Houbaři stále umírají. Lékaři mnohé z nich na poslední chvíli sundavají hrobařům z lopaty

15. června 2015 v 20:10 | Otázka je, zda naučně populární činnost kolem hub je dostatečná. Neměli bychom si i my sáhnout do svědomí? |  OTRAVY
Toxikologické informační středisko Všeobecné fakultní nemocnice v Praze přineslo v těchto dnech zajímavé informace:

V minulém roce tamější lékaři zpracovali přes 500 případů spojených s konzumací hub. S milovníky sběru hub, kteří nejsou s těmito lesními plody po stránce z nalostí moc kovaní, se toxikologové setkávají rok za rokem běžně. Znamená to snad, že lidé jsou stále nepoučitelní? Nebo máme v oblasti populárně naučné práce ještě co dohánět?! Nemálo je i těch, kteří s houbami experimentují a pak mají nemalé zdravotní potíže.

Například od roku 2009 zemřelo na otravu houbami 5 lidí. Je to málo nebo hodně? Každého člověka je škoda. A stačilo tak málo. Nesbírat nic co neznáme a rovněž umět tyto dary lesa správně kuchyňsky upravovat. Ono se to nezdá, ale i při přípravě jídla z hub stále děláme nemálo chyb.

V nebezpečnosti je stále na prvním místě muchomůrka zelená. Nic si s ní nezadá ani muchomůrka tygrovaná, kterou pravděpodobně nemálo jedinců požívá úmyslně, prý pro nevšední zážitky.

Hřib královský v paprscích zapadajícího slunce. Na základě nejnovějších informací se předpokládá, že v lesích přibývají jak jednotlivé plodnice, tak i lokality, plácky, s výskytem této státem chráněné houby.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Václav Burle | 16. června 2015 v 20:05 | Reagovat

Nedávno jsem obdržel dotaz zda se dá konzumovat ucho Jidášovo z akátu? Tato dřevina obsahuje jedovaté látky, i když med z akátu patří mezi ty nejlepší.

Jeden houbař přijel na chalupu a všude kam oko dohlédlo ležel na zemi akát vedle akátu. Někdo je vykácel. Každý byl plný uch. Sebrat nebo nesebrat? Tak zněl jeho dotaz.

Zjistil jsem že ušiska ve stejném poměru nejvíce rostou na bezu a právě i na akátu. Oslovil jsem několik významných mykologů a byli z mé otázky docela paf. Jedna odpověď od nich byla ale společná. Nikdy neslyšeli, že by kolem těchto hub byly nějaké problémy.

Jeden, když tady měl návštěvu mykologů z Číny, na tuto otázku hodil nenápadně řeč. Ani oni na ušiscích z akátu neviděli žádný problém.

Řádky výše napsané jsou však podle hesla jedna paní povídala. Nic konkrétního zatím nevíme. Třeba nám to tady někdo znalý lépe vysvětlí...

2 jf | 16. června 2015 v 22:14 | Reagovat

Když může vyrůst smrtelně jedovatá houba ze zaručeně nejedovaté půdy, proč by tomu nemohlo být i naopak? Každý organismus, ať už rostlinný, nebo živočišný, je jedna ohromná chemická laboratoř, která dokáže ,,uvařit" vše, co k přežití potřebuje. Takže ušiska určitě dokáží z akátového dřeva vytáhnout jen to, co k životu potřebují a jedy tam nechat.

3 jf | 16. června 2015 v 22:16 | Reagovat

Rozhodně sebrat. A uvařit smaženici pro tchýni. Když to tchýně přežije, budeš u ní mít plus. Když ne, určitě si nepohoršíš. (chechtací smajlík).

4 Jak se zachovat při "otravě" | 17. září 2015 v 10:48 | Reagovat

Jak reagovat, když po požití hub člověk pocítí nevolnost? Třeba to vůbec nemusí být otrava. Dá se otrava nějak poznat? Nerad bych běhal na pohotovost třeba kvůli změně tlaku.

Otrava houbami se dá spolehlivě poznat jen když lékaři nebo na pohotovost donesete zbytky hub, pokrmu který jste jedl. On již zařídí odbornou konsultaci. Bohužel všechny "otravy" začínají určitou nevolností, která se stupnuje, zvracení, případně průjem. Ale platí pravidlo, že čím dříve (hodina, dvě, tři) po požití pokrmu se příznaky objeví tím lehčí bude průběh otravy. Tělo samo si poradí obsah žaludku vyzvrací, vy doplníte tekutiny množstvím černého čaje a přidáte živočišné uhlí a po několika dalších hodinách nastane úleva. Úplně jiné je to s otravami těžkými, kdy se první příznaky objeví až za šest a více hodin. Zde je návštěva lékaře naprosto nutná. RNDr. Jaroslav Klán, mykolog, toxikolog.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama