Pleurotus dryinus aneb Quidquid latine dictum sit, altum videtur

16. prosince 2017 v 18:46 | Jiří Patočka |  - - dubová
Jak říká toto latinské přísloví (Quidquid latine dictum sit, altum videtur), cokoli je řečeno latinsky, vypadá vznešeně. A vznešeně vypadá i binomické jméno houby Pleurotus dryinus, které my Češi říkáme hlíva dubová. Občas však pochybujeme o tom, zda je jméno vybráno dobře, protože houba spíše než na dubu prý roste na jehličnanech.

Rodové jméno Pleurotus je složenina dvou řeckých slov (pleure = boční a ὠτος = ucho) takže v překladu do češtiny to znamená "boční ucho" nebo též "postranní ucho" a velmi dobře vystihuje tvar plodnice rostoucí na kmeni stromu. Druhové jméno dryinus je latinizovaným tvarem řeckého slova dryinos (δρύῐνος), což v překladu do češtiny znamená "vztahující se k dubu" a dá se přeložit i jako "dubový". Tak vida! České druhové jméno je shodné s druhovým jménem houby v jejím latinském názvu! Ostatně podobně je tomu i v jednom z německých názvů houby - Eichen-Seitling, protože eichen znamená dubový. Hlíva dubová je v Německu známa ještě pod názvy Beringter nebo Berindete Seitling. Duuhové jméno "dubový" obsahuje i ruský název houby. A pokud vás zajímá, jak houbu nazývají (či píší) v dalších jazycích tak prosím:

Francouzština Pleurote voilé
Katalánština L'alzinoia, alzinall
Polština Boczniak białożółty
Ruština Вёшенка дубо́вая
Švédština Ringmussling
Arabština حقيقيات النوى
Čínština 櫟生側耳

Když se podíváme na historii hlívy dubové, narazíme na usilovnou snahu mnoha mykologů, zařadit ji správně do systému makroskopických hub (makromycet). Jak uvidíte, nebylo (a možná ještě nebude) to vůbec jednoduché. Klasifikací všech známých biologických skupin (taxonů) podle určitých pravidel do jednotlivých hierarchicky uspořádaných biologických kategorií se zabývá věda zvaná taxonomie. S rozvojem jednotlivých vědních disciplin a jejich metodologického zázemí (mikroskopie, chemická analýza, biochemické reakce apod.) se proto občas zařazení jednotlivých druhů hub do taxonomického systému muselo změnit. Tento proces zdaleka není ukončen a vůbec se netýká jen hub, ale všech živých organismů. V poslední době s taxonomickým systémem značně zamávala zejména genomika, když byly vypracovány rychlé a spolehlivé metody na určování genomů (genom = veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny i nekódující sekvence). Často totiž přinesla nové a překvapivé výsledky. Tak například analýzou DNA koně a netopýra byla prokázána jejich blízká příbuznost. Kdo by to řekl!

Pokud jde o hlívu dubovou, její první vědecký popis a taxonomické zařazení učinil v roce 1800 mykolog Christiaan Hendrik Persoon (1761 - 1836). Podle tehdejších znalostí Linneova systému ji zařadil do rodu Agaricus (žampion) a vytvořil pro ní binomické jméno Agaricus dryinus (viz Species Fungorum. Royal Botanic Gardens Kew). Německý botanik a mykolog Paul Kummer (1834 - 1912) však z původně jednotného rodu Agaricus (žampion) vyčlenil nový, samostatný rod Pleurotus (hlíva) a zařadil do něj i hlívu dubovou s novým vědeckým jménem Pleurotus dryinus. Toto nové jméno se poprvé objevilo v knize Der Führer in die Pilzkunde, kterou Kummer vydal v roce 1871 v německém nakladatelství Verlag von E. Luppe's Buchhandlung, Zerbst. Není bez zajímavosti, že původně Kummer zařadil do rodu Pleurotus tři velmi podobné druhy: Pleurotus corticatus, Pleurotus Albertini a Pleurotus dryinus. Lišily se pouze nepatrně ve tvaru hymenoforu, jmenovitě v hustotě lupenů a délce sbíhavosti ke třeni. Druh Pleurotus Albertini byl také poněkud větší než zbývající dva a rostl spíše na jehličnanech než na dubu. V současné době se však všechny tři považují za stejné druhy a jméno dryinus má přednost, protože tak houbu nazval již Persoon a je tudíž nejstarší.

Naskýtá se ovšem otázka: Jsou tyto druhy opravdu odlišné? Nepramení současná diskuse o tom, kterým stromům dává hlíva dubová přednost z faktu, že nemluvíme všichni o jedné houbě? Co když měl Kummer pravdu a existují opravdu tři druhy "hlívy dubové", z nichž některé raději rostou na jehličnanech a jiné zase na listnáčích? To se potom můžeme uhádat, kdo má pravdu! Zatím o tom můžeme jen spekulovat a čekat, zda nám tuto záhadu objasní molekulární genetika.

O tom, v jak složité situaci se mykologové ocitají, když mají zařadit houbu do taxonomického systému, si můžeme ukázat právě na hlívě dubové. Různí světoví odborníci na mykologii ji řadili do různých rodů, které často sami nově vytvářeli a houbě dávali nová jména. Aby následující generace mykologů věděli, kdo se o název houby zasloužil, umísťovali za její binomický název ještě zkratky svého jména a letopočet, kdy název vytvořili. Možná jim křivdím, ale nemohu se zbavit dojmu, že ve snaze aby jejich jméno figurovalo u co největšího počtu hub, byli velice pracovití a nadělali v tom pěkný galimatyáš. Kdybyste pátrali v mykologické literatuře po hlívě dubové, vězte že kromě současně platného (jak dlouho?) binomického názvu Pleurotus dryinus, jí můžete najít pod téměř čtyřmi desítkami dalších vědeckých synonym:

Agaricus acerinus Fr. 1838 Agaricus albertinii Fr. 1821 Agaricus corticatus Fr. 1815 Agaricus corticatus W. Saunders & W. G. Sm. 1870 Agaricus corticatus var. corticatus W. Saunders 1870 Agaricus corticatus var. tephrotrichus (Fr. ) Fr. 1815 Agaricus dryinus subsp. dryinus Pers. 1800Agaricus dryinus subsp. gibbosus Pers. 1828 Agaricus dryinus var. dryinus Pers. 1800 Agaricus dryinus var. lateralis Alb. & Schwein. 1805 Agaricus dryinus var. subcentralis Alb. & Schwein. 1805 Agaricus spongiosus Fr. 1838 Agaricus torulosus var. tephrotrichus Fr. 1815 Armillaria corticata (Fr. ) P. Karst. 1879 Armillaria dryina (Pers. ) J. Schröt. 1889 Dendrosarcus acerinus (Fr. ) Kuntze 1898 Dendrosarcus albertinii (Fr. ) Kuntze 1898 Dendrosarcus corticatus (Fr. ) Kuntze 1898 Dendrosarcus spongiosus (Sacc. ) Kuntze 1898 Lentinus integer Reichert 1921 Lentinus underwoodii Peck 1896 Lentodiopsis dryina (Pers. ) Kreisel 1977 Pleurotus acerinus (Fr. ) Gillet 1876 Pleurotus albertinii Fr. 1821 Pleurotus corticatus (Fr. ) P. Kumm. 1871 Pleurotus corticatus f. corticatus (Fr. ) P. Kumm. 1871 Pleurotus corticatus f. gracilis Bres. 1928 Pleurotus corticatus f. nana Killerm. 1933 Pleurotus corticatus subsp. corticatus (Fr. ) P. Kumm. 1871 Pleurotus corticatus subsp. tephrotrichus (Fr. ) Sacc. 1887 Pleurotus corticatus var. aesculi Naveau 1923 Pleurotus corticatus var. albertinii (Fr. ) Rea 1922 Pleurotus corticatus var. corticatus (Fr. ) P. Kumm. 1871 Pleurotus corticatus var. tephrotrichus (Fr. ) Gillet 1876 Pleurotus dryinus var. dryinus (Pers. ) P. Kumm. 1871 Pleurotus dryinus var. tephrotrichus (Fr. ) Damblon & Lambinon 1959 Pleurotus spongiosus Sacc. 1887 Pleurotus tephrotrichus Fr. 1874
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marek Novohradské | 17. prosince 2017 v 14:32 | Reagovat

Vynikající článek.

2 Luboš Jeseníky | 19. prosince 2017 v 10:20 | Reagovat

[1]: Já rovněž chválím. Podobných textů je bohužel převelice málo. Snad jedině v časopise České mykologické společnosti.

My tady v Jeseníkách už jsme bez lesů. Kůrovec to tady všechno zlikvidoval.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama