Míla Hromádko, Česká společnost ornitologická.... (Nezapomeň si přečit ZDE !)
Radka Světlíková s pomocníkem, vedoucím Davidem Matějů, s dětmi z klubu u krmítka, o které od září do května pečují, přinášením "dobrot", zejména semen a plodů pro milou ptačí havěť. Bohužel není již mezi námi tolik obětavých lidí, kteří se bez nároku na jakoukoliv odměnu, věnují přírodě a v této souvislosti zejména mladým lidem. Co se v mládí naučíš ve stáří jako když najdeš. A vo tom to je. Víte již, že ptákem letošního roku je strnad obecný? (O tomto ptáčku čtveráčku můžete psát své zkušenosti, znalosti, do komentářů pod tímto článkem. Autoři tři nejzajímavějších příspěvků obdrží jako pozornost možnost se zúčastnit odchytu a kroužkování ptactva.)
Foto: Pavel Bače
V čísle 2/2008 časopisu PTAČÍ SVĚT veřejnili Alena a Petr Klvaňovi hezký a odborně fundovaný článek o přikrmování ptáků, navíc graficky velmi povedený (což se týká ovšem celého časopisu). Jediné, co se autorům podle mne nezdařilo, je dostatečně odpovědět na úvodní otázku "Krmit, či nekrmit?". Uvádějí sice, že ve Velké Británii se dnes často přikrmuje celoročně a vyzdvihují význam rozšířeného zdroje potravy, sami ovšem doporučují přikrmování pouze od listopadu do konce března. Proč? "Po zbytek roku si ptáci potravu snadno najdou sami." Opravdu?
Jistě to není tak jednoduché. Během celého roku se střídají období dostatku potravy s chladným obdobím s nedostatkem potravy, nehledě na to, že v době hnízdění nároky na množství a kvalitu potravy silně stoupají. Tak znají kroužkovatelé tzv. "hladové pruhy" v opeření mladých ptáků, vykazující zřetelně období nedostatku potravy, některé druhy v období nedostatku upadají do stavu hibernace nebo přímo redukují počty mláďat. Tyto "normální" podmínky ještě znásobuje člověk svou neuváženou devastací přírody, tedy i přirozených potravních zdrojů pro ptáky. Že ptáci nenacházejí snadno dostatek potravy v přírodě napovídá jejich stále častější přesídlování do měst, což platí zejména pro větší druhy, vyžadující větší potravní zdroje (straky, havrani, sojky, hřivnáči).
Je tedy otázka "Krmit či nekrmit" na místě? Podle mne není. Ptáci jsou již dávno krmeni, tedy daleko dříve, než se českým, moravským a slezským ornitologům daří či nedaří tuto otázku vyřešit. Jsou krmeni na našich smetištích, u popelnic, u našich obchodů a supermarketů, na skládkách odpadků a hnojištích, přiživují se na zbytcích podávaných kočkám, psům, drůbeži atp. Pokud tedy v zimě pečlivě vybíráte (a kupujete) pro ptáky kvalitní nezávadnou potravu, v létě (a v hnízdním období zejména) se často musí ptáci spokojit s kvalitou zcela odlišnou.
Již dva roky dávám pravidelně ptákům na krmítko v letním období ovesné vločky. Ptáci si na to brzo zvykli a jejich reakce byla pro mne zajímavá. V obdobích hezkého a teplého počasí, při dostatku hmyzu, si mého krmítka téměř nevšímali, já jsem však věděl, že o něm velmi dobře vědí. Když se zhoršilo počasí, okamžitě se návštěvnost krmítka zvýšila. Přilétali sýkory, vrabci, zvonci. Zejména pro vrabce může být letní přikrmování velmi významné. Pozoroval jsem, jak kosice nabrala plný zobák vloček a odlétala s potravou ke hnízdu. Přilétla i straka a sojka, těm však dalo chvíli práci, než se naučily silnými zobáky sbírat jemné vločky. Jakmile se zlepšilo počasí, ptáky moje krmítko opět přestávalo zajímat.
Z výše uvedeného pohledu jsem přivítal aktivitu svých přátel, ornitologů ze společnosti A Rocha - křesťané chrání přírodu, kteří v posledním vydání svých zpráv (Zprávy z české A Rocha, 1/2009) uveřejnili článek podporující celoroční přikrmování ptáků. Ne podle jejich představ. Jejich zásady jsou ověřeny zkušeným a známým ornitologem prof. Petrem Bertholdem a publikovány v knize Vögel füttem - aber richtig, kterou publikoval spolu s Gabrielou Mohr. Zdá se, že jak správně přikrmovat ptáky není vůbec jednoduchou záležitostí.
Text: Míla Hromádko, fotografie: Pavel Bače
Foto: Pavel Bače
Zde hledá
Jak tam ta láhev s tím krmením drží?