Dřín obecný (Cornus mas) a drobné postřehy o něm z výpravy na minerály

6. dubna 2015 v 16:16 | Významné rozšíření dřínu obecného na Květnici u Tišnova |  - dřín obecný
V sobotu jsme se vypravili na minerály do lomu na kopci "Dřínová" u Předklášteří v okrese Brno-venkov. Vyzbrojeni geologickým kladívkem, tlumokem a dobrou náladou, za přispění nádherného slunečného počasí, jsme se vydali hledat poklady neživé přírody. Dlouho jsme na nic pořádného nenatrefili. Až cestou zpět se nám podařilo najít pěknou drůzu krystalů kalcitu pokrytého oxidy železa. Při té příležitosti jsme navštívili jednu z nejvýznamnějších lokalit dřínu obecného (Cornus mas) na jižní Moravě u Tišnova při západním okraji boskovické brázdy. Záplava jasně žlutých květů tohoto zákonem chráněného keře pokrývá jižní a jihozápadní svahy a úpatí kopce "Květnice" (n. v. 469 m n. m.) nad potokem Besének v Jihomoravském kraji.

Keř dřínu obecného (Cornus mas) na úpatí kóty 469 m n. m. "Květnice" u Tišnova.

Dřín obecný, syn. dřín jarní (Cornus vernalis), dříve také svída dřín, z čeledi dřínovité (Cornaceae), kvete ještě před olistěním v březnu a dubnu, někdy už i v předjaří, koncem února, na sušších a lehčích půdách se zásaditější reakcí.

Na "Květnici" se početná populace dřínu obecného objevuje často v zápoji v podobě teplomilných a suchomilných dřínových doubrav na skalnatých, kamenitých a suchých lesostepích. Substrátem jsou devonské vápence, karbonátové horniny, jež nám zde zanechalo pravěké moře v období středních prvohor. Na vápencích postupně vznikla a stále se vyvíjí krasová lesostep se specifickou xerotermní vegetací. Typická je tu kromě běžných druhů dubu (Quercus sp.) přítomnost teplomilného dubu pýřitého (Quercus pubescens).

Dřín obecný je keř, vzácněji i strom. Na "Květnici" však tvoří keřové patro. Jeho plodem je dřínka, červená peckovice, dozrávající v září a říjnu. Dřínky jsou jedlé, trpké, sladkokyselé chuti, s vysokým obsahem vitamínu C. Dřevo je velmi tvrdé a houževnaté. O využití plodů v lidovém léčitelství a v kuchyni je možno se běžně dočíst v literatuře. Stejně tak o použití jeho dřeva.

Podle našich pozorování v terénu je převážná většina zdejší populace dřínu obecného vázána na devonské, popř. silurské vápence (silurské stáří zde však nebylo bezpečně prokázáno), respektive na půdy na nich vzniklých. Tedy na substráty se zásaditou chemickou reakcí. V bezprostředním okolí je několik mineralogicky a chemicky zcela odlišných hornin, kde dřín prakticky chybí. O dřínu lze hovořit jako o fakultativním kalcifitu, tedy o rostlině, která je vázána na půdy s vyšším obsahem vápníku, nikoliv však výhradně. Nejedná se v žádném případě o obligátní kalcifyt. Velmi dobře je to patrné na ostatních svazích "Květnice", kde vystupují silikátové horniny, zejména křemence a metamorfované granitoidní horniny charakteru rul. Dřín by tedy mohl "fungovat" jako relativní fytoindikátor karbonátových hornin v klimaticky vhodných oblastech jeho přirozeného výskytu.

Relikty solitérních dřínových porostů najdeme i na protější kótě "Dřínová" (n. v. 379 m n. m.), který je z části tvořen devonskými vápenci. Je zde založen činný etážový kamenolom. Kopec byl ostatně pojmenován podle popisované dřeviny, jež se zde v minulosti běžně vyskytovala. Těžba vápence k pálení vápna a později k výrobě různých frakcí drceného kameniva (mimo vápence i fylity a ruly) téměř zlikvidovala xerotermní vegetaci na skalnaté krasové lesostepi a na ně vázaná společenstva živočichů.

Vyhláška č. 395/1992 Sb. Ministerstva životního prostředí ČR, která doplňuje Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., řadí dřín obecný (Cornus mas) do seznamu zvláště chráněných druhů rostlin, a to do kategorie ohrožených druhů.

Závěrem je nutno říci, že kopec "Květnice" u Tišnova s neobyčejně početnou populací dřínu obecného je vyhlášen přírodní památkou.

RNDr. Michal Patočka


 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama