Duben 2013

GETSEMANKA je již jedna a navíc o hodně větší

30. dubna 2013 v 22:13 | Trvalo to dlouho ale povedlo se. Matička příroda mě určitě zase odmění |  Brdy Třemšínsko
GETSEMANKA

rozhodl jsem se, že ze dvou Getsemanek udělám jen jednu a velkou

!!! POVEDLO SE !!!

GRATULACE PŘIJÍMÁM ZDE V KOMENTÁŘÍCH

VSTAVAČ BLEDÝ 2013/ ho

30. dubna 2013 v 19:13 | Není nic krásnějšího než se toulat krajinou a obdivovat tu nekonečnou krásu |  - - bledý
Vstavač bledý


Nevím to jistě, ale lokalit vstavače bledého je v Čechách pět. Na každé se jedná o nemnoho jedinců, cca 20 - 30.

Rozhodl jsem se, že se tomuto blogu nebudu již plně věnovat. Důvod je jednoduchý. Denně, v době, kdy ještě nerostou houby, ho navštěvuje kolem 500 milovníků přírody. To určitě není málo. Až v lesích vypuknou opět orgie, tak to budou, tak jako v minulých letech, tisíce. Jsem nešťastný z toho, že zde nikdo, tak jako všude na internetu, kromě věcí politických, nediskutuje! A to mě neuspokojuje, nebaví. Budu se, kolem přírody, věnovat užitečnějším záležitostem. Teď jenom záleží jenom na Vás, jestli svůj názor nezměním. Mám Vás všechny rád...


Na této lokalitě, v překrásném kraji, kde jenom malé vesničky, osady, samoty, jsme již byli před týdnem. U potoka kvetou petrklíče velké, sasanky a další neskonale krásné byliny. Nalezli jsme pouze tři růžice vstavače bledého.

Dnes již několik rostlin plné květů a dalších se to bude týkat za několik hodin. Nyní jsou ještě bledí malé, ale za týden, čtrnáct dní, dorostou do krásy. Opět bude co obdivovat, fotografovat, kochat se. Všichni se těšíme na ty nikdy nekončící dišputace o Matičce přírodě a zejména o její marné ochraně. Nebo není marná?

/...pokračování a dokončení příště./

Poznámka: Dnes vychází nové číslo časopisu Vesmír, ve kterém zajímavý článek - Patočka, Burle - o stročkovci kyjovitém. Chybí tam jeden údaj. Na Šumavě byla, v minulém roce, nalezena další lokalita jeho výskytu. Celkem je jich již pět!!!

Jelení zvěř je spokojená. Jaro přišlo a pacholkům již rostou parohy

29. dubna 2013 v 22:46 | OMLUVA - v posledních dnech vůbec nestíhám, tak tento snímek berte jako omluvu... |  GLOSY!!!
To bylo ale radosti, když jsme na ně narazili

Dnes, ještě za tmy, jsme vyrazili překontrolovat to hnízdo čápů černých. Kde nic tu nic. Leželi jsme zamaskování v okopu a čekali až se stane zázrak a my je opět uvidíme v plné kráse. Bohužel, jsme se nedočkali. Vůbec o nás nevěděli, neboť se ozývali klapotem zobáků z převeliké dálky. Abychom uspěli, tak bychom museli čekat do pozdního večera. Prohlédli jsme si toho letitého šindelovníka severského a odcházeli do civilizace.

Zničeho nic koukáme a před námi stádo jelení zvěře. To ale bylo nečekané překvapení. Vůbec neočekávalo vetřelce, a tak jsme měli možnost udělat několik snímků.


Víme kde ho hledat, a tak na podzim, i zde, bude převeliký koncert. Jestli se vyvede, jako v roce minulém, tak nebude nikoho z fototuláku, kdo by nebyl spokojen. Dnes má na hlavě ještě jen takové boule, ale určitě to bude kapitální jelen. Na hlavě bych to ale nosit nechtěl. A co vy? Nosili by jste ty parohy?

Fotografujeme: Jak říká náš profesionální fotograf. Nastavit A, bez stativu ani ránu a zacílit vždy na oko. Na snímku je vidět, že já nerad se tahám se stativem. Už na to nemám věk ani fyzičku. Pravdou ale je, že ani zapnutá stabilizace teleobjektiv v klidu neudrží. Není jednoduché střelit jelena bez přípravy...

Když jsme se blížili ku Praze, tak někdo navrhl abychom ještě zajeli na kozí pastviny.

Mršky rohaté mečely až se kopce zelenaly a s velkou chutí spasály vše, co pod sebou našly. Problém byl v tom, že na této stepi, před roky, rostly ještě hlaváčky jarní. A v posledních letech nic. Kam se asi tyhle překrásné jarní byliny poděly?
Na všech lokalitách již koniklece luční, české, moc dobře nevypadali. Tady to všude kolem byli stále krasavci. Nezajedete tam ještě jednou s námi?

Husa velká aneb jen promluvit

28. dubna 2013 v 23:11 | Pro dobrotu na žebrotu. I to husí plémě není na mé straně.... |  Husa
Tak to jsem si opravdu, ale opravdu, nezasloužil... Nebo snad ano?

Ó Bože, Bože,
proč se toho dopouštíš
křídla svá k Tobě vzpínám
ochrań nás před Václavem

(...dokončení snad zítra!)

Hlaváček jarní opouští Český kras! Nebo to není pravda?

27. dubna 2013 v 22:13 | Jsou opravdu stáda koz pro něj přínosem, nebo naopak likvidátorem!? |  Hlaváček jarní
Hlaváčku jarního je na těch několika lokalitách stále méně...

V minulých letech se, mnoha milovníkům přírody, ta početná stada koz, v Českém krasu, moc nezdála. Letošní rok opět ukázal, že se na těch několika lokalitách děje něco divného. Nekritizujeme, jenom se snažime dobrat se pravdy. Jestli máte názor, tak pište, pod tento článek, do komentářů.

Již v minulých letech jsem upozorňoval na problématiku spásání plácků s hlaváčky jarními. Letošní rok potvrdil, že rostlin je tam opět, oproti minulým rokům, výrazně méně.

Tento problém jsem se snažil řešit, zjistit skutečnosti, již v roce 2011. Podrobně ZDE !!!

AOPK, CHKO Český kras, se v jedné skutečnosti, když poukazuje na prospěšnost koz, mýlí. Nikdy, podle pamětníků, se na stráních, této oblasti, nepásla stáda koz. V dávných dobách zde bylo nemnoho chalup a ne v každé koza. Navíc se přivazovaly ke kůlu hodně daleko od sebe. Nebylo to tak, jak je to dnes, kdy kozy, ovce, se pohybují v obrovských skupinách. Asi v tomto zádrhelu bude vysvětlení, proč, pravděpodobně, kozy a ovce hlaváčky likvidují.

Je to již dávno co jsem se botanika Českého krasu ptal, jestli kozy náhodou ty hlaváčky jarní nežerou. Dostal jsem zápornou odpověď. V hospodě jsem se posléze seznámil s člověkem, který kozy pro správu pásl. Strašně se chechtal a začal vyprávět příběhy o kozách, které naopak hlaváčky milovaly, vyhledávaly. Není třeba tady ten problém?

PRAVDOU JE
že v roce 2013
je hlaváčku jarních opět podstatně méně

Teď si jenom počkáme, jak dopadnou rudohlávci jehlancovití
V minulém roce tam téměř, po spásání, vůbec nebyli...



Je to krasavec, co... Některý se fotografuje bravurně, další dají hodně práce, ale častěji se nepovede.

V neděli 5. května jsme překontrolovali v Českém krasu několik jeho lokalit. Tady je výsledek: Za plotem, východní část nemnoho trsů - katastrofa, západní část hodně trsů ale na nemnoha metrech čtverečních.

Vrcholová část ch lomu: Oproti minulým rokům naprostá katastrofa cca 15 trsů. Spodní část: v této se kozy nepásly. Je jich tady stejný počet jako v minulých letech, ale nic moc. Vedlejší spodní část, východní: Dopadlo to přesně tak, jak předpověděli zdejší myslivci, kteří si zde pastvu nepřáli. Devastace, ani jeden hlaváček jarní.



Fototoulání s člověkem, kterému je příroda vším - děkujeme kamaráde

27. dubna 2013 v 21:16 | Dnes to bylo zejména o obojživelnících a ptactvu nebeském. I na kytičky došlo |  AGENTURA Vandrovník
Děkujeme - Jaroslav Veselý, zoolog CHKO Českého krasu, je úžasný člověk a vynikající odborník. Připravil dnes, pro desítky lidí, nezapomenutelné zážitky. Ještě jednou děkujeme jemu a jeho přátelům.


...kdo první napíše zde do komentářů co je to za ptáčka jarabáčka, dostane frťana becherovky a pozvánku na naší toulku po vojenském újezdu. Až na dopravu, na místo srazu, bude mít vše zdarma.

CHKO Český kras, se sídlem v podhradí hradu Karlštejna, pořádá, každoročně, nemálo akcí pro širokou veřejnost, milovníky přírody, a Českého krasu zejména.

Na 11. května botanik a lesník připravili putování za kytičkami v oblasti Koněpruských jeskyní. Jedná se o nevšední zážitek. Vždyť právě v této době bude vše v krasu v plném květu. Neváhejte a vypravte se s celou rodinou, přáteli, za neopakovatelnými zážitky. A aby toho nebylo málo, tak na heslo burle.blog.cz máte téměř vše zdarma. Heslo se netýká nákupu benzínu do vašich autíček, ani jízdenek ve vlacích a autobusech. Možná, po dohodě, dostanete slevu na veřejném tábořišti v Srbsku. Stoprocentně pak v restauraci U Adame v Karlštejně.

Fotografujeme: Neznáte, prosím, nějaký trik, jak fotografovat ptáka, který byl, z důvodu kroužkování, odchycen do sítě tak, aby nebyly vidět ruce a jiná rušivá prostředí?


Není na světě mnoho tak vynikajících a pro přírodu odpovědných lidí, jako je Jaroslav Veselý. Za vše, co pro nás, milovníky přírody, dělá, se mu dnešní převeliká skupina odvděčila dlouhotrvajícím potleskem a veřejným poděkováním. Jedna postarší dáma to vyjádřila slovy: "Už aby byl rok za námi. Já se již nemohu dočkat dalšího putování s naším Jarouškem."

Ještě po mnoho dní se bude o této fototoulce vyprávět. Mnozí jsme vůbec netušili, jak se dají na Berounce vyhledat výři a další obyvatelé této nevšední krajiny. Víte například, jak najít mladé od sokola, který na vysokém napětí přišel o život? Drželi jste v ruce čolka, mloka, užovku obojkovitou, podplamatou, zmiji obecnou, některou ze žab? To vše, a další zajímavosti z naší přírody, se dozvíte v příštím roce. Jste srdečně Jaroslavem zváni.


Na akce CHKO Český kras chodí, rok od roku, stále více návštěvníků. Neustále je na nich vidět více děcek, jejich kamarádů, rodičů, prarodičů, přátel. Co si mohou pracovníci AOPK přát ještě více.

Na snímku malá část skupiny, která pozoruje zoologa přímo v akci. Ukazuje žabky, mloky, čolky a další vodní havěť. Otázky nemají konce...


...a ještě jeden snímek, jen tak pro oko, pro radost. Poznáte, o kterého tvora se to jedná?



Husa divoká to je vždy o velkém zážitku

27. dubna 2013 v 20:41 | Husy jsou velice opatrné a nikoho si k sobě nepustí. Jaké bylo naše překvapení, když... |  Husa
Husa divoká na jihočeském rybníku


Při cestě na Šumavu jsme se zastavili u jednoho jihočeského rybníka na svačinu. Sedli jsme si pod hráz, opřeli se o mnohosetleté duby a pozorovali vodu a rákosiny.
Triédry jsme prozkoumávali celou tu krásu, scénu toho nejkrásnějšího jarního divadla, a snažili se zjistit, co na rybníku všechno žije. Objevili jsme několik hnízd a měli strašnou chuť zkusit si ty jejich obyvatele vložit do fotoaparátu. To by ale bylo na velké přípravy. Nejvíce nám chybělo nějaké to zamaskované plavidlo. To by bylo ale na jiné povídání.
Z ničeho nic se z nebes ozval vřískavý zvuk a před nás se posadilo hejno husí. Ztuhli jsme odložili menáž a v tichosti, pěkně pomaloučku, sáhli po aparátech. Šťastni ti, kteří jsou vždy připravení a mají nasazen ten správný objektiv. Pro většinu to bylo na infarkt. Ať mi nikdo neříká, že husy o nás nevěděly. Opak byl pravdou. Moc bych se divil, kdyby je pro nás neposlala Matička příroda. Vůbec se nás neobávaly a my mačkali a mačkali a všichni jsme udělali nádherné fotografie. Ty ale zde na blogu neuvidíte. Však víte...

Než začnou houby, tak se budeme věnovat bylinám a zvěři. Dnes jsme obdivovali obojživelníky - žáby, mloky, čolky, užovky. Zítra to bude o hořcích, vstavačích, ale i o orlu mořském, čápu černém a připravujeme se na sovy. Stále se něco děje a všichni se těším na putování přes vojenský újezd Doupov. Přidej se, neseď za pecí.

Koniklec otevřený - VÚ Doupov aneb pojeďte s námi

24. dubna 2013 v 20:06 | Moc by nás zajímalo, proč je jich tady v újezdu, tak málo. Kolik jich tady bývávalo v dávných letech? |  - - otevřený
Koniklec otevřený VÚ Doupov /uD

I. ČÁST - 23. dubna 2013

Vedlejší lokalitu, na Humnickém vrchu, jsme, s povolením armády, CHKO Slavkovský les, navštívili v minulém roce. Byli jsme, s lítostí, smutní, že jich je tady tak málo. Neubývá jich tady kařdým rokem?


II. ČÁST

(Už brzy, je to otázka dnů, půjdeme koniklece otevřené podrobně překontrolovat. Přihlásit se může, na fototoulku, každý. Pojedeme vlakem. Stačí torna, spacák, karimatka, celta, 3 litry vody, trocha jídla, vařič, atd. Přihlášky na burle@seznam.cz)

Naučně populárních akcí, kolem hub, neni nikdy dost - BLATNÁ !!!

21. dubna 2013 v 23:18 | Výstava je to rozsáhlá, a mohla být ještě větší, ale ani v muzeu tolik místností nemají. Výstava je velkým zážitkem |  HOUBY
Nedávno jsme zde, na blogu, uveřejnili pozvánku na výstavu o houbách v muzeu v Blatné...


Celé první patro blatenského muzea je v současné době věnováno houbám.

Na výstavě je snad vše, co se může k houbám říci, ukázat. Nechybí zde ani panely s poštovními známkami, na kteých jsou tyto dary lesa vyobrazeny.

Každého, kdo má rád knihy o houbách, staré atlasy, články v časopisech, z hodně starých let, zaujmou knihy například z předminulého století. Je na co se dívat, co obdivovat. Zajímavé je, že nejvíce knih o houbách vydal prvděpodobně ing. Jiří Baier.

Najdete zde i klobouk, který byl, již dávno tomu, vyroben z troudnatce kopitovitého. Vůbec nevypadá špatně.


Nosnou část výstavy tvoří fotografie, které dodali nejen blatenští houbaři. Snímky zde má i vedoucí mykolog Národního muzea pan Holec, který v Blatné uspořádal i zajímavou přtednášku, bratři Špatní a řada dalších. Hodně zaujme výstava plodnic, které jsou zalité v prapodivné hmotě. Sbírka úžasných hub, patří faráři církve českobratrské. Pavel Světlík, dříve byl na faře v Husinci, má k tomuto kraji velkou lásku.


Podobných, naprosto úžasných akcí o přírodě je převelice málo. Proto poděkování patří všem, kteří se o výstavu zasloužili. Zejména pak vedení muzea v Blatné.

Vstavač bledý 2013/s

21. dubna 2013 v 22:38 | Tohoto miláčka budeme sledovat od zrodu až po smrt |  - - bledý
Vím, že tento snímek mohou uhodnout jen opravdoví znalci. Je tady některý?

Nyní jen ten záhadný snímek. První kdo uhodne, pojede s námi na fototoulku, několikadenní expedici, přes Doupovské hory. Vše bude mít zdarma!!! Za týden zde o této bylině napíši delší povídání.

O dnešní návštěvě, po týdnu, šafránů bělokvětých, ZDE !!!

O deset dní později jsme bledé opět navštívili. Je divné, že těch několik kvetoucích vůbec nevypadá dobře. Jsou unavení, mají zahnědlé listy i květy.

Na tomto snímku je tentýž jako výše, ale již plně rozvitý. Bohužel se nevytáhl moc do výšky.

Určitě nám ještě vyroste, a tak se i s vámi na něj dojedeme podívat. Stačí se včas přihlásit na další fototoulku...
Bledí rostou v Čechách jen na čtyřech místech. Je to přežalostně málo. Na Moravě a zejména u našich přátel na Slovensku je to výrazně lepší.

Poznámka: (4. května) - Na lokalitě 3 orchideje kvetly. Kolik jich tam bylo nekvetoucích, jsem spočítal, ale bohužel, než jsem dojel k domovu, zapomněl. Můžete to, prosím, někdo napravit a informovat, kolik jich tam v letošním roce je? Děkujeme...

Dlouho očekávané jaro je konečně tady

20. dubna 2013 v 21:21 | Nikdy nezapomeneme se vydat za prvními jarními bylinami. Je to zdravé na srdce, hlavu... |  GLOSY!!!
Jaro vstoupilo do lesů a strání, k řekám a potokům, v remízkách je to jeden velký koncert

Zima nás nechtěla předlouho opustit. Místo jara hned přišlo léto, slunce řádilo jako by to mělo být naposled. A od včerejška zase nás navštívilo chladné počasí. Snad nebude tento blázinec trvat dlouho a vše se vrátí do nebeských kolejí.

Neváhali jsme a vyrazili do terénu. Lesy, louky, stepi, i pásy kolem potoků, všude je to již barevné. Dříny obarvili stráně, jarní byliny prozářily lesy. Na stepích již rozkvetly první byliny.


Ani o houby již není nouze. Kačenky teprve začínají, ale houbaři jich již nosí plné košíky, košíčky. Tyto první jarní houby nás ještě hodně překvapí. Nedávno se o nich hodně diskutovalo, v souvislosti s jejich alergiemi. Více zde na blogu. Najít ucháče, dva druhy, není zase tak jednoduché. V okamžiku, kdy se ale někde na plácku objeví, tak je na další roky vystaráno. Já jsem ještě to štěstí neměl, i když rostou za mojí chalupou.

Koniklec otevřený aneb lokalita o kterou se nikdo nestará

19. dubna 2013 v 23:09 | Je to opravdu normální, že státní ochrana přírody nechává tyto koniklece likvidovat? |  - - otevřený
Koniklec otevřený zanedlouho zanikne! Je to snad záměrné?

Tento nepatrný plácek již sledujeme několik let. Nikterak není zajištěn ani proti vandalům ani proti zvěři. Na několika trsech, této kriticky ohrožené rostliny, několik drátěných klícek. Další, zcela zničené, se válí v trnkách.

Rok od roku je tady stále méně rostlin. To určitě není náhoda. Po důkladném průzkumu zjišťujeme, že některé koniklece jsou ožrány od zvěře, další pak rozšlápnuty botou. To opravdu chceme?



...a všude kolem tihle mravenci. Mohou mít s konikleci otevřenými něco společného? Pozná někdo z vás, o které se jedná?

Ucháč obrovský aneb jak je to jednoduché

19. dubna 2013 v 22:39 | Nalézt ucháče obrovského je velice snadné. V útulné hospůdce si dáte tlačenku s cibulí, k tomu několik piv a panáků. A potom.... |  - - uch. obrovský
Ucháč obrovský. Roste mě za chalupou, ale ani jednou jsem se s ním nesetkal...

Pana docenta všichni houbaři, milovníci přírody, botanici, broučkaři, atd. milují. On Matičce přírodě rozumí, jako nikdo jiný na světě. Nejvíce je uznáván jako mykolog. Houby má v malíčku. Ale tam, kde jsou klady se najde, bohužel, i nějaký ten zápor. Nejinak tomu není ani u pana profesora. Pořád studuje, báda, radí, informuje, rozdává své znalosti na potkání, ale bohužel své znalosti, morální vlastnosti, které snad u nás, v lidské společnosti, již ani neexistují, neumí, v tom dobrém slova smyslu, "prodat". Na straně jedné pro něj nevýhoda, ale pro nás, kteří ho již léta známe, výhodal Pane profesore, máme vás moc rádi...

Před odjezdem na expedici za kytičkami a houbami jsme ještě v rychlosti navštívili, pro zlepšení fyzičky, naše oblíbená místa, kde právě pan profesor kraluje. Nechali jsme ho zatím bádat a uložili se do křesel, židlí, každá jiná ves, a poručili si ten zlatavý mok. I na panáky došlo.

Sedíme, popijíme a neustále se divíme, jak jeden za druhým nenápadně odchází na toaletu. Čti na hajzlík. Po chvilce je nám to jasné. Bez placení se všichni trousí do chalupy pana docenta. Na rozžhavených kamnech stále vří voda. Tady se pije jen čaj, ale lze si do něj nalít rum, slivovice, to množné číslo je správné, a Bůh ví, co vše ještě. I něco k zakousnutí se tady vždy najde. Nastává pohoda. Dišputuje se o všem možném a netrvá to dlouho a je to jen o houbách.

Pan profesor vstává, odchází, a přináší z lednice různě velké krabičky. A v nich jarní houby. Většinu z nich neznáme, nikdy jsme je ani neviděli. Začíná koncert. Pan docent je vynikající vypravěč, znalec.

Vypráví a najednou zjišťuje, že v chalupě téměř nikoho již nemá. Všichni jsou venku a aparáty pracují do vybití akumulátorů. To zase bude v noci u počítačů radosti. Děkujeme pane profesore. A zase někdy na viděnou....

DŘÍPATKA - jarní vítání ptactva

19. dubna 2013 v 22:22 | Udělejte si výlet do Prachatic. Neprohloupíte, budete s láskou Boží vítání |  AGENTURA Vandrovník
Jarní vítání ptactva nebeského


.....

POZVÁNKA na výstavu fotografií hub z Českého lesa

18. dubna 2013 v 21:57 | Propagace hub, lásky k přírodě je stále málo. Změníme to? |  HOUBY
Luděk Stíbral fotograf Českého lesa

Do kraje přišlo jaro, tedy spíše léto než jaro. Pěkné dny zvou k procházce na zajímavou výstavu fotografií hub, z Českého lesa, od Luďka Stíbrala. Neseďte za pecí a podívejte se, jak vypadá tamější úžasná příroda. A jak na to?

Výstava se koná v Praze 4, ulice Zelený pruh. Metrem na Budějovickou, na stanici autobusu č. 124. Výstupní stanice Zemanka. Proti směru příjezdu šedesát metru a přes přechod na druhou stranu. Výstava se nachází v rozsáhlém areálu učiliště. Projdete kolem věžáku a vrátnicí do areálu. Vpravo dlouhá chodba a tam je první část výstavy. Nezapomeňte, že druhá část pokračuje v jídelně.

(Proč tak podrobný popis. My vandrovníci jsme dnes pořádně bloudili, než jsme pochopili, kde se ta Galerie nachází. Vy, zásluhou těchto řádků, již chybu neuděláte. Prožijte si pěkné chvíle nad snímky hub...)

V PRAZE
TAM
JE BLAZE

Jaro vstoupilo i do Prahy. Pravý, nefalšovaný, Skot to v hotelu nemohl rovněž vydržet a jal se obšťastnit návštěvníky Prahy svým uměním. Jeho vystoupení bylo, na Václavském náměstí, naprosto dokonalé. Neustále byl odměňován hlučným potleskem a i nějakou tou papírovou korunou, eurem. Šťastný to člověk. A nebyl sám. Některé hudební a jiné skupiny, z celého světa, jsou i hodně početné.

Shodou okolností jsme, na výstavě fotografií hub, hovořili s jedním českým postarším houbařem, který Skotsko procestoval křížem krážem a volný čas využíval na poznávání tamějších hub.

Vyprávěl tak sugestivně, že jsme chtěli snad i letos sednout do letadla a vydat se po jeho stopách. To by ale bylo na dlouhé vyprávění. Zajímalo by to tady na blogu vůbec někoho? Nezapomeňte, že na podzim - září - vyrážíme do Dánska. Ještě mnoho míst volných. Jede se vlakem, cesta trvá dvanáct hodin.



Koniklec velkokvětý aneb barbaři, vandalové, jsou nepoučitelní

16. dubna 2013 v 22:43 | Poraďte, jak zabránit devastaci Matičky přírody. Usekávat snad ruce? |  - - velkokvětý
Koniklec velkokvětý

Není to tak dlouho, co jsem zde psal, v souvislosti s kandíkem psím zubem, o likvidaci rostlin. Mnozí naši spoluobčané je vyrýpávají a odnášejí do civilizace. V posledních letech se toto vandalství stálo snad i národním sportem.

Při dnešním návratu od šafránů bělokvětých, jsme se zastavili na jedné rezervaci, kde koniklece otevřené. Pročítám si informační tabuli a na ní, světe div se, Matičko přírodo plakej, tento text: "Bohužel, právě vstavač trojzubý se spolu s koniklecem velkokvětým, stává obětí nelegálního vyrýpávání, takže místní památná populace stojí dnes na pokraji zániku." Je ještě třeba něco dodávat???


...co říkáte přátelé na tyto snímky? Já jsem z nich hodně rozpačitý.

Šafrán bělokvětý - I - LAČNOV

15. dubna 2013 v 22:54 | Obec, paní starostka, občané, se tady o tyto byliny starají příkladně. Kdyby to tak bylo po celé republice, tak by Matička příroda byla spokojená |  Šafrán bělokvětý
Šafrán bělokvětý aneb neskutečná nádhera


Kdo miluje přírodu a ještě neviděl šafrány bělokvěté v Lačnově, tak jako by nežil. Je to něco úžasného. Neváhejte a ještě se tam v letošním roce rychle vypravte.

U těchto rostlin je hodně důležité přijet ve správný čas. Stačí dorazit o něco dříve, nebo naopak později a zklamání může být, bude, převeliké. A jak tomu zabránit? Stačí zavolat na obecní úřad v Lačnově. Paní starostka je pracovitá a milá dáma, která, se svými spoluobčany, vše vysvětlí, poradí.

Šafrány jí na jaře přidělávají hodně práce, ale ona to pro občany z celé republiky, Evropy, světa, dělá ráda. Navíc, není dne, aby se tam nestřídaly televizní štáby, včetně fotografů a novinářů z deníků, časopisů. Nikdo si nechce tento Boží zázrak nechat ujít.


Není to snad krásný hled na ten Boží svět?

Kandík psí zub se pro letošek loučí. Rok od roku je ho stále méně

15. dubna 2013 v 17:51 | Letos bylo zdupáno zničeno, hodně rostlin. Dokonce to vypadá, že je někdo vyrýpává. |  Kandík psí zub
Kandík psí zub


Pozorně se zadívejte na tohoto kandíka a možná, že i vy, v něm uvidíte staršího anděla, který nemá pouze dvě křídla, ale dokonce několik...

Zima byla dlouhá, taková divná, a proto se kandíci vydali ke slunci, oproti minulým letům, hodně pozdě. Jak pozdě vzešli ze země, tak o to dříve odešli do zapomnění. Mám nepřímé důkazy, že na přirodní památce řádili barbaři.

Stručně řečeno, bylo to letos takové hodně divné. Kandíků psích zubů bylo převelice málo. Domnívám se, že se něco nedobrého, na této lokalitě, státem chráněné, děje. Byliny se již nevyskytují na celém prostoru, ale pouze u horní cesty. Doba, kdy jich tam bylo několik miliónů je nenávratně pryč. Dá se ještě kandík psí zub zachránit? Děláme vůbec něco pro jeho přežití?
Ve čtvrtek se konečně objevilo nemnoho rostlin. Jaké ale bylo naše překvapení, když na druhý den bylo všude rostlin o "hodně" více a v naprosto, pro fotografy, ve vynikajícím stavu. Dnes je pondělí a na přírodní památce je jich jenom několik. Doslova se dají spočítat na několika prstech. Kam se všechny z pátku poděly? Třeba nám to někdo z AOPK České republiky a z CHKO Blaník, vysvětlí.
V pátek jsem si, v díře po dávných zlatokopech, vyfotografoval nádherný trs kandíků, kteří si povídali s jaterníky. Snímky se moc nepovedly, tak jsem se těšíl, jak vše dnes, v pondělí, napravím. Po trsu ani památky. Kandík se takhle rychle neztratí a určitě vím, že na pivo do blízké hospody nechodí. Rostlin hodně ubylo a dokonce zmizelo mnoho rostlin, které jsem měl připravené na další fotografování. Napadá mě pouze jedna myšlenka. Někdo je musel vydrancovat. Kdyby květy rychle zaschly, tak by tam musely zůstat kropenaté listy. Nikde ale nic. Je to záhada!!!

Příroda je plná lásky, která se netýká jen živočichů, lidí, ale i všeho, co Bůh stvořil. Tedy i kandíků. A zde na fotografii máte jednoznačný důkaz.
Není zas tak těžké poznat, který kandík je on a který ona. Důležité je všimnout si, jak moc se mají rádi, jak moc jsou rádi na světě. A my lidi jim tu lokalitu likvidujeme...

- - - D I S K U S E - - -

(Skutečný ochrance přírody) - Dobrý den, aby nebylo pochyb o tom, že jde o nějaký výmysl použiji přesnou citaci Vaší inzerce na masovou návštěvu lokality s Kandíkem - psím zubem. " Úterý v 19:48 | Dnes jsme zjistili, že kandík na Medníku již dlouho nevydrží. Vyražte, ať nelitujete a nebudete muset čekat zase další rok ".

Po množství Vašich reakcí a intervencí u státních institucí a kritiky v otázce nedostatečné ochrany této vzácné lokality ze strany státu, předkládáte naprosto dokonalý servis, kdy vyrazit na zmíněné území, a protože stejně jako já moc dobře víte, že návštěvní řád NPP Medník žádnou velkou záruku ochrany neposkytuje, tak ještě více tímto návodem k návštěvě nepřímo podporujete jeho devastaci.

Vaše prohlášení o nutnosti ochrany jsou proto mírně řečeno značně kontraproduktivní. Normálnímu smrtelníkovi totiž zcela postačí navštívit tuto oblast jednou, maximálně dvakrát za život. Proto nevidím jediný rozumný důvod pro tak masovou publicitu a množství příspěvků, které se stejně obsahově stále dokola opakují. Příspěvek neobsahuje žádné vulgarity, a tak jsem zvědavý, zda bude smazán, či nikoliv. S pozdravem Jindřich

(Václav Burle) - Vezmu to ze začátku dosti tvrdě. Vy, vážený pane, nejste žádný Skutečný ochránce přírody, jak jste se nazval. Kdyby tomu tak bylo, tak by jste se podepsal pravým příjmením. Uvědomte si, že kritizovat může jen ten, kdo se umí představit. Ale já Vám odpovím.

To co jste napsal je naprostá pravda a já se pod ní podepisuji. Již roky se snažím NPP Medník ochranit. Bohužel AOPK České republiky, pod vedením pana Pelce, je jiného názoru. Jmenovaný pan ředitel napsal - volně zpracováno - "...že lokalitu není nutné chránit a že naopak pohyb velkého množství lidí je pro ní, pro kandíky, prospěšné." Já jsem samozřejmě jiného názoru, tak jako vy, drahý příteli. Tou propagandou se snažím docílit, aby AOPK, stát, změnil názor. Nic jiného za tím nehledejte.

Vidím, že Vás tato problematika zajímá. Tak si přečtěte zde na blogu dopis pana Pelce, ve kterém se - na můj popud - píše, že v prosinci 2012 má být svolána porada odborníků, botaniků z vysokých škol apod. To se do dnešního dne nestalo. Razím názor, že právě oni, profesoři, docenti atd. by měli rozhodnout, co s NPP Medník udělat. Nechme rozhodnutí na odbornících. Proč se tomu ale AOPK neustále brání?

Když si o kandíku přečtete můj poslední materiál, tak zjistíte, že stále čekáme na poslední dopis, rozhodnutí, pana ředitele ingl Pelce. Ten ale stále nepřichází. Proč asi? Já ho mám ve formě dopisu, ale přepisovat ho ručně nebudu.

Dále čekáme na vyjádření těch odborníků, profesorů, docentů. Prý jejich písemné názory existují. Já je ale neviděl, a tak je nemohu sem na burle.blog.cz vložit. Dokonce od svých agentů vím, že dopisy neexistují, že se jich pracovník pana Pelce ptal pouze telefonicky. Je to jedna lež za druhou.

Nebudu se zde dlouze rozepisovat. Vše je zde na blogu. Jenom čekám na ten dopis od pana Pelce a na ta vyjádření odborníků, profesorů, docentů apod. Tím celou tuto causu zde na blogu ukončím. Ať rozhodnou ti, kteří by měli přírodě rozumět. Věřte, že v mnoha případech tomu tak není. I zde vládne korupce, svinstvo. Příroda dnes nikoho nezajímá!!!

Letošní rok pro kandíky psí zuby na Medníku končí. Jezdil jsem tam téměř obden a sledoval jejich růst. Mohu konstatovat, že kandíků tam bylo letos hodně málo. Domnívám se, že neustále ubývají. A chcete důkaz?

Na informační tabuli číslo 11, (AOPK ČR), která hned u kandíků, je napsáno, že jich tam, na přelomu 19 a 20 století, bývaly milióny. A letos by se dali spočitat na několika rukách. Kandíci nám odcházejí...

Fotografujeme: Na kandíky psí zuby jezdím, s přestávkami, téměř sedmdesát let. Zejména, od vzniku digitálních aparátů, se snažím vyhledávat rostliny, které se vymykají ostatním. A bohudík se daří. Kandík je velice fotogenická bylina. Pro fotografy převeliká výzva. Máte pěkné jeho snímky? Tak pošlete na burle@seznam.cz.

(Kateřina) - Pane Burle, dočetla jsem se na internetu, že kandík byl vyškrtnut z Červené knihy. Nevíte, jak to bylo zdůvodněno? Vždyť se neví, jestli je původní nebo vysazený.

(Sirvalecek) - Všechno zlé je pro něco dobré. Vyrýpávat kvetoucí kandíky v rezervaci je sice barbarství, ale za předpokladu, že víc než 90% se jich na novém stanovišti ujme, a kandík je v tomto směru bezproblémový, máme jednu příjemnou jistotu a sice tu, že kdyby se na Medníku něco nehezkého stalo, druh v ČR nevyhyne.

A nadávat na ,,rýpaly" můžete začít teprve tehdy, až budou kandíky k mání v zahradnictvích. Zatím se jinak, než lesním pychem získat nedají a to je jádro problému, ne zbytečné diskuse o tom, zda lidi do rezervace pustit, nebo ne!

(Hradišťko) - Nemohla by to být práce divočáků?

(Marián) - Určitě ne. Po divočácích by to vypadalo úplně jinak.

Šafrán běkokvětý - II - jz

14. dubna 2013 v 20:32 | Sníh pomalu odešel, louka se proměnila v močál a šafrány vyrazili k nebesům |  Šafrán bělokvětý
Šafrán bělokvětý


O této lokalitě se říká, že šafrány jsou zde původní. Nikde se však nepíše, ani v odborné literatuře, jak se na to přišlo. Zdali je to vůbec pravda. Poradíte, víte někdo více?

Byli jsme přesvědčeni, že louka mezi lesy, bude již plna rozkvetlých rostlin. Bohužel, náš předpoklad byl naprosto mylný. Šafránů tam je již hodně, ale pravděpodobně je to jen začátek. Letošní rok bude určitě, co do počtu jedinců, neskutečný. Vyrazíme, pro další neopakovatelné zážitky, příští týden. Určitě již bude co fotografovat. Pravděpodobně se přidá i náš profesionální fotograf přírody, takže bude k dispozici i nejnovější fotografická technika, včetně nejnovějšího makroobjektivu. Můžete se přidat...

II. část o týden později - 21. dubna 2013

S velkým očekáváním jsme se těšili, co na té podmáčené louce, uprostřed lesů, objevíme. Vůbec jsme si nepřipouštěli, že by se mohlo něco podělat. Nohužel se tak, do posledního písmenka, stalo. Vůbec nic nechápeme, nevíme, která bije.

Až na několik jedinců, všechny šafrány bělokvěté z minulého týdne zmizeli. Zůstalo tam pouze několik jedinců. Neumíme si to vysvětlit.

Bohudík, na druhé straně louky se objevily další rostliny. Není jich však mnoho. Domnívali jsme se, že tady budou stovky, ba tisíce, šafránů, tak jako v Lačnově, a ono jich je tady, tak něco málo přes dvacet. Vůbec tomu nerozumíme. A to není jediná zdejší záhada. A již dnes máme obavu, co tam najdeme za dalších sedm dnů?

Podívejte se prosím na tento snímek a poraďte nám rozklíčovat tyto rostliny. Šafrán bělokvětý, když se začne vzpínat k obloze je bílý. Tady jiný, než bílý neexistoval. Pouze dvě tyto modrofialově zbarvené rostlinky. Máme tomu rozumět tak, že to jsou ty starší, které již odkvétají? Poradíte? Prosím...

....

(...dokončení za týden.)

Fotografujeme - OREL MOŘSKÝ

14. dubna 2013 v 19:30 | Orli mořští dostávali, ještě nedávno, od člověka neustále na zadek - střelba, jedové újedě, železa. Zatím to vypadá, že člověk, zlý člověk, se poučil. Nebo je tomu stále jinak? |  - - orel mořský
Orel mořský

V létě minulého roku jsme, na houbách, objevili jeho hnízdo. Nevěděli jsme ale, zda bude, na jaře letošního roku, obsazené. Jaké to bylo pro nás překvapení, když jsme zjistili že ano.

V sobotu, včera, jsme ho byli překontrolovat. On to vůbec byl úžasný den. Nejdříve jsme si prohlédli hořce jarní, posléze jsme se snažili narazit na nějaké daňky, což se nepodařilo, ale udělali jsme naopak slušné snímky jelenů evropských. Vše vyvrcholilo piknikem na lokalitě šafránů belokvětých. Úžasný to zážitek, i když nám radost zkazil fakt, že ani jeden nebyl ještě plně rozkvetlý. Šafrány nám to ale určitě za týden vynahradí.

Z civilizace jsme se, s velkým očekáváním, šplhali do příkrého svahu. Jak já ty srázy, kopce, kopečky, nenávidím. Holt už na to nemám věk a stařecké tělo tyhle dlouhé výpravy rovněž nemiluje. Ve všech z nás bylo velké očekávání - bude nebo nebude? Být či nebýt?

Trmáceli jsme se po lesní cestě hodně starým hvozdem. Věděl jsem, že už jsme blízko a tak nastal radiový klid. V naší skupince bylo ticho jako v hrobě. Trmácel jsem se téměř na posledním místě. Najednou jsem kouknul vlevo, trochu nahoru, kde jsem hnízdo předpokládal. A Matička příroda mě opět odměnila. Orlice tam byla. Postávala na hnízdě a vyhlížela svého milého.

Jak se později ukázalo, toto bylo jediné místo odkud bylo hnízdo nejlépe vidět. Navíc pouze z místa, které bylo na pouhý jediný krok. Stačilo udělat další a hnízdo zmizelo za stromy a zážitek se nekonal.

Po cestě nechodí zrovna málo lidí. Lesní cesta vede na hřeben, po kterém je možné se dostat do civilizace na vlak. Kdyby bylo obydlí orlů více vidět, tak by o něm věděla odborná a znalá veřejnost z celé republiky. Následkem by bylo, pravděpodobně, opuštění hnízda. Toho jsme si byli vědomi a proto udělali náležitá opatření.

Vstoupili jsme více do lesa a přes díry mezi stromy si každý udělal několik snímků. Pak jsme, ve vších tichosti, zamaskování, se vrátili do civilizace. Jenom já s chotí jsem se vydal hnízdo ještě více prozkoumat. Vždyť zde nejsme naposled. A stálo to za to... (O tom snad někdy příště. Tedy kdyby někoho to zajímalo. Snímky, ne moc zdařilé, na burlefoto.blog.)

Fotografujeme:

Nasnímat orla mořského, v jeho prostředí, není vůbec jednoduché. Obtížné vůbec je se k němu přiblížit na potřebnou vzdálenost a to tak, aby v žádném případě nebyl vyrušen. To by také mohlo znamenat, že by hnízdo, vejce, opustil. Bez náležitého fotografického vybavení, nemá vůbec cenu se o to pokoušet. A to potřebné vybavení, za statisíce korun, nikdo z nás nemá.

Hnízdo je na nejvyšším stromě, nakouknout do něj nelze, a okolní stráně nejsou zas tak blízko, i když byteček orlů je v údolíčku.

Zbývá jediná možnost. Rychle se objevem pokochat, něco málo cvaknout a rychle pryč. Je to jediná možnost obeznámeného fotografa. A tak se i stalo a my si celý ten zážitek budeme jen promítat v hlavě.

Snímky ale budou, protože nás jeden profesionální fotograf požádal o spolupráci. S ochranáří bude v nejbližších dnech umístěn aparát s vysílačem na vedlejším stromě a pravděpodobně tam bude i kamera. Určitě se máme na - fotoburle - na co těšit.

** ** ** ** **

Vyfotografovat si orla mořského, nebo jiné dravce a mít až neskutečné fotografie, není dnes neuskutečnitelné. Výra, naši největší sovu, jako i kulíška, si můžete nasnímat při cestě na hrad Karlštejn. Den za dnem je tam sokolník, a dokonce v historickém oděvu, který vám, za úplatu, dá výra na ruku, nebo se s ním může vyfotografovat vaše celá rodina.

Jsou odborníci, organizace milovníků přírody, kteří dravce, ale i jiné tvory lesů, polí, strání, chovají. Po většině se jedná o zraněná zvířata, které po vyléčení již nemohou zpátky do přírody.

Pro fotografy se pořadají i rozsáhlé akce, kde se můžete fotografování dravců plně, po celé hodiny, dny, věnovat. Není to samozřejmě zadarmo. Za jeden den zaplatíte kolem 1000,- kroun, za víkend i pět tisíc. Vynikající amatérští fotografové pořádají za dravci, zvířaty, i expedice do dalekého zahraničí. Zde se ceny pohybují od 25 000,- korun až po mnoho více. V ceně bývá ubytování, stravování, většinou formou polopenze, doprava, letenka.

Nejbližší akce se konají na fotografování volavek na hnízdech. Čápů černých na hnízdech, orlů mořských ve známé lokalitě atd. Stačí hledat na internetu, nebo ti znalí na fotoburle.cz. Přeji hodně pěkných zážitků při fotografování hub, rostlin, živočichů. Ať se vám všem při fotolovech daří.


První jarní slunce vyhnalo i vysokou na louky uprostřed hvozdu. Nejenom člověk miluje jarní slunéčko. To teploučko je přece tak příjemné. Dnes ti paroháčíi na hlavách nemají těměř nic. To se ale rychle začne měnit. Nebude to, bohužel, zase trvat tak dlouho a do lesů vstoupí podzim. Začnou opět orgie fotografů zaměřených je jelení a další zvěř. Neváhej a již se přihlaš i ty - ceny mírné, zážitky ohromné, neopakující se...