Čirůvka havelka aneb podzimka - Tricholoma portentosum - Čirovka sivá

19. října 2012 v 15:25 | Na Šumavě vrcholí podzim aneb zpravodaj, mykolog Láďa, informuje |  - - havelka

!!! HLEDÁME další zpravodaje jak z Čech, Moravy, Slezska, tak i ze Slovenska
honoráře vyplácíme okamžitě !!!

Mykolog Vladimír Špatný ze Šumavy hlásí

V kalendáři Havla a v lese havelky. Někdo také říká podzimky. Z mého pohledu by se také mohly jmenovat podzemky. Jak je ten náš jazyk skvělý. Stačí tak malá nuance, slovo s jiným významem a přesto výstižné. Díky suchu se daly letos sbírat tyto čirůvky skoro čisté. Je to obrovská odměna při zpracování. Jejich běžné čištění dokáže zabrat více času, jak jejich hledání.


Foto: Vladimír Špatný - Typická sestava hub těchto dnů. Vlevo čirůvky fialové (s léčivými účinky) a čirůvky havelky. Vpravo: václavky, slizák mazlavý, třepenitky makové a malé fialové lakovky ametystové. Hřibovité houby jsou již v menšině, tedy za jejich zenitem výskytu.

Také se stále objevují kamarádi a známí, kteří se chodí ujistit, že našli podzimky. Často přinesou čirůvku mýdlovou nebo odlišnou. Ty jsou podzimce nejen příbuzné, ale opravdu i podobné. Neodpovídají ale variantě pojmenování - podzemka-. Tyhle nejedlé čirůvky nepřehlédne ani houbař začátečník. Pro takového člověka je nejlepší vzít ho na místo činu a tam mu ukázat jak opravdová podzimka vypadá. Kdo ale z houbařů vezme začátečníka na své plácky? Hříbky nosí z lesa kde kdo v počtu trojciferném. To dovede skoro každý. Znáte ale tolik borců, kteří vyrazí do lesa přinesou košík (30 - 50) syrovinek? Abych nebyl za úplného lakomce, vyfotil jsem houby, jak v jejich původním prostředí, tak vyskládané jak zajíce na honu. To ale především proto, aby bylo vidět množství tvarů a různých typických znaků. Jen ten jejich zvláštní lehce nazelenalý odstín spodní části je nejlépe odkoukat a "napozorovat" přímo na houbě. Pak už omyl nehrozí.

Možná že takhle dobrá houba je odměnou pro POKORNÉ houbaře. Ti se dokážou i hodně hluboce v lese sklonit a potom snáze uvidí tyto poklady.


Foto: Vladimír Špatný - Čirůvka havelka neboli podzimka. Její pojmenování "skřípatka" je jasné tomu, kdo je sbírá. Tato houba, svou zvláštní konsistencí, opravdu "skřípe," když s nimi manipulujeme. Obdobně typická je i jejich "tříštivost" třeně. Dalo by se to přirovnat ke špatně (rychle) zchlazenému sklu, které se pak při neopatrné manipulaci lehce tříští.


Foto: Vladimír Špatný - Podzimky vyskládané jako zající po honu...


** ** ** ** ** **

Poznámka -vb- : Když jsme se v těchto dnech toulali Šumavou za jeleny, tak jsme potkali jednu madam s manželem, kteří nám řekli, že jdou na skřípatky. Bohužel nám neuměli dost dobře vysvětlit, o jaké houby se jedná. Předhodili jsme několika zapadlým šumavákům tento název a oni jenom, že je to vynikající houba, kterou i oni, když příjde její čas, ve velkém sbírají. O několik dnů později, když jsme se dostali opět do civilizace, nám byla doporučena jedna prodavačka z Coopu, která je prý vášnívá houbařka. A v zápětí bylo jasno. Skřípatka je havelka!!!

Velká psina v zaplněném obchodě byla, když jsem nahlas prohlásil: "Madam, vy prý jste strašně vášnivá..." Než jsem mohl ještě něco dalšího dodat, tak se prodejnou ozval obrovský halas. Lidi se moc dobře bavili. Chehot byl slyšet po celé Šumavě!

Následně jsem dodal "...houbařka." Když jsem řekl skřípatka, tak z ničeho nic byla v prodejně neplánována mykologickohoubařská beseda. Zúčastnili se všichni, nikdo neodešel.

Problém je, že já o havelce nevím vůbec nic. V lesích, které navštěvuji, snad vůbec neroste, nebo se neumím koukat. Jak jste na tom vy. Co víte o havelce? Sbíráte jí? A jak jí používáte v kuchyni? Otázek je hodně a nyní záleží jenom na vás, zda budou i odpovědi...



Zajímavost -vb- : Když jsme včera odjížděli ze šumavských hvozdů, tak jsme jako uragán vtrhli do zapadlých lesních koutů, kam snad ani, pro vzdálenost, místní nechodí. Spíše připomínají původní hvozd. Nestačili jsme koukat, kolik kolem nás bylo nám neznámých podzimních hub. Strašně jsme se styděli, že doslova žádnou z nich jsme neznali. Budeme to muset napravit. Není se ale čemu divit. Tyto houby rostou na podzim převážně v podhorských a horských lesích. A ty u nás v Praze nejsou...

Podivení: Měl jsem tu čest se zúčastnit v Prachaticích mykologické výstavy živých hub, která byla součástí měsíční výstavy velkoformátových fotografií hub.

Bylo s podivem, kolik lidí ze Šumavy - a byly to doslova davy - nosilo na výstavu k určení úplně jednoduché, všeobecně známé, houby. Opět se ukázalo, že s gramotností kolem mykologie, houbaření, mezi širokou veřejností, to není v Čechách, ale určitě i v ostatních částech republiky, tak slavné. Opak je bohužel pravdou.

Děláme pro přírodu, mykologii, houbaření, my kteří Matičku přírodu milujeme, vše potřebné? Nehrajeme si spíše na vlatních písečcích a na spoluobčany, širokou houbařskou veřejnost, zapomínáme? Máte na tuto problematiku názor? Pište pod tento článek do komentřářů...
 

23 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Věra Langová | E-mail | 19. října 2019 v 7:50 | Reagovat

Sbírání hub je moje velká  záliba. Chodím nejraději sama nebo se sestrou. Je nám již přes sedmdesát, ale jak rostou houby všechny neduhy jdou stranou. Právě včera t.j. 18.10
2019 jsme byly v lese a bylo to docela úspěšně  ale hlavně jsme našly houby našeho mládí. Havelky. Čirůvky. Skřípatky ale my jsme jim říkaly "Ferdíky". Tak zdravím!

2 blog | 20. října 2019 v 7:08 | Reagovat

Skřípatky, Ferdíky, jsou houby, kterých už v lesích moc není, a tak je lidé ani neznají. Pro zajímavost. Do které oblasti na houby chodíte? Šumava? Abychom věděli, kde havelky ještě rostou...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama