Kosí potok a nejedna neznámá

1. srpna 2012 v 17:43 | Jak je to vůbec, existuje nějaký systém o prameništích? Je nějaká zákonitost? |  Potoky, říčky
Kosí potok aneb všechno je jinak /Více o našich vandrech kolem řek a potoků ZDE!!!/

/...dopíši někdy později./
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sirvalecek | 1. srpna 2012 v 18:52 | Reagovat

Stejně dobře můžeš přemýšlet, jestli je, nebo není nějaký bůh. Pod zem nevidíme a voda, která vyvěrá, v našem případě kousek od vrcholu Dyleně, může přitékat z míst, vzdálených i desítky kilometrů. Cestou k prameni Kosího, (nebo také Kosového), potoka jsme potkali několik,celkem 4 jímacích objektů a podle hluku, který se z nich ozýval, bylo množství ulapené vody, (vedené údajně do Mariánek), více než dost velké. Poslední vodojem nesl datum výstavby 1929 a z přepadu vytékal skoro 1 l/sec. vynikající vody. kdysi dávno tekla všechna tato voda do potoka, z informační tabule v bývalé obci Háj se lze dočíst, že Mariánky musely odškodnit mlynáře, kteří díky odběru vody vodovodem a tím drastickému snížení průtoku v potoce museli provoz mlýnů silně omezit. Dyleň je vůbec zajímavý kopec. Věž na jeho vrcholu je vidět už zdaleka, má v sobě dokonce i kus zkrasověného vápence s jeskyní, a ponorným potokem, těžil se na něm uran a celá hora je bohatě nacucaná vodou. Je zajímavé, jakým způsobem se voda do všech těch vývěrů dostává, když mrknete na mapu, zjistíte, že široké daleké okolí je nižší, takže vodu z podzemí gravitace nevytlačuje a celková vydatnost všech pramenů je mnohem vyšší, než by odpovídalo kubatuře hory nad výškou vývěrů. Navíc většina vody odtéká na naši, t. j. SV/JV stranu.

2 sirvalecek | 1. srpna 2012 v 19:09 | Reagovat

Původně jsme jeli do Mariánek stěhovat fotovýstavu do Prahy. Jenže aby to nebyla taková nuda, udělali jsme si tak trochu výlet. Nejprve k Jedlovské kyselce, která se dočkala nového, bezpečnějšího jímání. Voda je konzumovatelná, ale silně ,,kořenná". Zkuste si vzpomenout na Zátkovy sodovky z 50. let. Další zastávkou byl pramen Kosího, (Kosového) potoka, což byla lahůdka, protože pramen je o kilometr dál a dobrých 200 m výš, než říkají mapy, navíc cesta, po které jsme byli, vzhledem k nalezení správného místa odsouzeni jít, byla buď o popadaných stromech, nebo bažinkách. Když jsme došli k místu, kde měl být pramen, zjistili jsme, že potůček pokračuje dál a nahoru. Až za hodně dlouho jsme našli krásnou studánku do které vytékaly zpod kořenů smrkového pařezu dva praménky. zpátky už jsme šli jinudy, naštěstí po cestě mnohem civilizovanější. Třešničkou na dortu byl pak pramen Mže. Pro ty, kteří sledovali pořad Zpět k pramenům: ta cedulka, kterou p. Munzar u vývěru zasadil je tam a nepoškozená, pořád! Kdo se chce přesvědčit na vlastní oči, může, stačí jet přes Broumov/Mahring na Griesbach a Asch. asi 1 km za Aschem se silnice na kraji lesa lomí (rozvodí (Labe/Rýn) a po malé chvilce přijedete na křižovatku s dvěma lesními cestami. Zaparkujete a vydáte se po cestě vlevo ve směru jízdy. Za chvilku dojdete k louce a po ní, stále s kopečka, až do míst, kde se začne objevovat větší množství ,,vodní" trávy. Pokud bude louka posekaná, uvidíte cedulku už z dost velké dálky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama