Šupinovka kostrbatá: pochybnosti o poživatelnosti narůstají

15. října 2017 v 22:32 | Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová |  - - kostrbatá
Šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa (Pers. ex Fr.) Quel. je dřevokazná houba z čeledi límcovkovitých (Strophariaceae). Je hojná a roste většinou v trsech na bázi kmene nebo na kořenech živých i odumřelých stromů od nížin do hor. Často způsobuje pád zdánlivě zdravých, uvnitř však tlením narušených stromů. Za přízných podmínek začíná růst v srpnu a roste až do prosince. Klobouk je 30 až 100 mm široký, polokulovitý, s dlouho podvinutým okrajem, později vyklenutý až plochý se středovým hrbolem. Okrově žlutá pokožka je hustě poseta tmavšími, odstávajícími šupinami. Lupeny jsou husté, přirostlé, nejprve olivově žluté, později se výtrusným prachem barví do rezavě hnědé. Třeň je až 120 mm dlouhý a 20 mm tlustý, plný, zbarvený jako klobouk (Kotlaba a Antonín, 2003; Holec et al., 2012). Pod vláknitě roztřepeným prstenem je porostlý ostávajícími tmavšími šupinami, nad prstenem je hladký. Dužnina je bělavě žlutá, u báze třeně hnědnoucí, slabé vůně po ztrouchnivělém dřevě a lehce nakyslé chuti.

Většina houbařských příruček a atlasů uvádí, že houba je jedlá, ale nevalné chutí. Je lepší ji nesbírat a nekonzumovat. O biologických účincích jejich obsahových látek - lektiny (Kobayashi Y, Kawagishi, 2014), polysacharidy (Zhao et al., 2015) a deriváty kyseliny tetramové (Wangun a Hertweck, 2007; Wangun et al., 2007) - máme zatím jen málo informací. Zdá se, že u některých lidí mohou způsobovat zdravotní potíže, které jsou spojovány se současnou konzumací alkoholu (Shaffer, 1965). Právě takovou je popsaná otrava tří lidí šupinovkou, která byla provázena zvracením a průjmy, které se objevily několik hodin po jídle. I když se klinický obraz otravy šupinovkou redukuje jen na gastrointestinální obtíže, raději houbu nejezte. Problémům, a nejen těm zdravotním, je lépe předcházet. Více se o toxikologii šupinovky kostrbaté dočtete na http://burle.blog.cz/1412/supinovka-kostrbata-kdyz-je-mlada-a-krasna-tak-proc-ne

Literatura
Holec J, Bielich A, Beran M. Přehled hub střední Evropy. Academia Praha 2012. 622 s.

Kobayashi Y, Kawagishi H. Fungal lectins: a growing family. Methods Mol Biol. 2014;1200:15-38.

Kotlaba F. Antonín V. Houby, česká encyklopedie. 1. vyd. Praha : Reader´s Digest Výběr, 2003. 448 s. ISBN 80-86196-71-2. s. 241.

Shaffer RL. Poisoning by Pholiota squarrosa. Mycologia. 1965; 57: 318-319.

Wangun HV, Dahse HM, Hertweck C. Epicoccamides B-D, glycosylated tetramic acid derivatives from an Epicoccum sp. associated with the tree fungus Pholiota squarrosa. J Nat Prod. 2007; 70(11): 1800-1803.

Wangun HV, Hertweck C. Epicoccarines A, B and epipyridone: tetramic acids and pyridone alkaloids from an Epicoccum sp. associated with the tree fungus Pholiota squarrosa. Org Biomol Chem. 2007; 5(11): 1702-1705.

Zhao H, Wang J, Lv F, Bie X, Lu Z. Chemical characterization and antitumor activity of an exopolysaccharide from Pholiota squarrosa Quel. AS 5.245. Food Sci Biotechnol. 2015; 24(2): 659-664.

Když je mlaďounka tak je překrásná...

 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Míša | 15. října 2017 v 23:13 | Reagovat

Když je málo hub na smaženici, tak jí sem tam přidám v malém množství. Smaženice je více, ale ta divná chuť je tam cítit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama