Sírovec žlutooranžový a pak že houby nerostou.

31. srpna 2015 v 13:26 | Proč je ale široká houbařská obec nesbírá. Nedůvěřují jim, nebo je dokonce neznají. Znáte někdo odpověď? |  - - sírovec žlutooranžový
Ani mé houbařské okolí zrovna sírovce žlutooranžové nemusí...

Jedni příslušníci široké obce houbařské tvrdí,
že sírovec žlutooranžový je pro kuchyň vynikající houbou.
Druzí jsou naprosto opačného názoru.
Vůbec ho nemusí na talíři mít.
A teď babo raď kde je pravda? Je pravda jedna nebo je jich povícero?
Zajímavé je, že nemálo žlutooranžových zdobí krajinu. Nikdo je ale nesbírá.
Znamená to snad, že lidé o této houbě nejsou dostatečně informování?
Nebo jí již okusili a také jí nemusí?

Ze Šumavy nás vyhnalo vedro. V těch parnech se opravdu, ale opravdu v těch kopcích vandrovat nedá. Jak jsme tak uháněli k Blatné pro výstavu, tak jsme se přes noc zastavili na tamějších rybnících. V zapadajícím slunci nesmírná nádhera, která hvězd se dotýká. A jen slunce zašlo za kopce, tak se na nebesích objevil měsíc. A pohádka na rozčeřených vodách rybníků pokračovala. Vybudovali jsme bivak, rozjeli vařič a zanedlouho jsme se na okraji sesedli u ohníčku. Opět jeden přenádherně prožitý den...

Na cestách téměř nikdy nezapomeneme jako správní houbaři prozkoumávat moravské, české a slezské parky. Ty zámecké a starobylé máme nejraději. Ami tento jsme nemohli minout.

Z dálky nás vítal obrovský a do zlatava zbarvený sírovec žlutooranžový. Byl překrásný a ihned k nakousnutí. Byl měkoučký a při namačknutí se z něj řinula ta vzácná a léčivá tekutina. Po očistě by byl ihned připraven na kuchyňskou úpravu. V tomto případě na řízečky v trojobalu. Dobrou chuť.

Všichni kdo procházeli po centrální cestě a to jak místní cestou do zaměstnání, tak i turisté ty sírovce viděli, ale nikdo neprojevil zájem si je odnést do svého domova. Nedaleko tohoto krasavce další neméně krásný a rovněž pořádný macek trůnil vysoko na stromě přes louku. Je tato houba opravdu tak neoblíbená nebo jí jen lidé, včetně i zkušenějších houbařů, jen neznají?

Rádost nám udělali i ty dva na padlém historickém dřevu, kteří nedaleko sebe. Jak jsme se tak na ně dívali, tak nás napadlo jestli jim není líto, že se k sobě nemohou tulit. Ale ještě není všem dnům konec. Třeba se jim to příští rok povede a my jurčitě budeme při tom.

Na první pohled by se mohlo zdát, že co do velikosti nejsou houby nic moc. Opak je však pravdou. Obě plodnice by dokázaly nakrmit pořádně velkou marškumpačku...

Tenhle už šťavnatý moc nebude, ale stále je ještě v kuchyni k použití...
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Pavel z Rokycan ČSOP | 31. srpna 2015 v 15:43 | Reagovat

Ty vaše články na pokračování jsou na mrtvici. Proč nám to děláte. Asi k tomu máte důvod. Budou i naše fotky?

2 Majda | 31. srpna 2015 v 17:08 | Reagovat

Dnes v Metru vyšel článek že se nemají labutě krmit zas tak moc pečivem. Lepší je prý mrkev, zelenina.

3 jf | 31. srpna 2015 v 21:10 | Reagovat

Hořce Pannonské jsou odkvetlé a totálně uschlé. Hořečky drsné sturmovy nejsou pro změnu vůbec. V místech, kde tekl potok, je naprosté sucho.

4 Medvěd na Moravě | 1. září 2015 v 22:01 | Reagovat

Fotopast v lesích u Valašského Meziříčí zachytila asi dvouletého medvěda. Radnice ve městě lidem doporučila, aby se chovali obezřetně. Medvěd byl zřejmě vyhnán z původního teritoria a zatoulal se na Moravu. Běžně se medvědi vyskytují na Slovensku, občas zabloudí do Beskyd. (internet).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama