BABKA z pera Prof. RNDr. Jiřího Patočky, DrSc aneb jasně a srozumitelně!!!

13. října 2013 v 22:45 | Babka není jen hřib žlutomasý |  - - hřib žlutomasý
Babka a tím diskuse kolem ní končí....

Mezi houbaři jsou jako "babky" označované obecně méně kvalitní druhy suchohřibů. Je to zejména hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron) a některé jeho blízce příbuzné druhy rodu Xerocomellus. Na příklad hřib červený (X. rubellus), markův (X. marekii), meruňkový (X. armeniacus), sametový (X. pruinatus) a další.

Babky jsou nenáročné houby, rostou pod listnatými i jehličnatými stromy v lesích i mimo les, a od června do poloviny října se s nimi můžeme setkat téměř všude. Právě teď jsou jich plné lesy. Mezi houbaři nepatří mezi nejvyhledávanější, ale většina lidí je sbírá a také konzumuje. Hodí se jak k přímé spotřebě, tak k sušení.

Při jejich sběru bychom měli vybírat jen opravdu mladé a ještě nerozpraskané plodnice. Ty starší jsou často červivé, ale co je horší, téměř pravidelně jsou napadeny parazitickou houbou - nedohubem zlatovýtrusným (též zlatovýtrusým) (Hypomyces chrysospermus). Tato parazitická vřeckovýtrusná houba roste na hřibovitých houbách, kde vytváří bělavý, zlatožlutý nebo žlutohnědý povlak. Nedohub je příkladem parazitismu houby na houbě (Patočka, 2011).

Nedohub vytváří v plodnici babek hustou síť propletených vláken, která jsou zdrojem četných jedovatých chemických substancí. Houby napadené nedohubem jsou a priori považovány za jedovaté a neměli bychom je konzumovat. Na toto nebezpečí upozorňoval několikrát také Ing. Jiří Baier (viz též: http://burle.blog.cz/1110/bbbcccsdopisi v posledních letech náš nejznámější propagátor všeho co se týká houbaření. V pořadu Českého´rozhlasu 6, Zaostřeno na občana, dne 13. října 2011 poukázal na rizika spojená s konzumací babek v důsledku přítomnosti nedohubu zlatovýtrusého, který se na jejich plodnicích vyskytuje (Vopálenská a Baier, 2011). Informace o tom, že babky mohou být za určitých okolností nebezpečné, však nebyla veřejností přijata příznivě. I když je pravdivá.

Za nejnebezpečnější z jedů produkovaných babkami jsou považovány makrocyklické laktony kyseliny resorcylové (Isaka et al. 2002, Ninomiya-Tsuji et al. 2003, Zhao et al. 1999, Patočka et al., 2013), Tyto látky fungují jako inhibitory proteinových kináz (Dombrowski et al. 1999) a jsou karcinogenní. Proteinkinázy jsou nejvýznamnější skupinou kináz. Jsou to enzymy které přenáší fosfátovou skupinu na protein za vzniku esterové vazby. Fosforylace/defosforylace proteinů se často používá jako přepínač mezi aktivní a neaktivní formou proteinu. Kinázy jsou proto součástí mnoha signalizačních drah a zásah v podobě jedu do jejich fyziologické funkce, často vede k závažným zdravotním problémům. Takovým příkladem biologicky velmi účinného makrocyklického laktonu z nedohubu je hypothemycin (Patočka, 2010).

Z lesa bychom si měli odnášet jen mladé plodnice babek s ještě nepopraskanými klobouky.


Obr. 1 - Jakmile jejich klobouk začíná být na povrchu popraskaný, je to znamením, že je napadl nedohub. Houba ale vypadá jako úplně zdravá a naprostá většina houbařů neváhá a pokud není plodnice červivá, odnesou ji domů.


Obr. 2 - Takové plodnice bychom ale již sbírat neměli nebo jen v malém množství pro přímou spotřebu. Pro sušení se již nehodí. Pokud sušení neprobíhá dostatečně rychle, ve vlhké dužnině babky nedohub dále roste a má dostatek času na to, aby vyprodukoval další množství jedovatých metabolitů. Ty potom spolu se sušenou houbou skončí v bramboračce a protože se tyto jedy neničí teplem, také v našem těle.

O tom, že je babka napadena nedohubem, se většina houbařů nechá přesvědčit až tehdy, kdy jsou na plodnici zřejmé viditelné barevné změny a dochází k její deformaci.


Obr. 3 - Takové plodnice již naše zdraví neohrozí. Ty si už domů neodnese žádný rozumný houbař.

Literatura

Dombrowski A, Jenkins R, Raghoobar S, Bills G, Polishook J, Peláez F, Burgess B, Zhao A, Huang L, Zhang Y, Goetz M. Production of a family of kinase-inhibiting lactones from fungal fermentations. J Antibiot (Tokyo). 1999; 52: 1077-1085.

Isaka M, Suyarnsestakorn C, Tanticharoen M, Kongsaeree P, Thebtaranonth Y. Aigialomycins A-E, new resorcylic macrolides from the marine mangrove fungus Aigialus parvus. J Org Chem. 2002; 67: 1561-1566.

Ninomiya-Tsuji J, Kajino T, Ono K, Ohtomo T, Matsumoto M, Shiina M, Mihara M, Tsuchiya M, Matsumoto K. A resorcylic acid lactone, 5Z-7-oxozeaenol, prevents inflammation by inhibiting the catalytic activity of TAK1 MAPK kinase kinase. J. Biol Chem. 2003; 278: 18485-18490.

Patočka J. Hypothemycin - sekundární toxický metabolit parazitické houby rodu Hypomyces (nedohub). TOXICOLOGY 30.10.2010. http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=366

Patočka J. Nedohub - houba, která nám kazí radost z houbaření. Vesmír 2011; 90(3): 137.

Patočka J, Soukup O, Kuča K. Resorcylic Acid Lactones as the Protein Kinase Inhibitors and Naturally Occuring Toxins. Mini Rev Med Chem. 2013; 13: 1873-1878.

Vopálenská L, Baier J. Houbaření - česká národní vášeň.. Zaostřeno na občana - Český rozhlas 6 [online]. 2011-10-13 Dostupné online.

Zhao A, Lee SH, Mojena M, Jenkins RG, Patrick DR, Huber HE, Goetz MA, Hensens OD, Zink DL, Vilella D, Dombrowski AW, Lingham RB Huang L. Resorcylic acid lactones: naturally occurring potent and selective inhibitors of MEK. J Antibiot (Tokyo) 1999; 52: 1086-1094.

Poznámka: V žádném případě není vhodné míchat sušené babky s ostatními sušenými houbami. Nemuselo by to dopadnout dobře. (Ing. Jiří Baier)
 

177 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Václav Burle | 14. října 2013 v 22:12 | Reagovat

Hlavně nedávejte sušené babky k ostatním sušeným houbám. Vše by jste znehodnotili...

2 Vandrovníci | 14. října 2013 v 23:08 | Reagovat

To setkání s fa Olympus platí. Bude se předvádět ten nový OM-D 1!

3 Jeleni troubí... | 16. října 2013 v 9:54 | Reagovat

Odjezd na fotografování říje jelenu zítra v 07,00 hodin od lípy. Dvě místa ještě volná. Dotyční dva fotografové odstoupili kvůli počasí. Zastavíme se pravděpodobně i na říji daňků...

Další skupina odjíždí na víkend v sobotu. Vše již obsazeno.

Kdo bude mít zájem, tak se můžeme podívat i na švihlíky!

4 jozkazhor | E-mail | 17. října 2013 v 18:19 | Reagovat

Na švihlíky může dnes jet jen úplný laik poblázněný neseriózním p. Burlem

5 Brabenec | 31. října 2013 v 10:18 | Reagovat

Ale švihlíci tam stále jsou. A je zajímavé je sledovat i v zimním období.

6 sirváleček | 8. prosince 2013 v 21:29 | Reagovat

[4]: Jozko, víš, jak vypadá fenologický cyklus švihlíku krutiklasu? Asi ne, to bys tu takovouhle kravinu neventiloval.

7 Odpověď vědce | 17. září 2015 v 10:35 | Reagovat

Dobrý den, četla jsem článek o tom, že babky jsou jedovaté kvůli nějaké zvláštní plísni. Je to pravda? Děkuji Jana Součková

Plíseň se jmenuje Apiocrea chrysosperma. Babky bez plísně jsou neškodné. Kdo by jedl plesnivé babky? RNDr. Jaroslav Klán, toxikolog, mykolog.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama