Ještě jednou světélkující houby

23. ledna 2018 v 18:16 | Jiří Patočka |  Jiří Patočka
Zdá se, že povídání o světélkující houbě Mycena chlorophos (http://burle.blog.cz/1801/mycena-chlorophos) zaujalo větší množství čtenářů tohoto blogu a vzbudilo zájem o pohádkové bytosti, které se začínají objevovat v lese, jakmile se setmí. O víly, bludičky, divoženky, rusalky, skřítky, elfy, hejkaly, satyry, fauny a další mytické postavy, o nichž se dozvídáme již od raného středověku v četných písemných dokumentech Řeků, Římanů, Slovanů, Germánů či Keltů. Tyto postavy se staly předmětem nesčetných pověstí, neuvěřitelných příběhů a pohádek a v této formě se uchovaly až do dnešních dnů. Jejich život je velmi často spojován s neobvyklými jevy, k nímž patří i různé světelné efekty. Přestože bioluminiscence je běžný přírodní jev, kterým např. disponují až dvě třetiny organismů obývajících mořské hlubiny, světélkující pařezy, vydávající slabou, ale tajuplnou záři. vždy vzrušovaly fantazii lidí a možná stály na počátku některých těch bájí.

Bioluminiscenční houba Neonothopanus gardneri, místně známá jako flor de coco, byla nalezena v Brazílii ve státech Goiás, Piauí a Tocantins (https://www.google.cz/search?q=Neonothopanus+gardneri&tbm=isch&source=lnt&tbs=isz:m&sa=X&ved=0ahUKEwic-OGyj-vYAhUM3aQKHeXfBYoQpwUIHw&biw=842&bih=466&dpr=2#imgrc=FBKK216Jr1xuHM:)

Proslulý skotský botanik George Gardner v roce 1839 pozoroval v brazilském městě Villa de Natividade v Brazílii několik mladíků, jak si večer na ulici hrají s nějakým zeleně svítícím předmětem. Pohazovali si jej mezi sebou a evidentně se tím báječně bavili. Když se snažil zjistit, s čím si to mladíci hrají, zjistil, že je to fosforeskující houba, které říkali "Flor de Coco". Gardner si od mladíků nechal ukázat kde houba roste a několik exemplářů sebral a poslal kolegům do královské botanické zahrady Kew Garden. Vědecký popis houby, kterou nazval Agaricus phosphorescens, publikoval v roce 1840 (Gardner, 1840). Gardnerův kolega Miles Joseph Berkeley ji však na počest objevitele doporučil přejmenovat na Agaricus gardneri (Ventura et al., 2014).

Usušené exempláře v Kew Garden byly dlouho jedinými exempláři této svítící houby. Už sice dávno nesvítily, ale žádné další neexistovaly. Teprve v roce 2005, tedy 166 let od prvého nálezu (!!), byla houba v Brazílii znovu objevena a podrobena důkladnému zkoumání, včetně genetické analýzy. Bylo zjištěno, že je větší a svítí mnohem jasněji než jiné dosud známé světélkující houby a dostala i nové vědecké jméno - Neonothopanus gardneri (Capelari et al., 2011; Desjardin et al., 2011).

Největší zásluhu na znovuobjevení zapomenuté brazilské houby mají profesor evoluční ekologie Dennis Desjardin a jeho kolegové ze Státní univerzity v San Franciscu, spolu s jejich dlouholetým výzkumným partnerem v Brazílii, Dr. Cassiusem Stevanim. Ti všichni strávili mnoho nocí v brazilském pralese plným jedovatých hadů a nebezpečných jaguárů, aby nakonec shromáždili dostatečné množství exemplářů této zapomenuté houby a na základě studia její anatomie, fyziologie a genetické analýzy ji reklasifikovali jako Neonothopanus gardneri (Desjardin et al., 2011).

Literatura

Capelari M, Desjardin DE, Perry BA, Asai T, Stevani CV. (2011). Neonothopanus gardneri: a new combination for a bioluminescent agaric from Brazil. Mycologia, 2011; 103 (6): 1433-1440.

Desjardin DE, Perry BA, Asai T, Stevani CV. (2011). Short title: Neonothopanus gardneri comb. nov. Neonothopanus gardneri: a new combination for a bioluminescent agaric from Brazil Marina Capelari Núcleo de Pesquisa em Micologia, Instituto de Botânica, Caixa Postal 3005, 01031-970 São Paulo, SP, Brazil, 2011.

Gardner G. Berkeley, Miles (1840). Description of a new phosphorescent species of Agaricus. Hooker's Journal of Botany and Kew Garden Miscellany. 1840; 1: 426-428.

Ventura FDF, Silva RT, Stevani CV. História do Fungo Bioluminescente Flor-de-Coco (Neonothopanus gardneri) e Efeitos das Condições de Cultura Sobre a Emissão de Luz. Revista Virtual de Química, 2014; 7(1): 41-55.

 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 jf | 24. ledna 2018 v 11:08 | Reagovat

Houby mají poměrně pomalý metabolismus, takže pokud dokáží svítit hodně, znamená to, že bioluminiscenční proces musí probíhat s mimořádně vysokou účinností a bylo by zajímavé přesně zmapovat, co se v té houbě přesně děje.

2 Marie Nové Hrady | 24. ledna 2018 v 21:49 | Reagovat

Paráda. Já se na tyto texty těším jako malá holka na prvního kluka.

3 Hans | 25. ledna 2018 v 21:57 | Reagovat

Opět zajímavé čtení. To bych dokázal číst každý večer.

4 Tramp z Brd | 27. ledna 2018 v 17:05 | Reagovat

Vene když čtu tady tvé texty, tak mám vždy pocit hodit usárnu na záda a vyrazit do přírody, do světa.

5 Václav | 27. ledna 2018 v 23:01 | Reagovat

[4]:Děkuji...

6 Vladimír | 7. února 2018 v 15:19 | Reagovat

Texty od pana Patočky jsou úžasné a nenahraditelné. Je dobře že spolupracujete. A já si dovolím také k tomu něco málo dodat. Je to spíše takové lechtivé, humorné. Kdo ale ví kdy je to o houbách pravda nebo legrace.

Svítící houby jsou známy již dávno a stejně tak tomu je i v našich končinách. Jen ty souvislosti běžné veřejnosti unikají. Všem dobře známý Vladimír Menšík již před mnoha lety vyprávěl o Ománkovém vínu. Stojí to za poslech či si jenom vzpomenout na proslulou hlášku z tohoto vyprávění. „ Pánové, mně svítí hovno!“  Omlouvám se za vulgaritu ale je to citace.  Následuje potom informace, že již někteří v té době o světélkujících houbách věděli.  A ještě jeden čerstvý poznatek.

V naučném pořadu o mravencích a termitech  domorodý černoch v roli průvodce ukázal drobnou houbu ( vzdáleně připomínala některou z drobných bedel) a začal si jí otírat o kůži na břiše. Výzkumníkům mravenců (bělochům)  vysvětlil, že tak zjišťují jedovatost houby. Když začne kůže svědit, houba není jedlá! Nu což, jiný kraj, jiný mrav. Nejvíce mne ale zarazilo, že houba žádné svědění nevyvolala a tak je nasbírali a udělali k večeři. S ohledem na to, že bude asi i druhý díl tohoto pořadu, houba byla jedlá. Určitě tedy nejde o novou dosud nepoznanou metodu ale variantu ruské rulety. Tady u nás to znám ve variantě hop nebo trop. Jeden nejmenovaný houbař prohlašoval: Jen ať tomu věří, škoda jich nebude. Což o to ale i přesto místo úbytku dorůstají další adepti této metody.  Nebo máte někdo ještě horší poznatky a zkušenosti?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama