Hřib satan aneb, jak se otrávit téměř k smrti

22. července 2011 v 14:12 | Lidi jsou nepoučitelní. Do atlasů se nepodívají a nenechají si ani poradit. Není co dodat. |  - - hřib satan
Hřib satan a jak se neotrávit, dát si pozor!

Na dotaz, zda mohou jít domu, se lékař rozčílil, podíval se na kolegu, sestru, a téměř zařval. "Vy jděte třeba do pr.... , ale toho vašeho vnuka si tady raději necháme." Při odchodu z ambulance ještě ucedil mezi rty. "Koho nám to sem ten nahoře posílá. To je tak těžké naučit se znát několik jedlých hub?

Jsou lidé, kteří nedají dopustit na houbaření. O houbách nevědí vůbec nic, ale po hospodách, na rodinných sešlostech, o nich umí přenádherně vyprávět.

V Praze je les, ve kterém se houbám moc daří. Rostou tam i ty nejvzácnější, nejkrásnější. Když příjde jejich čas, tak je tam každoročně kolodějů jako naseto. Lidičky odcházejí s plnými koši. Bohužel v nich mají sem tam i satany a dokonce hřiby nachové. Až do minulého roku jsem si nemyslel, a vůbec bych si nepřipustil, že je tolik spoluobčanů, kteří o houbách nevědí nic a nedokáží rozeznat koloděje od nachového. Příběh na toto téma je ZDE. Seberou vše, co vypadá jako hříbek a doma pak mlaskají do aleluja....

V minulém roce jsem tohoto spoluobčana z vesnice potkal v háji s vnukem. Kouknul jsem jim do košíku a obdivoval tu nádheru nesmírnou, vesmírnou. Najednou koukám a vidím, že je tam několik nachových a minimálně jeden satan. Začal jsem vysvětlovat, že to nejsou kolodějové, a jak jsem tak na souseda koukal, bylo jasné, že jsem u něj za vola. Dokonce jsem mu vysvětlil, proč houby chráníme a jaká pokuta za ně hrozí.

Uběhl rok a potkal jsem ho před samoobsluhou. Zeptal jsem se ho co houby. On zakroutil hlavou, jako že nic neroste a začal vyprávět příběh.

Představ si, že několik dnů po té, co jsi nám vynadal, vnuk našel parádního hřiba. Byl to opravdu pěkný kousek. Vysoký, klobouk rozmáchlý, ale ještě na koncích hřibovitě zavinutý. No paráda. Jako od Mánesa. Udělali jsme smaženici a jenom jsme blahem mlaskali.

Po chvilce manželka říka, jest-li se nám nezdá, že to jídlo je nějak nahořklé. Ani jsme jí neodpověděli, jenom jsme se zatvářili ať nevotravuje.

Uběhla nějaká ta hodina a fakt nám bylo blbě. Zavolal jsem na pohotovost a už jsme fofrem jeli. Vnuka si tam nechali a my jsme sežrali spoustu živočišného uhlí. "Že jsem na tebe tenkrát kamaráde nedal!"

Následovala od něho dlouhá přednáška o jedovatosti hub s připomenutím, hřib satan je sice jedovatý, ale po dlouhé tepelné úpravě je jedlý a dobrý. Jenom se bohužel můj soused ty houby naučil dosti pozdě, že? Tohodle satana, který jim způsobil takový neblahý zážitek, by určitě raději nepotkal. Stále si klepe na hlavu, že tu smaženici nedělal na plotně déle.

Poznámka: Až ho potkám, tak ještě musím zjistit, jak ti lékaři zjistili, z čeho ta otrava je. Dělali rozbor, nebo jim snad stačil popis hub od postiženého?

 

38 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Václav Burle | 8. října 2011 v 16:24 | Reagovat

Tak už to vím. Jak jim bylo blbě, čti hodně zle, tak se podívali na internet a tam přesně zjistili, která houba to byla. Pak už stačilo lékařům nahlásit - hřib satan.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama