Prsnatec májový aneb je pravda, že je ho nejvíce? /2013 -as-

26. května 2013 v 20:42 |  - - májový
Proč je ho tady pomálu, ale jistě, stále méně?


Dnes nejen že lilo jako z konve, nebesa se otevřela, ale na horách dokonce napadlo několik centimetrů sněhu. A my měli fototoulku za prstnatci májovými. To jsme tomu ale dali.

Již roky si dávám do auta, torny, gumáky. Bohužel, stále je tam nemám. Byli jsme mokří od ponožek až po uši. Jestli to někdo neví, tak májoví rostou na podmáčených loukách, které se dnes proměnily v tůně. Ale i tak to byl krásně prožitý den. Já ta putování, toulky, v dešti miluji. Je to lepší než pod spalujícím sluncem.

Z mikrobusů jsme se neustále koukali na okolní přírodu. Oproti minulému roku, kdy v této době bylo naprosté sucho, tak letos je všechno čisté, umyté a od luk až po obilí, a ostatní polní plodiny, vše roste jako z vody. Zase budeme, alespoň v tomto roce, ve všem soběstační...
Neseď u televize, a raději s námi vyraž do lesů, strání...

Tuhle podmáčenou louku známe již přemnoho roků. Je ale divné, že májových tady nepřibývá, ale naopak je jich sice pomalu, ale jistě, stále méně. V čem je ale zakopaný pes nikdo neví. Traduje se, že těchto prstnatců je ze všech orchidejí v naší přírodě nejvíce. Otázkou ale je, jak a kdo to počítá. Ono zase tolik těch vhodných luk není. Nebo máte jiný názor?

Bohudík v této části černá zvěř neřádí. Ta neustále, den za dnem, ryje na opačném konci.

Kromě prstnatců májových, kterých je tady tak něco přes deset kusů, na místech, kde se v minulosti vyskytovaly již není ani jediný, zde roste v několika trsech i kosatec sibiřský. Dnes jsme našli pouze jeden trs. Kam se poděly ty ostatní? Možná, že je na ně ještě brzy...

HOUBY - šindelovník severský: Zaběhli jsme ještě, v prudkém dešti, ale les nás skryl, kouknout se na toho překrásného šindelovníka severského. Zatím se moc do světa nehrne. Po zvětšení, na počítači, jsme zjistili, že vyrůstá z dutiny prastarého buku.

Je to takové záhadné. Vypadá to, že vždy na podzim se stáhne do dutiny, aby v pozdním jaru z ní začal vystupovat. Nikdy jsme nenašli upadlou plodnici, ani její kousek. Kam se tak velká houba vždycky ztratí. Nemáte pro to někdo z vás řešení, znalost?

TÁBOR - je rozhodnuto! I letos zřídíme v Beskydech, na hranicích se Slovenskem, houbařský stanový tábor. Ceny mírné, zážitky neopakovatelné. Komu nevyhovuje spaní pod celtou, ani pod smrčkem, širákem, tak může využít nedalekého hotýlku. Na heslo burle.blog.cz, slevy.


Když se nebesa zblázní a chčije neustále od rána do rána, tak vysoká ráda vychází na louky. Nikdo jí neruší, protože nikde ani živáčka. Nemusí být zalehnuta v porostu, ale naopak si může užívat překrásného, i když deštivého dne. Opět to dnes byl kolem ní fotografický zážitek. Bohužel netrval moc dlouho. (Již dnes se můžete hlásit na zářijovou expedici za vysokou do Skandinávije.)


 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 sirvalecek | 27. května 2013 v 11:32 | Reagovat

Že, nejen orchidejí, ubývá, je nejspíš dáno tím, že posledních pět až šest let bylo srážkově silně podnormálních. Většina rostlin na kritický nedostatek vláhy reaguje tak, že bohatě zakvete, vytvoří spostu semen a odumře. Je to celkem logické: zvíře může za vodou migrovat, rostlina ne. Řeší to tedy tak, že rozhodí semena do větru a doufá, že aspoň několik najde lepší podmínky k životu. U orchidejí je ale problém v tom, že spíš se dá vyhrát jackpot ve sportce, než zasadit semeno orchideje a dočkat se květuschopné rostliny.

2 Vladimír | 28. května 2013 v 9:33 | Reagovat

A jak se podle Vás orchideje šíří, když ne semeny? Proč tedy tak rády osidlují opuštěné lomy, okraje cest a jiná erozí odhalená místa, když to nejde semeny? Jasně, trvá to dlouho, ontogenetický vývoj ku květuschopné rostlině klidně 10 let, ale je to jejich nejúčinnější strategie.
Rovněž orchideje nereagují úhynem na své bohaté kvetení, jen si pak prostě nějakou dobu odpočinou. To by měly dost smutný život, 10 let čekat na květ a pak chcípnout.
A taky si nemyslím, že by nějak rychle ubývaly, prostě v různých letech jich kvetou různá množství. Třeba jak se letos urodil vstavač bledý, to jsem nezažil.

3 sirvalecek | 29. května 2013 v 19:21 | Reagovat

Očividně víte o problematice množení orchidejí více, než málo. Doporučuji nejprve prostudovat odbornou literaturu a pak teprve něco povídat. Na to, kolik jednarostlina vytvoří semen a z kolika vznikne květuschopná rostlina ten příměr o sportce přesně sedí. Kdysi kdosi spočítal, že kdyby orchideje byly při množení semeny 100% úspěšné, nerostlo by po pouhých čtyřech generacích na celé Zemi nic jiného. A rostlin, které vykvetou ve svém životě jednou, totiž poprvé a zároveň naposled, je víc, než byste si myslel.

4 Jindřich | 30. května 2013 v 1:10 | Reagovat

Dobrý den pane Sirvalečku,
Vaši úvahu o tom, že orchidejí, ale i jiných rostlinných druhů ubývá proto, že posledních 5-6 posledních let je srážkově podnormálních bych zařadil do kategorie sci-fi. Například rok 2010 byl srážkově zcela prokazatelně nadprůměrný. Jen krátce se chci ale zmínit o tom, že lokality s výskytem orchidejí nejsou tímto faktorem ovlivněny rovnoměrně, a také různé druhy mají na vláhu různé požadavky. Tudíž nelze toto zcela jednoznačně kategorizovat. Pro populační dynamiku orchidejí však jsou srážky zásadní jen částečně. Významná je totiž také teplota v různých růstových obdobích. To je ale na delší povídání.
Vážím si Vašich příspěvků na tomto blogu, které vykazují Vaši značnou povědomost o dané problematice, ale zase na druhou stranu ji nepřeceňuji. Jediné co my vadí, je, že příspěvkové názory některých čtenářů, například pana Vladimíra na Vás působí, jak červený hadr na býka a toto Vás strhává ke komentářům, cituji " Doporučuji nejprve prostudovat odbornou literaturu a pak teprve něco povídat. " Na toto vyjádření mohu jen s veškerou úctou a pokorou to samé doporučit já i Vám. S pozdravem Jindřich

5 Václav Burle | 30. května 2013 v 1:26 | Reagovat

Ano, souhlasím. Buďme prosím vůči sobě slušní a korektní. Vždyť nám jde o stejnou věc...

6 Vladimír | 30. května 2013 v 10:33 | Reagovat

Také souhlasím,myslím si, že nám jde opravdu o to samé, a jen se rozcházíme v názorech, jak na to.
Pane Sirvalecku, ale já jsem toho o orchidejích četl dost, např. klasiku Procházky a Velíska a mnoho dalšího. Máte úplnou pravdu, že procentuelně se uchytí semen málo, ale právě při té obrovské tvorbě i to málo stačí. Tohle přece dělá spousta druhů, a orchideje, alespoň některé druhy v tomto mohou být velice úspěšné. Znovu připomínám řadu opuštěných lomů, kde se orchideje objevily během několika málo let po ukončení těžby a ve velkém množství. Třebas PP Lom Rasová na Zlínsku, tam jsou stovky prstnatců, kruštíků, pětiprstek žežulníků a hustokvětých, bradáčků, vstavačů vojenských a bledých - a to všechno ze semen. A pro samou orchidej tam vskutku není kam šlápnout. A takových míst je...
A strategie jednoho kvetení za rok je typická třebas pro zvonek alpský či broméliovité, pochopitelně. Ale orchideje do této skupiny přece nepatří. Pokud je nesežere divočák, bagr či lopatka zahrádkáře, tak kvetou řadu let, pochopitelně v závislosti na počasí a řadě vnějších faktorů.

7 sirvalecek | 30. května 2013 v 15:53 | Reagovat

Vážení, to, co tu publikuji, jsou praktické zkušenosti, nikoli pustá teorie. O tom, kde a jak moc pršelo by se dalo dlouho diskutovat, je všeobecně známo, že srážky jsou na území republiky rozděleny velmi nerovnoměrně a pro mne jsou jasnými indikátory půdní odkryvy, na kterých je velmi jasně vidět, kolik vláhy, (většinou zoufale málo), v půdě je. To, že někde prší ještě neznamená, že vláha se vsákne, dávné rozdělení že třetina se hned vypaří, třetina odteče a třetina se vsákne už platí jen někde. Zkuste se po podzimní orbě zajít podívat na to oraniště. zjistíte velmi rychle, že pod tou zoranou vrstvou půdy je léty, těžkými mechanismy a nedostatkem humusu dokonale utažená nepropustná vrstva. Přidejte k tomu ještě letošní zimu a vysvětlení, proč je kvetoucích rostlin málo a jsou zakrnělé je nasnadě. A pokud jde o semena orchidejí: Ta se mohou ujmout jen tam, kde se dostanou do přímého kontaktu s půdou, čili zejména v místech, kde byl, nebo je, vegetační pokryv stržen, čili to, že rostou v lomech není zase až tak divné, spíš je divné, že našly vhodné druhy mykotrofních hub.A fakt, že orchidej se může kvetením vysílit natolik, že nevytvoří novou hlízku a tím pádem zahyne byl už mnohokrát potvrzen. Takže, pane Vladimíre, doporučuji číst pozorněji, protože jsem nemluvil, mimo jiné, o několikanásobném kvetení v roce, ale o tom, že řada druhů vykvete v životě pouze jednou, poprvé a zároveň naposledy, protože po vytvoření semen zahyne. V přírodě to není nic mimořádného, u motýlů je to naopak zcela běžné a některé druhy šly dokonce tak daleko, že pozbyly schopnost přijímat během života potravu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama