Stročkovec kyjovtý - houba, která se po letech vrací do naších lesů

12. srpna 2012 v 19:26 |  Stročkovec kyjovitý

Stročkovec kyjovitý (Jiří Patočka, Václav Burle)

Poznámka: Dle slov světového mykologa RNDr. Vladimíra Antonína, CSc. ze Zemského muzea v Brně, je u nás známo 4 - 5 lokalit, kde stročkovec kyjovitý roste, se objevil. Bohužel nevíme, kolik lokalit je na Moravě a kolik v Čechách. V posledních dnech byly na Šumavě prokazatelně objeveny další tři!!!


Stročkovec kyjovitý (Gomphus clavatus (Pers. ex Fr.) S. F. Gray) je jedlá houba z čeledi stročkovcovitých (Gomphaceae), řazená do samostatného rodu Gomphus. Plodnice svým tvarem připomínají lišky (Cantharellus), ale genetická analýza ukázala, že mají blíže k hadovkám (Phallus), kuřátkům (Ramaria) či hvězdovkám (Gaestrum). Tyto houby obvykle tvoří robustní a masité plodnice ve tvaru vázy, s vrásčitými vnějšími plochami. Na rozdíl od lišek mají na povrchu plodnic velké hrubé šupiny a jejich stonky se spojují a vytváří srostlice. Pod mikroskopem mají druhy rodu Gomphus zdrsněné spory, zatímco spory hub rodu Cantharellus jsou hladké. Houby jsou častější na severní polokouli, kde obývají horské lesy. Většina druhů je mykorhizních a je spojována s různými jehličnany, nejčastěji smrky a jedlemi.

Kdysi hojně rostoucí stročkovec kyjovitý z českých a moravských lesů vymizel. Jedním z důvodů mohlo být, že rok od roku ubývalo i jedlí, na které je převážně vázán. Podle velkého množství místních názvů lze však usuzovat, že se dříve jednalo o běžnou, vyhledávanou, tržní houbu. Z lidových pojmenování jsou to např. kornoutky, ouška, korejtka, srnčí nebo jelení kopýtka, jelení růžky, botky, prstíčky, fajfky nebo kozí štrych. V anglofonních zemích je houba nazývána pig's ears (prasečí uši). Plodnice stročkovce jsou v mládí fialové a často ojíněné, následně masově červené, později přecházejí na světle okrovou barvu. Takto se dá přesně rozeznat stáří plodnic.

Stročkovec roste ve vyšších polohách, zejména pod jedlemi a to nejvíce kolem srpna. Plodnice vyrůstají často v kruzích nebo pruzích a po řadu let se objevují na stejném místě.

Plodnice jsou v dospělosti vysoké 9 až 12 cm a široké 5 až 8 cm, na vrcholku uťaté a později mělce nálevkovitě prohloubené s téměř ostrým, laločnatým a zprohýbaným okrajem. Tvarem se dá přirovnat k lišce obecné a jedním z jeho lidových názvů je liška fialová. Zaměnit ji pro svůj výrazný tvar a barvu nelze. Plodnice jsou plné a mají bílou, jemnou a křehkou dužinu mírné a příjemné chuti i vůně. Výtrusný prach je rezavě okrový. Houba se dá v kuchyni upravit na mnoho působů. Protože je poměrně tuhá, je nutné jí pokrájet na menší kousky a déle tepelně zpracovávat. Dobře se také suší. Údajně chutná lépe než hříbky a proto byla v minulosti, tak hodně vyhledávána. Výhodou je, že téměř nečerviví.

V letech 1984 - 1985 se Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích obrátilo na houbaře a ochránce přírody s výzvou o provedení inventarizace lokalit stročkovce kyjovitého v České republice. Upozornilo na nutnost jeho ochrany a vyzvalo houbaře, aby jej nesbírali. Výsledky tohoto výzkumu se nám nepodařilo dohledat, zřejmě nebyly nikdy publikovány.

Z nahodilých informací víme, že stročkovec kyjovitý se v našich lesích zase začíná objevovat, ale informace jsou kusé a ne vždy věrohodné. Jedná se o mimořádně zajímavou houbu, které by bylo užitečné věnovat více pozornosti a zahájit její systematický výzkum. Protože se toho zatím nikdo neujal, dovolujeme si vyzvat všechny houbaře v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kteří se tohoto "výzkumu" chtějí účastnit, aby se k nám přidali. Prosíme je, aby všechny nálezy této houby oznamovali na e-meil Václava Burleho - burle@seznam.cz - a kromě místa nálezu uvedli také datum, stručně popsali místo kde houba rostla, počet plodnic, resp. další informace. Velmi cenné by bylo navštívit lokalitu několikrát a popsat časový průběh změn. Lepší než houby posbírat a sníst by bylo pořídit fotografie a také poslat. Ty nejzdařilejší budou na - burle.blog.cz - publikovány a časem by mohla vzniknout zajímavá galerie stročkovců.

V letošním roce publikované výsledky řeckých autorů (Makropoulou M. et al. Antioxidant and cytotoxic activity of the wild edible mushroom Gomphus clavatus. J Med Food. 2012; 15(2): 216-221.) prokázaly, že stročkovec kyjovitý obsahuje látky s antioxidačním účinkem a cytotoxickou aktivitou proti některým buněčným liniím lidských nádorů. Vyslovili názor, že houba může být považována za léčivou potravinu s antioxidační a chemopreventivní účinností.

Poznámka -vb-: Na místech, kde se na Šumavě nedávno stročkovec kyjovitý objevil nebylo po jedli ani památky. Všude kolem do daleka jenom smrk!!!

Místa výskytu stročkovce kyjovitého:

2012
--- Šumava skaut
--- Šumava silnice
--- Rábí

2011
--- Malonty

2007
--- Rychnovský deník píše, že v tomto roce zde byl stročkovec kyjovitý nalezen. Rovněž tak o hodně dříve i u Dobrušky

2001
--- Lužnice ves, L/vrch.

(Tyto lokality jsou prověřené. Není to jedna paní povídala...)







 

89 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Matějka Václav | 15. února 2013 v 23:23 | Reagovat

Rychnovský deník, 27.7.2007 píše o stročkovci kyjovitém. Autor Václav Matějka.

2 burle.blog.cz | 16. února 2013 v 23:26 | Reagovat

Velkoformátové fotografie stročkovce kyjovitého lze vidět na výstavě HOUBY III...

3 Poznámka | 29. března 2013 v 22:21 | Reagovat

V roce 2012 i u Větřní, Český Krumlov.

4 Václav Burle | 13. května 2015 v 23:16 | Reagovat

Známe další tři jeho lokality. Neznáme ale ty přesné plácky. Pomůžete nám je vyhledat?

5 Dostali jsme... | 13. června 2017 v 16:05 | Reagovat

...od významného moravského mykologa informaci, že u nich roste stročkovec kyjovitý ve velkém.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama