Nejen čeští houbaři mají s jedovatými houbami problémy

16. června 2015 v 22:22 | Jiří Patočka |  OTRAVY
Má se zato, že obliba hub mezi obyvateli střední a východní Evropy pochází z dob, kdy se slovanské kmeny schovávaly v lesích před divokými nájezdníky. Houby se proto staly nezbytnou součástí jejich jídelníčku. Bylo jich všude plno, jen bylo potřeba vědět, které jsou jedlé a které ne. Záliba v houbách Slovanům zůstala. Houby ve velkém sbírají nejen v Česku, ale i na Slovensku, sbírají je i Slovinci a zejména Rusové. Odborníci odhadují, že Rusové zkonzumují každý rok až 1,3 milionů tun hub. V Polsku je houbaření především byznys. Na houby chodí celé rodiny a za peníze je mění ve sběrnách, které jsou v každé větší vesnici.

Bulhaři jako by ani mezi Slovany nepatřili. Na houby nechodí a dávají přednost žampionům, které si koupí na trhu. Jsou to vůbec Slované? No, jazykově patří mezi Slovany, bulharština je slovanský jazyk, ale jejich původ někde od Azovského moře je zřejmě poznamenal tak, že jim chybí houbařské geny a kladný vztah k houbám.

V Evropě jsou však státy, které jsou na tom ve vztahu k houbám ještě hůř. Například Řekové. Ti nesbírají houby vůbec. Podobně Maďaři. V Maďarsku chodí na houby jen Ti, co mají v rodině někoho ze Slovenska. V Rakousku je sběr hub regulován. Někteří pro ně chodí do lesa, jiní na trh. V Německu, Belgii či Nizozemsku se o žádném houbaření nedá mluvit. Tam všude dávají přednost žampionům. Podobně jako Francouzi. Ačkoliv ve francouzských lesích roste spousta hub, nikdo na ně nechodí. Výjimkou jsou pouze lanýže.

Vydat se na houby ve Švýcarsku není vůbec jednoduché. Švýcarsko má přísné zákony na regulaci sběru hub, které jsou ale v každém kantonu jiné. Jiné mohou být i ve dvou sousedících obcích. V některých se mohou houby sbírat jen jednou nebo dvakrát v týdnu, jinde nesmí jejich množství přesáhnout jeden, maximálně dva kilogramy. Na houbařskou dovolenou do Švýcarska rozhodně nejezděte!

Nejezděte ani do Itálie. Italský houbař musí mít od majitele lesa povolení ke sběru, za každý den musí zaplatit, a sbírat může jen v sudých dnech. A ještě k tomu maximálně jeden kilogram.

Vypravíte-li se do lesa na houby ve Skandinávii, budou vás mít za podivína. Ve Finsku si budou myslet, že patříte k ruské menšině a v Norsku nebo Švédsku rovnou za blázna, Houby přece k ničemu nejsou, tak proč je sbíráte? V Norsku ani Švédsku také nikdo nepamatuje, že by se houbami někdo otrávil.

Zcela zvláštní vztah k houbám mají obyvatelé Velké Britanie. Považují všechny houby za prašivky. Říkají jim hanlivě toadstools, což se dá slušně přeložit do češtiny jako žabiny a méně slušně jako ropuší lejno. Jejich vyloženě negativní vztah k houbám pramení zřejmě ze zkušeností, které Angličané učinili během II. světové války. V této době, kdy vázlo zásobování potravinami, mnozí museli vzít houby na milost. Fatální neznalost hub však měla za následek velký počet smrtelných otrav, zejména muchomůrkou zelenou. Od té doby je věnována velká pozornost edukaci obyvatelstva. Začíná to již ve školách, kde se děti učí znát jedovaté houby a pokračuje v edukačních programech správ britských přírodních rezervací a parků. Ty dokonce organizují vycházky do přírody, zaměřené na výuku poznávání hub. Angličané tedy houby znají (alespoň ty jedovaté), ale houby nejedí. Výjimkou jsou opět uměle pěstované žampiony a kulinářsky ceněná liška obecná (Cantharellus cibarius), jejíž používání v kuchyni se do Velké Britanie dostalo v 16. století z Francie.

Na závěr ještě nahlédněme do syllabů výuky jedovatých hub ve Velké Britanii. Určitě tem nesmí chybět seznam 10 nejjedovatějších hub:

1. Muchomůrka zelená (Amanita phaloides)
2. Muchomůrka jízlivá (Amanita virosa)
3. Pavučinec skvělý (Cortinarius rubellus) a pavučinec plyšový (C. orellanus)
4. Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina)
5. Muchomůrka červená (Amanita muscaria)
6. Ucháč obecný (Gyromitra esculenta)
7. Strmělka potůčková (Clitocybe rivulosa)
8. Hřib satan (Boletus satanas)
9. Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus)
10. Hlíva olivová (Omphalotus olearius)

 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Václav Burle | 16. června 2015 v 22:50 | Reagovat

Zrovna dens jsme byli navštívit úžasnou lokalitu na hřiby satany. V celém lese ani houba. Sucho. Velké sucho.

2 Mužík | 17. června 2015 v 11:26 | Reagovat

Ten satan v tom seznamu je hodně zajímavý. To tam nevědí, že zase tak nebezpečný není?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama