Kavkazský lanýž "touboulane"

4. září 2017 v 23:13 | Jiří Patočka |  Jiří Patočka
O lanýžích, kromě toho že rostou pod zemí a jsou velmi vzácné a drahé, toho moc nevím. O tom, že na Kavkaze roste lanýž nazývaný "touboulane" jsem nevěděl vůbec a dozvěděl jsem se to až z časopisu Vesmír z roku 1894. Kdysi mi dva staré ročníky (1894 a 1899) věnoval jeden z mých studentů a věřte mi, že je to velmi zajímavé čtení. Tento poměrně neobvyklý zdroj mne zavedl k informaci staré více než 120 let a ta mne zaujala natolik, že jsem začal po této houbě pátrat. Co je to za houbu? Ví se o ní něco i dnes? Pořád tam ještě roste? To, čeho jsem se dopátral, by možná mohlo zajímat i další čtenáře. To je důvod proč jsem se rozhodl napsat tento článek. Těm, co mají zájem jen o houby rostoucí v našich lesích se omlouvám a radím: dál už nečtěte.

V citovaném časopise Vesmír jsem našel krátký článek nazvaný O kavkazském lanýži "touboulane", jehož autor se podepsal zkratkou "-až". Vypátrat se mi ho nepodařilo. Ten píše, že jistý A. Chatin podal na Akademii věd v Paříži informaci o dosud neznámém lanýži, který "Na Kavkazu v okolí místa Choucha na rozloze ku Djebrailski u velkém množství se vyskytuje, a v lidnatějších městech kavkazských, obzvláště v Baku a v Tiflisu důležitou potravinou se stal." V literatuře jsem se pak dopátral, že oním A. Chatinem (celým jménem M. Adolphe Chatin) byl francouzský mykolog, který kavkazského lanýže poprvé představil vědecké veřejnosti, když v roce 1893 publikoval v časopise Bulletin de la Société Botanique de France článek s názvem "Sur Une Truffe Du Caucase, La Touboulane". Podařilo se mi najít originál článku (kopie jeho úvodní části je na obrázku 1) a z něj jsem se dozvěděl, že poté, co francouzský konzul z Tiflisu (dnes Tbilisi) poslal panu Chatinovi na jeho žádost několik exemplářů houby a ten je důkladně prostudoval, mohl houbu popsat jako nový druh - Terfezia Boudieri var. Auzepii (Chatin, 1893). Po přečtení dopisu od konzula totiž zjistil, že houba dozrává v Gruzii na jaře, podobně jako lanýže v Alžíru či Tunisu (zvané zde "terfâs"), nikoliv na podzim, jako je tomu u lanýžů evropských. Z toho usoudil, že patří spíše do afrického rodu Turfezia než do evropského rodu Tuber.

Tento fakt je v citovaném článku z Vesmíru popsán slovy "Autor činí pozorna na to, že právě jako u lanýžů evropských závisí vyskytování se množství srážek i u lanýže "touboulane" s tím jen rozdílem, že prvnější vyžadují letních dešťů, jelikož v pozdním podzimu uzrávají, kdežto poslednější dešťů zimních, poněvadž na jaře se sbírají."

Bližší studium ukázalo, že kavkazský druh opravdu náleží do rodu Terfezia, že je téměř totožný z druhem Terfezia Boudieri var. arabica, ale že malé odchylky umožňují popsat kavkazský druh jako novou variantu, kterou pojmenoval Adolphe Chatin, na počest pana konzula Auzepiho, jako var. Auzepii. Dnes jsou kromě druhu Terfezia Boudieri var. Auzepii (obrázek 2) známy četné další druhy, jako např. Terfezia canariensis, Terfezia pfeilii, Terfezia leonis (Tuvara 'e arena), Terfezia leptoderma (Tuvara leporina). Terfezia olbiensis (Tuvara orxiai) nebo Terfezia gennadii = Tuber gennadii (Tuvara 'e casu) (Ophir-Shemesh , 1971; Ewaze a Al-Naama, 1989; Kagan-Zur, 1998; Feeney, 2002; Ferdman et al., 2005). Většina jich roste v pouštních oblastech a ujalo se pro ně označení "pouštní lanýže" (Feeney,2002; Kagan-Zur et al., 2013). Z veřejně dostupných informací lze usuzovat, že mnohé z nich rostou ve velkém množství (obrázek 3) a některé exempláře jsou opravdu obrovské (obrázek 4). Evropané - nezávídíte?

Biochemický a farmakologický výzkum pouštních lanýžů rodu Terfezia prokázal přítomnost řady biologicky aktivních látek a jejich významné farmakologické účinky (Dundar et al., 2012; Schillaci et al., 2017). O tom ale zase až někdy příště.

Literatura

Dundar A, Faruk Yesil O, Acay H, Okumus V, Ozdemir S, Yildiz A. Antioxidant properties, chemical composition and nutritional value of Terfezia boudieri (Chatin) from Turkey. Food Sci Technol Int. 2012; 18(4): 317-328.

Ewaze JO, Al-Naama MM. Studies on nitrogen metabolism of Terfezia spp. and Tirmania spp. Phytologist, 1989; 112(3): 419-422.

Feeney J. Desert Truffles Galore, Saudi Aramco World, 2002; 53: 5.

Ferdman Y. Aviram S, Roth-Bejerano N, Trappe JM, Kagan-Zur V. Phylogenetic studies of Terfezia pfeilii and Choiromyces echinulatus (Pezizales) support new genera for southern African truffles: Kalaharituber and Eremiomyces - Mycological Res. 2005; 109: 237-245.

Chatin MA. Sur Une Truffe Du Caucase, La Touboulane. Bull Soc Bot France, 1893; 40(8): 301-304.

Kagan-Zur V, Roth-Bejerano N, Sitrit Y, Morte A. (Eds). Desert Truffles. Springer Verlag, 2013. DOI 10.1007/978-3-642-40096-4_6

Kagan-Zur V. Terfezia-a family of mycorrhizal edible mushrooms for arid zones, 1st International Meeting on "Ecology, physiology and cultivation of edible mycorrhizal mushrooms", Uppsala, Sweden, July 3-4, 1998.

Ophir-Shemesh A. Truffles and Mushrooms' - Identification, use, and the position of the Halakha in view of Jewish literature, Sinai, 1971. (in Hebrew)Schillaci D, Cusimano MG, Cascioferro SM, Di Stefano V, Arizza V, Chiaramonte M, Inguglia L, Bawadekji A, Davino S, Gargano ML, Venturella G. Antibacterial Activity of Desert Truffles from Saudi Arabia Against Staphylococcus aureus and Pseudomonas aeruginosa. Int J Med Mushrooms. 2017; 19(2): 121-125.


 

32 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hans Brdy | 6. září 2017 v 22:09 | Reagovat

Moc zajímavé. Jen kdyby podobných článků tady bylo povícero. Rád se sem vracím.

2 Časopis Květy | 7. září 2017 v 16:58 | Reagovat

V Květech - v dnešním vydání - je rozsáhlé povídání o houbách.

3 18. září další fototoulka na houby | 7. září 2017 v 22:32 | Reagovat

Odjezd od Smíchovského nádraží. Vhodné zejména pro dříve narozené občany, kteří se chtějí projít a poznat mnohé kolem hub. Součástí vycházky je i škola fotografování. Neváhejte a pojďte něco udělat pro své zdraví....

4 Václav Burle | 8. září 2017 v 21:51 | Reagovat

Koukám že vás sem houbařů z USA na blog chodí den ode dne více. Děkuji Vám všem za propagaci tohoto blogu. A jak se tam máte?

5 Jiřina Zdařilová | E-mail | 15. září 2017 v 9:30 | Reagovat

Ve středu jsme při procházce lesem na okraji kamenité cesty pod kopečkem rašeliny narazili na tři podivné houby. Vypadají jako lanýž kavkazský na obrázku, uvnitř je žlutohnědý okraj vyplněný šedomodrým "máčkem". Mohlo by jít o tuto houbu? Váží 30-60g.

6 blog Václav Burle | E-mail | 15. září 2017 v 21:42 | Reagovat

[5]: Dobrý den. Jestli máte fotografii tak prosím pošlete na burle@seznam.cz a já se pana profesora zeptám...

7 Václav | 16. září 2017 v 22:08 | Reagovat

[6]:Nebo určitě pestřec!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama