Bedla zelenolupenná - Chlorophyllum molybdites

1. prosince 2017 v 22:18 | Jiří Patočka |  BEDLA
Tento druh bedly patří do rodu Chlorophyllum, který v současné době zahrnuje 6 taxonů. Čtyři druhy byly objeveny v Evropě a dva další rostou v Austrálii nebo v jiných částech světa. V ČR roste bedla červenající (Chlorophyllum rachodes) a bedla šedohnědá (Chlorophyllum olivieri). Bedla zelenolupenná (Chlorophyllum molybdites) byla v Evropě nalezena pouze ve Skotsku.

Druhy rodu Chlorophyllum se vyznačují červenající dužninou a bohužel také tím, že způsobují u některých citlivějších lidí zdravotní obtíže. Prokazatelně jedovatá je přitom pouze bedla zelenolupenná, v ostatních druzích žádné toxické látky objevené nebyly (Chen et al., 2014). I přesto se po snězení bedly červenají či šedohnědé objevují žaludeční problémy, které mohou být kombinovány s otoky, dušností, zarudnutím pokožky a různým typem vyrážky (Liengswangwong et al., 1987; Leudang et al., 2017). Reakce na některé látky v bedlách s červenající dužninou mohou být poměrně vážné a situaci komplikuje skutečnost, že někdo červenající bedly bez problémů konzumuje, zatímco jiný se jimi otráví.

Protože kožní i další projevy otravy se vyskytují nejčastěji u lidí, kteří pokrm z těchto bedel kombinují s alkoholem, zdá se že by mohly obsahovat látky s podobným účinkem jako má koprin z pavučinců. U popsaných otrav však nemusí jít nutně o stejné houby. Zdá se, že existuje poddruh zvaný bedla červenající česká (Chlorophyllum rhacodes var. bohemica), která je prokazatelně jedovatá a je nyní řazena jako samostatný druh Chlorophyllum brunneum (Farl. & Burt) Vellinga (Oliveira, 2009). Výzkumy posledních let naznačují, že bedly rodu Chlorophyllum budou vyžadovat revizi, protože situace o tom která je a která není jedovatá, začíná být nepřehledná (Justo a Castro, 2003). Jinými slovy: to co považujeme za bedlu červenající, nemusí být bedla červenající!

Vraťme se však k bedle zelenolupenné, o níž má být tento článek. Bedla zelenolupenná má bílý, 5 - 30 cm široký klobouk s hnědými šupinami, na němž se při poškození nebo pomačkání tvoří načervenale hnědé fleky. Třeň je vysoký 5 až 25 cm, na vrcholu o průměru 1 - 1,5 cm, hladký, zprvu bílý, později se zbarvuje do hnědá. Lupeny jsou volné, široké, v mládí bílé, později šedavé až nazelenalé. Prsten je dvojitý, často pohyblivý. Výtrusy mají olivově zelenou barvu.

Houba roste na travnatých substrátech, často v městských parcích (městská houba), kde vytváří "čarodějné kruhy". Tam kde roste, je to jedna z nejběžnějších bedlí. Objevuje se po celé léto. Často je předmětem sběru, protože je velká, vypadá dobře a chutná dobře, ale je bohužel jedovatá (Young, 1980; Stenklyft a Lynn Augenstein, 1990; Bijeesh et al., 2017). Na první pohled vypadá jako jedna z velkých jedlých bedlí např. bedla vysoká (Macrolepiota procera). Dokud se jí nepodíváme "pod klobouk", nic nás nevaruje. Bedla zelenolupenná své jméno nenosí nadarmo. Její lupeny jsou opravdu zelené, ale intenzita barvy je velmi závislá na stáří plodnice. Intenzivně zelené jsou až u starších plodnic. Protože se ale velmi často sbírají plodnice mladé, u nichž jsou lupeny ještě bílé a nezelenají, sběratele nic nevaruje. Otravy jsou proto poměrně časté.

Tato bedla je pravděpodobně nejčastější příčinou otrav houbami v USA (Lehmann a Khazan. 1992) a v Japonsku (Nomura et al., 2017). I když nejsou známy žádné smrtelné otravy, i tak je otrava velmi nepříjemná. Je doprovázena intenzivním a opakovaným zvracením (20 - 30 krát během prvních tří hodin) a lidé kteří sní houbu k večeři, prozvrací celou noc (Levitan aet al., 1981). Látky zodpovědné za jedovatost bedly zelenolupenné nejsou dostatečně známy. Mohou to být specifické lektiny (Kobayashi et al., 2004), stejně jako již dříve v houbě nalezené alkaloidy lepiotiny (Ohta et al., 1998) nebo také něco úplně jiného. Naštěstí zatím nehrozí, že byste jedovatou bedlu zelenolupennou našli v ČR. Pokud ano, sláva vás nemine.

Literatura

Bijeesh C, Vrinda KB, Pradeep CK. Mushroom poisoning by Chlorophyllum molybdites in Kerala. J Mycopathol Res. 2017; 54(4): 477-483.

Chen Z, Zhang, P, Zhang Z. Investigation and analysis of 102 mushroom poisoning cases in Southern China from 1994 to 2012. Fungal Diversity, 2014; 64(1): 123-131.

Justo A, Castro ML. Revisión dos Xéneros Macrolepiota e Chlorophyllum (Agaricaceae, Basidiomycota) en Galica. Mycologia, 2003; 95(3): 442.

Kobayashi Y, Kobayashi K, Umehara K, Dohra H, Murata T, Usui T, Kawagishi H. Purification, characterization, and sugar binding specificity of an N-glycolylneuraminic acid-specific lectin from the mushroom Chlorophyllum molybdites. J Biol Chem. 2004; 279(51): 53048-53055.

Lehmann PF, Khazan U. Mushroom poisoning by Chlorophyllum molybdites in the Midwest United States. Mycopathologia, 1992; 118(1): 3-13.

Leudang S, Sikaphan S, Parnmen S, Nantachaiphong N, Polputpisatkul D, Ramchiun S, Teeyapant P. (2017). DNA-Based Identification of Gastrointestinal Irritant Mushrooms in the Genus Chlorophyllum: a Food Poisoning Case in Thailand. J Health Res. 2017; 31(1): 41-49.

Levitan D, Macy JI, Weissman J. Mechanism of gastrointestinal hemorrhage in a case of mushroom poisoning by Chlorophyllum molybdites. Toxicon, 1981; 19(1): 179-180.

Liengswangwong V, Salvaggio JE, Lyon FL. Lehrer SB. Basidiospore allergens: determination of optimal extraction methods. Clin Experiment Allergy, 1987; 17(3): 191-198.

Nomura C, Masayama A, Yamaguchi M, Sakuma D, Kajimura K. PCR-based method for the detection of toxic mushrooms causing food-poisoning incidents. Shokuhin Eiseigaku Zasshi, 2017; 58(3): 132-142.

Ohta T, Inoue H, Kusano G, Oshima Y. Lepiotins A and B, new alkaloids from the mushrooms, Macrolepiota neomastoidea and Chlorophyllum molybdites. Heterocycles, 1998; 2(47): 883-891

Oliveira P. Intoxicação por ingestão de cogumelos. Medicina Interna, 2009; 16(4): 257-263.

Stenklyft PH, Lynn Augenstein W. Chlorophyllum molybdites-severe mushroom poisoning in a child. Journal of Toxicology: Clin Toxicol. 1990; 28(2): 159-168.

Young T. Poisonings by Chlorophyllum molybdites in Australia. Mycologist, 1989; 3(1): 11-12.


 

24 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Václav Burle | 3. prosince 2017 v 19:12 | Reagovat

V úterý jedeme překontrolovat toho šindelovníka severského a dva korálovce ježaté. Ještě několik míst k dispozici.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama