Krkavcovití aneb INTELIGENCE KRKAVCOVITÝCH PTÁKŮ...

6. listopadu 2012 v 16:23 | Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. |  - - krkavec velký
Krkavcovití od Jiřího Patočky

INTELIGENCE KRKAVCOVITÝCH PTÁKŮ

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

Posuzovat inteligenci živočichů není snadnou záležitostí, zejména když je vůbec obtížné definovat co to inteligence je a jaký je rozdíl mezi inteligencí lidí a inteligencí zvířat. Definice není jasná u lidí, natožpak u zvířat. Obecně lze inteligenci definovat jako schopnost cíleně měnit své chování tak, aby odpovídalo vnějším podmínkám, rychle se přizpůsobovat změnám a akutně řešit s tím související problémy. Inteligence však má mnoho aspektů, a je krajně obtížné ji kvantifikovat.

Krkavec velký

Trvalo dost dlouho než člověk pochopil, že není jediným inteligentním tvorem na Zemi. Pod drtivou realitou poznání postupně rozšířil kategorii "inteligentních druhů" nejprve o lidoopy a kytovce, pak do ní zahrnul také hlavonožce a ptáky a je jen otázkou času, kdy tento seznam rozšíří o další druhy. Nebudeme-li však zcela přesně definovat co to inteligence je, může být seznam inteligentních tvorů velice dlouhý. Jakýkoliv organismus, který disponuje nervovou soustavou, je do jisté míry inteligentní. Pokud nedokážeme inteligenci kvantifikovat, jsou prohlášení jako "prasata jsou inteligentnější než psi", zavádějící. Každý majitel psa vidí jeho inteligenci především v tom, že pes dokáže rozumět pokynům svého pána a donese uloveného zajíce. Ale prase? V čem spočívá jeho inteligence?

A jsme u toho. Inteligence může mít mnoho podob. Také proto je tak obtížné ji definovat. Podívejme se trochu na termín "technická inteligence" a řekněme si rovnou, že tento termín nebudeme chápat jako "skupinu lidí s technickým vzděláním", ale jako schopnost nějakého tvora využívat svou inteligenci v technickém slova smyslu. Jinými slovy: technická inteligence = schopnost vyrábět a používat nástroje.

Eric Drexler ve své knize Engines of Creation dělí inteligentní chování na dvě části - sociální a technické. Člověk ovládl svět právě tím, že rozvíjel svou technickou inteligenci. Začalo to jednoduchými pracovními nástroji, pokračovalo parním strojem, spalovacími a raketovými motory, rádiem, televizí, mobilními telefony, počítači a nikdo nedohlédne jak se technická inteligence člověka bude dále rozvíjet a kam se bude ubírat.

Pokusme se nyní zodpovědět otázku: lze pozorovat projevy technické inteligence i u jiných tvorů než u člověka? Jinými slovy: existují i jiní tvorové s technickou inteligencí? Nikdo nepochybuje o tom, že určitým stupněm technické inteligence jsou vybaveni primáti: šimpanz, gorila a orangutan. Někdy se jako samostatný druh vyčleňuje ještě bonobo čili trpasličí šimpanz. Technická inteligence všech těchto tvorů je na podobné úrovni, byť se v detailech odlišují. Za nejnadanější se všeobecně považují bonobové. Lidoopi dokáží sami zhotovovat jednoduché nástroje. V přírodě se učí jeden od druhého různým dovednostem, jako např. rozbíjení ořechů či lovení termitů. Každá tlupa má svou vlastní kulturu výroby nástrojů a schopnost předávání zvláštních informací, např. o tom, které druhy rostlin jsou jedlé, které jedovaté a které lze použít jako lék.

Vysoký stupeň inteligence projevují rovněž ptáci. Např. sojky nebo ořešníci si dokáží přesně zapamatovat velké množství míst kam ukryli své zásoby oříšků a po celou zimu své zásobárny navštěvují. Papoušci dokáží rozlišovat předměty nezávisle na jejich barvě, tvaru a materiálu, což svědčí pro jejich schopnost abstraktního uvažování a někteří z nich se naučí i "mluvit" a dovedou slova doopravdy používat ke komunikaci s ošetřovateli a navzájem, v čemž se blíží schopnostem primátů.

Několik druhů ptáků dokáže vyrábět také nástroje, např. jedna z Darwinových pěnkav.

Mezi ptáky vynikají svou inteligencí krkavcovití - vrány, straky, sojky a krkavci. Jsou to opravdu velice inteligentní tvorové. Některé druhy zhotovují nástroje pro lov hmyzu z trnů a různých částí rostlin. Zdá se, že ve zhotovování nástrojů jsou vrány dokonce šikovnější a vynalézavější než šimpanzi. Jejich zručnost je obdivuhodná, uvážíme-li, že při práci nemohou používat ruce, ale pouze zobák a nohy. Mezi vránami vyniká svou technickou inteligencí vrána novokaledonská (Corvus moneduloides). V zajetí byla pozorována vrána, která dokázala vytvarovat z kusu drátu háček, který ji dopomohl k získání potravy. Tyto vrány také dokáží poznat samy sebe v zrcadle, uvědomují si tedy vlastní existenci.

V časopisu Current Biology byly nedávno publikovány další zajímavé výsledy pokusů s těmito vránami, odchycenými v přírodě. Novozélandští biologové z Univerzity v Aucklandu umístili potravu do klece tak, že vrána ji mohla vytáhnout jen pomocí dlouhé tyčinky. Tento úkol byl pro vrány velmi jednoduchý a snadno si s ním poradily. Uchopily tyčinku do zobáku a jídlo si přitáhly. Pak ale výzkumníci situaci zkomplikovali. Dlouhou tyčinku umístili do jiné klece, mimo dosah zobáku vrány, ale před klec položili krátkou tyčinku. Vrány pochopily, že krátká tyčinka jím umožní dostat se k dlouhé tyčince a potažmo k potravě. Pomocí krátké tyčinky si přitáhly dlouhou tyčinku a s její pomocí pak snadno získaly potravu. Šest ze sedmi pokusných vran zvládlo tento úkol hned na poprvé. Nešlo tedy o žádnou metodu pokus-omyl. Vrány okamžitě pochopily v jakém sledu musí provést jednotlivé pracovní úkony, aby byly při získání potravy úspěšné. To svědčí o tom, že vrány jsou schopny plánovat několik pracovních kroků dopředu a že ví, co bude konečným výsledkem jejich snažení.

Jiný příklad technické inteligence krkavcovitých ptáků uvádí v 5. čísle časopisu EKOfutura prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. Popisuje experimenty rakouských biologů s krkavcem velkým (Corvus corax). Ti nabídli krkavcům kousky sýra ukryté v krabičkách od filmů, které mohli krkavci otevřít a dostat se k potravě. Krabičky byly označeny třemi barvami - modrou, červenou a žlutou - ale sýr se skrýval vždy jen v krabičkách jedné barvy. Krkavci brzy odhalili systém, kterého použili biologové k ukrytí sýra. Když např. zjistili, že sýr je v krabičkách červené barvy, rychle je všechny otevřely, ale už se nezdržovali otevíráním krabiček jiných barev. Dalším překvapením bylo, že krkavci mezi sebou dokázali chytře taktizovat.

Nahodilá pozorování havranovitých ptáků v přírodě ukazují, že používají jednoduché nástroje nejen k získávání potravy, ale že s jejich pomocí intenzivně zkoumají své okolí a uspokojují tak svou touhu po poznání. Až se na své výpravě za houbami setkáte s vránou, sojkou či krkavcem, zastavte se na chvíli a jen tiše ptáka pozorujte. Možná i vy přispějete k rozšíření našich znalostí o těchto neobyčejných tvorech.

Doporučení: V časopise EKOfutura, číslo 5, vychází článek, Patočka - Burle, Kandík psí zub...
 

48 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama