





Jsem ti opravdu Vladimíre moc povděční, že do nás tak biješ. Je to opět o těch divných atlasech. Můžeš to názvosloví prstnatec, vstavač, ještě jednou vysvětlit, prosím. Snad si to už konečně zapamatuji....
Ale milerád!
Ono jsou to 2 samostatné rody (abych to zesložitil, vlastně dnes už asi 3, ale zůstanu u tradičních dvou). V našich podmínkách se kromě znaku na hlízách rozpoznají hrozně snadno: vstavač má listy v přízemní růžici, prostě naskládané dole u země, a pak víceméně hladký stvol bez listů, až s listeny nahoře u květenství. Kdežto prstnatce mají kromě listů dole několika listy porostlou lodyhu až ke květenství. To je rozdíl, který je fakt snadno patrný. Má však výjimku, tou je vstavač řídkokvětý bahenní, který, ač vstavač, má listy také na lodyze. Ten je ovšem snadno rozpoznatelný jinak - má velké květy, úzké listy, kvete v červnu, a je hrozně vzácný. Pane Burle, vyjeďte si na něj, stojí to za to, a od Prahy tam není daleko!
No nic, k vstavačům u nás patří vojenský, mužský, kukačka, bledý, trojzubý, nachový a bahenní. Prstnatce jsou složitější, tam je vyčlenění druhů nejasné, leccos jsou poddruhy či formy, těžko se to rozlišuje: májový, pletní, bezový, Fuchsův, Traunsteinerův, plamatý, český (jediné místo na světě), bělokarpatský (dtto) či laponský - a pak poddruhy jako sudetský, sooův, šumavský,.. Tož tak.
Typ blogu: Deníček | RSS zdroj | Přihlásit se | Chci také blog | Úvodní stránka Jít obsah stránky | Klávesové zkratky
A ještě si dnes neodpustím jednu reakci. Hnidopišskou - není to vstavač, prosím, je to prstnatec. Do jedné diskuze jsem Vám napsal, jak se tyto dva rody na první pohled liší. Vstavač májový je hodně starý, leč stále používaný název. Ale fakt už neplatí. Je to prostě prstnatec!