Klanolístka obecná - Schizophyllum commune - Klanolupeňovka obyčajná

9. ledna 2016 v 19:55 | Dřevokazná houba klanolístka obecná a její význam v lesnictví… |  - - klanolistka obecná
V prosinci 2014 a začátkem roku 2015 bylo v našich lesích vlivem nepříznivých meteorologických podmínek, námrazy, sněhu a silného nárazového větru poškozeno množství lesních porostů. Dominový efekt měl za následek plošně rozsáhlé vývraty, převážně mýtných stromů, bez ohledu na tvar jejich kořenového systému. Tyto polomy často znemožňovaly nejen průjezdy lesním terénem, poškozovaly infrastrukturu, ale způsobily i značné ekonomické ztráty. V některých lesních úsecích byl vyhlášen z důvodu hrozícího nebezpečí zákaz vstupu. Tak se i nám stalo, že smrk, který se kdysi do zahrady dostal z blízkého lesa tzv. náletem, padl vlivem námrazy a silného větru. Naštěstí bez dalších škod na zahradních porostech. Strom jsme odklidili a rozřezali "na metry do rázu", aby pěkně proschlo a dobře v krbu hořelo.

Foto: Ing. Romana Jelínková-Patočková

Plodnice dřevokazné houby klanolístky obecné (Schizophyllum commune) na smrkovém dřevě.

Začátkem podzimu, po dlouho trvajícím suchém a úmorném létě, přišlo období deštivých dnů. Zanedlouho se na zdravých smrkových polenech objevilo desítky plodnic klanolístky obecné (Schizophyllum commune), dřevokazné houby z čeledi klanolístkovité (Schizophyllaceae). Ta se velmi rychle rozšířila i na další uložené dřevo. Postupně začala napadat jedli, dub a buk. Pouze habrové dřevo zatím odolalo. Rychlost s jakou se houbová infekce šíří je podivuhodná a musím se přiznat, že mě to opravdu překvapilo.

Klanolístka obecná je parazitický a saprofytický druh napadající živé poraněné, odumřelé nebo jiným způsobem oslabené dřeviny, stromy a keře, jejich kmeny a větve, ale lze ji objevit i na jiných organismech. Napadá listnaté i jehličnaté stromy. Z listnáčů upřednostňuje duby, buky, olše a lípy, ale i jiné. Z jehličnanů ji nejčastěji najdeme na smrcích a jedlích. Běžná je i na ovocných dřevinách. S trochou nadsázky lze říci, že je schopna napadnout snad všechny domácí dřeviny, ale i řadu bylin a jiných organických částí. Výjimkou nejsou ani dřeviny introdukované. Příkladem je pavlovnie plstnatá nebo též paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), strom původem z Číny, u nás pěstovaný jako okrasná dřevina zejména v parcích. Pilát (1969) se zmiňuje o netradičních substrátech, na kterých klanolístka vyrostla. Tak například na rýžovém kartáči (myslí z toho dřeva) zapomenutém kdesi na dvoře nebo na chlebové kůrce, kterou kdosi odhodil v lese.

Tato kosmopolitní dřevokazná houba je velmi vitální, a tak se nelze divit, že náleží mezi nejrozšířenější houbové organismy poškozující a znehodnocující nejen části lesních porostů, ale i surové dřevo určené k vlastnímu zpracování.

Klanolístku obecnou najdeme zpravidla ve větších skupinách, výjimečně pouze jedince. Plodnice lasturnatého vzhledu mají velikost 1 - 5 cm. Významným rozlišovacím znakem jsou lišty na spodu plodnice, připomínající lupeny hub lupenatých. Přesto je tato houba řazena do chorošovitých hub (Polyporaceae). Je nezaměnitelná s jinými houbami.

Klanolístka obecná nemá pro praktického houbaře využití. V lesním hospodářství je však významným houbovým patogenem. Způsobuje bílou hnilobu pronikáním mycelií (podhoubí) do bělového dřeva a tím i jeho znehodnocení a rozklad.

Literatura:
Pilát A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí, Academia, Praha 1969.

RNDr. Michal Patočka


 

21 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Maruš | 10. ledna 2016 v 10:16 | Reagovat

Vašku mám pro tebe i čtenáře jednu zajímavost. Určitě jsi už někdy ochutnal nebo dokonce si připravil z hub hubník. Ale ochutnal jsi již hubník s velkým H?

My tady takového jednoho ve Viktorce Plzeň máme. Je to obránce a je to Roman Hubník. Pěkný vysoký kluk a je svobodný.

2 Fotograf a houbař Michal | 10. ledna 2016 v 12:40 | Reagovat

Je to divné, ale klanolístka se fotografuje špatně. Není barevná, je taková unylá. Na fotografování je jednou z nejhorších hub.

3 Romana Jelínková-Patočková | E-mail | 11. ledna 2016 v 20:14 | Reagovat

Pane Michale, je to tak, fotila se opravdu špatně. Blahořečím digitálu - člověk potom nemusí litovat dvaceti dalších, nepoužitelných záběrů :-). Stejně špatně se fotí např. fialový brambořík. Absence "dobrého světla" je prostě poznat. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama