Duben 2011

- Biatora lucida, lišejník

26. dubna 2011 v 16:48 Lišejníky
Biatora lucida, lišejník
Vzácný lišejník v údolí řeky Doubravy... Vyskytuje se ještě na několika místech v republice v podobném prostředí.

Krásný je hled na ten Boží svět aneb řeka Doubrava

26. dubna 2011 v 12:27 - - Doubrava
Řeka Doubravka a Střela

Pomalu ale jistě, dopisuji naše poslední putování kolem řeky Doubravy - od pramene až po soutok!!! Tak neleňte a do článků s fotografiemi nahlédněte. Třeba se i pobavíte.

Přenádherně jsme si to užili a když budete chtít, tak se můžete na konci týdne přidat. Vyrážíme vlakem - za skupinové jízdné - z pražského nádraží do Chyše, zámec, zámecký pivovar, přenádherný park, a pak již jenom po svých kolem řeky Střely, směr Rabštejn, zde hospody, dále zastávka Mladotice, snad zde již bude otevřen samoobslužný automat, kde můžete skončit, nebo pokračovat do Plas na nádraží.

Stačí málo, torna, karimatka, spacák, celta nebo igelit, lahev na vodu, trocha jídla. Kdo jste ještě nespali pod širákem, tak to můžete právě teď zkusit. Věřte, že je to fantastická a přenádherná záležitost.

Tím to ale nekončí. Putování bude i o kytičkách, houbách, broucích, ptácích, apod. Legrace bude převelice a i na výuku fotografování dojde. Zájemci mohou navštívit i jednu z nejtajnějších základen Varšavské smlouvy.

Všude jsou hospody, dobří lidé a i na ženský narazíme. Uznejte, že tato fotografie nemá chybu?! Musel jsem jí umělecky zpracovat, aby se nevědělo, jak to na Doubravce v té vesničce bylo.

mmmmm
Každý, kdo chce vstoupit nebo vystoupit z údolí Doubravky v žádném případě nemůže minout restauraci ve vesničce Bílek. Před nebo po je vždycky obrovská chuť na zlatavý nápoj, zvoucí se pivo. I toho jídla je třeba. Tělo si toho žádá. Vaří zde sice mladý, ale převelice šikovný kuchař, který má kolem sebe sehraný kolektiv. Určitě neprohloupíte, když sem zaskočíte. Věřte, že dlouho zde zůstanete sedět na židli. POZOR, POZOR, na heslo burle.blog.cz dostanete zdarma vynikající, ale vynikající koláč. Něco tak fantastického jste ještě nejedli. Takový zázrak umějí pouze staré bábrlinky, které ještě nezapomněli na umění svých předků. Více v článku o řece Doubravě....

Kosatec bezlistý z Českého krasu od zrodu až po zánik....

25. dubna 2011 v 23:42 | Zde budeme uveřejňovat celý jeho letošní život - pokračování až do jeho konce... |  - - bezlistý pravý
Kosatec bezlistý z Českého krasu...

Více informací o této chráněné rostlině si můžete přečíst, nastudovat zde na blogu.

Ještě nedávno se - čteno na internetu - předpokládalo, že v České republice jsou známy pouze dvě lokality jeho výskytu. Po informacích na tomto blogu se následně ukázalo, že jich bude o mnoho více. V Českém krasu známe pouze jednu, o které se prokazatelně ví, že kosatce bezlistí sem byly přesazeni uměle. Právě v neděli - 24 . dubna 2011 - jsme se dozvěděli o další lokalitě, zatím bohužel bez jediné rostliny. V minulém roce jsme dostali informaci, že se vyskytuje i v místě nad Kačákem. Zde jsme zatím nepátrali, protože oblast je to zde převeliká. Kdo ví, tak nám jistě do komentářů nebo na burle@seznam.cz určitě napíše!


První letošní dva kosatci - nalezeni 24. dubna 2011 - bezlistí z lokality na Českém krase.... pokračování bude následovat


Kosatci se zde rok za rokem úspěšně, i když převelice pomalu, rozšiřují. Bohužel, pokračování zítra....

Zejkovec hluchavkový - Pseudopanthera macularia

25. dubna 2011 v 22:49 | Zatím se mě nepodařilo zjistit více informací. Nechcete k němu něco napsat? |  Motýli
Zejkovec hluchavkový...
Procházeli jsme Českým krasem, když kolem nás začal poletovat tento přenádherný krasavec. Ve skutečnosti byl o přemnoho více lepější než tady na této nedokonalé fotografii. Dlouho jsme ho pozorovali a čekali až někde usedne. Usedl, plížíme se a on hned vždy frnkl. Najednou jako by se pomátl. Nabral kurs a usedl na kámen, na kterém byly asi zbytky po nějakém živočichu. Něco divného pak leželo pod ním a na tom mouchy a divní brouci....
...a tady je ten neznámý v celé své kráse. Poznáte ho prosím někdo?

A na tomto snímku jsou likvidátoři toho neznámého tvora. Poznáte je?

Vladimír xyz: - Ten tmavý brouk s oranžovým hlavovým štítkem je mrchožrout znamenaný (Oeceoptoma thoracicum), ten leckdy pojídá nějakou mňamku i ve velkém počtu, za tou libou vůní se slezou z širokého okolí.

HÁDANKA - text nečtěte. Nejdříve se snažte uhádnout o jaký to div jde?

25. dubna 2011 v 22:22 | Když se správně nastaví čas, clona, iso, a má se mnoho toho štěstíčka, tak se i panu umělci stane zázrak. A vo tom to je, že...
Hádanka ale pozor. Do komentářů odpověď prosím opět zašifrujte. Dejte tak šanci i ostatním....
Nečtěte tento text, dokud nenapíšete do komentáře, zde pod článek, o co se podle vás jedná. Pište vtipné komentáře. Vítěz obdrží slevu na vchodové, nebo vnitřní dveře, včetně zárubní !!! Nyní Vám všem to prozradíme. Je to jednoznačně šéf Agentury Vandrovník, který zesinal, zbláznil se, když se dozvěděl tu zdrcující informaci .....

Ploštička pestrá - Lygacus equestris -

25. dubna 2011 v 16:14 | Nasnímat broučka pacholíčka není zas tak jednoduché. Nechcete si o tom povídat? |  Hmyz
Ploštička pestrá na hlaváčku jarním

mmmmmmm
mmmmmmm



mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

...kterýpak to je?

25. dubna 2011 v 16:02 PTACTVO NEBESKÉ
...kterýpak to dravec asi je, kdo ví, tak jistě rád odpoví. Děkujeme!

Seděli jsme v Srbsku, uprostřed Českého krasu, na nádraží, když z ničeho nic se na obloze objevil tento krasavec a nad ním hodně vysoko plachtil v kruzích další. Ale nebyl to stejný druh....

Fotoaparáty vyletěly z obalů a my se snažili udělat ten nejlepší snímek. Vše marné. Tedy fotografie to byly nádherné, ale dravec na "filmovém políčku" zabíral nepatrný prostor. Zbývalo jediné. Dát práci příteli, počítači, a koukat co dokáže. Tady je výsledek. Výřez, doladění, vylepšení, a kde nic tu nic. Jenom doufáme, že znalci dravých ptáků to bude stačit.

...žába asi princ, ale která?

25. dubna 2011 v 15:52 | Agentura přírody Českého krasu se o nás co milujeme přírodu příkladně stará. Děkujeme!!! |  Obojživelníci
princ, ale který???
....ale který?
Návrat z poznávání hadů, štírů a obojživelníků. I letos to bylo něco fantastického., úžasného. Děkujeme pane Jaroslave Veselý a samozřejmě i Vaší manželce. Byli jste vynikající a my jsme se opět od Vás mnohému přiučili. Děkujeme!!! Agentura Vandrovník....
Každoročně, zejména na jaře, se snažíme poznat co nejvíce i čolky. Bez pomoci odborníků na slovo vzatých, z Agentury přírody Českého krasu, bychom byli bez šance. Děkujeme. Na snímku jsou zlaté ruce jedné odbornice, která snad o nich ví vše....

žába krásná, je to princezna ale jaká?

25. dubna 2011 v 15:31 Obojživelníci
...kterápak to je?????
nnnnnn

Čekal, čekala na polibek až se dočkala. Jeden z nás se obětoval a neprohloupil. Stal se zázrak. (...dokončení příště, až zjistíme, jak to dopadne!)

Šumavu nedejme! Nejen za Šumavu bojujme!

24. dubna 2011 v 20:39 | Nebuďme lhostejní proti likvidaci přírody. Bohužel se to děje denně po celé naší rodné vlasti! |  AGENTURA Vandrovník
Nedávno jsme zde na blogu uveřejnili pozvánku na demonstraci proti likvidaci Šumavy. Zúčastnilo se jí mnoho milovníků tohoto koutu české přírody. Jedním z hlavních organizátorů a bojovníků za její záchranu je i Mgr. Pavel Světlík. Pro názornost, a další zajímavé informace, jeho projev celý uveřejňujeme. Třeba přesvědčíme i další nevěřící, že nejen za Šumavu je třeba neustále bojovat!


Slovo Mgr.Pavla Světlíka, výkonného ředitele A Rocha v ČR, a kazatele Církve bratrské v České Skalici na demonstraci pro zachování Šumavy před MŽP, Praha 21.dubna 2011


Milí přátelé,

stojíme na prahu křesťanských velikonoc. Zápasící Kristus vyzýval své učedníky: Bděte a modlete se. To nás silně povzbuzuje také v zápase za Šumavu. Neupadněme nikdo do nezájmu o veřejné věci.

Třináct let jsem farářoval v jihočeském Husinci. Znám dobře Šumavu, její lidi a jako ornitolog i její ptactvo nebeské.

Jsem však také dítě padesátých let. Rétorika, kterou z Národ.parku nyní slyšíme, mi silně připomíná hlasy lidí, zodpovědných za destrukci naší české krajiny.

Tehdy se také nabubřele bojovalo s nepřátelskou přírodou. Například se "zpropadeným hmyzem a jinými škůdci" a to "zaručenými prostředky", DDT,PCB. Jindy se mokřadní louky s nádhernou a vzácnou květenou zasíťovávaly melioracemi, abychom my "děti komunismu", přece měly více sena. Víme, kam jsme těmito metodami došli.

Někteří lidé se však dodnes nepoučili a neprobudili.

Příroda je pro nás křesťany především božím stvořením. A toto stvoření má v sobě úžasné, ochranné, ale i velmi složité mechanismy. Tyto procesy z boží dobroty a moudrosti skvěle fungují. Ovšem - v dlouhodobých termínech. Odvážím se říci, že fungují mnohem lepšími a dokonalejšími cestami, než které zná člověk. A my potřebujem v národních parcích mít tato poslední učiliště Stvořitelovy dílny. Avšak, my pyšní lidé, pro své ekonomické nebo jiné zájmy, tyto fantastické procesy nejen neuznáváme, ale nad ně se povyšujeme. Pozvedáme se opět nad moudré stvořeni i nad samého Stvořitele.

Hledáme tak jen krátkodobá,rychlá,populistická, ekonomická - avšak fatální řešeni. Ta vedou do oněch slepých uliček minulosti. Ke zceleným lánům, zničenému půdnímu fondu, k nedostatku vody nebo k 30 až 60 % úbytku ptáků v zemědělské krajině. To jsou jen některé výsledky našich neblahých zásahů.

Proti těmto starým a špatným cestám dnes protestujeme. Proto chceme v I.zónách NP v divokém srdci Šumavy nechat les ať se utváří na základě těchto neuvěřitelně šikovných, odvážím se znovu řící, přímo božských, stvořitelských principů. Kde lidské vstupy toto nádherné, přesvědčivé a nás překvapující dílo jen kazí. Taková divoká příroda nás totiž učí pokoře, žasnutí a ztišenému obdivu. Před její moudrostí, před samým Tvůrcem vesmíru. To potvrzují vědci z naší vlasti i ze zahraničí.

Kristus padl o přicházejících velikonocích jako poslušné božské zrno do půdy této nádherné modré planety. Aby s pokorou Syna Stvořitele přinesl světu nový život - vzkříšení. Bděme a modleme se ! Ale mějme také Jeho pevnost, odvahu i pokoru.

Izraelský král David říká své generaci: "Bedlivě se dotazujte na příkazy Hospodina, svého Boha, a b y s t e s i u d r ž e l i t u d o b r o u z e m i a m o h l i j i p ř e d a t s v ý m s y n ů m d o d ě d i c t v í n a v ě k y". Přátelé, jakou chcete předat zemi svým dětem ? Já bych chtěl pro svoje čtyři děti a jejich děti přírodu divokou,nespoutanou, ano božskou. Jakou je i nádherná, námi všemi milovaná Šumava. Možná, alespoň její střípky. /Děkuji vám za pozornost/Dovolte mi ještě na závěr krátkou modlitbu_

Ježíši, Králi přicházejících VELIKONOC. Vzýváme Tě jako Pána celé Země. Jako Zachránce a Vysvoboditele. Tvé i Otcovo stvoření trpí. Sténá a vyhlíží po vykoupení, spáse. Prokaž nám i jemu svoji dobrotu. Pravdu i spravedlivý soud a svá dobrá rozhodnutí. Prosíme Tě Otče v této chvíli za nádhernou, ale i ohroženou Šumavu. Ochraňuj své stvoření proti lidské pýše, svévoli a sobectví. Prosíme pro Ježíše Krista našeho Pána. Amen

Kandík psí zub pozorováno po týdnu

20. dubna 2011 v 16:22 | Domnívám se že bychom měli více houby a byliny pozorovat, vracet se k nim i po delší době. Co vy na to? Máte nějaké zkušenosti? |  Kandík psí zub
Kandík psí zub po týdnu, aneb - na minutu přesně - po sedmi dnech....

Více podrobností o této události, je v samostatném článku o kandíku, tam, kde se píše o cukrárně a překrásné, přenádherné, slaďoučké, jak ty její široko daleko proslavené buchty, paní cukrářce. Zde to bude pouze malilinkata vzpomínka fotografií a trocha textu na ty překrásné kandíky.

Vidíte, jak se k sobě roztomile tulí, tisknou. Jak se laskají. A pak, že rostliny nemají duši, že něhu a krásu rozdávají jenom hodným a laskavým lidem. Určitě již tuší, že jejich láska nebude trvat věčně. Vždyť v tom nesmírném a prý i nekonečném vesmíru, někdo odejde vždy jako první.....
.... uběhlo sedm dlouhých, nebo snad naopak krátkých, dnů. Kdo to posoudí, co je mnoho, málo, dlouho, krátko, že... Pravda je však v tomto případě jenom jedna: Sedm dnů, 168 hodin, 10 080 minut, 604 800 vteřin, sekund. Čas se naplnil, jenom nevím, jest-li na věčnost toho pozemského bytí odchází ona nebo on. Museli se moc mít rádi, milovat se až do skonání. Ta poslední úklona hovoří za vše. Je to poděkování nám všem, celému tomu těžkému bytí, Matce přírodě....
O kousek dál, necelý jeden metr, se zabydleli sousedé. Vysadil je tady dobrý člověk, cukrář, který je dostal darem od kamaráda, který žije nedaleko a jeho zahrada je kandíků plná. (Podrobnosti v samostatném článku zde na blogu.) Všichni nedočkavě očekávají příští jaro. Bude tam letos těch kandíku již víc? Kdo ví, ale všichni si to přejeme, aby tady vznikla další lokalita této vzácné, krásné a chráněné rostliny.
Vedlejší sousedé odcházejí již na věčnost a tihle se teprve mají k světu. Nyní, když píši tyto řádky, se proklínám, že jsem tyto konkrétní rostlinky nenavštívil častěji. Příští rok to napravím.

/Na první pohled je vidět, že snímky jsou různé kvality. Vysvětlení je jednoduché. Ty dřívější jsem fotografoval z očí do očí. A ty druhé po týdnu přes oka plotu. Takže se jedná o výřezy a to je na fotografiích znát. -vb-/

Mochna písečná -

20. dubna 2011 v 11:32 | Tyhle kytičky jsou maličké, je jich hodně druhů, tak jak je člověk může znát, že.... Ale jsou přenádherné |  FLORA
Mochna písečná

Vždy, když jsme se na jaře pohybovali na Zlatém koni v Českém krasu - to je kopeček, doslova a do písmene, nad Koněpruskými jeskyněmi - v období konikleců letních českých, hlaváčků jarních, zbytků ohnivců rakouských a paleček zimních, prvosenek, jaterníků i podléšek, sasanek, dymnivek, křivatců, jsme se kochali všudy přítomnou žlutavou, zlatavou, ve slunci zářící nádherou. Byla to jedna z mála rostlin, o které jsme - my botaniky neznalí - stoprocentně věděli, o kterou že se to bylinu jedná. Ona totiž byla uvedena na tamější informační tabuli.
Zlatý kůň, step, na které, na nemnoha metrech čtverečních, převeliká nádhera mnohých chráněných rostlin a živočichů. Nedaleko vchod do Koněpruských jeskyní. Přes kopeček vede vyšlapaná cestička na vyhlídku, ze které pohled do jednoho z největších vápencových lomů v republice. Po ukončení těžby bude celý lomový prostor přeměněn pro rekreační využití. Možná, že tam bude i voda na smočení, koupání. Naučná stezka pokračuje i do lomu Na Kobyle. Ráj to zde zejména pro mladé lidi, skauty, pionýry, milovníky života v lůně Matky přírody.

/Mochen je přemnoho. Nemáte někdo snímek mochny písečne v makro provedení, nebo alespoň celou jednu rostlinku? Pošlete prosím na burle@seznam.cz./

Hlaváček jarní 2011

19. dubna 2011 v 17:35 | Oproti minulým letům to s ním nevypadá do budoucnosti moc dobře.... |  FLORA
Hlaváček jarní 2011.... (Více o stížnosti, jeho devastaci, ZDE!)
Časem napíši text. Uvažuji o tématu, fotografování rostlin... Jest-li máte na tuto problematiku názor, pište již nyní do komentářů a já to pak přetáhnu do článku.

mmmmmmmm
mmmmmmmm

mmmmmmmm


mmmmmmmm
nnnnnn

Kavka obecná - Corvus monedula -

19. dubna 2011 v 1:30 | Ó, jak rád bych si povídal o jednotlivých fotografiích. Kde ale najít oponenty? |  PTACTVO NEBESKÉ
Kavka obecná a trocha povídání o následující fotografii ...

Sedím v tramvaji, která si to horko těžko šine po nábřeží kolem Národního divadla a přeslavné kavárny Slávie, k mému vytouženému a nedočkavému cíli - mykologická přednáška na téma jarní houby. Přednášející, vynikající český amatérský mykolog, ing. Jan Borovička. Koukám na turistický frmol na nejznámější české řece Vltavě, a nestačím se divit, jakou že to máme roztodivnou námořní flotilu, když mé poloslepé očko zaregistruje rychlý pohyb a hned druhý. To jsou nějaký moc divný holoubci.
Nelenit, vystoupit a zjistit, copak je to tady uprostřed Prahy za nádherné ptáčky. Opírám se o zábradlí a nestačím se divit. Na nedalekém stromě, úplně na jeho vrcholu, si připravují hnízdo straky. Doslova za venkovní restaurací na nábřeží začíná další překrásný jarní koncert. O tom ale někdy příště. Jestliže se fotografie povede, tak to bude pořádná bomba. Jedno je jisté. I ve středu velkoměsta, zejména v blízkosti řeky je přebohatý ptačí život. A to je moc dobře!

Snímek je to na straně jedné vynikající, kouzelný, ale na straně druhé mu k dokonalosti mnohé chybí. Tak si pojďme o něm trochu popovídat. Své názory pište pod článek do komentářů.

Platí jedna zásada. Udělat dobrou, nebo dokonce vynikající fotografii, není vůbec jednoduché. Je to převelice i o tom štěstíčku. Takový profesionální machr, se dlouho na ten neopakovatelný snímek připravuje. Jeho snažení trvá i roky. Zjistit, kdy bude to správné světlo, roční i denní doba. A když nastane ten správný okamžik, tak celý den z oblohy padá voda. A je vymalováno! Tak zase za rok.... V této souvislosti se vypráví příběh, kdy pan Saudek na Karlově mostě fotografoval roky jednu ze soch, na kterou padalo světlo pouze v jeden daný okamžik roku.

Ale pojďme zpět k této fotografii. Teprve, když jsem si jí prohlédl na monitoru aparátu, jsem uviděl ta zajímavá různobarevná světélka na hladině řeky. Ty jsou jednoznačně dokonalá a ještě je umocňuje ta čerň kmenu.

Mihnoucí se kavka k tomu dodala ještě tu správnou náladu matičky přírody. Bohužel ten ptáček je dost malý a navíc vyvolává na snímku dojem, že každou chvíli do toho kmene narazí. K dokonalosti by stačilo, kdybych stiskl spoušť jenom o okamžik dříve. Jednoznačně je ale chyba na straně kavky. Měla letět pomaleji, nebo alespoň trošilinku počkat, zdržet se ve vzduchu.

Mnohé by mohl zachránit výřez, ale jak je na druhé fotografii vidět, není to již ono. Hodně tam chybí ta všelijak zbarvená světýlka, stíny, odrazy. Potom zbývá jenom fotoreportáž, složená z několika snímků. Jak ale udělat to třetí foto, na kterém by byla jenom ta kavka v letu. Zvětšit se to nedá, neboť to vychází moc rozmazaně. Možná, že by to ale svedl nějaký ten počítačový machr, mág...

Ropucha obecná -

18. dubna 2011 v 23:09 Obojživelníci
Ropucha obecná:

Každoročně brzy na jaře chodíme pravidelně počítat, pozorovat obojživelníky do třemšínských a vojenských Brd. Již roky máme v této oblasti vytyčenou trasu, kde několik rybníčků, tůní a louží, ve kterých se dlouho drží voda. (...dokončení někdy příště.)

Hlaváček jarní a jeho rok od roku stoupající devastace. Zastavíme jí....

18. dubna 2011 v 23:06 | Nevíte kolik je lokalit hlaváčků jarního v Českém krasu a v republice vůbec? |  Hlaváček jarní
Hlaváček jarní - (Povídejte, pište, o fotografování rostlin ZDE!!!

Již několik let jezdíme, každé jaro až do léta, pozorovat hlaváčky jarní do Českého krasu. Známe tam tři lokality, které jsou od sebe vzdáleny co by si kamenem dohodil - (chl nahoře, chl dole, chl za silnicí). Za ty roky sledování, této překrásné a chráněné byliny, docházíme k přesvědčení, že je třeba od státních ochranářů přírody udělat řadu opatření, aby přestalo docházet k jejich devastaci!!! Jinak dalším generacím milovníků krásného, nebude již co ukazovat.... /Jejich vyjádření je a bude dole pod článkem!/

(Nevíte prosím někdo kolik těch lokalit hlaváčků jarních v Českém krasu je?)

Není to tak zas dlouho co jsme na jednom placu těchto nádherných rostlin potkali letité sokolky z Berouna. Mnohé z nich sem přicházely pravidelně se svými rodiči a prarodiči již v ranném dětství. Se slzami v očích nám zapáleně vyprávěly, jaká to tady bývávala nesmírná krása. Celý vrch a široké okolí bylo hlaváčky poseté. Jeden byl vedle druhého a veškerá ta zlatě se lesknoucí nádhera svítila daleko do kraje. Kde ty loňské časy jsou, že....

A jaký že je současný stav? Jedním slovem hrůzostrašný. Je to podobné, jako ,když si zde na blogu přečtete článek o kandíku psím zubu na Medníku!

Hlaváčků je na prvních dvou lakalitách pomálu. Při dišputacích jsme se shodli, že v letošním roce je jich zase méně. Bohužel, ale pro ty stovky fotografů snad bohudík, lokality nejsou oploceny ani nějak vyznačeny. Takže se dupe a dupe a doufáme, že se dupat již nebude. Ta třetí lokalita je oplocena vysokým plotem a snad proto je tam rostlinek o mnoho více.

V minulém roce jsme se vyšplhali k nebesům a koukáme a divíme se, že to snad už není ani možné. Turisté, organizování, si rozložili opodál hlaváčků svršky na zem a bez uzardění zalehli koniklece jarní, české. Na naše upozornění se moc divili, cože to provedli. Oni je totiž vůbec neviděli....

Opodál na hraně skály vede stezka u které někdo, již před mnoha lety, uměle vysadil převzácné kosatce bezlisté. - Ještě nedávno se v republice vědělo o třech lokalitách. Po článcích na tomto blogu, světe div se, se začaly objevovat místa další. - Fantasticky se jim tady daří a když rozkvetou, tak je to krása vesmírná. (Články o nich zde na blogu!)

Kosatce rok za rokem se snaží přes cestičku, která vede stepí, se rozrůst. Bohužel jsou každoročně návštěvníky této oblasti Českého krasu zašlapány. A stačilo by tak málo. Osadit zde nějaký ten plůtek! Ony totiž v brzkém jaru ty ven se deroucí rostlinky nejsou vůbec vidět. Pouze znalí vědí, kde a co hledat. A co myslíte, jaký je letošní stav? Ano již jsou opětovně zašlapány. Dopisuji a půjdu napsat e-mejl na státní ochranáře. Uvidíme co nám odpoví.... -vb-
Hlaváček jarní...


- - - S T Í Ž N O S T - - -
(Místo slůvka stížnost, si domyslete slůvko prosba. To jsem ale nemohl použít, neboť takové přenádherné slůvko bohužel zákon nezná. Takže vás všechny prosím o vysvětlení. A vo tom to je!)


Vážený pane řediteli Českého krasu,

tímto podávám stížnost na likvidaci lokality hlaváčku jarního a kosatce bezlistého na xyz v Českém krasu. Pro více informací se prosím podívejte na burle.blog.cz, kde jsou podrobnosti v právě dopsaném článku. Vaší odpověď tam po Vašem svolení uveřejním. Nejde mě o nic jiného než zjistit, jak to s ochranou hlaváčku v tomto místě vůbec je.

Mnohokrát Vám děkuji za vyřízení.

Václav Burle

* * * *

Vazeny pane,

pan Jaroslav Obermajer mě poveřil odpovědět na Vaši stižnost.

Mozna se v planovane stiznosti chcete venovat vlivum pastvy v uplynulych letech. Hlavacky jarni jsou typickym prikladem rostlinneho druhu vazaneho na pastvu, ktera potlacuje zastinujici dreviny a rozvolnuje travinny drn pro obnovu populace ze semen. Travniky v okoli lomu jsou byvale pastviny, opustene po desitky let a zarustajici drevinami. Kolem roku 2005 Sprava CHKO Cesky kras zapocala s pastvou na vice lokalitach s cilem obnovit a zlepsit stav biotopu a na ne vazanych druhu rostlin a zivocichu v celkovem objemu stovek tisic korun rocne. Bohuzel tradice pastvy ovci a koz byla nejenom v Ceskem krasu prerusena a jeji znovuobnoveni je znacne financne narocne.

Pro podrobnejsi informace doporucuji cetbu napriklad vybranych kapitol publikace Zasady pece o nelesni biotopy v ramci soustavy Natura 2000, ktera je ke stazeni na adrese http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/3F65DC4A2F4984BBC1256F5600370350/$file /planeta_nelesnibiotopy_proweb1.pdf či Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management ke stazeni na http://www.lepidoptera.cz/file_download/25/Ohrozeny_hmyz_nelesnich_stanovist.pdf

Obdobne zkusennosti Vam mohou potvrdit i kolegove pecujici o suche travniky pomoci pastvy napriklad v Ceskem stredohori, na Palave a obecne na mnoha lokalitach na jizni Morave.

Pohled na dreviny uspesne redukovane predevsim kozami muze u nezasveceneho pozorovatele vzbuzovat negativni dojem destrukce. Ve skutecnosti se jedna o pravy opak obnovy biotopu travniku. Verte, ze plocha biotopu krovin v Ceskem krasu neustale vzrusta a bude nadale vzrustat na ukor travniku.

Konkretne kolem lomu doslo na vybranych lokalitach ke znacne redukci drevin. V letosni pastevni sezone (a mozna i nasledujicich) bude davana prednost pastve ovci s omezenim podilu koz.

Doufam, ze se mi podarilo Vam situaci vysvetlit. Pripadne se muzete ptat na podrobnosti i osobne na botanicke exkurzi na Kodskou stenu a Tetinske skaly, kterou vedu s kolegou lesnikem a mykologem 14.5. ze Srbska. Podrobnosti na nasich webovych strankach www.ceskykras.nature.cz

Dekujeme za Vas aktivni zajem a pekne fotky a informace i o Ceskem krasu na Vasem webu.

S pozdravem

Tomas Tichy

Botanik, Natura 2000, monitoring, vyzkum a zahranicni vztahy

Agentura ochrany prirody a krajiny CR
Sprava CHKO Cesky kras
sluzebni mobil 725337034

/Pan Tomáš Tichý se omluvil za psaní bez háčku, protože má vadný počítač./

* * * * *

Mnohokrát děkuji za odpověď, ale nepotěším Vás. Já jsem si stěžoval - to slůvko stížnost berte jen jako důvod, že mě musíte odpovědět. To slovo stížnost čtěte jako prosba - úplně na něco jiného. Do posledního písmene to popisuji ve svém článku na burle. blog. cz. Jinak vaše akce znám a pravidelně je navštěvuji. Já jsem ten, který vám například na té poslední veřejně přede všemi poděkoval!!!! I tu problematiku koz jsme tenkrát spolu vyřešili.

Já prosím o vysvětlení tohoto mého problému. Domnívám se - možná nesprávně - že likvidaci hlaváčku způsobuje velký pohyb lidí, fotografů, na jeho lokalitách. V blogu píši, jak podle pamětníků ho tam bylo na tisíce a dnes ho lze počítat na desítku. Prosím o odpověď - je správné, že tam na ně lidi dupou, zejména na ty, které nejsou vidět? Když si přečtete podobný článek na mém blogu - téma likvidace kandíku psího zubu. Tak je to stejný problém. Já potřebuji jasnou odpověď, zda to pošlapávání lidmi je správné, nebo nesprávné. Teoreticky se domnívám, že kdyby se lokalita oplotila, jako ta přes silnici, a dodržoval se zákaz vstupu, že by to hlaváčkům prospělo! Nebo ne?

Na hraně lomu je překrásné místo výskytu kosatce bezlistého. Byl sice tam uměle vysazen, ale fantasticky se mu daří a dokonce se pomalu, ale jistě rozšiřuje. A zde je stejný problem. Místo není označeno, ohrazeno, a tak na první, ještě neviditelné rostliny, lidi šlapou jak zběsilí. On se totiž již několik let snaží rozrůst přes cestičku, stezku. Je však vždy ušlapán.

Tady jsou tedy shrnuty dvě mé otázky: 1/ Není již čas udělat taková opatření, aby se na hlaváčky jarní nedupalo? Třeba pomocí zákazových tabulí, plotu? Tak, jak je to na lokalitě za silnicí! 2/ Nemohli by jste udělat na plácku kosatce bezlistého ohrádku a osadit tam cedulku?

Mnohokrát Vám děkuji za odpovědi a s vaším souhlasem ji uveřejním na burle.blog.cz Václav Burle

* * * * * *

Vážený pane Burle,

jsem rád, že jsem se konečně dostal k pořádné odpovědi na Váš další e-mail. Omlouvám se, že to trvalo poněkud déle. Od 22. dubna do 8. května jsem byl na dovolené (samozřejmě botanické a vzdělávací, jinak bych její termín neobhájil sám před sebou) a pak se na mě navalila spousta práce, jako na každého botanika ve vrcholném jaru. Přiznám se, že v tomto období obtížně hledám čas na soustavnou odpověď u počítače. Spousta práce v terénu, sledování stavu rostlinných druhů a biotopů, plánování terénních prací (pastva, prořezávání dřevin, kosení trávníků) a k tomu ještě dvě celodenní víkendové akce pro veřejnost, na botanické exkurzi jsme se i spolu potkali.

Díky Vašemu druhému, upřesňujícímu e-mailu jsem pochopil, že Vám na srdci leží negativní vliv návštěvnosti veřejnosti a nikoliv řízená, "ochranářská", pastva ovcí a koz. Troufám si tvrdit, že pohyb lidí není v současné intenzitě v okolí lomu Chlum negativní pro hlaváčky a kosatce, ba dokonce je pozitivní, minimálně pro hlaváčky. Ve vztahu ke kosatcům bezlistým je to sporné. Chceme, aby lidé mohli obdivovat chráněnou přírodu. Situaci sledujeme a v případě významného negativního vlivu budeme uvažovat o zábranách v kritických místech. Ohrady pod Pláněmi severně od silnice Srbsko-Hostim nejsou proti lidem, ale slouží k udržení ovcí a koz ve vymezeném prostoru cílové pastvy suchých trávníků. Jinak by zvířata utíkala do lesa, na sousední pastvinu a na pole "za lepším".

V případě pochybností o nutnosti rozumné míry disturbance pro druhy pastvin u nás ohrožené doporučuji návštěvu rumunského Banátu. Tamnější pastviny jsou plné rozdupaných drnů, erozních rýh, trávník se spasený velice nízko. Přesto, nebo právě proto můžete na tamnějších pastvinách najít na jednom hektaru například tisíce kvetoucích vstavačů kukaček. Ty byly ještě v první polovině 20. století nejběžnější naší orchidejí, rostoucí masově a běžně. Dnes je řazena mezi silně ohrožené druhy. Mezi nejvýznamnější negativní vliv patří úbytek pastvy, spolu s hnojením, přeoráváním pastvin a chemickými vlivy na mykorhizní houby.


Pro vysvětlení potřeby rozumné disturbance pastvou či lidmi zkusím jít od lesa, a to doslova.

Hlaváčky jarní se na kopci Chlum vyskytují na dvou místech: jednak na vlastním vrcholu, kousek od horní hrany opuštěného lomu a pak jižním směrem nedaleko spodní hrany lomu. Obě dvě místa představuje biotop širolistého suchého trávníku s dominancí statné trávy sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus). Jako na mnoha jiných lokalitách jsou to pozůstatky bývalých pastvin. Pokud by se tam nepáslo (nebo neoralo) rostl by tam les - nejspíše rozvolněná teplomilná doubrava (jak je vidět podél cestičky od vrcholu podél západního okraje lomové jámy) nebo na hlubší půdě na vrcholové plošině s mírnou severozápadní orientací o něco stinnější zapojená doubrava. Les je prostě ve střední Evropě na většině míst dnes pánem situace, pokud není omezován člověkem nebo dobytkem. Hlaváček jarní je oproti tomu rostlina otevřených trávníků, v zapojeném lese neroste. Vyžaduje hlubší půdu, ve které dlouhodobě přežijí i dřeviny. Dlouhodobé omezení dřevin zajistí kosení nebo pastva.

Pastva i kosení představují svým způsobem narušení neboli cizím slovem disturbanci - potlačují se dřeviny a dominantní traviny. Při pastvě se trávník rozvolňuje jak okusem, tak rozdupáváním kopýtky. Hlaváček je obdobně jako ostatní pryskyřníkovité za čerstva prudce jedovatý, takže se mu zvířata vyhýbají. Tím získává konkurenční výhodu.

Rozdupávání drnu trávníku lidmi do určité míry nahrazuje či doplňuje pastvu dobytka. Při rozumné zátěži rozrušuje drn, přitom se samozřejmě poškodí i některé cílové druhy jako hlaváček. Podstatné ovšem je, že některým hlaváčkům se podaří vykvést a odplodit a jejich semena vypadají a vyklíčí právě v mezerách v trávníku vytvořených dobytkem nebo lidmi. Důležitá je totiž dlouhodobá obnova populací ze semen.

Hlaváček jarní býval v Českém krasu (a nejenom tam) hojnější v časech, kdy se zde běžně páslo. Tyto časy skončily po druhé světové válce. Z posledních 50 let máme věrohodné záznamy o výskytu hlaváčku z deseti až dvanácti lokalit v Českém krasu (přičemž za lokalitu beru místo výskytu, které je od dalšího nejbližšího alespoň sto metrů). Všechny tyto lokality leží nebo ležely na sever od řeky Berounky v katastrálních územích, bráno od západu na východ, Hostim u Berouna, Srbsko u Karlštejna a Budňany. Jedná se o Šanův kout, Čihadlo, Pláně, Pod Pláněmi, Lom Na Chlumu, Lom Na Chlumu - západ, Srbsko nad Berounkou, Doutnáč, Placy, Na vinici, Plešivec u Karlštejna.

Hlaváček jarní je vlajkovou lodí obnovené pastvy, byť pastva prospívá mnoha jiným ohroženým druhů rostlin a hmyzu. Na některých lokalitách jsou desítky, jinde stovky kvetoucích jedinců. Podle sledování v posledních zhruba deseti letech se počet hlaváčků Na Chlumu nesnižuje, naopak se zvyšuje. V posledních letech se dokonce na této lokalitě objevila velmi vzácná orchidej rudohlávek jehlancovitý, zatím v počtu několika kusů. Jako negativní na této lokalitě lze vnímat téměř úplnou likvidaci dřínu přímo v místě pastvy nad lomem. Nicméně dřínu je v okolí velké množství, především v teplomilné doubravě.

Vašemu dalšímu mailu se budu věnovat v příštím týdnu.

S pozdravem

Tomáš Tichý
Botanika, Natura 2000, monitoring a výzkum

Václav Burle děkuje, ale pokládá tuto otázku: V době květu hlaváčků jarních je na lokalitě mnoho malých až neviditelných rostlinek. Ty jsou ale lidmi ničeny! Je to rovněž dobře? Nebylo by vhodnější v době květu tam nedupat???


Český kras - vandr - kytičky, houby a první jarní motýlci

18. dubna 2011 v 23:01 | Nezapomeňte ve Svatém Jánu pod Skalou navštívit fotovýstavu našeho kamaráda Josefa Buriána |  Český kras
Vandr jarní napříč Českým krasem...

Jaro se přihlásilo překrásným slunečním počasím, nožky začaly vibrovat, tak jsme již v pátek pozdrhali z pracovního procesu a nedočkavě vyrazili do překrásného Českého krasu. A jak jinak než opět vláčkem ze Zadní Třebáně směr Lochovice. Vystoupili jsme na jedné úplně zapomenuté zastávce, kde jenom překrásná mnohosetletá hrušeň, která se nám každoročně za naší lásku ke zdejší krajině odměňuje svými vynikajícími plody. Něco tak výtečného jste určitě ještě nejedli.....

/...pokračování asi zítra i fotky budou.....

/...a nyní přetěžká, ale překrásná umělecká soutěž, kterou jsem štětcem a paletou vytvořil pouze pro vás, přátelé. Poznáte, o které pohoří Českého krasu se jedná? Vítěz obdrží slevu na dveře a to včetně zárubní!!! Každý den přidám jednu další kresbu, tak se máte na co těšit./
Slunce vychází nad kouzelným a nám drahým Českým krasem, který tak milujeme. Mnozí se zaměřili na jeho podzemí, jeskyně, lůmky, lomy a veškeré ty díry do nitra země, další se na něj s oblibou dívají z nebeských výšin.
Obrovský zlatý nebeský kotouč metá paprsky na jižní stranu pohoří Českého krasu. Jednou z přenádherných chvil trempa, vandrovníka, turisty, tomíka, skauta, pionýra, ale i botanika, zoologa, houbaře, ba dokonce i mykologa, kteří se spletou a stráví noc někde ve stepi, nad sebou maje jenom ty božské hvězdy, planety, černé díry, různé ty trpajzlíky, komety, je ten nepopsatelný, fantastický pocit splynutí člověka s přírodou. To takhle ležíte jen tak na spacáku, přikrytý celtou a očkem každou chvíli, jen tak zlehounka, pokouknete na tu veškerou nádheru kolem. Den se probouzí, noc, tma, ustupuje. Pro mlžný opar není nic vidět. Sluníčko začíná ale dělat divy. Najednou, z ničeho nic, vykouknou z mlhy vrcholky krasu, na kterých, zejména na jaře, se odehrává veškerý ten botanický a mykologický zázrak, a ten koncert pokračuje, až je jen řídká mlha nad řekou Mží. Začíná koncert další, rovněž neskutečný, ptačí. Ještě štěstí, že se s naší bandou toulá překrásná a z nás nemladší děvucha. Ona je tak nějak nemocná. Je to jediný člověk, který totiž nevydrží polehávat ve spacáku. Ještě za šera vyskakuje, rozdělává oheň, rozjíždí vařič. A máme zde koncert další. Poskakuje kolem našeho ležení. Nemá na sobě téměř nic. Vše je vidět. Vždyť říkám, koncert, nádhera, slast, který nás starce utěšuje, že ještě žijeme a že se máme ještě na co těšit. Vždy si ale v tento okamžik vzpomeneme na ty lidičky tam dole ve městech a vesnicích, v poslanecké a senátorské sněmovně. Lidi, proč tak blbnete. Lidi, proč se nemáte rádi. Lidi, proč se furt, pořád, immervere, stále honíte za tím mamonem. Lidi, přestaňte se vzájemně okrádat, šidit, zabíjet. Lidi, mějte se rádi a množte se!!! Uvidíte, že i vám se to bude líbít! Ležením se začíná sladce šířit vůně kávy. Kde jí ta holka bere. Je to fantastický okamžik umocněn navíc těmi jejími domácími buchtami. Jak říkám - jeden koncert za druhým a to máme před sebou ještě - bohudík - celý úžasný den....

Text dopíši později. Teď jsme se vrátili z vandru po Doubravce a jsem utahán jako....


/...už jste poznali, o které pohoří Českého krasu se jedná? Hlavně to do komentářů zašifrujte. Dejte možnost i jiným, aby se vyjádřili. Dávám první radu - tam v údolí je řeka Mže!/

V neděli 24. dubna Vás zveme do Českého krasu na expedici za obojživelníky a hady. I houby a kytičky budou. Odjezd ze Smíchovského nádraží, a když z nádraží, tak tedy vlakem!

Koncem příštího týdne vyrážíme na putování po Střele. Ve vlaku je ještě místo, tak se přihlaš.....


Tak jsem se vrátil

18. dubna 2011 v 22:55 AGENTURA Vandrovník
Ahoj kamarádi a kamarádky. Tak jsem opět tady na našem, vašem burle. blog.cz. Počítač byl v opravě. Snad bude řádně fungovat. O víkendu již konečně jedeme na vandr kolem říčky Doubravy. Kdo se chce přidat, tak zavolá na 257 941 315.... Stačí torna, karimatka, voda, spacák, popřípadě celta, trocha jídla a dobrá obuv. Na cestě budeme zkoumat houby, kytičky, broučky, obojživelníky apod. Jede se vlakem do Hlinska a pak už jenom pěkně po svých. Únikové cesty - Chotěboř atd. Zdravi došli, Nedej se , přidej se. Václav Burle...

!!! p o z o r - R O S T O U - p o z o r!!!

9. dubna 2011 v 8:06 | Už je to tady, ale dlouho to trvat nebude a zase to skončí. Jediná a poslední příležitost |  - - kačenka česká
Před okamžikem rozhlasová stanice Praha hlasem maderátorky oznámila

--- R O S T O U ---

řeč je samozřejmě nejen o houbách, ale doslova o kačenkách českých
dále dodala, že je to způsobeno tím, že v letošním roce bylo hodně sněhu, takže půda je plná té nejvzácnější tekutiny - vody.

Jak divné, že, když od letošní kačenkové sezóny i významní mykologové stále tvrdili, že nerostou a neporostou, protože je všude sucho a vody v půdě málo. Jsou to ale věci, ale ty nekonečné záhady kolem hub, máme přece tak moc rádi. Takže vyražte a pod tento článek pište, jak jste byli úspěšní. Moc se těšíme, že nás se svými houbařskými úspěchy, zde na blogu v komentářích, neprodleně seznámíte...

Já opětovně zase o kačenky, tak jako každý rok, nezakopnu. Fotografii neudělám. Jsem strašně nešťastný, ale o to víc se budu těšit z vašich snímků a řádků. Již od pátku jsme měli vandrovat kolem Doubravky, ale zklátila mne chřipka. Když to dobře dopadne, tak příští týden na řeku od pramenů až po soutok vyrazíme. Být či nebýt. Zase to odložit na příští rok - neboť v té době již budou nejen kačenky, ale i vzácné orchideje. Ó, jak je to na tom světě krásné, když člověk má ty správné koníčky a stále je o čem bádat. Hezký den a ať se Vám na houbách, kačenkách, daří.....

Vojenské Brdy mají končit. Řekněte i vy svůj názor.

7. dubna 2011 v 10:46 | Vraťme tuto významnou část Čech zpět přírodě a vodě! |  Brdy centrální
Součástí tohoto článku je i ANKETA, klikni pod článkem na komentáře

Ministr obrany pan Vondra vážně uvažuje - v rozpočtu státu chybí moc peněz, šetří se na všem - o odchodu armády z vojenského újezdu Brdy. Příznivci, i nepřátelé tohoto blogu, se ptají a co bude dál? Jedni to vítají, protože si myslí, že to bude pro ně fajn, druzí si zase správně uvědomují, že tam vtrhnou tzv. podnikatele, stavbaři, různá ta lobby, a neuvážlivou činností to tam všechno pomalu, ale jistě zničí. Postaví tam golfová hřiště, sjezdovky s vleky, penzióny, hotýlky pochybného určení, přeobrovské dráhy pro čtyřkolky, cyklistické stezky. Nikdo snad dnes již nepochybuje, že vojskům se v této kouzelné krajině se svou činností i nečinností podařilo zachovat přírodu, a tak by to mělo i zůstat po jejich odchodu.

/...bohužel mám nefunkční počítač, takže sem nemohu vložit momentálně žádnou fotografii/

Neblahý osud, který zdejší Brdy čeká, je vidět na příkladu Šumavy a dalších oblastí České republiky, Krkonoše. My, co jsme dnes již v dávných dobách znali například okolí Lipenské přehrady, si dobře uvědomujeme to nebezpečí. Na Lipně ta divočina byla přenádherná, včetně Vltavy. Dnes tam vyrostly maríny a další pochybné stavby, stavbičky, zařízení. Na řece se nejedná o vodáctví, o poznávání přírody, ale o obrovské alkoholické sleziny na Vltavě a její neustála devastace.

Mnoho podnikatelů, živnostníků, si myslí, že tam vytvoří obrovský byznys, který jim bude přinášet pravidelné a neskutečné zisky. Je to v současné době přání nereálné a bohužel navíc přinese zkazu tomuto přenádhernému koutu, nejen české přírody, ale i evropské. A nedej Bože, aby se splnily některé jejich projekty, které jsou již na papíře, že tam postaví další saltelitní vesničky, městečka. To by si každý ten, kdo by jim to posvětil, měl následně jít hodit mašly.

Jsem přesvědčen, že by se centrální Brdy měly pomalu, ale jistě, vracet zpět do lůna všehomíra. Neumožnit tam žádné podnikatelské aktivity - vždyť po celé Evropě je naprostý přebytek turistických zařízení a i v České republice jsou poloprázdná, proto ty obrovské slevy. V Německu, v oblasti Šumavy, přemnoho penziónů a podobných zařízení krachlo a stále jsou na prodej - pouze snad takové, které by byly zaměřeny na poznávání přírody. Například v lesích vybudovat několik jednoduchých tábořišť pouze s dokonalými WC. Učit zde zejména mládež neformálně poznávat život ve hvozdu, byliny, živočichy apod. Nebylo by ani marné, je seznámit s přeživáním v přírodě a základními vojenskými dovednostmi.

Hlavním posláním vojenských, centrálních Brd, by měl být návrat do dávné minulosti. To by se zároveň mělo postupně týkat i Brd Třemšínských. Přestat tam všude vyrábět smrkové monokultury, dělat neustále odvodňovací škarpy, kanály, ale naopak celou tuto oblast pomalu, ale jistě, proměnit v historický prales. Vytvořit původní listnatý hvozd.

Důvod by měl být pro všechny jediný. Pitné vody je nedostatek. Ona se stala i v Evropě strategickou surovinou. Je jí málo a nikdy jí, v současné rozvíjející se lidské společnosti, nebude dost. Vraťme Brdy do dávné doby, kdy - podle starých análů, zápisů - byly obrovskou, nikdy nevysychající houbou až po okraj nasáklou pitnou vodou. To by měl - podle mého názoru - být ekonomický cíl nás všech. Václav Burle