Hlíva ústřičná záhada
Hlívovník, na snímku, známe roky. Pouze jednou na něm vyrostla spousta plodnic. Jinak to byl jeden, dva trsy. Ale většinou byl strom bez jakékoliv plodnice. Zkrátka, nic moc. Zajímavé na tom ale je, že vždy houby měly tuto žlutavou barvu. Ona hlíva ústřičná je vůbec barvoměnná. Víme, že i v době růstu dokáže několikrát převléknout kabát. Ale ono to o té barevnosti bude asi všelijaké. Vliv může mít druh stromu, počasí, zkrátka bůhvíco. Nevíte někdo, prosím, o tom něco víc?
Již řadu týdnů jezdíme hlívu ústřičnou sledovat do několika hvozdů, ale o jejím sběru se hovořit nedá. Letos je jí, alespoň v našich lokalitách - a jak je to tam u vás(?) - převelice málo. Teď navíc uhodily mrazy a ona svůj růst pozastavila. Roky minulé, zejména sezóna 1910 - 1911, se letos asi opakovat nebudou.
Pozorujeme roky jeden špalek, který bývá plodnicemi obalen. I letos malé hlívičky vyrazily, ale po prvních mrazech se stáhly do sebe. Ty trochu větší ožrala zvěř. A máme tady záhadu - proč jenom sem tam několik plodnic okousají, celou plodnici nesní. Asi jim hlíva ústřičná nechutná. Jinak bychom přece v lese žádnou nenašli. Nebo je to jinak?
Tyto plodnice, snímek, který stár téměř deset let, jednoduchý aparát, měly tak neobvyklé odstíny, které jsme ještě nikdy, až do dnešních dnů, ještě neviděli. Navíc, měly takové, jakoby, ďubkované kloboučky
Zde hledá
Právě v tento den se dala dohromady skupina milovníků přírody, z nichž se mnozí především věnují orchidejím. Fotografové, badatelé profesionální i amatérští, budou společně navštěvovat lokality jejich výskytu a pravidelně si přes internet, ale i v jedné pražské hospůdce, předávat informace. Vážní zájemci se mohou přihlásit i na burle@seznam.cz. Vítáni jsou zejména houbaři, mykologové, kteří se toulají neustále přírodou. Právě oni mohou mapovat a objevovat nové lokality těchto zajímavých rostlin.