Co s rybničním bahnem?

29. ledna 2017 v 19:16 | Jiří Patočka |  Jiří Patočka
Rybníky jsou uměle vytvořené vodohospodářské stavby, určené k chovu ryb, resp. k chovu vodní drůbeže, které plní i funkci přirozené retence vody. Rybník má přírodní dno a technickou vybavenost nutnou k regulaci vodní hladiny. Rybníky mají v zemědělsky využívané krajině mimořádný význam po stránce biologické, krajinářské i estetické. Bývají významným hnízdištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou tažných ptáků. V jejich okolí se vyskytuje mnoho významných chráněných druhů rostlin, ptáků, plazů a obojživelníků. Na své si na hrázích rybníků a jejich okolí přijdou i houbaři.

Rybník je velice složitý ekosystém, ale protože je dílem člověka, nemá zdaleka tak vyrovnané regulační systémy jako přírodní jezera. Proto je třeba o rybníky pečovat. Znamená to nejen lovit ryby, ale také rybníky čistit, zbavovat je přemnožené vegetace a odstraňovat z jeho dna bahno, které se tam usazuje. Odbahnění rybníků představuje pro vlastníka velký finanční problém, komplikovaný navíc otázkou kam s ním? Byly doby, kdy bahno z rybničního dna bylo považováno za kvalitní hnojivo s vysokým obsahem živin. Proto bývalo částí deputátů pracovníků v rybnikářství a u obecních rybníků vedle ryb, nezanedbatelnou částí obecních příjmů.

Zajímavé informace o tom jsem našel v Líbeznickém zpravodaji z listopadu 2016. Cituji: V roce 1872 za bahno z rybníčků utržili v dražbě 117 zl. 60 kr. a hned z toho propili 4 zl. 89 kr., do obecní kasy odvedli 112 zl. 71 kr. V roce 1885 obec prodala v dražbě bahno za 283 z. a stržený obnos rozdělila mezi statkáře. Zástupce III. sboru Vojtěch Hobzík podal proti tomu na okres protest, jejž vyhrál, a částka 283 zl. byla vrácena do obecní kasy. O tom, že radní dokázali vydražit téměř cokoliv, i bahno z kaluže, svědčí zápis: V roce 1874 prodané bahno z rybníčků a z louže U mýta vyneslo obci 105 zl.

Jak je možné, že naši předkové si bahna tak cenili, přetahovali se o ně v dražbě, a dnes jej zákonná úprava považuje za odpad? Bahno z Nilu považovali za vynikající hnojivo i staří Egypťané, proč my Češi 21. století vnímáme jeho využití za administrativně a finančně velmi náročné a nemáme je rádi? To proto, že díky zhoršujícímu se životnímu prostředí, nacházíme v rybničním bahně nejen anorganické a organické látky prospívající zemědělské půdě, ale také řadu jedovatých polutantů, jako jsou těžké kovy (Cd, Zn, Mn, Hg, Pb) a organické mikropolutanty (PCB, PAH, rezidua pesticidů a ropných látek). Pokud je vyvezeme na pole, brzy se stanou všechny ty jedy součástí potravinových řetězců a skončí u nás na talíři.

Může nás uklidnit, že problémy s bahnem netrápí jen nás Čechy. Tzv. "dnové sedimenty", do nichž je řazeno i rybniční bahno, představují vážný problém z hlediska ochrany zdraví v celé Evropě. Bahno se stalo kontroverzním produktem a na řešení problému "Kam s ním?" a "Co s ním?" se scházejí velké mezinárodní konference, objevují se články v renomovaných odborných časopisech i běžném denním tisku a mnohý politik si na jeho likvidaci, recyklaci, využití či zneužití, postaví úspěšnou politickou kampaň.

...
 

29 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 jf | 30. ledna 2017 v 11:11 | Reagovat

Pokud by rybník nebyl, odneslaby voda bahno, nebo jeho část, do moře. A Mariánský příkop je skoro 11 km hluboký, takže tam se toho vejde... A co se stane pak? Mariánský příkop leží v subdukční zóně, což jsou místa, kde se zemská kůra zanořuje do hlubin, následně se roztaví a vynoří na povrch v místě, kde se pevninské kry od sebe vzdalují. Takže takto uložené bahno by planeta automaticky ,,zrecyklovala".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama