Fotografie: Pavel Bače
Mily Václave, návštěvníci tohoto zajímavého blogu. Posilám vám konečně článek o nových poznatcich o krmeni ptáků. Je sice možná trochu kontraproduktivni, ale byl bych rád, kdybyste jej mohl na svůj blog dát, protože chceme seznamovat vice lidi s touhle pro ptáky dobrou cestou. Jak v něm píšu, není tato metoda úplně přijimana českou ornitologii, ale lide by o ni měli vědět. Nejsem sice přiznivcem všeho západniho, ale v tomto jsou nam jak Britové, tak Němci dobrým přikladem. Ptáci, zejména mali pěvci žiji v naší krajině ve velmi změněných podminkách a za tu změnu, můžeme my lidé.
Děkuji vám za důvěru, dnes nebo zítra budou nasledovat fotky od Pavla Bačeho - Ptáků na krmitku z Prachaticka, většinou z Nové Pece. Je to od šumavského fotografa a našeho A Rocha přítele. Zdravim přátelsky z nově zasněženého Babičina údoli u České Skalice.
Pavel Světlik kazatel CB, vedouci pracovník A Rocha - Christians in conservation /Křesťané v ochraně přirody/
Na knížku s jménem profesora Petra Bertholda jsem narazil v Mnichově. /Vögel füttern - aber richtig. KOSMOS 2008/ Upozornili mne na ni němečtí ornitologičtí přátelé. Tato práce, jíž napsal se svoji životní partnerkou Gabrielou Mohr, se stala před dvěma roky v Německu ochranářským bestsellerem.
Sto stránková brožura se 126 barevnými fotografiemi a řadou zajímavých grafů vychází z vědeckých poznatků stanice na Radollfzellu. Zejména pak z terénních výzkůmů a měření. Berthold navazuje na dlouholetý trend a praxi britských ochranářských skupin - krmit ptáky po celý rok. Tahle metoda se nám v A Rocha zdála v minulosti dosti extrémní. Vedli jsme o tom i určitý decentní, přátelský spor s našim britským přítelem, ekologem Keithem Morrisem. Jeho celoroční krmení nám připadalo přehnané, dokonce škodlivé. Kniha Bertholdova však vnáší jasné světlo a potvrzuje britskou cestu. Připomíná potřebu, minimálně dlouhodobého zimního krmení. Začínajícího již v září. Nejpozději v říjnu. A pak, důležitost časového překryvu jakéhosi kritického období v předjaří. Jde o to, nepřestat krmit v březnu, dubnu a ještě v květnu. Bertold vychází z exaktních výsledků úbytku pěvců hnízdících kolem Bodamského jezera.
Na 35 druzích ukazuje roční úbytek asi o 1 %. Za sto let by zde tyto téměř "běžné" druhy nemuseli existovat. Většinu lidí to však žel neznepokojuje. Bertold to velmi zajímavě vysvětluje. Říká: "Změny krajiny způsobené člověkem za posledních 80 let uvedli ptáky do jakési pasti. Mnohé druhy následovali člověka při jeho negatívních změnách krajiny a dostali se do jeho bezprostřední blízkosti. Nyní jsou však zde vydány na pospas nejrůznějším lidským tlakům. Teď jsme odpovědni těmto "zajatcům kultury" pomoci."
Celá kapitolka je v tomto smyslu věnována oběma druhům vrabců.V dalších statích Bertold na terénních výzkumech vyvrací pochybnosti nebo dokonce přehnaná tvrzení o nebezpečí jarního či letního krmení. Naopak, říká: "Krmení v době počátků hnízdění je nanejvýš potřebné. Rodiče krmí svá mláťata "moudře" a to přírodními zdroji. Jen vyjímečně něčím ne zcela vhodným z krmítka. Sami se však více živí z nabídnuté potravy od přítele člověka. A pak mají mnohem více energie hledat přírodní potravu pro své potomky. A to ve větším teritoriu. Mají-li tedy hnízdící ptáci po ruce potravní pomoc od člověka, mají pak více času sehnat pro hladové krky v hnízdě lepší živočišnou potravu. Jsou úspěšnější, silnější a zdravější." S tím souvisí i další poznatky vědy.
Některé tažné druhy např. pěnice černohlavé v centrální Evropě mění pravděpodobně ve vztahu k dlouhodobému krmení v Anglii dokonce svoji tahovou cestu. Hnízdí dál ve střední Evropě, ale na zimu odletí na krmítka do Anglie. Tam je celoroční přikrmování zcela běžné. Tento fakt někteří ornitologové velmi kritizují. Totiž tuto možnost změny tahového jednání pod vlivem krmení. Na druhé straně těmto ptačím migrantům již nehrozí enormní nebezpečí na dlouhém tahu do jižní Evropy nebo Afriky. Především stále žel kvetoucí čižba, zabíjení ptáků v Itálii nebo na středomořských ostrovech. Naopak, tito migranti se vracejí z Anglie do střední Evropy dříve a lépe připraveni.
Některé tažné druhy např. pěnice černohlavé v centrální Evropě mění pravděpodobně ve vztahu k dlouhodobému krmení v Anglii dokonce svoji tahovou cestu. Hnízdí dál ve střední Evropě, ale na zimu odletí na krmítka do Anglie. Tam je celoroční přikrmování zcela běžné. Tento fakt někteří ornitologové velmi kritizují. Totiž tuto možnost změny tahového jednání pod vlivem krmení. Na druhé straně těmto ptačím migrantům již nehrozí enormní nebezpečí na dlouhém tahu do jižní Evropy nebo Afriky. Především stále žel kvetoucí čižba, zabíjení ptáků v Itálii nebo na středomořských ostrovech. Naopak, tito migranti se vracejí z Anglie do střední Evropy dříve a lépe připraveni.
Zimní krmení může být pro některé druhy pěvců zcela zásadní povahy. Pomůže také občas i hmyzožravým ptákům, kteří vzhledem k mírnému podzimnímu počasí nebo pomalu nastupující zimě
odložili odlet na zimoviště. Potvrzuje mi to i letos několik červenek, které opět jako vloni chodí na naše a několik dalších krmítek v našem městě. Také pěvušky modré, několik kusů, zůstalo. Mírný podzim je zdržel a přežívají vlastně dobře díky zimnímu krmení. Též 12 stupňové mrazy jim při podané potravní pomoci vůbec neublížily.
odložili odlet na zimoviště. Potvrzuje mi to i letos několik červenek, které opět jako vloni chodí na naše a několik dalších krmítek v našem městě. Také pěvušky modré, několik kusů, zůstalo. Mírný podzim je zdržel a přežívají vlastně dobře díky zimnímu krmení. Též 12 stupňové mrazy jim při podané potravní pomoci vůbec neublížily.
Pro přezimující červenky jsou vhodná krmiva jako zejména vločky nebo kus loje. /jistý německý ornitolog jim dával ve velkých mrazech i kousíček másla, za což byly velmi vděčné/
Berthold říká: "Celoroční přikrmování zvýšilo a "usadilo" nové rostoucí populace ptáků. Vrabců u nás v jižním Německu, stehlíků v Anglii, ve Švýcarsku dokonce čápů./ti byli přikrmováni uhynulými kuřaty z umělých líhní/ A Bertold pokračuje: "Dlouhodobě přikrmovaní ptáci, pěvci začínají dříve hnízdit a to o 1-25 dnů. Mladí jedinci jsou tak lépe vybaveni pro další zimu. Zvyšují se šance pro druhé hnízdění. Sama snůška u přikrmovaných ptáků se zvyšuje až o 20 %. Zvyšuje se též frekvence kladeni vajec. Potvrdilo se též dřívější vylétnutí mladých ptáků, potomků přikrmovaných rodičů.
Na krmítcích kolem Radolfzellu jsme zaregistrovali na 40 druhů ptáků. Na krmítka přišli dokonce i skřivani polní, lindušky lesní, ťuhýci obecní, hýl rudý, budníček větší. Na jablka, rozinky, jeřabiny či jiné plody byli opakovaně přitaženi i hodně ostražití severští brkoslavi.
Ptáci v krajině přilétali z okolí až 5 km. Na jednom krmítku byli tak zastiženi jedinci z okruhu 25 km čtverečných."
O tom a mnohém dalším velmi zajímavém knížka paní Mohr a Petra Bertholda. Doporučuji ke čtení. Moje otázka - najde se další její dobrý příznivce, propagátor nebo dokonce i překladatel? Bude podpořeno její české vydání ?
Česká ornitologie se žel ve velké části postavila dost proti. Britské a německé výzkumy a zejména praxe však značně mluví ve prospěch této cesty.
V A Rocha /viz více www.arocha.cz/ připravujeme přednášky na toto téma. Pokud nás pozvete, rádi i k vám podle možností přijedeme. Třeba do vaši školy, klubu, společenské místnosti nebo hospůdky. A budeme mluvit na toto trochu ožehavé téma.
Protože jsem pana profesora Bertolda před několika lety na jeho německé stanici potkal, napsal jsem mu z vděčnosti za objevnou knihu nadšený dopis. Rychle a srdečně zareagoval, zaslal další brožuru a popřál mně i českým ochranářům - více odvahy a radosti, sdílet i ověřovat tuhle dobrou metodu. Cestu dlouhodobějšího přikrmování ptactva. Někdy příště vám napíši o tom, jaké pozoruhodné zkušenosti s tím má náš přítel Míla Hromádko. Jeden z nejlepších, současných, terénních českých ornitologů. Žije kousek vedle nás.
Pavel Světlík z A Rocha - Christians in conservation
Česká Skalice - Východní Čechy /Prachatice - Šumava
(Zajímavý článek na toto téma ZDE !)
Vážený pane Světlíku,
přečetla jsem si se zájmem Vaši informaci o obsahu německé knížky, která se týká krmení ptáků a to nejen v zimě. Mnoho let krmím ptáky již od září a pak téměř až do léta. Dokonce často i v létě. Když bývá několik dnů za sebou chladno a deštivo, něco vždy na krmítko přihodím. Nemám sice nějaká statistická měření, ale z pozorování chování ptáků v určitých obdobích, jsem si potvrdila totéž, o čem píšete. Ptáci přilétají podle svých potřeb. Někdy je na krmítku úplně nával, jindy bývá několik dnů i prázdné. V období hnízdění opravdu přilétají dost často rodiče, velice rychle se nakrmí ( tato rychlost je větší než v zimě) a letí shánět potravu pro mladé. Dokonce na sebe upozorňují, pokud náhodou za oknem nic nenajdou.
Zprvu jsem si myslela, že takovým dlouhým krmením ptáci zleniví a přestanou vyhledávat svoji přirozenou potravu. Ale mnohaletá praxe mě přesvědčila, že tomu tak není. Když mladí ptáci vylétnou z hnízda, přilétají několik dní dokonce i s rodiči na moje krmítko. (je to nádhera je pozorovat - jde o sýkory, brhlíky i strakapoudy) Ale pak se skoro celé léto neukáží. Krmí se přirozeně. Také červenky se u mne v zimě přikrmují. Divila jsem se, že tu některé zůstávají. Také někteří další ptáci, kteří přelétávají na jaře či na podzim se tu zastavují. Zdrží se den, dva a zmizí. Jednou zobalo za oknem víc než dvacet dlasků. Toho rámusu, co nadělali. U okna tak trávím spoustu času. Stále mě něco překvapuje. A podívaná na ptáky od kterých mě dělí jen dvě skleněné okenní tabule je opravdu úžasná. Loví tady občas také i krahujec a poštolka. Poštolka například přímo před mýma očima ulovila za oknem čížka. Chvíli jsme se dívaly jedna druhé do očí, pak čížka klovla do hlavy a zvolna s ním odletěla. Zajímavé je, že letos se v zimě neobjevil na krmítku ani jeden čížek. A hýlové jen sporadicky. Stehlíků je také méně než jindy. Vůbec přilétá nějak méně ptáků než jiné roky. Poblíž tu začaly hnízdit straky. Je jich teď docela hodně. Nemůže souviset menší početnost stavu ostatních ptáků s tímto faktem? Za tu dobu, po kterou zde ptáky pozoruji, se jich objevilo na dvacet čtyři druhů. Počítám však i ty, kteří sbírali i tu potravu spadlou na zemi. Ale to jsem odbočila od krmení. Když jsem se někomu zmínila, jak dlouho ptákům během roku sypu, nenašla jsem téměř u nikoho pochopení. Prostě krmí se v zimě a dost. Tak jsem Vám jen chtěla napsat, že s tímto zatím neobvyklým krmením ptáků mám já sama jen dobré zkušenosti.
Přeji hezký den, Eva Valentová Nové Město nad Metují
Zde hledá
Pane Václav dobrý počin. Viděl jsem to vaše napadání na houbách. Dnes jsou lidi blázni. Nenechte se naštvat. Děláte to dobře. Moc zajímavý a pěkný blog. Rád sem chodím.