Vandrovníci s aparáty u nosu stopují jelena siku

7. května 2012 v 18:20 | Jelen sika z hlubokého hvozdu má Vandrovníky moc rád |  - - jelen sika D.
Jelen sika ozdoba české přírody nebo spíše její nepřítel? (Něco málo navíc i ZDE !!!)


Byl to přeobrovský zážitek, který se stane jen někomu za přemnoho let. Naprosta většina lidí něco podobného neprožije, protože není ničeho, co by je lákalo do lesů, k vodám, do strání, kopců, hor.

Vyšli jsme do sedla hřebenu, zpocení, utahaní, ale spokojení. Po hřebenovce, obklopeni starými velikány, kteří již v zeleném, jsme mířili k hnízdu čápa černého, které jsme objevili v minulém roce. Moc jsme chtěli vědět, jestli bude obsazené.

Všichni si to v tichosti šinuli po lesní cestě, poučeni, že tady se často vyskytují jeleni. Já samozřejmě úplně v zádu, neboť fyzické síly mě rok od roku více opouštějí. Plíce přestávají fungovat. Když to půjde takhle dál, tak budu muset změnit koníčka.

Ten krasavec postával deset metrů od cesty. Všichni prošli kolem a nikdo ho ani očkem nepostřehl. Já slepec, po několika operacích očí, jsem zaregistroval, koutkem očka, nějaký divný pohyb. A už jsme si s tím krasavcem, koukal z očí do očí. Ani se nehnul, posléze začal ožírat jarní delikatesu, mladé a chutné listky stromku. Vyndal jsem aparát, nastavil vše potřebné, a v obavě u srdíčka jsem se bál, že vezme kramle. Byl to ale miláček. Hned se do mě zamiloval. A tohle je první snímek, který jsem pořídil...







Stali jsme se kamarády. Pohyboval se kolem. Já mačkal snímek za snímkem. Nikde nikdo, jen já a můj nový přítel. Nikdo si nevšiml, že chybím, že jsem se ztratil. O jelenech sika je známo, že dovedou být hodně zlí, ale na straně druhé se člověka, tak jako jelen evropský, nebojí. Fotograf musí být ale opatrný a stále ve střehu. Jeden nikdy neví, co ta bestie dokáže udělat. Byl jsem si jist, že mohu siku bez velkého problému i pohladit. Jenže zvítězilo fotografování. Kdy se zase něco tak pěkného podaří zažít. Najednou koukám, jak se všichni vrátili a nevěřícně pokukují, co to tam s tím krasavcem provádím. To už ale i oni mají aparáty a kamery v rukách a pěkně si to užívají. A tak to má být. To jsou ty důvody, proč přírodu milujeme a ona miluje nás. Jenom kdyby jí ti ouřadové tak neničili!!!








Tak zase někdy příteli. Určitě se již poznáme.

L.P. říjen 2013 - I v tomto roce jsem nějakou podobnou siku dokonce několikrát potkal a i ta byla ke mě převelice vstřícná. Kdybych neměl strach, že od ní dostanu kopanec, tak bych se pokusil i jí hladit za ušima. Od fořtů a hajných ale vím, že tyto tvorové jsou nevyzpytatelní. Tak proč pokoušet štěstí. Klidně bych přísahal, že je to stále ta stejná z minulého roku. Je totiž pěkně voprsklá...






 

24 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama