Rudý "yperitový" strom

8. listopadu 2017 v 12:19 | Jiří Patočka, Josef Frynta |  Jiří Patočka
Každý podzim jsme svědky toho, jak se mění barva listí na stromech a keřích. S klesající teplotou se začíná odbourávat chlorofyl a jejich původně zelená barva se mění na celou paletu odstínů žluté, oranžové a červené. Tuto změnu mají na svědomí nově se syntetizující karotenoidy a antocyaniny. Mezi rostliny s výrazným podzimním zbarvením patří i škumpa orobincová nebo také ocetná (Rhus typhina) z rodu Toxicodendron,. Je to rozložitý opadavý strom s chlupatými větvemi a velkými složenými listy, který dorůstá výšky až 4 metrů. V létě je nápadný latami svých červených květů, na podzim krvavě červenou barvou svých listů.

Škumpa orobincová v celé své podzimní kráse. Foto: Josef Frynta

Škumpa je původem ze Severní Ameriky, ale u nás se často vysazuje jako okrasná dřevina do zahrad a městských parků. Když unikne do přírody, stává se z ní invazní rostlina (Frynta 2008). Celá rostlina je jedovatá, ale otravy v Evropě nejsou příliš časté (Ippen 1983). Na rozdíl od severoamerického kontinentu, kde jsou rostliny rodu Toxicodendron zastoupeny třemi velmi jedovatými druhy - Toxicodendron radicans (Poison ivy), Toxicodendron diversilobum (Poison oak) a Toxicodendron vernix (Poison sumac). Přestože vědomosti o jejich jedovatosti jsou dobře známy již školním dětem, každoročně se jimi otráví velké množství lidí (Froberg et al. 2004).

Stromy a keře rodu Toxicodendron při poranění roní žlutou, olejovitou mízu zvanou urushiol, která může být pro člověka velmi nebezpečná. Zejména vnímaví jedinci jsou při styku nechráněné kůže s různými částmi těchto rostlin ve velkém nebezpečí. Urushiol vyvolává kontaktní dermatitidu (Kalish 1991), která může mít mnoho klinických projevů: od zarudnutí kůže až po puchýře mokvavé a špatně se hojící puchýře, ne nepodobné těm, jaké způsobuje bojová otravná látka yperit (Frynta a Patočka, 2008). Velmi nebezpečné může být vdechnutí par nebo kapiček urushiolu, stejně jako rozžvýkání listů rostlin, které urushiol obsahují (Epstein 1994). Po chemické stránce je urushiol komplikovanou směsí mnoha organických látek, z nichž toxikologicky nejvýznamnější jsou 3-alkyl-pyrokatecholy, zvané urushioly (Patočka a Frynta, 2008). Mechanismus toxického účinku urushiolů spočívá v jejich chemické vazbě na proteiny, které poté mění své imunologické vlastnosti a organismus je rozpoznává jako cizorodé bílkoviny a snaží se je odstranit (Liberato et al. 1981). Na jejich likvidací se podílí T-lymfocyty. Je to tedy velmi podobný mechanismus, jaký je znám také u yperitu (Patočka et al. 2004).

Literatura
Epstein WL. Occupational poison ivy and oak dermatitis. Dermatol Clin. 1994; 12: 511-516.

Froberg B, Ibrahim D, Furbee R. Plant poisoning. Emerg Med Clin North Amer 2004; 25: 375-433.

Frynta J, Patočka J. Urushiol, yperit z přírody. Vesmír 2009; 88(5): 294. (http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=192).

Frynta J. (2008). Škumpa orobincová. http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=1115

Ippen H. Contact allergy to Anacardiaceae. A review and case reports of poison ivy allergy in central Europe. [Article in German] Derm Beruf Umwelt 1983; 31: 140-148.

Kalish RS. Recent developments in the pathogenesis of allergic contact dermatitis. Arch Dermatol 1991; 127: 1558-1563.

Liberato DJ, Byers VS, Dennick RG, Castagnoli N, Jr. Regiospecific attack of nitrogen and sulfur nucleophiles on quinones derived from poison oak/ivy catechols (urushiols) and analogues as models for urushiol-protein conjugate formation. J Med Chem 1981; 24: 28-33.

Patočka J. a kol. Vojenská toxikologie. Grada Publishing, Praha 2004, 180 s.

Patočka J, Frynta J. Urushiol - yperit z přírody. Server TOXICOLOGY (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=192)

 

28 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Houby České republiky | 8. listopadu 2017 v 12:35 | Reagovat

Výstava velkoformátových fotografií hub byla v těchto dnech za vysoké účasti studentů slavnostně otevřena na České zemědělské univerzitě v Praze. Potrvá až do konce února 2018.

2 Václav Burle | 8. listopadu 2017 v 23:29 | Reagovat

O trochu níže je článek o našem posledně nalezeném šindelovníku severském. Přidal jsem tam snímek a další text. Byli jsme ho totiž v těchto dnech opět navštívit.

3 jf | 9. listopadu 2017 v 10:25 | Reagovat

Škumpa, resp. produkty z ní, se používala a možná ještě požívá v kožedělném průmyslu při činění kůží.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama