Protivínské hory - houby i rybaření

23. června 2011 v 12:54 | Nebojte se k nám přidat. Jezdíme i vlaky, jízdné skupinové, takže za hubičkju a legrace nepřeberně. |  Houbařské plácky
Protivínské hory a vandr přes celé pohoří a navíc ještě zpět...
Na fotografii pouze malý výsek Protivínských hor. Ten nejvyšší vrch je Vysoký Kamýk a na něm rozhledna. Příroda je zde pohádková. Nejdříve z Protivína přes louky, kolem rybníků a pak přenádherný hvozd, kde listnaté i jehličnaté lesy, tůně, potoky, rybníčky, ve kterých kromě ryb i raci. Pro houbaře je to zde ráj na zemi české. Když jsem nejdříve napsal následující řádky, tak jsem byl vandrovníky přinucen tam ihned o víkendu vyrazit. Z nádraží to je na Kamýk deset kilometrů a do Písku pak dalších dvacet. Bylo to tak všechno úžasné, že jsme si to v neděli dali ještě jednou na opačnou stranu.

Už je to bohužel hodně dávno co jsem se do protivínského hvozdu, při služebních cestách na českobudějovické letiště, často zatoulal. Vzpomínkou na zdejší lesy rovněž jsou dny po černobylské jaderné katastrofě. Tolik hub pohromadě jsem před tím, ani potom, nikdy neviděl. Nejen, že jich byla spousta, ale byly to přenádherné, až umělecké plodnice. A v houbách ani červíček. Nemohu samozřejmě tvrdit, že ten houbařský zázrak byl způsoben jadernou katastrofou, ale v každém případě je to hodno zamyšlení.

Ve dnech po Černobylu, rakouské a německé televizní stanice neustále upozorňovaly, aby lidé houby nesbírali, neboť jsou plné škodlivých látek, radioaktivity apod. V našich sdělovacích prostředcích nepadlo o tomto problému ani slovo. V jižních Čechách nebylo v té době téměř nikoho, kdo by nekoukal na zahraniční televize, takže se tato informace rychle rozšířila po celé republice. Do dnešního dne však stále nevíme, jak houby byly tenkrát napadnuty. Pravda nebo fáma?

Hřeben Píseckých a Protivínských hor se táhne od okresního města Písek od severu k jihu, až po jadernou elektrárnu Temelín, zjednodušněji napsáno. Vévodí mu několik vrchů. Nad Pískem je dokonce rozhledna - Jarník - radiokomunikační zařízení, a nad Protivínem, na Vysokém Kamýku, další, postavena ve čtyřicátých letech minulého století Němci, jako zeměměřičská věž. Někteří milovníci dalekých výhledů jsou přesvědčeni, že tyto věže, kterých je po republice devět, měly i jiné poslání. Bohužel věž je přerostlá stromy, takže výhled nulový.

Jestliže se rozhodnete tuto oblast Jižních Čech navštívit, začněte na rozhledně Velký Kamýk. Z ní přehlédnete nejen celé Písecké a Protivínské hory, ale i vzdálené kraje.

Přemýšlíte, kde letos strávit houbařskou dovolenou, prázdniny? Tábořiště v Protivíně je dobrý nápad! Ceny mírné a vlakem lze cestovat po jihočeských památkách a lokálkou se dostanete třeba až na Šumavu. Výletů lze zorganizovat nepřeberně a pak stačí nahoře kliknout na ty zelené houbařské plácky a pokračovat na některý z nich. Blanice a přilehlé rybníky jsou rybářským rájem. Nevýhodou je, že budete muset každodenně mít nějakou tu rybu na houbách. Dobrou chuť a napište nám zde do komentářů a vašich houbařských placech. Určitě mnoho přátel potěšíte! Vždyť mnozí dnes přemýšlejí kam letos na houby vyrazí.

Agentura Vandr - slevou na dveře a zárubně ocení každého, kdo nám napíše svůj prožitek z ochutnávky "čertova vejce"! Více informací zde na blogu, když si vlevo pod rubrikami do vyhledávače napíšete hadovka smrdutá. Už jste byl někdo z vás tak odvážný?



V lesích, tedy i v Protivínských horách, houby nic moc. Spíše vůbec nic než moc. Prošli jsme za dva dny šedesát kilometrů hvozdem a hub jsme viděli pomálu. Protože mne má Matička přírody moc ráda, tak poslední slovo patřilo mé maličkosti. A zde je jeden maličký, ale do poslední tečky pravdivý příběh:

Už jsme se blížili k výchozu z lesa, kde rybníček, na břehu vodník chytá ryby, poblíž chata, jejíž součástí je veliký, ale bohužel opuštěný včelín. To by bylo na další povídání.

Jdu v čele a tu koutkem oka zahlédnu houbičku u pařezu. Zastavím, a protože na mne přišlo nutkání, rozepínám poklopec, vyndavám přítele. Kouknu, kam to budu směrovat. V mém věku je to už převelice důležité. Podle proudu se totiž pozná, jak je to s prostatou.

Koukám na zem a nestačím se divit. Tři přenádherní zdraví hřiby a hned vedle dvě nožky, ale hlavy pryč. Jak plodnice měly tmavé klobouky, tak vůbec nebyly vidět. Velký úžas a gratulace ode všech vandrovníků a vandrovnic. Tři dny se touláme lesy - v pátek putování za korálovci - a nikde jsme neviděli ani houbičku a najednou z ničeho nic, na konci vandru, takový zázrak. Děkujeme Matko přírody. Jediné houby, které jsme za tři dny potkali, byly štítovky jelení a maličko lišek.

Když jsme v sobotu po ránu vstupovali do lesa, tak jsme měli jít po cestě, kde tyto hřiby. Domluvili jsme se, že půjdeme trochu stranou abychom navštívili Zlatou louku a přilehlý rybník, kde raci. Poenta je v tom, že při nedělní zpáteční cestě po našem bohovském nálezu za několik minut kolem nás procházeli tři místní houbaři a za okamžik i rodinka. Stačilo málo a vůbec bychom se s těmito krasavci nepotkali. A vo tom to je, že přátelé?

Poznámka: Cestou jsme dišputovali, kam se asi poděly ty dvě hlavy hřibů. Člověk je bezesporu nevzal, ten by tam veliké, pěkné a nečervivé nožky, nenechal. Zbývá tedy pouze zvěř. Víme vůbec, jak často a v jakém množství zvířata houby konzumují?

Nevíte někdo o které se jedná. Já znám siky z Brd, ale tyhle na ně nevypadají....





 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marie | 23. června 2011 v 20:26 | Reagovat

Houby zatím nerostou, tak jsem se rozhodla koupit pro manžela nový nůž na houby. Ono se říká, že když se daruje nějaká pozornost, tak se mnohé změní. Tak čekám, jest-li ty houby začnou konečně růst. Ona existuje taková firma eshop higlife, která má pro houbaře mnohá překvapení.

2 Fořt | 18. února 2012 v 23:40 | Reagovat

Já jsem vždy zděšen, jak houbaři, ale bohužel i děcka, nosí nože otevřené v ruce, včetně těch kuchyňských. Je to strašně nebezpečné. Nůž patří do kapsy, do pochvy. Stačí zakopnout, uklouznout, sklouznout po větvi a člověk má zaděláno na problém.

3 Fořt | 18. února 2012 v 23:43 | Reagovat

Jelen sika Dybrovského. Zvíře s kterým si zaděláváme v našich lesích na pořádný průser. Sika se moc kamarádí s jelenem lesním, evropským. Mnohdy se už ani nepozná, který žepak to je.

4 Ota | Web | 3. května 2019 v 6:48 | Reagovat

Vypadá to tam nádherně. Já taky kolikrát jedu někam na ryby a když se mi nedaří, tak jdu na houby. Tam mám kolikrát větší úlovky. Letos mě první pořádné chytání teprve čeká. Chtěl jsem jet teď o víkendu, ale nemá být pěkné počasí, tak to ještě asi o týden odložím. Přes zimu jsem se dozvěděl dost zajímavých věcí z https://www.zachytame.cz/ , tak to chci zkusit v praxi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama