Říjen 2013

Zlatá bedla a překrásná inteligentní studenka

31. října 2013 v 22:51 | Z minirozhovoru je patrné, že není pravda, že co Čech to houbař |  GLOSY!!!
Zlatá bedla přicestovala zdaleka

Dostali jsme od pracovníků botanické zahrady informaci, že jim tam ve skleníku vyrostlo několik doopravdy zlatých bedel. Ať neprodleně si je přijedeme vyfotografovat...

Když jsme se odebrali na autobus, tak jsme na zastávce potkali tuto překrásnou dívčinu. Podle helmy jsme ihned poznali, že je to sportovní vodačka z nedalekého trojského kanálu. Bohužel prý vodu nesnáší, ale miluje bruslení kolem Vltavy. Jak jinak, než že došlo i na houby. To jsme se ale nestačili divit. To se nám ještě nikdy nestalo. Člověk, tedy slečna, která o nich neměla ani tu nejmenší páru...

A co Maruško houby? Také je tak milujete?

Houby nesnáším v jakékoliv podobě! A hledat je v lese to je ztráta času.

-vb- (byl jsem tak šokován, že jsem nevěděl jak dál.)

...a co prarodiče, rodiče? Oni vás nebrali jako děcko na houby, do lesa?

Naše rodina se nikdy o houby nezajímala. Ba je odmítala. Nejsou to jedovaté potvůrky?

-vb- (a bylo vymalováno.) Člověk se ale nemusí bavit jen o houbách. I když krásnějších záležitostí na světě není, že?! Bohužel následnou nemalou útratu v nedaleké cukrárně jsme museli zase zaplatit my...

Říjen 2013 aneb ekonomika hub

29. října 2013 v 15:24 | Ceny nemalé a proto trh kolem darů lesa skomírá |  HOUBY
Tržní ceny na pražském trhu

Houby čerstvé:
Hlíva umělá - 100,- Kč/kg
Hlíva pravá - (na jakou finanční částku by jste si jí ocenili?)
Liška obecná - 320,- Kč/kg
Shitake - 280, Kč/kg

Houby sušené:
Hřib smrkový - 1200,- Kč/kg
Hřib míchaný - 950,- Kč/kg
Shitake - 650,- Kč/kg
Ucho Jidášovo - 350,- Kč/kg

Tak tento pacholík není žádný stařec, ale naopak mladíček. Setkání s ním by bylo na hodně dlouhé vyprávění. Proč ale vypadá jako čert? Tváře od uhlí pekelného a konečky ušisek na tu samou notu. Zatím je to záhada, na kterou fořt ani hajní nenašli odpověď...

Když tak o tom přemýšlím, tak si uvědomuji, že o podobných jelenech se psalo ve starých knihách, ale i v pohádkách. "Vypadal jako čert!" psávalo se často.

.....

Prodloužený víkend na Šumavě

28. října 2013 v 20:25 | Babí léto je pro trempa nejkrásnějším obdobím roku... |  Šumava
Šumavo Šumavo, Šumavěnko milá.....


Letošní babí léto, podzim, byl na Šumavě fantastický. Slunce svítilo jako by to mělo být naposled a při tom nebylo žádné velké teplo. Do toho všeho foukal i silný chladný vítr. Zkrátka paráda lehnout si na záda a koukat na tu krásu všude kolem. Jeleni troubili. Sice již nic moc a po houbách ani památky. Poprvé jsme neměli co házet do kotlíku.

Moc lidí už tam nebylo. Majitelé penziónů, restaurací a hospod, jsou stále na mrtvici. Daří se jenom těm, kteří jsou zavedeni na bohatou klientelu. Tam tremp pivo nedostane a ještě každého vandrovníka vyhánějí s klackem v ruce. "Vstup pouze pro ubytované!" To začíná být nejčastějším nápisem na Šumavě! Bez konzervy do hor nejezdí. mohl by jsi dlouho být hladový...

Trošilinku lidí bylo v těch známých destinacích, ale to jsou zejména cyklisti. Pravých a nefalšovaných vandrovníků, trempů, skalních turistů už moc na cestách nepotkáte. A děcka, mládež, to by bylo na jiné převelice smutné povídání.

Pro tuláky je to naopak dobře. Stačí vyhnout se známým, turisticky profláknutým místům, udělat několik kroků stranou a jste na úplně jiné Šumavě. Kouzelná a pohádková Šumava ještě existuje. Otázkou je, jak ještě dlouho. Nevěřili by jste, jak i místní se kvůli ní dokážou poprat. Jeden chce přírodu, druhý zase byznys. Tady dohoda neexistuje. zvítězí rozum, pravda, nebo peníze? Co vy na to , přátelé?


Pohled do vnitrozemí. Ta naše vlast je překrásná, úžasná. Tady emoce hodně pracují. Tak zase za týden....


Jak nás na duši oblažilo to jeho překrásné troubění. Je to velký zážitek a my se již dnes těšíme na příští říji. Jenom abychom se jí všichni ve zdraví dožili.


Stále jsme dotazování kam na ně, na pacholky. Co třeba sem na šumavské louky?

....

Dnešní švihlík krutiklas ZDE !

Loučení motýlů s létem

28. října 2013 v 19:28 | Jiří Patočka |  Motýli


Poslední dny letošního babího léta s nezvykle teplým počasím si užívají nejen lidé, ale i hmyz. Každá rostlina, která ještě kvete, je cenným zdrojem nektaru pro doplnění zimních zásob energie. Z motýlů jsou to zejména babočky. Tito motýli přezimují jako dospělci (imaga) a k zimnímu spánku vyhledávají úkryty ve stodolách, senících, sklepích či na půdách venkovských domů. Mezi jejich přirozené úkryty patří jeskyně, duté stromy nebo pukliny v kůře. Ze svých úkrytů vylétají časně z jara (březen až duben) a občas i v zimě během oblevy za slunných dní, kdy vyrážejí hledat poraněné stromy s vytékající mízou a rozkvetlé jívy. Aby měly babočky na zimu dostatek zásob, věnují mnoho času vyhledávání zdrojů nektaru.

Babočka kopřivová (Aglais urticae) patří k těm nejběžnějším motýlům. V těchto dnech se s ní můžete setkat všude tam, kde něco kvete. A určitě tam nebude sama. Budete-li mít štěstí, můžete zastihnout i další babočky - bodlákovou, paví oko, bílé c či admirála. Zabloudit sem může i opožděný bělásek zelný (Pieris brassicae) a zcela určitě zde budou včely.

Nezapomeňte se také s létem rozloučit. Zejména s motýly. Zatím co vy budete trávit zimu studiem odborné houbařské literatury a prohlížením fotografií svých úlovků, babočky budou spát. Možná, že docela blízko vás, na vaší půdě či v dřevníku. Uvidíte je zase až na jaře příštího roku.

Fotografie: © prof. Jiří Patočka

Na houby se nemusí chodit jen do lesů.

25. října 2013 v 10:11 | Hlíva ústřičná se letos vydala k nebesům o hodně dříve. Roste všude jak z vody. |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
Když Vám roste hlívá ústřičná na dvorku na javorových špalcích, nemusíte za ní do lesa

....

Foto: © Mgr. Michal Patočka

Předloni, začátkem září byl pěkný, teplý a slunečný den. Vydali jsme se společně se ženou na procházku do lesa a kousek za naší chalupou ve Šmelcovně byl ve strmém svahu zaklíněn mezi stromy asi dva metry dlouhý kmen, jak lesníkům na cestě při nakládání upadl a zakutálel se níže do údolí Bílého potoka. Napadlo mě, že by dřevo bylo dobré na palivo do krbu, ale když jsme vyšplhali do svahu, tak jsem rozhodl, že jej nařežu na špalky a bude na čem sedět kolem táborového ohně na zahradě. Moje babička říkávala, že nikdy nemám z lesa chodit s prázdnou.Tak jsem si kmen javoru klenu, u nás zvaného těmi, co již něco pamatují lidově "klenica", přehodil přes rameno a doma rozřezal na několik špalků. Tři z nich jsem umístil u ohniště, ostatní byly uloženy do dřevníku.

Loni, v polovině října jsme dojeli o víkendu na chalupu a na zahradě u ohniště nás čekala velká úroda hlívy ústřičné. Letos javorové dřevo opět nezklamalo. Úroda byla ještě bohatší a po sklizni stále rostou nové plodnice. Jaké bylo ale naše překvapení, když jsme ve dřevníku našli hlívou obrostlé i ostatní javorové špalky před dvěma roky donesené! K večeři byla samozřejmě "naše" specialita, a to hlíva obalovaná v trojobalu a osmažená jako řízek s čerstvým chlebem a tatarskou omáčkou. Z některých jsme připravili kyselou houbovou polévku, něco na způsob známé kulajdy a většina zbyla na nakládání do octa a toustové speciality ve směsi s masem a zeleninou na topinky s česnekem.

Michal Patočka


Houby to určitě jsou. Ale které?

24. října 2013 v 17:43 HOUBY
Copak je to za houby?


....

Hlíva ústřičná 2013 /I aneb už to začíná

23. října 2013 v 18:45 | Vojenský újezd "D" je již hlívy plný a do toho ještě jeleni. Byl to úžasný den |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
Co má hlíva ústřičná spojené s jelenem? No přece že je můžeme potkat v jeden jediný den

Jelení zvěře je v našich hvozdech všude plno. Problémem je, že ti pacholci a jejich laně o houbaři vědí o mnoho dříve než on je vůbec zahlédne. Můžeme si býti jisti, že většinou nás pozorují z úkrytu a my vůbec o jejich přítomnosti nemáme anung. Jen si přejme, aby takovýchto setkání bylo povícero. Opravdu je to velký zážitek.

Právě zde, kde jsme spatřili prvního evropského bylo několik plných hlívovníků. Ani jedna plodnice, a že tam byly i starší, nebyla ukousnuta. Jí vysoká nebo jiná zvěř vůbec tuto houbu? Určitě jí zrovna nemiluje, ale hlíva bývá občas ožraná. Jestli ale od vysoké, tak to tedy nevíme. Možná že to dělá někdo jiný - divočáci?

Tento přenádherný, ale letitý buk, poslal k zemi vichr před dvěma lety. Nikdy na něm hlíva ústřičná nerostla. A letos byl z každé strany obrostlý. Zvážíme, zapíšeme a budeme se těšit na další roky. Bude tam hlíva každoročně? Stane se buk hlívovníkem? Pravdou je, že všude kolem je několik hlívovníků, kam plodnice chodíme každoročně sklízet.

Hlívovník? Ten název je můj patent. To jsme takhle jednou šli z vojenského újezdu "D" a už jsme se moc těšili na pivko. Je to divné, ale místo v hospodě jsme skončili na zámku a posléze se zámeckou paní i v zámeckém parku.

A tam jsme nevěřili vlastním očím. Obrovský strom, divné listy a květy veliké, překrásné. Posléze jsme se dozvěděli, že je to tulipánovník velkokvětý. Později jsem si řekl, když je tulipánovník, tak proč by nemohl být hlívovník. A bylo dokonáno. Hlívovník je strom, na kterém se hlívě ústřičné každoročně hodně daří. Bohu a Matičce přírodě za tyto plodnice chvála. I tobě synu, i tobě synu...


O den později jsme navštívili za hlívou stejná místa. Sklidili jsme další hlívovník a na těch ostatních - a to jsme se moc divili - ty malé hlívičky, které jsme tam včera nechali, hodně vyrostly. Objevilo se i mnoho úplně maličkých plodnic. Nevěřil bych, že ta hlíva ústřičná roste tak rychle. Je konec října, přes den svítí slunce a na toto období je teplo. Ani noci nejsou studené. Že by toto hlívě ústřičné svědčilo?

Houby v prvohorách ukončily tvorbu uhlí

23. října 2013 v 18:31 | Jiří Patočka |  Jiří Patočka
O tom, jak vznikalo černé uhlí, jsme se všichni učili ve škole. Obří přesličky a kapradiny pohřbené v bahně bez přístupu vzduchu si pěkně uhelnatěly a čekaly, až je člověk objeví a začne využívat ve svůj prospěch. V době průmyslové revoluce se stalo uhlí důležitou energetickou surovinou. Dnes se značná část uhlí využívá k výrobě elektřiny (asi 40 %). Uhlí je také velmi cennou primární surovinou pro mnoho odvětví chemického průmyslu. Zásoby uhlí na Zemi jsou velké, ale ne nevyčerpatelné. Co si počneme, až všechno uhlí vytěžíme a spálíme? Budeme vinu svalovat na houby? Tato absurdní představa není až tak daleko od pravdy.

Většina světových zásob nejkvalitnějšího černého uhlí vznikala přibližně v období před 345 až 280 miliony let. V tomto geologickém období prvohor se tvořilo velké množství této na uhlík bohaté přírodniny, která také dala tomuto období název: karbon. Přítrž přeměně dřeva na uhlí způsobily nově vyvinuté houby, kterým dala evoluce do vínku zcela nový enzym, který byl schopen rozkládat jednu z důležitých složek dřeva - lignin (Tien a Kirk, 1988). Tyto prvé dřevokazné houby rodu Phanerochaete (kornatec), způsobily, že dřevo podlehlo rozkladnému působení jejich enzymů dříve, než stačilo zuhelnatět. Nebýt hub, měli jsme možná mnohem větší zásoby uhlí a nemuseli se obávat, co se stane, až tuto cennou surovinu vytěžíme. Houby tak ukončily jednu dlouhou epochu v geologickém vývoji Země a umožnily nástup další epochy - permu.

Literatura

Tien M, Kirk TK. Lignin peroxidase of Phanerochaete chrysosporium. Methods Enzymol. 1988; 161: 238-249.

Co je to za houbu? Nevím... Poradíte?

20. října 2013 v 22:23 HOUBY
Zatím neznámá...


Jelení zvěř jsme si jako fotografové vychutnali, ale již to nebylo nic moc. Ti pacholci už dobře vědí že existujeme a začali se nám vyhýbat. Kde jsou ty loňské časy, kdy jsme se k nim dostávali na několik desítek metrů. Za rok opět nashedanou...

Několik dnů jsme se toulali Šumavou. Počasí přálo, jeleni ještě troubějí, i když už nic moc a několik švihlíků krutiklasů nám rovněž udělalo radost. Jsou ale již bez těch přenádherných květů. Za několik dnů jedeme opět. Žáby hlásí, že bude moc pěkně, babí léto teprve přichází. Podíváme se na divoké husy a všechnu tu rybniční drobotinu. Zkrátka si to ještě několikrát, před příchodem zimy, užijeme. Ještě několik míst volných...


Při cestě do hvozdů jsme se zastavili na oběd na zámku. Jako správní houbaři jsme vyrazili i do zdevastovaného parku. Na padlém starém dubu již zdálky zářily tyto plodnice. Pátrali jsme pátrali, vo co že to jde, ale nevypatráli jsme nic. Poradíte?

Šířka klobouku téměř 40 centimetrů. Plodnice rostou z těch spodních směrem nahoru. A není jich na sobě zrovna málo.







...jen tak pro radost očí a duše. Jsou to přenádherní tvorové a věřte, že to nemají v těch hvozdech lehké. Ještě jsme se nenabažili a už se těšíme na jejich troubení a boje v příštím roce.

Kotrče kadeřavé ty má každý rád

16. října 2013 v 11:38 | Jak by jste ohodnotili jeho chuť. Pište do komentářů a přehánějte. |  - - k. kadeřavý
Kotrč kadeřavý je převelice chutnou houbou!

Dobrý den, posílám slíbené foto kotrče. Našel ho manžel na cyklostezce mezi Černou v Pošumaví a Frymburkem kousek od Pláničského rybníka v srpnu 2011. Byl z něj kýbl bezva "držkovky", kterou jsem vařila u stanu v kempu. Najedlo se spousta kamarádů -windsurfařů. (Foto je nekvalitní, pouze z mobilu.)

Z Prahy zdraví Miriam Chudomelová

P.S. Máme se na co těšit. Miriam přislíbila o této plodnici delší povídání.




Máte také zajímavý snímek? A nemusí to být jen houby! Tak pošlete s textem na burle@seznam.cz.


BABKA z pera Prof. RNDr. Jiřího Patočky, DrSc aneb jasně a srozumitelně!!!

13. října 2013 v 22:45 | Babka není jen hřib žlutomasý |  - - hřib žlutomasý
Babka a tím diskuse kolem ní končí....

Mezi houbaři jsou jako "babky" označované obecně méně kvalitní druhy suchohřibů. Je to zejména hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron) a některé jeho blízce příbuzné druhy rodu Xerocomellus. Na příklad hřib červený (X. rubellus), markův (X. marekii), meruňkový (X. armeniacus), sametový (X. pruinatus) a další.

Babky jsou nenáročné houby, rostou pod listnatými i jehličnatými stromy v lesích i mimo les, a od června do poloviny října se s nimi můžeme setkat téměř všude. Právě teď jsou jich plné lesy. Mezi houbaři nepatří mezi nejvyhledávanější, ale většina lidí je sbírá a také konzumuje. Hodí se jak k přímé spotřebě, tak k sušení.

Při jejich sběru bychom měli vybírat jen opravdu mladé a ještě nerozpraskané plodnice. Ty starší jsou často červivé, ale co je horší, téměř pravidelně jsou napadeny parazitickou houbou - nedohubem zlatovýtrusným (též zlatovýtrusým) (Hypomyces chrysospermus). Tato parazitická vřeckovýtrusná houba roste na hřibovitých houbách, kde vytváří bělavý, zlatožlutý nebo žlutohnědý povlak. Nedohub je příkladem parazitismu houby na houbě (Patočka, 2011).

Nedohub vytváří v plodnici babek hustou síť propletených vláken, která jsou zdrojem četných jedovatých chemických substancí. Houby napadené nedohubem jsou a priori považovány za jedovaté a neměli bychom je konzumovat. Na toto nebezpečí upozorňoval několikrát také Ing. Jiří Baier (viz též: http://burle.blog.cz/1110/bbbcccsdopisi v posledních letech náš nejznámější propagátor všeho co se týká houbaření. V pořadu Českého´rozhlasu 6, Zaostřeno na občana, dne 13. října 2011 poukázal na rizika spojená s konzumací babek v důsledku přítomnosti nedohubu zlatovýtrusého, který se na jejich plodnicích vyskytuje (Vopálenská a Baier, 2011). Informace o tom, že babky mohou být za určitých okolností nebezpečné, však nebyla veřejností přijata příznivě. I když je pravdivá.

Za nejnebezpečnější z jedů produkovaných babkami jsou považovány makrocyklické laktony kyseliny resorcylové (Isaka et al. 2002, Ninomiya-Tsuji et al. 2003, Zhao et al. 1999, Patočka et al., 2013), Tyto látky fungují jako inhibitory proteinových kináz (Dombrowski et al. 1999) a jsou karcinogenní. Proteinkinázy jsou nejvýznamnější skupinou kináz. Jsou to enzymy které přenáší fosfátovou skupinu na protein za vzniku esterové vazby. Fosforylace/defosforylace proteinů se často používá jako přepínač mezi aktivní a neaktivní formou proteinu. Kinázy jsou proto součástí mnoha signalizačních drah a zásah v podobě jedu do jejich fyziologické funkce, často vede k závažným zdravotním problémům. Takovým příkladem biologicky velmi účinného makrocyklického laktonu z nedohubu je hypothemycin (Patočka, 2010).

Z lesa bychom si měli odnášet jen mladé plodnice babek s ještě nepopraskanými klobouky.


Obr. 1 - Jakmile jejich klobouk začíná být na povrchu popraskaný, je to znamením, že je napadl nedohub. Houba ale vypadá jako úplně zdravá a naprostá většina houbařů neváhá a pokud není plodnice červivá, odnesou ji domů.


Obr. 2 - Takové plodnice bychom ale již sbírat neměli nebo jen v malém množství pro přímou spotřebu. Pro sušení se již nehodí. Pokud sušení neprobíhá dostatečně rychle, ve vlhké dužnině babky nedohub dále roste a má dostatek času na to, aby vyprodukoval další množství jedovatých metabolitů. Ty potom spolu se sušenou houbou skončí v bramboračce a protože se tyto jedy neničí teplem, také v našem těle.

O tom, že je babka napadena nedohubem, se většina houbařů nechá přesvědčit až tehdy, kdy jsou na plodnici zřejmé viditelné barevné změny a dochází k její deformaci.


Obr. 3 - Takové plodnice již naše zdraví neohrozí. Ty si už domů neodnese žádný rozumný houbař.

Literatura

Dombrowski A, Jenkins R, Raghoobar S, Bills G, Polishook J, Peláez F, Burgess B, Zhao A, Huang L, Zhang Y, Goetz M. Production of a family of kinase-inhibiting lactones from fungal fermentations. J Antibiot (Tokyo). 1999; 52: 1077-1085.

Isaka M, Suyarnsestakorn C, Tanticharoen M, Kongsaeree P, Thebtaranonth Y. Aigialomycins A-E, new resorcylic macrolides from the marine mangrove fungus Aigialus parvus. J Org Chem. 2002; 67: 1561-1566.

Ninomiya-Tsuji J, Kajino T, Ono K, Ohtomo T, Matsumoto M, Shiina M, Mihara M, Tsuchiya M, Matsumoto K. A resorcylic acid lactone, 5Z-7-oxozeaenol, prevents inflammation by inhibiting the catalytic activity of TAK1 MAPK kinase kinase. J. Biol Chem. 2003; 278: 18485-18490.

Patočka J. Hypothemycin - sekundární toxický metabolit parazitické houby rodu Hypomyces (nedohub). TOXICOLOGY 30.10.2010. http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=366

Patočka J. Nedohub - houba, která nám kazí radost z houbaření. Vesmír 2011; 90(3): 137.

Patočka J, Soukup O, Kuča K. Resorcylic Acid Lactones as the Protein Kinase Inhibitors and Naturally Occuring Toxins. Mini Rev Med Chem. 2013; 13: 1873-1878.

Vopálenská L, Baier J. Houbaření - česká národní vášeň.. Zaostřeno na občana - Český rozhlas 6 [online]. 2011-10-13 Dostupné online.

Zhao A, Lee SH, Mojena M, Jenkins RG, Patrick DR, Huber HE, Goetz MA, Hensens OD, Zink DL, Vilella D, Dombrowski AW, Lingham RB Huang L. Resorcylic acid lactones: naturally occurring potent and selective inhibitors of MEK. J Antibiot (Tokyo) 1999; 52: 1086-1094.

Poznámka: V žádném případě není vhodné míchat sušené babky s ostatními sušenými houbami. Nemuselo by to dopadnout dobře. (Ing. Jiří Baier)

Lesní zákon České republiky aneb kde je pravda?

13. října 2013 v 19:46 | Vyznáte se někdo v následující problematice? Já to pochopil tak, že zákon platí, ale všichni přivírají oči... |  Ochrana hub diskuse
Lesní zákon a houby pouze pro svojí potřebu

Tento problém řešíme zde na burle.blog.cz již několik roků, ale ke kloudnému výsledku jsme se nikdy nedobrali. Na jedné poradě na ministerstvu zemědělství jsem o tomto hovořil s jedním z náměstků. Jeho odpovědí bylo pokrčení rameny. Požádal jsem ho o názor na tuto situaci. Na straně jedné se houby smí, tak jako i ostatní lesní plody, trhat pouze pro svojí potřebu. Na straně druhé existují dokonce výkupny hub. Neprotiřečí si to trochu? Navíc se ukazuje, že je nemálo taky houbařů, lidí, kteří o sobě říkají že jsou mykologové, kteří ale za úplatu dodávají houby - a dokonce i ty chráněné a ohrožené - do hospod a předních restaurací. (Nedávno to řešila rámcově i Česká mykologická společnost.) A dodávají nejen v naší republice, ale i do Německa, Rakouska. Posléze pan náměstek potvrdil, že zákon platí, ale že se opravdu přivírají obě oči. Proč tomu tak je, tak na to již neodpověděl. (Já tady nechci dělat žádné zákazy. To v žádném případě ne. Jsem ale přesvědčen, že bychom měli všichni vědět, jak to tedy je?!)

Máme mezi sebou fototuláky, vandrovníky, kteří pravidelně jezdí do Německa a do dalších zemí Evropy. Nyní na podzim popisují plné stoly na tržištích, které se pod houbami prohýbají až k zemi. Ale i zde platí zákony, které houbám a dalším lesním plodům nedávají zelenou. Pravdou ale je, že ty tuny lišek, hřibů a dalších hub přicházejí do Německa především z Polska. (...a jak se houbaří v Rakousku?)

V těchto dnech německá policie udělala na tržištích zátahy na prodejce hub. Zjistila, že se nejen zde vytvořil nový typ mafie. Nikdo jí z oficielních činitelů neřekne jinak než - HŘIBOVÁ MAFIE!!!

Každý den vyrážejí do německých lesů auta všech typů, převažují dodávky. Členové mafie plundrují lesy do posledního, zejména smrkového, hříbku. (Sbírají se pouze hřiby, nebo i jiné houby? Tak to tedy nevím. -vb-) Tak jako vždy, tady to také není o vlastní spotřebě, ale o ničem jiném než o penězích. Restaurace platí za kilo čerstvých hřibů až 50 eur! Problémem je, že komerční sběr a následný prodej je v Německu zakázaný. (Není to snad jasná a srozumitelná odpověď na problematiku kolem našeho lesního zákona?) Policie v Německu se na sběr hub a problematiku kolem nich, zejména v této době, důsledně zaměřila. Zdroj: Spiegel online.

Poznámka: ...jak asi naši občané, kteří jezdí prodávat houby k našim západním sousedům při zadržení policií dokazují, že houby jsou z naší republiky?

Ceny: Zde na blogu je již přehodně článků, takže nemohu momentálně najít ten, ve kterém se uvádějí ceny sušených hub v našich supermarketech. Jenom si pamatuji, že to byla pěkná síla! Nemusím jistě připomínat, že ty výrobky nepocházely z České republiky.

Víš tak promluv, ať víme i my ostatní: Houbařskou rodinou prosakují ze všech stran informace, že i u nás jsou tací, kteří sbírají a následně prodávají houby na kšeft. A to včetně těch chráněných, hřib královský, a ohrožených. Proslýchá se, že tyto vzácné houby určité lepší restaurace výrazně preferují. To je potom znát i na penězích.

Není žádným tajemstvím, že zejména vesnické starší obyvatelstvo má hodně hluboko do kapsy. Proč by si tedy nemohlo přivydělat? Musí se to ale dělat rozumně. Nebo máte jiný názor?

Dodatek: Před časem jsme zde napsali článek o našich obyvatelích z dalekého východu, Asie. Jestli to ještě dnes přežívá se nám nepodařilo zjistit...

...stejně nejkrásnější jsou houby, hřiby, které vypadají jinak a tím jsou ještě krásnější.

Tady je místo pro Vaše náory: (pište do komentářů, já to sem následně přetáhnu...)

Ne každá bedla je jedlá

6. října 2013 v 23:13 | Jiří Patočka |  Jiří Patočka
Bedly trochu jinak...

Nejčastěji sbíranými houbami v Česku jsou hřiby a bedly. Z bedel je to zejména bedla vysoká (Macrolepiota procera) a bedla červenající (M. rhacodes). Bedly ale tvoří rozsáhlou skupinu lupenatých hub, která zahrnuje několik rodů. K těm známým patří rody Lepiota a Macrolepiota. Mezi bedly jsou zahrnuty i rody s menším počtem druhů, kterými jsou například rod Cystolepiota, Leucoagaricus, Leucocoprinus atd. I když většina houbařů je přesvědčena o tom, že bedly jsou jedlé a bez obav jimi plní své košíky, opak je pravdou. Naprostá většina bedel je nejedlá a některé jsou dokonce jedovaté! Zejména menším druhům bedel bychom se měli vyhýbat.

Vyskytuje se mezi nimi několik prudce jedovatých druhů, např. bedla chřapáčová (Lepiota helveola), bedla klamavá (L. pseudohelveola), bedla hnědočervenavá (L. brunneoincarnata) či bedla Josserandova (L. josserandii). Tyto druhy jsou velmi nebezpečné, protože obsahují stejné toxiny jako muchomůrka zelená, i když v menším množství (Mottram et al., 2010). Jedovaté druhy najdeme i v dalších rodech, kterým se česky také říká bedla (např. Leucoagaricus a Leucocoprinus). Příkladem mohou být bedla Badhamova (Leucoagaricus badhamii ) a bedla Bresadolova (Leucoagaricus americanus).

Velká skupina hub, které nazýváme bedly, je po stránce toxikologické jen málo prozkoumaná a pravděpodobně nás čekají mnohá překvapení. Už jen to, že některé nebyly podrobně popsány ani mykology, svědčí o tom, že jim není věnována dostatečná pozornost. Pořád se také objevují nové, dosud nepopsané druhy (Liang et al., 2011).

Otrava jedovatými bedlami je podobná otravě muchomůrkami (Kervégant et al., 2013), probíhá pod obrazem akutního jaterního selhávání a často je spojena s akutním zánětem slinivky břišní (pankreatitidou) (Mittram et al., 2010). Akutní zánět je řazen mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí (Ben Khelil et al., 2010).

Na příkladu bedly jedovaté (Macrolepiota venenata) je možno ukázat, že nebezpečné mohou být nejen malé druhy bedel, ale i ty velké (Mazzolai, 1989). Bedla jedovatá je blízkou příbuznou bedly červenající (M. rhacodes), bývá však mohutnější. Klobouk dosahuje v průměru až 30 cm a její třeň má tloušťku až 3 cm. Dužnina také po poranění červená, i když méně než u bedly červenající.

Odlišit obě bedly od sebe není jednoduché. Jistým vodítkem může být jejich prsten: bedla jedovatá má jednoduchý prsten, bedla červenající má prsten dvojitý. Bedla jedovatá roste obvykle v trsech na zahradách a jiných člověkem ovlivněných stanovištích. Byla popsána ve Francii a snad i v jiných evropských zemích. U nás nebyla doposud spolehlivě prokázána. Mnozí lékaři v Evropě se občas setkávají s otravami, které by bylo možné přičíst na vrub právě těmto bedlám (Meunier et al., 1995; Gry et al., 2012).

Literatura

Ben Khelil M, Zhioua M, Bakir O, Allouche M, Gloulou F, Banasr A, Haouet S, Hedhili A, Hamdoun M. Four cases of deadly intoxication by Lepiota brunneoincarnata. [Article in French] Ann Biol Clin (Paris). 2010; 68(5): 561-567.

Gry J, Andersson C, Krüger L. Mushrooms Traded As Food, Section 1: Nordic Risk Assessments and Background on Edible Mushrooms, Suitable for Commercial Marketing and Background Lists. for Industry, Trade and Food Inspe. Nordic Council of Ministers., 2012.

Kervégant M, de Haro L, Patat AM, Pons C, Thomachot L, Minodier P. Phalloides syndrome poisoning after ingestion of lepiota mushrooms. Wilderness Environ Med. 2013; 24(2): 170-172.

Liang JF, Yang ZL, Xu da P. A new species of Lepiota from China. Mycologia. 2011; 103(4): 820-830.

Mazzolai I. Intossicazioni da Macrolepiota venenata Jacob ex Bon. Riv Micol, 1989; 32: 264-265.

Meunier BC, Camus CM, Houssin DP, Messner MJ, Gerault AM, Launois BG. Liver transplantation after severe poisoning due to amatoxin-containing Lepiota-report of three cases. Clinical Toxicol. 1995; 33(2): 165-171.

Mottram AR, Lazio MP, Bryant SM. Lepiota subincarnata J.E. Lange induced fulminant hepatic failure presenting with pancreatitis. J Med Toxicol. 2010; 6(2): 155-157.


Poznámka aneb budu to dělat trochu jinak...

6. října 2013 v 23:12 HOUBY
Nebudu nadále psát nové a nové články u hub, rostlin, orchidejí atd., které tady již někdy byly otevřené. Příklad: Sleduji již roky strom, na kterém roste korálovec. Po každé návštěvě jsem napsal nový článek. Teď vše budu přidávat k původnímu článku. U podobných poznámek jako je ta dnešní pak uvedu kde to pokračování je uvedeno...

= = = jelen sika, který je tak voprsklý, že by se nechal klidně snad i osedlat... ZDE!!!
= = = korálovec bukový. Letos se mu moc nedařilo... ZDE!!!

Houby objektivem televizní kamery

4. října 2013 v 11:50 | Snažíme se dělat naučně populární akce kolem hub, mykologie. Daří se! |  Televize
Houby na televizních obrazovkách

Houby, houby, houby

Ing. Jiří Baier ZDE

= = = Televize 5 -
(Byl odvysílán jeden pořad, další již pro ukončení této televizní stanice ne! Pokusíme se ho dohledat.)
Rozsáhlý televizní štáb má právě v ruce mykologa pana Kotlabu. Václav v tento okamžik vše řídí z povzdálí....
= = = ČT 1 = Polopatě: Díl I, II, III, v této části III jsou tři díly// Díl IV hlíva, V, VI// Díl VII, VIII,// (připravuje se...),
Pro více informací o pořadu Polopatě najdete na internetu, kde všechny reportáže a to nejen o houbách.
Už jsou natočeny další dva díly, které budou odvysílány před vánoci - hlíva ústřičná a troudnatec kopytovitý.

= = = ČT 24 (vložím až to najdu)
Václav Burle si sám napsal scénář a ještě si vše zrežíroval...
Je veřejným tajemstvím, že televizní stanice, společnosti, se přírodě ale i houbám moc nevěnují. Není čas to změnit? Tak se o to pokusíme. Snad se povede...