Hřib rudonachový - Boletus rhodopurpureus - Hríb vínovočervený

3. srpna 2017 v 19:34 | Většina houbařů ještě ty vzácnější houby, hřiby, nepotkala. Když se tak stane poprvé, tak je to obrovský a neopakovatelný zážitek. |  - - hřib rudonachový
Nevím jak je to u vás, ale já houby rovněž rozděluji na fotogenické a nehezké pro objektiv fotoaparátu. Ono zas těch překrásných a zajímavých plodnic v přírodě zas tak moc není...

Jsou lokality, místa, plácky, kde ty vzácnosti lze najít.
Bohužel bez dobrých známostí je to pak už jen o náhodě.
A ta, jak známo, přeje připraveným...

Právě v těchto dnech to na jihočeských rybnících začalo žít. Když se zadařilo, tak zejména o hřiby dubové nebyla nouze. Procházeli jsme po hrázi a snažili se objevit něco zajímavého z ptačí říše. A povedlo se a to včetně orla mořského. Byl obrovský, nádherný, ale bohužel i pro dlouhé sklo dostí daleko. Najednou koukáme jak o několik set metrů dále zastavila početná parta cyklistů, kteří v pokleku, ale i v leže. Neváhali jsme a šli se podívat co je tam zaujalo.

Dáma s cyklistickou přilbou na hlavě seděla na bobku a mobilem fotografovala hříbek. Podívala se na nás řka: "Hřib koloděj, Že je ale krásný?"

Protože jsme v tento čas již podobné houby viděli, tak jsme nezaváhali a odpověděli: "Madam to není koloděj to je hřib Le Galové!" A hned jsme začali celé té kolařské skupíně vysvětlovat. Dišputace trvala hodně dlouho. Spokojenost ze setkání byla na obou stranách.

Na snímku hřib rudonachový.

Plodníc Le Galové tam byl pěkný zástup. Sem tam jednotlivě, ale našlo se i několik početných skupinek. Nechyběl ani hřib medotrpký a světe div se i rudonachový. A byl to pořádně velký a macatý krasavec. Ještě jsme se u něj zastavili o čtyři dny později. Znatelně co do šíře povyrostl, měl ale již neznatelné barvy nejen na třeni. Šíře klobouku měla 21 centimetrů. A to podle odborné literatury je konečná. Plodnice Le Galové o moc nepovyrostly. A to je na fotografování problém.
Setkání se vzácnými hřiby ukazuje, že na jihočeských hrázích rybníků se mykologický zázrak Matičky přírody neodehrává pouze na známé mykologické rezervaci u Sezimova Ústí, ale bohudík i na řadě jiných místech. Bohužel tam není nikoho kdo by houby ochraňoval, vytvářel nad nimi ochranné domečky z klestí. Kdyby se ale chtělo, tak by se tam určitě někdo z místních obyvatel, houbařský nadšenec, našel. Stačilo by jim jenom vysvětlit a požádat.

Jak jinak než že i na této několikadenní fototoulce jsme potkali nemálo živočichů, ale i rostlin. Toto odrostlé srnče už nemusí mít obavu že by v té nemilosrdné přírodě nepřežilo. Jak jsme v tichostí přišli, tak stejně tak jsme i odešli. Vypadalo to, že si nás vůbec nevšimlo....

 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 blog | 4. srpna 2017 v 16:19 | Reagovat

Pod odborným vedením zkušených profesionálních mykologů se v sobotu 5. srpna koná mykologická expedice. Sraz v 10,15 hodin. Ještě nemálo volných míst.

2 Václav Burle | 4. srpna 2017 v 21:48 | Reagovat

Dobrý den USA. Na počitadle vidím že jste opět vstoupil na tento blog. Prosím napište něco konečně o houbách tam v té Vaší daleké zemi. Děkuji.

3 burle.blog.cz | 4. srpna 2017 v 21:52 | Reagovat

Tak jsem si opět kliknul na počítadlo abych zjistil z kterých zemí sem na blog chodíte. To ale bylo překvapení. USA, Rakousko, Rusko, Slovensko, Itálie, Švedsko - to asi bude Pavel -, Austrálie - to budou přátele které jsme poznali v Alpách, ale kdo ví -, atd. A tak je to každý den. Dík za každé dobré ráno. Hezkou noc přátele....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama