Korálovec bukový II a korálovec bukový I ZDE !!!

To je to místo, kde jsme ho, je, uviděli. Že je tady krásně? Vidíte ten kmen a na něm možná i více než dvacet kousků různého stáří, různého stavu. Nejvíce tam asi bylo těch, již do nenávratna odešlých.
Jak jsem již psal v předchozím článku, tak na korálovce bukové jsem nikdy štěstí neměl. V pátek jsme objevili dva, a po dvou dnech tyto další. Radost byla převeliká. Nutno však dodat, že narazit na korálovce, ať bukové, jedlové, či ježaté, kteří by vypadali naprosto božsky, překrásně, je matematicky snad nemožné, nebo se jedná o převelikou náhodu.

Je to pořád stejný problém. Uděláte snímek velké plodnice, ale tady vypadá, jako kdyby nebyla, nic moc. Neexistuje na to trik? Asi ne, že?! Pak už jen zbývá houbu vyfotografovat přes celé políčko.

...a tento je mlaďounký, a když neuhodí mrazy, tak ještě přehodně vyroste. To bude krásy na starém Bělidle.

A zde je další kousek, celkem jich tam bylo, mladých i starých, něco přes dvacet. A pod ním je vidět, již jeden odešlý do věčných lovišť. Bohužel, se na tento vynikající houbařský plácek dlouho nedostaneme, ale za čtrnáct dní je určitě navštívíme a překontrolujeme. Jsme vždy moc zvědaví, co se s houbami, po celý jejich vývoj, děje. Letos, na podzim, jsme našli dvě lokality, kde korálovci bukoví rostou. Již dnes se těším, až je v příštím roce budeme navštěvovat a kolem nich bádat. Jenom se budeme muset den co den hodně modlit, aby se nám opětovně ukázali.

Tady stával fantastický, jak do krásy, tak i do plodnosti, hlívovník. Byl to prastarý buk. V minulém roce ho vichr přerazil. Zůstalo pětimetrové torzo a zbytek se poroučel na zem. Moc jsme se těšili, jak z padlého kmene budeme sklízet další přenádhernou, a tak chutnou hlívu ústřičnou. Dal jsem si předsevzetí, že musím navštívit fořta a dohodnout se s ním, aby padlý kmen neodvážel. Bohužel, jsem na to zapomněl a dnes tam již není. Nejraději bych si nafackoval.
Všude tady kolem bývávalo přemnoho trempských kempů. Jsou tady stále, ale již jich není mnoho. Je ale to pěkný pocit, že ještě existují staří, ale i mladí, lidé, kteří se tomuto způsobu, lásky k přírodě, věnují. Už je ale jasné, že současní mladí o tento druh trávení volného času zájem moc nemají. Dávají přednost výdobytkům současné společnosti. Jest-li je to dobře, nebo cesta do pekel, ukáže čas. V každém případě, to pro přírodu bude zničující.

Už to nebude dlouho trvat a zase to vypukne. Uhodí první mrazíky, hlíva ústřičná se dostane do šoku a začne růst jako o život. Jak já, pro její krásu, jí miluji. /Letmý pohled ZDE !!!/ ... a tak se taky kolem 13. listopadu stalo!
(13. listopadu 2011) - Po čtrnácti dnech jsme si odskočili korálovce bukové, na této lokalitě, překontrolovat. Nestačili jsme žasnout. Teprve po nakouknutí na minulé snímky, v klidu domova, jsme zjistili, že všichni poměrně dost přirostli. Jak jim ten růst asi ještě dlouho vydrží?
Přisedli jsme a doslova z centimetrové vzdálenosti jsme se snažili pochopit rozdíl mezi korálovcem bukovým a jedlovým. Marně. Nepovedlo se nám to, stále tomu rozdílu nerozumíme. A určitě nejsme jediní. Existuje jeden významný zahraniční mykolog, který tvrdí, že žádné rozdíly nejsou, že se jedná o jediný druh. Máte stejný, nebo jiný názor? Vy je opravdu stoprocentně umíte rozlišit?

Před čtrnácti dny byl prťavý, takový nijaký a najednou se z něj stal krasavec, který stále roste. Uvidíme, jak bude vypadat při naší další návštěvě.

....a zde ještě jeden krasavec, který minule se teprve dral k nebesům. Je škoda, že houbaři houby utrhnou, místo toho, aby občas je nechaly svému vývoji. Není nic krásnějšího, zajímavějšího, než je den po dnu, týden po týdnu, rok za rokem, sledovat, kontrolovat, kolem nich bádat.

Podle mého názoru, zejména, když jsou plodnice jedlového a bukového mladé. vypadají naprosto stejně. Pravděpodobně se to moc nezmění v jejich rozdílu ani když jsou postarší, staré....
(20. listopadu 2011) - Stále si zde na kmenu hoví a pozoruje okolí tohoto nádherného vojenského hvozdu. Bohužel, ti větší začínají hnědnout a ti mladší, ještě záříci bílou, čistou a jasnou barvou, se nějak moc zcvrkly do sebe. Pravděpodobně rovněž odcházejí do zapomenutí. Jenom jsem moc zvědav, jest-li se zde i v příštím roce objeví....

(14. prosince 2011) - Je už ze všeho unavený. Chystá se odejít na zasloužený odpočinek. Udělal nám převelikou radost, věříme, že tomu tak bude i v roce příštím.

Snímek tohoto krasavce, včetně obsáhlého textu, je uveřejěnn v časopise Vesmír číslo 3/2012.
/...samozřejmě bude následovat další pokračování. Budeme je stále pro vás kontrolovat, pozorovat./