Nález olovnato-stříbrné rudy u Štěpánova nad Svratkou v kraji Vysočina

29. března 2017 v 21:43 | RNDr. Michal Patočka |  Michal Patočka

Dolování stříbrných rud v okolí Štěpánova nad Svratkou v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina má historicky významnou úlohu v těžbě stříbra na Moravě. Prokazatelně se zde stříbrné rudy dolovaly a zpracovávaly již ve 13. a 14. století, jak doložila svými novými výzkumy montánní archeologie. Ostatně pozůstatky středověké těžby, štoly, šachtice, odvaly a pinky lze, většinou v lesním terénu, pozorovat.

Údolí řeky Svratky a jeho okolí u Štěpánova nad Svratkou bylo ve středověku významným centrem těžby a zpracování stříbrných rud.

Můj příspěvek bude stručný a omezí se na nález galenitu, olovnato-stříbrné rudy nalezené v křemen-barytové žíle na katastrálním území malé osady Vrtěžíře, části obce Štěpánov nad

Svratkou. Vrtěříž leží obklopena lesy a pastvinami vysoko nad údolím řeky Svratky. Galenit byl v širším okolí ve středověku těžen pro svůj obsah stříbra. Zde v blízkém okolí Vrtěžíře však žádný výskyt Ag-rud ani historické záznamy nemáme nebo nejsou známy. V našem případě nelze hovořit o ložisku, jde pouze o drobný výskyt dokládající rozsah výskytu stříbronosných žil v povodí řeky Svratky.

Geologicky se jedná o krystalinické horniny tzv. vranovsko-olešnické jednotky moravika na kontaktu se svrateckým krystalinikem, které jsou proniknuty žílami s obsahem stříbra, olova, ale i zinku a mědi. Vzácně byly nalezeny i minerály arzenu a antimonu. Stáří těchto žil se předpokládá variské, popř. povariské, tedy více jak 250 mil. let.

Skutečností zůstává, že se jedná pravděpodobně o jeden z historicky nejstarších rudních revírů v Českých zemích, kdy jsme v těžbě rud stříbrných byly ve středověku na světové špičce. Dnes v produkci tohoto kovu dominují Mexiko, Peru a jiné jihoamerické země.

RNDr. Michal Patočka



 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hans | 29. března 2017 v 22:42 | Reagovat

Některé houby prý umí vstřebávat např. zlato jiné něco jiného. Která houba je na stříbro?

2 Marvix | 29. března 2017 v 22:50 | Reagovat

Mám pro Vás potěšující informaci. Díky restituci a navrácení pozemků Arcibiskupství pražskému, zmizely z Třemšína a jeho okolí všechny zmíněné ukazatele a cedule, nesoucí podpis LČR. Bohužel zmizela i cedule s povídáním, umístněná u bunkru. U posezení a rumpálu Třemšínské studny se nový majitel zřejmě naštěstí spokojil jen spouhým uražením tabulek informujícíh o tom, že tyto objekty jsou dílem právě LČR.

3 jf | 30. března 2017 v 10:33 | Reagovat

[2]: Opravdu potěšující. Je jen otázkou času, kdy bude Třemšín obehnán plotem a za vstup se bude platit. A vzhledem k tomu, že v masivu této hory je nezanedbatelné množství zlata, můžeme se těšit na to, že hora bude rozemleta na prach a vylouhována kyanidem, protože bůh zlato nutně potřebuje, že? Kde potom to kyanidové bláto skončí už nás nesmí zajímat, protože vytěžení toho zlata je boží vůle a bůh to tak chce.

4 jf | 30. března 2017 v 10:35 | Reagovat

[1]: V Jílovém se zlato údajně koncentruje v diviznách, ale našli ho i ve shozech paroží vysoké a poměrně dost.

5 Karol Vsetín | 30. března 2017 v 12:13 | Reagovat

Náhodou jsem vlevo v rubrikách ťukl na Jiřího Patočku a nestačil jsem koukat kolik tady na blogu má fantastických článků. A tomu také odpovídá jejich návštěvnost. Kam se pane Václave na něj hrabete. Budete muset přidat. Vůbec jsem netušil, že psaní o houbách může být tak zajímavé. Pěkně jsem si početl, dík.

6 Honza | 30. března 2017 v 12:31 | Reagovat

Tak tady u nás na Moravě lidé šílí po mednvědím česneku. Jsou to dokonce i autobusové výpravy. Často jde o skupiny, které natrhanou jarní zeleninu následně zpeněží, například na farmářských trzích. Pokud se tedy pro medvědí česnek vypravíte do přírody, chovejte se civilizovaně a natrhejte si jen tolik, kolik skutečně spotřebujete. Budete-li ho kupovat, ptejte se prodejců, odkud rostlinky pocházejí. Nepodporujte nájezdníky.

7 Jana | 30. března 2017 v 12:39 | Reagovat

Já bych ho chtěla také okusit. Dá se najít někde blízko Prahy?

8 jf | 31. března 2017 v 11:21 | Reagovat

Dá, ale roste v chráněném území, takže smůla, nesmí se trhat. Jediné místo, kde ho lze beztrestně získat je v údolíčku potoka u trati před Měšicemi, když se jede od Prahy. Doporučuji vyrýpnout, (cibulky jsou přibližně 10 - 15 cm hluboko) a zasadit doma, pokud bude půda dostatečně kvalitní a vlhká, začne se rychle rozrůstat.

9 jf | 31. března 2017 v 11:26 | Reagovat

[8]: GPS: 50°11'34.9" / 14° 31'12.3" Viděl jsem ho tam z jedoucího vlaku a následně našel místo na mapě, takže doporučuji prohledat nejbližší okolí.

10 Václav Burle | 31. března 2017 v 23:24 | Reagovat

Před chvilkou jsem se vrátil z Národní technické knihovny, kde byl mj. promítnut i jeden z mých filmů o houbách. Zážitek velký, ale já jsem z něho moc nadšen nebyl. Ještě se to filmování musím moc učit. Natáčíte také někdo z vás? Pojďme spojit síly.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama