SMRŽ a něco o něm povícero k zamyšlení

1. května 2017 v 15:35 | V dávných časech jich všude bývávalo nespočítatelně. Lidé, tak jako například i lososa, kterého byla plná Vltava, řeky, smrže odmítali konzumovat. Kdeže ty zlaté houbařské časy jsou... |  Smrže
Ono se to málo ví, ale kolem smržů je mnoho nejasností. Kdo z houbařů ví, že z vědeckého mykologického pohledu je v poslední době kolem nich všechno jinak. (Viz přednáška na České mykologické společnosti.)

Šli jsme do hvozdu překontrolovat orchideje
a při té příležitosti se podívat i na kosatec bezlistý.
Když jsme přecházeli silnici, tak jsme se nestačili divit.
Ve svahu desítky smržů obecných, a tak tomu bylo v délce téměř tří kilometrů.
Ještě štěstí, že vždy máme v tornách bavlněné tašky s dlouhýma ušima.

Roky se hlásí (73) a i ta fyzička už není tím čím bývávala. Má to ale i své nesporné výhody. Člověk již nemusí hltat kilometry, neustále někam pospíchat, běhat. Domnívat se, že mu něco v životě, v přírodě, uteče. Nohy a kolena již neslouží jako v mladých letech a i plíce jsou na konci snažení. Je dokonáno! Ale tím, že více usedá do trávy, na letité padlé kmeny, pařezy, má více času k přemýšlení a pozorování všech těch mrtvých ale i živoucích nitěrností kolem sebe. Určitě i nejeden z vás, když se zakoukal na smrže, si pomyslil kde že se ta krása u něj vzala...

Proč zrovna jemu - ze všech hub - dala Matička příroda tak neobvyklý, ale překrásný tvar? Měla snad k tomu nějaký důvod? Ale jaký? Tak to se určitě ještě dlouho nedozvíme. Ale nikdy neříkej nikdy. Není určitě náhodou, že klobouk připomíná lidský mozek. Znalci houbaření vědí, že on smrž opravdu inteligentní je. Je pevný, zdravý a prost červů a dalšího toho pro sběrače hub nepříjemného neřádstava. Proč ho ale Matička příroda takto uzpůsobila? Mnoho atázek a odpovědi nepřícházejí.

Já tvrdím, že my lidé o houbách nevíme vůbec nic. Přirovnávám to na přednáškách a besedách k obrovskému ledovci, který si v tichosti pluje oceánem. Vykukuje mu z vody pouze několik metrů, ale pod sebou má více než kilometrovou masu ledu. A nahoře na špičce si hoví černá saze. A to je příměr toho kolik asi o houbách na tomto hříšném světě víme. Nebo to cítíte jinak?

Proč například je v posledních letech, sto a více, v přírodě tak málo nejen smržovitých hub. Může opravdu za to jen moderní způsob života lidstva? Není to složitější? Kdo ví, nebo jen tuší, jistě tady v komentářích rád odpoví.

P.S. V nedávných dnech jsme byli nedaleko Prahy na kačenkách českých. Moc jsme jich sice nenašli ale měli jsme velkou radost po zjištění, že se tyto krásné a chutné krasavice pomalu vrací i do hlavního města. A to již trvá dva roky. Po procházce jsme usedli do lesní restaurace. Netrvalo dlouho a přisedl si k nám chlap s pražskou přítelkyní. On od roku 1968 žije v Kanadě a zabývá se na východním pobřeží průzkumem oceánu. První jejich otázka byla jestli neznáme houby. Jednu objevili a mermomocí chtěli vědět která že to je. Slovo dalo slova a na stole přistále lahev vína a čtyři skleničky. Bylo o čem si povídat. My jsme jen seděli a nevěřili. Věřili by jste snad tomu, že v Kanadě jsou lesy plné lišek obecných? Na smrže pořádají Slované velké několikadenní výpravy? A když oceánograf začal vyprávět o nekonečných plochách hřibů královských, tak to já už byl na mrtvici. Moc bych to chtěl vidět...

Smrž obecný...
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Václav | 1. května 2017 v 16:43 | Reagovat

Když se originál snímků o hodně, ale hodně pixelů sníží, tak ta fotografie nevypadá dobře. Je to tak? Nebo je to jinak?

2 Mišo | 1. května 2017 v 19:17 | Reagovat

Jednou v televizi promítali film o sběračích smržů v USA. Plodnic tam bylo na miliony. Protože neměli elektřinu, plyn, žili ve stanech, tak houby sušili a udili. Kde měli přístup k energiím, tak je i zavařovali a zamrazovali. Taky bych tam chtěl několik týdnů s nimi strávit.

3 jf | 2. května 2017 v 10:30 | Reagovat

[1]: Kouzlit s pixely nestačí. Je nutno mít kvalitní editor a umět s ním zacházet. A problematika úprav velikosti obrázků je velmi dobře popsána v knize Scotta Kelbyho Mistrovství ve Photoshopu; je to sice psané pro Photoshop, ale platí to obecně. Co je ale podstatné, je to, jak se snímkem naložíte už ve foťáku; pokud ho uložíte, jako JPG a s co nejmenšími rozměry, aby ,,se ušetřil prostor na kartě", tak už s ním dodatečně ani v Photoshopu nic moc nepořídíte, notabene, když máte ,,výhodně" koupené počítadlo s tím nejlevnějším lowendovým HW. (procesor, grafika, displej). Editace fotografií, zejména těch velkých a kvalitních vyžaduje stroj s neitegrovanou grafikou, která má vlastní RAM a procesor, O. S. pro profesionály a rychlý vícejádrový procesor; v opačném případě se po delším čekání dozvíte, že: Požadavek nelze  realizovat z důvodu nedostatečné kapacity RAM, nebo se vám počítadlo rovnou kousne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama