás ani jedna banka není v českých rukou. Ani v jedné bance nemá významný podíl stát a nemůže tak aktivně zasahovat do vývoje finanční, a tím i ekonomické situace společnosti. Velkou chybou byl prodej České spořitelny, stát tak nemůže garantovat úspory občanů.

Celou tuto situaci by vláda měla urychleně analyzovat a učinit opatření na podporu českých podniků a podnikatelů. Bez toho bude zejména domácí průmysl dále devastován.
26. 10. 2010 Václav VĚRTELÁŘ

AGENTURA Vandrovník v roce 2011 - I ročník

19. ledna 2011 v 19:01 | Agenttura Tramp přestala existovat. Prodáno!!! Nezoufejte pro vás se nic nemění. |  AGENTURA Vandrovník
Bez spojení není velení - agentvandr@seznam.cz, a pouze výjimečně burle@seznam.cz

* Poznámka: Podle počasí, dopravy apod. se může každá akce ze dne na den  změnit!
* Poznámka: b = bus, a = auto, v = vlak.

*****LEDEN****** houba měsíce - Penízovka sametonohá
Ing. Anton Petrov
Foto: Ing. Anton Petrov -  

21/pátek  - bus - Mykologická vycházka na hradiště  I / --.. / Ucho Jidášovo, penízovka  sametonohá, hlíva ústřičná atd.                                    
22/sobota - vlak  - Zimní přechod Českého krasu I - pravděpodobně z Karlštejna do Berouna.
23/neděle - auta  - hlíva ústřičná a kontrola korálovců - vojenský újezd....

28/pátek   - bus   - Mykologická vycházka II / -.. / pochodové cvičení s orientací na raketovou základnu. Lekce: fotografujeme za špatných světelných podmínek.
29/sobota - vlak  - Zimní přechod Českého krasu II pravděpodobně z Nesvačil do Srbska.
30/neděle - b,vl  -  Zimní přechod Brd, Hřebeny I - Lekce: fotografujeme v mlze, oparu.   

*****ÚNOR ******

4/ pátek     - bus  -  Mykologická vycházka III / -.-.  .... / jen tak polehoučku pražským hájem.
5/ sobota   - b, a - Mykologická vycházka IV, vojenský újezd /.--- / Lekce: fotografujeme hlívu hnízdovitou. Dále putování zimní krajinou.
6/ neděle   - ???

*****BŘEZEN*****


Teslíny - historický seník aneb bylo nutné ho zničit:

15. ledna 2011 v 22:42 Brdy centrální
Teslíny klášter ZDE....
Václav Burle
To je vše co zůstalo z historické přenádherné stavby. Proč to muselo dojít - milý státe - až k devastaci?

     Převelice rád bych začal slovy, kouzelná vesnička, ale to by nebyla pravda. Tady v Teslínech /705 m.n.m/ je to trochu složitější. Jedná se o prastarou vesnici, osadu, ze které tam nezbylo  téměř nic. Spíše nic, než téměř. Současným problémem je, že leží na hlavní silnici.

Je tady nádherná zděná hájovna, která právě polohou u vozovky zrovna krásou nehýří. Na tomto příkladě je názorně vidět, jak tzv. pokrok, hlavní silnice, dokáže takovou nádheru potlačit. Nevěříte, tak si zkuste hájovnu vyfotografovat.

Hájovna byla postavena v tyrolském stylu z hrázděného zdiva, v roce 1908, zásluhou arcibiskupa Viléma Florentina kníže Selm - Salma, který v kraji pod Třemšínem působil.  Na počátku 20. století na Teslínech dokonce byla hospoda, stará myslivna, stáje. Celkem devět budov.  Kdybych si chtěl zažertovat, tak v současné době z celé osady,  ve stáji poblíž hájovny, zbyl pouze ten koník, který je dřevařům v lesích velkým a nezastupitelným pomocníkem.  

Naproti u lesní cesty, na turistickém značení  směrem k Třemšínu, pila a za ní desítky starých, nádherných buků, jimž vévodí ten státem chráněný. Bohužel, v minulém roce se na něm neblaze projevil severozápadní vichr, který ho dost poškodil. Objevila se informace, že v letošním roce mu ze strany státu a lesáku bude věnována konečně náležitá péče. Jednoznačně si to pro svou krásu a význam zaslouží! Památný, hraniční  strom,  odhadem 300 let, obvod kmene 610 cm, výška 16 m, ale uvádí se i vyšší údaj.

Kolem hlavní silnice, takové divné domky, kde žijí  zaměstnanci  vojenských lesů.  Proslýchá se, že budou na prodej. Při  polní cestě do nitra vojenského újezdu, k teslínskému klášteru a k Padrťským rybníkům, vstup zakázán,  pomník obětem z první světové války, který chání před nepřízní živlů, dvě zajímavé jedle. O kousek dál byla vojenská ubytovna, která dnes ve špatném stavu. Taková mini kasárna. Součástí osady je i fungující pila, kde se především vyrábějí šindele. Je zde i autobusová zastávka. Opodál cyklistická stezka, po které o víkendech je možné se podívat do vojenského újezdu, například na Padrťské rybníky.

Osadě, ještě v minulém roce, vévodil starodávný, pěkný, státem chráněný seník. Bohužel byl stržen a my se ptáme, kde se stala chyba, že jeho renovace byla  zanedbána. Tvrdilo se, že na jeho zmrtvýchstání nejsou peníze....Fakta si můžete přečíst na následující fotografii.

Poznámka: Snímek, ještě stojícího seníku, mám někde v archivu na filmovém políčku. Takže prosím, kdo fotografii máte, pošlete. Přivítám i snímek památného buku před poškozením. Fotografie budou součástí tohoto článku. Děkuji!
Václav Burle
....a zde důležité informace. Stačí zvětšit a číst. Kdo máte co k seníku říci, tak pište zde do komentářů. Děkujeme.

Sníh už taje a my se zase učíme rostliny./smazat

12. ledna 2011 v 0:58 | mmmmmmm |  AGENTURA Vandrovník
Was ist das.... kterápak to je?
nnnnnnnn

Kterápak to asi je....
Už se moc těším až jí pojedeme překontrolovat. Jsou jí tam tisíce, krása vesmírná a hned vedle "botanická zahrada" .

KARLŠTEJN - pravděpodobně nejstarší fotografie která existuje

9. ledna 2011 v 19:25 | kapitalismus * komunismus * kapitalismus aneb ode zdi ke zdi |  Český kras
@ copyrignt všech fotografií Václav Burle

Český kras

aneb

starobylý a současný kapitalismus

Pravděpodobně se jedná o nejstarší snímek hradu Karlštejna. Měl jsem převeliké štěstí, náhoda je mocná čarodějka, že se právě mě dostala do ruky. Paní Žofii, která si nepřeje být jmenována, mnohokrát děkuji.... (Příběh nejen tohoto snímku, ale řady dalších, které jsou ještě na skle, brzy zde na blogu ozřejmím. Je to veliký a zajímavý příběh. Milovnící staré fotografie se mají na co těšit.) 

Když jsem tak držel ty desítky skleněných fotografií v ruce a opatrně je prohlížel, tak jsem si opětovně, ale nerad, strašně se stydím, vzpomněl na jeden dávný příběh. Odehrál se na začátku osmdesátých let minulého století. Za Prahou, o desítku let dříve, vzniklo přeobrovské smeniště, kam se svážel odpad z celé Prahy. Pro mnohé dobrodruhy, amatérské starožitníky, hledače pokladu, to tady byl ráj na nebesích. /...dokončení zítra..../!!!
copyright Václav Burle
*** copyright Václav Burle

Už je to předávno, kdy tady nebylo vůbec nic. Jenom řeka, která si každý rok hledala nové řečiště. Jen tak si pobublávala, plná ryb, požvatlávala, aby o pár měsíců později udeřila plnou silou, která dokáže vše zničit. O mnoho tisíciletí  později byla pojmenována jako Mže, ale ještě předtím měla název naprosto jiný.

Neprůchodný hvozd plný zvěře, o které se nám v současné době může jenom zdát. Pak se tady objevily první tlupy, kmeny. Kolem řeky začaly vyrůstat hradiště, tvrze, hrady. První kapitalismus vstoupil do české kotliny. Do oblasti dnešního Českého krasu.  Císař římský, zde nechal postavit na ochranu říšských klenotů hrad Karlštejn- Karlův kámen.

Zdejší přírodní skvosty,  z hlediska přírody, už nejsou  to co v dávných dobách, ale stále mají milovníkům bylin, živočichů a hub, co nabídnout. Chráněných rostlin je tady požehnaně a pro mykology i amatérské houbaře ráj v zemi české. Rovněž broučkaři, motýlkáři a hadaři si zde příjdou na své. Prý se tady vyskytuje i užovka stromová. A těch stovek přejetých užovek na zdejší cyklostezce. Ještě štěstí, že jsou lidé, kteří se s příkladnou péší starají zde o ochranu netopýrů, ptactva nebeského a dalších tvorů.                                                                                 ....dokončení  zítra...

Karel IV, král český a císař říše římské, Karlštejn vystavěl na ochranu všeho českého lidu a korunovačních klenotů. Hrad byl pevností, kterou nedokázali zdolat ani husité. Byl nedobytný. Byl ověnčen mocí božskou, křesťanskou, stal se hrdým symbolem všeho lidu.

*  *  *  *  *

Století utekla, jak voda v Mži a dnes se na protějším kopci staví hrady, pevnosti, jiné. Nic nechrání, slouží pouze pro zábavu současných mocných jedinců. Ó, jaký že to rozdíl. Věřme jenom, že tito novodobí vladaři dokáží, tak jako Karel IV, dovést český, moravský a slezský lid k blohobytu. Přejme si, aby přišla doba, kdy všichni budou moci s láskou využívat golfová hřiště a především to naproti Karlštejnu.  Pravdou je, že v Evropě,  i ve světě, nemá konkurenci. Které golfové hřiště má tak přenádherný, pohádkový výhled do české krajiny, které vévodí slavný ten hrad českých králů, císaře, Karlštejn. 
Václav Burle
Chcete si i vy zahrát. Není nic lehčího. Stačí říci - posílá nás Agentura Vandrovník. Zde na kopečku je to přenádherné zejména brzo po ránu, nebo pozdě navečer, kdy slunce prozáří kraj kolem Berounky. Z oparu vystoupí  opuštěné lomy, ukáže se Mramor a slavný Bacín, i brdské Hřebeny jsou jak na dlani. Vévodí jim řada kopců, Píska s radarem, Studený vrch s rozhlednou, kterou postavili Němci za II. světové a když budete mít trochu toho štěstíčka, tak nahlédnete i na největší raketovou základnu v republice. Při hře se na vás přijde podívat laň s kolouchem, trofejní srnec, jenom divočáci tady nejsou vítáni. Proč asi, že....  Dokončení asi zítra 
Václav Burle
Soutěž pro znalce Českého krasu. Poznáte ty dva vrchy. Oba patří mezi mykologické zázraky.... Vítězové, tak jako vždy, obdrží slevu na dveře a zárubně!!!! Pište pod článek do komentářů a prosím nepište hned jejich názvy. Pouze je nějak zašifrujte, aby jsme ale poznali, které to jsou.   

Tak jako každý rok i v roce 2011 připravujeme pro zájemce a milovníky Českého krasu řadu zajímavých akcí, expedic, vycházek. Na své si zejména příjdou floristé, mykologové a i ti, kteří dávají přednost obojživelníkům a plazům. Jakmile do zdejších lesů, luk a strání nastoupí jaro, tak začnou i naše výpravy. Zájemci se mohou od poloviny března hlásit na agenturavandr@......     Zdrávi došli a vrátili se s řadou neopakovatelných zážitků a s přeplněnou kartou ve fotoaparátu! 

VEJCE a HOUBY aneb nedělejte z nás blbce!!!

3. ledna 2011 v 17:50 | . |  HOUBY

I já Václav Burle patřím mezi ty vážně poškozené, a to jak na duchu, tak i na zdraví. Pokusíme se najít pravdu?

... nejdřív ale musím dopsat ještě ty cukrovary  a Skelnou Huť....

Není snad u nás houbaře, mykologa, rodinného příslušníka, souseda a sousedky, milence a milenky, kteří by nemilovali čerstvou, vynikající, chutnou,  houbovou smaženici, že? Taková pochoutka, když je správně uvařena nemá na menu konkurenci.

Recept I  - Ještě to bude trošilinku trvat, než se na haluzkách objeví první pupence. Pak se začne vše zelenat, rozkvete nám na zahrádkách první zlatý déšť, na stráních přenádherná žluť dřínů,  a my s očekáváním velkých houbařských věcí, vyrazíme do sadů, na okraje lesů, do křovin, konečně na májovky. Začne svátek milovníků houbaření.

* * * Není nic radostnějšího, chutnějšího, než okusit, opět po roce, čirůvku májovku. Na první smaženici se musí hezky polehoučku, s citem. Trochu máslíčka, plodnice nakrájet na správnou velikost a proboha přidat jen tak špetku soli a co nejméně vajíčka. Tam vzadu na patře a uprostřed jazýčka musí být ta správná a silná chuť jenom té májovky. A především, musí být silně cítit, provonět celý ten nedočkavý organizsmus houbaře. Dobrou chuť. Pouze barbar, do takové královské krmě, cpe ještě něco víc. Nedej Bože, když uzeninu nebo dokonce sýr! /... a jak vy připravujete smaženici z čirůvky májovky?/

Už je to dost dávno, co jsem nejen zde  na blogu rozjel převeliké rozjímání o léčivosti hub.  Jak zde, tak například i na www. nahuby.cz, ale i jinde, například na přednáškách o mykologii po celé české a slovenské republice. S výsledkem jsme se zatím nedobrali konce. Diskuse stále pokračuje a my jsme si již bohudík mnohé záležitosti vyjasnili.

A dnes,  v podobném duchu, se vydáme na vyřešení, nebo alespoń na částečné vysvětlení podobně kauzy a to kolem vojíček. Jsou zdravá, nebo snad nezdravá, nebo dokonce nebezpečná?  V komentážích pod tímto článkem můžete diskutovat do roztrhání těla.

Navštívil jsem jednu z největších knihoven v republice, projel internet, rozeslal dopisy mnoha odborníkům na zdavou výživu, lékařům, ale i chovatelům kuru. A zatím jsem ze všeho zmaten a stále se nemohu dobrat konečného verdiktu, výsledku. Nikdo nic neví, každý říká, píše něco jiného a největší kapacity své odpovědi hrají stylem vče do autu. Pokusím se nyní tuto problematiku maličko ozřejmit.....

 /...pokračování asi zítra, zatím se můžete začít vyjadřovat!/


Recept II - (....a vy můžete pokračovat v dalších receptech na smaženici) - Pro správnou přípravu je naprosto nutné udělat nejdříve bojové rozdílení. Vtip je v tom, najít ten nejsprávnější okamžik, kdy vyrazit, do již roky prověřeného lesa.  A jak se takový hvozdík pozná? Na první pohled samozřejmě ne, nemáte šanci. To prověření je prověřeno věky rodinných příslušníků. Pradědů, dědů, babek, otců, matek. Takový les se doslova dědí z generaci na generaci. Možností ale rovněž je, že poznáte velkou lásku a ona, on, vás zavedou tam, kde se ty zázraky dějí.

* * * Barbaři, nevzdělanci, nemlsouni, negurmáni, neznají nic jiného, než si udělat smaženici z měkkých, rozplzlých, hřibovitých a jim podobných hub. Tací nikdy nepoznají královské hody z těch nejprvotřídnějších darů přírody. Nejen podle předsedy České mykologické společnosti pana Landy i ing. jižího Baiera, ale i ostatních. Nejlepší smaženice je z hub tvrdých, pevných, které se na pánvi, v rendlíku nerozplznou, jako ty hřibovité. Jsou opravdu na smaženici nejlepší holubinky? Já si myslím, jako mnozí další, že ano, určitě, jednoznačně, bezesporu. Snad jedině s jednou výhradou. Pochoutka ještě dokonalejší je směska z podobného druhu hub!!!! (....a váš názor je???)  


Recept III - (...zde opět může být ten váš....)


/....pokračování bude trvat moc, ale moc dlouho a bohužel i na přeskáčku. Můžete se ale přidat. Pište, posílejte fotografie!!!!/ 


Skelná Huť Brdy 2011 - historicky i současně

2. ledna 2011 v 17:31 | Jak to tady asi vypadalo v dávných dobách? Chtěl by jste se někdo podívat? |  Brdy centrální
Již je to hodně dávno, kdy zde nebylo nic jiného, než nepropustný hvozd. Možná, že by se dalo napsat i slůvko prales. V něm žila zvěř, která hrůzným působením člověka nás již dávno opusila. I ty lesy se proměnily v úplně něco jiného. Barbarství, nebo snad pokrok? Významný novinář Jan Petránek v této souvislosti řekl: "Pokrok nejde bohužel v ruku v ruce s morálkou!"
Václav Burle
Na počátku 18. století se Brdy přehnala smršť, která za sebou nechala převelikou škodu. Netrvalo dlouho a do prostoru nastoupili tehdejší skláři. Vybudovali zde sklářskou huť, 1749 - 1786, která pomalu, ale jistě, zpracovala veškeré padlé dřevo. Problémem zde byl nedostatek vody, která byla pro výrobu nepostradatelná. Z tohoto důvodu zde byl vybudován přítok z dnešní Litávky. (Nevíte někdo, jest-li to jezírko s lekníny tam ještě je? - Jan Čáka!) Pověst vypráví, že nedaleko žil poustevník. Podrobnosti i o tomto místě, a jak ten poustevník dopadl, se dočtete v knihách vynikajícího spisovatele této oblasti, pana Jana Čáky.
Václav Burle
Je už snad zákonitostí, že najednou je všechno jinak, že by recese, tak jako dnes? Objekty a sklářská zařízení byla rozebrána a transportována do civilizace.  Ze stavebního materiálu zde byla vybudována hájovna, která se časem proměnila v  myslivnu. A ta se stala základem pro vynikající chov zvěře, který trvá do dnešních dnů. Důvod byl tehdá asi jediný - knížecí hony, lovy ve velkém. Myslivna po zřízení vojenského újezdu, na začátku dvacátého stolení, zanikla. Stávala pravděpodobně v místech, kde je seník, který byl její součástí.

Sklářská výroba se přesunula na Šumavu. (Pozn. v různých dokumentech, análech, publikacích, se roky kolem této hutě mírně rozcházejí.)

Již řadu let součástí tohoto místa je přezimovací obůrka, která poskytuje ochranu početné tlupě jelení zvěře. Již roky se tady o ní stará hajný, pan Ladislav Varvažovský. Lesník, myslivec, člověk, který příkladně pokračuje  v tradicích svých předků. Minimálně již děd a otec, hajní. udělali pro přírodu mnohé. Za to jim patří dík nás všech. Skelná Huť, toto magické místo, ještě čeká na objevení. A věřte, že to bude pořádná bomba! Máte se na co těšit! Nedaleko Zavírka, kde další nevyřešená záhada. (....pokračování průběžně, tak jak půjde čas.)
Václav Burle
Hájovna v Lazu, kde nástupní místo na Skelnou  Huť. Historická stavba a my se jenom modleme, aby taková zůstala na věky věků. Snad se nenajde někdo, kdo by je chtěl zmodernizovat do amerického stylu. Podobné stavby jsou k prohlédnutí nedaleko. Napište nám na tuto tématiku váš názor.
Václav Burle
Luční cesta, která prochází středem mýtiny. Vzadu u lesa zimní obůrka pro vysokou zvěř.Václav Burle
Ještě v dnešních dobách můžeme na zdejších loukách spatřit staré a přestárlé ovocné stromy. Pan zahradník ze zámku Štiřín, křestní jméno si nepamatuji, Větvička, by měl velikou radost, že zde žijí lidé, lesníci, myslivci, kteří si jich náležitě váží. Vzít pilu a strom položit, umí každý trouba. Zdejší milovníci přírody si však dobře uvědomují, že je to poklad všeho lidu zemí království českého.  Opodal cesty na jih, je kouzelný rybníček, na jaře plný obojživelníků. Na jižní straně v povodí potoka pomník, vzpomínka na lesníka Linka, kterého zde zastřelili pytláci. Máte někdo fotografii?
Václav Burle
Václav Burle
Seník, který v zimním čase dává obživu mnohohlavým stádům vysoké zvěře. I ta drobná se tady ráda přiživí a na vedlejších šípkových keřích, kde ještě plody, přemnoho ptactva nebeského. 

Právě na tomto místě stávala myslivna a dnes jen opodál na ty doby vzpomíná přenádherná, obrovská, douglaska. Obvod kmene 330 cm. Nevíte někdo i odhadem, kolik může mít roků? Snímek dobrý nemám, tak snad někdy jindy, 
Václav Burle
... a jsme opět na začátku v Lazu. Muk, křížků, kapliček v krajině, nikdy není dost. Bohužel, mnohé již na věky zmizely, ale bohudík jsou lidé, kteří  je opravují a úplně nové vracejí do přírody. Tam, kde jejich součástí jsou staré  historické stromy a dokonce lavička, je moc dobré se zastavit, rozjímat a koukat se daleko do kraje. Tady kráčela historie, zde se zrodily statisíce lidí, které tady také zavřely očka naposled.  Dnes si na ně už nikdo nevzpomene, i když jsou to naši dávní předci. Žijeme v hektické, bláznivé době. Kde jí bude konec...  
Václav Burle
A na závěr převelice těžká hádanka. Kde je v této oblasti tento historický mostek?