Březen 2012

I/ Fototoulka - akce!!!

31. března 2012 v 19:14 | Zasáhla nás zima, ale i horko a pořádně jsme zase zmokli. Nemělo to chybu |  Kandík psí zub
"Zachraňujeme" kandík psí zub, ale ještě není rozhodnuto /ČT ZDE/...

Na Národní přírodní památce Medník se sešla silná sestava. Ředitelství AOPK, CHKO Blaník, ČIŽP, Česká televize, amatérští ochránci přírody, botanický oddíl mládeže, botanici, Vandrovníci, a i návštěvníci mnohdy se zájmem poslouchali výhrady a argumenty jednotlivých mužů a žen. Problematika kolem ničení kandíků je složitá, existuje přemnoho názorů. Vše bude uvedeno a dořešeno ZDE!!! Dá se zdůraznit, konstatovat, že všichni se dohodli na tomto kompromisu. Bude vytvořena skupina odborníků z řad profesorů, botaniků, z několika univerzit a přizván bude i botanik Národního muzea. Úkolem bude se dohodnout na jednotném řešení problematiky kolem kandíků psích zubů. Zejména na otázce, zda davy lidí v přírodní památce byliny likvidují, nebo naopak rostlinám prospívají. Odborníci to nebudou mít vůbec lehké, ale snad se konečně shodnou na řešení.

(...pokračování v noci)......

Botanici a další odborníci, včetně státních úředníků, se rozdělili na skupinky a Česká televize to vše sledovala kamerou.

I dnes se lokalitou procházely stovky návštěvníků. Oproti minulému týdnu to nebylo nic moc. Při minulém víkendu byly parkoviště plné aut a i několik autobusů bylo. Dnes již kandíci odcházeli do věčných lovišť. Domorodci, ale i někteří návštěvníci, popisovali, jak to bylo před týdnem úžasné. Moc by mne zajímalo, jak se předávají informace o kvetení rostlin. Jak je možné, že v největším květu je tady nejvíce milovníků přírody a to z celé republiky. Je to záhada. Možná, že se telefonuje na obecní úřad.

Foto Lubomír Hanel:

A to je ten, který to všechno vyvolal. Důvod měl jediný - dobrat se konečně pravdy. Mnozí botanici tvrdí, že sešlap davy lidí rostlinám nevadí, ba naopak. Další rezolutně poukazují, že opak je pravdou. Jak se v tom pak mají milovníci přírody vyznat. Nezbývalo nic jiného, než vyvolat řízení státních orgánů a konečně se dobrat pravdy. Výsledek je však stále v nedohlednu. Jest-li někdo máte kolem kandíku nějaké zkušenosti, tak pište zde do komentářů.

Fotografie zde na blogu, ale i na celém internetu, jasně dokumentují, jak se lidé v přírodní památce chovají. Není neobyklé, že mnohé rostliny jsou chůzí proušené, potrhané, zbavené květů. Je to správné?

Příroda, v tomto případě kandíci psí zuby, se bránit neumí. Ani nevědí, jak si sehnat advokáta, zavolat policii, pozvat novináře, televizi. Ve všem jim mohou pouze pomoci blázni, jako je tento na snímku. Bohudík se mu to již několikrát podařilo v jiných souvislostech...


Skupinka za skupinkou postupuje rezervací a tam tráví přemnoho hodin. Při těch davech není tam místa, kam by nevstoupila lidská bota. Zejména maličcí semenáčci dostávají pořádně na frak.

Jediné co může člověk ocenit, jsou stovky lidí, kteří mají o přírodu zájem. Někdo více, další méně a někteří jsou, v tom dobrém smylu, naprostí blázni, magoři. A to je moc dobře. Mezi tuto bandu zapálených lidiček, patří i Vandrovníci. To by člověk ani nevěřil, kolik finančních prostředků jsou schopni vložit pro svého koníčka, koně. Těchto zanícených šílenců, je však převelice málo. Příroda by si jich zasloužila více.

Tohle polehávání je naprosto destruktivní. Stačí se zastavit a takové místo následně pozorně prohlédnout. Je to naprostá šílenost. I když jsou lidé, fotografové, hodně opatrní, je po nich spouš't. Ptáte se, jak z toho ven. Posečkáme a uvidíme co odborníci vymyslí.... (...dokončení zítra, snad!)


Je třeba ještě něco dodávat?

Opět se stal zázrak. Kdo umí ten umí a kdo neumí ten kouká....

31. března 2012 v 18:57 | Štěstí přeje připraveným. Sezení u televize nic nepřinese. Vzhůru za Matičkou přírodou |  Kandík psí zub
Krokus se kamarádí s kandíkem psím zubem

Nedávno jsem sem vložil zajímavý snímek, kde se kamarádila palečka zimní s korálovci rakouskými. Co kolem toho bylo zde na blogu zbytečných řečí. Někteří tupci zde řešili, zda fotografie je fotomontáží. Trvalo jim to moc dlouho než si uvědomili, že snímek je naprosto autentický. A nyní zde máme zase jeden záhadný. Fotomontáž nebo pravda?


Pravdou je, že ochránci přírody to s pokusy poněkud hodně přehánějí. Jo, mladí nevycválené ať se vydovádí, dokud to ještě jde.... (Opakovaně připomínám, že na blog nevkládám, ze známých důvodů, nejlepší fotografie. Bohužel jsem nucen kvůli velikosti obrazovky dělat i výřezy.)

I/ Fototoulka (příprava) - těžko na bojišti, lehko na cvičišti...

30. března 2012 v 18:43 | ...a trocha popovídání o možnosti vystavovat fotografie nejen hub v těch nejkrásnějších výstavních síních. |  AGENTURA Vandrovník
!!! Zítra vyrážíme na další velikánskou Fototoulku. Přítomna bude i Česká televize, botanici, mykologové, ochránci přírody atd. Za světového fotografa tam budu bohužel jenom já. Ten název, jsem hodně hrdý, vymyslel sám velký mykolog ing. Jiří Burel. Děkuji pane Jiří. Udělal jste nejen mé maličkosti velikou radost. Odjezd brzy po ránu. Zájemci se ještě dodatečně mohou přihlásit na burle@blog.cz. Věřte, že to bude stát za to. Budete potřebovat jídlo, vodu, teplé oblečení, pláštěnku apod. Kilometrů moc nenachodíme. Spíše téměř žádný. Využít lze i vlaku z Prahy. Zdrávi došli....

Poznámka k výstavě fotografií hub: Výstava si už žije vlastním životem a pomalu se bude pohybovat po republice, aby se pokochali další zájemci o houbaření, mykologii, přírodu.

Uvažuji o další sbírce fotografií, které by měly být od vás. Já nechám poměrně levně zhotovit velkoformátové snímky, A1, a pak výstavu pošleme, za vaší pomoci, opět po republice. Vy, co máte zájem své nejlepší fotografie ukázat veřejnosti, napište na burle@seznam.cz.

Uvědomte si, že taková velkoformátová fotografie, její výroba, kappa, atd. stojí v základním provedení, bez paspart, rámečku apod. cca 1700,- korun. Vy jí budete mít doslova za pár kaček. A nekup to... S vaším souhlasem budou snímky prodejné. Jenom si prosím uvědomte, že to dělám pro vás. Já z toho budu mít jenom tu práci!!!

Samozřejmě není nemožné vystavit i formát 30x40. Ona ta cena s velkoformátovou je u naší firmy téměř podobná.

Foto na velkoformátové by mělo být v co nejvyšším rozlišení. U těch menších pak to není zas tak nutné. Je třeba se ale přihlásit včas, abychom stihli koupit ty nejlevnější rámečky. Proč kupovat draze, když to jde levně, že!?

Ale co si budeme povídat. Je to stejné, jako slova spisovatele, teď si na jeho příjmení nemohu vzpomenout: "šípková je šípková!" Velkoformátová je velkoformátová. Ta nikdy nezklame. V blízké době uděláme i výstavu o kytičkách a o dalších zázracích přírody. Možností je nepřeberně. Bude jen záležet na každém z nás. V dnešní době, nám nikdo nic zadarmo nedá. Proč si nechávat snímky v archivech počítačů, když je možnost je ukázat široké veřejnosti. Věřte, že lidé se rádi podívají na pěkné snímky z přírody.

Je tady snad někdo, kdo by nechtěl mít fotografie ve výstavním prostoru v matičce všech měst?

Doslova za několik dnů, my již zítra, vyrazíme nejen za houbami. Opět, tak jako každé jaro, se budeme kochat tou veškerou krásou Matičky přírody. Pořídíme řadu vynikajících snímků, tak proč je neukázat světu...

...a podobní kotrči kadeřaví nás čekají i v letošním roce. Stačí nasednout na skupinovou slevu do vlaku, v kupé pohodit tornu s karimatkou, spacákem, vařičem, ešusem, feldflaškou a těšit se na obrovské zážitky. Pojeďte na Fototoulky. A pak vystavíme vaše snímky na některé z přenádherných výstav.

Kněževes výstava hub v roce 2011

30. března 2012 v 0:26 | Fotografie obohatily mykologickou výstavu v městyse Kněževes |  - - Kněževes městys
Kněževes městys, výstava hub

Tak jako každý rok mykolog pan Vladimír Bazika, (91), společně s obecním úřadem, připravil zajímavou a hodně vyhledávanou výstavu hub. Plodnice, mnoha druhů, obohatily i zajímavé fotografie hub. Některé byly naprosto unikátní.

Nebude to dlouho trvat a pojedeme se podívat na další zázrak přírody uprostřed městyse. Posedíme v cukrárně, na venkovní zahrádce, a budeme pokukovat po lidech, kteří se budou tou krásou kochat stejně jako my před chvilkou. Určitě nezapomeneme navštívit výstavu hub pana Vladimíra Baziky, který ve svých letech, téměř kazdodenně, si chodí do bazenu uplavat svůj kilometr.

Mandragora lékařská - Mandragora officinarum - od Zdeňky Navrátilové

28. března 2012 v 11:16 | Botanická zahrada hl. města Praha, Troja. |  FLORA

Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová

Málokterá rostlina je opředena tolika pověstmi jako mandragora lékařská (Mandragora officinarum), jejíž kořen připomínající lidské tělo byl ve středověku považován za zázračný všelék. Tato jedovatá lilkovitá rostlina původem ze Středomoří byla opředena mnoha neuvěřitelnými schopnostmi - od možnosti učinit člověka neviditelným až po schopnost rozmnožování peněz a majetku. Téměř každý zná kořen mandragory, málokdo však někdy viděl její květ. Rostlina kvete právě v těchto dnech a její květ je opravdu zajímavý.

Ohnivec, ale jaký - rakouský nebo šarlatový

26. března 2012 v 17:24
ZDE v ohnivcích nové informace i snímky / smazat

A tento ohnivec stojí rovněž za pokoukání. Něco takového snad není ani možné ZDE !!!

NEZAPOMEŃTE, že na Karlštejně v restauraci U Adama máte slevu !!!

Potvrzeno! Jedno z pokračování fotografické výstavy hub bude v březnu 2013 na jednom českém zámku. Fotografie hub, tak jak jsem slíbil, tam můžete mít i vy... Dnes je to přes padesát snímků, tak proč by jich nemohla být celá stovka, že?

Měňany, proč jste to udělali, měli jste důvod?

26. března 2012 v 17:20 | Kouzelná vesnička jejíž ozdobou je prastarý dub, ale proč takový zvrat?
Kácíme, ale nevíme proč... (Zjistíme!!!)

Měňany jsou nádherná vesnička, kde žijí překrásní lidé. Okolí je doslova pohádkovým rájem pro všechny, kdo se zajímají o houby. Rostou zde naprosté zázraky, které oblaží srdéčko každého vášnivého houbaře, amatérského i profesionálního mykologa. Každý kdo projíždí tímto krajem, Český kras, je mile překvapen, jak všude nejen u silnic, jsou vysázené a dosazované staré aleje. Dobrý příklad pro celou republiku. Ale....


Žádnáí fotografie neumí ukázat na to hrozné a nepochopitelné barbarství. (Pokračování a dokončení zítra, snad...)

Nesvačily aneb chaloupka hezká, česká

26. března 2012 v 17:17 | Co se s ní asi stane? Projede skrz ní buldozer, nebo povstane z popela?! Zjistíme..... |  Brdy Hřebeny
Chaloupka pěkná česká


Hřálo slunce hřálo krásně hřálo na horách,
a v tom čase chaloupka má stála jako ve snách,
tam jsem prožil svoje mládí, celý život svůj,
tam jsem jako chlapec zpíval kde domov můj.

Chaloupky pod horama, co se to stalo s váma,
byly jste takové hezké, vy naše chaloupky české,
smutně teď jdeme světem, štěstí je zvadlým květem,
o vás vyprávíme s láskou pohádky našim dětem.


Najít chaloupku českou, chaloupku překrásnou, je v dnešní době naprostým zázrakem, Vše se zbouralo, postavily nové haciendy. Otázkou je, jest-li to bylo dobře, správné. Tady v Nesvačilech, ve vesničce mezi Brdy a Českým krasem, ještě jedna se blaženě na nás dívá. Není v dobrém stavu a čert jenom ví, co se s ní v dohledne době stane. Nebyla by škoda poslat jí do zatracení. Poptáme se a dáme brzy vědět.

Prý je tato chaloupka chráněná státem, zjistíme. Určitě by nebylo správné, kdyby byla na věky věků zničena. Snad se dá i napsat, že by se jednalo o zločin. Není samozřejmě v dobrém stavu. Opak je pravdou. Nedaleko byla také historická stavba, špejchar, který přátelé z Východu, Rusové, rozebrali, očíslovali trámy, kameny, a stavba je dnes úplně nová, ale naprosto historicky stejná. Nemělo by se postupovat tak i u této chaloupky? Odstranit plot, udělat jí ale postarší a pak zde mohou filmaří se při pohádkách pořádně vyřádit.


O kousílinek opodál je ves, Všerada, bájného toho muže - Všeradice. Byl tam chátrající statek se zámkem, na který ze dne na den měly vjet buldozery a ten jeřáb s tou obrovskou bourací koulí. To se nelíbilo jednomu muží, který se rozhodl konat. Všichni si klepali na hlavu, on se ale nechtěl vzdát. A dnes...

Ze starého špýcharu je muzeum Dobromily Rettigové, české to kuchařky, podle které vařila podstatná část tehdejší Evropy. Součástí je i Galerie, výstavní sál. Hospodářské předlouhé stavení se proměnilo v pivovar, v hospůdku českou a v půdním prostoru vzniklo rozsáhlé ubytovací zařízení. Na zámeček dojde pravděpodobně příští rok. Nyní se šturmuje na pokládce dlažby na dvoře, Zámeckém dvoře. Ve čtvrtek zde bude slavnostně, v 17,00 hodin, zahájena fotovýstava hub. Přes padesát zajímavých fotografií. Přijeďte se podívat, jak Zámecký dvůr s Galerií září novotou. Děkujeme pane starosto. Vznikl zde přenádherný areál, který se stane chloubou celého Podbrdí. Jeho kulturní oslavou. V letošním roce, tak jako i v letech příštích, zde bude jedna akce za druhou. Ať se daří.

Lýkovec jedovatý - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

25. března 2012 v 14:10 | Rostlina je neustále vědecky pozorována pro svojí naprostou výjimečnost... |  - - jedovatý
Lýkovec jedovatý

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) z čeledi vrabečnicovitých (Thymelaeaceae) je nízký keřík s opadavými kopinatými listy. Kvete brzy na jaře (v únoru až dubnu) drobným růžovofialovými květy (viz obr. 2), které pronikavě voní. Jsou uspořádané do svazečků a objevují se dříve než listy. Plodem je jasně červená, vejcovitě kulovitá peckovice. Lýkovec roste ve stinných až polostinných listnatých či smíšených lesích. Vyhovují mu vlhčí, živinami bohaté, hlinité či jílovité půdy. Někdy se pěstuje jako okrasný keř v zahradách a parcích. Patří mezi kriticky ohrožené rostliny ČR.

Foto: Josef Frynta

Celá rostlina je jedovatá, ale nejvyšší obsah jedovatých látek je v kůře a plodech. K otravám dochází jen výjimečně, většinou požitím plodů, které jsou ovšem odporně hořké, takže záměna za jiné jedlé plody je téměř vyloučena. Otrava se projevuje pálením v ústech, sliněním, bolestmi břicha, zvracením a průjmem. Pro závěrečnou fázi otravy je charakteristická celková slabost, křeče a kolaps (Human and Experimental Toxicology 15, 245, 1996). Otrava lýkovcem je vždy vážná a pro její zvládnutí je nutná včasná lékařská pomoc. I lehké otravy mohou mít dlouhotrvající následky. Nejčastější komplikací je poškození ledvin. V lékařské literatuře se uvádí, že k těžké otravě stačí požít 5-8 plodů, k usmrcení 10-12 plodů. Lýkovcem se mohou otrávit i zvířata (Wiener Medizi-vlhnische Wochenschrift 80, 138, 1993). Snad s výjimkou některých ptáků je pro většinu zvířat prudce jedovatý.

Z lýkovce bylo izolováno velké množství biologicky aktivních látek, například fenoly, glykosidy, kumariny, organické kyseliny, terpeny a další. Hlavním toxickým principem lýkovce jsou terpeny mezerein a jeho derivát dafnetoxin (viz obr. 1). Mezerein inhibuje proteinkinázu C a vykazuje antileukemickou aktivitu (Science 287, 652, 1975), což vysvětluje, proč byla rostlina dříve využívána v lidovém léčitelství jako lék proti rakovině. Dafnetoxin působí jako mitochondriální jed tím, že blokuje oxidativní fosforylaci a syntézu ATP (Planta Medica 70, 1064, 2004). Střední smrtná dávka (LD50) dafnetoxinu pro myš při intraperitoneálním podání je 1,1 mg/kg. Látka je tedy přibližně pětkrát toxičtější než kyanid draselný. Je docela dobře možné, že farmakologický výzkum obsahových látek lýkovce prokáže jejich užitečnost pro moderní medicínu.

....

1. Vzorce terpenů mezerinu a dafnetoxinu, jež jsou nejvýznamnější toxickou složkou lýkovce jedovatého (Daphne mezereum).

2. ................
...................




Lýkovec jedovatý -

24. března 2012 v 21:46 | Náhoda přeje připraveným, Jen houšť takových nečekaných setkání... |  - - jedovatý
Lýkovec jedovatý


Vraceli jsme se z vojenského újezdu, kde jsme byli především překontrolovat hlívu ústřičnou a korálovce bukové. Hlíva, až na několik mladých plodnic, nebyla žádná, sucho. V této sezóně to s ní byla naprostá bída. Na některých hlívovnících se vůbec nic neobjevilo. Těm dvoum korálovcům bukovým se stále dobře daří. Ani metr sněhu je nezničil. Jsou jen tak trochu více unaveni. Na vedlejším stromě se houžovec hlemýžďovitý scvrknul, ztmavnul a je velice tvrdý. I nadále budeme tyto houby pozorovat.

Předlouhou dobu kolem nás poletoval čáp černý. Vůbec jsme ho nezahlédli, ale jeho klapot ho prozradil. Třeba se nám i letos podaří ho spatřit. Zatím to vypadá, že čeká na svojí partnerku. Nebo je to obráceně?

Vraceli jsme se k autům a pořádně nás bolely nohy. Únavou jsme byli zcela zlikvidováni. Holt nejsme po zimě moc trénovaní. Byli jsme naprosto slepí. Nebýt Zuzanky, tak jsem kolem nich přešli nevšímavě. Rostliny jsme minuli, když z jejích úst vyhrko: "Hele to je lýkovec!" A to bylo doslova několik metrů od našich zaparkovaných vozidel.

Začalo veliké fotografování. Stane se snad zázrak? Lýkovec jedovatý jsem snímal již několikrát, ale fotografie se nikdy moc nepovedly. Ona se tato rostlina nesnímá zrovna moc dobře. Kmínek, na něm malý hrozen květů. Je to na fotografování celé takové divné. Stále tomu nerozumím. Budu si to muset od profesionálů vysvětlit, kde dělám chybu. A i dnes nic moc. Snažil jsem se zaostřovat na milimetry přesně, ale očekávaný výsledek se opět nedostavil. Dokonce jsem stinil, měnil nastavení aparátu a... Jaké máte s lýkovcem zkušenosti vy?

Bohudík, již jsem měl štěstí se potkat i s lýkovcem vonným. Jenže tenkrát digitál, který nebyl nic moc, neboť to byl první digitální aparát, co přišel na trh.

VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ HUB aneb NEJEN Z BRDSKÝCH HVOZDŮ

23. března 2012 v 14:18 | Výstava prodloužena do konce června - 50 snímků od 50 fotografů. Jste srdečně zváni |  3 - 6 Všeradice, Zámecký dvůr,
Fotovýstava hub od Václava Burleho. Zámecký dvůr Všeradice, historická výstavní síň,
Galerie Dobromily Rettigové



BEZ KOMENTÁŘE ANEB VERNISÁŽ SE VYDAŘILA
NYNÍ VÝSTAVA BUDE PUTOVAT PO CELÉ REPUBLICE, ABY ZA ROK SKONČILA NA ZÁMKU

Foto: Bobeš


Omluvte prosím, že o výstavě nenapíši nic. Nemohu přece psát sám o sobě, že? Výstava pro velký zájem byla prodloužena do konce června. Potom bude pokračovat v Mariánských Lázních, v Praze, Prachaticích atd. Připravujeme další, která bude o chráněných rostlinách. Neváhejte a přidejte se.

Ve výstavní síni se návštěvníci, milovníci houbaření, dobře bavili a v přízemí teklo víno proudem. Jednohubky i sladká tajemství byly zcela dokonalé.

Rys beskydský!!! aneb pojedeme si ho nafotografovat?

23. března 2012 v 12:40 | Fořt plní slovo. Po vlcích nám ukáže i rysa ostrovida. Těšíte se? |  - - rys ostrovid
Rys ostrovid z Beskyd

Není to zas tak dlouho, co jsme se toulali v zimě po Beskydech a hledali stopy vlků. Hodně se tenkrát, při rozpáleném krbu v lovecké chatě, hovořilo a přehánělo i o rysech. Jsou vůbec v Beskydech? Proč by nebyli, říkali jedni, a poukazovali na jejich výskyt na Šumavě a dokonce ještě dál, blíž, v Brdech. (Tam jsme i my, neznalí Vandrovníci, viděli pravděpodobně jejich stopy.) Fořti a hajní se tenkrát dost pohádali. Jinak se to, bohužel, nazvat nedá. Naš přítel, který nás má moc rád a ani nevíme, jak jsme si to zasloužili, Fořt zvítězil. On neustále tvrdil, že v Beskydech jsou, že jednoho s velkou pravděpodobností zahlédl. A již zde máme neodvratitelný a nezpochybnitelný důkaz.

Ve hvozdu položená fotopast rysa zachytila. Teď se zase ti lesní "blázni" přou, ale ona to ta nějaká tvrdá, ohnivá voda, dá brzy do pořádku, jest-li to byla náhoda, nebo naopak se rys do Beskyd vrátil. Stručně řečeno se pravděpodobně potvrzuje, že rys ostrovid v Beskydech žije.

Poznámka: protože tento vynikající článeček nemůže být bez snímku rysa ostrovida, tak posílejte. Každý kdo zašle snímek /burle@seznam.cz/ obdrží velkou slevu, jak na dveře venkovní, tak i interiérové a to včetně zárubní. Navíc, na velkofotogafickou výstavu hub, bude mít vstup zdarma. -vb-


Neprůchodné jsou hraniční hvozdy Beskyd. Když se ale v letních měsících, až do podzimu, chytne dobré počasí, tak je to tady naprosto úžasné. Vandrovník, milovník přírody a hub zejména, tady má neskutečný ráj.


Stačí se přidat k Vandrovníkům, koupit náčelníku ty malé láhve becherovky a je na věky věků vystaráno. Jo, ještě je dobrá nějaká ta INkarta na vlak, když zrovna nedojde na slevy. Balte kluci a holky. Nebude to dlouho trvat a i do Beskyd opět vyrazíme.


Houby rostou po celé republice, ale tady na hranicích se Slovenskem plodnice, na které se jinde téměř nenarazí, tak proč je nejít nevyhledat. Stačí torna, kletr, batoh, spacák, karimatka, vařič, celta, feldflaška, dobré boty a oblečení, nůž, zapalovač, sirky, ale i zápalky se často hodí, a několik dalších, tak moc potřebných věcí. Na košík ale zapomeňte. Přece se s ním nebudete tři dny, týden, tahat po horách. A bez fotoaparátu ani ránu. Vždyť i turistky se tady dají občas potkat a mnohdy jsou úplně do naha. Tak si to kamarádi a kamarádky i letos pořádně užijme.

Tak tuhle neznám

22. března 2012 v 23:29 Neznáme houby
Neznám, poradíte?

......

Zavařujeme jednoduše, levně a moderně

22. března 2012 v 11:28 | Napište do komentářů, jak se vám tento způsob líbí, a jaké máte zkušenosti |  Sušíme - Zavařujeme
Zavařujeme v myčce na nádobí aneb to jsou ale věci...

Když to přeženeme, tak se dá konstatovat, že snad již není domácnosti, kde by nebyla pračka na nádobí. My jí třeba vůbec nemáme, neboť mytí nádobí je moje převeliké hobby. Určitě nechybí ve většině houbařských domácností. Tak proč jí s velikým úspěchem nepoužít i pří zavařování hub, nejkrásnějších a nemilejších darů českomoravskoslezských lesů.

Postup: Houby, ale i zeleninu, ovoce, zkrátka vše co se zavařuje, vložte do sklenic a zalijte studeným lákem. Sklenice uzavřete známým postupem.

Skleničky dejte do myčky, víčky směrem nahoru, ale dodržte, aby sklo bylo od sebe nejméně na sedm centimetrů. Nesmí se v žádném případě dotýkat!!! Proboha nedávejte do myčky na nádobí žádný chemický prostředek.

Nastavte na nejdelší program a na nejvyšší teplotu. Po doběhnutí z hospody, z hub, od milenky, programu na myčce, je zavařeno. Je to čisté, možná i levné, člověk nenadělá bordel. Takto lze zavařovat téměř vše. Tím téměř se tak trochu sychruji. Určitě ale houby, okurky, marmelády, květák.... Ve čtvrtek 29. března to třeba na velkovýstavě fotografií hub vyzkoušíme. Tedy, jest-li už porostou houby. Ty bohudík ale neporostou, tak budeme mít o problém méně.


Jenom si ještě dovolíme upozornit, že na zavařování se v žádném případě nehodí systém forrest. Chráněné a ohrožené houby, se podle zákona nesmějí - v žádném případě - zavařovat, sušit, ani pojídat. Natož ještě jako barbar je vkládat do myčky na nádobí.







Korálovec bukový - zamyšlení...

21. března 2012 v 21:59 | V minulém roce jsme jich našli mnoho. Otázka ale zní...., |  - - bukový
Korálovec bukový, zamyšlení

Po celý svůj život jsem na ně, oproti jedlovému, neměl štěstí. A v roce 2012 z ničeho nic, jeden zázrak za druhým, lokalita za lokalitou, jeden krásnější bukový než ten druhý.

Nyní mne trápí otázka, jest-li na těch stejných stromech vyrostou ti krasavci i letos. U korálovce to tak funguje téměř stoprocentně. Jak je to ale u bukového, tak to nevím, ale letos už vědět budu. Nechcete poradit, jaké zkušenosti v této problematice máte vy?

Objevili jsme nádherný buk a ještě krásnější plodnice. Na stromě opodál hnízdo čápa černého. Opět bude kolem čeho pátrat. Ó, jak my ty vandry, fototoulky milujeme....

Tato plodnice byla ještě nedávno pod sněhem, jenom kousek jí koukalo. Ale byla tam. Sníh z vojenského hvozdu odešel, a tak se brzy pojedeme podívat, jak se jí daří.

Za několik dnů bude tento korálovec bukový viděn na velkoformátové fotografii. To pokoukání je úplně o něčem jiném, než na tomto mrňavém snímku. Všichni jste srdečně zváni. Bude se soutěžit i o fotoaparáty od renomované firmy. Užijte si to, přátelé. K poslechu bude vyhrávát dívčí kvarteto.


Tihle miláčci nám udělali velkou radost. Nenašli jsme je sice už v nejlepším stavu, ale určitě není všem dnům konec. Na vojenskou plošinu, Pustý zámek, jsme přišli již pořádně utahaní. Zalehli jsme pod staré stromy pokukovali na tu nádheru, v ruce každý nějaký ten předobrý kus žvance. I na kafíčko, čajíček, došlo. O placaticích ani nemluvě. Že by se z nás stávali alkoholici?

Jak jsme tak posedávali, polehávali, masírující si nohy a všechny oudy, pokukovali jsme na plodnice. Z ničeho nic se za nimi začalo drát slunce. Závěrky pocvakávaly a my si to dobře užívali. Jen aby takových dnů bylo co nejvíce.

Vandry, fototoulky, začínají vernisáží na houbové výstavě. Potom nás čeká výjezd z ČIŽP, Beskydy, Brno, Doupov (musíme odevzdat na vedení újezdu papíry, tak se hlaste včas), a pak jedna expedice za druhou. Dejte si dohromady výstroj, výzbroj a nezapomeňte na ty různé Inkarty na železnici. Více na xyz.... Dobře došli.

Bledule jarní v zamyšlení Josefa Frynty

20. března 2012 v 11:12 | Jaký je váš názor na znečišťování přírody. Také sbíráte odpadky a odnášíte je do civilizace? |  Ochrana hub diskuse
Zamyšlení se nad nepořádkem v přírodě

Foto a text Josef Frynta

První jarní dny jsou přímo vybízející k tomu, aby každý milovník přírody vyrazil na procházku do lesa nebo alespoň městského parku.


Ať už vyrazíme kamkoliv, vždy se setkáme ve větším či menším množství s různými odpadky, které se stali bohužel prakticky neodmyslitelnou součástí naší přírody. Jedná se především o různé obaly od potravin a hlavně PET lahve od nápojů.


Na snímku je možné vidět bledule, které vykvetly v těsné blízkosti právě takové odhozené lahve. Nejedná se přitom o jedinou láhev. V koberci kvetoucích bledulí by se daly počítat na desítky. Většina těchto lahví se sem dostala společně s jarními záplavami, které přináší říčka Dědina.


Přesto, že odpadky do přírody nepatří, nedalo by se říci, že by okolním rostlinám a živočichům nějak vadily. Na jaře zarostou bledulemi, později je vystřídá česnek medvědí a netýkavky. Stejně tak se zdá, že i žabím námluvám "petky" nijak nevadí. Také mravenci s oblibou využívají k výstavbě mravenišť lahve, které se tu už nějaký ten rok povalují.

Kržatka zimní- Tubaria hiemalis - Smetovka zimná

17. března 2012 v 16:02 | Jaro vstoupilo do kraje, slunce ozářilo houbičky a ještě se dostalo na daňky. Nic nám nechybělo... |  Kržatka zimní
Kržatka zimní

Tak zase znám další houbičku. Vstoupil jsem na plácek, kde rostou ohnivci rakouští. Nedávno to tady projely ty hrozně veliké a těžké stroje, které lividují vše pod dráty vysokého napětí. Vše rozšmelcovaly a pohodily. Na jedno místě jich byly stovky. Takový terén, podmínky, kržatky zimní milují.

Človíček může koukat do atlasu od nevidím do nevidím, ale stejně toho moc nepořídí. Když ale houbu, houbičku, nalezne přímo v terénu, tak si jí pak pamatuje po celý život..

Mykologické údaje: Jedlá,


Chodit krajem přes louky, po okraji lesů, chovat se tiše a neustále pozorovat okolí. Mít neustále ten správný vítr, tak to se musí dostavit nějaký ten zázrak. Bohužel nikdy není vše naprosto dokonalé.

Plížili jsme se příkopem za polní cestou. Sem tam jsme jukli na stádo daněl a daňků a pokračovali v přibližování. Stádo leželo a užívalo si prvního jarního slunce. Bylo vidět, že teplo jim dělá hodně dobře. Co si budeme povídat, věděli o nás neustále. Když jsme konečně chtěli začít cvakat, tak se celé stádo zvedlo a vystrčilo na nás zadky. Mnohým, kteří mají dlouhá skla, se podařilo udělat pěkné snímky. Bylo radosti, jak někde na Starém bělidle.

Racek chechtavý, jen aby řeč nestála

16. března 2012 v 22:18 | Nepravidelně pořádáme fototoulky Prahou. Jednou jsou to květiny, podruhé zase ptáci, ryby, lidi atd. Zúčastnit se může každý a ani to není tak drahé.... |  PTACTVO NEBESKÉ
Přidal jsem něco málo do posledního článku o ohnivcích.

Včera jsem seděl u televize, nohy nahoře, a samozřejmě, po namáhavém dni, jsem v tom nejlepším usnul. Bolest to byla ukrutná. Ve spánku jsem dostal křeč do lýtka. Trvalo to hodně dlouho, a i když umím proti ní bojovat, tak tady jsem byl bez šance. Zítra, pravděpodobně, do hvozdu na houby nepojedu. Lýtko je ztuhle a já se ploužím, jak invalida.

V takových okamžicích se vydávám, a nejen já, na toulky Prahou. Dokonce kolikrát i s berlí v ruce. Praha je bohatá na zajímavé zážitky.

Na snímku, z nedávné doby, jeden záběr při toulání se kolem Vltavy. Vyfotografovat racka v letu, není vůbec jednoduché. Problémem je, že některé, i ty nejmodernější aparáty to neumí zvládnout. A to je i nedostatek mého stroje. Pak nezbývá, než vystihnout okamžik, kdy je pták na jednom místě. To je ale o velikém štěstí. Stařec má sedět doma a nepřehánět to někde na vandrech. Potom by neměl podobné zdravotní problémy, že?

Fotografovat racka v letu je převelice jednoduché, zejména v Praze na Vltavě. Je na to několik prověřených triků. Znalci umějí k sobě ptáka nalákat na několik metrů, ba centimetrů. Problémem je ale rychlost ostření. Některé aparáty to umí na jedničku, druhé naopak jsou hodně zaostalé, i když patří mezi ty nejnovější.

Jeden z houbařů se nás na vycházce Prahou zeptal, jest-li nevíme, kde se dají nasnímat čeští a moravští "kanáři". Znalci, ty uvozovky, určitě pochopí. Tou větou nás hodně zaskočil a my jsme se zapřísáhli, že je letos musíme konečně najít a nasnímat. Někteří si již dokonce sehnali maskovací specielní oděvy pro odstřelovače. Vypadají v nich moc dobře, až k huronskému smíchu. Zase se letos, při fototoulkách a vandrech, budeme dobře bavit.

....


S oblibou, na toulkách Prahou, fotografujeme cizí děti. Ještě se nestalo, že by nám to někdy maminka zatrhla. Ony se totiž velice rády chlubí! Vždy používáme funkci portrét, která umí dokonale vyhladit vláskky. Tedy ne vlásky, ale chtěl jsem napsat vrásky. Ono to fakt dokonale funguje!!!


"Dobrou noc má milá dobrou noc. Nechť se ti zdávaju krásné sny...." Tak i Vám drazí a milí přátelé, dobrou noc.

Čirůvka hořká - Tricholoma acerbum - Čírovka horká

15. března 2012 v 20:14 - - hořká J. Patočka

Čirůvka hořká pod drobnohledem chemiků
Jiří Patočka

Čirůvka hořká, Tricholoma acerbum (Bull.) Vent., je jednou z mnoha hub početné čeledi čirůvkovitých (Tricholomataceae). Velké množství čirůvek roste i v našich lesích (Socha et al., 2011), ale při jejich sběru musí být houbaři velmi opatrní. Jsou mezi nimi jak jedlé a velmi chutné, tak i hořké a nejedlé a dokonce i jedovaté druhy (Anand a Chwaluk, 2010). Otravy čirůvkami mohou být velmi nebezpečné, protože dokáží způsobit rhabdomyolýzu (Anand et al., 2009), typ myopatie spojený s nekrózou příčně pruhovaného svalstva. U těžkých forem rhabdomyolýzy může docházet k rozvratu elektrolytového hospodářství a akutnímu selháním ledvin nebo diseminované intravaskulární koagulopatii (DIC). DIC je životu nebezpečný stav, pro který je charakteristický vznik mnohočetných krevních sraženin v cévách, s vážnými následky pro celý organismus. Může vést k těžkému poškození orgánů a selhání jejich funkce jako následek ucpání cév. Postižena mohou být například játra, ledviny, či plíce.

Čirůvka hořká je velká masitá houba rostoucí téměř na celém území ČR, od léta do podzimu, v listnatých a smíšených lesích, ale je poměrně vzácná. Někdy roste v trsech pod duby na hrázích rybníků. Má klobouk v průměru 10 - 25 cm, nejprve polokulovitý, později ploše rozprostřený, uprostřed s mírnou propadlinou. Okraj je silně podvinutý a na okraji vroubkovaný. Pokožka klobouku je matná a suchá. Mladé plodnice mají krémovou barvu, která postupně přechází na hnědou až hnědočervenou. Lupeny jsou husté a u třeně vykrojené. Barvu mají nejprve bělavou, později krémovou s hnědavými skvrnami. Třeň je válcovitý, 6 - 10 cm vysoký o průměru 2,0 až 3,5 cm. Směrem k bázi se mírně zužuje. Jeho barva je krémová až nažloutlá, pod kloboukem jemně zrnitá a ve stáří od báze hnědnoucí. Dužnina je bílá, bez výrazné vůně, chuť je po chvilce silně hořce palčivá. Pro svou hořkou chuť je nepoživatelná.

Hořkou chuť čirůvek mají na svědomí látky zvané tricholomenyny. Jedná se o acetylenické deriváty cyklohexanonu a u některých je přítomen tříčlenný epoxidový kruh. V čirůvce hořké bylo nalezeno 5 těchto látek, nazvaných tricholomenyny A až E (Garlaschelli et al., 1996). Kromě toho že chutnají hořce, je o jejich biologickém účinku známo zatím jen málo. Snad jen to, že fungují jako antimitotika (Bézivin et al., 2002), tedy inhibitory mitózy. Antimitotika zabraňují dělení buňky, obvykle blokováním funkce mitotického vřeténka a jsou proto označovány jako vřeténkové jedy. Patří mezi ně např. alkaloid ocúnu podzimního, kolchicin, nebo některá v klinické praxi používaná cytostatika, jako např. vinblastin nebo vinkristin.


Literatura
Anand JS, Chwaluk P. Acute intoxication with Tricholoma equestre - clinical course. Przegl Lek. 2010; 67(8): 617-618.

Anand JS, Chwaluk P, Sut M. Acute poisoning with Tricholoma equestre. Przegl Lek. 2009; 66(6): 339-340.

Bézivin C, Lohézic F, Sauleau P, Amoros M, Boustie J. Cytotoxic activity of trichomonales determined with murine and human cancer cell lines. Pharm Biol. 2002; 40(3): 196-199.

Garlaschelli L, Magistrali E, Vidari G, Zuffardi O. Tricholomenyns A and B, novel antimitotic acetylenic cyclohexenone derivatives from the fruiting bodies of Tricholoma acerbum. Tetrahedron Lett. 1995; 36(31): 5633-5636.

Garlaschelli L, Vidari G, Vita-Finzi P. Tricholomenyns C, D, and E, novel dimeric dienyny geranyl cyclohexanonnes from the fruiting bodies of Tricholoma acerbum. Tetrahedron Lett. 1996; 37(34): 6223-6226.

Kamikubo T, Ogasawara K. The enantiocontrolled synthesis of (-)-tricholomenyn A, a novel antimitotic enynylcyclohexenone from Tricholoma acerbum .Chem. Commun., 1996; 1679-1680.
Socha R, Baier J, Hálek. V. Sbíráme čirůvky. Nakl. Aventinum, ISBN 978-80-7442-025-2







Nevíte co to je?

14. března 2012 v 20:51
Nevíte co to je?

.....