11. prosince 2011 v 17:07 | Přestaňte věřit šarlatánům * Dejte na vlastní rozum * Jde pouze o to, jak Vám vytáhnout peníze z kapes *
|
Prof. RNDr.Jiří Patočka DrSc. k otázkám kolem léčivosti hub!!!
/Dopis uveřejňujeme v plném znění, bez jakýchkoliv zásahů/
Prof. RNDr. Jiří Patočka DrSc.
Více o léčivosti hub
ZDE a ZDE a pak na www.nahuby.sk.
Když vynecháme mucidin a penicilin, žádný lék z hub, používaný současnou medicínou, opravdu neexistuje. Neexistuje proto, že nebyly provedeny žádné klinické studie, které by užitečnost nějaké houby v terapii nějaké nemoci prokázaly. Aby mohly být klinické zkoušky zahájeny, je třeba nejen v předklinickém výzkumu prokázat, že houba vykazuje odpovídající farmakologické aktivity, ale také, že je dostupná ve formě, která zaručuje její standardní kvalitu s prokázaným a kontolovatelným množstvím účinných látek. U žádné z hub nic takového zatím neexistuje.
Pokud vím, tzv. "standardizované extrakty", s kterými lze takové klinické zkoušení provádět, existují pouze u několika rostlin: např. jinanu dvoulaločného (Ginko biloba), kozlíku lékařského (Valeriana officinalis) nebo ženšenu (Panax ginseng). Standardizovaný extrakt se připravuje ze standardizované (většinou uměle pěstované rostliny) standardizovaným technologickým postupem (obvykle patentovaným), což dává záruku toho, že každá šarže výrobku bude mít stejné složení a tudíž i stejný farmakologický účinek. Dělá se to proto, že obsah účinných látek v rostlinách silně kolísá v závislosti na stanovišti, péči o rostliny, době sběru, způsobů sušení a uskladnění a na řadě dalších parametrů. Jinými slovy, každá ta rostlinná droga je jiná a tudíž i různě účinná. Totéž platí pochopitelně i o houbách.
Neexistence standardizovaných extraktů různých drog je důvodem, proč nemohou být klinicky testovány a posléze také schváleny příslušným orgánem (u nás SUKL) jako léčiva a proč mohou být na trhu nabízeny jen ve formě potravinových doplňků. Na ty se vztahují mírnější legislativní předpisy a také kontrola není důsledná, a tak se klidně může stát, jak sám píšete, že mnohdy je droga, kterou mají obsahovat, jen v názvu výrobku či příbalovém letáčku, nebo je v tak nízké dávce, že ani nemůže být farmakologicky účinná - pokud se ovšem nejedná o homeopatikum.
Zaujalo Vás chování jednoho posluchače rozhlasu, který sbíral nějakou houbu pro svou matku trpící rakovinou, protože uvěřil reklamě, že ji pomůže. Nepomohla. Chtěl byste zabránit fámám, které kolem léčivých hub panují. V tom s Vámi souhlasím. Já jako nejúčinnější formu šíření paniky vidím v šíření pravdivých informací, které budou na místech, kde si je lidé mohou přečíst. V tomhle směru jsem ochoten s Vámi spolupracovat. Houby obsahují řadu farmakologicky účinných látek o nichž by měli vědět jak laici, tak odborníci a měli by také vědět, že samotná konzumace hub je nahony vzdálena nějaké terapii. Tu lze provádět jen na základě prověřeného léčiva, ať už z houby izolovaného a vyčištěného, nebo ještě lépe synteticky připraveného, podle přírodního vzoru, v nějaké továrně chemickým postupem.
Kdy se na trhu s léčivy objeví preparáty připravené z hub?
Houby (makromycety) prokazatelně obsahují řadu biologicky účinných látek s medicínským potenciálem, podobně jako je obsahují již v medicíně využívané vyšší rostliny. Tyto látky jsou intenzivně studovány v mnoha laboratořích celého světa. Až některé z nich projdou dlouhou cestu od testování v laboratoři až po klinické zkoušky na lidech, v nichž prokáží svůj terapeutický účinek a minimální nežádoucí účinky, mohly by se objevit na trhu léčiv. K tomu bude také nutno vypracovat spolehlivou technologii na jejich syntetickou či biosyntetickou přípravu a vhodné lékové formy. Cesta od objevu nějaké látky do stádia léku je však velmi dlouhá a drahá. Převážná část dosavadních testů s houbovými látkami je prováděna v rámci preklinických zkoušek - na buňkách, buněčných kulturách, izolovaných orgánech a laboratorních zvířatech. Některé z nich se jistě dostanou i do fáze klinického zkoušení na lidech. Nejprve na zdravých dobrovolnících, aby se prokázalo v jakých dávkách začínají na lidský organismus účinkovat, a posléze i na pacientech aby se prokázalo, že nějakou chorobu dokáží opravdu vyléčit. Pak se teprve mohou objevit jako léky na pultech lékáren, ať už jako volně prodejné či na lékařský předpis. Zatím jsou houbové preparáty dostupné jen jako potravinové doplňky, u nichž není vědeckými metodami ověřen a garantován jejich léčebný účinek.

Přinesl jsem několik kilogramů hlívy ústřičné. Usušil v novodobém, vysoce účinném, zařízení a zjistil, že z té obrovské hromady plodnic, po usušení, nezbylo téměř nic. Spíše nic, než vůbec! Tak se nabízí otázka, kde ty firmy, na potravinové doplňky, ty plodnice vůbec berou? Tolik hlívy v přírodě, ani z umělé výroby, na ty převeliké hromady krabiček, ani nemůže být. To je ale záhada co? Nabízí se pouze jedno vysvětlení!!!
* * * D I S K U S E * * *
Václav Burle - Mnozí víte, že jsem velký nepřítel téze, že houby jsou léčivé a dokonce, že umí na osmdesát procent vyléčit rakovinu, jak tvrdí mnozí naší nejvýznamnější mykologové. Dal jsem si za úkol, proti tomuto bludu bojovat až do roztrhání těla. Já samozřejmě neříkám, že houby, tak jako rostliny a živočichové, nemají v sobě léčivé, potřebné látky, tak jako mají i látky nedobré, ba dokonce jedovaté, pro člověka nepřijatelné, nebezpečné. Já pouze tvrdím, že není k tvrzení, že houby vyléčí kdeco žádný důkaz. Zde to mé oblíbené - chybí červené kulaté razítko. V této souvislosti dovolte jednu perličku.
Jeden můj "kamarád" významný mykolog, který zejména se věnuje osvětové činnosti, proti mé myšlence o léčivosti hub tvrdě vystupoval, vystupuje, a vždy nezapomne dodat něco negativního na to razítko. Jednou mě poslal e-meil, ve kterém se ptal, co to vlastně to červené a kulaté razítko je. A vo tom to je. Lidé si vstřebají nějaký názor, ale vůbec nevědí o co se jedná, která bije. Ale proč to všechno píši?
Dal jsem si za úkol vyhledávat informace, které by vysvětlily, jak to s tou léčivostí kolem hub je. Nyní mám významný důkaz, který všechny ty propagátory léčivosti hub, kteří pracují s organizacemi, které ty krabičky vyrábějí, pošle nenávratně do propadliště dějin. V brzké době ho uveřejním na burle.blog.cz, ale nejdříve bych ho chtěl odrecitovat na přednášce ČMS v rámci diskuse.
Již delší dobu pracuji na dalším nezvratném důkazu. Snad se brzy zadaří.....
Václav Burle - Přinesl jsem několik kilogramů hlívy ústřičné. Usušil v novodobém, vysoce účinném, zařízení a zjistil, že z té obrovské hromady plodnic, po usušení, nezbylo téměř nic. Spíše nic, než vůbec! Tak se nabízí otázka, kde ty firmy, na potravinové doplňky, ty plodnice vůbec berou? Tolik hlívy v přírodě, ani z umělé výroby, na ty převeliké hromady krabiček, ani nemůže být. To je ale záhada co? Nabízí se pouze jedno vysvětlení!!!
Planete Hub (škoda, že není příjmení) - Ano, nabízí se pouze jediné vysvětlení - začít počítat a uvažovat.
1) Všechna hlíva, která se používá do potravinových doplňků, pochází z umělého pěstování.
2) Na 1 tunu hotového substrátu budeme potřebovat cca 700 kg slámy a 300 l vody.
3) Optimální výnos v řízených podmínkách pěstebny je cca 20% z hmotnosti substrátu (záleží to na kmenu hlívy a vlastnostech substrátu; já jsem slyšel i o výnosu na bavlníkovém výdrolu, který se údajně blíží 50%). Nicméně nepřehánějme...
4) Když to +/- jde (něco se nepodaří, něco plodí méně, tedy budeme trošku skromnější a uděláme si rezervu), máme k dispozici reálných 10% výnosu. To jest 100 kg čerstvé hlívy.
5) Usušíme, rozemeleme. Pro zjednodušení uvažujme reálný sesychací poměr 1:10. Máme nyní 10 kg hlívového prášku, což jinými slovy činí 10.000 g.
6) Do tobolek potravinových doplňků výrobci obvykle plní 250mg prášku. Z naší várky vyrobíme 10000/0,25 = 40000 tobolek.
7) Hledáním na netu jsem zjstil, že výrobci balí tobolky obvykle po 60 až 180 ks do jedné krabičky. Naše vsázka vydá na 222 až 666 krabiček.
8) Myšlenkový návrat na začátek - kolik je 1 tuna slámy? Zhruba 4 velké kulaté balíky.
9) A teď řadíme pátý převodový počtářský stupeň, pozor! Odhadovaný produkce slámy v ČR je 6,2 milionů tun za rok. Uvažujme, že pšeničné slámy vhodné pro hlívu může být tak čtvrtina (ale spíš více), tedy 1,55 mil tun.
Ze slámy teoreticky dostupné v ČR lze vyrobit 344 milionů balení po 180 tobolkách a nebo přes jednu miliardu balení po 60 tobolkách.
10) Pro zjednodušení dělíme 10 miliony českých občanů a víme, že každý (novorozenec, důchodce i dospělec) by doma teoreticky mohl mít 34 ař 103 balení hlívy na rok.
Resumé: Je zcela reálné a naprosto bez problémů vyprodukovat v ČR z vlastních zdrojů dostatek hlívy pro výrobu otravinových doplňků.
Rádio Houboužrout (škoda, že se neumí představit) - KTEŘÍ NAŠI NEJVÝZNAMNĚJŠÍ MYKOLOGOVÉ TVRDÍ, ŽE NA 80 % VYLÉČÍ RAKOVINU?? POUZAR? KOTLABA? HOLEC? ANTONÍN? BERAN?DVOŘÁK? SVRČEK? WAGNER? DECKEROVÁ? VAMPOLA? LANDA? BUREL? KŘÍŽ? BOROVIČKA? SLAVÍČEK? JINDŘICH? HÁK? Uveďte kteří z nich? Kdy a kde?!
MIMOCHODEM, BYL JSTE NA PŘEDNÁŠCE ING. JABLONSKÉHO PŘED 14. DNY O LÉČIVÝCH PĚSTOVANÝCH HOUBÁCH, JEJICH ÚČINCÍCH A DŮVODECH PROČ NEJSOU Z NICH LÉČIVA? JÁ ANO - ALE VÁS JSEM TAM NEVIDĚL --- TAK SI KLADU OTÁZKU PROČ? NENÍ TO PROTO, ŽE TO NECHCETE SLYŠET?!
Václav Burle - Proč jsem na přednášce nebyl? Přednášky pana Jablonského znám, naposled jsem na ní byl v zemědělském muzeu. Je to děsný šarlatán. A pak je ještě jeden, teď si na jeho příjmení nevzpomenu /V/, který vydává jednu knihu za druhou. Jsou to opsané atlasy, kde pak je výčet chorob, které umí daná houba vyléčit. A ČMS tyto knihy prezentuje na svých internetových stránkách.To je přece nesmysl.Všechny jeho přednášky začínají - již Číňané před 4000 lety. Když jsem mu položil otázku, jest-li má nějaký důkaz, že houby jsou léčivé. Tak neodpověděl. Položil jsem další otázku - jest-li zná nějaký lék z hub, který je lékaři, nemocnicemi, klinikami, ordinován. Mlčel. Je třeba ještě něco dodávat. Ale aby bylo jasno, tak ještě tuto větu: já nezpochybňuji, že houby, tak jako rostliny, mají v sobě léčivé látky, stejně jako látky nebezpečné, pro lidi škodlivé, jedovaté. Neexistuje však žádný lék z hub. Je to pouze v rukách šarlatánů a pochybných firem. Zeptejte se na tyto otázky svého lékarníka a pak zde napište, co vám řekl.
Když jsem byl ještě v armádě, tak jsem zachránil život tzv. Tymákovské bábě, později se jí říkalo Radnická bába. Byla to snad jediná vynikající léčitelka. On ní jsem se dozvěděl přemnoho zajímavých informací, s kterých čerpám. Vysedávali jsme před její chaloupkou u kasáren a den co den dišputovali. Více je na blogu a na internetu.
Pan ing. Jiřího Baiera si moc vážím. Když ale při svém vystoupení u pana Podlahy, Receptář na neděli, prohlásil, že i vietnamská docentka umí vyléčit rakovinu z osmdesáti procent, tak jsem dostal mrtvici. (Rozhovor s ní je rovněž na blogu.) Už jsem ale toto jeho počínání pochopil, a dokonce již vím proč to dělá....
Nepochopil jsem ten seznam mykologů. To chcete tvrdit, že například pan Antonín a ostatní mají na léčivost hub nějaký konkrétní důkaz. Tak ať ho uvedou. To víte, že nic nemají, a tak nemohou nic uvést. Protože žádný neexistuje. A nepleťe sem mucidin a plísně. To je jiná kapitola.
Když se podíváte na atlasy, tak zjistíte co? Že se to opisuje stále dokola a jsou tam stále nové, další chyby, omyly. Příklad: moc se zajímám o šindelovníky severské. Ptal jsem se jednoho předního mykologa, jak často se v přírodě vyskytují. Jeho odpověď byla, že jich je v jejich prostředí hodně. Ve svém atlase má ale napsáno, že jsou vzácní. A pak se v tom vyznejte.
Na vaší odpověď, proč jsem na přednášce nebyl, vám mohu odpovědět takto: Mám zdravotní problémy, strašně rozhozený tlak. Vypadá to po poradě s lékařem, že si zase půjdu lehnout do nemocnice. Moc mě to mrzí, neboť právě dnes jsem chtěl na přednášce ČMS přečíst, podle mne, důležitý dopis od významného vědce, profesora, právě k léčivosti hub. Jeho postavení, znalosti, nemůže vůbec nikdo zpochybnit. Pro mne je to zadostiučinění, že jsem v otázkách kolem léčivosti hub měl pravdu. Tím jsem ale ještě neskončil. Další důkaz připravuji. Dopis bych mohl dát ihned na blog, ale nechám to na další přednášku České mykologické společnosti. Určitě vás to zaujme a snad konečně pochopíte, prozřete!!!

Jeden z hlívovníků, který nám rok za rokem dělá převelikou radost. Máme ho na bádání, a tak z něho moc hlívy do kuchyně nenosíme. Bohužel, v minulém roce, nad ním zvítězil větrný živel a poslal ho k zemi. Zůstalo torzo, které i letos již bylo hlívou ústřičnou obsypáno a další mykologické hody budou následovat.
Když kolem něj procházím, usedám k jeho kořenům, abych se nafutroval, popil čaj i něco ostřejšího, tak se moc stydím a prosím ho o odpuštění.
Po zjištění, že jeho mnohasetletý vršek se poroučel k zemi, jsem ostatním vandrovníkům slíbil, že požádám zdejšího fořta, aby ho nechal ležet a nechal ho svému osudu. Již jsme se těšili, jak se na něm objeví stovky hlíviček. Byl jsem ale líný zdejšímu pánu hvozdu zavolat a vše s ním projednat. V duchu jsem byl přesvědčen, že o nekvalitní dřevo, vhodné tak akorát do kamen, nebude zájem. Nedopadlo to dobře. Kmen rozřezali, odvezli a my máme po bádání. To ale ještě není konec.
O kousek dál, právě v těchto dnech, se poroučel k zemi další úžasný a prastarý buk. Je zdrcující, že staré stromy odcházejí a vůbec nemají následníky. Dnes to v lesích chodí tak, že jakmile je dřevina dorostlá, tak jde na pilu. Nechápu, proč alespoň některé vybrané stromy se nenechávají v lese na věky věků Matce přírodě, ptákům, živočichům, houbám, hmyzu a všem těm organismům, které z něj žijí.
Nyní jsem nelenil a poslal e-mejl majiteli zdejšího převelikého a přenádherného hvozdu. Požádal jsem ho, aby kmen nevyťěžoval a nechal ho lesu, přírodě, živočichům, rostlinám, a nám houbařům. O tom, jak to dopadne, budu informovat a i snímek otisknu.
http://burle.blog.cz/1006/hliva-leci-rakovinu-na-80